Sp. zn. Pl. ÚS 33/11 o návrhu městského soudu v Brně na zrušení ustanovení bodu 2 čl. I části první zákona č. 425/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu 181/2012 účinný od 01.06.2012

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 33/11 dne 3. května 2012 v plénu ve složení František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Mucha, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická o návrhu Městského soudu v Brně na zrušení ustanovení bodu 2 čl. I části první zákona č. 425/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, pokud se týká soudců okresních, krajských a vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, in eventum na zrušení slova „2,5násobek“ v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 425/2010 Sb., a na zrušení ustanovení § 3b odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 425/2010 Sb., takto:

I. Ustanovení obsažené v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 425/2010 Sb., a vyjádřené slovy "2,5násobek", se zrušuje uplynutím dne 31. prosince 2012. II. Ustanovení § 3b odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 425/2010 Sb., se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. III. Ve zbývající části se návrh odmítá.

Odůvodněn�

I.

Vymezen� věci a rekapitulace n�vrhu

�stavn�mu soudu byl dne 3. listopadu 2011 doručen n�vrh Městsk�ho soudu v Brně na zrušen� ustanoven� bodu 2. čl. I. č�sti prvn� z�kona č. 425/2010 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a z�kon č. 201/1997 Sb., o platu a někter�ch dalš�ch n�ležitostech st�tn�ch z�stupců a o změně a doplněn� z�kona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn� pohotovost v rozpočtov�ch a v někter�ch dalš�ch organizac�ch a org�nech, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, pokud se t�k� soudců okresn�ch, krajsk�ch a vrchn�ch soudů, Nejvyšš�ho soudu a Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu, in eventum na zrušen� slova "2,5n�sobek" v � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� z�kona č. 309/2002 Sb. a z�kona č. 425/2010 Sb., spolu s n�vrhem na přednostn� rozhodnut� v předmětn� věci podle � 39 z�kona č. 182/1993 Sb. Předmětn� n�vrh byl doplněn pod�n�mi navrhovatele, doručen�mi �stavn�mu soudu dne 8. listopadu 2011 a 26. března 2012, obsahuj�c�mi př�lohy, zejm�na �daje publikovan� Česk�m statistick�m �řadem, Ministerstvem financ�, obsažen� ve Zpr�vě Rady Evropy o stavu odměňov�n� soudců a st�tn�ch z�stupců, jakož i ve veřejn�ch m�di�ch. V doplněn� n�vrhu doručen�m �stavn�mu soudu dne 26. března 2012 nadto navrhovatel rozš�řil petit o n�vrh na zrušen� ustanoven� � 3b odst. 2 z�kona č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb.

Městsk� soud v Brně předmětn� n�vrh podal dle � 64 odst. 3 z�kona č. 182/1993 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a to pot�, co v souvislosti se svoj� rozhodovac� činnost� v souladu s čl. 95 odst. 2 �stavy (d�le jen „�stava“) dospěl k z�věru, že

* ustanoven� bodu 2 čl. I. č�sti prvn� z�kona č. 425/2010 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a z�kon č. 201/1997 Sb., o platu a někter�ch dalš�ch n�ležitostech... st�tn�ch z�stupců a o změně a doplněn� z�kona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn� pohotovost v rozpočtov�ch a v někter�ch dalš�ch organizac�ch a org�nech, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, pokud se t�k� soudců okresn�ch, krajsk�ch a vrchn�ch soudů, Nejvyšš�ho soudu a Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu, in eventum ustanoven� vyj�dřen� slovy "2,5n�sobek" v � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� z�kona č. 309/2002 Sb. a z�kona č. 425/2010 Sb., a

* ustanoven� � 3b odst. 2 z�kona č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb., jichž m� b�t při řešen� věci sp. zn. 35 C 35/2011 použito, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen� s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 �stavy, d�le s čl. 2 odst. 1 �stavy, s čl. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina") a s čl. 1 Dodatkov�ho protokolu k �mluvě o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (d�le jen "Protokol").

V uveden� věci sp. zn. 35 C 35/2011 je Městsk�m soudem v Brně rozhodov�no o žalobě, kterou se soudce Okresn�ho soudu Brno- venkov dom�h� vůči Česk� republice - Okresn�mu soudu Brno- venkov zaplacen� č�stky dan� rozd�lem mezi n�rokem žalobce na plat ve smyslu � 28 až � 31 z�kona č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen "z�kon č. 236/1995 Sb.", př�padně "z�kon o platu") a n�rokem na v�ce�čelovou pauš�ln� n�hradu v�dajů (d�le jen "n�hrada v�dajů") ve smyslu � 32 odst. 1 p�sm. a) z�kona č. 236/1995 Sb., a to dle původn�ho žalobn�ho n�roku za leden, dle jeho rozš�řen� i za z�ř� 2011, a mezi skutečně vyplacen�m platem a n�hradou v�dajů sn�žen�ch s �činnost� od 1. ledna 2011 z�konem č. 425/2010 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a z�kon č. 201/1997 Sb., o platu a někter�ch dalš�ch n�ležitostech st�tn�ch z�stupců a o změně a doplněn� z�kona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn� pohotovost v rozpočtov�ch a v někter�ch dalš�ch organizac�ch a org�nech, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů.

S ohledem na původn� žalobn� n�rok žalobce v ř�zen� před Městsk�m soudem v Brně uveden� soud předmětn� ř�zen� ve věci sp. zn. 35 C 35/2011 přerušil a v souladu s � 64 odst. 3 z�kona č. 182/1993 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, podal �stavn�mu soudu n�vrh na zrušen� ustanoven� � 3 odst. 1 a 3 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb. �stavn� soud o n�vrhu rozhodl n�lezem ze dne 2. srpna 2011 sp. zn. Pl. �S 16/11 (267/2011 Sb.) tak, že zrušil ustanoven� � 3b odst. 1 z�kona č. 236/1995 Sb., a to dnem vyhl�šen� tohoto n�lezu ve Sb�rce z�konů.

Navrhovatel v nyn� �stavn�m soudem posuzovan�m n�vrhu uv�d�, že ustanoven� � 3b odst. 1 z�kona č. 236/1995 Sb. upravilo pro rok 2011 platovou z�kladnu soudců na č�stku 54 005 Kč, přičemž jej�m zrušen�m n�lezem sp. zn. Pl. �S 16/11 nastal stav, kdy platov� z�kladna soudců pro rok 2011 již nečin� č�stku 54 005 Kč dle � 3b odst. 1 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb., a nastupuje proto obecn� �prava platov� z�kladny soudců upraven� v � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb. Podle tohoto ustanoven� čin� platov� z�kladna od 1. ledna do 31. prosince kalend�řn�ho roku 2,5n�sobek průměrn� nomin�ln� měs�čn� mzdy fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře, dosažen� podle zveřejněn�ch �dajů Česk�ho statistick�ho �řadu za předminul� kalend�řn� rok, přičemž v�ši platov� z�kladny pro př�slušn� kalend�řn� rok vyhlašuje Ministerstvo pr�ce a soci�ln�ch věc� ve Sb�rce z�konů sdělen�m. Toto sdělen� bylo vyhl�šeno ve Sb�rce z�konů dne 16. z�ř� 2011 pod č. 271/2011 Sb. a jako platov� z�kladna soudců pro rok 2011 byla stanovena č�stka 57 747,50 Kč. Po zrušen� � 3b odst. 1 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb., jak uv�d� d�le navrhovatel, čin� plat žalobce za leden 2011 č�stku 78 000 Kč a n�hrada v�dajů 3 200 Kč. Vzhledem k tomu, že v lednu 2011 byl žalobci vyplacen plat ve v�ši 73 000 Kč, přestavuje rozd�l mezi č�stkou 78 000 Kč a č�stkou 73 000 Kč č�stku 5 000 Kč. Co se t�če n�hrady v�dajů, čin� tento rozd�l č�stku 200 Kč jako rozd�l mezi č�stkou 3 200 Kč a č�stkou 3 000 Kč. S ohledem na v�še uveden� v�počet považuje navrhovatel za zřejm�, že o žalobě za leden 2011 bylo možno rozhodnout co do č�stky 5 200 Kč jako součtu doplatku platu ve v�ši 5 000 Kč a n�hrady v�dajů ve v�ši 200 Kč. Městsk� soud v Brně proto v souladu s � 112 odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že ř�zen� o věci t�kaj�c� se zaplacen� č�stky 5 200 Kč vyloučil k samostatn�mu ř�zen�. K samostatn�mu ř�zen� tedy byla vyloučena věc t�kaj�c� se rozd�lu mezi platem žalobce vypočten�m dle � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb., (prozat�m odv�jej�c� se od platov� z�kladny vypočten� jako 2,5 n�sobek průměrn� nomin�ln� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře ve v�ši 23 099 Kč, což čin� 57 747,50 Kč) a platem, kter� byl žalobci v lednu 2011 skutečně vyplacen (odv�jel se od platov� z�kladny dle � 3b odst. 1 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb., ve v�ši 54 005 Kč). O takto vyloučen� věci bylo rozhodnuto rozsudkem Městsk�ho soudu v Brně ze dne 11. ř�jna 2011 č. j. 35 C 130/2011-113 tak, že žalobě bylo v t�to č�sti vyhověno.

Jak již bylo uvedeno, žalobce po splatnosti platu za z�ř� 2011 rozš�řil žalobu o doplatek platu a n�hrady v�dajů za tento měs�c. Žalobce tedy za měs�c z�ř� 2011 požaduje jak doplatek platu a n�hrady v�dajů za obdob� do vyhl�šen� n�lezu �stavn�ho soudu ze dne 2. srpna 2011 sp. zn. Pl. �S 16/11 a n�sledn�ho vyhl�šen� sdělen� Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch věc� o v�ši platov� z�kladny pro rok 2011, tak za obdob� po vyhl�šen� n�lezu a sdělen�. Č�selně vyj�dřeno čin� rozd�l v platu za z�ř� 2011 č�stku 17 754,50 Kč a na n�hradě v�dajů č�stku 763,60 Kč. Navrhovatel sv�m usnesen�m ze dne 24. 10. 2011 č. j. 35 C 35/2011-125 změnu žaloby připustil. Žalobce po splatnosti platu za leden 2012 rozš�řil žalobu o doplatek platu a n�hrady v�dajů za tento měs�c, a to ve v�ši 17 100 Kč, což je rozd�l mezi vyplacen�m platem a n�hradou v�dajů určen�ch v z�vislosti na v�ši platov� z�kladny stanoven� v ustanoven� � 3b odst. 2 z�kona o platu pro rok 2012 až 2014 a platem a n�hradou v�dajů určen�ch v z�vislosti na platov� z�kladně představuj�c� trojn�sobek průměrn� nomin�ln� měs�čn� mzdy fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře za předminul� kalend�řn� rok. Usnesen�m ze dne 14. 2. 2012 č. j. 35 C 35/2011-168 Městsk� soud v Brně změnu žaloby připustil. Usnesen� nabylo pr�vn� moci dne 24. 2. 2012.

Svoji aktivn� legitimaci navrhovatel op�r� o konstatov�n�, dle něhož se dom�hal zrušen� � 3 odst. 3 z�kona o platu, ve zněn� z�kona č. 309/2002 Sb. a z�kona č. 425/2010 Sb., již v ř�zen�, kter� �stavn� soud vedl pod sp. zn. Pl. �S 16/11, přičemž n�vrh na zrušen� � 3 odst. 3 z�kona o platu (č�st V. n�lezu) byl odm�tnut pro nedostatek aktivn� legitimace, tedy jako n�vrh podan� zjevně neopr�vněnou osobou. Tento v�rok podle n�zoru navrhovatele nebr�n� tomu, aby podal předmětn� n�vrh pot�, co m� b�t toto ustanoven� na př�pad žalobce v�slovně aplikov�no, a to pro d�lč� č�st žalovan�ho n�roku za leden 2011 a zejm�na pro n�rok za z�ř� 2011, o nějž byla rozš�řena žaloba veden� pod sp. zn. 35 C 35/2011 a jej�ž změnu navrhovatel pravomocně připustil. Navrhovatel dospěl v souladu s čl. 95 odst. 2 �stavy k z�věru, že ustanoven� � 3b odst. 2 z�kona o platu, ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb., kter� m� b�t při řešen� předmětn� věci použito, je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen� s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 �stavy, čl. 1 Listiny a čl. 1 Protokolu.

Zdůvodněn� hmotněpr�vn� proti�stavnosti napaden�ch z�konn�ch ustanoven� odv�j� navrhovatel od rekapitulace relevantn�, na danou problematiku se vztahuj�c� judikatury �stavn�ho soudu. Dle jeho n�zoru obsahuje tato n�sleduj�c� z�kladn� teze:

- posouzen� �stavnosti platov�ch restrikc� vůči soudcům pro konkr�tn� obdob� konkr�tn�ho roku spad� do r�mce vymezen�ho principem soudcovsk� nez�vislosti [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 55/05 ze dne 16. 1. 2007 (N 9/44 SbNU 103; 65/2007 Sb.), bod 49];

- �stavn� postaven� soudců na straně jedn� a představitelů moci z�konod�rn� a v�konn�, zvl�ště pak st�tn� spr�vy na straně druh� se vzhledem k principu dělby moci a principu nez�vislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozd�ln� dispozičn� prostor pro z�konod�rce k platov�m restrikc�m vůči soudcům ve srovn�n� s dispozičn�m prostorem k takov�mto restrikc�m v jin�ch oblastech veřejn� sf�ry [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 55/05 (bod 49)];

- z�sah do materi�ln�ho zabezpečen� soudců garantovan�ho z�konem nesm� b�t v�razem sv�vole z�konod�rce, n�brž mus� b�t, vych�zeje ze z�sady proporcionality, odůvodněn v�jimečn�mi okolnostmi, např. t�živou finančn� situac� st�tu, přičemž i za splněn� t�to podm�nky mus� b�t zohledněna odlišnost funkce soudů a představitelů moci z�konod�rn� a v�konn�, zvl�ště pak st�tn� spr�vy; takov�to z�sah nesm� zavdat důvod k obav�m, zda se nedot�k� omezen� důstojnosti soudců, např. nen�-li v�razem �stavně nepř�pustn�ho tlaku moci z�konod�rn� a moci v�konn� na moc soudn� [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 55/05 (bod 49)];

- princip nez�visl�ho soudnictv� je jednou z podstatn�ch n�ležitost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu ve smyslu čl. 9 odst. 2 �stavy [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 55/05 (bod 50)];

- sv�voln� z�sah z�konod�rce do oblasti materi�ln�ho zajištěn� soudců, v tom r�mci i platov� restrikce, nutno do r�mce chr�něn�ho principem jejich nez�vislosti podřadit ze dvou důvodů. Nez�vislost soudců je v prvn� řadě podm�něna jejich mor�ln� integritou a odbornou �rovn�, z�roveň ale je spjata i s jejich přiměřen�m materi�ln�m zajištěn�m. Druh�m důvodem podřazen� z�kazu sv�voln�ho z�sahu do materi�ln�ho zajištěn� soudců (platov�ch restrikc�) do r�mce principu jejich nez�vislosti je vyloučit možnost, eventualitu n�tlaku moci z�konod�rn�, resp. v�konn� na rozhodov�n� soudců. Jin�mi slovy, vyloučit sv�voln� z�sahy do materi�ln�ho zajištěn� soudců jako eventu�ln� formu "penalizace" soudců ze strany legislativy a exekutivy, a t�m i formy n�tlaku na jejich rozhodov�n� [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 43/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 139/38 SbNU 59; 354/2005 Sb.)];

- platov� poměry soudců v širok�m smyslu maj� b�t stabiln� nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohybliv�m faktorem, s n�mž kalkuluje to či ono vl�dn� uskupen� např�klad proto, že se mu zdaj� platy soudců př�liš vysok� ve srovn�n� s platy st�tn�ch zaměstnanců nebo ve srovn�n� s jinou profesn� skupinou. Usilov�n� o takovou rovnost vybočuje z kategorie �stavnosti, jde o politick� c�l, kter� nem� oporu v �stavně ch�pan�m principu rovnosti [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 11/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.)];

- za platovou restrikci je třeba považovat opatřen�, kdy soudci je odňata nebo sn�žena n�rokov� složka odměny, aniž by toto odnět� nebo sn�žen� bylo kompenzov�no zv�šen�m jin� n�rokov� složky odměny [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 55/05 (bod 55)];

- za dalš� formu platov� restrikce je třeba považovat i zmrazen� z�konem předpokl�dan�ho růstu př�jmů soudců nebo i jin�ch �stavn�ch činitelů, přičemž např. "trval�" zmrazen� platu by �stavn� soud nepochybně posuzoval jako krok �stavně nepř�pustn�. Platov� poměry soudců v širok�m smyslu maj� b�t stabiln� nesnižovatelnou veličinou, pokud nenastanou zcela v�jimečn�, mimoř�dn� okolnosti st�tu [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 13/08 ze dne 2. 3. 2010 (N 36/56 SbNU 405; 104/2010 Sb.; bod 41); obdobně n�lez sp. zn. Pl. �S 55/05 (bod 55)];

- za v�razn� prvek z�ruky přiměřen�ho materi�ln�ho zabezpečen� soudců z hlediska principu dělby st�tn� moci na moc z�konod�rnou, v�konnou a soudn� a požadavku jejich vz�jemn� vyv�ženosti je třeba považovat i př�mou vazbu mezi platem představitelů moci z�konod�rn� a v�konn� na straně jedn� a platem soudců na straně druh�. Konstrukce z�kona o platu představitelů st�tn� moci, kter� s pomoc� jednotn� platov� z�kladny a z�konem stanoven�ch koeficientů zaručuje, že spolu se zv�šen�m platu představitelů moci z�konod�rn� a v�konn� se ve stejn�m poměru automaticky zv�š� i platy soudců, tak představuje v�znamnou, v pr�vn�m ř�du vestavěnou pojistku, že poměr v materi�ln�m zabezpečen� představitelů jednotliv�ch moc� bude i v budoucnu zachov�v�n [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 55/05 (bod 59)].

Navrhovatel zdůrazňuje, že na uveden�ch tez�ch �stavn� soud setrval i ve sv� nejnovějš� judikatuře [viz n�lezy sp. zn. Pl. �S 12/10 ze dne 7. 9. 2010 (N 188/58 SbNU 663; 269/2010 Sb.); Pl. �S 22/09 ze dne 7. 9. 2010 (N 186/58 SbNU 633; 309/2010 Sb.), bod 40].

Ve prospěch z�věru o proti�stavnosti napaden�ch z�konn�ch ustanoven� Městsk� soud v Brně odkazuje i na řadu mezin�rodn�ch dokumentů. V prvn� řadě poukazuje na doporučen� V�boru ministrů Rady Evropy ze dne 17. listopadu 2010 o soudc�ch CM/Rec(2010)12 (př�loha č. 5) [http://www.coe.int], kter� nahradilo dř�vějš� doporučen� Ree (94)12. Z čl�nků 53 až 55, kter� se t�kaj� odměňov�n� soudců, vypl�v�, že:

- z�kladn� pravidla pro odměňov�n� soudců mus� b�t stanovena z�konem,

- odměňov�n� soudců mus� vyjadřovat jejich roli a odpovědnost a b�t na dostatečn� �rovni,

- v době nemoci a mateřstv� by mělo b�t zajištěno udržen� rozumn� v�še jejich odměny,

- penze soudců by měla b�t v rozumn�m vztahu k dř�vějš�mu platu,

- měla by existovat speci�ln� z�konn� ustanoven� br�n�c� snižov�n� platu soudců.

Z dalš�ch mezin�rodn�ch dokumentů navrhovatel upozorňuje na zpr�vu Evropsk� komise pro demokracii prostřednictv�m pr�va (Ben�tsk� komise), přijatou ve dnech 12. až 13. března 2010 (př�loha č. 6 - č�st III, čl�nek 6) [http://www.venice.coe.int], v n�ž se uv�d�: "Ben�tsk� komise je toho n�zoru, že finančn� ohodnocen� soudců mus� korespondovat s důstojnost� jejich profese a že adekv�tn� ohodnocen� je nezbytn�m předpokladem ochrany soudců před než�douc�mi extern�mi vlivy ... V�še ohodnocen� by měla b�t stanovena s ohledem na společensk� poměry v zemi a porovn�na s m�rou ohodnocen� vyšš�ch �ředn�ků." Konečně v r�mci srovn�vac� anal�zy argumentuje i z�věry Poradn�ho v�boru soudců v r�mci aktivit Rady Evropy, Conseil consultatif de juges europ�ens (CCJE) z roku 2001 [stanovisko č. 1 (Avis No 1)], v nichž (body č. 61 a 62) je zdůrazněna potřeba takov�ch z�konn�ch ustanoven�, kter� budou br�nit snižov�n� platu soudců a kter� zajist� faktick� zvyšov�n� platů tak, aby byla udržena jejich hodnota ve vztahu k životn�m n�kladům (http://wcd.coe.int/).

V dalš� č�sti sv�ho n�vrhu Městsk� soud v Brně rekapituluje v�voj pr�vn� �pravy materi�ln�ho zabezpečen� soudců, a to zejm�na v�voj jej�ch intenc�, jakož i změnu relac� ve vztahu k materi�ln�mu zabezpečen� zaměstnanců ve veřejn� spr�vě. Materi�ln� zabezpečen� soudců platem a v�ce�čelovou n�hradou v�dajů bylo zakotveno ve 2. polovině 90. let v z�koně č. 236/1995 Sb., přičemž plat soudce byl konstruov�n jako součin platov� z�kladny a koeficientu vyjadřuj�c�ho jeho služebn� zařazen�, n�hrada v�dajů byla určena pod�lem z platov� z�kladny ve v�ši 5,5 %. Platov� z�kladna byla odvozena z nejvyšš�ho tarifu �ředn�ka ministerstva jako dvojn�sobek. Navrhovatel akcentuje skutečnost, že z�sadou, j�ž byla tato �prava vedena a kter� zazněla při projedn�v�n� t�to koncepce odměňov�n� soudců, byla mj. z�sada neměnnosti platov�ch relac� mezi jednotliv�mi funkcemi a z�sada shodn�ho a automatick�ho pohybu platů a dalš�ch n�ležitost� okruhu funkcion�řů st�tu a st�tn�ch zaměstnanců; současně byl vysloven předpoklad, že "jednou provždy odpadne často nedůstojn� a politicky zneužiteln� jedn�n� o v�ši platu v parlamentu" (stenoz�znam 34. schůze PČR, PS 1993-1996, č�st 6/32 - př�loha č. 9). V roce 2002 (z�kon č. 309/2002 Sb., o změně z�konů souvisej�c�ch s přijet�m z�kona o službě st�tn�ch zaměstnanců ve spr�vn�ch �řadech a o odměňov�n� těchto zaměstnanců a ostatn�ch zaměstnanců ve spr�vn�ch �řadech (služebn� z�kon), tzv. doprovodn� z�kon k n�vrhu služebn�ho z�kona, vl�dn� n�vrh předložen Poslaneck� sněmovně jako tisk 794 - př�loha č. 10) byla konstrukce platov� z�kladny změněna (s �činnost� od 1. ledna 2004) tak, že tvoř� trojn�sobek průměrn�ho platu v nepodnikatelsk� sf�ře na fyzick� osoby za předminul� rok podle zveřejněn�ch �dajů ČS� (� 3 odst. 3 z�kona o platu). Navrhovatel k t�to změně uv�d�, že jej�m důsledkem byl pokles relace platu soudce ve vztahu k platu ve veřejn� sf�ře, přičemž dle něj důvody, kter� vedly k razantn�mu sn�žen� relace platu soudců a zaměstnanců ve veřejn� sf�ře (z původn� relace cca 4,3 na 3,0) nebyly nikdy přesvědčivě pod�ny a Parlament se jimi fakticky vůbec nezab�val. Tisk 794 v důvodov� zpr�vě k čl. XXXV uv�děl, že vazba platov�ho tarifu zaměstnanců ministerstev a platov� z�kladny �stavn�ch činitelů vedla k rozd�lům v př�růstc�ch platu a d�le - a to zejm�na - poukazoval na navrhovan� služebn� z�kon, kter� měl podstatně zpř�snit podm�nky v�konu služby ve st�tn� spr�vě a v�st k "tomu odpov�daj�c�mu platov�mu oceněn� �ředn�ků". Při zachov�n� dosavadn�ho způsobu stanoven� platov� z�kladny by se platy �stavn�ch činitelů automaticky zv�šily, "aniž by se změnily podm�nky v�konu jejich funkc�". Proto byla navržena změna, "aby se vytvořila stabiln� vazba mezi platy �stavn�ch činitelů a v�vojem mezd v nepodnikatelsk� sf�ře. Ve vztahu k možnostem diferenciace v platech ... je možn� považovat za přiměřenou relaci platov� z�kladny k průměrn� mzdě v nepodnikatelsk� sf�ře ve v�ši trojn�sobku." Městsk� soud ale k tomu poznamen�v�, že z�kladn� předpoklad pro sn�žen� platov� z�kladny a změnu jej� konstrukce však naplněn vůbec nebyl: služebn� z�kon dodnes nenabyl �činnosti a �ředn�kům st�tn� spr�vy jsou zachov�ny povinnosti v intenc�ch z�kon�ku pr�ce. K přehodnocen� v�še platov� z�kladny však již nedošlo. Konstrukce platov� z�kladny jako trojn�sobku průměrn�ho platu fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře za předminul� rok (tedy s dvoulet�m časov�m skluzem) představovala dle navrhovatele sice podstatn� z�sah do �rovně platu soudců, ovšem v situaci po velk�ch povodn�ch roku 2002 se mohla jevit akceptovateln�m z�sahem pro budouc� v�voj odměňov�n� soudců. Změna souvisela s přechodem na 16tř�dn� syst�m odměňov�n� �ředn�ků, u nichž nejvyšš� tarify vzrostly mezi lety 2002 a 2004 z 18 570 Kč na 27 700 Kč (nař�zen� vl�dy č. 330/2003 Sb., o platov�ch poměrech zaměstnanců ve veřejn�ch služb�ch a spr�vě), a zachov�n� původn�ho syst�mu stanoven� platov� z�kladny by vedlo k jej�mu odpov�daj�c�mu růstu, což, jak navrhovatel uv�d�, v�konn� moc nechtěla akceptovat. Proto dle něj byly platy soudců od roku 2002 ponech�ny na stejn� �rovni, aby platov� z�kladna potřebn�m způsobem poklesla, přičemž považuje za př�značn�, že v důvodov� zpr�vě k tisku 133 se tato restrikce naz�v� "evolučn� metoda n�pravy chybně stanoven� platov� z�kladny".

Navrhovatel d�le analyzuje proklamovan� legislativn� �čely napaden� pr�vn� �pravy. Vych�zeje z n�stinu v�voje prvn�ho desetilet� po roce 2000, klade si ot�zku, nakolik z�měry fixovat relaci platů �stavn�ch činitelů a zaměstnanců veřejn� sf�ry na �rovni trojn�sobku byly čestn� a skutečn�. Pochybnosti o tom, že už tehdy bylo skutečnou intenc� do budoucna platy všech �stavn�ch činitelů pon�žit daleko v�ce a dos�hnout tak nivelizace ve v�sledku, dle něj vyvěraj� z n�sleduj�c�ch faktů: Podle z�kona č. 427/2003 Sb., kter�m se pro rok 2004 stanov� mimoř�dn� opatřen� při určov�n� v�še platu a někter�ch n�hrad v�dajů spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů, poslanců Evropsk�ho parlamentu, soudců a st�tn�ch z�stupců, v�še dalš�ho platu těchto osob za prvn� pololet� roku 2004, a kter�m se měn� někter� souvisej�c� z�kony, (vl�dn� n�vrh tisk 392) měla platov� z�kladna roku 2002 zůstat zmrazena až do roku 2006, přičemž až od roku 2007 se měla použ�t vazba na průměrn� plat v nepodnikatelsk� sf�ře - zde jako argument byla uv�děna potřeba "solidarity s důsledky realizace reformy veřejn�ch financ�". Skutečn�m důvodem dle jeho n�zoru byla skutečnost, že st�tn� rozpočet nedisponoval tehdy takov�m objemem finančn�ch prostředků, kter� by financoval přechod na 16tř�dn� syst�m odměňov�n� v podobě, kterou si jeho autoři představovali (tak� nenabyl �činnosti služebn� z�kon). Proto byla prosazena "solidarita" �stavn�ch činitelů, jejichž platy měly b�t zmrazeny do roku 2007. Ve skutečnosti byly zmrazeny "pouze" v letech 2002-2004, neboť k 1. 1. 2005 Sen�t pozměňovac�m n�vrhem při projedn�v�n� n�vrhu z�kona o zrušen� všech forem dalš�ch platů zajistil odmražen� platov� z�kladny a plnou aplikaci pravidla o trojn�sobku (jin� postup ani nebyl možn�, neboť růst platů v nepodnikatelsk� sf�ře zaznamen�val vysok� tempa, takže platov� z�kladna poklesla na �roveň trojn�sobku velmi rychle během let 2003 a 2004). Tento z�kon (č. 626/2004 Sb., o změně někter�ch z�konů v n�vaznosti na realizaci reformy veřejn�ch financ� v oblasti odměňov�n�) byl Poslaneckou sněmovnou schv�len dne 26. 11. 2004 a vl�da již 8. 12. 2004 předkl�d� Poslaneck� sněmovně n�vrh (tisk 839) z�kona, jehož �čelem bylo �roveň platů dosaženou po rozmražen� 1. 1. 2005 fixovat na dalš� tři roky - to ve vztahu k soudcům - (2005, 2006, 2007), ostatn�m představitelům dokonce sn�žit na dř�vějš� v�ši před 1. 1. 2005. Mělo se tak zajistit [důvodov� zpr�va k tisku 839 (IV. volebn� obdob�)], "aby od roku 2006 nedošlo k dalš�mu obt�žně zdůvodniteln�mu prohlouben� v nepoměru v �rovni platů uveden�ch osob v neprospěch těch osob, kter�m se platov� z�kladna v roce 2005 nezv�š�". "�sporn�" opatřen� v odměňov�n� zaměstnanců ve veřejn� sf�ře přitom dle navrhovatele byla pouze zd�nliv�, jelikož tempo růstu průměrn�ho platu v nepodnikatelsk� sf�ře v letech 2002-2007 (což bylo obdob� tehdy pl�novan�ch restrikc� pro �stavn� činitele) bylo ročně 5 až 10 %. Plat ve veřejn� spr�vě mezi rokem 2004 a 2005 vzrostl podle �dajů ČS� z 20 490 na 22 307 Kč, tj. o 1 817 Kč (8,9 %), přičemž u apar�tu �středn�ch �řadů bylo zaznamen�no zv�šen� průměrn�ho platu z 22 978 na 25 824 Kč mezi lety 2004 a 2005 (o 2 846 Kč, tj. 12,4 %). Nejvyšš� tarify pro odměňov�n� �ředn�ků ministerstev podle nař�zen� vl�dy č. 330/2003 Sb. rostly mezi lety 2004-2006 z 27 700 na 33 250 Kč (o 5 550 Kč, tj. o 20 %). Dle navrhovatele byla tedy skutečnost zcela odlišn� od důvodů, kter� měly v�st k zmrazen� platu �stavn�ch činitelů v letech 2002-2007 (platy ve veřejn� sf�ře rostly vysok�mi tempy), ba i z�sadně odlišn� od z�měrů, kter�mi byl z�konod�rce veden při změně koncepce platov� z�kladny k 1. 1. 2004; služebn� z�kon nenabyl �činnosti a rozsah povinnost� a omezen� �ředn�ků, kter� měly nal�zt svůj odraz ve v�ši platů, nedoznal z�sadn�ch změn.

Poslaneck� sněmovna přerušila projedn�v�n� n�vrhu z�kona (tisk 839) a již se k němu nevr�tila, tehdejš� rozpravy (rok 2005) však dle přesvědčen� Městsk�ho soudu v Brně uk�zaly, k jak�m důsledkům vede neust�l� tlak vl�dy na opakovan� z�sahy do platů �stavn�ch činitelů (navrhovatel v t�to souvislosti upozorňuje na skutečnost, že poslanci vl�dě vyt�kali koncepčn� neujasněnost a absenci jak�chkoli anal�z). Dalš� z�sah do odměňov�n� soudců byl proveden čl. XLVIII z�kona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejn�ch rozpočtů, v podobě "mimoř�dn�ho opatřen� při určov�n� v�še platu a někter�ch n�hrad v�dajů představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců v letech 2008 až 2010". Toto "mimoř�dn� opatřen�" spoč�valo ve zmrazen� platov� z�kladny na �rovni dosažen� 31. 12. 2007 a v suspendaci pravidla obsažen�ho v � 3 odst. 3 z�kona o platu (relace trojn�sobku) pro vymezen� obdob� let 2008-2010. Způsob stanoven� platov� z�kladny byl t�mto z�konem (důvodovou zpr�vou - tisk 222) označen za automatickou valorizaci, kter� nebude využito "po dobu stanovenou ke konsolidaci veřejn�ch financ�" (tisk 222/0, č�st 2/22). Konstrukce platov� z�kladny, z n�ž se odv�j� v�še platu soudce a v�ce�čelov� n�hrady, spoč�vaj�c� na principu trojn�sobku průměrn�ho platu fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře za předminul� rok, tak byla suspendov�na na předem vymezen� obdob� tř� let do 31. 12. 2010. Platov� z�kladna činila 56 847 Kč (sdělen� Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch věc� č. 582/2006 Sb., o vyhl�šen� v�še platov� z�kladny pro určen� platu a někter�ch n�hrad v�dajů podle z�kona č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, v roce 2007).

Z pohledu �stavněpr�vn� argumentace nam�t� navrhovatel - vych�zeje z n�stinu v�voje materi�ln�ho zabezpečen� soudců po roce 1995 - v prvn� řadě dotčen� v legitimn�m oček�v�n�. Vych�z� přitom z konstatov�n�, dle něhož ustanoven� � 3 odst. 3 z�kona o platu (stanov�c� pravidlo pro učen� platov� z�kladny jako trojn�sobku průměrn�ho platu v nepodnikatelsk� sf�ře za předminul� rok) bylo do z�kona o platu začleněno z�konem č. 309/2002 Sb. s �činnost� od 1. 1. 2004, bylo jeho souč�st� v t�to podobě po dobu sedmi let, a to jako pravidlo, kter� nahradilo původn� konstrukci svazuj�c� platovou z�kladnu s nejvyšš�m tarifem �ředn�ka ministerstva. V době od přijet� z�kona č. 309/2002 Sb. tak všichni soudci (ale t�ž ostatn� �stavn� činitel�) pož�vali legitimn�ho oček�v�n�, že tato již sn�žen� �roveň jejich př�jmů je �rovn� společensky akceptovanou a že jim jako souč�st materi�ln�ho zabezpečen� patř�c�ho do r�mce soudcovsk� nez�vislosti bude poskytov�na. Jestliže pak byla tato �roveň po předem vymezenou dobu suspendov�na, měli soudci legitimn� oček�v�n�, že uplynut�m t�to doby budou opět př�jemci platu, kter� bude zaručovat onu společensky ust�lenou relaci. Poslaneck� sněmovna vl�dn� n�vrh předložen� j� dne 12. 10. 2010 schv�lila 10. 12. 2010, tj. 20 dnů před uplynut�m tř�let�ho moratoria, č�mž sn�žila předmětnou relaci na 2,5 n�sobek - v absolutn�m vyj�dřen� z č�stky 69 297 Kč (průměrn� plat v roce 2009: 23 099 Kč x 3 = 69 297 Kč na č�stku 57 747 Kč). Sen�t schv�lil n�vrh z�kona za šest dnů pot� dne 16. 12. 2010 a prezident republiky jej podepsal n�sleduj�c� den po doručen� 17. 12. 2010. Postup z�konod�rce dle navrhovatele dokumentuje obavy z možn�ho opožděn�ho přijet� tohoto z�kona. Z�sah do tohoto legitimn�ho oček�v�n� nastal pouh�ch několik dnů před uplynut�m doby, po kter� by došlo k n�vratu do oček�van�ch relac�. Z�kon byl vyhl�šen 30. 12. 2010, kdy k obnoven� oček�van�ch relac� zb�val jedin� den.

Z�konod�rce tak dle Městsk�ho soudu v Brně sn�žen�m relace platov� z�kladny k průměrn� mzdě v nepodnikatelsk� sf�ře zas�hl legitimn� oček�v�n� soudců ve smyslu čl. 1 Protokolu, a to ve smyslu judikatury Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va [rozsudek Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va ze dne 22. 6. 2004, Broniowski proti Polsku (st�žnost č. 31443/96, Reports 2004-V)] a čl. 1 �stavy (z něhož plyne princip legitimn�ho oček�v�n� jako souč�st demokratick�ho pr�vn�ho st�tu).

Pokud bylo skutečnou intenc� v�konn� moci sn�žit �roveň odměňov�n� �stavn�ch činitelů daleko v�ce, než jak naznačila v roce 2002, potom dle navrhovatele měla na z�kladě jasn�ch anal�z předem ozn�mit, kam hodl� dov�st �roveň odměn soudců a v n�vaznosti na to dosaženou �roveň na l�ta zmrazit. Moc z�konod�rn� však nemohla stanovit určitou �roveň platov� z�kladny (trojn�sobek průměrn�ho platu v nepodnikatelsk� sf�ře), vytvořit legitimn� oček�v�n�, že jde o prav� a skutečn� z�měr (po dobu sedmi let), a pot� několik dn� před obnoven�m původn�ch relac� v podstatě obecnou �pravu platov� z�kladny zrušit a nahradit ji ad hoc stanoven�mi absolutn�mi č�sly na dobu 4 let; z hlediska časov�ho tak měl a mohl z�konod�rce učinit podstatně dř�ve (nejsp�še již v roce 2002, kdy nově určoval pravidla, pokud to byla jeho prav� a skutečn� intence).

Oček�v�n� soudců bylo dle Městsk�ho soudu v Brně re�ln�, zcela legitimn� a velmi siln� (podpořen� lety platov�ch a jin�ch restrikc� v oblasti materi�ln�ho zabezpečen�, jak na ně bude pouk�z�no v jin� č�sti n�vrhu). Z�konod�rce tak sn�žen�m relace platov� z�kladny k průměrn� mzdě v nepodnikatelsk� sf�ře zas�hl legitimn� oček�v�n� soudců ve smyslu čl. 1 Protokolu a čl. 1 �stavy (princip legitimn�ho oček�v�n� jako souč�st demokratick�ho pr�vn�ho st�tu). Navrhovatel je d�le přesvědčen, že tento z�sah nebyl dostatečně odůvodněn veřejn�m z�jmem. Jak�koli zasahov�n� do pr�v a svobod chr�něn�ch �mluvou o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod a �stavou mus� sledovat legitimn� c�l. Podle důvodov� zpr�vy a stenografick�ch z�znamů z projedn�v�n� n�vrhu z�kona (tisku 133, sen�tn�ho tisku 9) byla novelizace � 3 odst. 3 do z�kona o platu včleněna jako pojistka řeš�c� předem důsledky př�padn�ho derogačn�ho v�roku �stavn�ho soudu (navrhovatel v t�to souvislosti vyslovuje �div nad přesvědčen�m exekutivy a patrně i z�konod�rce, že takto lze vytvořit "materi�ln� j�dro" platov�ho z�kona, kter� se bude nach�zet mimo dosah �stavn�ho soudu). Už tento c�l považuje za hrubě rozporn� s principem demokratick�ho pr�vn�ho st�tu (předkl�dat a přij�mat z�kony jako pojistky proti př�padn�m z�sahům �stavn�ho soudu). Odkazuje přitom na n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 16/11, v němž bylo obsaženo konstatov�n�, že takov�to postup z�konod�rce nutno hodnotit jako vybočen� z r�mce z�sad demokratick� �stavn� politick� kultury. Po derogačn�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 16/11 pro rok 2011 mus� b�t aplikov�na tato sn�žen� platov� z�kladna ve v�ši 2,5 n�sobku průměrn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře za rok 2009, v letech 2012 až 2014 ovšem maj� b�t opět aplikov�na ustanoven� určuj�c� ad hoc platovou z�kladnu, a to v č�stce nižš� než v roce 2011 (jak uv�d� navrhovatel, tato ustanoven� ovšem podle n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 16/11 nelze pro nedostatek aktivn� legitimace posoudit v komplexu změn, kter� přinesl z�kon č. 425/2010 Sb.). Městsk� soud v Brně poněkud ironicky na tomto m�stě připom�n�, že z�měr šetřit ve všech oblastech financovan�ch ze st�tn�ho rozpočtu, deklarovan� důvodovou zpr�vou k tisku 133 (vl�dn� n�vrh z�kona), s�m o sobě nesporně je z�měrem �ctyhodn�m; aby byl �stavně konformn�m, mus� b�t prok�z�no, že se dan� normativn� prostředek shoduje s proklamovan�m �čelem a obstoj� z hlediska potřebnosti (možn� plurality možn�ch normativn�ch prostředků ve vztahu k zam�šlen�mu �čelu a jejich subsidiarity z hlediska omezen� �stavou chr�něn� hodnoty).

Platy soudců byly zmrazeny v letech 2002-2005 a pot� opět vletech 2007-2010. Dle Městsk�ho soudu v Brně restrikce, m�-li b�t skutečně jen restrikc�, a nikoli trval�m z�sahem do zabezpečen� soudců, mus� b�t relativně kr�tkodob� a mus� pot�, co důvody, pro kter� byla zavedena, opadnou, v�st k n�vratu k původně nastaven�m hodnot�m. Normativn� prostředek, jenž z�konod�rce zvolil (sn�žen� platov� z�kladny z trojn�sobku na 2,5n�sobek, tedy o 16,6 %) vykazuje dle navrhovatele zřeteln� znaky sv�vole, jež je v rozporu s principy pr�vn�ho st�tu, neboť tento prostředek byl zvolen jako "pojistka" proti derogaci ustanoven� �stavn�m soudem a postr�d� proporcionalitu ve vztahu k opatřen�m v oblasti odměňov�n� v nepodnikatelsk� sf�ře. Uv�d� d�le, že dle �dajů Česk�ho statistick�ho �řadu v roce 2011 bylo na odměňov�n� ve veřejn� sf�ře vyčleněno o 10 % objemu mzdov�ch prostředků m�ně než v roce předchoz�m, přičemž se odhaduje pokles nomin�ln�ho průměrn�ho platu v nepodnikatelsk� sf�ře okolo 1 %, v roce 2010 pak došlo k nomin�ln�mu poklesu o 0,8 %. Jedn� se dle něj o prv� negativn� dopady �sporn�ch opatřen� v oblasti veřejn� spr�vy do odměňov�n�, nicm�ně tyto dopady považuje za neproporcion�ln� ve vztahu k moci soudn�, a to vzhledem k restrikc�m vůči soudn� moci poč�naje rokem 2000, d�le vzhledem k hospod�řsk� situaci Česk� republiky do roku 2010 i v roce 2011, k v�voji relace platov� z�kladny a průměrn�ho platu fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře v obdob� 1996-2014, k v�voji relace průměrn�ho platu soudců a průměrn�ho platu (na přepočten� stavy) v nepodnikatelsk� sf�ře v nomin�ln� i re�ln� v�ši v obdob� let 1997-2010 a konečně vzhledem k v�voji odměňov�n� �ředn�ků �středn�ch org�nů st�tn� spr�vy podle medi�lně publikovan�ch �dajů.

Vych�zeje z uveden�ho, navrhovatel konstatuje tvrzen� vl�dy jako předkladatele z�kona č. 425/2010 Sb. v důvodov� zpr�vě (tisk 133), dle něhož takto stanoven� platov� z�kladna "je přiměřeně vyšš� než v předchoz�ch letech" (do 31. 12. 2010 zmrazen� z�kladna činila 56 847 Kč, z�kladna podle � 3 odst. 3 z�kona o platu od 1. 1. 2011 čin� 57 747,50 Kč), a vyslovuje z�věr, že nomin�ln� rozd�l + 900,50 Kč po letech stagnace znamenaj�c�ch hlubok� propad re�ln� hodnoty platu, nav�c pro obdob� jedin�ho roku s viz� n�vratu k dř�ve zmrazen� hodnotě pro obdob� dalš�ch tř� let, uveden� trend poklesu platů soudců neměn�. Vl�da dle navrhovatele nijak neodůvodnila (kromě vyč�slen� n�kladů pro st�tn� rozpočet spojen�ch s obnoven�m z�konn�ho mechanismu platov�ho z�kladny jako trojn�sobku průměrn�ho platu ve veřejn� sf�ře), proč považuje takov�to z�sah (sn�žen� z�kladny o t�měř 17 % pokud uvažujeme o z�kladně ve v�ši trojn�sobku dosažen� v roce 2005) do z�konn�ch a dlouhodobě legitimně vn�man�ch relac� jako potřebn� a nezbytn�.

Městsk� soud v Brně vyslovuje přesvědčen�, že ž�dn� skupina st�tn�ch zaměstnanců do roku 2011 (poč�naje rokem 2002) nepřispěla ke stabilizaci veřejn�ch financ� či jejich reformě anebo řešen� důsledků ekonomick� krize posledn�ch let tak, jak to učinili soudci. �spory činily miliardy korun, každ� soudce přispěl v ř�dech statis�ců; �spora na platu soudce okresn�ho soudu od poč�tku 6. roku započten� praxe čin� za roky 2008, 2009, 2010 a 2011 č�stku 425 100 Kč (dle odhadu navrhovatele �spora všech cca 3 000 soudců činila za uveden� obdob� nejm�ně 1,3 mld. Kč). Soudn� moci dle něj nemůže b�t podsouv�no, že nect� princip solidarity, až do roku 2011 jej ve vztahu ke st�tu projevili v�lučně soudci a ostatn� �stavn� činitel�. Dlouhodob� trend snižov�n� �rovně soudcovsk�ch platů považuje za populistick� gesto. Pro uveden� je navrhovatel toho n�zoru, že po desetilet� neust�l�ch z�sahů do odměňov�n� soudců již nelze na věc nahl�žet pouze jednoduch�m prizmatem nomin�ln�ch č�sel; pokles relac� tak, jak jsou v tomto n�vrhu zachyceny, vede k hlubok�mu re�ln�mu propadu �rovně odměňov�n� soudců, a to jako jedin� skupiny osob odměňovan�ch ze st�tn�ho rozpočtu. Přitom m� j�t o skupinu, u n�ž je dispozičn� prostor k z�sahům daleko omezenějš� než u skupin jin�ch. Nav�c, uv�d� d�le navrhovatel, zaost�v�n� �rovně platů soudců za platy vyšš�ch st�tn�ch �ředn�ků vede k př�m�mu rozporu s tez� vytyčenou v n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 55/05, dle n�ž dosažen� poměr v materi�ln�m zabezpečen� představitelů jednotliv�ch moc� m� b�t i v budoucnu zachov�v�n. V rozporu s touto tez� platy vyšš�ch �ředn�ků st�tn� spr�vy ř�dově přesahuj� plat soudce na poč�tku kari�ry (soudce soudu I. stupně s osmi lety praxe), ostatně ony přesahuj� i platy jin�ch �stavn�ch činitelů, což dle navrhovatele svědč� o zborcen� syst�mu odměňov�n� �stavn�ch činitelů jako celku, čehož jednou z př�čin je i l�ta trvaj�c� stlačov�n� platov� z�kladny (pokles mezi lety 2007-2010 z hodnoty 3 na hodnotu 2,57) a nyn� i jej� nomin�ln� sn�žen� jednor�zov�m razantn�m opatřen�m (sn�žen�m o 16,6 %). Ve vztahu k platov�m restrikc�m ve veřejn� spr�vě pro obdob� roku 2011 navrhovatel nam�t� jejich nerovnost s ohledem na oblasti, v nichž k restrikc�m nedošlo, resp. v nichž byly objemy mezd zv�šeny (školstv� a zdravotnictv�).

Z�kon č. 236/1995 Sb. byl přijat mimo jin� s c�lem stabilizovat situaci v justici v souvislosti s odchodem soudců do lukrativnějš�ch pr�vnick�ch povol�n�. V�sledkem po 15 letech je, jak ve sv�m n�vrhu dokl�d� Městsk� soud v Brně, propad relace platov� z�kladny a průměrn�ho platu ve veřejn� sf�ře z hodnoty 4,38 v roce 1996 na 2,5 v roce 2011, tj. o 43 %, tedy t�měř o polovinu.

Navrhovatel k j�m tvrzen� disproporci vztahu �rovně platů soudců a platů ve veřejn� sf�ře uv�d� i argument dalš�. Jestliže ustanoven� � 3 odst. 3 z�kona o platu použ�v� pro stanoven� platov� z�kladny �daj o průměrn�m platu fyzick�ch osob, čin� platovou z�kladnu z�vislou na �daji, jenž byl již ČS� v z�sadě pro statistiku opuštěn v roce 2009 a nezohledňuje d�lku pracovn�ch �vazků zaměstnanců, trp� tedy zkreslen�m. Průměrn� plat soudce byl vypočten z objemu vyplacen�ch hrub�ch platů vůči přepočten�mu stavu soudců. Rok 1997 byl zvolen jako v�choz� s ohledem na poč�tek nov�ho odměňov�n� soudců, růst cen je uveden podle �dajů ČS�. V�kyvy v křivce průměrn�ho platu soudce jsou způsobeny - podle n�zoru navrhovatele - doplacen�m tzv. dalš�ch platů za roky 2002, 2003, 2004 v roce 2003 a 2005 jako důsledku n�lezů �stavn�ho soudu. Z těchto �dajů vypl�v�, že pokud by měla b�t mezi průměrn�mi platy v nepodnikatelsk� sf�ře a průměrn�mi platy soudců zachov�na relace z roku 1997, bylo by třeba stanovit platovou z�kladnu na �rovni 3,4n�sobku. Jestliže by měla b�t zachov�na relace roku 2005 (kdy došlo k přechodn�mu "odmražen�" platov� z�kladny), bylo by třeba dle navrhovatele zv�šit platovou z�kladnu na 3,2n�sobek průměrn�ho platu. Soudci byli dle něj postiženi do roku 2010 bezprecedentn�m poklesem re�ln� hodnoty průměrn�ho platu ve srovn�n� s průměrn�m platem v nepodnikatelsk� sf�ře - v rozmez� let 2005-2010 vzrostl re�lně průměrn� plat v nepodnikatelsk� sf�ře na 106 % (je-li rok 2005 100 %), zat�mco průměrn� plat soudce klesal až na hodnotu 82 % v roce 2010. Takov�m poklesem re�ln� hodnoty př�jmu za pr�ci nebyl postižen ž�dn� jin� zaměstnanec veřejn� sf�ry. Tento v�voj navrhovatel považuje za relevantn� pro �čely hodnocen� proporcionality sn�žen� platov� z�kladny k 1. 1. 2011. Zachov�n� relace trojn�sobku považuje za garanci, že propad odměňov�n� soudců bude č�stečně zastaven.

Navrhovatel připom�n� Programov� prohl�šen� vl�dy, v němž tato "vn�m� funkci soudce jako vrchol všech pr�vnick�ch profes�" a do protikladu k t�to tezi klade �daje o relaci platu soudce a platů ve veřejn� sf�ře. Soudce okresn�ho soudu s osmi lety praxe měl dle něj m�t v roce 2011 měs�čn� plat ve v�ši 54 600 Kč, po z�sahu �stavn�ho soudu n�lezem sp. zn. Pl. �S 16/11 čin� v�še tohoto platu v roce 2011 58 400 Kč, v roce 2014 m� činit 57 500 Kč. Ve vztahu k průměrn�mu platu ve veřejn� sf�ře dosažen�mu v těchto letech půjde o 2,5-2,3n�sobek. Průměrn� plat vysokoškol�ka v roce 2010 podle �dajů ČS� činil 45 909 Kč, průměrn� plat pr�vn�ka 51 244 Kč podle �dajů ČS�, z čehož plyne, že uveden� plat soudce je jen m�rně nad těmito průměrn�mi platy. �daje o skutečn� �rovni platů �středn� st�tn� spr�vy vedou navrhovatele k vysloven� hypot�zy, že platy vyšš�ch �ředn�ků ministerstev (ředitelů, vrchn�ch ředitelů a n�městků ministrů) běžně přesahuj� plat soudce dvakr�t i třikr�t. Odměny udělovan� těmto �ředn�kům dosahuj� statis�cov�ch až milionov�ch č�stek v ročn�m �hrnu - podle �dajů plynouc�ch z veřejn�ch m�di� jen na pololetn� odměny ministerstva použila v roce 2011 v�ce než 100 mili�nů Kč (sn�žen� platov� z�kladny soudců o 5 % v roce 2011 mělo přin�st 104,5 mil Kč). St�tn� z�věrečn� �čet za rok 2010 dostupn� na www.mf.cr (č�st C. Zpr�va o v�sledc�ch hospodařen� st�tn�ho rozpočtu) dle navrhovatele ukazuje, že u �středn�ch org�nů st�tn� spr�vy nedošlo v roce 2010 k podstatnějš�mu poklesu průměrn�ho platu proti roku 2009 (-0,8 %). Podle �dajů ČS� činila průměrn� mzda vysokoškol�ka v tř�dě vedouc� a ř�d�c� zaměstnanci v roce 2010 86 198 Kč. Obecně průměrn� platy osob s vysokoškolsk�m vzděl�n�m vzrostly od roku 2002 do roku 2009 o 32 % (z 31 835 Kč na 46 801 Kč), zat�mco shora uveden� plat soudce s osmi lety praxe v obdob� let 2002-2009 vykazuje růst o 10 % nižš� (v roce 2002 činil 47 000 Kč, v roce 2009 57 500 Kč); plat soudce tedy nerostl ani takov�m tempem jako platy vysokoškol�ků obecně.

Dalš�m podpůrn�m argumentem n�vrhu Městsk�ho soudu v Brně je poukaz na dalš� restrikce, jimž jsou soudci podrobeni: Jde o sn�žen� zabezpečen� v nemoci od 1. 1. 2011 (dle č�sti des�t� čl. XVII z�kona č. 347/2010 Sb., kter�m se měn� z�kony v souvislosti s �sporn�mi opatřen�mi v působnosti Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch věc�), jež postr�d� ohled na charakter pr�ce soudce, jemuž věci k projedn�n� a rozhodnut� napadaj� s ohledem na princip z�konn�ho soudce bez ohledu na jeho nepř�tomnost z důvodu nemoci či dovolen�. D�le jde o zdaněn� v�ce�čelov� n�hrady a jej� podroben� pojistn�mu na soci�ln� zabezpečen� (dle � 6 odst. 10 z�kona č. 586/1992 Sb., o dan�ch z př�jmů, ve zněn� z�kona č. 346/2010 Sb.), a to na rozd�l od n�hrad např. podle � 6 odst. 7 p�sm. c) citovan�ho z�kona, kter� pož�v� zaměstnanec a kter� nejsou předmětem daně. Navrhovatel v t�to souvislosti poukazuje i na zv�šen� tzv. stropů na pojistn�m na soci�ln� zabezpečen� od roku 2010 i pro rok 2011 (dle � 15b z�kona č. 589/1992 Sb., o pojistn�m na soci�ln� zabezpečen� a př�spěvku na st�tn� politiku zaměstnanosti, ve zněn� z�kona č. 362/2009 Sb. a z�kona č. 347/2010 Sb.), maj�c� za důsledek pokles čist�ho př�jmu č�sti soudcovsk�ho sboru v letech 2010 a 2011. Navrhovatel upozorňuje na nejvyšš� rozsah omezen� soudce v osobn�m životě ze všech st�tněslužebn�ch pracovn�ch vztahů, zejm�na na z�kaz nahradit v�padek př�jmů jinou pracovn� činnost�.

Na okraj argumentu nutnosti restrikc� v důsledku prob�haj�c� ekonomick� krize navrhovatel uv�d�, že v lednu 2012 zveřejnilo Ministerstvo financ� makroekonomickou predikci Česk� republiky, podle n�ž dos�hlo zv�šen� průměrn� nomin�ln� mzdy v roce 2011 cca 2,2 %, v roce 2012 Ministerstvo financ� oček�v� n�růst průměrn� mzdy o 2 %, HDP v roce 2012 m� m�rně růst o 0,2 %, v roce 2013 by se měl ekonomick� v�kon zv�šit o 1,6 %. Navrhovatel akcentuje skutečnost, že nikterak nepodceňuje důsledky v�voje v euroz�ně, nicm�ně zdůrazňuje, že v př�padě zabezpečen� soudců jde o z�sahy dlouhodob� (tedy nikoli reaguj�c� na aktu�ln� v�voj), kumulovan� (kombinace dlouholet�ho zmrazen� platů, sn�žen� platov� z�kladny a dalš� restrikce v zabezpečen�) a postr�daj�c� jakoukoli proporci ve vztahu k odměňov�n� ve veřejn� sf�ře. Navrhovateli tak� nen� zn�mo, že by k podobn�m dlouhodob�m restrikc�m vůči soudcům přikročil jak�koli st�t v geopolitick�m sousedstv� Česk� republiky.

Ze všech těchto skutečnost� vyvozuje jako důsledek sn�žen� společensk� prestiže soudcovsk�ho povol�n�, a na tomto m�stě odkazuje na n�lezy �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 12/10 a Pl. �S 16/11, dle nichž "... nivelizace ve sv�ch důsledc�ch vede z�konitě i k sestupu soudcovsk�ho stavu uvnitř středostavovsk� společensk� vrstvy, jeho př�jmov� degradaci ve vztahu k ostatn�m pr�vnick�m povol�n�m a k umenšov�n� jeho potřebn� společensk� prestiže."

Ve vztahu k tvrzen� proti�stavnosti ustanoven� � 3b odst. 2 z�kona o platu navrhovatel d�le uv�d�, že z�konod�rce pro stanoven� platov� z�kladny v letech 2012-2014 zvolil metodu v�slovně stanoven�, pevn�, ad hoc pro tento �čel vypoč�tan� č�stky: pro roky 2012-2014 jde o č�stku o 2 Kč vyšš�, než platila v letech 2008-2010 a o 898,50 Kč nižš� než v roce 2011. V t�to souvislosti odkazuje na stanovisko, j�mž �stavn� soud v n�lezu sp. zn. Pl. �S 16/11 odm�tl argumentaci obsaženou v důvodov� zpr�vě (tisk 133) k n�vrhu z�kona č. 425/2010 Sb. o evolučn� n�pravě v minulosti "chybně" nastaven� platov� z�kladny a proporcionalitě vůči deklarovan�m �spor�m ve veřejn� sf�ře. Ke zvolen� metodě regulace odměňov�n� soudců poukazuje na n�zor obsažen� v n�lezu sp. zn. Pl. �S 55/2000 ze dne 18. 4. 2001 (N 62/22 SbNU 55; 241/2001 Sb.) [jakož i v n�lezech sp. zn. Pl. �S 29/09 ze dne 3. 11. 2009 (N 233/55 SbNU 197; 387/2009 Sb.) a Pl. �S 24/08 ze dne 17. 3. 2009 (N 56/52 SbNU 555; 124/2009 Sb.)]: "K z�kladn�m principům materi�ln�ho pr�vn�ho st�tu n�lež� maxima všeobecnosti pr�vn� regulace." Konstatuje, že z�konod�rce platov� restrikce koncipoval v minulosti různě; typickou metodou např�klad bylo, že suspendoval použit� obecn�ho pravidla pro konstrukci platov� z�kladny a určil, že dosažen� �roveň platov� z�kladny se použije pro určit� počet let (tzv. zmrazen�). O jinou situaci však jde v nyn� předložen� věci - z�konod�rce stanov�c� v � 3b odst. 2 z�kona o platu konkr�tn�, absolutn�mi č�sly vyj�dřenou hodnotu platov� z�kladny soudců vytvořil individu�ln� akt nam�řen� proti jmenovitě určen�m adres�tům na vymezen� obdob� (aniž bl�že uvedl, jak k vymezen� č�stce dospěl). Jde o situaci, kter� dle navrhovatele chtěl z�kon o platu přij�man� v polovině 90. let v�slovně předch�zet, tzn. eliminovat situace, kdy z�konod�rce ad hoc třeba každ� rok podle moment�ln�ch politick�ch n�lad bude určovat, jak odměn� soudce. V předložen� věci je nav�c dle něj zřeteln�, že jde o �pravu, jež odpov�d� časov�mu rozsahu volebn�ho obdob�.

Konečně navrhovatel uplatňuje i srovn�vac� argumentaci: Odkazuje na Zpr�vu Rady Evropy z roku 2010 o justičn�ch evropsk�ch syst�mech zahrnuj�c�ch všechny člensk� st�ty, jež obsahuje �daje roku 2008 [dostupn� na www.coe.int/ (Syst�me judiciaires europ�ens, �dition 2010)] a jež v č�sti 11.3 popisuje stav odměňov�n� soudců a st�tn�ch z�stupců. Tabulka 11.11 t�to zpr�vy porovn�v� hrub� př�jem soudce na poč�tku kari�ry s průměrnou hrubou mzdou. Průměrn� relace v zem�ch Rady Evropy čin� 2,5, Česk� republika v roce 2008 m� zaznamen�nu hodnotu 2,1, tedy pod průměrem Rady Evropy: vyšš� hodnoty maj� takov� st�ty jako Arm�nie, Bosna-Hercegovina, �zerb�jdž�n, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Čern� hora, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko. V řadě zem� Rady Evropy pak soudci pož�vaj� různ�ch typů dalš�ch v�hod (speci�ln� důchody, n�hrady spojen� s bydlen�m, sn�žen� daně, speci�ln� typy životn�ho či zdravotn�ho pojištěn�, auta s řidičem, n�klady na reprezentaci či jin� typy benefitů). V porovn�n� s t�m považuje navrhovatel 5,5% n�hradu v�dajů na reprezentaci a literaturu česk�ch soudců za neproporcion�ln�. Dalš� propad �rovně odměňov�n� soudců považuje za degradaci Česk� republiky jako země po 20 let se snaž�c� obnovovat hodnoty demokratick�ho pr�vn�ho st�tu.

Souč�st� komparativn� argumentace je i poukaz na judikaturu evropsk�ch �stavn�ch soudů. �stavn� soud Polsk� republiky připoušt� z�sahy do platů soudců až za situace, v n�ž polsk� �stava zakazuje obecně zadlužovat st�t [tedy v situaci, kdy by veřejn� dluh přes�hl 3/5 hodnoty ročn�ho hrub�ho dom�c�ho produktu (rozhodnut� sp. zn. K 12/03). �stavn� soud Slovensk� republiky v n�lezu sp. zn. PL. �S 12/05 vyslovil ne�stavnost z�kona (z�konů), kter� po několik let (2003-2006) odkl�daly �činnost z�kona, podle kter�ho soudcům n�ležel dalš� plat. S poukazem na princip legitimn�ho oček�v�n�, jasnosti, stability a pr�vn� jistoty vyvěraj�c�mi z obecn�ho principu pr�vn�ho st�tu nen� podle n�zoru tohoto �stavn�ho soudu možno hovořit o "dočasnosti", pokud z�sahy trvaj� několik let. Tuto argumentaci tak� použil �stavn� soud Lotyšsk� republiky (sp. zn. 2009-11-0), a to v podstatně horš� ekonomick� situaci než v naš� zemi a v situaci, kdy vztah platu soudce na poč�tku kari�ry a průměrn�ho platu vykazoval př�znivějš� tendenci než v Česk� republice [podle Zpr�vy Rady Evropy - komise pro efektivnost soudnictv� (CEPEJ) 2010 - př�loha č. 8],

Navrhovatel je přesvědčen, že z�konod�rce z�sahem do v�še platov� z�kladny porušil ve vztahu k soudcům většinu dř�ve �stavn�m soudem vytyčen�ch maxim: nerespektoval rozd�ln� dispozičn� prostor vůči soudcům, porušil princip proporcionality, politick�m c�lem bylo usilov�n� o sn�žen� relac� platů soudn� moci vůči moci v�konn�, přičemž z�sah do platov� z�kladny porušil princip legitimn�ho oček�v�n� jako princip imanentn� demokratick�mu pr�vn�mu st�tu. Tato restrikce pak nebyla se soudn� moc� projedn�na. Pro uveden� z�sah do � 3 odst. 3 z�kona o platu považuje za rozporn� s čl. 1 odst. 1 �stavy ve spojen� s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 �stavy, čl. 1 Listiny, jakož i s čl. 1 Protokolu, z nichž plyne st�tu povinnost zajistit soudcům i materi�lně nez�vislost, a to jako garanci nestrann�ho a spravedliv�ho rozhodov�n�, z nichž d�le plyne princip legitimn�ho oček�v�n� a pr�vo na dobr� z�kony, jakož i s čl. 1 odst. 1 Listiny, kter� stanov� rovnost v pr�vech, neboť z�konod�rce upravil poměry soudců s c�lem přibl�žit se nivelizaci ve v�sledku.

K pr�vn�m �činkům navrhovan� derogace Městsk� soud v Brně uv�d�, že v předmětn� věci jde o situaci obdobnou t�, již posuzoval �stavn� soud v n�lezu sp. zn. Pl. �S 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.), kdy usoudil, že je nam�stě zrušit novelizaci z�kona, přičemž důsledkem je obnoven� pr�vn�ho stavu před ne�stavn�m z�sahem. Je přesvědčen, že ve vztahu k z�sahu do � 3 odst. 3 z�kona o platu z�konem č. 425/2010 Sb. nutno hovořit ne pouze o změně z�kona, n�brž materi�lně o ad hoc odklonu od obecně stanoven�ch pravidel jasně vymezen�ch předchoz�m zněn�m z�kona. Obecn� pravidlo platov� z�kladny nemělo b�t použito až do roku 2015, ledaže mělo vej�t v �činnost jako "pojistka" proti z�sahu �stavn�ho soudu (což skutečně nastalo a pro rok 2011 vešla v život ona "pojistka"). Koncipovat z�kon jako "pojistku" proti �stavn�mu soudu nav�c bez jak�hokoli potřebn�ho diskursu se soudn� moc� (z�sadn� změna platov� z�kladny nebyla se soudn� moc� nijak projedn�na) znamen� dle něj rezignovat na �stavn� konformitu legislativn�ho procesu. Proto zast�v� n�zor, že jsou splněny podm�nky pro derogaci derogace (tedy pro zrušen� novelizace proveden� ve vztahu k � 3 odst. 3 z�kona o platua z�konem č. 425/2010 Sb.). Domn�v� se, že takov�mu postupu nebr�n� ani odůvodněn� n�lezu sp. zn. Pl. �S 16/11, ve kter�m �stavn� soud posuzoval obdobn� argumenty, ovšem s ohledem na z�věry přijat� tehdy k aktivn� legitimaci navrhovatele. Tyto argumenty lze však dle něj vzt�hnout toliko ve vztahu k nově včleněn�mu ustanoven� � 3b odst. 1 z�kona o platu, kter� bylo zrušeno �stavn�m soudem. Proto n�vrh petitu formuluje eventu�lně; pro př�pad, že by �stavn� soud nesd�lel n�zor navrhovatele na derogaci novelizace proveden� z�konem č. 425/2010 Sb. (prim�rn� petit), navrhuje se pro ten př�pad zrušit hranici n�sobku průměrn�ho platu v nepodnikatelsk� sf�ře �činnou pro rok 2011 (eventu�ln� petit), a otevř�t tak prostor pro z�konod�rce, aby tuto �stavně nekonformn� �pravu pro oblast soudn� moci změnil.

K tempor�ln�m důsledkům př�padn�ho derogačn�ho n�lezu navrhovatel dod�v�, že mezi jeho vyhl�šen�m a nutn�m aktem z�konod�rce by měly platit nosn� důvody n�lezu a platov� z�kladna soudců by měla b�t určena jako trojn�sobek průměrn�ho platu v nepodnikatelsk� sf�ře za předminul� rok, když dle jeho n�zoru tuto v�ši z�kladny tak� v dř�vějš�ch rozhodnut�ch �stavn� soud v�slovně aproboval [srov. n�lezy sp. zn. Pl. �S 55/05, Pl. �S 13/08 (oba viz v�še), Pl. �S 15/09 ze dne 8. 7. 2010 (N 139/58 SbNU 141; 244/2010 Sb.)].

Navrhovatel současně navrhl, aby �stavn� soud v souladu s � 39 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� z�kona č. 48/2002 Sb., rozhodl o podan�m n�vrhu přednostně, a to s argumentem opakovan�ho z�sahu z�konod�rce ve směru restrikc� platů soudců, jeho intenzity, jakož i obecn�ho dopadu na rozhodnut� ve věci vysok�ho počtu žalob soudců na doplatek platu a n�hrady v�dajů za leden roku 2011.

II.

Rekapitulace podstatn�ch č�st� vyj�dřen� �častn�ka ř�zen�

Podle � 42 odst. 4 a � 69 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, zaslal �stavn� soud předmětn� n�vrh Poslaneck� sněmovně. Ve sv�m vyj�dřen� ze dne 20. prosince 2011 předsedkyně Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky Miroslava Němcov� odkazuje na skutečnosti obsažen� již ve vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny k n�vrhu na zrušen� č�st� z�kona č. 425/2010 Sb. sp. zn. Pl. �S 16/11 ze dne 19. dubna 2011. Uv�d� d�le, že n�vrh z�kona, kter�m se měn� z�kon č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a z�kon č. 201/1997 Sb., o platu a někter�ch n�ležitostech st�tn�ch z�stupců a o změně a doplněn� z�kona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn� pohotovost v rozpočtov�ch a v někter�ch dalš�ch organizac�ch a org�nech, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, předložila vl�da Poslaneck� sněmovně dne 12. ř�jna 2010 a byl rozesl�n jako sněmovn� tisk 133. N�vrh z�kona projednaly v�bor rozpočtov� a v�bor �stavně pr�vn�, jejichž n�vrhy se nedot�kaly vl�dou navrhovan�ho zněn� � 3 odst. 3, stejně jako n�vrhy poslanců, kteř� vystoupili ve druh�m čten� konan�m dne 7. prosince 2010. N�vrh z�kona byl přijat v konečn�m hlasov�n�, ve kter�m Poslaneck� sněmovna vyslovila souhlas se zněn�m n�vrhu z�kona počtem hlasů z př�tomn�ch 162 poslanců 147 pro, 1 proti. Poslaneck� sněmovna postoupila dne 10. prosince 2010 n�vrh z�kona Sen�tu, kter� jej projednal a schv�lil na sv� schůzi dne 16. prosince 2010. Prezident republiky z�kon podepsal dne 17. prosince 2010. Schv�len� z�kon byl doručen k podpisu premi�rovi a ve Sb�rce z�konů byl vyhl�šen dne 30. prosince 2010.

Předsedkyně Poslaneck� sněmovny v z�věru sv�ho vyj�dřen� konstatuje, že z�kon č. 425/2010 Sb. byl přijat po ř�dně proveden�m z�konod�rn�m procesu a je na �stavn�m soudu, aby v souvislosti s podan�m n�vrhem Městsk�ho soudu v Brně na zrušen� tohoto z�kona posoudil jeho �stavnost a vydal př�slušn� rozhodnut�. K vyž�d�n� �stavn�ho soudu bylo dne 25. dubna 2012 doručeno vyj�dřen� předsedkyně Poslaneck� Sněmovny Parlamentu Česk� republiky k doplněn� n�vrhu, t�kaj�c�ho se zrušen� ustanoven� � 3b odst. 2 z�kona č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb. Ve vyj�dřen� se uv�d�, že při projedn�n� tohoto ustanoven� Poslaneckou sněmovnou bylo zněn� navržen� vl�dou dotčeno pozměňuj�c�m n�vrhem �stavně pr�vn�ho v�boru, kter� ve třet�m čten� n�vrhu z�kona nebyl přijat, když ze 164 př�tomn�ch poslanců 65 hlasovalo pro a 71 proti jeho přijet�. D�le se v něm v ostatn�m odkazuje na vyj�dřen� ze dne 20. prosince 2011.

Podle � 42 odst. 4 a � 69 z�kona č. 182/1993 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, zaslal �stavn� soud předmětn� n�vrh i Sen�tu Parlamentu Česk� republiky. Ve sv�m vyj�dřen� ze dne 7. prosince 2011 jeho předseda Milan Štěch uv�d�, že navrhovatel, Městsk� soud v Brně, předložil 3. listopadu 2011 �stavn�mu soudu - formou eventu�ln� - n�vrh na zrušen� ustanoven� z�konů t�kaj�c�ch se �pravy platov� z�kladny pro soudce, spoč�vaj�c� v trval� změně koeficientu použ�van�ho při v�počtu platov� z�kladny (sn�žen� z trojn�sobku na 2,5n�sobek). Jedn� se dle něj o z�ležitost, kter� navazuje na předchoz� n�vrh, kter� byl u �stavn�ho soudu projedn�v�n v ř�zen� veden�m pod sp. zn. PI. �S 16/11. Souč�st� zm�něn�ho ř�zen� byl - kromě jin�ho - tak� n�vrh na zrušen� ustanoven� bodu 2 v čl. I č�sti prvn� z�kona č. 425/2010 Sb., eventu�lně zrušen� ustanoven� � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., což �stavn� soud odm�tl s podrobn�m odůvodněn�m vych�zej�c�m z toho, že ve vztahu k těmto ustanoven�m navrhovatel v době rozhodov�n� předmětn� věci �stavn�m soudem nesplňoval podm�nky aktivn� legitimace dle čl. 95 odst. 2 �stavy. Na tuto situaci bylo n�sledně reagov�no v ř�zen� veden�m u obecn�ho soudu, kdy ve vazbě na zm�něn� n�lez �stavn�ho soudu došlo jednak ze strany soudu k vyloučen� určit� č�sti věci k samostatn�mu ř�zen�, jednak došlo ze strany žalobce k rozš�řen� žaloby a soud změnu žaloby připustil. Podle navrhovatele v souvislosti s nyn� podan�m n�vrhem na zrušen� napaden� z�konn� �pravy jde - z hlediska aktivn� legitimace navrhovatele - o n�vrh podan� pot�, co m� b�t dotčen� z�konn� �prava na př�pad žalobce v�slovně aplikov�na, a navrhovatel dospěl k z�věru, že ustanoven�, kter� m� b�t při řešen� věci použito, je v rozporu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky.

Ve vyj�dřen� se d�le uv�d�, že ke všem změn�m z�konn�ch �prav platů, k nimž došlo na z�kladě z�kona č. 425/2010 Sb., stejně tak k jeho projedn�v�n� v org�nech Sen�tu a na schůzi Sen�tu, bylo vše podstatn� uvedeno již ve vyj�dřen� Sen�tu, kter� bylo zasl�no 15. dubna 2011 pod č. j. 3740/2011 ve věci projedn�van� �stavn�m soudem pod sp. zn. Pl. �S 16/11. Na toto vyj�dřen� Sen�tu, k němuž byla přiložena t�ž těsnopiseck� zpr�va ze schůze Sen�tu, na kter� byl n�vrh z�kona přijat� pod č. 425/2010 Sb. projedn�v�n, a usnesen� Sen�tu k tomuto n�vrhu z�kona, proto v dalš�m předseda Sen�tu odkazuje. V z�věru vyj�dřen� předseda Sen�tu vyslovuje přesvědčen�, dle něhož je na �stavn�m soudu, aby posoudil �stavnost n�vrhem napaden�ch z�konn�ch ustanoven� a rozhodl.

K vyž�d�n� �stavn�ho soudu bylo dne 25. dubna 2012 doručeno vyj�dřen� předsedy Sen�tu Parlamentu Česk� republiky k doplněn� n�vrhu, t�kaj�c�ho se zrušen� ustanoven� � 3b odst. 2 z�kona č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb. Předseda Sen�tu v něm odkazuje na sv� původn� vyj�dřen� ze dne 15. dubna 2011 k původně podan�mu n�vrhu Městsk�ho soudu v Brně ve věci veden� pod sp. zn. Pl. �S 16/11.

III.

Upuštěn� od �stn�ho jedn�n�

Dle ustanoven� � 44 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb. může �stavn� soud se souhlasem �častn�ků od �stn�ho jedn�n� upustit, nelze-li od něj oček�vat dalš� objasněn� věci. Vzhledem k tomu, že jak navrhovatel v pod�n� doručen�m �stavn�mu soudu dne 16. dubna 2012, tak i �častn�k ř�zen� v př�pise předsedkyně Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky, doručen�m �stavn�mu soudu dne 25. dubna 2012 a předsedy Sen�tu Parlamentu Česk� republiky, doručen�m �stavn�mu soudu t�hož dne, vyj�dřili svůj souhlas s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n�, a d�le vzhledem k tomu, že �stavn� soud m� za to, že od jedn�n� nelze oček�vat dalš� objasněn� věci, bylo od �stn�ho jedn�n� v předmětn� věci upuštěno.

IV.

Dikce ustanoven� napaden�ho pr�vn�ho předpisu

Bod 2 čl. I z�kona č. 425/2010 Sb. zn�: "V � 3 odst. 3 se slovo ,trojn�sobek' nahrazuje slovem ,2,5n�sobek'."

Ustanoven� � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb. stanov�: "Platov� z�kladna čin� od 1. ledna do 31. prosince kalend�řn�ho roku 2,5n�sobek průměrn� nomin�ln� měs�čn� mzdy fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře dosažen� podle zveřejněn�ch �dajů Česk�ho statistick�ho �řadu za předminul� kalend�řn� rok. V�ši platov� z�kladny pro př�slušn� kalend�řn� rok vyhlašuje Ministerstvo pr�ce a soci�ln�ch věc� ve Sb�rce z�konů sdělen�m."

Dle ustanoven� � 3b odst. 2 z�kona č. 236/1995 Sb. plat�: "Od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014 čin� platov� z�kladna pro soudce 56 849 Kč."

V.

Podm�nky aktivn� legitimace navrhovatele

N�vrh na zrušen� č�st� z�kona č. 425/2010 Sb. (př�padně č�st� z�kona č. 236/1995 Sb.), pokud obsahuj� restrikce v odměňov�n� soudců (� 3 odst. 3, � 3b), spolu s n�vrhem na přednostn� rozhodnut� v předmětn� věci podle � 39 z�kona č. 182/1993 Sb., byl pod�n Městsk�m soudem v Brně dle ustanoven� � 64 odst. 3 z�kona č. 182/1993 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů.

Jak bylo již uvedeno v naraci, ve věci sp. zn. 35 C 35/2011 je Městsk�m soudem v Brně rozhodov�no o žalobě, kterou se soudce Okresn�ho soudu Brno-venkov dom�h� vůči Česk� republice - Okresn�mu soudu Brno-venkov zaplacen� č�stky dan� rozd�lem mezi n�rokem žalobce na plat ve smyslu � 28 až � 31 z�kona o platu a n�rokem na n�hradu v�dajů ve smyslu � 32 odst. 1 p�sm. a) t�hož z�kona, a to dle původn�ho žalobn�ho n�roku za leden, dle jeho rozš�řen� i za z�ř� 2011, a mezi skutečně vyplacen�m platem a n�hradou v�dajů sn�žen�ch s �činnost� od 1. ledna 2011 z�konem č. 425/2010 Sb., kter�m se měn� z�kon o platu. Žalobce po splatnosti platu za z�ř� 2011 rozš�řil žalobu o doplatek platu a n�hrady v�dajů za tento měs�c; požaduje jak doplatek platu a n�hrady v�dajů za obdob� do vyhl�šen� n�lezu �stavn�ho soudu ze dne 2. srpna 2011 sp. zn. Pl. �S 16/11 a n�sledn�ho vyhl�šen� sdělen� Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch věc� o v�ši platov� z�kladny pro rok 2011, tak za obdob� po vyhl�šen� n�lezu a sdělen�. Navrhovatel usnesen�m ze dne 24. 10. 2011 č. j. 35 C 35/2011-125 změnu žaloby připustil. Žalobce po splatnosti platu za leden 2012 rozš�řil žalobu o doplatek platu a n�hrady v�dajů za tento měs�c, a to o rozd�l mezi vyplacen�m platem a n�hradou v�dajů určen�ch v z�vislosti na v�ši platov� z�kladny stanoven� v ustanoven� � 3b odst. 2 z�kona o platu pro rok 2012 až 2014 a platem a n�hradou v�dajů určen�ch v z�vislosti na platov� z�kladně představuj�c� trojn�sobek průměrn� nomin�ln� měs�čn� mzdy fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře za předminul� kalend�řn� rok. Usnesen�m ze dne 14. 2. 2012 č. j. 35 C 35/2011-168 Městsk� soud v Brně změnu žaloby připustil. Usnesen� nabylo pr�vn� moci dne 24. 2. 2012.

Procesn� podm�nkou aktivn� legitimace obecn�ho soudu dle � 64 odst. 3 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, je takov� pozice z�kona, př�p. jeho jednotliv�ho ustanoven�, jehož zrušen� je navrhov�no, k předmětu kmenov�ho ř�zen�, jež zakl�d� pro posouzen� věci ze strany obecn�ho soudu rozhodovac� důvody. Svoji aktivn� legitimaci navrhovatel op�r� o konstatov�n�, dle něhož při řešen� předmětn� věci mus� aplikovat � 3 odst. 3 (a to pro č�st žalobn�ho n�roku t�kaj�c� se doplatku platu a n�hrady v�dajů za měs�c z�ř� 2011) a � 3b odst. 2 (a to pro č�st žalobn�ho n�roku t�kaj�c� se doplatku platu a n�hrady v�dajů za měs�c leden 2012) z�kona o platu, ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb.

Jak vypl�v� z popisu předmětn�ho ř�zen� u obecn�ho soudu, lze na straně navrhovatele konstatovat naplněn� podm�nek jeho aktivn� legitimace pro ř�zen� o kontrole norem jak ve vztahu k � 3 odst. 3 tak � 3b odst. 2 z�kona o platu, ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb. Při posouzen� č�sti žalobn�ho n�roku t�kaj�c�ho se doplatku platu a n�hrady v�dajů za měs�c z�ř� 2011 po přijet� derogačn�ho n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 16/11 nutno uplatnit ustanoven� � 3 odst. 3 z�kona o platu, ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb., při posouzen� č�sti žalobn�ho n�roku t�kaj�c�ho se doplatku platu a n�hrady v�dajů za měs�c leden 2012 nutno pak uplatnit � 3b odst. 2 z�kona o platu, ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb. Tyto skutečnosti vedly �stavn� soud k akceptaci rozš�řen� petitu, jak byl obsažen v doplněn� n�vrhu doručen�m �stavn�mu soudu dne 26. března 2012.

Ve vztahu k bodu I n�vrhu �stavn� soud konstatuje, že ve sv� ust�len� judikatuře opakovaně zaujal pr�vn� n�zor, dle něhož novela pr�vn�ho předpisu nem� samostatnou normativn� existenci, n�brž se st�v� souč�st� novelizovan�ho pr�vn�ho předpisu [n�lezy sp. zn. Pl. �S 5/96 ze dne 8. 10. 1996 (N 98/6 SbNU 203; 286/1996 Sb.), Pl. �S 33/01 ze dne 12. 3. 2002 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.), Pl. �S 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), I. �S 504/10 ze dne 21. 3. 2011, I. �S 1927/09 ze dne 21. 3. 2011, usnesen� sp. zn. Pl. �S 25/2000 ze dne 15. 8. 2000 (U 27/19 SbNU 271), Pl. �S 3/10 ze dne 20. 4. 2010, Pl. �S 33/08 ze dne 11. 2. 2009 (ve Sb�rce n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu nepublikov�na; dostupn� na http://nalus.usoud.cz), n�lez sp. zn. Pl. �S 16/11 (viz v�še)]. �stavn� soud připustil posuzov�n� novely pr�vn�ho předpisu v př�padě, je-li nam�t�na jej� proti�stavnost z důvodu neexistence normotvorn� kompetence nebo kvůli nedodržen� �stavně předepsan�ho způsobu jej�ho přijet� a vyd�n� [srov. např. n�lezy sp. zn. Pl. �S 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.), Pl. �S 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.), Pl. �S 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.), Pl. �S 13/05 ze dne 22. 6. 2005 (N 127/37 SbNU 593; 283/2005 Sb.) a Pl. �S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. Tyto pr�vn� z�věry plně dopadaj� i na posuzovanou věc. V souvislosti s posouzen�m podm�nek aktivn� legitimace navrhovatele k pod�n� n�vrhu na zrušen� předmětn�ho ustanoven� pak zakl�daj� důvod pro přijet� z�věru o jejich nenaplněn�. Pro uveden� �stavn� soud n�vrh Městsk�ho soudu v Brně na zrušen� ustanoven� bodu 2 čl. I č�sti prvn� z�kona č. 425/2010 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 236/1995 Sb., z důvodu zjevn� neopodstatněnosti dle � 43 odst. 2 p�sm. a), b) z�kona č. 182/1993 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, odm�tl.

Nadto k argumentaci navrhovatele t�kaj�c� se opětovn�ho nabyt� platnosti a �činnosti novelou změněn�ho z�konn�ho ustanoven� jako �činku derogace t�to novely n�lezem �stavn�ho soudu je nutno odk�zat na n�lezy sp. zn. I. �S 1696/09 ze dne 8. 2. 2011 a I. �S 504/10 ze dne 21. 3. 2011, jež podrobně shrnuj� předchoz� judikaturu k dan� problematice [obsaženou zejm�na v n�lezech sp. zn. Pl. �S 5/94 ze dne 30. 11. 1994 (N 59/2 SbNU 155; 8/1995 Sb.), Pl. �S 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), Pl. �S 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.), Pl. �S 6/02 ze dne 27. 11. 2002 (N 146/28 SbNU 295; 4/2003 Sb.)]. V obecn� rovině pak �stavn� soud v n�lezech sp. zn. I. �S 1696/09 a I. �S 504/10 konstatuje n�sleduj�c�: „V pr�vn�m ř�du Česk� republiky nen� v�slovn� �pravy, kter� by předj�mala znovunabyt� platnosti jednou zrušen�ho z�kona, mělo-li by b�t obnoven� platnosti spjato s projevem vůle jin�ho st�tn�ho org�nu než Parlamentu; obecně je proto nutn� vych�zet z toho, že jednou zrušen� z�kon bez jeho opětovn� vůle směřuj�c� k obnoven� platnosti a �činnosti z�kona tyto vlastnosti znovu nab�t nemůže. Z t�to z�sady však �stavn� soud učinil nutnou v�jimku, kter� však i v t�to ot�zce respektuje svrchovanost Parlamentu. Jak z rozhodnut� sp. zn. Pl. �S 2/02 plyne, �stavn� soud poskytl Parlamentu čas, aby ot�zky upraven� z�konem, jenž byl posl�ze proti�stavn�m z�konem zrušen, znovu posoudil a přijal přiměřenou pr�vn� �pravu, kter� bude respektovat z�kladn� pr�va a svobody. V citovan�m rozhodnut� �stavn� soud předj�mal i možnost, že z�konod�rce apel str�žce �stavnosti nevyslyš�, a vzhledem ke specifick� situaci - ochraně z�kladn�ho pr�va vzešl�ho z legitimn�ho oček�v�n� - stanovil dalš� pr�vn� n�sledky sv�ho rozhodnut�.“ Z pohledu posuzovan� věci �stavn� soud dosp�v� k z�věru, dle něhož na ni dopad� obecn� pravidlo plynouc� z n�lezu sp. zn. I. �S 504/10 (jakož i z předchoz� judikatury) a nejsou v jej�m př�padě naplněny podm�nky pro přijet� v�jimky z uveden�ho pravidla. Dom�h�-li se navrhovatel vysloven� obdobn�ho z�věru, jak� učinil �stavn� soud v n�lezu sp. zn. Pl. �S 2/02, v němž po zrušen� derogačn�ho ustanoven� konstatoval obnoven� stavu založen�ho derogovan�mi ustanoven�mi, je nutno konstatovat, že na rozd�l od věci sp. zn. Pl. �S 2/02 v rozhodovan�m př�padě by př�padn� derogace ustanoven� bodu 2 čl. I č�sti prvn� z�kona č. 425/2010 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 236/1995 Sb., nepředstavovala derogaci derogace.

VI.

�stavn� konformita kompetence a legislativn�ho procesu

�stavn� soud v souladu s ustanoven�m � 68 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb. je v ř�zen� o kontrole norem povinen posoudit, zda napaden� z�kon, jeho jednotliv� ustanoven�, př�p. jin� pr�vn� předpis nebo jeho jednotliv� ustanoven�, byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem.

Ze sněmovn�ch tisků a těsnopiseck�ch zpr�v, jakož i vyj�dřen� �častn�ka ř�zen�, bylo zjištěno, že Poslaneck� sněmovna schv�lila n�vrh předmětn�ho z�kona ve 3. čten� na sv� 9. schůzi dne 10. prosince 2010 usnesen�m č. 216, kdy ze 167 př�tomn�ch poslankyň a poslanců 147 hlasovalo pro a 1 proti.

Sen�t na sv� 3. schůzi konan� dne 16. prosince 2010 usnesen�m č. 67 uveden� n�vrh z�kona ve zněn� postoupen�m Poslaneckou sněmovnou schv�lil, kdy pro toto usnesen� z 68 př�tomn�ch sen�torů hlasovalo 46, proti byli 3 a 19 se zdrželo hlasov�n�.

Předmětn� z�kon byl podeps�n př�slušn�mi �stavn�mi činiteli a byl pod č. 425/2010 Sb. ř�dně vyhl�šen v č�stce 147 Sb�rky z�konů, kter� byla rozesl�na dne 30. prosince 2010, a dle čl. III nabyl �činnosti dnem 1. ledna 2011.

�stavn� soud připom�n�, že k �stavn� konformitě kompetence a legislativn�ho procesu se u z�kona č. 425/2010 Sb. autoritativně vyj�dřil již v n�lezu sp. zn. Pl. �S 16/11. Vych�zeje ze z�věrů, jež v dan�m n�lezu učinil, jakož i z rekapitulace procedury přijet� předmětn�ho z�kona, �stavn� soud konstatuje, že z�kon č. 425/2010 Sb. u vědom� absence projedn�n� platov�ch restrikc� soudců, a tud�ž určit� formy z�sahu do jednoho z komponentů soudcovsk� nez�vislosti - principu st�losti materi�ln�ho zabezpečen� soudců, s představiteli, resp. z�stupci nez�visl� justice, tj. u vědom� porušen� pravidel demokratick� politick� kultury, nebyl přijat v takov� intenzitě nesouladu s �stavn�mi kautelami t�kaj�c�mi se kompetence a legislativn�ho procesu, jež by založily důvod jeho derogace. Nicm�ně, pro budoucnost, v kumulaci s dalš�mi okolnostmi, ocitaj�c�mi se v rozporu s principy �stavn�ho poř�dku, nevylučuje v t�to souvislosti derogačn� z�sah.

VII.

Obsahov� soulad napaden�ho z�konn�ho ustanoven� s �stavn�m poř�dkem (�stavnost platov�ch restrikc� vůči soudcům)

�stavn� soud se problematikou soudcovsk�ch platů v minulosti opakovaně zab�val. Svoji starš� judikaturu shrnul v n�lezu sp. zn. Pl. �S 55/05, na nějž odk�zal ve sv�ch dalš�ch n�lezech, t�kaj�c�ch se problematiky soudcovsk�ch platů, a to v n�lezech sp. zn. Pl. �S 13/08, Pl. �S 12/10 a Pl. �S 16/11. Jelikož je evidentn�, že �častn�kům ř�zen� je tato judikatura zn�ma, nepokl�d� �stavn� soud za potřebn� ji opakovaně podrobně rekapitulovat.

Z judikatury �stavn�ho soudu, jakož i z jej� komparace s judikaturou evropsk�ch �stavn�ch soudů (viz zejm�na rozhodnut� �stavn�ho soudu Polsk� republiky sp. zn. P 1/94 ze dne 8. listopadu 1994, K 13/94 ze dne 14. března 1995, P 1/95 ze dne 11. z�ř� 1995, P 8/00 ze dne 4. ř�jna 2000, K 12/03 ze dne 18. �nora 2004), k ot�zce �stavnosti platov�ch restrikc� vůči soudcům plynou tyto z�kladn� zobecňuj�c� teze:

* posouzen� �stavnosti platov�ch restrikc� vůči soudcům pro konkr�tn� obdob� konkr�tn�ho roku spad� do r�mce vymezen�ho principem soudcovsk� nez�vislosti,

* �stavn� postaven� soudců na straně jedn� a představitelů moci z�konod�rn� a v�konn�, zvl�ště pak st�tn� spr�vy, na straně druh� se vzhledem k principu dělby moci a principu nez�vislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozd�ln� dispozičn� prostor pro z�konod�rce k platov�m restrikc�m vůči soudcům ve srovn�n� s dispozičn�m prostorem k takov�mto restrikc�m v jin�ch oblastech veřejn� sf�ry,

* z�sah do materi�ln�ho zabezpečen� soudců garantovan�ho z�konem nesm� b�t v�razem sv�vole z�konod�rce, n�brž mus� b�t, vych�zeje ze z�sady proporcionality, odůvodněn v�jimečn�mi okolnostmi, např. t�živou finančn� situac� st�tu, přičemž i za splněn� t�to podm�nky mus� b�t zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci z�konod�rn� a v�konn�, zvl�ště pak st�tn� spr�vy; takov�to z�sah nesm� zavdat důvod k obav�m, nedot�k�-li se omezen� důstojnosti soudců (viz doporučen� V�boru ministrů Rady Evropy č. r. (94) 12 ze dne 13. ř�jna 1994), př�p. nen�-li v�razem �stavně nepř�pustn�ho tlaku moci z�konod�rn� a moci v�konn� na moc soudn�.

Dle uveden� judikatury �stavn�ho soudu princip nez�visl�ho soudnictv� je jedn�m z podstatn�ch n�ležitost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu (čl. 9 odst. 2 �stavy). Požadavek nez�visl� justice pramen� ze dvou zdrojů: z neutrality soudců, jako garance spravedliv�ho, nestrann�ho a objektivn�ho soudn�ho ř�zen�, a ze zajištěn� pr�v a svobod jednotlivců soudcem odčleněn�m od politick� moci. Nez�vislost soudců je garantov�na z�rukami zvl�štn�ho pr�vn�ho postaven� (mezi něž nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), d�le z�rukami organizačn� a funkčn� nez�vislosti na org�nech reprezentuj�c�ch z�konod�rnou a zejm�na v�konnou moc, jakož i oddělen�m soudnictv� od moci z�konod�rn� a v�konn� moci (zejm�na uplatněn�m z�sady inkompatibility). Z hlediska obsahov�ho je pak soudcovsk� nez�vislost zajištěna v�zanost� soudců toliko z�konem, tj. vyloučen�m jak�chkoli prvků subordinace v soudcovsk�m rozhodov�n�. Z�kladn�mi komponenty principu nez�vislosti soudnictv� se �stavn� soud komplexně zab�val v n�lezu sp. zn. Pl. �S 7/02 ze dne 18. 6. 2002 (N 78/26 SbNU 273; 349/2002 Sb.).

Sv�voln� z�sah z�konod�rce do oblasti materi�ln�ho zajištěn� soudců, v tom r�mci i platov� restrikce, nutno ve smyslu ust�len� judikatury �stavn�ho soudu do r�mce chr�něn�ho principem jejich nez�vislosti podřadit ze dvou důvodů. Nez�vislost soudců je v prvn� řadě podm�něna jejich mor�ln� integritou a odbornou �rovn�, z�roveň ale je spjata i s jejich přiměřen�m materi�ln�m zajištěn�m. Tento komponent principu nez�vislosti soudců byl zakotven i v doporučen� V�boru ministrů Rady Evropy č. r. (94) 12 ze dne 13. ř�jna 1994 ohledně nez�vislosti, efektivnosti a role soudců, dle něhož se mezi "ř�dn� pracovn� podm�nky" soudců řad� i "zajištěn� přiměřenosti postaven� a odměňov�n� soudců s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovn� zat�žen�" (Z�sada III, bod 1b). Obdobn� maxima je obsažena i v čl. 6.1 Evropsk� charty o statutu soudce, přijat� �častn�ky multilater�ln�ho setk�n� organizovan�ho Radou Evropy ve dnech 8. až 10. července 1998, dle něhož soudci z povol�n� maj� pr�vo na plat, jehož v�še m� b�t stanovena tak, aby je chr�nila před tlakem směřuj�c�m k ovlivněn� jejich rozhodnut� a všeobecně k ovlivněn� jejich chov�n� při nal�z�n� pr�va, kter�m by mohla b�t ohrožena jejich nez�vislost a nestrannost. V t�to souvislosti �stavn� soud opakovaně poukazuje na skutečnost (viz n�lez sp. zn. Pl. �S 12/10), že "na snižov�n� schodků veřejn�ch rozpočtů se již dlouhodobě pod�l� profesn� skupina, u n�ž je z�konem velmi v�razně omezena možnost dosahov�n� jin�ch př�jmů než platov�ch". Důvodem druh�m podřazen� z�kazu sv�voln�ho z�sahu do materi�ln�ho zajištěn� soudců (platov�ch restrikc�) do r�mce principu jejich nez�vislosti je vyloučit možnost, eventualitu n�tlaku moci z�konod�rn�, resp. v�konn� na rozhodov�n� soudců. Jin�mi slovy, vyloučit sv�voln� z�sahy do materi�ln�ho zajištěn� soudců jako eventu�ln� formu "penalizace" soudců ze strany legislativy a exekutivy a t�m i formy n�tlaku na jejich rozhodov�n�.

V n�lezu sp. zn. Pl. �S 13/08 pak �stavn� soud vyslovil tezi, jež představuje i kl�čov� hledisko posouzen� �stavnosti napaden�ch ustanoven� z�kona o platu: "Krok z�konod�rce, j�mž (by) došlo nikoliv k pozastaven� tempa růstu platu soudců, n�brž k byť i jen č�stečn�mu odnět� již dosažen� �rovně jejich materi�ln�ho zabezpečen�, stěž� by mohl �stavn� soud z hlediska principů demokratick�ho pr�vn�ho st�tu aprobovat. Zvl�ště to plat�, pokud by se uk�zalo, že takov�to z�sadně nepř�pustn� restrikce zasahuje toliko nebo předevš�m př�jmov� poměry soudců, a nikoliv současně př�jmy jin�ch ,služebn�ků' st�tu."

V�voj stanovisek k problematice garanc� soudcovsk� nez�vislosti prob�hal paralelně i na �rovni evropsk�ch instituc�. V�bor ministrů Rady Evropy v doporučen� CM/Rec(2010)12 ze dne 17. listopadu 2010 o soudc�ch zakotvil požadavek, dle něhož odměňov�n� soudců mus� vyjadřovat jejich roli a odpovědnost a b�t dostatečnou z�branou vůči stimulům zaměřen�m k ovlivněn� jejich rozhodnut�, přičemž za garanci dosažen� tohoto �čelu je považov�n stav, v němž - kromě jin�ho - jsou penze soudců v rozumn�m vztahu k dř�vějš�mu platu a v němž je d�na existence speci�ln�ch z�konn�ch ustanoven� br�n�c�ch snižov�n� platu soudců (čl. 54).

Důvodov� zpr�va k n�vrhu napaden�ho z�kona označuje původně z�konod�rcem stanoven� mechanizmus určen� platov� z�kladny představitelů st�tn� moci za "nerealistick�" a vyžaduj�c� u soudců z hlediska principu nez�vislosti "evolučn� metodu n�pravy", přičemž c�lem dan� z�konn� novelizace je: "v souvislosti s nezbytn�mi �sporn�mi opatřen�mi ve veřejn�ch rozpočtech nal�zt takov� řešen�, kter� by umožnilo sn�žit platy představitelů všech tř� st�tn�ch moc�, kter� jsou hrazeny ze st�tn�ho rozpočtu, avšak neodporovalo principům proporcionality �pravy platů u soudců, kteř� pož�vaj� zv�šen� �stavn� ochrany". Cel� komplex změn v proporc�ch materi�ln�ho zabezpečen� soudců ve vztahu k zaměstnancům veřejn� spr�vy je pak v důvodov� zpr�vě označen jako "zm�rněn� neodůvodněn�ch rozd�lů v �rovni platů a k dosažen� proporcionality při vynakl�d�n� prostředků na platy ze shodn�ho zdroje, tedy ze st�tn�ho rozpočtu. V ž�dn�m ohledu pak nelze navržen� řešen� posuzovat jako omezen� důstojnosti soudců ani jako v�raz �stavně nepř�pustn�ho tlaku moci z�konod�rn� a moci v�konn� na moc soudn�, protože platy soudců budou i po realizaci navržen�ch opatřen� vysoce nadstandardn� a navržen� opatřen� se v mnohem zv�šen� m�ře dot�k� i představitelů moci z�konod�rn� a v�konn�." Na okraj důvodů přijet� ustanoven� � 3b odst. 2 z�kona o platu pak důvodov� zpr�va uv�d�, že se j�m "na rozd�l od představitelů, u soudců vr�t� platov� z�kladna cca na �roveň roku 2007 až 2009".

V souvislosti s komplexem změn vtělen�ch do z�kona č. 236/1995 Sb. novelou provedenou z�konem č. 425/2010 Sb. předmětem dan�ho ř�zen� o kontrole norem je posouzen� �stavn� konformity sn�žen� platu soudců upraven� ustanoven� � 3 odst. 3 a � 3b odst. 2 sn�žen�m předchoz� platov� z�kladny.

Ve vztahu k ustanoven� � 3 odst. 3 a � 3b odst. 2 z�kona u platu �stavn� soud předně připom�n�, že poukaz důvodov� zpr�vy na hodnot�c� zpr�vu Evropsk� komise o Česk� republice z roku 2000, ve kter� bylo uvedeno, že "platy soudců jsou relativně vysok�", přičemž v jin�ch oblastech, např. pokud jde o policii a spr�vn� struktury, bylo pouk�z�no na n�zkou �roveň platů, nelze než považovat za nepř�padn�, jelikož relace platov� z�kladny a průměrn�ho platu soudců a platov� z�kladny a průměrn�ho platu ve veřejn� spr�vě - dle �dajů navrhovatele, jež nijak nebyly �častn�kem ř�zen� zpochybněny - představovala, jak konstatoval �stavn� soud již v n�lezu sp. zn. Pl. �S 16/11, v roce 1999 hodnotu 3,7, v roce 2011 již pouze hodnotu 2,34. Soudce s mnohaletou prax� pob�r� přibližně pouze 2/3 platu l�pe honorovan�ch vyšš�ch st�tn�ch �ředn�ků a nedosahuje ani zdaleka průměru jejich př�jmů. V roce 2003 činil plat uveden�ho soudce 47 000 Kč a průměrn� plat ředitele odboru �středn�ho org�nu st�tn� spr�vy 50 187 Kč, v roce 2009 se tento rozd�l rozevřel na 57 400 Kč (soudce) a 66 734 Kč (ředitel odboru).

V n�lezu sp. zn. Pl. �S 11/02 �stavn� soud na okraj uveden�ho trendu uvedl, že "platov� poměry soudců v širok�m smyslu maj� b�t stabiln� nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohybliv�m faktorem, s n�mž kalkuluje to či ono vl�dn� uskupen� např�klad proto, že se mu zdaj� platy soudců př�liš vysok� ve srovn�n� s platy st�tn�ch zaměstnanců nebo ve srovn�n� s jinou profesn� skupinou". Opuštěn� jak�chkoli racion�ln�ch relac� mezi �rovn� platu soudců a �rovn� platů ve veřejn� spr�vě se v �pravě z�kona o platu prom�tlo ve sv�ch absurdn�ch důsledc�ch i vůči platům soudců �stavn�ho soudu, v důsledku čehož pak předsedov� sen�tů nejvyšš�ch soudů a předsedov� kolegi� těchto soudů maj� vyšš� plat než soudci �stavn�ho soudu (v roce 2011 o 0,8 %, resp. 4.9 %, v letech 2012 až 2014 o 6,2 %, resp. 10,4 %).

�stavn�mu soudu na okraj ustanoven� � 3 odst. 3 a � 3b odst. 2 z�kona o platu nezb�v�, než zopakovat konstatov�n�, jež vyslovil již v n�lezu sp. zn. Pl. �S 12/10: "soudcovsk� platy i na rozd�l od platů ostatn�ch ,služebn�ků st�tu' po dlouh� obdob� i s n�sleduj�c� zam�šlenou perspektivou podl�haj� pouze restrikc�m. Opatřen� ve vztahu k nim se pak již nejev� jako mimoř�dn� a proporčn�, ale jako c�len� proces směřuj�c� k tomu, aby se soudcovsk� platy vr�tily do nižš�ch �rovn�, a tedy aby se touto cestou odstranila ze zorn�ho �hlu moci z�konod�rn� a v�konn� v minulosti učiněn� ,chyba' při stanoven� pravidel pro v�počty soudcovsk�ch platů v polovině 90. let 20. stolet�. Takov� nivelizace pak ve sv�ch důsledc�ch vede z�konitě i k sestupu soudcovsk�ho stavu uvnitř středostavovsk� společensk� vrstvy, jeho př�jmov� degradaci ve vztahu k ostatn�m pr�vnick�m povol�n�m a k umenšov�n� jeho potřebn� společensk� prestiže." Na t�to skutečnosti nic neměn� ani tvrzen� předkladatele z�kona, dle něhož �prava obsažen� v � 3b odst. 2 z�kona o platu soudců vrac� platovou z�kladnu "cca" na �roveň roku 2007 až 2009. Naopak, restrikce obsažen� ve sn�žen� koeficientu pro určen� platov� z�kladny z hodnoty trojn�sobku na hodnotu 2,5n�sobku průměrn� nomin�ln� měs�čn� mzdy fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře (� 3 odst. 3 z�kona o platu, ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb.) představuje nepřiměřen� a pouze vůči soudcům zaměřen� z�sah, nesplňuje ty podm�nky, jež pro akceptaci restrikc� platů soudců vytyčil �stavn� soud v již nast�něn� judikatuře.

Snižov�n� platu soudců je prov�zeno paradoxně rozporn�mi skutečnostmi: na straně jedn� je odůvodňov�no z�konod�rcem nutnost� �spor veřejn�ch financ� a sn�žen�m disproporcionality ve vztahu k platům zaměstnanců veřejn� spr�vy, na straně druh� je dlouhodobě prov�zeno zvyšov�n�m platů ve veřejn� spr�vě (spjat�m namnoze s poskytov�n�m mimoř�dn�ch odměn či smluvn�ch platů), resp. jejich nesnižov�n�m.

Jakkoli tedy �stavn� soud před přijet�m dan�ho z�kona zřetelně zformuloval maximu, dle kter� princip rovnosti v oblasti restrikc� v odměňov�n� st�tn�ch zaměstnanců, �stavn�ch činitelů a soudců lze akcentovat před principem komplexně ch�pan� nez�vislosti soudců za zcela v�jimečn�ch okolnost�, a t�m vymezil prostor �stavn� konformity platov� restrikce vůči soudcům, nicm�ně z�konod�rce se touto maximou v procesu přij�m�n� z�kona č. 425/2010 Sb. neř�dil. Za v�še uveden�ch okolnost� nelze akceptovat tezi o nutn�ch �spor�ch veřejn�ch v�dajů cestou restrikc� platu soudců, přičemž posuzovan� z�konn� �prava postr�d� jak�koli argument "v�jimečn�mi okolnostmi", jež by odůvodňovaly prioritu principu rovnosti v oblasti restrikc� v odměňov�n� st�tn�ch zaměstnanců, �stavn�ch činitelů a soudců před principem komplexně ch�pan� nez�vislosti soudců.

Za formu př�jmov� restrikce vůči soudcům ve smyslu �stavn�ho principu rovnosti, garanc� nez�vislosti a důstojnosti postaven� soudců, jakož i doporučen� V�boru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)12 lze považovat i dalš� momenty.

Ustanoven� � 157 až � 163 z�kona č. 361/2003 Sb., o služebn�m poměru př�slušn�ků bezpečnostn�ch sborů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (přičemž dle � 1 odst. 1 cit. z�kona bezpečnostn�m sborem se rozum� Policie Česk� republiky, Hasičsk� z�chrann� sbor Česk� republiky, Celn� spr�va Česk� republiky, Vězeňsk� služba Česk� republiky, Bezpečnostn� informačn� služba a �řad pro zahraničn� styky a informace) a d�le ustanoven� � 131 až 137 z�kona č. 221/1999 Sb., o voj�c�ch z povol�n�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, zakotvuj� institut v�sluhov�ho př�spěvku. Ustanoven� � 110 p�sm. b) a � 112 až 121 z�kona č. 218/2002 Sb., o službě st�tn�ch zaměstnanců ve spr�vn�ch �řadech a o odměňov�n� těchto zaměstnanců a ostatn�ch zaměstnanců ve spr�vn�ch �řadech (služebn� z�kon), ve zněn� z�kona č. 445/2011 Sb., s �činnosti dnem 1. ledna 2015 (� 254 předmětn�ho z�kona), stanov�, že st�tn�m zaměstnancům n�lež� soci�ln� zajištěn�, kter� zahrnuje př�spěvek za v�sluhu služebn�ch let k důchodu.

Soudci obecn�ch soudů a soudci �stavn�ho soudu (a obdobně i st�tn� z�stupci) tak zůst�vaj� jedin�mi „služebn�ky“ st�tu, jimž se takov� kompenzace, jakož i společensk�ho uzn�n� za v�kon funkce nedost�v�. Tento deficit z�kona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudc�ch, př�sed�c�ch a st�tn� spr�vě soudů a o změně někter�ch dalš�ch z�konů (z�kon o soudech a soudc�ch), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, jakož i z�kona č. 283/1993 Sb., o st�tn�m zastupitelstv�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, představuje neakcesorickou nerovnost, ve vztahu k soudcům obecn�ch soudů a soudcům �stavn�ho soudu pak z pohledu doporučen� V�boru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)12 i omezen� jedn� z garanc� soudcovsk� nez�vislosti (dle n�ž maj� penze soudců b�t v rozumn�m vztahu k dř�vějš�mu platu). Tato vnitrost�tn� disproporce m� svůj pand�n i v disproporci mezin�rodn� (kupř. ve vztahu k postaven� soudců �stavn�ch soudů s Českou republikou srovnateln�ch středoevropsk�ch zem� Polska a Slovenska - viz � 16a z�kona N�rodnej rady Slovenskej republiky č. 38/1993 Z. z., o organiz�cii �stavn�ho s�du Slovenskej republiky o konan� pred n�m a o postaven� jeho sudcov, resp. Artykul 6 Ustawy o Trybunale Konstytucyjnym z 1. 8. 1997, Dziennik Ustaw Nr 102, poz. 643, z 2000 r. Nr 48, poz. 552 i Nr 53, poz. 638, z 2001 r. Nr 98, poz. 1070, z 2005 r. Nr 169, poz. 1417 oraz z 2009 r. Nr 56, poz. 459).

Vych�zeje z takto vyložen�ch důvodů, je nutno považovat platovou restrikci vůči soudcům obsaženou v ustanoven� � 3 odst. 3 a � 3b odst. 2 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb., za rozpornou s čl. 1 odst. 1 ve spojen� s čl. 82 odst. 1 �stavy, pročež pl�num �stavn�ho soudu rozhodlo o derogaci předmětn�ho z�konn�ho ustanoven�, jak je uvedeno ve v�roku tohoto n�lezu.

Vzhledem k bezodkladn�mu projedn�n� a rozhodov�n� v předmětn� věci považuje �stavn� soud rozhodnut� o nal�havosti věci podle � 39 z�kona č. 182/1993 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, za bezpředmětn�.