Ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti § 8, 9, 10 a 15 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 420/2003 Sb. 181/2009 účinný od 21.04.2009
| Schválené: | 21.04.2009 |
| Účinnost od: | 21.04.2009 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Daň z dědictví a darování., Daň z převodu nemovitostí. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 21. dubna v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická o návrhu Nejvyššího správního soudu podaného podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 8, § 9, § 10 a § 15 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 420/2003 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto:
* pozn.red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 44, nález č. 23, str. 279, vyhlášen pod č. 84/2007 Sb.
I. Návrh na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), § 9 odst. 1 písm. a), § 10 písm. a) věta první a § 15 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 420/2003 Sb., se zamítá. II. Ve zbytku se návrh odmítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
1. stavnmu soudu byl dne 9. 10. 2008 doručen nvrh Nejvyššho sprvnho soudu (dle jen „NSS“) na vysloven protistavnosti ustanoven 8, 9, 10 a 15 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb.
2. Navrhovatel tak učinil pot, co v souvislosti se svou rozhodovac činnost v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen „stava“) a ust. 48 odst. 1 psm. a) zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, dospěl k zvěru, že ustanoven 8, 9, 10 a 15 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb., jsou v rozporu s čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1, 4, 5 Listiny zkladnch prv a svobod (dle tž jen „Listina“).
3. V uveden věci sp. zn. 2 Afs 178/2006 je NSS rozhodovno o kasačn stžnosti stěžovatele Ing. M. P. proti rozsudku Krajskho soudu v Brně ze dne 26. 5. 2006 č. j. 29 Ca 129/2004-22, ve kter tvrd, že ust. 15 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, odporuje stavně zaručenmu vlastnickmu prvu, zakotvenmu v čl. 11 Listiny zkladnch prv a svobod a tak v čl. 1 Dodatkovho protokolu k čl. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod. Rozsudkem Krajskho soudu v Brně byla zamtnuta jeho žaloba proti rozhodnut Finančnho ředitelstv v Brně ze dne 2. 3. 2004 č. j. 8069/03/FŘ 140, kterm bylo zamtnuto stěžovatelovo odvoln proti platebnmu vměru Finančnho řadu Brno III ze dne 8. 8. 2003 č. j. 144773/03/290961/1675. Tmto rozhodnutm byla stěžovateli vyměřena daň z převodu nemovitost ve vši 3120 Kč, neboť došlo k prodeji nemovitosti v k. . Soběšice manželi P. a společnost NDL, s. r. o., a společnost DPN, s. r. o., manželům B..
4. NSS přerušil v dan věci řzen a předložil stavnmu soudu nvrh na vysloven protistavnosti napadench ustanoven, neboť si mysl, že samotn daň z převodu nemovitost je protistavn. Ve svm petitu se NSS domh pouze vysloven protistavnosti relevantnch zkonnch ustanoven, nikoli jejich zrušen, neboť novelou provedenou zkonem č. 420/2003 Sb. byla všechna tato ustanoven změněna a v rmci tzv. konkrtn kontroly norem je NSS aktivně legitimovn toliko k podn nvrhu na vysloven protistavnosti těch zkonnch ustanoven a v takovm zněn, kter je povinen aplikovat. Podle nzoru NSS (NSS zde odkzal na rozsudek NSS ze dne 13. 3. 2008, sp. zn. 5 Afs 7/2005, in: č. 1575/2008 Sb. NSS) v řzench, kter dobhaj u sprvnch soudů, m interpretativn vrok stavnho soudu (vysloven protistavnosti ustanoven již derogovan, přp. novelizovan, prvn normy) stejn vznam a smysl jako vrok, kterm se ruš prvn předpis. Co se tče kompetence stavnho soudu vyslovit protistavnost již derogovan, přp. novelizovan, prvn normy, NSS odkazuje na ustlenou judikaturu stavnho soudu z poslednho obdob [předevšm Pl. S 38/06 ze dne 6. 2. 2007(N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.*), ve kterm byl vysloven nzor, že stavn soud je dle čl. 95 odst. 2 stavy přslušn meritorně přezkoumat stavnost napadenho ustanoven, i když bylo již zrušeno (změněno), a to za podmnky, že adrestem tvrzenho důvodu protistavnosti je veřejn moc, a nikoli subjekt soukromho prva].
5. NSS si dle položil otzku po možnosti stavnho soudu věcně přezkoumvat stavnost daňovho zkona, neboť stanoven určit daně je třeba nahlžet v kontextu rozpočtov politiky sttu a je předevšm věc politick reprezentace, co učin předmětem daně a jakou formu a vši dan urč (jde o typickou „
political question
“). I podle nlezu stavnho soudu Pl. S 33/01 ze dne 12. 3. 2002 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.) „je koncepce daňov politiky věc sttu, kter určuje, jak bude daňov zatžen poplatnka konkrtn daně.“ O vymezen určitch referenčnch kritri se stavn soud pokusil naposledy ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 24/07 ze dne 31. 1. 2008, vyhlšenm pod č. 88/2008 Sb. [viz ale tž nlez sp. zn. Pl. S 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb. a nlez sp.zn. Pl. S 12/03 ze dne 10. 3. 2004 (N 37/32 SbNU 367; 300/2004 Sb.)], podle kterho m zkonodrce „širok prostor pro rozhodovn o předmětu, mře a rozsahu dan, poplatků a peněžnch sankc“ a za sv rozhodovn nese předevšm politickou odpovědnost. Přestože je daň veřejnoprvnm povinnm peněžitm plněnm sttu, a tedy zsahem do vlastnickho prva povinnho subjektu, nepředstavuje bez dalšch podmnek dotčen stavnm pořdkem chrněn vlastnick pozice. V těchto judiktech stavn soud dle specifikoval obsah stavnho přezkumu, kter zahrnuje posouzen z pohledu dodržen kautel plynoucch z stavnho principu rovnosti, a to jak neakcesorick, tak i akcesorick, a formuloval pojem škrtcho (rdouscho) působen. Nlez publikovan pod č. 18/2008 Sb. pak charakterizovala zdrženlivost soudu v otzkch politickch, když navrhovatele odkzal na prostředky politick soutěže. Na zkladě rozboru judikatury NSS uzavr, že za protistavn je možn označit takovou daň, kter by (1) bezdůvodně porušovala princip rovnosti a/nebo (2) měla konfiskačn dopady. NSS se nicmně domnv, že je třeba tato kritria doplnit o ještě třet kritrium, kterm je (3) legitimita uložen daňov povinnosti. Za protistavn je podle NSS nutno označit i takovou daň, kter sice nebude mt diskriminačn či škrtc činek, nicmně nebude opřena o ždn legitimn a racionln důvod. stavn je jen takov daň, kter obstoj tž v testu legitimity a racionality. Legitimita daně se nevyčerpv způsobem jejho přijet a důvodem spočvajcm v naplněn sttnho rozpočtu. NSS v tomto kontextu odkazuje na test racionality, kter je běžnou součst judikatury stavnho soudu v posledn době [nlez sp. zn. Pl. S 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.) či nlez sp. zn. Pl.S 83/06 ze dne 12.3.2008, vyhlšen pod č. 116/2008 Sb.].6. V dalš čsti svho nvrhu se NSS zabv obecně funkc a čelem dan. S odkazem na odbornou literaturu NSS uvd tři primrn funkce dan - alokačn (ta se uplatňuje tehdy, když trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů), redistribučn (ta je důležit proto, že lid nepokldaj dan rozdělen důchodů a bohatstv za spravedliv) a stabilizačn (jejm smyslem je zmrňovn důsledků cyklickch vkyvů v ekonomice). Na zkladě citac z dla filozofa Jana Sokola a Adama Smithe NSS shrnuje zsady daňov spravedlnosti do několika bodů, a to rovnosti, určitosti, pohodlnosti pro poplatnky a co nejmenš ztěže pro obyvatelstvo v poměru k přjmu, kter vynšej panovnkovi (sttu). Dle NSS rozebr dalš vymezen dan spočvajc v odlišen jejich (1) primrn (tj. fiskln, kde v popřed stoj zjem na daňov vnosnosti) a (2) regulativn (v popřed stoj čely socilně nebo hospodřsky politick) funkce. V nvaznosti na tyto vahy NSS uvd, že za stavn je možno považovat pouze takovou daň, kter je legitimn a racionln, tj. že stanoven tto daně neodporuje zkladnm pravidlům fungovn sttn moci v podmnkch demokratickho prvnho sttu, a to zsadě proporcionality a zsadě zkazu zneužit prva.
7. NSS krtce rozebr vznam daně z převodu nemovitost v oblasti veřejnch financ. Podle dajů Ministerstva financ můžeme pozorovat postupn zvyšovn inkasa tto daně, jehož celkov vše nedosahuje ani jedno procento z celkovch daňovch přjmů sttu. Efektivita vběru daně pak činila v roce 2004 celkem 2,85 %, což znamen, že přm administrativn nklady vynaložen na vběr tto daně představovaly 2,85 % z celkovho inkasa. Přestože jde při porovnn s ostatnmi majetkovmi daněmi o hodnotu relativně vysokou, u ostatnch dan se efektivnost vběru pohybuje vrazně pod 2 %. Jako celek je vznam daně z převodu nemovitost z celkovho hlediska rozpočtovch přjmů zcela okrajov. Jej vběr je efektivn, byť ne do takov mry, jako je tomu u jinch skupin dan.
8. Jdrem argumentace NSS je test stavnosti daně z převodu nemovitost, kterou NSS považuje protistavn jako celek. NSS provedl (1) test, ve kterm zjišťoval konfiskačn („rdousc“) povahu tto daně. Podle NSS předmětn daň škrtc efekt nevyvolv, neboť jej vše nen nepřiměřeně vysok. Tato daň by byla podle NSS protistavn jen tehdy, když by dispozici s majetkem jako nedlnou součst vlastnickho prva znemožňovala anebo přinejmenšm omezovala. Protistavnost daně z převodu nemovitost NSS nespatřuje v jej zkonem stanoven vši, neboť nen přesvědčen o tom, že by byla nepřiměřeně vysok (škrtc, konfiskačn).
9. Podle NSS nicmně předmětn daň neobstoj (2) v provedenm minimlnm testu racionality (
rational basis test
), jelikož zvolen řešen nevede ke sledovanmu cli. Důvody pro nelegitimitu a neracionalitu NSS spatřuje v několika směrech. Předevšm jde podle NSS o daň diskriminačn, neboť je touto dan majetkovho typu zatžen pouze jeden z přpadů převodu majetku. Důvod, proč zkonodrce zvolil ke zdaněn převod prvě tohoto jednoho druhu majetku, v přpadě daně z převodu nemovitost NSS zcela postrd. V podmnkch prvnho sttu zkonodrce nemůže postupovat libovolně, ale mus mt pro svou činnost siln a racionln důvod.10. M-li mt každ daň svou funkci, tak v přpadě daně z převodu nemovitost jsou vyloučeny obě dvě (tj. primrn i regulativn) funkce. Regulativn funkce je vyloučena tm, že jakkoliv vysok daň z převodu nemovitost v tržnm prostřed způsobuje, že cena těchto nemovitost vzroste o vši tto daně. Potřeba bydlen je přitom nesouměřiteln s potřebou vlastnit běžn věci osobn spotřeby. Sttem vyvolan zvšen ceny nemovitost vede k omezen jejich trhu a k jejich obtžnějš cenov dostupnosti. Daň z převodu nemovitost nenastoluje společenskou rovnovhu ani větš mru spravedlnosti, nbrž zcela bezdůvodně a nepřiměřeně omezuje svobodu obyvatel, neboť vyvolv omezen mobility pracovn sly, omezen podnikn, zhoršen sociln situace obyvatelstva atd. Přjmy z tto daně jsou tak zcela devalvovny shora popsanm efektem, kter tato daň způsobuje. Přestože neexistuj přesn data, vše zskanch přjmů jistě nedosahuje relnch vdajů na neždouc externality touto dan přmo či nepřmo vyvolan. Daň z převodu nemovitost tž nemůže mt redistribučn funkci, jejž podstata spočv v nastolen socilnho smru, neboť touto dan nejsou zatěžovny jen „luxusn“ nemovitosti. Tato daň srovnatelnou měrou zatěžuje všechny sociln skupiny. V tomto kontextu pak zcela iracionlně působ nsledn sttn zsahy jako např. sttn podpora stavebnho spořen, na kter stt vyplatil v roce 2006 vce než dvojnsobek toho, co v tomtž roce vybral na dani z převodu nemovitost. Jde tak o paradox, neboť stt na jedn straně masivně podporuje uspokojen potřeby bydlen a na straně druh současně uspokojen tto potřeby existenc předmětn daně vznamně ztěžuje. Tž z fiskln politiky sttu nelze odvodit racionln a legitimn důvod pro existenci tto daně. Relevantnm důvodem nen dokonce ani to, že jej povaha rozpočtovho přjmu sttu je dna snadnm způsobem kontroly převodu nemovitost a vymhn placen tto daně. Podobn systm evidence se tk i jinch věc, jejichž převod daňov povinnosti nepodlh a vztahuje se na ně zpravidla toliko povinnost poplatkov [jejž čel je odlišn, neboť poplatky se ukldaj takovm způsobem, aby se jimi alespoň čstečně kryly nklady spojen s činnostmi, vyvolan činnost těchto jednotlivců (sic - pozn.red.)]. V přpadě převodu nemovitost stt zpoplatňuje jak administrativn kony, v těchto přpadech činěn (poplatek za vklad do katastru nemovitost), tak tak samotn tento převod, a to podle hodnoty převděn nemovitosti. NSS tž připomn, že daň z převodu nemovitost je v našem systmu novou dan, kter byla zavedena jako nhrada notřskho poplatku z převodu nemovitost s činnost 1. 1. 1993. Neexistuje ždn důvod, proč by stt měl podrobovat převod tto formy majetku současně jak poplatkov povinnosti, tak i povinnosti daňov.
11. Diskriminačn a iracionln povaha předmětn daně dostv podle NSS dalš rozměr v kontextu celkov reality na trhu s byty. Na trhu s byty existuje kromě bytů v osobnm vlastnictv značn množstv bytů družstevnch, u nichž převod členskch prv k bytu ždn dani nepodlh. Je tak vhodnějš bt pouze členem družstva než vlastnkem bytu, což představuje vznamnou deformaci trhu s byty. Předmětnou daň je tž třeba vnmat i v souvislosti s celm daňovm systmem. Protože podle ust. 4 psm. b) zkona č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, jsou od daně osvobozeny mj. přjmy z prodeje nemovitost, přeshne-li doba mezi jejich nabytm a prodejem dobu pěti let, tak v kontextu daně z převodu nemovitost tato prava vede k tomu, že pokud je nemovitost prodna do 5 let od jejho nabyt, podlh tento prodej nejen dani z převodu nemovitost, ale navc i dani z přjmů, jejž zklad tvoř rozdl mezi oběma cenami. Jedn se tak o dvoj zdaněn stejnho přjmu, což v kontextu celho problmu vede k protistavnm důsledkům. V kontextu celho daňovho systmu nelze zapomnat tž na to, že zdaněno je i samotn vlastnictv nemovitost. Protistavn intenzity dosahuje daňov zřetězen spočvajc v tom, že daňov subjekt zsk určit přjmy, kter samozřejmě podlhaj dani z přjmů, za tyto přjmy koup nemovitost, na kterou se vztahuje daň z nemovitost, a dobře v, že nsledn prodej tto nemovitosti podlh dani z převodu nemovitost, přp. opět dani z přjmů.
12. Ze všech vše zmněnch důvodů NSS dospv k zvěru o protistavnosti daně z převodu nemovitost, kter nen ničm jinm než zdaněnm změny jedn formy vlastnictv ve formu vlastnictv jinou, tj. nejedn se o zdaněn přrůstku hodnoty a tato daň se zcela vymyk i veškerm standardnm funkcm, kter daně obvykle maj. Jedn se o daň asociln, demotivačn, nerovnou z hlediska vlastnictv k různm druhům majetku, omezujc flexibilitu na trhu s nemovitostmi a v důsledku brzdc i flexibilitu trhu prce, a ve svch důsledcch negativně zasahujc i do rodinnho života. Ze shora uvedench důvodů NSS navrhuje, aby stavn soud nlezem vyslovil, že ust. 8, 9, 10 a 15 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb., kterm se měn zkon č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, a souvisejc zkony, byla v rozporu s čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1, 4 a 5 Listiny zkladnch prv a svobod.
II.
Vyjdřen častnků řzen
II.A. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky
13. Podle ust. 42 odst. 4 a ust. 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen „zkon o stavnm soudu“), zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně. Ve svm vyjdřen ze dne 10. 11. 2008 předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Ing. Miloslav Vlček rekapituluje proces přijet zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb., kterm se měn zkon č. 357/1992 Sb. Připomn, že nvrh zkona vznikl jako součst schvlench principů a zsad daňov reformy, podle kterch měly tyto daně nahradit notřsk poplatky z dědictv, darovn a z převodu nemovitost.
II.B. Sent Parlamentu Česk republiky
14. Podle ust. 42 odst. 4 a ust. 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu zaslal stavn soud nvrh i Sentu Parlamentu Česk republiky. Ve vyjdřen ze dne 12. 11. 2008 jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka uvedl, že navrhovatel se nezamyslel nad skutečnost, jak by byl naplněn čl. 11 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, stanovc mimo jin, že vlastnictv m stejn zkonn obsah, ale tž ochranu, pokud by stavn soud rozhodl ve smyslu petitu, a tak fakticky vznikla situace, že by ustanoven upravujc daň z převodu nemovitost ve zněn „před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb.“ byla prohlšena za protistavn, přičemž by totž nebylo prohlšeno pro situaci „po novelizaci“ proveden tmto zkonem. Dle Sent upozornil, že vyjdřen k věci, kter by vychzelo z přmho projednvn a přijet předmětnch ustanoven v původnm zněn zkona č. 357/1992 Sb., nemůže poskytnout, neboť zahjil činnost až v roce 1996.
15. stavn soud se obrtil na častnky s ždost o vyjdřen, zda souhlas s upuštěnm od stnho jednn. častnci vyslovili podle ust. 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu souhlas.
III.
Stanovisko Ministerstva financ
16. stavn soud dle ust. 48 odst. 2 zkona o stavnm soudu vyzval tž Ministerstvo financ, aby se k podanmu nvrhu vyjdřilo. Ministr financ Ing. Miroslav Kalousek ve svm dopise ze dne 22. 10. 2008 č. j. 05/99 838/2008-261 vyjdřil nesouhlas s nzorem NSS o protistavnosti daně z převodu nemovitost.
17. Podle nzoru Ministerstva financ je daň z převodu nemovitost historickou dan a tvoř doplňujc celek daňov soustavy. Ministerstvo financ připomn, že zdaňovn nebo zpoplatňovn převodů či přechodů vlastnickch prv k nemovitostem mělo vždy charakter neekvivalentn, tedy daňov, kdy bezprostředně po zaplacen poplatku či daně nebyla a nen poplatnkovi poskytovna ždn služba nebo jin protiplněn ze strany přjemců, sprvců veřejnch rozpočtů. Jde o daň, u kter lze jednoznačně prokzat předmět zdaněn, neboť se vybr za platn převod nebo přechod vlastnictv k nemovitostem. M povahu jednorzov daně majetkovho charakteru. Vše tto daně je zvisl na ceně (hodnotě) převděn nemovitosti či převděnch nemovitost. V současn době čin přjem sttnho rozpočtu z tto daně cca 9 mld. Kč. Zdaněn platnho převodu nebo přechodu vlastnickho prva k nemovitostem je uplatňovno ve všech zemch Evropsk unie, s vjimkou Slovenska.
18. Důvod, proč je zatžen dan z převodu prvě jen jeden druh majetku, Ministerstvo vysvětluje odlišnost věc nemovitch od ostatnch věc jejich charakterem, hodnotou a hospodřskm vznamem. Oproti věcem movitm nemovitosti představuj značn hodnoty. Každ nemovitost je dobře uloženm kapitlem, protože nese vnos. Nezastupiteln je hospodřsk vznam pozemků. Vlastnci domů nebo bytů pro čely vlastnho bydlen maj z titulu vlastnictv přjem (tzv. imputovanou rentu) na rozdl od osob, kter bydl v njemnm bydlen. Maj-li bt nemovitosti využvny, nemohou existovat odděleně od infrastruktury. Na pořzen infrastruktury stt vynakld ze sttnho rozpočtu Česk republiky značn finančn prostředky. Majetek je nutno zabezpečit tž před vnějšm nebezpečm, vybudovat policejn apart apod. a profinancovat vznikl potřeby. Různ typy majetku tž vyžaduj různou ochranu, což vede k diferencovanmu zdaněn majetku movitho a nemovitho. Vlastnk nemovitosti m vhodn postaven, ekonomick přednosti. Majetkov daně jsou velmi vznamn stabilizujc daně, tzv. ekonomicky neutrln, v čemž spočv jejich hlavn přednost, protože ovlivňuj ekonomick rozhodovn a chovn subjektů vrazně mně než ostatn druhy dan.
19. Ministerstvo financ se vyjdřilo i k funkcm, kter daň z převodu nemovitosti pln. Alokačn funkci tto daně lze pojmout jako součst finančnch vztahů vznikajcch při vytvřen přjmů, odčerpvn určit čsti důchodů prvnickch a fyzickch osob a jejich nsledn rozmsťovn tam, kde je jejich využit nejefektivnějš, k čemuž dochz prostřednictvm sttnho rozpočtu. Finančn prostředky zskan z vnosů dan se alokuj předevšm do sttnho rozpočtu, kde jsou určeny na zabezpečovn veřejnch statků. Redistribučn funkce spočv v redistribuci od vlastnků nemovitost směrem k nevlastnkům, tedy od majetnějšch k mně majetnm. Představuje tž pojistku proti daňovm nikům. Daň z převodu nemovitost pln tak regulativn funkci, neboť od hodnoty vlastněn a převděn nemovitosti je odvozena vše daňovho zatžen jednotlivch poplatnků, a tak se zmrňuj rozdly v důchodech jednotlivch osob. Majetek je totiž ve společnosti z hlediska vlastnickho rozdělen nerovnoměrně. Stabilizačn funkci nenaplňuje daň z převodu nemovitost automaticky, ale může ji naplňovat vlivem rozhodnut politick reprezentace o pravch sazby nebo osvobozen s ohledem na cyklick vkyvy v ekonomice.
20. Co se tče souvislosti mez vš daně z převodu nemovitost a vš cen nemovitost, ministerstvo poukzalo na vvoj cen bytů od roku 2001 do roku 2007, z něhož vyplv, že po snžen sazby daně z 5 % na 3 % došlo stejně k zvšen nrůstu cen v roce 2004. Nabdku a poptvku po bytech totiž ovlivňuj předevšm skutečnosti jako např. vše njmu bytů, podpora sttu v oblasti bydlen (např. přspěvky stavebnho spořen), demografick vvoj obyvatelstva, kupn sla potencilnch prodvajcch a předevšm i věrov politika bank.
21. Podle nzoru Ministerstva financ mezi dan z převodu nemovitost a mobilitou pracovn sly a omezenm podnikn vztah jistě existuje, ale tento vliv je s ohledem na vši daně minimln. Daň z převodu nemovitost jakožto majetkov daň m tendenci doplňovat redistribučn činek daňov soustavy. Vzhledem k doplňkovmu charakteru tto daně, rozshlm zkonnm osvobozenm od daně a zejmna vzhledem k jej nzk sazbě nem Ministerstvo specifick analzy zaměřen na vztahy k jinm ekonomickm kategorim, nicmně za dobu uplatňovn zkona nebyly zaznamenny ždn negativn projevy vlivu tto daně na trh s nemovitostmi, mobilitu pracovn sly, vliv daně z převodu nemovitost na omezen podnikn nebo jej vliv na zhoršen sociln situace obyvatelstva. Ministerstvo odkazuje na vzkumnou prci Vzkumnho stavu prce a socilnch věc nazvanou Stav a struktura zaměstnanosti a vvojov tendence v poptvce po prci - Komparativn srovnn stavu struktury a trendů zaměstnanosti ČR a EU v roce 2004, podle kter mezi vlivy podstatně omezujc mobilitu pracovnch sil patř nefunkčnost trhu s nemovitostmi (cena nemovitost se pohybuje ve vši cca pětinsobku průměrnho ročnho pracovnho přjmu), vdaje na dopravu u domcnost a socilně psychologick faktory typu neochoty stěhovn. Vznamnm vlivem na mobilitu pracovnch sil je struktura skupiny osob ve věku ekonomick aktivity; např. u osob do 30 let je vyšš mobilita způsobena spše ochotou dojžděn za prac a stěhovnm za prac, nijak ale nesouvis s transferem nemovitost. Ministerstvo poukazuje i na fakt, že přpadn negativn vliv daně z převodu nemovitost na rozvoj podnikatelskho prostřed v Česk republice nen např. v souhrnn expertn studii o českm realitnm trhu Trend Report 2008 vydan Asociac pro rozvoj trhu nemovitost vůbec zmiňovn.
22. Ministerstvo financ se vyjdřilo i k důvodu existence sprvnho poplatku za vklad do katastru nemovitost, kter se vybr za kon sprvnho orgnu - katastrlnho řadu. Vše poplatku čin 500 Kč. Předmětem poplatku je hrada nkladů spojench se sprvnm řzenm katastrlnho řadu při rozhodovn o vkladu do katastru nemovitost. Nklady na evidenci jsou hrazeny z poplatků za poskytovanou službu. Důvod, že kromě daně z převodu nemovitost je zpoplatňovn i vklad do katastru nemovitost, je v tom, že poplatek je peněžnm ekvivalentem za služby poskytovan veřejnm sektorem, zatmco daň z převodu nemovitost je platbou neekvivalentn, za kterou nen poskytovna přm protihodnota a je jednm ze zkladnch rozpočtovch přjmů, kter je prostřednictvm sttnho rozpočtu přerozdělovn a použit na hradu vdajů sttnho rozpočtu.
23. Podle Ministerstva financ z prvn pravy vyplv nepochybně i rozdl mezi vlastnickm prvem k bytu a prvy a povinnostmi člena družstva. Členov družstva jsou nositeli členskch prv a povinnost spojench s členstvm v bytovm družstvu. Na zkladě dohody o převodu členskch prv a povinnost dochz k převodu prv a povinnost, kter jsou spojeny s členstvm v bytovm družstvu. Dohodou o převodu prv a povinnost nedochz automaticky ke vstupu novho člena do prv a povinnost vyplvajcch z njemn smlouvy uzavřen předchozm členem družstva. Ministerstvo financ dle připomn, že převody vlastnictv bytů z vlastnictv bytovch družstev do vlastnictv členů družstev jsou od daně z převodu nemovitost osvobozeny. Pokud ale člen družstva nabude byt od družstva do osobnho vlastnictv nebo jin osoba od developera do vlastnictv, a nsledně byt prodv, platn převod vlastnictv je předmětem daně z převodu nemovitost a nen od tto daně osvobozen.
24. Co se tče toho, že při prodeji nemovitosti může bt kromě daně z převodu nemovitost zdaněn i přjem z prodeje nemovitost dan z přjmů, Ministerstvo uvd, že k tomuto zdaněn dochz jen tehdy, pokud nen tento přjem podle zkona o danch z přjmů od daně osvobozen. Zdaněn přjmu prodeje nemovitost dan z přjmů m jednoznačně protispekulačn charakter. Pokud vlastnk nemovitosti v době kratš pěti, resp. dvou let u rodinnho domu nebo bytu prodal tuto nemovitost za vyšš cenu než byla cena pořizovac, zdaňuje se dan z přjmů pouze rozdl mezi vyšš cenou prodejn a nižš cenou pořizovac, nen-li na zkladě přslušnch zkonnch ustanoven od daně z přjmů osvobozen. U fyzickch a prvnickch osob vedoucch četnictv dochz k tomu, že pokud prodaj nemovitost, je vsledek hospodařen z přjmů zvyšovn vnosem, tj. cenou, za kterou je nemovitost prodna a snižovn četn zůstatkovou cenou (pokud byl majetek odpisovn) nebo pořizovac cenou (pokud se jedn o majetek, kter se neodepisuje). Vsledek hospodařen stejně jako zklad daně z přjmů je současně snižovn i o daň z převodu nemovitost.
25. Ministerstvo financ se vyjdřilo i k důvodu snžen daně z 5 % na 3 %, kter bylo přijato zkonem č. 420/2003 Sb. Toto snžen bylo rozhodnutm politickm, přičemž někter politick strany měly snžen sazby daně ve svm volebnm programu.
26. Ministerstvo financ se dle domnv, že zaručen vyloučen rdouscho (škrtcho) efektu předmětn daně je zajištěno nzkou sazbou daně. V zkoně je zakotvena cel řada osvobozen (ať už v oblasti bydlen, v podnikatelsk činnosti, podpora osob podnikajcch v zemědělstv, řešen nsledků živelnch udlost a obtžn finančn situace poplatnka podle zkona o sprvě dan a poplatků), a tak nelze hovořit o značnm daňovm zatžen.
IV.
Stanovisko Ministerstva pro mstn rozvoj
27. stavn soud dle ust. 48 odst. 2 zkona o stavnm soudu vyzval tž Ministerstvo pro mstn rozvoj, aby se k podanmu nvrhu vyjdřilo. Prvn mstopředseda vldy a ministr pro mstn rozvoj Jiř Čunek ve svm dopise ze dne 17. 12. 2008 č. j. 38943/2008-77 vyjdřil nzor, že vliv daně z převodu nemovitost na mobilitu pracovn sly a na trh s byty považuje spše za marginln a mlo vznamn.
28. Ministerstvo pro mstn rozvoj se vyjdřilo k souvislosti mez dan z převodu nemovitosti a mobilitou pracovn sly. Odkzalo na zvěry vzkumn studie Sociologickho stavu Akademie věd ČR nazvan „Analza opatřen bytov politiky směřujc k podpoře flexibility prce v ČR“. V zvěrech tto studie se uvd, že efekt zrušen daně z převodu nemovitost nen možno zcela bezpečně odhadnout. Vlastnky bydlen totiž drž v jejich dosavadnm bydlen spše jin důvody, než platba daně z převodu nemovitost a zrušen daně by mělo dalš konsekvence pro fungovn trhu s bydlenm, kter by nemusely bt, z hlediska sttu, hodnoceny jako pozitivn (větš volatilita cen, nestabilita trhu).
29. Podle nzoru Ministerstva pro mstn rozvoj nelze jednoznačně určit, jakm způsobem ovlivňuje daň z převodu nemovitost trh s byty, pokud se bere do vahy i existence bytů ve vlastnictv podle zkona o vlastnictv bytů a existence družstevnch bytů. Vyšš cena bytů ve vlastnictv oproti bytům družstevnm je ovlivněna předevšm rozdlnm nakldnm s těmito byty, neboť byty ve vlastnictv může vlastnk např. dle sv vahy pronajmout, zatžit zstavnm prvem či věcnm břemenem.
V.
Dikce napadench ustanoven
30. Navrhovatel se domh vysloven protistavnosti napadench ustanoven oddlu třetho (ust. 8, ust. 9 a ust. 10) a ust. 15 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb. Jednotliv napaden ustanoven zn:
Ustanoven 8 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb.
Odstavec prvn
Poplatnkem daně z převodu nemovitost je
a) převodce (prodvajc); nabyvatel je v tomto přpadě ručitelem,
b) nabyvatel, jde-li o nabyt nemovitosti při vkonu rozhodnut nebo exekuci podle zvlštnho prvnho předpisu, vyvlastněn, konkursu, vyrovnn, vydržen nebo ve veřejn dražbě anebo o nabyt nemovitosti při zrušen prvnick osoby bez likvidace nebo při rozdělen likvidačnho zůstatku při zrušen prvnick osoby s likvidac,
c) oprvněn z věcnho břemene nebo jinho plněn obdobnho věcnmu břemeni,
d) převodce i nabyvatel, jde-li o vměnu nemovitost; převodce i nabyvatel jsou v tomto přpadě povinni platit daň společně a nerozdlně.
Odstavec druh
Jde-li o převod nebo přechod vlastnictv k nemovitosti z bezpodlovho spoluvlastnictv manželů nebo do bezpodlovho spoluvlastnictv manželů, považuje se každ z manželů za samostatnho poplatnka a jejich podly za stejn, pokud nejsou podly dohodnuty nebo stanoveny jinak. V přpadě podlovch spoluvlastnků je každ spoluvlastnk samostatnm poplatnkem a plat daň podle velikosti svho podlu.
Ustanoven 9 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb.
Odstavec prvn
Předmětem daně z převodu nemovitost je
a) platn převod nebo přechod vlastnictv k nemovitostem včetně vypořdn podlovho spoluvlastnictv,
b) bezplatn zřzen věcnho břemene nebo jinho plněn obdobnho věcnmu břemeni při nabyt nemovitosti darovnm.
Odstavec druh
Předmětem daně z převodu nemovitost je rovněž platn převod vlastnictv k nemovitostem v přpadech, kdy dojde nsledně k odstoupen od smlouvy a smlouva se tmto od počtku ruš.
Odstavec třet
Vyměňuj-li se nemovitosti, považuj se jejich vzjemn převody za jeden převod. Daň se vybere z převodu t nemovitosti, z jejhož převodu je daň vyšš.
Odstavec čtvrt
Ustanoven 3 odst. 2 plat obdobně.
Ustanoven 10 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb.
Zkladem daně z převodu nemovitost je
a) cena zjištěn podle zvlštnho předpisu, platn v den nabyt nemovitosti, a to i v přpadě, je-li cena nemovitosti sjednan dohodou nižš než cena zjištěn; rozdl cen nepodlh dani darovac. Je-li však cena sjednan vyšš než cena zjištěn, je zkladem daně cena sjednan,
b) cena ( 16) bezplatně zřzenho věcnho břemene nebo jinho plněn obdobnho věcnmu břemeni,
c) v přpadě vydržen cena zjištěn podle zvlštnho předpisu, platn v den sepsn osvědčen o vydržen ve formě notřskho zpisu nebo prvn moci rozhodnut soudu o vydržen,
d) cena zjištěn podle zvlštnho předpisu, platn v den nabyt nemovitosti na zkladě smlouvy o finančnm pronjmu s nslednou koup najat věci,
e) v přpadě vydražen nemovitosti při vkonu rozhodnut, při exekuci nebo ve veřejn dražbě je zkladem daně cena dosažen vydraženm. Daň se nevyměř, je-li navrhovatelem dobrovoln dražby osoba osvobozen od daně z převodu nemovitost,
f) cena sjednan, jde-li o převod nemovitosti z vlastnictv obce.
Ustanoven 15 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb.
Daň čin 5 % ze zkladu daně.
31. V rmci tzv. konkrtn kontroly norem je přezkum protistavnosti zkona či jeho jednotlivch ustanoven součst řešen probhajcho soudnho sporu, a proto je v rmci tto kontroly norem přezkoumvna co do stavnosti pouze ta prvn norma, kter skutečně byla a nadle m bt v dalšm řzen aplikovna. Je proto nezbytn, aby si stavn soud nejprve položil otzku, zda napaden ustanoven byla a maj bt v danm řzen aplikovna. Jak vyplv z přiloženho spisu, v danm přpadě bylo kupn smlouvou uzavřenou dne 29. 11. 2002 mezi manželi P., společnost NDL, s. r. o., a společnost DPN, s. r. o., na jedn straně a manželi B. (nabyvateli) na straně druh převedeno vlastnick prvo k nemovitostem v k. . Soběšice, obec Brno, okres Brno-Venkov. Poplatnkovi, Ing. M. P., byla platebnm vměrem vyměřena daň ve vši 3 120 Kč za převod nemovitost, kter byly ve spoluvlastnictv manželů P., přičemž zjištěn cena předmětnch nemovitost byla vyšš než cena sjednan, a proto byla daň vyměřena z ceny zjištěn. Z tto informace lze vyvodit, že v dan věci byla aplikovna a maj bt aplikovna při řzen o kasačn stžnosti před NSS jen někter ustanoven zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb., a to konkrtně ust. 8 odst. 1 psm. a) [Poplatnkem daně z převodu nemovitost je převodce (prodvajc); nabyvatel je v tomto přpadě ručitelem,], ust. 9 odst. 1 psm. a) (Předmětem daně z převodu nemovitost je platn převod vlastnictv k nemovitostem), ust. 10 psm. a) věta prvn (Zkladem daně z převodu nemovitost je cena zjištěn podle zvlštnho předpisu, platn v den nabyt nemovitosti, a to i v přpadě, je-li cena nemovitosti sjednan dohodou nižš než cena zjištěn; rozdl cen nepodlh dani darovac) a ust. 15 (Daň čin 5 % ze zkladu daně). Ve zbvajcch čstech ust. 8, ust. 9 a ust. 10 a ust. 15 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb., v dan věci aplikovna nebyla a aplikovna ani nebudou, a proto nen NSS aktivně legitimovanm k tomu, aby mohl vznst nvrh na vysloven jejich protistavnosti. Z tohoto důvodu se stavn soud namtanou protistavnost danch ustanoven nemohl zabvat a musel v tto čsti odmtnout nvrh NSS podle ust. 43 odst. 1 psm. c) ve spojen s ust. 43 odst. 2 psm. b) jako nvrh podan někm zjevně neoprvněnm [srov. např. usnesen stavnho soudu sp. zn. Pl.S 39/2000 ze dne 23. 10 2000, (U 39/20 SbNU 353) či nlez Pl. S 43/05, vyhlšen pod č. 62/2009 Sb. a mnoh dalš rozhodnut].
32. Dalš otzku, kterou si stavn soud musel při řešen tohoto přpadu položit, je otzka rozsahu kontroly napadench norem. Tak např. v bodu 44. uvedenho v nlezu ze dne 22. 1. 2008 sp. zn. Pl. S 54/05 (vyhlšen pod č. 265/2008 Sb.) stavn soud uvedl: „V řzen o abstraktn kontrole norem neplat zsada projednac, a stavn soud tedy nen vzn odůvodněnm nvrhu, ale je naopak povinen zkoumat napaden ustanoven i z hlediska souladu s jinmi stavněprvnmi předpisy, než pro kter je napadaj navrhovatel.“ Tento přstup při posuzovn nvrhů projednvanch v řzen o kontrole norem praktikuj i jin stavn soudy; např. německ Spolkov stavn soud v jednom ze svch nlezů tkajcch se daňovch věc uvedl, že v řzen o konkrtn kontrole norem nen omezovn při ověřovn stavnosti napaden normy pouze argumenty předkldajcho soudu. Předmětem řzen je spše norma, jež byla předložena k přezkumu oprvněnm navrhovatelem, a ta je kontrolovna z různch hlů pohledu. „Takov zevrubn, dodatečn, stavněprvn přezkum je na mstě prvě tehdy, když předkldajc soud považuje daňov prvn určen za nestavn z toho důvodu, že dopadaj na různ skupiny dotčench způsobem neslučitelnm s principem rovnosti“ (rozhodnut druhho sentu ze dne 22. června 1995, 2 BvL 37/91, psm. C bod I.).
VI.
Popis legislativn procedury přijmn napadench ustanoven zkona
33. stavn soud je dle v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů povinen posoudit, zda napaden zkon, resp. jeho čst, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Zkon o dani č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost byl přijat již v roce 1992, tedy před platnost a činnost stavy, kter představuje referenčn kritrium posouzen stavnosti legislativn procedury přijmn prvnch předpisů. Nicmně někter jeho ustanoven byla v pozdějšm obdob ještě před přijetm zkona č. 420/2003 Sb. novelizovna. Ust. 10 a ust. 15 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb., byla řdně přijata dne 2. 12. 1993 na 15. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu ČR. stavn soud proto konstatuje, že zkony obsahujc napaden ustanoven byly přijaty a vydny v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
VII.
Posouzen přslušnosti stavnho soudu k projednn nvrhu a aktivn legitimace navrhovatele
34. stavn soud dle musel zvžit, zda je oprvněn meritorně projednvat podan nvrh, neboť navrhovatel se nedomh zrušen napadench ustanoven, nbrž pouze konstatovn jejich protistavnosti. Skutečnost, že se navrhovatel domh svm petitem pouze konstatovn protistavnosti napadench ustanoven, je logickm důsledkem toho, že Parlament Česk republiky přijal dne 5. listopadu 2003 zkon č. 420/2003 Sb., kterm se měn zkon č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, a souvisejc zkony, kterm byla všechna napaden ustanoven změněna. Podle čl. 95 odst. 2 stavy dojde-li soud k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu k projednn. Na toto ustanoven stavy navazuje ust. 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, podle kterho nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven je oprvněn podat tž soud v souvislosti se svou rozhodovac činnost podle čl. 95 odst. 2 stavy. V danm přpadě nen rozhodn, že napaden ustanoven byla zkonem č. 420/2003 Sb. novelizovna. Jak totiž vyplv z principu prvn jistoty a ochrany důvěry občana v prvo, resp. ze zkazu retroaktivity prvnch norem, mus všechny orgny aplikujc prvo (tedy i soudy) použvat prvn předpisy v takov podobě, v jak platily v době, kdy došlo k rozhodnm prvnm skutečnostem. Proto pochybuje-li obecn soud o jejich stavn konformitě, nemůže v systmu specializovanho a koncentrovanho stavnho soudnictv rozhodnout sm, nbrž jeho povinnost je obrtit se na stavn soud. Podle nzoru stavnho soudu obsahuje ust. čl. 95 odst. 2 stavy implicitně povinnost stavnho soudu splnit svou funkci a k nvrhu obecnho soudu rozhodnout o stavnosti či protistavnosti zkonnho ustanoven, kter m bt obecnm soudem aplikovno, a to bez ohledu na to, zda byl zkon později pozměněn. Prolomen zsady přezkumu vlučně platnch prvnch předpisů ve prospěch zachovn stavnosti je v tomto přpadě zcela legitimn, neboť implicitně se tmto způsobem poskytuje ochrana zkladnm prvům častnka řzen před obecnm soudem (srov. nlez sp. zn. Pl. S 33/2000 ze dne 10. 1. 2001 (N 5/21 SbNU 29; 78/2001 Sb.). Tento postup se v projednvan věci nepochybně uplatn proto, že napaden a přezkoumvan normy maj veřejnoprvn povahu, a tak vrchnostensky zasahuj do prv jednotlivch osob [srov. nlez sp. zn. Pl. S 38/06, ze dne 6. 2. 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.)]. stavn soud proto uzavr, že je oprvněn akceptovat předložen nvrh jako nvrh způsobil meritornho projednn a rozhodnut.
VIII.
Referenčn hlediska pro posouzen nvrhu
VIII. A) Prvo na vlastnictv
35. Podle čl. 11 odst. 1 Listiny m každ prvo vlastnit majetek a vlastnick prvo všech vlastnků m stejn zkonn obsah a ochranu. Nezbytnost ochrany vlastnickho prva vyplv z toho, že vlastnick prvo představuje důležit předpoklad seberealizace člověka, jemuž zajišťuje nezvislost, a tak vytvř prostor pro realizaci jeho svobody. Tato funkce vlastnickho prva byla reflektovna přednmi ideovmi tvůrci současnch liberlně demokratickch sttů, do jejichž rodiny Česk republika po roce 1989 vstoupila. Tak např. snaha o zajištěn prva na majetek stoj v samotnm zkladu intelektuln snahy jednoho z hlavnch konstruktrů reprezentativn demokracie a stavnho sttu Johna Locka, podle něhož je smyslem sttu ochrana vlastnictv, jmž rozum ochranu majetku, života a svobody (srov. podobně Klokočka, V. stavn systmy evropskch sttů. Praha: Linde, 1996, s. 35). Nsledn vvoj liberlnho politickho myšlen, kter stoj v samotnch zkladech hodnotovho a normativnho řdu modernch společnost, vedl k uznn toho, že vlastnick prvo nen chpno jako principilně neomeziteln. Je však nezbytn, aby pro jeho omezen existovaly stavně akceptovateln důvody.
36. stavn soud se opakovaně zabval podstatou vlastnickho prva a přiznal mu zvlštn důležitost. Podle jeho nzoru vlastnick prvo tvoř jdro personln autonomie jednotlivce ve vztahu k veřejn moci. Svou povahou patř vlastnick prvo samozřejmě do kategorie klasickch zkladnch prv a svobod jednotlivce (
core-rights
) a podle liberln tradice, na kter stoj zklady modern politiky i modernho prva a kter rovněž stla u zrodu modernch idej zkladnch prv a svobod, je vlastnick prvo všezahrnujc kategori autonomnho postaven jednotlivce vůči veřejn moci (srov. např. Komrkov, B.: Původ a vznam lidskch prv. SPN, Praha 1990, str. 103: „Locke ukld sttu ochranu pozemskch hodnot života, osobn svobody a věcnho vlastnictv. Později shrnuje do pojmu vlastnictv všechny tyto hodnoty...“) (viz nlez stavnho soudu sp. zn. II.S 268/06, dostupn na http://nalus.usoud.cz/). Nicmně tak jako jin zkladn prva je rovněž vlastnick prvo omeziteln, a to v přpadě kolize s jinm zkladnm prvem nebo v přpadě nezbytnho prosazen stavně aprobovanho veřejnho zjmu.37. V dalšch svch nlezech stavn soud interpretoval zkladn prvo na vlastnictv jednak jako institucionln garanci, jednak jako garanci určitho prvnho postaven (srov. nlez stavnho soudu sp. zn. I. S 643/06 dostupn na http://nalus.usoud.cz/). O vlastnictv jako institucionln garanci lze hovořit i z toho důvodu, že svoboda vlastnit je svobodou prvně konstituovanou, a proto m zkonodrce poměrně širok možnosti pravy nabvn vlastnictv, jeho užvn a dispozic s nm. Vlastnictv jako garance určitho prvnho postaven osoby omezuje veřejnou moc v zsazch do vlastnictv již konstituovanho. Zsah do garance vlastnictv jako zkladnho prva je možn jen skrze imperativn zkonnou pravu, na kterou jsou kladeny požadavky odpovdajc nrokům z testu proporcionality. Takov prvn prava mus rovněž odpovdat nrokům plynoucm z principu prvnho sttu, a tak mus bt jasn a přstupn, jej důsledky mus bt předvdateln, mus omezovat exekutivn diskreci a mus bt dna možnost posoudit rozhodovn exekutivy o zsazch do vlastnictv nezvislmi a nestrannmi soudy.
VIII. B) Daně v stavnm pořdku Česk republiky
38. kolem sttu jako specifickho projevu politick společnosti je „udržovat platnost zkona, starat se o společnou prosperitu a o veřejn pořdek a spravovat veřejn zležitosti“ (Maritain, J. Člověk a stt. Praha: Trida, 2007, s. 15). Aby stt mohl bt dobrm nstrojem ve službch člověka, mus mt pro svou činnost dostatečn zdroje, jejichž podstatnou čst zskv prvě dky institucionalizaci povinnho veřejnoprvnho plněn platit daně. Prvě tento čel - opatřovn přjmů sttnho rozpočtu - opravňuje stt k tomu, aby vyžadoval od určitch, přesně definovanch subjektů tyto veřejnoprvn dvky, a to při splněn určitch, zkonem definovanch podmnek. Podle judikatury německho stavnho soudu je dan „obecn ztěž, kter zavazuje všechny tuzemce podle jejich přjmů, majetku a kupn sly k financovn všeobecnch kolů sttu“ (srov. rozhodnut německho Spolkovho stavnho soudu ze dne 22. června 1995 - 2 BvL 37/91, psm. C, bod II.a)). Finančn prostředky, kter se prostřednictvm daňovho systmu vyberou, představuj přesun skutečnch zdrojů v podobě soukromch statků ke statkům veřejnm. Jinmi slovy řečeno, pravomoc sttu zdaňovat za určitch, přesně definovanch podmnek, byla institucionalizovna prvě za čelem shromžděn prostředků k zabezpečen veřejnch statků. Pro stanoven nabdky veřejnch statků a pro alokaci nkladů na ně nen možno stanovit daňov přspěvky na zkladě dobrovolnosti, nbrž nhradu za projev preferenc vyjdřench prostřednictvm trhu představuje rozhodovn na zkladě hlasovn (srov. Musgrave, R.A., Musgrave, P.B. Veřejn finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994, s. 6n.). V demokratickch politickch systmech je tato pravomoc tradičně přiznvna zkonodrci (v anglick historii přmo souvis se vznikem modernho parlamentu). Vzhledem k tomu, že daňov politika vraznm způsobem ovlivňuje postaven subjektů, jež maj povinnost platit daně, je vznamnou pravomoc zkonodrce rozvjen a prosazovn nutnch inovac daňov politiky sttu tak, aby uměl odhadnout a nsledně voličům vysvětlit činky zvolench politik, a to i ve světle jejich stavnosti. Skrze daňovou politiku se stt tž snaž o vyrovnvn socilnch rozdlů a o spravedliv sociln řd jako podmnky pro realizaci zkladnch prv osob spadajcch pod jeho jurisdikci.
39. Podle čl. 11 odst. 5 Listiny je možno daně a poplatky ukldat jen na zkladě zkona. Toto ustanoven vylučuje, aby daňovou povinnost stanovovala exekutiva. Naopak v přpadě dan jde o prerogativu Parlamentu, jež je obdařen exkluzivn kompetenc zdaňovat. Z stavnho principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 stavy), jakož i z stavnho vymezen zkonodrn moci (čl. 15 odst. 1 stavy) pak plyne pro zkonodrce relativně širok prostor pro rozhodovn o předmětu, mře a rozsahu dan [srov. nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. Přestože je mra dovolenho rozhodovn sttu o předmětu, mře a rozsahu zdaněn v zsadě velmi širok, nen nicmně neomezen, neboť při ukldn dan a poplatků je třeba přihlžet k ochraně vlastnickho prva garantovanho čl. 11 odst. 1 Listiny. K dotčen stavnm pořdkem chrněn vlastnick pozice však nedochz bez naplněn dalšch podmnek (srov. nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 7/03).
40. Co do svho čelu představuje čl. 11 odst. 5 Listiny stavně aprobovan omezen vlastnickho prva, kter může bt legitimně omezeno za čelem stanoven, vyměřen a vběru daně (srov. nlez stavnho soudu sp. zn. IV. S 29/05, N 113/37 SbNU 463). Člnek 11 odst. 5 tak vyjadřuje stavn zmocněn pro Parlament k legitimnmu omezen vlastnickho prva skrze jm přijat zkon. Do autonomn sfry jednotlivce, kterou spoludefinuje i vlastnick prvo, je tak veřejn moci umožněno zashnout z důvodu stavně aprobovanho veřejnho zjmu, jehož podstata v přpadě dan spočv ve shromažďovn finančnch prostředků na zabezpečovn různch typů veřejnch statků. Legitimita zdaňovn vyplv mj. z toho, že vsledky zdaňovn jsou použvny i k ochraně a vytvřen podmnek pro rozvoj vlastnictv, přičemž tuto ochranu a vytvřen podmnek je nutno samozřejmě z něčeho platit. Tento čel zdaňovn ale nen jedin; daňov zsah do majetkov a prvn sfry jednotlivce nabv na ospravedlněn prvě rovnoměrnost rozdělen těchto břemen (podobně rozhodnut německho Spolkovho stavnho soudu ze dne 22. června 1995, 2 BvL 37/91).
41. Za čelem naplněn sttnho rozpočtu je dno Parlamentu širok oprvněn zdaňovat, přičemž konkrtn zkonn prava vymezuje zkladn nležitosti konkrtnho obligačnho personlnho prvnho vztahu. Předmět daně je určit přjem, věc, kon nebo majetek, na jehož zkladě vznik subjektivn zvazek určit osoby vůči sttu ve formě daňov povinnosti. „Prvn důvod (titul) daně je dn zvlštnm zkonem, na jehož zkladě se zvazek určit osoby vůči sttu zakld. Daňov povinnost vznik naplněnm určitch zkonem vymezench prvnch skutečnost, podmnek, kter na straně sttu zakldaj prvn nrok na daň a na straně osoby daňov zvazek. Daň m v neposledn řdě vynutiteln charakter (na zkladě zkona se vybr), zkon přesně vymezuje skutečnosti zakldajc daňovou povinnost, vši a lhůtu splatnosti“ [srov. nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 14/2000 ze dne 10. 1. 2001 (N 4/21 SbNU 17; 43/2001 Sb.)]. Na rozdl od poplatku se však u daně jedn o peněžit plněn, kter nejsou vybrna jako vyrovnn za individuln vhodu, což daňov teorie vyjadřuje tm, že daň představuje takov plněn do veřejnho rozpočtu, kter se vyznačuje nečelovost a neekvivalentnost. Jinmi slovy řečeno, daň se ukld jako jednostrann povinnost bez nroku pltce na konkrtn protiplněn ze strany sttu. Tato neekvivalentnost dan však nen absolutn, neboť „placen dan je přspěvkem k vytvřen materilnho zkladu pro poskytovn veřejnch statků, z čehož na zkladě solidaristickm principu mohou bt uspokojeny zjmy obyvatelstva včetně osoby, kter placenm daně byla způsobena majetkov jma“ (Mrkvka, P. Finančn prvo a finančn sprva. 2. dl. Brno: MU, 2004, s. 5).
VIII. C) Metodologie přezkumu v dosavadn judikatuře tkajc se dan
42. Podle čl. 1 odst. 1 stavy je Česk republika demokratickm prvnm sttem založenm na ctě k prvům a svobodm člověka a občana. Z principu prvnho sttu lze dovodit zkladn pravidla fungovn sttn moci, mezi něž patř tž zsada proporcionality (přiměřenosti). Tato zsada vychz z premisy, že k zsahu do zkladnch prv či svobod, i když to jejich stavn prava nepředpokld, může dojt v přpadě jejich vzjemn kolize nebo v přpadě kolize s jinou stavně chrněnou hodnotou, jež nem povahu zkladnho prva a svobody /veřejn statek/ [srov. nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 15/96 ze dne 9. 10. 1996 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)]. V přpadě dan tudž půjde o posouzen omezen zkladnho prva na vlastnictv garantovanho čl. 11 odst. 1 Listiny z důvodu veřejnho zjmu na naplněn sttnho rozpočtu aprobovanho čl. 11 odst. 5 Listiny, a to za čely spojenmi s naplňovnm funkc sttu.
43. K aplikaci vhodn metodologie pro přezkum stavnosti zkonn pravy daně, poplatku, přp. jin obdobn zkonem stanoven povinn dvky, jakož i peněžitch sankc, se stavn soud vyjdřil v nlezu ve věci posouzen podmnek a sazeb zkonnho pojištěn odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovnm razu anebo nemoci z povoln, kde aplikoval strukturu zsady proporcionality v užšm smyslu, a to zsadu proporcionality ve smyslu vyloučen toliko extrmn disproporcionality [viz nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. V tomto rozhodnut však stavn soud předevšm konstatoval, že „stavn přezkum daně, poplatku a peněžit sankce zahrnuje [kromě vše zmněn maximy vyloučen extrmn disproporcionality] tž posouzen z pohledu dodržen kautel plynoucch z stavnho principu rovnosti, a to jak neakcesorick (čl. 1 Listiny), tj. plynouc z požadavku vyloučen svvole při odlišovn subjektů a prv, tak i akcesorick v rozsahu vymezenm v čl. 3 odst. 1 Listiny.“
44. V nlezu sp. zn. Pl. S 24/07, vyhlšenm jako č. 88/2008 Sb., pak stavn soud systematizoval několik skupin rozhodnut k otzkm stavnosti dan a poplatků. Prvn skupinu rozhodnut stavnho soudu tvoř judikatura k interpretaci a aplikaci ustanoven čl. 11 odst. 5 Listiny ve vazbě na ustanoven čl. 79 odst. 3 a čl. 104 odst. 3 stavy ve věcech mez podzkonn prvn pravy dan a poplatků [viz zejmna nlez sp. zn. Pl. S 3/95 ze dne 11. 10. 1995 (N 59/4 SbNU 91; 265/1995 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 63/04 ze dne 22. 3. 2005 (N 61/36 SbNU 663; 210/2005 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 20/06 ze dne 30. 3. 2007 (N 55/44 SbNU 70; 164/2007 Sb.)]. Druhou skupinu tvoř přezkum stavnosti zkonn pravy daně, poplatku, přp. jin obdobn zkonem stanoven povinn dvky, jakož i peněžnch sankc [sp. zn. Pl. S 3/02, vyhlšen pod č. 405/2002 Sb., sp. zn. Pl. S 12/03, vyhlšen pod č. 300/2004 Sb., sp. zn. Pl. S 7/03, vyhlšen pod č. 512/2004 Sb.]. Konečně třet skupinu rozhodnut k otzkm stavnosti prvn pravy dan, poplatků, přp. jinch obdobnch zkonem stanovench dvek, představuje nlez stavnho soudu ČSFR sp. zn. Pl. S 22/92 (Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, č. 11, str. 37), jenž stanovil hlediska přezkumu daňov rovnosti, resp. daňov proporcionality.
45. Na tomto mstě považuje stavn soud za vhodn upozornit na judikaturu německho Spolkovho stavnho soudu, kter při řešen majetkov daně upozornil na nutnost respektovat přkaz, dle kterho nesm majetkov daň vst k plživ konfiskaci majetku a nesm zasahovat do majetkov substance. V těchto přpadech je třeba vzt do vahy fiskln zjem na zachovn zdroje dan, jakož i individuln zjem na udržen vlastnho majetku. Je dle důležit, aby speciln ochrany požvaly hospodřsk statky, jež slouž osobnmu živobyt vlastnka a jeho rodiny. Tyto statky umožňuj existenci svobodnho prostoru pro formovn osobn životn sfry na vlastn odpovědnost. Z těchto postultů Spolkov stavn soud dovozuje, že daňov zkonodrce nesm snižovat nad určitou mez dalšm zdaňovnm ten majetek, kter funguje jako zklad individulnho formovn života pltce daně. Tento hospodřsk zklad osobnho života se vyvj podle ekonomickch a kulturnch standardů života v dan společnosti (srov. rozhodnut Spolkovho stavnho soudu ze dne 22. června 1995, 2 BvL 37/91). Ospravedlněn existence zkladnho existenčnho minima vychz ze zkladnho prva a zroveň zkladn objektivn stavn hodnoty v podobě lidsk důstojnosti, kter ukld sttu povinnost ponechat, popř. zajistit každmu občanovi zkladn potřeby pro lidskou a důstojnou existenci. V jinm rozhodnut vztahujcm se k oblasti daňovho prva, se Spolkov stavn soud rovněž vyjdřil k interpretaci a aplikaci zsady rovnosti v tto prvn oblasti. Tato zsada vyžaduje, aby daňov zkon zatěžoval daňov poplatnky - prvně i fakticky - rovnoměrně (srov. rozhodnut Spolkovho stavnho soudu ze dne 9. března 2004, 2 BvL 17/02). Zsada rovnosti vyžaduje, aby každ tuzemec byl zapojen podle sv způsobilosti rovnoměrně do financovn sttnch kolů.
VIII. D) Metodologie přezkumu navrhovan Nejvyššm sprvnm soudem
46. Z vše uvedenho vyplv, že sama Listina, v přpadě dan, omezen vlastnickho prva předpokld, neboť obsahuje stavn zmocněn zdaňovat dan zkonodrci, kter mu dv širok prostor pro rozhodovn o předmětu, mře a rozsahu dan. Prvě z tohoto důvodu stavn soud použv pro hodnocen stavnosti dan test proporcionality v modifikovan verzi, sledujc toliko vyloučen extrmn disproporcionality a ověřujc, zda nedošlo k porušen principu rovnosti. Otzka vhodnosti a nezbytnosti danho opatřen je zsadně ponechna na vůli zkonodrce, kter za sv rozhodnut nese politickou odpovědnost. To nicmně neznamen absolutn libovůli zkonodrce, neboť pro to, aby daň byla shledna jako stavně konformn, nesm bt v rozporu s stavnm principem akcesorick i neakcesorick rovnosti. Je přitom zřejm, že akcesorickou rovnost lze vzthnout k jakmukoli zkladnmu prvu zaručenmu stavnm pořdkem.
47. Podle nzoru NSS představuje diskriminace toliko jednu z možnost nelegitimnosti stanoven daňov povinnosti, a proto navrhuje rozšřen přezkumu stavnosti dan. NSS ve svm podn přichz s nvrhem dalšho testu, podle něhož by za protistavn měla bt označena i daň, kter nejen porušuje princip rovnosti a/nebo m konfiskačn dopady, ale tak daň, kter neobstoj v minimlnm testu legitimity a racionality. Podle tohoto testu navrhovanho NSS m bt za protistavn považovna i takov daň, kter nebude diskriminačn a nebude mt škrtc činky, ale nebude opřena o ždn legitimn a racionln důvod. Navrhovan test legitimity a racionality se inspiruje tzv.
rational basis testem
, kter se stal v posledn době tak součst metodologickho instrumentaria použvanho stavnm soudem [viz nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 39/01 ze dne 30.10.2002 (N 135/28 SbNU 153; 499/2002 Sb.), nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 6/05 ze dne 13.12.2005, (N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.), nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 83/06, vyhlšen pod č. 116/2008 Sb., nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S , vyhlšen pod č. 251/2008 Sb.)]. Byť ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 6/05, vyhlšenm pod č. 531/2005 Sb., stavn soudrational basis test
ztotožnil s testem nepřpustnosti extrmn disproporcionality, logika minimlnho testu legitimity a racionality navrhovan NSS se od logiky testu nepřpustnosti extrmn disproporcionality podstatnm způsobem odlišuje.48. K navrhovanmu
rational basis testu
stavn soud ještě podotk, že jde o test americk provenience, kter představuje nejmně intenzivn způsob přezkumu. Americk Nejvyšš soud se odhodlal zrušit daňov zkony pouze za situace, kdy se mu klasifikace daňovch subjektů a předmětu zdaněn zdla arbitrrn, což se stalo jen v omezenm počtu přpadů. Jinak řečeno, ždn prvn prava nesm arbitrrně založit diskriminaci. Z komparativnch studi, kter m stavn soud k dispozici, vyplv (srov. Ordower, Henry. „Horizontal and Vertical Equity in Taxation as Constitutional Principles: Germany and the United States Contrasted.“ (September 6, 2005). bepress Legal Series, Working paper 728, online text: http://law.bepress.com/expresso/eps/728), že německ Spolkov stavn soud vystupuje daleko aktivněji v daňovch kauzch a již mnohokrt shledal, že daňov zkony koliduj s stavnmi principy, což se ve Spojench sttech americkch děje zcela vjimečně. Přčinu odlišnosti je patrně třeba spojovat s odlišnou interpretac zkladnch prv v USA a v Evropě. Zatmco v USA jsou zkladn prva interpretovna jen jako negativn prva (stt je povinen zkladn prva respektovat), je evropskm standardem interpretovat zkladn prva i jako prva pozitivn (stt m povinnost zkladn prva chrnit).49. stavn soud konstatuje, že při zkoumn stavnosti napadench ustanoven se nehodl odchlit od sv judikatury, a proto bude vychzet z modifikovan verze zsady proporcionality, a bude zkoumat přpadn porušen zkazu extrmn disproporcionality ve spojen s kritrii, kter vyplvaj z stavnho principu rovnosti. Prvě posouzen věci z hlediska dodržen stavnch kautel akcesorick a neakcesorick rovnosti umožňuje prosadit požadavek, aby zkonodrce nemohl stanovit jako předmět zdaněn zcela iracionlně zvolen jednn, konn nebo chovn osob, neboť tmto svm postupem by se dopustil zjevnho, resp. svvolnho porušen stavnho principu rovnosti, přičemž je třeba připomenout, že porušen akcesorick rovnosti se pojmově poj s porušenm dalšho zkladnho prva. Při zdaňovn m stt poměrně širokou volnost, avšak i zde plat, že „stt může rozhodnout, že jedn skupině poskytne mně vhod než jin, nesm však postupovat libovolně a z jeho rozhodnut mus bt patrno, že tak čin ve veřejnm zjmu“ [srov. nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 2/02 ze dne 9.3.2004, (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.)]. Zjevn svvoli zkonodrce tak brn prvě kritria akcesorick a neakcesorick rovnosti, kter se v určitch ohledech překrvaj s některmi komponentami testu legitimity a racionality navrhovanho NSS. Princip rovnosti se v rovině přezkumu materiln daňov prvn normy konkretizuje v nvaznosti na povahu daně. Daň jako obecn ztěž, zavazujc tuzemce k financovn politiky sttu, a to podle jejich přjmů, majetku či kupn sly je ospravedlněn rovnoměrnost rozdělen těchto břemen (viz rozhodnut Spolkovho stavnho soudu ze dne 22. 6. 1995, 2 BvL 37/91). Dalš komponenty testu legitimity a racionality nicmně nen možno zavdět, protože přesahuj vymezen hlů zkoumn stavnosti daňovch zkonů v mře, kter by již nerespektovala zsadně stavně předvdanou kompetenci zkonodrce zdaňovat, kter implikuje, že zkonodrce m v zsadě širokou volnost ve volbě prostředků, tj. ve volbě předmětu, mře a rozsahu dan. Posuzovn vhodnosti a nezbytnosti jednotlivch komponent daňov politiky je ponechno v diskreci demokraticky zvolenho zkonodrce potud, pokud dopad daně na osoby nem rdousc efekt (nen extrmně disproporcionln) a dle neporuš princip akcesorick i neakcesorick rovnosti. Tyto stavn nroky na prvn pravu dan, dle nzoru stavnho soudu, zcela zajišťuj (v kontextu stavnho zmocněn uvalovat daně), aby přezkoumvan ustanoven, v přpadě, že v naznačenm testu obstoj, bylo možno označit za legitimn.
VIII. E) Inspirace odjinud: praxe ESLP
50. stavn soud připomn, že prvo na vlastnictv je tž chrněno čl. 1 Protokolu č. 1 k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, podle něhož m každ fyzick nebo prvnick osoba prvo pokojně užvat svůj majetek. Nicmně ani podle mluvy nen vlastnick prvo absolutnm prvem, neboť Protokol č. 1 k mluvě umožňuje za určitch podmnek zbaven majetku (odst. 1) a ve svm odstavci druhm přiznv smluvnm sttům prvo přijmat zkony, kter považuj za nezbytn, aby upravily užvn majetku v souladu s obecnm zjmem a zajistily placen dan. Aby byla povinnost platit daň v souladu s mluvou, mus sledovat obecn zjem; stty maj nicmně volnost v tom, aby definovaly, co považuj za nezbytn. Podle Evropskho soudu pro lidsk prva může vybrn daně, kromě přpadu diskriminačnho daňovho režimu, porušovat člnek 1 Protokolu jen tehdy, když na dotyčnho nakld nesnesiteln břemeno nebo rozvrac jeho finančn situaci (srov. Sudre, F. Mezinrodn a evropsk prvo lidskch prv. Brno: Doplněk, 1997, s. 217). Vzhledem ke zněn mluvy Evropsk soud pro lidsk prva posuzuje daně jen z hlediska kautel plynoucch z akcesorick rovnosti (čl. 14 mluvy), nikoliv z hlediska rovnosti před zkonem.
IX.
Vlastn přezkum
IX. A) Charakter daně z převodu nemovitost
51. Daň z převodu nemovitost je tradičn historickou dan tvořc doplňujc prvek daňov soustavy. Jak uvd ve svm vyjdřen Ministerstvo financ, v současn době je jej vnos cca 9 mld. Kč a to i po snžen sazby z 5 % na 3 % (bod 17). Tměř ve všech evropskch zemch (s vjimkou Slovenska) je zařazena ta či ona forma daně z převodu majetku. Obvykle se zdaněn platnch transferů tk pouze nemovitost, v některch zemch patř mezi předměty zdaněn i dalš komodity (lodě, letadla apod.). V některch sttech se pak vybr namsto daně z převodu majetku daň z registrace převodu majetku neboli tzv. kolkovn, přpadně daň z převodu majetku nahrazuj daně z prvnch konů (srov. Radvan, M. Zdaněn majetku v Evropě. Praha: C.H. Beck, 2007, s. 236n.). Daň z převodu nemovitost patř spolu s dan darovac a dan dědickou k tzv. danm převodnm (transferovm). Všechny transferov daně postihuj nabyt a převody majetku, k nimž dochz předevšm na zkladě prodejů, děděn nebo darovn (srov. Bakeš, M. a kol. Finančn prvo. Praha: C.H. Beck, 2006, s. 323). Jde o daně, kter jsou placeny nepravidelně, neboť ke zdaněn majetku dochz jednorzově v okamžiku změny držitele. Odborn ekonomick literatura hovoř o tom, že funkc daně z převodu nemovitost je předejt daňovm nikům na darovac dani, kter by se daňov subjekty mohly vyhnout fiktivnmi smlouvami o prodeji předmětnho majetku, a v konečnm důsledku i na dani dědick (viz Kubtov, K. Daňov teorie a politika. Praha: ASPI, 2003, s. 235). Při neexistenci jedn z těchto transferovch dan hroz, že bude dky tomu dochzet k pokusům obchzet zkon. Rozlišujcm znakem daně z převodu nemovitost je na rozdl od ostatnch transferovch dan to, že předmětem daně z převodu nemovitost je platn forma převodu nebo přechodu vlastnictv k nemovitostem. myslem zkonodrce je zatžen hodnoty převděn nemovitosti, tedy převodcem dosažen finančn vnos nemovitosti, přpadně dosažiteln finančn vnos z prodeje nemovitost, je-li dohodnut cena nižš než zjištěn (srov. nlez stavnho soudu IV. S 500/01, N 51/30 SbNU 47). Převody jsou registrovny prostřednictvm vkladu vlastnickho prva k dan nemovitosti na zkladě zkona č. 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch věcnch prv k nemovitostem, ve zněn pozdějšch předpisů.
52. Přestože NSS nebroj toliko proti jej vši anebo proti vymezen okruhu poplatnků daně, jeho test legitimity a racionality se skld z několika komponent, neboť NSS tvrd, že v přpadě daně z převodu nemovitost se jedn (a) o daň diskriminačn, kter (b) neobstoj dle zkladnch funkc, kter daňov teorie obvykle u dan uvd (alokačn, redistribučn, stabilizačn), (c) je v rozporu s potřebou bydlen a vede k vznamn deformaci trhu s byty a (d) dky jej institucionalizaci dochz k daňovmu řetězen, kter pro svoji iracionalitu a demotivujc činky dosahuje protistavn intenzity. NSS naopak nepovažuje za důvod protistavnosti daně z převodu nemovitost jej vši. Namt-li NSS v rmci hodnocen provedenho testem legitimity a racionality, že v přpadě daně z převodu nemovitost jde o daň diskriminačn, jde podle nzoru stavnho soudu o jasn přklad nvrhu na posouzen daně z hlediska kautel plynoucch z stavnho principu akcesorick a neakcesorick rovnosti. V dalšm rozboru se stavn soud nicmně vyrovn i s některmi dalšmi nmitkami vznesenmi NSS.
IX. B) Test vyloučen extrmn disproporcionality
53. Jak již bylo řečeno, zkonodrce m velkou diskreci v tom, jakou daň zvol, aby shromždil finančn prostředky pro zabezpečovn svch funkc a politik, nicmně nesm zashnout do vlastnickch prv tak, aby se majetkov poměry dotčenho subjektu zsadně změnily, tak, že by došlo ke „zmařen sam podstaty majetku“, tj. ke „zničen majetkov zkladny“ poplatnka (srov. nlez Pl. S 3/02, vyhlšen pod č. 405/2002 Sb.), resp. že by „hranice veřejnoprvnho povinnho peněžitho plněn jednotlivcem vůči sttu nabyla škrtcho rdouscho působen“ (Pl. S 7/03, vyhlšen pod č. 512/2004 Sb.). Jinmi slovy lze konstatovat, že vyměřovan daň nesm omezovat vlastnick prvo osoby povinn k zaplacen daně takovm způsobem, kter by se přčil ustanoven čl. 4 odst. 4 Listiny.
54. O to v přpadě daně z převodu nemovitost stanoven ve vši 5 % však rozhodně nejde. Hovoř-li Karel Engliš o tom, že „daň nem ničiti zdroje, z něhož plyne“ (Engliš, K. Nrodn hospodřstv. Praha: Nakladatelstv Fr. Borov, 1928, s. 347), pak tuto skutečnost v přpadě daně z převodu nemovitost konstatovat nelze. Konečně i NSS ve svm nvrhu konstatuje, že daň nen nepřiměřeně vysok (škrtc, rdousc) i v tom smyslu, že by vrazně omezovala samotnou podstatu vlastnickho prva (viz bod 8) a stavn soud se s tmto hodnocenm ztotožňuje, neboť je zcela zjevn a netřeba je dle prověřovat. Obecně si lze sice představit individuln přpady, kdy kombinace několika faktorů (např. ztrta zaměstnn a nutnost prodeje hypotkou zatžen nemovitosti) relevantnch, a to zvlště v současnosti, v obdob finančn krize, může vst k tomu, že povinnost platit daň bude vyvolvat mimořdně tživ nsledky pro poplatnka. K jejich zmrněn nicmně slouž uplatněn jinch institutů, kter zkon nabz a ač je stavn soud přesvědčen o jejich nedokonalosti (zsadn nenrokovost rozhodnut o prominut daně podle ust. 55a zkona č. 337/1992 Sb., o sprvě dan a poplatků, ve zněn pozdějšch předpisů, a rozhodnut o prominut daňovho nedoplatku podle ust. 65 zkona č. 337/1992 Sb., o sprvě dan a poplatků, ve zněn pozdějšch předpisů), nemůže se zabvat jejich stavněprvnm přezkumem, neboť tato ustanoven nejsou a nemohou bt projednvanm nvrhem napadena.
IX. C) Rovnost
55. Na vod při posuzovn toho, zda daň z převodu nemovitost nen v rozporu s kautelami plynoucmi z principu akcesorick rovnosti, považuje stavn soud za vhodn uvst nzor, podle něhož „ vešker rozhodovac procesy uvnitř všech tř složek sttn moci se tkaj tvorby a vkonu různch rozhodnut s ohledem na různ situace. V tomto smyslu „diskriminovat“ [tj. vnmat a konstatovat rozdly] nen nic špatnho, ledaže by se určit konkrtn konstatovn rozdlů vztahovalo, slovy stavnho prva, na tzv. „problematickou kategorii“, tedy na jedno z kritri uvedench v taxativnm včtu člnku 14 Evropsk mluvy o lidskch prvech. Tyto problematick kategorie nejsou nic jinho než vjimkou z obecnho pravidla, kter umožňuje použt pro jin než problematick kategorie jakkoli rozlišujc rozhodovac proces. Zkaz diskriminace s ohledem na určitou konkrtn odlišnost je tedy vjimkou, nikoli pravidlem. To nicmně neznamen, že by diskriminace byla u problematickch kategori přsně zakzna. Ve skutečnosti je diskriminace uvnitř uvedench kategori povolena, pokud jsou spolu s n uplatněna kritria rovn ochrany, proporcionality a racionality“ (viz nesouhlasn stanovisko soudce Boštjana Zupančiče ve věci Burdenovy proti Spojenmu krlovstv ze dne 29. 4. 2008, in Soudn judikatura, přehled rozsudků Evropskho soudu pro lidsk prva 6/2008, s. 319).
56. Jak vyplv z rozhodovac praxe stavnho soudu, rozlišovn vedouc k porušen principu rovnosti je nepřpustn ve dvojm ohledu: může působit jednak jako akcesorick princip, kter zakazuje diskriminovat osoby při vkonu jejich zkladnch prv, a jednak jako neakcesorick princip zakotven v čl. 1 Listiny, kter spočv ve vyloučen libovůle zkonodrce při rozlišovn prv určitch skupin subjektů. Jinmi slovy ve druhm přpadě jde o princip rovnosti před zkonem, kter je skrze čl. 26 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech součst českho stavnho pořdku [viz nlez sp. zn. Pl.S 36/01 ze dne 25.6.2002, (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)] Podle navrhovatele v přpadě zdaněn převodu pouze jednoho typu majetku došlo k uplatněn libovůle, neboť „mus existovat velmi siln a racionln důvod, proč [zkonodrce] ke zdaněn zvolil převod prvě tohoto jednoho druhu majetku.“ K tomu nzoru je třeba uvst, že zdaněn převodu nemovitho majetku nebude považovno za svvoln, pokud je možno konstatovat podstatn rozdly v převodu tohoto typu majetku (tj. nemovitho majetku) a ostatnch typů majetku (movit majetek), kter převody majetku v obou skupinch čin nesrovnatelnmi. Nelze totiž naopak, avšak opět z důvodu respektovn principu rovnosti, upravovat režim nestejnch věc a nestejnch procesů stejně. Zde je třeba zdůraznit, že z hlediska prva je prvn existence nemovitch věc vzna na zpis do katastru nemovitost, přičemž jeho absence znemožňuje konzumovn vlastnickho prva. Věci movit ke sv existenci takov zpis nepotřebuj a pokud se někter movit věci přesto zapisuj do určitch databz, nem takov zpis konstitutivn vznam pro jejich prvn existenci. Dělen věc na nemovit a movit m zsadn vznam nejen pro soukrom prvo, nbrž zkonodrce s nm spojuje i vznamn konsekvence ve veřejnm prvu. Nemovitosti maj tak nezastupiteln hospodřsk vznam a jsou samozřejmě i dobře uloženm kapitlem. Možnosti relnho využvn všech funkc nemovitost napomh stt tm, že pln sv povinnosti např. při vytvřen a ochraně veřejnho pořdku nebo podporou rozvoje obecnho blahobytu. Jak ve svm vyjdřen uvd Ministerstvo financ, nemovitosti nemohou existovat odděleně od infrastruktury, jejž kvalita rozhoduje podstatnm způsobem tak o ceně nemovitosti. Stt na ni i na ochranu majetku před vnějšm nebezpečm vynakld nemal prostředky (viz bod 18). Protože se tak vlastnkům nemovitost dostv z činnosti sttu určitho prospěchu, nen možno hovořit o nelegitimnosti jejich zdaněn, a to různmi formami (na prvnm mstě pln tuto funkci samozřejmě daň z nemovitost). Důvod, proč zkonodrce zvolil zdaněn převodu nemovitch věc, vyplv prvě z odlišnost tto formy majetku, přičemž nelze odhldnout, že převod věc movitch podlh jinm typům zdaněn, kter se naopak věc nemovitch nedotkaj. Daňov rozlišovn při převodu věc movitch a věc nemovitch vychz z podstatnch rozdlů, jimiž se nemovit věci odlišuj od věc movitch, a proto se odlišn daňov režim spojen s jejich převodem nepřč principu neakcesorick rovnosti. Z důvodů uvedench podstatnch rozdlů nelze z pohledu pltce daně chpat zdaněn převodu nemovitho majetku jako nespravedliv, neboť nelze odlišn režim posoudit tak, že nepřiměřeně odnm dobro jednomu subjektu oproti subjektu druhmu, když, jak svrchu uvedeno, se oba tyto subjekty nenachzej ve srovnateln situaci.
57. Shora uveden tak vyvrac tvrzen navrhovatele o tom, že předmětn daň bezdůvodně diskriminuje majitele bytů v osobnm vlastnictv oproti bytům v družstevnm vlastnictv. Jak vyplv z vše citovanho stanoviska soudce Zupančiče, tměř každ zkonn prava vede k rozlišovn, což implikuje, že se někoho negativně dotk. Rozlišovn mezi převody těchto dvou kategori bytů lze akceptovat, neboť nepochybně existuje rozdl mezi vlastnickm prvem k bytu a prvy a povinnostmi člena družstva. Jin prava odlišnch situac nen v zsadě vyloučena. Podle soudn rozhodovac praxe je možno družstevn byt vymezit jako „byt nachzejc se v domě ve vlastnictv nebo spoluvlastnictv bytovho družstva, kter slouž k uspokojovn bytovch potřeb členů tohoto bytovho družstva.“ Družstevn byty pak družstvo pronajm svm členům, kteř mohou převdět jen sv družstevn podly. Předmětem převodu v přpadě smlouvy o převodu členstv v bytovm družstvu jsou podle ust. 230 obchodnho zkonku člensk prva a povinnosti, byť prvn praxe užv tak pojem člensk nebo družstevn podl. Hlavnm důvodem nabyt členskch prv a povinnost na straně nabyvatele bude samozřejmě zjem o zskn prv njmu družstevnho bytu, kter je spojeno s danm členstvm. Z vše uvedenho vyplv, že u družstevnch bytů jde o jin prvn vztah než v přpadě bytů ve vlastnictv. Jakkoli funkce bytů v osobnm vlastnictv a družstevnch bytů je prakticky srovnateln, při bližšm pohledu je nutno konstatovat, že se pozice vlastnka nemovitosti a „vlastnka“ členskch prv vraznm způsobem odlišuj, což je nejlpe patrn na přkladu možnost dispozic s věc a s členskmi prvy. Ostatně, odlišnost obou forem již konstatovala judikatura stavnho soudu [srov. nlez stavnho soudu sp. zn. Pl.S 42/03 ze dne 28.3.2006, (N 72/40 SbNU 703; 280/2006 Sb.)]. Proto je odůvodněn i různ režim zdaňovn.
IX. D) Dalš nmitky
58. Otzka, kter se stavn soud nemohl vyhnout, zn, zda vůbec stavnmu soudu přsluš hodnotit daň z převodu nemovitost z pohledu funkc dan, jimiž operuje ekonomick odborn literatura, na kterou odkazuje ve svm nvrhu NSS. Z nvrhu NSS vyplv, že by stavn soud měl posuzovat protistavnost dan z hlediska tř zkladnch funkc dan a daňovho systmu, a to funkce alokačn, distribučn a stabilizačn (tuto typologii je možno nalzt v mnoha publikacch - srov. Musgrave, R.A., Musgrave, P.B. Veřejn finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994, s. 6nn., Kubtov, K., Vtek., L. Daňov politika. Praha: CODEX, 1997, s. 12, Kubtov, K. Daňov teorie a politika. Praha: ASPI, 2003, s. 19, Pekov, J. Veřejn finance, vod do problematiky. Praha: ASPI, 2005, s. 323). Podle nzoru stavnho soudu však posuzovn dan z hlediska těchto kritri nlež do kompetence demokraticky zvolenho zkonodrce. Pokud by k němu stavn soud přistoupil, vstupoval by do pole jednotlivch politik, jejichž racionalitu nelze z hlediska stavnosti dost dobře hodnotit. Efektivitu dan stavn soud rovněž zpravidla nepřezkoumv s vhradou těch přpadů, kdy by neefektivita určit daně založila zřejmou nerovnost v daňovm zatžen jednotlivch tuzemců. stavnmu soudu přsluš jen přezkoumvat, zda dan daňov opatřen nezasahuj do stavně garantovanho majetkovho substrtu vlastnka, resp. zda je nelze považovat za bezdůvodně se přčc principu rovnosti, tj. za svvoln.
59. Podle nzoru stavnho soudu je třeba vzt do vahy i to, že všechny daně tvoř jeden systm (viz bod 48 a 51). Z toho vyplv, že pokud by chtěl stavn soud řešit otzku legitimity a racionality daně z převodu nemovitost, musel by řešit i vzjemn souvislosti daně z převodu nemovitost s ostatnmi daněmi. Pokud by se stavn soud rozhodl vyslovit se k otzce, zda je daň z převodu nemovitosti vhodnm a nezbytnm prvkem daňovho systmu, vstoupil by autoritativně, avšak bez stavnho odůvodněn, do debaty, ve kter nen ani samotn odborn ekonomick a prvnick komunita pokud jde o nvrhy
de lega ferenda
jednotn: např. ve sbornku o perspektivch daňov politiky se uvd jako optimln varianta změna rozpočtovho určen daně z převodu nemovitost (Kubtov, K., Vybhal, V. a kol. Optimalizace daňovho systmu ČR. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s. 152), tj. je preferovno jej zachovn v modifikovan verzi oproti zachovn v současn verzi, jakož i oproti jejmu plnmu zrušen. Neexistuje-li konsenzus ani mezi přslušnmi odbornky, nen lohou stavnho soudu, aby spekuloval o sprvn odpovědi. stavn soud si je vědom důležitosti rozhodovn o daňov soustavě v kontextu soupeřen politickch stran, resp. v kontextu přn a preferenc členů politickho společenstv ve vztahu k mře socilnosti politik sttu, kter nalzaj odezvu ve volebnch vsledcch, a proto je třeba ponechat tyto otzky vaze politick většiny, kter byla zformovna volbami. Již Karel Engliš postřehl, že „zpas o politickou moc ve sttě je zpasem o usměrněn idelu, za nmž spěje stt, o usměrněn veřejnho blaha. Ve stejn mře, jako souvis konstrukce vdajov a konstrukce přjmov, je politick boj tž zpasem o soustavu veřejnch přjmů, předevšm daňov soustavy“ (Engliš, K. Finančn věda. Brno: Polygrafie, 1929, s. 101). stavn soud do tto politick soutěže nehodl vstupovat a je připraven zashnout jen tehdy, pokud by shledal protistavnost daňovch předpisů v rozsahu uvedenm shora.60. stavn soud nehodl přezkoumvat souladnost daňov politiky ani s ostatnmi politikami, např. s bytovou politikou, jak navrhoval NSS, neboť by se ocitl na tenkm ledu ne vždy průkaznch ekonomickch analz, jejichž vsledky přsluš posoudit, jakož i vyvodit politick konsekvence, demokratickmu zkonodrci, kter mus zvžit, zda je daňov prava vhodn a nezbytn i z tohoto pohledu. NSS ve svm nvrhu tak dovodil, že cena nemovitost vzrůst o vši jm napaden daně, přičemž ovšem poskytnut statistiky naznačuj, že mezi těmito dvěma proměnnmi neexistuje tak přm vztah, jak usuzuje NSS (bod 20). Někteř autoři se dokonce vyjadřuj ještě skeptičtěji ke vztahům mezi dan z převodu nemovitost a omezenm trhu s byty, mobilitou obyvatelstva a dalšmi negativnmi společenskmi konsekvencemi: „Nen tž jist, že odstraněn tto daně mus mt vliv na bytovou politiku, že by se tm zsadnm způsobem zvšila mobilita obyvatelstva či zprostředkovaně snžila nezaměstnanost“ (Radvan, M. Zdaněn majetku v Evropě. Praha: C.H. Beck, 2007, s. 353). Protože neexistuj exaktnějš ekonomick analzy a NSS jimi svůj nvrh tak nepodložil, nbrž opr sv zvěry jen o tvrzen, kter m bt „z povahy věci zřejm“, (byť jakkoliv společenskovědn vysvětlen by mělo pracovat s komplexnmi multifaktorilnmi vysvětlenmi), nehodl stavn soud autoritativně rozhodovat o souvislostech mezi uvedenmi a možn ještě dalšmi proměnnmi, když navc z analz, kter m stavn soud k dispozici, nevyplv, že by daň z převodu nemovitost byla hlavn brzdou rozvoje přslušnch politik, a že by jej vliv na mobilitu pracovn sly, podnikn či zhoršen sociln situace byl nějak zsadn (viz bod 21). stavn soud nebude svm sudkem o vhodnosti veřejnch politik nahrazovat sudek demokraticky zvolenho zkonodrce, kter m ve sfře veřejnch politik širok možnosti uvžen, a tak za přpadn nespěch zvolenho řešen nese politickou odpovědnost. Jinmi slovy, zkonodrce může v daňov oblasti činit i neracionln kroky, což ovšem ještě nen důvod k zsahu stavnho soudu. Ten zashne až tehdy, dojde-li k omezen vlastnickho prva v intenzitě tzv. rdouscho efektu, anebo dojde-li k porušen principu rovnosti, v jeho akcesorick (zde v nvaznosti na dalš zkladn prva) nebo neakcesorick podobě.
61. Dalš okruh nmitek směřuje proti tomu, že jsou v přpadě převodu nemovitost zpoplatněny jak administrativn kony, tak samotn tento převod. Řešen tohoto problmu je třeba hledat v čelech, kter jednotliv platby sleduj. Z vkladu přslušnch prvnch norem vyplv, že daň z převodu nemovitost a poplatek za zpis do katastru nemovitost maj odlišn funkce, neboť nutnost platit poplatek za zpis v katastru nemovitost je dna potřebou hrady nkladů spojench se sprvnm řzenm vedenm před katastrlnm řadem při rozhodovn o vkladu do katastru nemovitost, zatmco daň z převodu nemovitosti sleduje rovnoměrn daňov zatžen z pohledu hodnoty odpovdajc převděnmu vlastněnmu nemovitmu majetku.
62. NSS navrhuje posuzovat zdaněn v kontextu dalšch otzek, neboť zřetězen daňovch povinnost je nutno podle jeho nzoru považovat za protistavn. Dalš nmitka, kter se objevuje v nvrhu NSS, směřuje k problmu dvojho zdaněn stejnho přjmu v přpadě nemovitost prodanch do 5 let od jejich nabyt (bod 11), což podle NSS vede k protistavnm důsledkům. Tento nzor stavn soud nesdl. Citovan vjimka měla brnit spekulačnm nkupům a prodejům bytů v transformačnm obdob, kter bylo a je provzeno nedořešenou bytovou politikou. Intenzitě daňovho zřetězen v podobě protistavnch důsledků navc brn rozshl řada osvobozen obsažen v zkoně č. 357/1992 Sb., o dani z přjmů a dle fakt, že dan je zatžen jen zisk zskan prodejem nemovitosti, nikoli cel přjem. Dle je třeba vzt v vahu tak časovou dimenzi, neboť k uplatněn daňov povinnosti dochz u daně z převodu nemovitost značně nahodile v zvislosti na prodeji nemovitosti jejm vlastnkem, zatmco daň z nemovitost je naopak dan odvděnou pravidelně ročně, kterou po nslednm prodeji nemovitosti již nelze ve vztahu k původnmu vlastnkovi uplatňovat. Nen možno považovat za protistavn takov daňov zřetězen, kdy jednotliv člnky řetězu na sebe nutně nenavazuj, nbrž nstup dalšho zdaněn je vzn až na realizaci vlastnictv formou dispozice s nm.
63. stavn soud konstatuje, že nebyly shledny důvody pro vyhověn nvrhu NSS na vysloven protistavnosti v zhlav citovanch ustanoven napadenho zkona, a proto byl nvrh v rozsahu ust. 8 odst. 1 psm. a), ust. 9 odst. 1 psm. a), ust. 10 psm. a) věta prvn a ust. 15 zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 420/2003 Sb., podle ust. 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu, zamtnut a ve zbytku odmtnut podle ust. 43 odst. 1 psm. c) ve spojen s ust. 43 odst. 2 psm. b) jako nvrh podan osobou zjevně neoprvněnou (viz bod 31).