Sp. zn. Pl. ÚS 10/13 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) 177/2013 účinný od 27.06.2013

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 10/13 dne 29. května 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka (soudce zpravodaj), Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Milady Tomkové, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu skupiny 18 senátorů Parlamentu České republiky na zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), či jeho části, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, vlády České republiky, skupiny 47 poslanců Parlamentu České republiky a skupiny 45 poslanců Parlamentu České republiky jako vedlejších účastníků řízení, takto:

I. Ustanovení § 5 písm. i) ve slovech "spravedlivé" zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. II. Návrh v části směřující proti ustanovením § 19 až 25 zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), se odmítá. III. Ve zbývají části se návrh se zamítá.

Odůvodněn�:

I.

Vymezen� věci a rekapitulace n�vrhu

1. Skupina 18 sen�torů Sen�tu Parlamentu Česk� republiky (d�le t�ž "navrhovatel�"), zastoupen� advok�tem JUDr. Karolem Hr�delou, se n�vrhem, podan�m �stavn�mu soudu dne 5. �nora 2013, dom�h� podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy Česk� republiky (d�le t�ž jen "�stava") a podle � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, zrušen� z�kona č. 428/2012 Sb., o majetkov�m vyrovn�n� s c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi a o změně někter�ch z�konů (z�kon o majetkov�m vyrovn�n� s c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi), (d�le t�ž "z�kon o vyrovn�n� s c�rkvemi"), popř�padě jeho jednotliv�ch v n�vrhu bl�že konkretizovan�ch ustanoven�, a sice � 2 ve slovech "nebo kter� př�slušely" a ve slovech "nebo dalš�m pr�vnick�m osob�m zř�zen�m nebo založen�m za �čelem podpory činnosti registrovan�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� k duchovn�m, pastoračn�m, charitativn�m, zdravotnick�m, vzděl�vac�m nebo administrativn�m �čelům, nebo jejich pr�vn�m předchůdcům", � 3 p�sm. c) ve slovech "pr�vnick� osoba zř�zen� nebo založen� za �čelem podpory činnosti registrovan� c�rkve a n�božensk� společnosti k duchovn�m, pastoračn�m, charitativn�m, zdravotnick�m, vzděl�vac�m nebo administrativn�m �čelům", � 5 p�sm. d), � 5 p�sm. i) ve slově "spravedlivě", � 5 p�sm. j) ve slovech "postup porušuj�c� obecně uzn�van� principy demokratick�ho pr�vn�ho st�tu nebo lidsk� pr�va a svobody, včetně", � 11, hlavy třet� č�sti prvn� včetně nadpisu, � 18 odst. 1 a 9, cel� č�sti čtvrt� a � 25 bodů 1, 2, 3, 4 a 5 ve slovech "pr�vnick� osoby zř�zen� nebo založen� za �čelem podpory činnosti registrovan� c�rkve a n�božensk� společnosti k duchovn�m, pastoračn�m, charitativn�m, zdravotnick�m, vzděl�vac�m nebo administrativn�m �čelům".

2. D�le se tato skupina sen�torů t�mž n�vrhem dom�hala zrušen� č�sti ustanoven� � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona o �stavn�m soudu ve slovech "nejm�ně 41" a ve slovech "nejm�ně 17", jakož i zrušen� ustanoven� � 64 odst. 5 t�hož z�kona ve slovech "požadovan�m počtem poslanců nebo sen�torů". Usnesen�m ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. �S 10/13 �stavn� soud rozhodl, že n�vrh na zrušen� č�sti ustanoven� � 64 odst. 1 p�sm. b) a č�sti ustanoven� � 64 odst. 5 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, se vylučuje k samostatn�mu ř�zen�.

3. Usnesen�m ze dne 5. března 2013 sp. zn. Pl. �S 10/13 �stavn� soud jednak odm�tl n�vrh na vyd�n� předběžn�ho opatřen�, jednak rozhodl, že věc veden� pod sp. zn. Pl. �S 10/13 je nal�hav� a bude projedn�na mimo pořad�.

4. Dne 22. května 2013 bylo �stavn�mu soudu doručeno pod�n� pr�vn�ho z�stupce skupiny 18 sen�torů, v němž byla mimo jin� vznesena n�mitka podjatosti soudce zpravodaje ve věci sp. zn. Pl. �S 10/13 Stanislava Bal�ka. Usnesen�m ze dne 28. května 2013 �stavn� soud rozhodl, že soudce Stanislav Bal�k nen� vyloučen z projedn�v�n� a rozhodov�n� ve věci veden� pod sp. zn. Pl. �S 10/13.

II.

�častenstv� a vedlejš� �častenstv�

5. �častn�kem - navrhovatelem - tohoto ř�zen� je skupina 18 sen�torů Sen�tu Parlamentu Česk� republiky, zastoupen� advok�tem JUDr. Karolem Hr�delou. �stavn� soud shledal, že podan� n�vrh splňuje všechny z�konn� form�ln� n�ležitosti a předpoklady, a že tedy nic nebr�n� jeho projedn�n� a rozhodnut� ve věci sam�. Ve smyslu ustanoven� � 69 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu jsou �častn�ky tohoto ř�zen� tak� Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky (d�le t�ž jen "Poslaneck� sněmovna") a Sen�t Parlamentu Česk� republiky (d�le t�ž jen "Sen�t").

6. Procesně totožn�m n�vrhem, doručen�m �stavn�mu soudu dne 18. �nora 2013, se skupina 47 poslanců Poslaneck� sněmovny, zastoupen� poslancem PhDr. Lubom�rem Zaor�lkem, dom�hala t�ž zrušen� z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi. Tento n�vrh �stavn� soud sv�m usnesen�m sp. zn. Pl. �S 11/13 ze dne 26. �nora 2013 dle � 43 odst. 2 p�sm. b) ve spojen� s � 43 odst. 1 p�sm. e) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen "z�kon o �stavn�m soudu") odm�tl z důvodu přek�žky litispendence. �stavn� soud přibral tuto skupinu 47 poslanců ve smyslu ustanoven� � 35 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu jako vedlejš�ho �častn�ka [d�le t�ž jen "vedlejš� �častn�k 1)] v nynějš�m, dř�ve zah�jen�m ř�zen� o n�vrhu skupiny 18 sen�torů. Jak vypl�v� z ustanoven� � 28 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu, m� vedlejš� �častn�k v ř�zen� stejn� pr�va a povinnosti jako �častn�ci.

7. Dne 21. �nora 2013 byl �stavn�mu soudu skupinou 45 poslanců Poslaneck� sněmovny, zastoupenou JUDr. Zuzkou Bebarovou-Rujbrovou, pod�n posledn� n�vrh ve smyslu ustanoven� � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona o �stavn�m soudu dom�haj�c� se zrušen� z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi. Usnesen�m sp. zn. Pl. �S 12/13 ze dne 26. �nora 2013 �stavn� soud takt�ž tento n�vrh pro přek�žku litispendence odm�tl a přibral i tuto skupinu poslanců Poslaneck� sněmovny jako vedlejš�ho �častn�ka ř�zen� [d�le t�ž jen "vedlejš� �častn�k 2)] zah�jen�ho n�vrhem skupiny 18 sen�torů.

8. Př�pisem doručen�m �stavn�mu soudu dne 27. �nora 2013 se veřejn� ochr�nce pr�v ve smyslu ustanoven� � 69 odst. 3 z�kona o �stavn�m soudu vzdal pr�va vstoupit do ř�zen� jako vedlejš� �častn�k.

9. Př�pisem ze dne 20. března 2013 doručila vl�da �stavn�mu soudu spolu s vyj�dřen�m k projedn�van�mu n�vrhu t�ž sdělen� ve smyslu � 69 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu, že vstupuje do ř�zen� jako vedlejš� �častn�k.

III.

Argumentace navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků v ot�zce �stavn� konformity z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi

III/a

Argumentace skupiny navrhovatelů proti obsahu napaden�ho z�kona

10. Navrhovatel� ve sv�m n�vrhu vyt�kaj� napaden�mu z�konu jeho diskriminačn� charakter zaručuj�c� c�rkv�m a n�božensk�m společnostem při uplatňov�n� jejich restitučn�ch n�roků oproti ostatn�m pr�vnick�m osob�m zv�hodněn� postaven�, a to i přesto, že c�rkevn� pr�vnick� osoby nebyly v minulosti v ot�zce restituc� negativně diskriminov�ny. Poskytnut� takov�ho privilegia c�rkevn�m pr�vnick�m osob�m je dle jejich n�zoru nejen v rozporu se z�kazem diskriminace zakotven�m v Listině z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le t�ž jen "Listina"), ale rovněž st�t zbavuje jeho světsk�ho charakteru garantovan�ho v čl. 2 odst. 1 Listiny. Nadto z�kon dle jejich m�něn� ohrožuje samotn� z�klady Česk� republiky, destruuje myšlenky otců zakladatelů Československ� republiky a de facto prohlašuje dekrety prezidenta Beneše za zdroj bezpr�v�. Navrhovatel� v z�koně rovněž spatřuj� snahu o vytvořen� materi�ln� z�kladny pro pravicov� politick� s�ly, a to z prostředků všech občanů a v takov� m�ře, že je ohrožena ekonomick� a pr�vn� stabilita země.

11. Konkr�tn� argumenty navrhovatelů, dovozuj�c� rozpor obsahu napaden�ho z�kona s �stavn�m poř�dkem, lze stručně shrnout zejm�na do těchto tvrzen�:

12. Napaden� z�kon předevš�m do pr�vn�ho ř�du Česk� republiky zakotvuje diskriminaci ateistů a ateistick�ch pr�vnick�ch osob, když bez ohledu na jejich vyzn�n� a při porušen� principu n�božensk� neutrality st�tu zakotven�ho v čl. 2 odst. 1 Listiny přev�d� majetek obrovsk� hodnoty do vlastnictv� organizac� slouž�c�ch proti z�jmům a přesvědčen� velk� č�sti společnosti i politick�ho spektra. T�m m� b�t porušen princip ochrany politick� plurality, kter� je, spolu se světsk�m charakterem st�tu, nutno v česk�m �stavn�m poř�dku považovat za jeho podstatnou n�ležitost ve smyslu čl. 9 odst. 2 �stavy. Nelze pochybovat, že tento z�kon, pod pl�št�kem morality, vytv�ř� ekonomickou z�kladnu určit�ho spektra politick�ch a n�zorov�ch sil ve společnosti, d�ky čemuž lze jeho přijet� rovněž označit za flagrantn� porušen� čl. 5 a 6 �stavy a čl. 22 Listiny.

13. Napaden� z�kon v ustanoven� � 2 umožňuje ve prospěch c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob vyd�vat i majetek, kter� byl ve vlastnictv� třet�ch osob (např. kolaborantů a zr�dců), z nichž vlastnick� pr�vo přešlo rovnou na st�t. Podle zm�něn�ho ustanoven� maj� nyn� c�rkevn� pr�vnick� osoby pr�vo na vyd�n� majetku, kter� jim v minulosti pouze "př�slušel", což dle n�zoru navrhovatelů často zahrnuje majetek veřejn�ho charakteru, kter� pouze občas sloužil ke kultovn�m �čelům. Na rozd�l od všech ostatn�ch restituentů tak c�rkve a n�božensk� společnosti nemus� prokazovat původn� vlastnick� pr�vo, ale bude jim vyd�v�n vešker� majetek souvisej�c� s činnost� c�rkv� ve vlastnictv� povinn�ch osob, a to s pln�mi dispozičn�mi pr�vy, kter� c�rkevn� organizace od středověku nikdy neměla.

14. Z�kon d�le dle navrhovatelů zjevně diskriminuje nec�rkevn� (zejm�na ateistick�) humanit�rn� pr�vnick� osoby, kter�m tak� nebylo v minulosti umožněno zcela restituovat majetek, přestože byly rovněž založeny např. k zdravotnick�m nebo vzděl�vac�m �čelům.

15. Podle napaden�ho z�kona př�sluš� c�rkevn�m pr�vnick�m osob�m za nevydan� majetek finančn� odškodněn� ve v�ši tržn�ch cen, zat�mco v minulosti (již od roku 1919) n�lež� za konfiskovan� majetek tabulkov� odškodněn�, kter� je v�razně nižš�. Finančn� odškodněn� tak neodpov�d� historick�m tradic�m ani předpokl�dan�mu odškodněn� na z�kladě předpisů o pozemkov� reformě z roku 1947. Odtud navrhovatel� dovozuj�, že c�rkevn� pr�vnick� osoby jsou nepr�vem privilegov�ny oproti ostatn�m restituentům, a proto uzavřen� dohody st�tu s c�rkvemi o financov�n� c�rkv� narušuje světsk� charakter Česk� republiky. Finančn� n�hrada je nav�c poskytov�na i za majetek, o němž nen� jist�, kdy přešel na st�t, č�mž je prolomena hranice 25. �nora 1948. Finančn� n�hrada přiznan� podle napaden�ho z�kona dosahuje nepřiměřeně vysok� v�še, kter� neodpov�d� historick�m tradic�m nahrazov�n� konfiskovan�ho majetku podle prvorepublikov�ch pr�vn�ch předpisů. K takto vysok� n�hradě neexistuje ž�dn� racion�ln� důvod, když i Evropsk� soud pro lidsk� pr�va (d�le t�ž jen "ESLP") akceptoval jako dostačuj�c� i v�razně sn�ženou n�hradu. Důvodov� zpr�va se nav�c nevypoř�d�v� s rozpory vyvst�vaj�c�mi z historick�ch dokumentů v ot�zce (ne)vyplacen� n�hrady za konfiskovan� majetek po roce 1948.

16. Z�kon nezohledňuje historick� okolnosti, v nichž c�rkve svůj majetek nab�valy, č�mž dle přesvědčen� navrhovatelů pop�r� z�kladn� z�sady pr�va, dle nichž nikdo nemůže těžit ze sv� nepoctivosti a z bezpr�v� nemůže povstat pr�vo. Historick� prameny popisuj�c� vztahy mezi st�tem a c�rkvemi na �zem� česk�ch zem� poukazuj�, že c�rkev se sv�ho majetku často dobrala �tlakem proti n�božensk� svobodě a že jeho odejmut� v době prvn� republiky bylo legitimn� snahou tyto křivdy alespoň č�stečně odčinit. Z�kon tak připoušt� vznik majetkov�ch pr�v v důsledku �tisku, č�mž navazuje na tyto křivdy sp�chan� na česk�m n�rodě, kter� se svoj� politikou snažil odčinit i prezident Masaryk. St�t tak ustupuje tlaku c�rkv�, jejichž představitel� v minulosti jasně prohl�sily c�rkevn� restituce za de facto skončen�, a to zejm�na ve chv�li, kdy se s�m ocit� v důkazn� nouzi, neboť při povodn�ch v roce 2002 došlo ke zničen� důležit�ch archivů Ministerstva zemědělstv�. Nelze opomenout ani skutečnost, že vytv�řen� nyn� vyd�van�ho majetku je spjat� s n�tlakem ciz� moci, kter� m� nyn� opět zbohatnout na �kor česk�ho st�tu (resp. lidu). Tato ciz� moc je nav�c dle světov�ch m�di� spjata s mnoha finančn�mi skand�ly spojen�mi s pran�m špinav�ch peněz, č�mž hroz�, že st�t bude de facto podporovat mezin�rodn� trestnou činnost.

17. Pochybnosti vzbuzuje rovněž velikost vyd�van�ho (resp. nahrazovan�ho) majetku, kter� je podle navrhovatelů větš�, než vypl�v� z přehledů k revizi pozemkov� reformy z roku 1947.

18. Navrhovatel� d�le tvrd�, že i kdyby c�rkevn� pr�vnick� osoby byly vlastn�ky sporn�ho majetku, bude se finančn� n�hrada poskytovat pouze registrovan�m c�rkv�m, a ne př�mo pr�vnick�m osob�m, jimž př�padn� vlastnick� pr�vo v minulosti n�leželo, v důsledku čehož nelze vyloučit žaloby takov�chto neodškodněn�ch c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob, a z�kon tak nemůže naplnit svůj deklarovan� �čel.

19. C�rkve a n�božensk� společnosti jsou dle navrhovatelů jedin�mi pr�vnick�mi osobami, jimž je vyd�v�na i nezastavěn� půda. T�m doch�z� k diskriminaci ostatn�ch pr�vnick�ch osob a narušen� světsk�ho charakteru st�tu. Obecně byly restituce ve prospěch pr�vnick�ch osob v�jimečn�, přičemž c�rkev v nich nebyla diskriminov�na, avšak nyn� doch�z� k restituc�m pouze ve prospěch c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob, a to ve v�ši nev�dan� u jak�hokoliv jin�ho typu restituentů. �prava nav�c oproti dř�vějš�m restitučn�m předpisům ve prospěch pr�vnick�ch osob zakl�d� riziko obrovsk�ho množstv� soudn�ch sporů veden�ch napaden�m z�konem diskriminovan�mi subjekty, a to i přesto, že svou "štědrost�" již tak ohrožuje st�tn� rozpočet, přičemž konečn� "v�daje" na z�kladě z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi se mohou pohybovat v ř�dech stovek miliard korun. Napaden� z�kon tak představuje postup st�tn� moci, kter� nejen neslouž� všem občanům ve smyslu čl. 2 odst. 3 �stavy, ale jde proti z�jmům a n�zorům většiny společnosti.

20. Navrhovatel� poukazuj� na to, že z�kon stoj� na chybn�m �sudku o existenci �stavn� povinnosti restituovat c�rkevn� majetek nebo se jakkoliv s c�rkevn�mi pr�vnick�mi osobami vypoř�d�vat. Tuto povinnost naopak z�kon porušuje, když nezohledňuje prostředky do současnosti vynaložen� st�tem na činnost c�rkv�, zejm�na platy duchovn�ch. Naopak Evropsk� soud pro lidsk� pr�va zřetelně konstatoval, že �mluva o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (d�le t�ž jen "�mluva") nezakl�d� pr�vo na restituce majetku konfiskovan�ho před přistoupen�m st�tu k �mluvě.

21. Ustanoven� � 5 p�sm. j) napaden�ho z�kona nelze podle n�zoru navrhovatelů aplikovat v př�padě tzv. Benešov�ch dekretů, kter� byly přij�m�ny v mimoř�dn� historick� situaci a nesplňuj� uzn�van� standardy pro pr�vo demokratick�ho pr�vn�ho st�tu. Z�konod�rce se tak pokouš� důsledky těchto dekretů vlastně revidovat a ohrožuje jejich platnost, neboť v ustanoven� � 8 odst. 1 p�sm. h) napaden�ho z�kona je v�slovně zahrnuje mezi předpisy, na kter� se vyrovn�n� nevztahuje.

22. Ustanoven� � 11 napaden�ho z�kona pak dle navrhovatelů porušuje u ostatn�ch restitučn�ch předpisů uplatněnou pr�vn� z�sadu, že pr�va n�lež� bděl�m, neboť přen�š� na st�t povinnost restituenta vyhledat povinnou osobu.

23. Navrhovatel� d�le spatřuj� ne�stavn�m ustanoven� � 18 odst. 1 v tom, že ohrožuje vlastnick� pr�vo třet�ch osob, kter� nabyly majetek v dobr� v�ře, a neposkytuje jim v rozporu s čl. 11 Listiny n�ležitou ochranu jejich vlastnick�ch pr�v.

24. Ustanoven� � 18 odst. 9 dle navrhovatelů př�mo ruš� reformu Josefa II. a překračuje hranici �nora 1948, k čemuž se ž�dn� představitel st�tn� moci nevyj�dřil a nevysvětluje to ani důvodov� zpr�va.

25. Navrhovatel� n�sledně podotkli, že č�st čtvrt� napaden�ho z�kona diskriminuje ostatn� restituenty, kteř� nebyli v �spěšn�m restitučn�m ř�zen� osvobozeni od daně. T�m tento z�kon porušuje z�kaz diskriminace a z�sadu n�božensk� neutrality a z�kaz v�z�n� st�tu na jakoukoliv ideologii ve smyslu čl. 2 odst. 1 Listiny.

26. Navrhovatel� uzav�raj�, že z�kon o vyrovn�n� s c�rkvemi je nepředv�dateln�, neboť jeho obsah neodpov�d� tomu, co mohli voliči oček�vat na z�kladě volebn�ch programů jednotliv�ch stran. Z�kon tak nesplňuje standardy konzistentn�ho pramene pr�va ve smyslu n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 77/06 ze dne 15. �nora 2007.

III/b

Argumentace skupiny 47 poslanců proti obsahu napaden�ho z�kona

27. Konkr�tn� argumenty skupiny 47 poslanců jako vedlejš�ch �častn�ků, dovozuj�c� rozpor obsahu napaden�ho z�kona s �stavn�m poř�dkem, lze stručně shrnout zejm�na do těchto tvrzen�:

(i) V �vodu sv�ho n�vrhu skupina 47 poslanců, zastoupen� poslancem PhDr. Lubom�rem Zaor�lkem, s odkazem na řadu historick�ch pramenů dokl�d�, že až do roku 1949 byly c�rkevn� pr�vnick� osoby považov�ny za subjekty veřejn�ho pr�va a při nakl�d�n� s jejich majetkem měl posledn� slovo st�t. T�m je tedy zpochybněna z�kladn� premisa napaden�ho z�kona, že st�t m� byť i jen mor�ln� povinnost restituovat tzv. c�rkevn� majetek, neboť dispozice s n�m podl�hala nejm�ně od roku 1848 souhlasu st�tu. Na pravdivosti tak ztr�c� uměle vytvořen� konstrukce "majetkov� křivdy", neboť c�rkevn� n�božensk� společnosti se ani před rozhodn�m obdob�m (a dokonce ještě t�měř tři roky po něm) netěšily pr�vu priv�tn� autonomie v oblasti nakl�d�n� se sv�m majetkem. Je tedy neadekv�tn�, že z�kon č. 428/2012 Sb. zakl�d� vyd�n� majetku na v z�sadě shodn�ch skutečnostech, jako tomu bylo u ostatn�ch restitučn�ch předpisů. To vyvol�v� nespr�vn� dojem, že c�rkevn� pr�vnick� osoby trpěly podobn�m typem majetkov�ch křivd.

(ii) Z napaden�ho z�kona nav�c nelze dle vedlejš�ch �častn�ků zjistit, kter� konkr�tn� majetek podl�h� vyd�n� a za kter� se vypl�c� finančn� n�hrada, z jak�ch důvodů byl zvolen v důvodov� zpr�vě uveden� rozsah vyd�van�ho a nahrazovan�ho majetku, ani proč se rozsah majetku vyd�van�ho podle z�kona č. 428/2012 Sb. velmi bl�ž� velikosti majetku c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob v tzv. prvn� pozemkov� reformě v roce 1919. To mimo jin� čin� z vymezen�ho rozhodn�ho obdob� poč�naj�c�ho dnem 25. �nora 1948 toliko pr�zdnou proklamaci. Z�kon dokonce ani neumožňuje dom�hat se určen� toho, zda tent�ž majetek nebude c�rkevn�m pr�vnick�m osob�m nahrazen dvakr�t - natur�lně i finančn� n�hradou.

(iii) Konstrukce procesu vyd�v�n� majetku vykazuje dle m�něn� vedlejš�ch �častn�ků znaky legislativn� sv�vole, neboť u velk� č�sti vyd�van�ho majetku doch�z� ke splynut� osoby povinn� a spr�vn�ho �řadu, kter� m� ze z�kona povinnost dohl�žet na z�konnost cel�ho procesu. Takov� legislativn� konstrukce samozřejmě nesk�t� ž�dnou z�ruku nestrann�ho rozhodov�n�, kter� nepodl�h� ž�dn�mu přezkumu v r�mci org�nů v�konn� moci a z�kon dokonce fakticky limituje i ochranu z�konnosti přezkumem soudn�m. Takovou �pravu lze jen těžko označit za souladnou s principy pr�vn�ho st�tu chr�něn�mi čl. 1 odst. 1 �stavy.

(iv) Samotn� bezplatn� vyd�n� takto velk�ho množstv� majetku do rukou c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob je podle vedlejš�ch �častn�ků rozporn� s principem laick�ho st�tu zakotven�m v čl. 2 odst. 1 Listiny, neboť t�mto darem, na nějž obdarovan� organizace nemaj� ž�dn� subjektivn� n�rok, vytv�ř� st�t vazbu př�mo na vyzn�n�, k nimž se tyto subjekty hl�s�.

(v) Ze z�konem zakotven� �pravy pauš�ln� finančn� n�hrady ve smyslu ustanoven� � 15 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi pak dle n�zoru vedlejš�ch �častn�ků nen� jasn� jej� �čel. Pokud by j�m mělo b�t zm�rněn� majetkov�ch křivd, je pr� nelogick�, aby takov� finančn� n�hrada byla vypl�cena i n�božensk�m společnostem, kter� v rozhodn� době na �zem� st�tu nepůsobily, a naopak nevypl�cena těm, kter� v době rozhodn� n�boženskou činnost prokazatelně vykon�valy, ale dnes již nejsou na seznamu registrovan�ch c�rkv�. Je-li důvodem ekonomick� osamostatněn� c�rkv�, pak z�konod�rcem zvolen� př�stup dos�hne přesně opačn�ho �činku, neboť na dobu třiceti let připout� st�t jako věřitele a patrona vybran�ch c�rkv�, zat�mco osud ostatn�ch c�rkv� mu je lhostejn�, č�mž se �prava dost�v� do zřejm�ho rozporu s principem n�božensk� neutrality st�tu zakotven�m v čl. 2 odst. 1 Listiny. M�-li pak b�t �čelem t�to �pravy pr�vn� z�klad pro vzd�n� se soukromopr�vn�ch n�roků c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob na tzv. původn� majetek, je toto ustanoven� rovněž nesmysln�, neboť ž�dn� takov� n�rok neexistuje. V tomto ohledu tak nejasn� a neurčit� pr�vn� �prava odporuje principu pr�vn� jistoty, kter� je neodmysliteln�m atributem pr�vn�ho st�tu, jehož principy jsou čl. 1 odst. 1 �stavy chr�něny.

(vi) Kromě nejasn�ho �čelu nen� podle vedlejš�ch �častn�ků ze z�kona, důvodov� zpr�vy ani vyj�dřen� vl�dn�ch činitelů patrno, jakou metodou byla určena v�sledn� finančn� n�hrada, kter� m� v celkov� v�ši odpov�dat č�stce 59 mld. Kč a zda při jej�m určen� byl zohledněn majetek vydan� v�čtov�mi z�kony z poč�tku 90. let a majetek vydan� tzv. exekutivn� cestou v letech 1996 až 1998.

(vii) �prava pauš�ln� n�hrady dle přesvědčen� vedlejš�ch �častn�ků naplňuje znaky zjevn� diskriminace, neboť jej� v�še i tzv. inflačn� doložka dle ustanoven� � 15 odst. 5 z�kona č. 428/2012 Sb. zakotvuj� do pr�vn�ho ř�du v�raznou nerovnost mezi c�rkevn�mi pr�vnick�mi osobami a ostatn�mi restituenty.

(viii) Podle z�kona m� za st�t smlouvy o vypoř�d�n� s c�rkevn�mi pr�vnick�mi osobami uzavř�t vl�da, kter� k tomu však chyb� jak�koliv �stavn� zmocněn�. Vl�da může podle čl. 78 �stavy vyd�vat pouze nař�zen� k proveden� z�konů. Ž�dn� ustanoven� �stavn�ho poř�dku vl�dě neumožňuje dle vedlejš�ch �častn�ků prov�děn� z�kona formou soukromopr�vn� smlouvy s normativn�mi �činky. T�m se proces uzav�r�n� smluv o vypoř�d�n� mezi st�tem a c�rkevn�mi pr�vnick�mi osobami dost�v� do rozporu s čl. 78 �stavy.

(ix) Smlouvu o vypoř�d�n� uzavřenou podle z�kona č. 428/2012 Sb. pak vedlejš� �častn�ci považuj� za z�vazek v�jimečn� svou nestandardnost�, neboť jej nen� možno ukončit ž�dn�m z běžn�ch soukromopr�vn�ch způsobů ukončen� z�vazku, jako je odstoupen�, v�pověď, ale dokonce ani započten�, prominut� dluhu či dohoda. Takov� majetkov� n�rok lze označit za rozporn� s čl. 11. odst. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny, kter� zakotvuj� princip rovnosti ochrany vlastnick�ho pr�va.

(x) Za rozpornou s �stavn�m poř�dkem považuj� vedlejš� �častn�ci i �pravu vypl�cen� př�spěvku na podporu činnosti dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� obsaženou v ustanoven� � 17 z�kona č. 428/2012 Sb., neboť navzdory proklamovan�mu �čelu zv�šen� ekonomick� nez�vislosti c�rkv� a n�božensk�ch společnost� zachov�v� z�konn� �prava na poměrně dlouhou dobu 17 let princip st�tn�ho financov�n� určit�ch c�rkv�. Tyto vybran� c�rkve tak maj� na dalš�ch mnoho let pro svou činnost zajištěn� st�tn� př�spěvky, o kter� nemohou přij�t ani v př�padě, že budou v�žně porušovat z�kony Česk� republiky. Nav�c jsou tyto př�spěvky značně diskriminačn�, jelikož vůbec neberou na zřetel ostatn� n�božensk� společnosti, kter� se rozhodly z jak�chkoliv důvodů v současn� době př�spěvek st�tu nepožadovat, jakož i společnosti, kter� v průběhu př�št�ch 17 let teprve vzniknou. Napadenou �pravou je tak v rozporu s čl. 2 odst. 1 Listiny vytvořena vazba st�tu na konkr�tn� c�rkevn� pr�vnick� osoby, kter� je nav�c zes�lena kumulativn�m vypl�cen�m finančn� n�hrady podle ustanoven� � 15 z�kona č. 428/2012 Sb. a př�spěvku na podporu činnosti ve smyslu ustanoven� � 17 t�hož z�kona. T�m st�t vybran�m n�božensk�m společnostem umožňuje b�t nez�visl�mi na jejich členech a vyznavač�ch dan�ho n�boženstv�. To vše při platnosti ustanoven� � 4 odst. 2 z�kona č. 3/2002 Sb., o svobodě n�božensk�ho vyzn�n� a postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� a o změně někter�ch z�konů (z�kon o c�rkv�ch a n�božensk�ch společnostech), podle kter�ho st�t nesm� prov�dět n�boženskou nebo protin�boženskou činnost, jakož i při platnosti principu n�božensk� neutrality st�tu zakotven� v čl. 2 odst. 1 Listiny a ust�len�ch z�věrů judikatury �stavn�ho soudu, podle kter�ch m� st�t povinnost garantovat n�božensk� pluralismus, a nedopouštět se tak diskriminace někter�ch n�božensk�ch směrů či organizac�.

(xi) Ze všech v�še uveden�ch důvodů vedlejš� �častn�ci navrhli, aby �stavn� soud z�kon o vyrovn�n� s c�rkvemi zrušil pro rozpor s �stavn�m poř�dkem.

III/c

Argumentace skupiny 45 poslanců proti obsahu napaden�ho z�kona

28. Nad r�mec argumentů dovozuj�c�ch ne�stavnost napaden�ho z�kona uveden�ch v obou v�še zm�něn�ch n�vrz�ch skupiny 18 sen�torů a skupiny 47 poslanců považuje skupina 45 poslanců jako vedlejš�ch �častn�ků za proti�stavn� zaveden� institutu "nepř�slušn� osoby", tedy osoby odlišn� od osoby povinn� k vyd�n� věci, kter� z�kon ukl�d� řadu povinnost�, jež m� ve prospěch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� bezplatně splnit.

29. Na rozd�l od ostatn�ch restituentů z�kon poskytuje c�rkevn�m pr�vnick�m osob�m možnost ochrany proti převodu majetku proveden�mu poč�tkem 90. let v rozporu s kogentn�mi pr�vn�mi předpisy. Vedlejš� �častn�ci dovozuj�, že tato skutečnost velmi pravděpodobně povede k pod�n� řady �stavn�ch st�žnost� osob, kter� se budou ve srovn�n� s c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi uveden�mi v napaden�m z�koně c�tit diskriminov�ny.

30. Vedlejš� �častn�ci předevš�m zdůrazňuj�, že samotn� obsah z�kona je v rozporu s dobr�mi mravy, neboť nezohledňuje fakt, že c�rkevn� pr�vnick� osoby z�skaly v minulosti majetek na �kor česk�ho lidu, a nav�c zcela absurdně d�v� Česk� republice a česk�mu lidu povinnost napravovat křivdy sp�chan� v obdob� rakousko-uhersk� monarchie, ve kter�m byla suverenita samotn�ho česk�ho n�roda potlačov�na. T�m mimo jin� z�kon zcela zřetelně prolamuje proklamovan� poč�tek rozhodn�ho obdob� stanoven� na den 25. �nora 1948.

IV.

Argumentace zpochybňuj�c� �stavnost legislativn�ho procesu přijet� z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi

IV/a

N�mitky navrhovatelů

31. Navrhovatel� ve sv�m pod�n� konstatuj�, že v důsledku ne�stavn�ho způsobu přijet� napaden�ho z�kona byly porušeny zejm�na pr�vo občanů pod�let se na spr�vě věc� veřejn�ch garantovan� v čl. 21 odst. 1 Listiny, jakož i �stavn� princip plurality politick�ch sil a ochrana politick�ch menšin ve smyslu čl. 5 a 6 �stavy a čl. 22 Listiny.

32. Navrhovatel� poukazuj�, že pr�va opozičn�ch poslanců byla v průběhu přij�m�n� napaden�ho z�kona mnohokr�t omezena v rozporu s �stavn�m soudem provedenou interpretac� �stavn�ch principů ochrany plurality politick�ch sil a pr�va na nerušen� v�kon poslaneck� funkce. T�m, že byla neopr�vněně zasažena voln� soutěž politick�ch stran, představuje napaden� z�kon a způsob jeho projedn�n� a přijet� neopr�vněn� z�sah narušuj�c� podstatn� n�ležitosti demokratick�ho pr�vn�ho st�tu ve smyslu čl. 9 odst. 2 �stavy.

33. Odepřen�m možnosti opozičn�ch poslanců, jako z�stupců někter�ch občanů, vyj�dřit se při projedn�v�n� napaden�ho z�kona došlo rovněž k porušen� čl. 1 Listiny, podle něhož jsou si všichni lid� rovni v pr�vech, jakož i čl. 2 odst. 2 Listiny, podle něhož lze st�tn� moc vykon�vat pouze v př�padech a mez�ch stanoven�ch z�konem a způsobem z�konem předpokl�dan�m.

34. Br�něn� v kritice napaden�ho z�kona, ve snaze z�skat pro projedn�n� z�kona nezbytn� informace a v možnosti ovlivňov�n� dalš�ch poslanců a veřejnosti prostřednictv�m hromadn�ch sdělovac�ch prostředků je podle navrhovatelů hrub�m porušen�m pr�va na svobodn� projev ve smyslu čl. 10 a 14 �mluvy, jakož i čl. 3 Listiny. Neposkytov�n�m požadovan�ch informac� poslancům a omezov�n�m pr�v kritiků došlo rovněž k porušen� pr�va na informace zaručen�ho čl. 17 Listiny a k nerespektov�n� z�kazu cenzury zakotven�ho v čl. 17 odst. 3 Listiny, jakož i pr�v na politickou činnost vypl�vaj�c�ch z čl. 20 odst. 2 a 3 Listiny.

35. Porušen� v�še zm�něn�ch z�sad a ustanoven� �stavn�ho poř�dku dovozuj� navrhovatel� předevš�m z n�sleduj�c�ch skutečnost�:

36. Přijet� a projedn�n� z�kona proběhlo v době, kdy vrcholil tlak a politick� �toky na vl�dn� stranu Věci veřejn� s c�lem tuto stranu rozštěpit, což posl�ze potvrdil i soud, kter� jednal o obžalobě V�ta B�rty, manžela m�stopředsedkyně strany Věci veřejn�. K tomuto rozštěpen� strany skutečně došlo, č�mž byla vytvořena skupina "odpadl�ků", s jejichž pomoc� mohla vl�dn� koalice neprůhledn� c�rkevn� restituce prosadit. Politick� strana Věci veřejn� byla nav�c od poč�tku projedn�v�n� soustavně klam�na falešn�mi sliby ze strany předsedy vl�dy a ostatn�ch vl�dn�ch představitelů. Bez t�to lžemi z�skan� podpory strany Věci veřejn� by byl z�kon zam�tnut již v 1. čten�.

37. Po celou dobu projedn�v�n� z�kona se vl�dn� koalice odm�tala zab�vat dotazy a připom�nkami opozičn�ch poslanců ve všech oblastech, byť i jen vzd�leně př�buzn�ch c�rkevn�m restituc�m, jako byly např. důvodn� podezřen� ohledně snahy o rozštěpen� politick� strany Věci veřejn�, ot�zka tzv. "prolomen�" obdob� �nora 1948, �čel tzv. blokačn�ho paragrafu nebo rozsah vyd�van�ho a nahrazovan�ho majetku.

38. Při projedn�v�n� byly poslanci vl�dn� koalice z�měrně zkreslov�ny z�věry judikatury �stavn�ho soudu tak, aby poslanci došli k z�věru, že bez ohledu na jejich hlasov�n� bude c�rkevn� majetek restituov�n, neboť povinnost vydat konfiskovan� majetek vypl�v� př�mo z �stavy. Stejně tak poslanec zpravodaj nepravdivě uv�děl, že se katolick� c�rkev značn� č�sti sv�ch n�roků vzd�v�, což je v př�kr�m rozporu s judikaturou Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va, kter� ust�leně konstatuje, že na restituce neexistuje pr�vn� n�rok, a tud�ž se jej nelze vzd�t.

39. Poslaneck� sněmovna omezila v rozporu s ustanoven�m � 59 odst. 1 z�kona č. 90/1995 Sb., o jednac�m ř�du Poslaneck� sněmovny, řečnickou dobu jednotliv�ch poslanců, č�mž omezila pr�vo politick� strany vyj�dřit svoje stanovisko prostřednictv�m j� zvolen�ho poslance. Při projevech poslanců strany Věci veřejn� pak byl často v jednac�m s�le hluk, č�mž byla jejich možnost hovořit k ostatn�m poslancům de facto omezena ještě v�ce.

40. Opozičn� poslanci byli v rozporu se z�konem č. 90/1995 Sb., o jednac�m ř�du Poslaneck� sněmovny, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le t�ž jen "jednac� ř�d Poslaneck� sněmovny") nuceni z�kon projednat v takto omezen�ch podm�nk�ch i v pozdn�ch nočn�ch hodin�ch, z čehož je patrn� snaha vl�dn� koalice sv� politick� odpůrce unavit, a omezit tak diskuzi. T�m došlo k porušen� ustanoven� � 53 odst. 1 a 2 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny, kter� neumožňuje jednat po 21. hodině večern�, ale pouze d�v� v mimoř�dn�ch situac�ch Poslaneck� sněmovně pr�vo zah�jit hlasov�n� o n�vrz�ch z�konů i po 19. hodině. Podle navrhovatelů je třeba pro jedn�n� Poslaneck� sněmovny analogicky aplikovat �pravu povinn�ch lhůt pro odpočinek zakotvenou v z�kon�ku pr�ce. Z toho důvodu je třeba považovat usnesen� Poslaneck� sněmovny přijat� v rozporu s jednac� dobou zakotvenou v ustanoven� � 53 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny za nicotn�.

41. Poslaneck� sněmovna neprojednala Sen�tem Parlamentu Česk� republiky vr�cen� n�vrh napaden�ho z�kona na nejbližš� schůzi ve smyslu ustanoven� � 97 odst. 3 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny, ale jeho projedn�n� bylo z pochybn�ch důvodů odloženo, č�mž došlo fakticky k jeho zam�tnut�. Jeho pozdějš� projedn�n� je nejen porušen�m jednac�ho ř�du, ale i pr�va Sen�tu na urychlen� projedn�n� n�mitek sen�torů při minim�ln�ch změn�ch ve složen� Poslaneck� sněmovny. Ke schv�len� z�kona došlo až pot�, co za podezřel�ch okolnost�, vzbuzuj�c�ch podezřen� z korupce, rezignovala na svůj post č�st vl�dn�ch poslanců, kteř� byli nahrazeni poslanci nov�mi, pro vl�dn� argumenty př�stupnějš�mi. T�m vš�m byly porušeny z�sady ř�dn�ho legislativn�ho procesu a principy demokratick�ho pr�vn�ho st�tu.

42. K přijet� z�kona došlo v čase faktick� přest�vky v jedn�n�, což je hrub� porušen� jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny a pr�va na nerušen� v�kon funkce poslance. Za stejn� situace, za jak� byla vyhl�šena přest�vka ve prospěch vl�dn� strany, bylo beneficium přest�vky politick� straně Věci veřejn� odepřeno opovržen�hodn�m způsobem. O přest�vku pro svůj poslaneck� klub pož�dala m�stopředsedkyně strany Věci veřejn� a předsedkyně Poslaneck� sněmovny tuto přest�vku vyhl�sila, nicm�ně vz�pět� připustila hlasov�n� o jej�m zah�jen�. Tomuto hlasov�n� však nebyl př�tomen již ž�dn� opozičn� poslanec. D�ky tomu byl napaden� z�kon jako prvn� v historii fakticky schv�len v době přest�vky.

43. Z�kon byl nestandardně rychle odesl�n k podpisu prezidentu republiky a jeho stanovisko poslancům, ve kter�m vysvětluje, že z�kon nevr�t� zpět Poslaneck� sněmovně, ale ani jej nepodep�še, rozeslala předsedkyně Poslaneck� sněmovny poslancům dř�ve, než uplynula lhůta pro př�padn� vr�cen� z�kona, č�mž bylo prezidentu republiky znemožněno změnit svůj n�zor, např. na z�kladě připom�nek občanů.

44. Proces přij�m�n� a průběžn� medi�ln� prezentace napaden�ho z�kona neproběhla v demokratick� společensk� atmosf�ře, neboť odpůrci z�kona (včetně odborn�ků) nebyli t�měř zv�ni do hromadn�ch sdělovac�ch prostředků, včetně veřejnopr�vn�ch, což je nutno označit jako cenzuru, kter� spolu se z�měrn�m vyh�b�n�m se někter�m ot�zk�m sama o sobě zpochybňuje legalitu z�kona.

45. Ze všech důvodů uveden�ch v č�stech III/a a IV/a tohoto n�lezu petit n�vrhu skupiny 18 sen�torů obsahuje na prvn�m m�stě požadavek, aby �stavn� soud zrušil cel� z�kon č. 428/2012 Sb., o majetkov�m vyrovn�n� s c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi a o změně někter�ch z�konů (z�kon o majetkov�m vyrovn�n� s c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi).

46. Pokud by �stavn�m soudem nebyl zrušen v�še zm�něn� z�kon jako celek, potom skupina 18 sen�torů navrhuje v alternativn�m petitu zrušit pro rozpor s �stavn�m poř�dkem ty č�sti napaden�ho z�kona, kter� jsou vyjmenov�ny v bodu 1 tohoto n�lezu.

IV/b

Argumentace 45 poslanců zpochybňuj�c� �stavnost legislativn�ho procesu přijet� napaden�ho z�kona

47. Skupina 45 poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky, zastoupen� JUDr. Zuzkou Bebarovou-Rujbrovou, spatřuje v legislativn�m procesu přijet� z�kona č. 428/2012 Sb. porušen� �stavn�ho principu z�kazu legislativn� libovůle, jehož nedodržen�m došlo k v�žn�mu zpochybněn� legitimity tohoto z�kona. Poslaneck� sněmovna znemožnila občanům Česk� republiky, aby se pod�leli na v�konu veřejn� moci př�mo, což je jim garantov�no v čl. 2 odst. 1 a 3 �stavy a čl. 21 odst. 1 Listiny, a to přestože většina občanů Česk� republiky vyj�dřila s obsahem napaden�ho z�kona nesouhlas. T�m vl�dn� poslanci porušili svůj v čl. 23 odst. 3 �stavy zakotven� poslaneck� slib, dle něhož maj� svůj mand�t vykon�vat v z�jmu všeho lidu.

48. Ř�dn� průběh legislativn�ho procesu byl podle navrhovatelů porušen t�m, že Poslaneck� sněmovna nehlasovala o Sen�tem vr�cen�m n�vrhu z�kona na nejbližš� schůzi, č�mž došlo fakticky k jeho zam�tnut�. K zařazen� hlasov�n� o Sen�tem zam�tnut�m n�vrhu z�kona na jinou, pozdějš� schůzi došlo v rozporu s jednac�m ř�dem Poslaneck� sněmovny, aniž by poslanci využili sv�ho pr�va zakotven�ho v ustanoven� � 1 odst. 2 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny upravit si pravidla projedn�v�n� n�vrhů z�konů zam�tnut�ch Sen�tem. Napaden� n�vrh z�kona tak mohl b�t opětovně zařazen k projedn�n� pouze jako nov� sněmovn� tisk k ř�dn�mu legislativn�mu procesu.

49. Ze všech důvodů uveden�ch v č�stech III/c a IV/b tohoto n�lezu navrhovatel� požaduj�, aby �stavn� soud z�kon č. 428/2012 Sb. zrušil.

V.

Rekapitulace vyj�dřen� �častn�ků a vedlejš�ho �častn�ka

50. �stavn� soud podle ustanoven� � 42 odst. 4 a � 69 z�kona o �stavn�m soudu zaslal předmětn� n�vrh na zrušen� napaden�ch ustanoven� vl�dě a Poslaneck� sněmovně a Sen�tu.

V/a

Vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny

51. Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky ve sv�ch vyj�dřen�ch, došl�ch �stavn�mu soudu 11. a 21. března 2013, podepsan�ch předsedkyn� Miroslavou Němcovou, podrobně rekapituluje legislativn� proces přij�m�n� z�kona č. 428/2012 Sb., kter� nepovažuje za proti�stavn�, a neztotožňuje se tak s n�mitkami navrhovatelů.

52. Poslaneck� sněmovna ve vyj�dřen� uvedla, že zkr�cen� doba poslaneck�ch vystoupen� se net�kala cel�ho legislativn�ho procesu. Teprve v průběhu třet�ho čten� byla doba poslaneck�ch vystoupen� zkr�cena a upravena byla i doba jedn�n� cel� Sněmovny. V�klad ustanoven� � 53 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny proveden� navrhovateli je chybn�, neboť posledn� věta odstavce 1 tohoto ustanoven� o možnosti pozměnit dobu jedn�n� a hlasov�n� Poslaneck� sněmovny se vztahuje k cel�mu odstavci 1. Takov� v�klad je na půdě Poslaneck� sněmovny přij�m�n od roku 1995. Stejně tak se Poslaneck� sněmovna ve sv�m vyj�dřen� ohrazuje proti navrhovateli nadnesen�mu v�kladu � 97 odst. 3 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny, jenž upravuje pouze povinnost předsedy předložit Poslaneck� sněmovně n�vrh vr�cen� Sen�tem, ale nezakl�d� již povinnost Sněmovny o tomto n�vrhu konečn�m způsobem rozhodnout. Nepř�tomnost opozičn�ch poslanců v době hlasov�n� o přest�vce pro poslaneck� klub strany Věci veřejn� nebyla způsobena "zmatenou situac�", jak naznačuj� navrhovatel�, n�brž demonstrativn�m odchodem opozičn�ch poslanců.

53. Poslaneck� sněmovna tak konstatuje, že z�kon č. 428/2012 Sb. byl přijat po ř�dně proveden�m z�konod�rn�m procesu, a je tedy plně na �stavn�m soudu, aby v souvislosti s podan�m n�vrhem posoudil �stavnost tohoto z�kona.

V/b

Vyj�dřen� Sen�tu

54. Sen�t Parlamentu Česk� republiky, zastoupen� předsedou Milanem Štěchem, ve sv�ch vyj�dřen�ch, došl�ch �stavn�mu soudu 12. a 21. března 2013, obs�hle rekapituluje zaslan� n�vrhy a n�sledně popisuje projedn�v�n� z�kona č. 428/2012 Sb. na půdě Sen�tu, přičemž opakuje nejz�sadnějš� argumenty, kter� v průběhu diskuz� v Sen�tu zazněly.

V/c

Argumentace vl�dy na podporu �stavn� konformity obsahu napaden�ho z�kona

55. Vl�da ve sv�m obs�hl�m vyj�dřen� k n�mitk�m navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků ř�zen� - skupiny 45 a skupiny 47 poslanců - nejprve vyzdvihla, že j� nepř�sluš� vyjadřovat se ani k ot�zce aktivn� legitimace navrhovatelů ani k ot�zce průběhu legislativn�ho procesu v komor�ch Parlamentu, včetně �vah o snah�ch rozštěpen� politick� strany Věci veřejn�, n�brž j� př�sluš� vyj�dřit se toliko k těm č�stem n�vrhu, kter� směřuj� k vlastn�mu obsahu z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi, jehož n�vrh předložila Poslaneck� sněmovně ke schv�len�.

56. Vl�da zevrubně oponuje n�mitk�m navrhovatele i argumentům ostatn�ch vedlejš�ch �častn�ků, přičemž jej� argumentaci lze stručně shrnout zejm�na do těchto tvrzen�:

(i) V napaden�m z�koně nelze dle vl�dy spatřovat diskriminaci ostatn�ch (nec�rkevn�ch) pr�vnick�ch osob, když �stavn� soud ve sv� judikatuře akcentuje skutečnost, že princip restitučn�ho z�konod�rstv� je založen na v�chodisku, že na př�slušn� majetek nen� možn� uplatnit n�rok podle obecn�ch předpisů, ale toliko předpisů restitučn�ch, přičemž ot�zka m�ry rozsahu, dokonalosti či �plnosti restituc� je svěřena v�lučně z�konod�rci, a nikoliv �stavn�mu soudu [stanovisko pl�na �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S-st 21/05 ze dne 1. 11. 2005 (ST 21/39 SbNU 493; 477/2005 Sb.) a n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. II. �S 14/04 ze dne 25. 1. 2006 (N 22/40 SbNU 169)]. V t�to souvislosti pouk�zala rovněž na to, že �stavn� soud shledal ve vztahu k nenaplněn� � 29 z�kona č. 229/1991 Sb., o �pravě vlastnick�ch vztahů k půdě a jin�mu zemědělsk�mu majetku, (d�le t�ž jen "z�kon o půdě") proti�stavn� stav nikoli s odkazem na rovnost mezi dř�vějš�mi restituenty a c�rkevn�mi subjekty, n�brž s odkazem na jin� ustanoven� �stavn�ho poř�dku, a s�m vyzdvihl odlišnost c�rkevn�ch subjektů od jin�ch fyzick�ch a pr�vnick�ch osob, odkazuj�c zde na n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 9/07 ze dne 1. 7. 2010 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.).

(ii) Jako na neopodstatněnou pohl�ž� vl�da na v�hradu, že by ustanoven� � 11 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi zav�dělo principy a povinnosti, kter� se u jin�ch restitučn�ch z�konů neaplikovaly, a tvrd�, že jde o principy (např. součinnost org�nů veřejn� moci při poskytov�n� v�pisů z evidenc� apod.), kter� vzešly z "restitučn�" judikatury �stavn�ho soudu, a kter� tud�ž přirozeně na poč�tku 90. let neexistovaly; nyn� však z�kon nemohl tyto judikaturn� požadavky ignorovat, a proto musely b�t do z�kona zapracov�ny.

(iii) Vl�da d�le polemizuje s n�mitkou, že dohoda st�tu s c�rkvemi nezohledňuje dosavadn� platby st�tu na c�rkve, přičemž konstatuje, že takov� požadavek z�počtů jednak jde proti smyslu zm�rněn� majetkov�ch křivd, jednak postr�d� pr�vn� podklad. V t�to spojitosti na př�kladech problematiky tzv. hospod�řsk�ho zabezpečen� c�rkv�, jakož i institutu tzv. st�tn�ho souhlasu dle z�kona č. 218/1949 Sb., o hospod�řsk�m zabezpečen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� st�tem, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, demonstruje neudržitelnost dan� n�mitky, a to i ve vazbě na z�kaz zpětn� �činnosti z�kona v neprospěch jeho adres�tů.

(iv) Vl�da odm�t� tezi navrhovatelů a ostatn�ch vedlejš�ch �častn�ků stran �dajn�ho porušen� principu světsk�ho charakteru st�tu dle čl. 2 odst. 1 Listiny, konstatuj�c, že z uzavřen�ch smluv v�zanost na n�božensk� vyzn�n� neplyne, přičemž předmětn� ustanoven� Listiny nelze vykl�dat jako pauš�ln� z�kaz existence jak�chkoli vztahů mezi st�tem a c�rkvemi.

(v) Lichou je dle n�zoru vl�dy t�ž v�hrada navrhovatelů a ostatn�ch vedlejš�ch �častn�ků, že ustanoven� � 18 odst. 1 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi ohrožuje vlastnick� pr�vo jin�ch osob, kter� nabyly majetek st�tu v dobr� v�ře a kter�m nen� v t�to situaci ž�dn� ochrana poskytov�na, když důvodov� zpr�va v�slovně uv�d�, že ustanoven� � 134 občansk�ho z�kon�ku o vydržen� nen� t�mto napaden�m ustanoven�m nijak dotčeno, přičemž odk�zala na judikaturu �stavn�ho soudu t�kaj�c� se dobr� v�ry v př�padě nabyt� nemovitosti od nevlastn�ka.

(vi) Z�kon o vyrovn�n� s c�rkvemi dle vl�dy neprolamuje hranici �nora 1948, když s�m v ustanoven� � 1 definuje rozhodn� obdob� časov�m obdob�m 25. 2. 1948 až 1. 1. 1990. Pokud jde o postaven� N�božensk� matice, to se postupem doby podstatn�m způsobem měnilo, přičemž nynějš� N�boženskou matici nelze srovn�vat s instituc� zř�zenou na konci 18. stolet�, a jej� činnost po roce 1948 sotva lze označit za v�sledek reforem c�saře Josefa II., kter� by dle navrhovatelů měl napaden� z�kon rušit. Ve v�čtu pr�vn�ch důvodů majetkov�ch křivd nejsou zahrnuty ani předpisy vydan� Josefem II. ani předpisy z obdob� tzv. prvn� republiky. Nadto je v z�koně v�slovně uvedeno, že se nevyd�vaj� věci konfiskovan� na z�kladě dekretů prezidenta republiky. Z�kon č. 142/1947 Sb., o revizi prvn� pozemkov� reformy, byl sice přijat 11. 7. 1947, avšak realizov�n byl až po 25. 2. 1948, když k prvn�mu vyvlastněn� dle tohoto z�kona a na jeho z�kladě vydan�ho prov�děc�ho předpisu mohlo doj�t až 1. 3. 1948, s t�m, že pro přechod vlastnictv� na st�t bylo rozhodn� až datum, kdy st�t pozemky skutečně převzal, což je princip shodn� s t�m, kter� byl uplatněn v z�koně o půdě (� 32 odst. 2).

(vii) Vl�da nesouhlas� ani s n�mitkou diskriminace ostatn�ch restituentů (nec�rkevn�ch pr�vnick�ch osob) v ot�zce zdaněn�, neboť tato n�mitka se sama ocit� v rozporu s jinou n�mitkou navrhovatelů, a to s jejich tvrzen�m, že tito ostatn� restituenti byli diskriminov�ni, jelikož sami nemohli restituovat. Nemohli-li tedy restituovat, pak ovšem ani nemohli b�t od takov� daně osvobozeni, resp. t�m, že nerestituovali, nemůže b�t jejich neosvobozen� od daně vn�m�no jako diskriminačn�. Z�kladn� přek�žkou pro re�ln� zařazen� ostatn�ch pr�vnick�ch osob do okruhu opr�vněn�ch osob vždy byl a je fakt jejich z�niku bez pr�vn�ho n�stupce po roce 1948, a to na rozd�l od osob fyzick�ch.

(viii) N�mitka diskriminace pauš�ln�ch n�hrad za nevyd�van� majetek je nepř�padn�, protože tento institut jednak nastupuje subsidi�rně teprve pot�, nelze-li přistoupit k natur�ln� restituci, jednak se tento z�kladn� způsob restituce nikterak neliš� od toho modelu, kter� byl zvolen v z�koně č. 87/1991 Sb., o mimosoudn�ch rehabilitac�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. D�le je třeba hledět na judikaturn� rozměr n�hrad, jejichž v�še a způsob v�počtu jsou odvisl� od z�věrů, k nimž v minulosti dospěl �stavn� soud. V t�to souvislosti vl�da obs�hle vysvětluje, proč bylo třeba �vahy o kompenzaci majetkov�ho n�roku odv�jet od hodnot aktu�ln�ch v době přijet� legislativn�ho řešen� restituc�.

(ix) N�mitka, že byl-li pr�vnick�m osob�m vyd�v�n majetek, doch�zelo k tomu na z�kladě v�čtov�ho z�kona, přičemž nyn� tomu tak diskriminačně nen�, neobstoj�, poněvadž tyto v�čtov� předpisy byly vyd�ny ještě před judikaturou �stavn�ho soudu vyžaduj�c� obecnost pr�vn�ho předpisu, a proto by přijet� v�čtov�ho z�kona v dnešn� době mohlo v�st k nikoli nepravděpodobn�mu zpochybněn� �stavn� konformity takov�ho řešen�, pokud z�kon by byl shled�n z�konem jen co do sv� formy, ale již ne co do sv�ho obsahu.

(x) Nelze souhlasit s n�mitkou, že c�rkevn� pr�vnick� osoby jsou jedin�mi pr�vnick�mi osobami, u kter�ch doch�z� ke změně charakteru vlastnictv� oproti obdob� před jeho přechodem na st�t, neboť tak tomu bylo v různ� m�ře v př�padě všech restituc� po roce 1990.

(xi) Nelze souhlasit s t�m, že před přijet�m napaden�ho z�kona neexistovala ž�dn� povinnost cokoliv c�rkevn�m pr�vnick�m osob�m restituovat či se s nimi jinak vypoř�d�vat, když takov� z�vazek vyplynul mj. i z konstantn� a postupně ve prospěch c�rkevn�ch subjektů graduj�c� judikatury �stavn�ho soudu konstruuj�c� legitimn� oček�v�n� těchto osob, na což je třeba pouk�zat. Odkazy na judikaturu Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va nejsou relevantn�, protože se uveden� povinnosti z�konod�rce vůbec net�kaj�.

(xii) S�m Vatik�n, či přesněji Svat� stolec, ničeho z restituc� neobdrž�, jelikož vlastn�ky se stanou konkr�tn� c�rkevn� subjekty - farnosti, ř�dy a charity, nikoli však C�rkev ř�mskokatolick�, kter� jako pr�vnick� osoba v minulosti nic nevlastnila, krom toho okruh opr�vněn�ch osob tvoř� celkem 17 c�rkv�, z nichž katolickou c�rkev reprezentuj� toliko C�rkev ř�mskokatolick� a C�rkev řeckokatolick�, jin� c�rkve nemaj� na Vatik�n ž�dn� vazby.

(xiii) �čelem sedmn�ctilet�ho přechodn�ho obdob�, po kter� bude dotčen�m c�rkv�m poskytov�n př�spěvek na podporu jejich činnosti, je minimalizace n�sledků radik�ln� změny uspoř�d�n� vztahů mezi st�tem a c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi tak, že st�vaj�c� z�vislost je odbour�v�na postupně, a proto je př�spěvek koncipov�n jako degresivn�, neboť bez tohoto přechodn�ho obdob� by došlo k v�razn�mu a negativn�mu �tlumu činnosti c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, zejm�na okamžit� redukci počtu duchovn�ch.

57. Z�věrem sv�ho vyj�dřen� vl�da navrhla, aby �stavn� soud n�vrh na zrušen� z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi či jeho jednotliv�ch č�st� zam�tl.

58. Jako

amici curiae

�stavn�ho soudu zaslali sv� společn� vyj�dřen� k projedn�van�m n�vrhům i z�stupce Česk� biskupsk� konference, z�stupce Ekumenick� rady c�rkv� v Česk� republice a z�stupce Federace židovsk�ch obc� v Česk� republice (d�le t�ž "představitel� n�božensk�ch společnost�"). Obsah tohoto vyj�dřen� m� dle jejich n�zoru �stavn� soud zv�žit pro představu, jak byly instituty napaden�ho z�kona prezentov�ny představitelům n�božensk�ch společnost�, z jejichž strany byl pot� s takov�m obsahem napaden�ho z�kona vyj�dřen souhlas. Představitel� n�božensk�ch společnost� připom�naj�, že napaden� z�kon, přestože jej lze označit za souč�st restitučn�ho a rehabilitačn�ho z�konod�rstv�, sleduje dva vedle sebe rovnocenně stoj�c� �čely, a to n�pravu někter�ch majetkov�ch křivd sp�chan�ch komunistick�m režimem na straně jedn� a vypoř�d�n� majetkov�ch vztahů mezi st�tem a vybran�mi n�božensk�mi společnostmi na straně druh�. Soubor institutů, kter�mi se napaden� z�kon snaž� naplnit tyto c�le, představuje "antitezi k syst�mu zaveden�mu komunistick�m totalitn�m režimem". Tyto jednotliv� instituty, tedy natur�ln� restituce a tzv. finančn� vypoř�d�n�, mus� b�t ch�p�ny jako prov�zan�, neodděliteln� cesty, u nichž nelze jasně určit, kter� z nich v�ce sleduje c�l n�pravy majetkov�ch křivd a kter� z nich představuje cestu vytvořen� na st�tu nez�visl� majetkov� z�kladny. Finančn� vyrovn�n�, skl�daj�c� se z finančn� n�hrady a př�spěvku na podporu činnosti c�rkv� jako vz�jemně prov�zan�ch veličin, je třeba jako ukončen� několik set let trvaj�c�ho syst�mu podpory c�rkv� ze strany st�tu. N�sledně představitel� n�božensk�ch společnost� ve sv�m vyj�dřen� zauj�maj� stanovisko k někter�m n�mitk�m navrhovatelů. Předevš�m dle jejich m�něn� nen� možn� srovn�vat, s ohledem na omezenost natur�ln� restituce a ukončen� současn�ho syst�mu podpory n�božensk�ch společnost� ze strany st�tu, finančn� n�hradu dle napaden�ho z�kona s finančn�mi kompenzacemi ve smyslu ostatn�ch restitučn�ch předpisů. Stejně tak je lichou n�mitka, že finančn� n�hrada bude vypl�cena c�rkv�m, kter� v době komunistick�ho režimu neutrpěly ž�dn� majetkov� křivdy, neboť u jedn� ze zm�něn�ch c�rkv� došlo k jej�mu odloučen� od jin� n�božensk� společnosti, kter� prokazatelně v době totalitn�ho režimu majetkov� křivdy utrpěla, a v druh�m zmiňovan�m př�padě byla n�božensk� společnost sice st�tem uzn�na až v roce 1989, ale jej� představitel� aktivně působili a byli perzekvov�ni již v 50. letech 20. stolet�. Na z�věr sv�ho vyj�dřen� předkl�daj� představitel� n�božensk�ch společnost� kr�tkou ekonomickou anal�zu dopadů finančn�ho vyrovn�n�, z n�ž vypl�v�, že schv�len� model je na hranici možn�ho přežit� n�božensk�ch společnost�, neboť u dvou z nich nepokryje finančn� n�hrada ani n�klady na platy duchovn�ch. U ostatn�ch lze hovořit o "zisku" nad r�mec těchto n�kladů jen v jednotk�ch nebo des�tk�ch procent, což jsou vešker� prostředky, kter� n�božensk� společnosti z�skaj� pro "vytvořen� na st�tu nez�visl� majetkov� z�kladny".

VI.

�stn� jedn�n�

59. Při �stn�m jedn�n� soudce zpravodaj zrekapituloval dosavadn� průběh ř�zen�.

60. V průběhu jedn�n� vznesli pr�vn� z�stupce navrhovatelů, z�stupkyně skupiny 45 poslanců i z�stupce skupiny 47 poslanců n�vrhy na doplněn� dokazov�n�.

61. Pr�vn� z�stupce navrhovatelů ž�dal, aby byli slyšeni svědci Michal Bab�k, V�t B�rta, Radek John a Kateřina Klasnov�. Tento n�vrh �stavn� soud zam�tl s odůvodněn�m, že jejich př�padn� svědeck� v�pověď k průběhu 45., 46., př�padně 47. schůze Poslaneck� sněmovny je nadbytečn�, protože soud vych�z� ze stenoz�znamů, kter� poskytuj� mnohem přesnějš� informaci o průběhu schůze než vzpom�nky jednotliv�ch �častn�ků s delš�m časov�m odstupem.

62. Z�stupce skupiny 47 poslanců ž�dal, aby �stavn� soud doplnil dokazov�n� o v�slechy svědků Mgr. Aleny Han�kov�, ministryně kultury, Ing. Petr Bendla, ministra zemědělstv�, JUDr. Petra Šťov�čka, ředitele St�tn�ho pozemkov�ho �řadu, Ing. Michala Gaube, gener�ln�ho ředitele podniku Lesy Česk� republiky, (všechny za �čelem objasněn� způsobu v�počtu a stanoven� rozsahu n�hrad), Milana Kerna, předsedy V�konn�ho v�boru Bratrsk� jednoty baptistů, a Jana Graubnera, arcibiskupa olomouck�ho, (k okolnostem souvisej�c�m s uzavřen�m smluv mezi vl�dou a c�rkvemi). Tento n�vrh �stavn� soud zam�tl. Obdobn� n�vrh z�stupce skupiny 47 poslanců, aby si �stavn� soud od uveden�ch svědků vyž�dal p�semn� vyj�dřen� k n�vrhům tohoto vedlejš�ho �častn�ka, replice a ot�zk�m vznesen�m na �stn�m jedn�n�, �stavn� soud rovněž zam�tl, ve všech př�padech s odůvodněn�m, že s v�jimkou arcibiskupa olomouck�ho a Bratrsk� jednoty baptistů se jedn� o org�ny st�tn� spr�vy, za kter� v tomto ř�zen� jedn� vl�da. V př�padě arcibiskupa olomouck�ho a Bratrsk� jednoty baptistů dospěl �stavn� soud k z�věru, že p�semn� zpr�va, kter� by se měla t�kat jedn�n� uvnitř dotčen�ch c�rkevn�ch subjektů, nem� pro předmětn� ř�zen� relevantn� v�znam. Dalš�mu n�vrhu t�to skupiny poslanců na přerušen� ř�zen� a vznesen� předběžn� ot�zky k Soudn�mu dvoru Evropsk� unie �stavn� soud t�ž nevyhověl.

63. Z�stupkyně skupiny 45 poslanců navrhla, aby si �stavn� soud vyž�dal od Poslaneck� sněmovny stenoz�znamy 45. a 47. schůze, na kter� byl projedn�v�n sněmovn� tisk 580, a d�le aby si vyž�dal bl�že specifikovan� zpr�vy od Ministerstva kultury a Ministerstva zemědělstv�, jakož i stanovisko předsedy Česk�ho �řadu zeměměřick�ho a katastr�ln�ho (d�le jen "Č�ZK"). �stavn� soud konstatoval, že stenoz�znamy ze 45. a 47. schůze m� již k dispozici, a proto nen� třeba dokazov�n� v tomto směru doplňovat. Pokud jde o n�vrhy t�to skupiny poslanců na vyž�d�n� zpr�v od Ministerstva kultury, Ministerstva zemědělstv� a stanoviska předsedy Č�ZK, �stavn� soud jim nevyhověl s odůvodněn�m, že šlo o stanoviska vztahuj�c� se k dř�ve zam�šlen�mu n�vrhu v�čtov�ho z�kona, a nikoli z�kona, kter� je předmětem ř�zen�.

64. Pr�vn� z�stupce navrhovatelů ve sv�m z�věrečn�m n�vrhu zopakoval argumentaci předestřenou v n�vrhu na zah�jen� ř�zen� a n�sledn�ch p�semn�ch pod�n�ch, rozvedl historick� exkurz, v jehož r�mci vyzdvihl různ� historick� ud�losti souvisej�c� s postaven�m a činnost� c�rkv�. Navrhl, aby �stavn� soud zrušil napaden� z�kon tak, jak je uvedeno v n�vrz�ch.

65. Z�stupce skupiny 47 poslanců se zab�val předevš�m ot�zkou, jak vl�da dospěla k č�stce, kter� m� b�t vyplacena v r�mci finančn� kompenzace. Z�věrem odk�zal na argumenty předestřen� v p�semn�ch n�vrz�ch, jakož i replice k vyj�dřen� vl�dy.

66. Z�stupkyně skupiny 45 poslanců se ztotožnila s argumentac� navrhovatelů i skupiny 47 poslanců a zopakovala stěžejn� n�mitky, kter� tato skupina již uvedla v p�semn�m vyhotoven� sv�ho n�vrhu. Nad jejich r�mec se zab�vala zejm�na ot�zkou postaven� c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob z hlediska jejich subjektivity v pr�vn�m ř�du v minulosti, a to i ve vazbě na napaden� z�kon. Z�věrem navrhla zrušen� napaden�ho z�kona.

67. Z�stupce vl�dy ve sv�m vystoupen� předevš�m reagoval na vystoupen� navrhovatelů a obou skupin poslanců a vyvracel jejich tvrzen�. Z�věrem poznamenal, že nepokl�d� napaden� z�kon za �stavně nekonformn�.

VII.

Vlastn� přezkum

68. �stavn� soud zv�žil argumentaci navrhovatelů, �častn�ků i vedlejš�ch �častn�ků ř�zen� a dospěl k z�věru, že n�vrh je v rozsahu směřuj�c�m proti ustanoven� � 5 p�sm. i) z�kona č. 428/2012 Sb. ve slově "spravedliv�" důvodn�. V rozsahu směřuj�c�m proti ustanoven�m � 19 až 25 z�kona č. 428/2012 Sb. jde o n�vrh zjevně neopodstatněn� a ve zb�vaj�c� č�sti je n�vrh nedůvodn�.

VIII.

Přezkum kompetence a legislativn�ho procesu

69. Přezkum souladu z�kona s �stavn�m poř�dkem se skl�d� dle ustanoven� � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu ze tř� prvků. Těmi jsou kompetence org�nu, kter� napaden� z�kon vydal, procedura přijet� a vyd�n� z�kona a soulad jeho obsahu s �stavn�m poř�dkem. Z logiky věci se �stavn� soud nejdř�ve zab�v� t�m, zda je př�slušn� org�n nad�n kompetenc� napaden� pr�vn� předpis vydat. V př�padě kladn� odpovědi �stavn� soud zkoum�, jestli byl napaden� z�kon vyd�n �stavně předepsan�m způsobem, a neshled�-li �stavn� soud pochyben� ani v tomto prvku přezkumu �stavnosti napaden�ho z�kona, přistoup� konečně k posouzen� obsahov�ho souladu přezkoum�van�ho z�kona s normami a hodnotami �stavn�ho poř�dku.

70. Z těsnopiseck� zpr�vy 41. schůze Poslaneck� sněmovny šest�ho volebn�ho obdob�, konan� dne 14. 7. 2012, �stavn� soud zjistil, že z�kon č. 428/2012 Sb. předložen� vl�dou (sněmovn� tisk č. 580/0) byl přijat Poslaneckou sněmovnou ve třet�m čten� v hlasov�n� poř. č. 158, přičemž ze 182 přihl�šen�ch (př�tomn�ch) poslanců pro n�vrh hlasovalo 93 poslanců, proti n�vrhu 89 poslanců (usnesen� č. 1251). N�sledně byl schv�len� n�vrh z�kona postoupen Sen�tu dne 19. 7. 2012 jako tisk č. 391/0.

71. Z těsnopiseck� zpr�vy 25. schůze Sen�tu konan� dne 15. 8. 2012 vypl�v�, že n�vrh z�kona byl zam�tnut usnesen�m č. 713, když se v hlasov�n� poř. č. 9 pro přijet� tohoto usnesen� ze 77 př�tomn�ch sen�torů vyslovilo 43 sen�torů, proti přijet� hlasovalo 33 sen�torů. N�sledně byl dne 16. 8. 2012 n�vrh z�kona vr�cen Poslaneck� sněmovně.

72. Poslaneck� sněmovna o vr�cen�m n�vrhu z�kona hlasovala znovu, a to na sv� 47. schůzi konan� dne 8. 11. 2012. V hlasov�n� poř. č. 156 Poslaneck� sněmovna setrvala na n�vrhu z�kona (usnesen� č. 1359), s n�mž původně vyslovila souhlas, když pro jeho přijet� hlasovalo 102 poslanců, proti přijet� hlasoval 1 poslanec.

73. Dne 8. 11. 2012 byl přijat� z�kon doručen prezidentu republiky; ten jej dne 22. 11. 2012 ani nepodepsal, ani nevr�til Poslaneck� sněmovně. Stanovisko prezidenta republiky bylo t�hož dne rozesl�no poslancům jako sněmovn� dokument č. 4603. Dne 5. 12. 2012 byl z�kon vyhl�šen v č�stce 155 Sb�rky z�konů pod č�slem 428/2012 Sb.

74. K ot�zce posouzen� kompetence vyd�vaj�c�ho org�nu �stavn� soud tedy konstatuje, že předmětem přezkumu v projedn�van� věci je �stavnost z�kona č. 428/2012 Sb. a kompetence Parlamentu Česk� republiky, jenž tento z�kon přijal, plyne jasně z čl. 15 odst. 1 �stavy. �stavn� soud tedy shled�v� ot�zku kompetence k vyd�n� napaden�ho z�kona za vyřešenou a ani ž�dn� z navrhovatelů ž�dnou n�mitku t�mto směrem nevznesl.

75. Prvn� skupinu n�mitek vznesen�ch skupinou 18 sen�torů a skupinou 45 poslanců tvoř� tvrzen� nedodržen� �stavně předepsan�ho procesu přij�m�n� napaden�ho z�kona. Jde předevš�m o n�mitku schv�len� z�kona v rozporu s jednac�m ř�dem Poslaneck� sněmovny v důsledku jeho neprojedn�n� na prvn� možn� schůzi po jeho vr�cen� Sen�tem a n�mitku systematick�ho porušov�n� pr�v opozičn�ch poslanců v průběhu cel�ho legislativn�ho procesu.

76. Prvn� ze zm�něn�ch n�mitek nepovažuje �stavn� soud za opodstatněnou. Ot�zku hlasov�n� o n�vrhu z�kona vr�cen�m Sen�tem a jeho projedn�v�n� v Poslaneck� sněmovně upravuje na �stavn� �rovni čl. 47 odst. 1 �stavy, kter� stanov�, že jestliže Sen�t n�vrh z�kona zam�tne, hlasuje o něm Poslaneck� sněmovna znovu. N�vrh z�kona je přijat, jestliže je schv�len nadpolovičn� většinou všech poslanců. Ustanoven� � 97 odst. 3 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny d�le stanov�, že jestliže Sen�t n�vrh z�kona usnesen�m zam�tne, předseda jej na nejbližš� schůzi, nejdř�ve však za deset dnů od doručen� usnesen� poslancům předlož� Sněmovně, aby o něm hlasovala znovu. N�vrh z�kona je přijat, schv�l�-li jej Sněmovna nadpolovičn� většinou všech poslanců.

77. K povaze lhůty obsažen� v souvisej�c�m ustanoven� � 97 odst. 1 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny (ve slovech "bez zbytečn�ho odkladu") se �stavn� soud již v minulosti vyj�dřil v n�lezu sp. zn. Pl. �S 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.) těmito slovy: "Na usnesen� Poslaneck� sněmovny vyslovuj�c� s n�vrhem z�kona souhlas je proto nutno nahl�žet jako na rozhodnut� obsahuj�c� (v dan� procesn� f�zi) v�rok konečn� platnosti, j�mž byl z�konod�rn� proces v Poslaneck� sněmovně ukončen; požadavek z�kona, aby (Poslaneckou sněmovnou) schv�len� n�vrh z�kona byl předsedou Poslaneck� sněmovny zasl�n Sen�tu bez zbytečn�ho odkladu (� 97 odst. 1 z�kona č. 90/1995 Sb.), nem� ani věcnou ani časovou spojitost s vlastn�m rozhodovac�m procesem Poslaneck� sněmovny a vlastně jako pokyn technick� povahy, j�mž se m� čelit administrativn�m průtahům mezi (ukončen�m) z�konod�rn�m procesem v Poslaneck� sněmovně a rozhodovac� pravomoc� Sen�tu (� 97 odst. 2 až 4 z�kona č. 90/1995 Sb.) nem� na vlastn� rozhodovac� proces Poslaneck� sněmovny nijak� vliv, t�m m�ně by jej pak mohl obnovit."

78. S t�mto v�kladem se �stavn� soud ztotožňuje i v př�padě ustanoven� � 97 odst. 3 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny a konstatuje, že lhůta stanoven� slovy "na nejbližš� schůzi, nejdř�ve však za deset dnů" nem� ani věcnou ani časovou spojitost s vlastn�m rozhodovac�m procesem Poslaneck� sněmovny a je pokynem technick� povahy směřovan�m toliko předsedovi Poslaneck� sněmovny, j�mž se administrativně upravuje n�vaznost mezi ukončen�m z�konod�rn�m procesem v Sen�tu, kter� n�vrh usnesen�m zam�tl, a opakovan�m hlasov�n�m Sněmovny. Kromě snahy čelit administrativn�m průtahům ("na nejbližš� schůzi") obsahuje i lhůtu ("nejdř�ve však za deset dnů"), kter� m� poskytnout poslancům dostatečn� časov� prostor pro sezn�men� se s průběhem z�konod�rn�ho procesu v Sen�tu a důvody zam�tnut� n�vrhu. Plynut� lhůty dle � 97 odst. 3 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny, resp. splněn� povinnosti předsedy Poslaneck� sněmovny v dan� lhůtě, proto na vlastn� rozhodovac� proces Poslaneck� sněmovny nem� ž�dn� vliv, předevš�m se nejedn� o propadnou lhůtu pro věcn� hlasov�n� adresovanou Poslaneck� sněmovně. Citovan� ustanoven� � 97 odst. 3 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny je ze strany předsedy Poslaneck� sněmovny naplněno předložen�m vr�cen�ho z�kona, kdy dalš� časov� či věcn� ot�zky souvisej�c� s hlasov�n�m přech�zej� do sf�ry Poslaneck� sněmovny (jako celku).

79. �stava ve sv�m čl. 47 odst. 1 totiž v�slovně stanov�, že o vr�cen�m n�vrhu Sněmovna hlasuje znovu. Hlasov�n� je ve smyslu �stavy vždy pozitivn�m aktem, tedy nikoliv jedn�n�m konkludentn�m, omisivn�m. V�jimečn� situace, kdy nečinnost org�nu m� v legislativn�m procesu konkr�tn� pozitivn� důsledky, mus� b�t v �stavě explicitně stanoveny, což čin� např. čl. 46 odst. 3 �stavy. Ustanoven� � 97 odst. 3 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny dle sv�ho textu ž�dnou prekluzi pro hlasov�n� Poslaneck� sněmovny neobsahuje, což s ohledem na zněn� čl. 47 odst. 1 �stavy ani obsahovat nemůže. Takov� lhůta je obsažena toliko v ustanoven� � 97 odst. 2 z�kona č. 90/1995 Sb., a to v př�m� n�vaznosti na zněn� čl. 46 odst. 3 �stavy.

80. Ani v rovině v�kladu čistě pod�stavn�ho pr�va nen� požadavek navrhovatelů přil�hav�. I pokud by se dala z � 97 odst. 3 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny existence lhůty pro opakovan� hlasov�n� Poslaneck� sněmovny dovodit, z�kon uplynut� t�to lhůty nespojuje s ž�dn�m n�sledkem, zejm�na tedy nestanovuje fikci neschv�len� n�vrhu. Rovněž slova "aby o něm hlasovala" svědč� o povinnosti hlasovat, nikoliv o voln� �vaze Sněmovny, zda hlasovat o Sen�tem zam�tnut�m n�vrhu z�kona bude.

81. Doktrin�rn� z�věry (Such�nek, R. In Šim�ček a kol. �stava Česk� republiky, Koment�ř. Praha: Linde, 2010, s. 589) lze potvrdit v tom rozsahu, pokud dovozuj�, že o Sen�tem zam�tnut�m či vr�cen�m n�vrhu z�kona může totiž hlasovat jen Poslaneck� sněmovna, kter� jej schv�lila a postoupila Sen�tu. Je nepochybn�, že lhůta (nejzazš� časov� hranice) pro hlasov�n� Poslaneck� sněmovny existuje. Neplyne však ze slov "na nejbližš� schůzi" dle čl. 97 odst. 3 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny, n�brž z čl. 34 odst. 4 �stavy, dle něhož zased�n� Poslaneck� sněmovny konč� uplynut�m jej�ho volebn�ho obdob� nebo jej�m rozpuštěn�m, ve spojen� s � 121 odst. 1 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny, dle něhož v nov�m volebn�m obdob� Poslaneck� sněmovny z�sadně nelze projednat n�vrhy, kter� nebyly projedn�ny a rozhodnuty v minul�m volebn�m obdob�.

82. Že k předložen� Sen�tem zam�tnut�ho n�vrhu z�kona předsedou Poslaneck� sněmovny na nejbližš� schůzi Poslaneck� sněmovny, nejdř�ve však za deset dnů od doručen� poslancům, aby o něm hlasovala znovu, ve smyslu � 97 odst. 3 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny došlo, navrhovatel� ani vedlejš� �častn�ci nečin� sporn�m. Z vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny plyne, že se jednalo o 3. bod pořadu 45. schůze Poslaneck� sněmovny, kter� se konala od 4. 9. 2012. Skutečnost, že n�sledně došlo hlasov�n�m k vyřazen� bodu z pořadu 45. a 46. schůze Poslaneck� sněmovny, a věcně byl bod projedn�n až na 47. schůzi Poslaneck� sněmovny, kter� se konala od 23. 10. 2012, nen� z hlediska přezkumu ot�zky dodržen� �stavně předepsan�ho způsobu vyd�n� z�kona podstatn�.

83. N�mitky stran systematick�ho porušov�n� pr�v představitelů opozice považuje �stavn� soud rovněž za nedůvodn�. �stavn� konformitou legislativn�ho procesu se z hlediska možn�ho zkracov�n� pr�v opozičn�ch představitelů �stavn� soud v minulosti zab�val předevš�m v n�lezu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. �S 55/10 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.) a n�lezu ze dne 27. listopadu 2012 sp. zn. Pl. �S 1/12 (437/2012 Sb.). Ve vztahu k projedn�van�mu n�vrhu �stavn� soud konstatuje, že porušen� z�vazn�ch z�věrů v�še zm�něn�ch n�lezů v př�padě legislativn�ho procesu přij�m�n� z�kona č. 428/2012 Sb. neshledal.

84. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 12/10 ze dne 7. z�ř� 2010 (N 188/58 SbNU 663; 269/2010 Sb.) se �stavn� soud zab�val ot�zkou, do jak� m�ry je �stavně konformn� procedur�ln� rozhodov�n� za situace, kdy je učiněno ve shodě v�razn� většiny poslanců, a dovodil n�sleduj�c�: "V posuzovan� věci nelze přehl�dnout, že při hlasov�n� k potvrzen� stavu legislativn� nouze se pro vždy vyslovila v�razn� majorita poslanců a že se během projedn�v�n� z�kona v Poslaneck� sněmovně ani jej�ch v�borech nezformovala v�razn� menšina, jej�ž pr�va by se mohla jevit jako zkr�cen�." Učiněn� z�věry lze vzt�hnout analogicky i na tuto věc. Pro odložen� ze 45. na 46. schůzi Poslaneck� sněmovny hlasovalo 180 poslanců, proti byl pouze 1 poslanec, pro odložen� ze 46. na 47. schůzi hlasovalo 179 poslanců, 3 byli proti.

85. V n�lezu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. �S 24/10 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.) �stavn� soud vyslovil, že považuje "za nezbytn� zdůraznit, že institut n�vrhu na zrušen� z�kona nebo jeho jednotliv�ch ustanoven� podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy Česk� republiky, pod�van� skupinou poslanců či sen�torů podle � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona o �stavn�m soudu, je mimo jin� projevem �stavně garantovan�ho principu ochrany menšin (čl. 6 �stavy Česk� republiky) a prim�rně slouž� jako jeden z n�strojů ochrany parlamentn� menšiny (opozice) proti př�padn� sv�voli (či zvůli) v rozhodnut�ch přij�man�ch parlamentn� většinou v r�mci legislativn�ho procesu založen�ho na principu většinov�ho rozhodov�n� [srov. k tomu zpr�vu Ben�tsk� komise CDL-AD(2010)025 ,Report on the role of the opposition in a democratic parliament' ze dne 15. 11. 2010, kter� pr�vo umožňuj�c� parlamentn� opozici dom�hat se �stavn�ho přezkumu většinou přijat�ch rozhodnut� (z�konů) zahrnuje mezi nejz�kladnějš� pr�va parlamentn� opozice]." V n�lezu ze dne 15. listopadu 2011 sp. zn. Pl. �S 20/09 (N 195/63 SbNU 247; 36/2012 Sb.) �stavn� soud konstatoval, že "v t�to věci n�vrh pod�v� aktivně legitimovan� navrhovatel, byť nepřehl�dl, že skupina navrhovatele je zč�sti složena z poslanců, kteř� pro přijet� napaden� pr�vn� �pravy v Poslaneck� sněmovně hlasovali." V n�lezu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. �S 24/10 �stavn� soud konstatoval na adresu poslanců tvoř�c�ch skupinu navrhovatelů, že "nav�c, a to nemůže �stavn� soud ponechat bez kritick� pozn�mky, se z drtiv� většiny sv�m souhlasn�m (!) hlasov�n�m v průběhu legislativn�ho procesu na přijet� napaden� pr�vn� �pravy př�mo pod�leli. V takov�ch př�padech jeho (zne)užit� by �stavn� soud byl do budoucna nucen přistoupit k odm�t�n� takto podan�ch n�vrhů.".

86. V nyn� posuzovan� věci �stavn� soud nepřehl�dl, že pro dvoje odložen�, a to ze 45. na 46. schůzi a ze 46. na 47. schůzi hlasovali poslanci, kteř� v něm v r�mci n�vrhů spatřuj� �stavně nekonformn� postup, a to Alexandr Čern�, Miroslav Greben�ček, Pavel Hojda, Kateřina Konečn�, Ivana Lev�, Marie Nedvědov�, Marie Rusov�, Karel Š�dlo, Zuzka Bebarov�-Rujbrov�, Jiř� Dolejš, Stanislav Grospič, Gabriela Hub�čkov�, Vladim�r Kon�ček, Soňa Markov�, Josef Nekl, Marta Semelov�, Miloslava Ostr�, Petr Bran�, Vojtěch Filip, Milada Hal�kov�, Jan Kl�n, Pavel Kov�čik, Květa Matušovsk�, Miroslav Op�lka, Josef Šenfel, Pavel Anton�n, Petr Hulinsk�, V�clav Neubauer, Miroslav Svoboda, Jeron�m Tejc, V�clav Klučka, Jiř� Zem�nek, Jaroslav Foldyna, Stanislav Křeček, Břetislav Petr, Dana V�chalov� a Lubom�r Zaor�lek. Jedn�m z pěti poslanců, zařazen�ch v různ�ch klubech, kteř� navrhovali odložit projedn�n� ze 45. na 46. schůzi, byl i Lubom�r Zaor�lek.

87. K obecn�mu zkr�cen� řečnick� doby jednotliv�ch poslanců došlo podle �stavn�ho soudu v souladu s ustanoven�m � 59 odst. 1 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny a v konkr�tn�m př�padě poslance Bab�ka pak v souladu ustanoven�m � 59 odst. 4 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny, přičemž �stavn� soud ani v jednom př�padě neshledal vykročen� z mantinelů dan�ch �stavou či Listinou. �stavn� soud posoudil č�st z�znamu z předmětn� schůze Poslaneck� sněmovny (dostupn� z http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/041schuz/s041125.htm) a dospěl k z�věru, že předsedkyně Poslaneck� sněmovny neporušila odnět�m slova poslanci Bab�kovi ž�dn� ustanoven� jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny, a t�m m�ně pak jak�koliv ustanoven� �stavn�ho poř�dku. Omezen� řečnick�ho projevu zakotven� v ustanoven� � 59 odst. 4 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny se vztahuje na všechny poslance (resp. řečn�ky), a to i v postaven� poslance předn�šej�c�ho stanovisko poslaneck�ho klubu. Privilegium poslance předn�šej�c�ho stanovisko poslaneck�ho klubu se nemůže z podstaty legislativn�ho procesu vztahovat na projevy nevěcn�, neboť ani poslaneck�mu klubu nesvědč� pr�vo zneuž�t možnosti veřejně demonstrovat sv� stanovisko "k věci" (srov. ustanoven� � 59 odst. 1 věty druh� a contrario). Bez povšimnut� nelze nechat ani skutečnost, že poslanec Bab�k byl na nevěcnost sv�ho projevu několikr�t ze strany předsedaj�c� upozorňov�n, a přesto z linie sv�ho původn�ho projevu nebyl ochoten ustoupit. Přiměřenost v�še zm�něn�ch omezen� lze pak dovozovat i z pokročil� f�ze a d�lky legislativn�ho procesu, kter� jasně svědč� pro skutečnost, že odpůrci napaden�ho z�kona měli dostatek času i prostředků k demonstraci sv�ch n�zorů, neboť ještě t�hož dne se k projedn�van�mu n�vrhu vyj�dřil velk� počet poslanců opozičn�ch stran.

88. �stavn� soud se rovněž neztotožňuje s n�mitkou o nepř�pustnosti jedn�n� Poslaneck� sněmovny v nočn�ch hodin�ch a ztotožňuje se s v�kladem ustanoven� � 53 jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny, jak jej nast�nila ve sv�m vyj�dřen� Poslaneck� sněmovna. �stavn� soud tedy považuje za �stavně konformn� takov� v�klad zm�něn�ho ustanoven�, jenž Poslaneck� sněmovně d�v� možnost v mimoř�dn� situaci jednat a hlasovat i po 21. hodině večern�, neboť opačn�, pr�vo Poslaneck� sněmovny omezuj�c� intepretace nevypl�v� z ž�dn�ho ustanoven� �stavn�ho poř�dku. Schopnost vl�dn�ch poslanců dopř�t sobě i opozičn�m představitelům dostatek odpočinku je pak v principu znovu jen ot�zkou politick� kultury v Česk� republice. Jak ve sv�m vyj�dřen� zdůrazňuje Poslaneck� sněmovna, byl nav�c takov�to postup v minulosti již několikr�t praktikov�n a nebyly proti němu vzneseny ž�dn� n�mitky. V tomto směru lze dle n�zoru �stavn�ho soudu hovořit o �stavně konformn� ust�len� praxi, kterou lze považovat za legitimn� souč�st pravidel legislativn�ho procesu [srov. bod 38 n�lezu �stavn�ho soudu ze dne 15. �nora 2007 sp. zn. Pl. �S 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)].

89. �stavn� soud nemůže přisvědčit ani n�mitce, že by z�kon byl z�měrně přijat v čase přest�vky, kdy již byli opozičn� poslanci mimo jednac� s�l. Z vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny plyne, že naprost� většina opozičn�ch poslanců odešla z jednac�ho s�lu v jin� souvislosti než s vyhl�šen�m přest�vky a ještě před hlasov�n�m o n�mitce vznesen� vůči navržen� přest�vce. V�sledek hlasov�n� o t�to n�mitce ani n�sledn�ho hlasov�n� o samotn�m z�konu č. 428/2012 Sb. tak nemohl b�t př�padn�m pochyben�m předsedkyně Poslaneck� sněmovny změněn, jak vypl�v� ze stenoprotokolu z př�slušn� schůze Poslaneck� sněmovny (př�slušn� text je dostupn� z http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/047schuz/s047221.htm).

90. Za stejně irelevantn� považuje pak �stavn� soud i n�mitku rychl�ho odesl�n� stanoviska prezidenta republiky k napaden�mu z�konu, neboť tato n�mitka nem� rovněž ž�dnou oporu ve skutkov�m stavu. Prezidentu republiky nic nebr�nilo svůj př�padn� n�zor změnit a do patn�ct�ho dne schv�len� z�kon Sněmovně vr�tit (čl. 50 �stavy). To, že bylo jeho stanovisko zasl�no poslancům čtrn�ct� den t�to lhůty, na t�to jeho pravomoci nic neměn�. �stavn� soud nemůže z takto ryze formalistick�ho důvodu zrušit z�kon č. 428/2012 Sb., a to zejm�na v situaci, kdy s�m prezident republiky proti tomuto postupu zjevně nic nenam�tal, neboť je s�m nad�n dle ustanoven� � 64 odst. 1 p�sm. a) z�kona o �stavn�m soudu aktivn� legitimac� k pod�n� n�vrhu na zrušen� napaden�ho z�kona.

91. �stavn� soud nemůže rovněž přisvědčit n�mitce vedlejš�ho �častn�ka, že poslanci hlasuj�c� pro schv�len� napaden�ho z�kona odepřeli občanům Česk� republiky pr�vo pod�let se př�mo na spr�vě věc� veřejn�ch prostřednictv�m referenda. �stavn� poř�dek Česk� republiky zřetelně ř�k�, že z�konod�rn� moc n�lež� Parlamentu (čl. 15 �stavy) a pro rozhodov�n� prostřednictv�m referenda zn� �stavn� poř�dek tzv. v�hradu �stavn�ho z�kona (čl. 2 odst. 2 �stavy). Z toho je zjevn�, že �stavod�rce dal přednost schvalov�n� z�konů prostřednictv�m Parlamentu Česk� republiky. Ze stejn�ho důvodu je tedy lich� i n�mitka, že hlasov�n�m pro schv�len� napaden�ho z�kona došlo k porušen� poslaneck�ho slibu.

92. �stavn� soud tedy nepřistoupil ke zrušen� napaden�ho z�kona z důvodů porušen� pravidel legislativn�ho procesu, neboť neshledal, že by tento proces ve sv�m celku neumožňoval racion�ln� diskurs, slyšen� stran a otevřenou diskuzi mezi zast�nci konkurenčn�ch n�zorů, včetně n�zorů menšinov�ch, podpořen�ch možnost� aktivn� participace �častn�ků v jeho průběhu (srov. n�lez �stavn�ho soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. �S 55/10). Ve vztahu k ostatn�m n�mitk�m �stavn� soud podot�k�, že nen� opr�vněn přezkoum�vat �stavnost takov�ch aspektů z�konod�rn�ho procesu, jak�mi jsou z�jem m�di� (včetně veřejnopr�vn�ch) o n�zory představitelů opozice, sliby mezi představiteli (b�val�) vl�dn� koalice, vl�dn� interpretace judikatury �stavn�ho soudu či ochota vl�dy reagovat na ot�zky opozičn�ch poslanců. To vše jsou ot�zky předevš�m politick� kultury v Česk� republice, jej�mž ochr�ncem �stavn� soud nen� (čl. 83 �stavy a contrario). Jakkoliv �stavn� soud odsuzuje mor�ln� pokleslost pozad� legislativn�ho procesu, a to přičiněn�m obou znesv�řen�ch skupin poslanců, nemůže, nem�-li se z odborn�ho org�nu ochrany �stavnosti st�t mor�ln�m arbitrem a vychovatelem politick�ch reprezentac�, přistoupit k derogaci napaden�ho z�kona pouze z důvodu ne�cty jedn� č�sti z�konod�rců k druh�m.

IX.

Přehled relevantn� judikatury �stavn�ho soudu ke zkouman� problematice

IX/a

Judikatura �stavn�ho soudu ve věcech restitučn�ch

93. V r�mci posouzen� těch č�st� n�vrhů, kter� se dot�kaj� restitučn�ch ustanoven� napaden�ho z�kona, �stavn� soud předevš�m pokl�d� za nutn� ve stručnosti zrekapitulovat z�sady a připomenout v�chodiska, kter� se jako červen� nit t�hnou jeho rozs�hlou, již druh� desetilet� vytv�řenou restitučn� judikaturou.

94. �stavn� soud již od sv�ch prvn�ch rozhodnut� v restitučn�ch věcech vych�zel ex favore restitutionis a nesč�slněkr�t zdůrazňoval, že k restitučn�m věcem je třeba přistupovat s přihl�dnut�m k tomu, že těm, kteř� restituuj�, byla v minulosti způsobena cel� řada křivd, včetně oněch majetkov�ch. Již �stavn� soud ČSFR ve sv�m n�lezu sp. zn. I. �S 597/92 ze dne 21. 12. 1992 (viz Sb�rku usnesen� a n�lezů �stavn�ho soudu ČSFR, ročn�k 1992, n�lez č. 16) dovodil, že restitučn�mi z�kony se demokratick� společnost snaž� alespoň č�stečně zm�rnit n�sledky minul�ch majetkov�ch a jin�ch křivd vznikl�ch v obdob� od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990. St�t a jeho org�ny jsou tedy povinny postupovat podle restitučn�ho z�kona v souladu s opr�vněn�mi z�jmy osob, jejichž �jma, způsoben� za totalitn�ho komunistick�ho režimu, m� b�t alespoň č�stečně kompenzov�na. Vůdč�m principem mus� b�t vždy v�še uveden� �čel restituc�, k jehož naplněn� je nutn�, aby restitučn� z�kony byly interpretov�ny ve vztahu k opr�vněn�m osob�m co nejvstř�cněji, v duchu snahy o zm�rněn� někter�ch křivd, v jejichž důsledku k odnět� majetku došlo [srov. n�lez sp. zn. I. �S 154/95 ze dne 18. 1. 1996 (N 7/5 SbNU 47), n�lez sp. zn. I. �S 754/01 ze dne 23. 10. 2003 (N 123/31 SbNU 113), n�lez sp. zn. II. �S 2896/09 ze dne 29. 4. 2010 (N 97/57 SbNU 273) a dalš�].

95. V posuzovan�m př�padě c�rkv� je obecně zn�mo, že křivdy byly sp�ch�ny nejen na c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob�ch, ale t�ž na jednotliv�ch osob�ch duchovn�ch. �stavn� soud pokl�d� za obecně zn�m� to, že již historikov� a historikov� uměn� publikuj�c� v prv� polovině 90. let 20. stolet� si byli t�to okolnosti velmi dobře vědomi. Pouze demonstrativně lze zvolit př�klad ř�mskokatolick� c�rkve: "Z rozhodnut� předsednictva �V KSČ v roce 1950 St�tn�m �stavem pro věci c�rkevn� byl pro předsedu vl�dy Anton�na Z�potock�ho vypracov�n ,důvěrn�' materi�l o likvidaci c�rkevn�ch, zejm�na katolick�ch ř�dů v Čech�ch. Noc z 13. na 14. dubna 1950 b�v� naz�v�na ,Bartolomějskou noc�' katolick� c�rkve. Během n� př�slušn�ci St�tn� tajn� bezpečnosti obsadili všech 28 mužsk�ch kl�šterů (s v�jimkou řehole milosrdn�ch bratř�), k nimž přin�leželo 219 řeholn�ch domů. Celkem 2 376 řeholn�ků bylo dopraveno do pěti tzv. centralizovan�ch t�borů maj�c�ch status t�borů nucen�ch prac�. Několik stovek duchovn�ch bylo ,centralizov�no' ve věznic�ch v Leopoldově a ve Valtic�ch. V srpnu a z�ř� t�hož roku St�tn� tajn� bezpečnost zopakovala akci zac�lenou tentokr�t na žensk� kl�štery. Řehol�m bylo zabr�no celkem 850 objektů s vybaven�m a sb�rkami a postihlo na patn�ct tis�c řeholn�ků a řeholnic. St�tem bylo rovněž převzato 1 227 970 knih. �středn� archiv zabral kl�štern� archiv�lie, 624 obrazů a 249 plastik bylo převedeno do N�rodn� galerie a do depozit�řů hradů a z�mků. N�rodn� muzeum v Praze z�skalo cenn� orn�ty převzat� d�le Uměleckoprůmyslov�m muzeem, spravuj�c�m v odborn� p�či i na tis�c liturgick�ch a uměleck�ch předmětů nedoz�rn� ceny." (srov. M. Mžykov�, �vod, in: Navr�cen� poklady. Restitutio in integrum. Praha: PRAGAFILM 1994, str. 14.)

96. �stavn� soud ve sv� judikatuře opakovaně připom�n�, že restitučn� z�konod�rstv� je směřov�no ke zm�rněn� toliko někter�ch majetkov�ch křivd a že z�měrem z�konod�rcov�m nemůže b�t i při jeho sebelepš� vůli odstraněn� všech protipr�vn�m komunistick�m režimem nap�chan�ch křivd. �stavn� soud přitom akcentuje vůli z�konod�rcovu v tom směru, že je pr�vě na něm, aby určil, n�sledky kter�ch majetkov�ch křivd bude zm�rňovat.

97. Z dosavadn� konzistentn� judikatury �stavn�ho soudu v restitučn�ch věcech je nepřehl�dnuteln�, že jako negativn� z�konod�rce v intenc�ch shora zm�něn�ho favoris restitutionis jako negativn� z�konod�rce nikdy nezrušil ustanoven� restitučn�ho předpisu v neprospěch fyzick�ch a pr�vnick�ch osob, kter�m z�konod�rce formou z�kona zm�rněn� jim sp�chan�ch křivd umožnil. Derogačn� judikatura �stavn�ho soudu tak byla vždy v z�sadě ve prospěch osob restituuj�c�ch (trval� pobyt, n�rodn� kulturn� pam�tky).

98. �stavn� soud si je vědom toho, že v okamžiku jeho rozhodov�n� byly přiměřeně možnostem z�konod�rcem uspokojeny restitučn� n�roky fyzick�ch osob a vybran�ch pr�vnick�ch osob a že zpětn�ho z�sk�n� historick�ho majetku dos�hly i obnoven� obce. Nikdy ve sv� judikatuře �stavn� soud nepřik�vl v restitučn� věci argumentaci postaven� na tom, že jeden restituent by neměl restituovat proto, že jin� osoba nebyla z�konod�rcem zařazena mezi ty, jimž z�konod�rce majetkov� či jin� křivdy nezm�rnil.

99. T�ž ve věci c�rkevn�ch restituc� �stavn� soud opakovaně rozhodoval. Z jeho n�že uveden� judikatury je zřejm�, že akcentoval legitimn� oček�v�n� a poukazoval na nečinnost z�konod�rcovu. Za takov� situace by zajist� derogačn� rozhodnut� �stavn�ho soudu kr�tce pot�, kdy byla z�konn� �prava konečně přijata, bylo překvapiv� a vyvol�valo by opr�vněně dojem, že je zat�žen� znaky libovůle a sv�vole.

100. �stavn� soud nen� povol�n k tomu, aby rozsoudil spor o smysl česk�ch dějin, jehož d�lč� argumentačn� segment navrhovatel� přin�šej�. �stavn� soud pokl�d� za �čeln� připomenout, že např�klad "sama povaha nepomucensk�ho probl�mu umožňuje, aby tu vedle sebe žily různ� n�zory a aby se dialog vedl bez intolerance a demagogie. Jestliže může b�t pochybov�no o svatosti gener�ln�ho vik�ře Joh�nka, pak svatoj�nsk� kult a svatoj�nsk� legenda jsou historick� danosti, kter� zpochybňovat nelze." (srov. V. Vlnas, Jan Nepomuck� česk� legenda. Praha - Litomyšl: Nakladatelstv� PASEKA, N�rodn� galerie v Praze, 2013).

101. �stavn� soud, obdobně jako soudy obecn�, nen� toliko sudištěm pro rozhodov�n� ve věcech, v nichž nedojde mezi �častn�ky ke shodě, ale t�ž soudem, jehož činnost by měla v�st k předch�zen� sporům a hled�n� sm�rn�ch řešen�. V souzen� věci se jedn� o poměr st�tu a c�rkv�, tedy o problematiku, kter� byla, je a bude neoddělitelně spjata s dějinami česk� st�tnosti. Podle preambule �stavy byla tato přijata proto, že "My, občan� Česk� republiky v Čech�ch, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatn�ho česk�ho st�tu, věrni všem dobr�m tradic�m d�vn� st�tnosti zem� Koruny česk� i st�tnosti československ�, odhodl�ni budovat, chr�nit a rozv�jet Českou republiku v duchu nedotknuteln�ch hodnot lidsk� důstojnosti a svobody jako vlast rovnopr�vn�ch, svobodn�ch občanů, kteř� jsou si vědomi sv�ch povinnost� vůči druh�m a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodn� a demokratick� st�t, založen� na �ctě k lidsk�m pr�vům a na z�sad�ch občansk� společnosti, jako souč�st rodiny evropsk�ch a světov�ch demokraci�, odhodl�ni společně střežit a rozv�jet zděděn� př�rodn� a kulturn�, hmotn� a duchovn� bohatstv�, odhodl�ni ř�dit se všemi osvědčen�mi principy pr�vn�ho st�tu, prostřednictv�m sv�ch svobodně zvolen�ch z�stupců přij�m�me tuto �stavu Česk� republiky." �stavn� soud m� za to, že aplikace principu minimalizace z�sahu, jehož důsledkem je zam�tnut� n�vrhu, otev�r� prostor pro upevněn� konsenzu dosažen�ho mezi st�tem a c�rkvemi v�ce, než by tomu bylo v př�padě, kdyby sv�m aktivismem znovu otevřel probl�m hled�n� řešen�.

IX/b

Judikatura ve věcech majetkov�ch n�roků c�rkevn�ch subjektů

102. Nejpozději od roku 2005 začal �stavn� soud vytv�řet v�raznou judikatorn� linii pr�vě k ot�zce majetkov�ch n�roků c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob, uplatňovan�ch podle obecn�ch předpisů (žaloby vlastnick�, určovac�). V�voj t�to judikatury byl v z�sadě charakterizov�n dvěma konkurenčn�mi př�stupy, kter� se lišily v m�ře možnosti soudn� moci ingerovat do komplexn�ch a složit�ch společensk�ch a politick�ch ot�zek, kdy těžiště odpovědnosti za přijet� pr�vn� �pravy lež� prim�rně na z�konod�rci.

103. N�zor, dle něhož provizorium spoč�vaj�c� toliko v přijet� z�kona č. 298/1990 Sb., o �pravě někter�ch majetkov�ch vztahů řeholn�ch ř�dů a kongregac� a arcibiskupstv� olomouck�ho, ve zněn� z�kona č. 338/1991 Sb., (d�le t�ž jen "z�kon č. 298/1990 Sb.") a napaden�ho ustanoven� � 29 z�kona o půdě a z�roveň při trvaj�c� absenci z�kona o historick�m majetku c�rkv� (tedy nečinnost z�konod�rce) nen� na přek�žku souběžn� ochraně majetkov�ch n�roků c�rkevn�ch subjektů, na něž tzv. v�čtov� z�kon č. 298/1990 Sb. dopad�, před obecn�mi soudy [srov. např. usnesen� ze dne 24. listopadu 2004 sp. zn. I. �S 428/04 (ve SbNU nepublikov�no, dostupn� na http://nalus.usoud.cz); n�lez sp. zn. IV. �S 298/05 ze dne 8. 8. 2005 (N 156/38 SbNU 241); odlišn� stanoviska ke stanovisku pl�na sp. zn. Pl. �S-st. 22/05 ze dne 1. 11. 2005 (ST 22/39 SbNU 515; 13/2006 Sb.)], byl překon�n. Převl�dl konkurenčn� n�zor, kter� při zdůrazněn� prim�rn� povinnosti z�konod�rce upravit problematiku tzv. c�rkevn�ch restituc� považoval ingerenci moci soudn� (ochranu individu�ln�ch n�roků) před přijet�m zvl�štn�ho z�kona za nepř�padn� soudn� aktivismus [n�lez sp. zn. II. �S 528/02 ze dne 2. 2. 2005 (N 23/36 SbNU 287); stanovisko pl�na ze dne 1. listopadu 2005 sp. zn. Pl. �S-st. 22/05; usnesen� ze dne 19. ledna 2006 sp. zn. II. �S 687/04 (ve SbNU nepublikov�no, dostupn� na http://nalus.usoud.cz) a řada rozhodnut� navazuj�c�ch].

104. Již v uveden�m n�lezu sp. zn. II. �S 528/02 tedy �stavn� soud konstatoval, že "[obecn� soudy] v průběhu ř�zen� opomněly zv�žit, že přechod majetku c�rkv� je pokryt kogentn�m ustanoven�m � 29 z�kona č. 229/1991 Sb., dle něhož nelze majetek, jehož původn�m vlastn�kem byly c�rkve, n�božensk� ř�dy a kongregace, přev�dět do vlastnictv� jin�m osob�m do přijet� z�kona o tomto majetku. Z�kon o půdě tedy předpokl�d�, že zemědělsk� majetek, kter� byl dř�ve ve vlastnictv� c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob, bude řešen samostatn�m z�konem a do doby vyd�n� tohoto z�kona je chr�něn. Na tento majetek je proto nutno vztahovat režim restitučn�ch z�konů, a tud�ž zde nen� prostor pro pod�v�n� žalob o určen� vlastnictv� pro absenci nal�hav�ho pr�vn�ho z�jmu. Ten nelze odvodit ani ze skutečnosti, že st�t nebyl schopen vydat speci�ln� restitučn� z�kon, přestože z�kon č. 229/1991 Sb., kter� nabyl �činnosti již 24. června 1991, vyd�n� takov�ho z�kona předpokl�d�. St�t ovšem mus� svůj z�vazek vydat restitučn� z�kon, vypl�vaj�c� z citovan�ho ustanoven� z�kona o půdě, ohledně c�rkevn�ho majetku splnit, neboť mus� splnit legitimn� oček�v�n� na straně c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob, kter� se op�r� o z�konn� ustanoven�.". Tento z�věr (v konkurenci k n�lezu sp. zn. IV. �S 298/05) byl n�sledně potvrzen stanoviskem sp. zn. Pl. �S-st. 22/05, kter� se předevš�m vyj�dřilo k charakteru z�kona č. 298/1990 Sb. jako z�kona restitučn�ho, neboť byl naplněn restitučn� �čel tohoto z�kona prostřednictv�m v�čtu opr�vněn�ch osob a dotčen�ho (přev�děn�ho) majetku, byť se jednalo toliko o provizorium. Nadto stanovisko převzalo č�st odůvodněn� n�lezu sp. zn. II. �S 528/02 v č�sti, v n�ž je v�slovně konstatov�na povinnost z�konod�rce vydat restitučn� z�kon, neboť mus� splnit legitimn� oček�v�n� na straně c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob, kter� se op�r� o z�konn� ustanoven�. Z toho, a předevš�m ze stručnosti samostatn� argumentace stanoviska, je zřejm�, že smyslem stanoviska nebylo koncipovat nějak� dalš� nov� pr�vn� z�věry, n�brž internalizovat jeden z již vysloven�ch pr�vn�ch n�zorů, a to odlišn� stanovisko k n�lezu sp. zn. IV. �S 298/05 a pr�vn� z�věr n�lezu sp. zn. II. �S 528/02, kter� vystupovaly v konkurenci k pr�vn�mu n�zoru n�lezu sp. zn. IV. �S 298/05. Uveden� konstatov�n� povinnosti z�konod�rce přijmout restitučn� z�kon, a naplnit tak legitimn� oček�v�n� na straně c�rkevn�ch subjektů je ust�leně reprodukov�no v pozdějš� judikatuře �stavn�ho soudu [srov. již zm�něn� usnesen� sp. zn. II. �S 687/04; d�le usnesen� sp. zn. II. �S 230/05 ze dne 16. března 2006; usnesen� sp. zn. IV. �S 509/05 ze dne 19. června 2006; usnesen� sp. zn. I. �S 679/03 ze dne 10. května 2007; usnesen� sp. zn. I. �S 1652/07 ze dne 18. července 2007 (ve SbNU nepublikov�na, dostupn� na http://nalus.usoud.cz); bod 29 n�lezu sp. zn. IV. �S 34/06 ze dne 21. listopadu 2007 (N 201/47 SbNU 597); usnesen� sp. zn. IV. �S 158/08 ze dne 6. května 2008; usnesen� sp. zn. II. �S 2904/08 ze dne 7. ledna 2009 (ve SbNU nepublikov�na, dostupn� na http://nalus.usoud.cz) a řadu dalš�ch; n�lez ze dne 24. června 2009 sp. zn. I. �S 663/06 (N 149/53 SbNU 811)].

105. Na z�kladě uveden�ho judikatorn�ho podkladu byl přijat n�lez sp. zn. Pl. �S 9/07 ze dne 1. 7. 2010 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.), j�mž byl zam�tnut n�vrh na zrušen� � 29 z�kona č. 229/1991 Sb., předevš�m však vyslovil, že "[d]louhodob� nečinnost Parlamentu Česk� republiky spoč�vaj�c� v nepřijet� zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu, kter� by vypoř�dal historick� majetek c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, je proti�stavn� a porušuje čl. 1 �stavy Česk� republiky, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 15 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod a čl. 1 Dodatkov�ho protokolu k �mluvě o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod." V tomto n�lezu předevš�m �stavn� soud pro absenci př�slušn�ho z�kona identifikoval proti�stavn� mezeru v pr�vu, na jej�mž z�kladě doch�z� k porušov�n� uveden�ch ustanoven� �stavn�ho poř�dku. O proti�stavn� nečinnosti hovoř� �stavn� soud v tom smyslu, že na straně z�konod�rce existuje z�vazek určit� okruh pr�vn�ch vztahů pr�vně upravit, přičemž tento z�vazek může plynout buď z jednoduch�ho pr�va, kde si z�konod�rce tuto povinnost s�m v�slovně uložil, nebo př�mo z �stavn�ho poř�dku, pokud neupraven� určit�ho okruhu vztahů vyvol�v� �stavněpr�vn� důsledky. Ve věci sp. zn. Pl. �S 9/07 shledal �stavn� soud porušen� �stavn�ho poř�dku ve třech rovin�ch. 1) Nal�havost veřejn�ho z�jmu na odstraněn� pr�vn� nejistoty plynouc� z provizorn�ho pr�vn�ho stavu (z�kon č. 298/1990 Sb. ve spojen� s � 29 z�kona č. 229/1991 Sb.) ke dni rozhodov�n� �stavn�ho soudu již přes�hla tolerovatelnou a ospravedlnitelnou mez. Nepřijet� zvl�štn�ho z�kona předv�dan�ho � 29 z�kona č. 229/1991 Sb., k čemuž se z�konod�rce explicitně zav�zal, po dobu devaten�cti let, ač byl �stavn�m soudem na problematičnost sv� nečinnosti upozorňov�n, je projevem nepř�pustn� legislativn� libovůle a porušuje čl. 1 odst. 1 �stavy. 2) �stavn� soud uvedl, že kromě explicitn�ho z�konn�ho podkladu v ustanoven� � 29 z�kona č. 229/1991 Sb. m� legitimn� oček�v�n� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� z�klad i v celkov� koncepci restitučn�ho procesu po roce 1989, kter� ani v jednotliv�ch restitučn�ch ustanoven�ch, ale ani jako celek, nemůže b�t vykl�d�n v neprospěch cel�ch skupin subjektů. To, co �stavn� soud ve sv� judikatuře označuje jako legitimn� oček�v�n�, je nepochybně trvaj�c�m a konkr�tn�m majetkov�m z�jmem spadaj�c�m pod čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkov�ho protokolu k �mluvě. Nemožnost realizovat tento majetkov� z�jem (resp. dos�hnout kompenzace) po dobu devaten�cti let (ke dni rozhodov�n� soudu) tak splnila hledisko proti�stavnosti, spoč�vaj�c� v opomenut� legislativně vyřešit syst�mov� a komplexn� probl�m, na nějž byl z�konod�rce �stavn�m soudem opakovaně upozorňov�n. 3) Konečně ustanoven� čl. 2 odst. 1 Listiny garantuje n�božensk� pluralismus a n�boženskou toleranci, respektive oddělen� st�tu od konkr�tn�ch n�božensk�ch vyzn�n� (z�sada konfesně neutr�ln�ho st�tu). Z�sada n�božensk�ho pluralismu a tolerance je vyj�dřena v čl. 15 odst. 1 a v čl. 16 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod. �středn� princip konfesně neutr�ln�ho st�tu je realizov�n kooperačn�m modelem vztahu st�tu a c�rkv� a jejich vz�jemnou nez�vislost�. Pro �vahy �stavn�ho soudu bylo podstatn�, zda a do jak� m�ry představuje ekonomick� soběstačnost materi�ln� předpoklad nez�visl�ho v�konu pr�v zaručen�ch předevš�m čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny. �stavn� poř�dek Česk� republiky totiž neobsahuje pouze imperativ nez�vislosti st�tu na c�rkv�ch a n�božensk�ch společnostech (jako souč�st ideologick� a n�božensk� neutrality st�tu), n�brž i požadavek nez�vislosti c�rkv� a n�božensk�ch společnost� na st�tu při naplňov�n� jejich c�lů. �stavn� soud konstatoval, že tehdy trvaj�c� stav při absenci rozumn�ho vypoř�d�n� historick�ho c�rkevn�ho majetku, kdy je st�t v důsledku sv� vlastn� nečinnosti nad�le dominantn�m zdrojem př�jmů dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, nav�c bez zjevn� vazby na v�nosy ze zadržovan�ho historick�ho majetku c�rkv�, tak ve sv�ch důsledc�ch porušuje čl. 16 odst. 1 Listiny co do volnosti projevovat v�ru ve společnosti veřejn�m působen�m a tradičn�mi formami n�božensky motivovan�ch obecně prospěšn�ch aktivit s využit�m př�slušn�ch historicky formovan�ch ekonomick�ch zdrojů, a zvl�ště pak čl. 16 odst. 2 Listiny, a to v hospod�řsk� složce c�rkevn� autonomie. V podrobnostech �stavn� soud na citovan� n�lez odkazuje.

106. Ze z�věrů plen�rn�ho n�lezu sp. zn. Pl. �S 9/07 pak vych�zela pozdějš� judikatura v konkr�tn�ch př�padech. N�lezem sp. zn. I. �S 2166/10 ze dne 22. 2. 2011 (N 21/60 SbNU 215) �stavn� soud prolomil blokačn� paragraf (� 29 z�kona o půdě) ve prospěch fyzick� osoby, vyhověl jej� �stavn� st�žnosti, a umožnil tak převod (přechod) vlastnick�ho pr�va na "jinou osobu" ve smyslu textu blokačn�ho paragrafu. Shledal, že na straně fyzick� osoby existoval �stavně chr�něn� z�jem plynouc� z dř�vějš�ho vadn�ho procesu privatizace, přičemž v tomto konkr�tn�m př�padě bylo nezbytn� upřednostnit z�jem stěžovatele před vlastnick�m pr�vem st�tu a legitimn�m oček�v�n�m c�rkve, k čemuž �stavn� soud zdůraznil, že "naplněn� legitimn�ho oček�v�n� c�rkve ... může b�t dosaženo i jin�mi prostředky," tedy nejen natur�ln� restituc�. N�lezem sp. zn. II. �S 2326/07 ze dne 31. 3. 2011 (N 58/60 SbNU 745), kter� rovněž př�mo navazoval na n�lez sp. zn. Pl. �S 9/07, byla �stavn� st�žnost c�rkevn� pr�vnick� osoby zam�tnuta s dovětkem, že "citovan�m n�lezem sp. zn. Pl. �S 9/07 došlo k podstatn� precizaci charakteru povinnosti z�konod�rce přijmout z�kon předpokl�dan� � 29 z�kona o půdě, a to formou aditivn�ho n�lezov�ho v�roku. Za těchto nov�ch podm�nek lze za přiměřenou dobu pro přijet� předmětn� pr�vn� �pravy považovat již pouze dobu, kter� odpov�d� časov� n�ročnosti plnohodnotn�ho legislativn�ho procesu." N�sledovaly n�lezy, kter�mi bylo �stavn�m st�žnostem c�rkevn�ch subjektů vyhovov�no. N�lezem sp. zn. III. �S 3207/10 ze dne 31. 8. 2011 (N 146/62 SbNU 263) bylo �stavn� st�žnosti c�rkevn� pr�vnick� osoby vyhověno, neboť soudy porušily pr�vo na spravedliv� proces, pokud odm�tly rozhodovat o jej� žalobě na určen� vlastnictv� k majetku odebran�mu v roce 1949 (na podkladě duplicitn�ho vlastnictv�). V n�lezu sp. zn. I. �S 562/09 ze dne 31. 8. 2011 (N 145/62 SbNU 245) bylo �stavn� st�žnosti c�rkevn� pr�vnick� osoby rovněž vyhověno a �stavn� soud podrobněji uvedl, že "od přijet� ustanoven� � 29 z�kona o půdě (tzv. blokačn� paragraf) již uběhlo v�ce než 20 let ... I lhůtu, označenou n�lezem sp. zn. II. �S 2326/07 ..., odpov�daj�c� ,plnohodnotn�mu legislativn�mu procesu' lze již považovat za překročenou ... V t�to souvislosti je nutno znovu zdůraznit, že podle čl. 89 odst. 2 �stavy jsou vykonateln� rozhodnut� �stavn�ho soudu z�vazn� pro všechny org�ny i osoby. Parlament nen� suver�nem, kter� si svou agendu libovolně určuje a slouž� toliko sv�m c�lům, n�brž je v�z�n �stavou, tedy sm� už�vat sv� kompetence toliko k naplňov�n� �stavy, nikoliv k opaku [nejmarkantněji se to projevilo v n�lezu sp. zn. Pl. �S 27/09 ze dne 10. 9. 2009 (N 199/54 SbNU 445; 318/2009 Sb.)]." Soudy jsou povinny za takov� situace poj�mat žalobu c�rkevn� pr�vnick� osoby jako "žalobu sv�ho druhu (bl�ž�c� se žalobě restitučn�) maj�c� za c�l dos�hnout zaplněn� mezery vznikl� dlouhodobou nečinnost� z�konod�rce v rozporu čl. 1 �stavy Česk� republiky, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 15 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod a čl. 1 Dodatkov�ho protokolu k �mluvě o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod, a to postupem odpov�daj�c�m smyslu n�pravy křivd po roce 1989." V př�padě ochrany z�kladn�ch pr�v maj� soudy povinnost rozhodovat o žalob�ch podle obecn�ch pr�vn�ch principů, aby proti�stavn� absenci z�kona překlenuly, a naopak nesm� odm�tnout rozhodovat o z�kladn�ch pr�vech s odkazem na neexistenci z�kona.

107. Naposled �stavn� soud n�lezem sp. zn. II. �S 3120/10 ze dne 29. 8. 2012 vyhověl �stavn� st�žnosti c�rkevn� pr�vnick� osoby ve věci n�roků vztahuj�c�ch se k historick�mu c�rkevn�mu majetku, s t�m, že �stavn� soud zdůraznil, že stoj� obdobně jako u �stavn� st�žnosti sp. zn. I. �S 562/09 v odlišn� situaci, než v jak� byl v době vyd�n� n�lezu sp. zn. II. �S 528/02. Z�sadn� roli zde hraje pr�vě plynut� času. Legitimn� oček�v�n� na straně c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob dosahuje již d�vno pomysln� "zletilosti". Z�konod�rce, ač byl �stavn�m soudem opakovaně upozorňov�n na povinnost splnit z�vazek založen� ustanoven�m � 29 z�kona o půdě, a t�m naplnit zmiňovan� legitimn� oček�v�n�, tuto svou povinnost doposud nesplnil. �stavn� soud rovněž uvedl, že mu je zn�mo, že Parlament Česk� republiky v současn� době projedn�v� n�vrh z�kona o majetkov�m vyrovn�n� s c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi, a tento legislativn� proces se nach�z� v pokročil� f�zi. Vzhledem k nal�havosti však bylo přistoupeno i přesto k věcn�mu rozhodnut�. Jin� postup �stavn�ho soudu by mohl v�st k dalš�mu prodlužov�n� provizorn�ho �stavně nekonformn�ho pr�vn�ho stavu.

108. Z t�to judikatury �stavn� soud i při posouzen� z�kona č. 428/2012 Sb. vych�z�, pr�vě s ohledem na požadavky plynouc� z �stavn�ho poř�dku, jak byly formulov�ny v n�lezu sp. zn. Pl. �S 9/07. Vzhledem k obsahu všech tř� předložen�ch n�vrhů je s podivem, že se navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci s dosavadn� judikaturou nesezn�mili a nevyslovuj� se k n� ani polemicky či kriticky. Řada jejich n�mitek se patrně i z toho důvodu zcela m�j� se z�kladn�mi paradigmaty ochrany �stavnosti.

X.

Meritorn� přezkum obsahu napaden�ho z�kona

X/a

Pojmov� vyjasněn�

109. Navrhovatel i vedlejš� �častn�ci ve sv�ch n�vrz�ch hovoř� o "restituci," přičemž s t�mto pojmem nakl�daj� v tom smyslu, že jej

promiscue

už�vaj� ve v�ce v�znamech, aniž by tyto v�znamov� rozd�ly ve sv�ch z�věrech zohlednili. Zejm�na vedlejš� �častn�k 1) na z�kladě z�měny v�znamů pojmu "restituce" čin� pro svou argumentaci kl�čov� z�věry, že napaden� z�kon nevede (alespoň v př�padě katolick� c�rkve) k "restituci (uveden� do původn�ho stavu)," v čemž m� spoč�vat z�sadn� (proti�stavn�) odlišnost napaden�ho z�kona od obdobn�ch z�konů přijat�ch od roku 1989 dosud [odst. 10 n�vrhu vedlejš�ho �častn�ka 1)].

110. Vedlejš� �častn�k 1) nebere v �vahu, že

restitutio in integrum

v př�sn�m v�znamu civilistick�m nebylo a nemohlo b�t c�lem ž�dn�ho ze z�konů, kter�mi byly po v�ce než čtyřiceti (nyn� šedes�ti) letech zm�rňov�ny někter� majetkov� křivdy. Takovou ambici ž�dn� z restitučn�ch z�konů m�t nemohl a neměl, neboť

restitutio

po tak dlouh� době nen� možn� po faktick� (věci podl�haj� změn�m) ani po pr�vn� str�nce (pr�vn� ř�d prošel od roku 1948 z�sadn�mi proměnami a takov� požadavek by vyžadoval po roce 1989 obt�žně mysliteln� uplatněn� z�sady form�ln� diskontinuity s tzv. socialistick�m pr�vem). Proto zcela nepochybně v př�padě ž�dn� z opr�vněn�ch osob po roce 1990, a ani v př�padě ž�dn� z opr�vněn�ch osob podle z�kona č. 428/2012 Sb., se nejedn� o

restitutio stricto sensu

, n�brž sp�še o obnovu vlastnick�ho pr�va v současn�ch pr�vn�ch - a to zejm�na veřejnopr�vn�ch - poměrech. V tomto z�kon č. 428/2012 Sb. nen� v�jimkou, n�brž se zcela logicky drž� souvislost� současn�ho pr�vn�ho ř�du, zejm�na pak �stavn�ho poř�dku. Takov� postup je u dosavadn�ho restitučn�ho z�konod�rstv� samozřejmost�, nikoliv nedostatkem. Teprve v tomto v�znamu je pojem "restituce" či "restitučn� z�konod�rstv�" doktrin�rně či judikatorně použ�v�n, při vědom� skutečnosti, že ž�dn� z "restitučn�ch z�konů" tohoto pojmu v n�zvu ani v textu neuž�v�, přičemž samozřejmě nelze vyloučit, že v př�hodn�ch př�padech se bude z�roveň jednat i o

restitutio

v �zk�m smyslu. Nad�le proto �stavn� soud už�v� pojmu "restituce" a "restitučn� z�konod�rstv�" v intenc�ch dosavadn� judikatury, nikoliv tedy ve v�znamu, kter� tomuto pojmu přikl�daj� v tomto ř�zen� navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci.

111. Pokud navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci za kl�čov� prvek sv� argumentace považuj� dobovou legalistickou, juristickou či doktrin�rn� definici "c�rkevn�ho jměn�", přehl�ž�, že z�kon č. 428/2012 Sb. se nevztahuje po věcn� str�nce na někdejš� "c�rkevn� jměn�", naopak v � 2 p�sm. a) prov�d� vlastn� definici pojmu "původn� majetek," kter� představuje, jak bude d�le uvedeno, jinou, ve sporn�m rozsahu pak menš� množinu majetku než "c�rkevn� jměn�", zejm�na pak nezahrnuje majetek původně ve vlastnictv� st�tu či jin�ch osob (definičně, okruh povinn�ch osob je ot�zkou jinou), což navrhovatel� z�konu č. 428/2012 Sb. prim�rně vyt�kaj�. Byť v dobov� literatuře a judikatuře převažuje užit� pojmu ve veřejnopr�vn�m smyslu, dobov� doktr�na si v�ceznačnost pojmu uvědomovala: "Jměn�m c�rkevn�m jest soubor buď slouž�c�m �čelům c�rkevn�m, buď n�ležej�c�m c�rkevn�mu �stavu nějak�mu (bona ecclesiastica)" (K. Henner, Jměn� - Jměn� c�rkevn�. In Ottův slovn�k naučn�, sv. 13. Praha: J. Otto, 1898, s. 572). Tomuto odpov�d� i definičn� z�žen� pojmu "historick� majetek c�rkv�," jak jej provedl �stavn� soud v n�lezu sp. zn. Pl. �S 9/07 ze dne 1. 7. 2010, bodu 55, kde je předpokl�d�na existence "věcn�ho pr�va k majetku", nikoliv toliko veřejnopr�vn� opr�vněn� věc už�vat.

X/b

Charakter katolick�ho c�rkevn�ho majetku po soukromopr�vn� str�nce

112. Navrhovatel� předkl�daj� teze, že c�rkve a n�božensk� společnosti původn� majetek nevlastnily [odst. 29 a); odst. 47], resp. že doch�z� "ke změně charakteru vlastnictv�", a tvrd�, že c�rkve a n�božensk� společnosti nebyly "�pln�mi vlastn�ky" [odst. 29 k)]. Vedlejš� �častn�k 1) po podrobn�m rozboru pr�vn� �pravy �činn� do 31. ř�jna 1949 a č�sti dobov� judikatury dosp�v� k z�věru, že c�rkevn� majetek měl "veřejnopr�vn� povahu" (s. 5), resp. nebyl ve vlastnictv� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� (odst. 11), přičemž odkazuje na dvě statě Anton�na Hobzy a stanovisko Kancel�ře prezidenta republiky z roku 1946, kter� považuje za "v�stižn�". Vedlejš� �častn�k 2) naznačuje, že c�rkve a n�božensk� společnosti měly, patrně i k poč�tku rozhodn�ho obdob�, postaven� "detentora" (č�st VIII).

113. �stavn� soud v prvn� řadě vych�z� z toho, že z ž�dn�ho n�vrhu neplyne, v čem by v kontextu t�to skupiny n�mitek měla spoč�vat proti�stavnost z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi. Ani pokud by uveden� z�věry byly spr�vn�, v n�vrz�ch nen� tvrzeno, že by �stavn� poř�dek vylučoval hypotetick� zm�rněn� majetkov�ch křivd způsoben�ch na jin�ch majetkov�ch pr�vech (užitkov� vlastnictv�, pr�vo hospodařen�) než na pr�vu vlastnick�m, že by �stavn� poř�dek vylučoval �pravu majetkov�ho postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� do budoucna, př�padně že by �stavn� poř�dek vylučoval jin� nakl�d�n� s majetkem st�tu než

restitutio in integrum stricto sensu

.

114. �stavn� soud d�le nemůže v argumentaci navrhovatelů přehl�dnout jistou koncepčn� neujasněnost v ot�zk�ch z�kladn�ch institutů dobov�ho - i současn�ho - soukrom�ho a veřejn�ho pr�va, v tomto př�padě v ot�zce pojmu vlastnictv� a �činc�ch veřejnopr�vn� regulace katolick� c�rkve (v�hradně k n� se totiž konkr�tn� n�mitky v�ž�; stran c�rkv� nekatolick�ch dopadaj� n�mitky navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků v praxi toliko na kultov� budovy jakožto věci veřejn�). Skutečnou pr�vn� argumentaci v tomto ohledu představuje toliko n�vrh vedlejš�ho �častn�ka 1), při v�běru autoritativn�ch odkazů však značně selektivn�.

115. Stran vlastnick�ho pr�va na straně c�rkevn�ch subjektů katolick� c�rkve konstatuje �stavn� soud n�sleduj�c�. Z�kladn� pr�vn� �pravu k rozhodn�mu datu 25. �nora 1948 představoval z�kon č. 946/1811 Sb. z. s., obecn� z�kon�k občansk�, (d�le jen "o. z. o.") ze dne 1. června 1811, kter� v � 353 a n�sl. upravoval institut vlastnictv�. V objektivn�m smyslu se vlastnictv�m rozuměl souhrn věc� n�ležej�c�ch určit�mu vlastn�ku, v subjektivn�m smyslu se pak jednalo o opr�vněn� "s podstatou a užitky věci podle sv� vůle nakl�dati a každ�ho jin�ho z toho vyloučiti." Ustanoven� � 355 pak v�slovně stanovovalo, že "všechny věci vůbec jsou předměty vlastnick�ho pr�va a každ�, koho z�kony v�slovně nevylučuj�, jest opr�vněn nab�vati ho sv�m jm�nem s�m nebo prostřednictv�m jin� osoby." Ustanoven� � 357 upravuje již tehdy rezidu�ln� institut dělen�ho vlastnictv� (přičemž se zd�, že pod toto ustanoven� se podřazuj� pr�vn� vztahy c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob katolick� c�rkve v pozici "ne�pln�ho" - užitkov�ho - vlastn�ka). Navazuj�c� � 358 d�le stanovuje, že "všelik� jin� druhy omezen� z�konem nebo vůl� vlastn�kovou neruš� �plnost vlastnictv�." Ustanoven� � 359 stanovilo (kromě jin�ho), že "podle různosti poměrů, kter� jsou mezi vrchn�mi a užitkov�mi vlastn�ky, naz�vaj� se statky, u nichž vlastnictv� je děleno, statky lenn�, statky dědičn�ho pachtu a dědičn�ho n�jmu." Podle ustanoven� � 362 může vlastn�k volně nakl�dati se sv�m vlastnictv�m; to však v mez�ch z�kony předepsan�ch (� 364).

116. Vlastnick� pr�vo je dobovou i dnešn� pr�vn� naukou vn�m�no jako elastick�, tzn. "jakmile omezen� pr�vn�ho ř�du odpadnou ... , rozš�ř� se opr�vněn� vlastn�kovo, a jakmile nov� omezen� vzniknou, ono opr�vněn� se z�ž� (t. zv. elasticita vlastnictv�)" (Rouček, F., Sedl�ček, J. Koment�ř k československ�mu obecn�mu z�kon�ku občansk�mu, d�l druh�. Praha, 1935, s. 199, s. 228; obdobně Randa, A. O předmětu vlastnictv�. In Pr�vn�k 9, 1870, s. 687). "Pr�vo vlastnick� dosahuje všude, kde nen� zvl�štn�ho omezen�. Vlastnictv� tu jest i tenkr�te, jestliže někter�ho opr�vněn� pro nemožnost, ať fysickou nebo pr�vn�, se nedost�v�; pokud je znakem vlastnictv� volnost vlastn�ka, jedn� se o volnost v r�mci pr�vn�ho ř�du, nikoliv mimo pr�vn� ř�d" (Rouček, F., Sedl�ček, J. Koment�ř, d�l druh�, 1935, s. 226). Krčm�ř hovoř� o tendenci vlastnictv� k univerz�lnosti a v�hradnosti, neboť t�m, že zanikne povinnost vlastn�ka omezuj�c�, nebo t�m, že se "zruš� exempce z povinnosti nenakl�dati věc�, postaven� vlastn�kovo se automaticky zlepš�, resp. volnost vlastn�kova nakl�dati s věc� se stane m�ně omezenou" (Krčm�ř, J. Pr�vo občansk�, II. Pr�va věcn�. III. doplněn� vyd�n�, 1946, s. 98).

117. "Symptomatick�m (nikoliv charakteristick�m) znakem vlastnick�ho pr�va jest disposice vlastnictv�m, neboť vlastn�k může ji m�ti (ale nemus�). ... [O]mezen� disposice se n�m jev� v podobě nezcizitelnosti, a sice buď v podobě nezcizitelnosti, kter� věz� v osobě (t. zv. ,neprav� nezcizitelnost'), nebo v podobě nezcizitelnosti, kter� věz� ve věci (t. zv. ,prav� nezcizitelnost')" (Rouček, F., Sedl�ček, J. Koment�ř, d�l druh�. 1935, s. 229; Krčm�ř, J. Pr�vo občansk�. 1946, s. 106, 115 a n�sl.). Již z uveden�ho je zřejm�, že pokud navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci z veřejnopr�vn�ho omezen� někter�ch dispozic v př�padě katolick� c�rkve dovozuj� "ne�plnost" vlastnick�ho pr�va, jeho jinou defektnost či dokonce absenci, argumentuj� zcela v rozporu s pojet�m povahy vlastnick�ho pr�va, jak se za posledn� dvě stalet� ust�lila. Veřejnopr�vn� omezen� majetkov� dispozice naopak pojmově existenci vlastnick�ho pr�va vyžaduje. Pojem "nezcizitelnosti" pak nevyjadřuje nic jin�ho, než v�še uveden�, zvl�ště pak ned�v� vlastnick�mu pr�vu odlišn� "charakter", jenž by v podm�nk�ch současn�ho pr�vn�ho ř�du a �stavn�ho poř�dku znemožňoval obnovu vlastnick�ho pr�va. Z�konn� omezen� zcizen� před rozhodn�m obdob�m dopadalo na c�rkevn� majetek katolick�, na chr�my protestantů a židů, avšak i na řadu dalš�ch situac�, kdy si st�t z důvodu tehdy existuj�c�ho veřejn�ho z�jmu v�slovně vym�nil vyšš� stupeň ingerence (podrobně Rouček, F., Sedl�ček, J. Koment�ř, d�l druh�. 1935, s. 263). Že takov� veřejnopr�vn� omezen� nen� vyvlastněn�m, je zřejm�: "[...] � 364 až 364b se vlastnictv� nezkracuje, n�brž se mu jen d�v� směr obecně prospěšn�" (Krčm�ř, J. Pr�vo občansk�. 1946, s. 124). Jin�mi slovy, i př�pady

nudae proprietatis

zůst�vaj� vlastnictv�m ve smyslu o. z. o. (i ve smyslu současn� pr�vn� �pravy) pro svou schopnost zahrnout znovu všechna předchoz� d�lč� pr�va k věci po z�niku omezen� či př�padně i pr�va dalš�, nově vznikl�. Z�kladn� ot�zky majetkov� způsobilosti katolick� c�rkve se ř�dily o. z. o. i v době tehdy dozn�vaj�c�ho josefinismu před rokem 1848: "Die Kirche ist eine moralische Person, vom Staate best�tigt, und gleich den Einzelnen desselben b�rgerlichen schutzes und derselben b�rgerlichen rechte teilhaftig. a) Sie erscheint eben dadurch als eine erwerbf�hig Person, b) und mu� eine solche sein, wenn sie, was doch der Staat will, und woran ihm gar sehr gelegen ist, ihren Endzweck erreichen soll. Politische Anordnungen setzen inde� ihrer Erwerbung aus mehreren R�cksichten Beschr�nkungen ..." ["C�rkev je pr�vnickou osobou, kter� je uzn�na st�tem, a kter� se dost�v�, stejně jako jednotlivci stejn� občanskopr�vn� ochrany a občansk�ch pr�v. a) T�m se projevuje jako osoba s majetkovou způsobilost�, b) a mus� takovou b�t, když chce - což chce i st�t a na čemž mu velmi z�lež� - dos�hnout sv�ho fin�ln�ho �čelu. Politick� př�kazy však jej�mu nab�v�n� ukl�daj� z v�ce ohledů omezen� ..."]. (Helfert, J. Von dem Kirchenverm�gen und dem Religionsfonde. Dritte Auflage. Prag, 1834, s. 49). Stejně jako ve druh� polovině 19. stolet� a později: "Die Kirche steht hier also principiell auf dem Gebiete des Privatrechts wie jede andre physische oder juristische Person" ("C�rkev se tak zde v z�sadě ocit� na půdě soukrom�ho pr�va jako kter�koliv jin� fyzick� či pr�vnick� osoba.") (Schulte, J. F. Lehrbuch des katholischen und evangelischen Kirchenrechts nach dem gemeinen Rechte, dem Rechte der deutschen L�nder und Oesterreichs. Vierte Auflage. Gie�en, 1886, s. 461). "Podle rakousk�ho pr�va nen� ž�dn� pochybnosti, že každ� korporaci nebo duchovn� fundaci a každ�mu c�rkevn�mu �stavu, jestliže povstaly způsobem z�konn�m, t�m již i pr�vn� spůsobilost v oboru pr�va majetkov�ho je přizn�na" (Rittner, E. C�rkevn� pr�vo katolick�, druh� d�l. Praha, 1889, s. 178). Způsobilost b�t vlastn�kem plyne ze způsobilosti k pr�vům, kterou "z�sadně maj� všechny osoby pr�vn�, tedy přirozen� i pr�vnick�" (Rouček, F., Sedl�ček, J. Koment�ř, d�l druh�. 1935, s. 207).

118. Tot�ž plat� i z hlediska pr�va st�tn�ho (�stavn�ho): "Uzn�n�m někter� společnosti n�božensk� st�v� se tato osobnost� pr�vnickou a může pak jm�nem vlastn�m nabyti pr�v a podstoupiti z�vazky" (Praž�k, J. Rakousk� pr�vo veřejn�, d�l prvn�. Praha, 1898, s. 64; s odkazem na z�kon č. 68/1874 ř. z., o z�konn�m uzn�n� společnost� n�božensk�ch; k tomu jen na okraj srov. n�že naznačen� doktrin�rn� spor o subjektivitu katolick� c�rkve jako celku). Pokud z�kon č. 142/1867 ř. z., o obecn�ch pr�vech občanů st�tn�ch v kr�lovstv�ch a zem�ch v radě ř�šsk� zastoupen�ch, zaručoval individu�ln� svobody, jejich ochrana "na snadě jest jak při osob�ch fysick�ch tak i při osob�ch pr�vnick�ch, užiti jest těchto předpisů z�kladn�ch z�konů st�tn�ch t�ž v př�čině osob pr�vnick�ch, pokud zřejmě ze z�kona nevysv�t�, že to kter� ustanoven� se t�če jenom osob fysick�ch ... čl. 5 (t�kaj�c� se neporušitelnosti vlastnictv�) t�ž by neměl n�ležit�ho smyslu, kdybychom jej chtěli omeziti na osoby fysick�" (Praž�k, J. Rakousk� pr�vo veřejn�, d�l prvn�. Praha, 1898, s. 48). V�jimka musela b�t stanovena v�slovně z�konem (� 109 odst. 1 �stavn� listiny č. 121/1920 Sb. z. a n.: Soukrom� vlastnictv� lze omeziti jen z�konem). Takov� v�jimka však nebyla stanovena pro c�rkve či jednotliv� subjekty katolick� c�rkve pauš�lně, leč toliko ve specifick�ch př�padech: vyloučeni z nabyt� vlastnictv� byli např. řeholn�ci, kteř� složili slavn� sliby chudoby (ani složen�m slibu chudoby však dosavadn� vlastnick� vztahy nezanikaly), či ř�d kapuc�nů či minoritů (podrobně Rouček, F., Sedl�ček, J. Koment�ř, d�l druh�. 1935, s. 208-209).

119. Pro uvedenou majetkopr�vn� způsobilost zejm�na nen� rozhodn�, zda se jednalo o pr�vnickou osobu soukrom�ho nebo veřejn�ho pr�va (k nimž doktr�na řadila, kromě c�rkv� a katolick�ch ř�dů, st�t samotn�, z�jmov� korporace, různ� spolky, společenstva živnostn�ků apod.) - Rouček, F., Sedl�ček, J. Koment�ř, d�l prvn�. 1935, s. 261. Samotn� st�tn� uzn�n� takov�ho subjektu jej však ještě nezačleňuje do st�tu z hlediska pr�vn� samostatnosti: "Jedes von Staate anerkannte Institut ist eo ipso mit juristischer Pers�nlichkeit begabt. Die Staatliche Anerkennung hat aber lediglich einem �ffentlichen, polizeilichen Character" ("Každ� st�tem uznan� instituce je eo ipso nad�na pr�vn� subjektivitou. Uzn�n� st�tem však m� pouze veřejn�, policejn� charakter") - Schulte, J. F. Die juristische Pers�nlichkeit der katholischen Kirche, ihrer Institute und Stiftungen sowie deren Erwerbsf�higkeit. Gie�en, 1869, s. 83. "[U]stanoven� občansk�ho z�kon�ka nutno použ�vati na všechny věci, pokud ten kter� předpis pr�vn�ho ř�du neustanovuje jinak (princip obecn� platnosti občansk�ho z�kon�ka). Proto, pokud věc n�lež� nějak� osobě pr�vn�, jest lhostejno, zda tato osoba jest fysick� či pr�vnick�, a zda jde o osobu pr�va soukrom�ho nebo pr�va veřejn�ho" (Rouček, F., Sedl�ček, J. Koment�ř, druh� d�l. 1935, s. 9). Samotn� charakter veřejnopr�vn� korporace ji ještě v ž�dn�m př�padě neztotožňuje se st�tem, k čemuž navrhovatel� a vedlejš� �častn�k 1) argumentačně tenduj�, naopak z�jmy st�tu a veřejnopr�vn� korporace se mohou zcela běžně lišit. Nerozhodnost soukromopr�vn�ho či veřejnopr�vn�ho statusu subjektu je pro ochranu vlastnick�ho pr�va ostatně platnou z�sadou dosud [sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 97 in fine; rozsudek ESLP The Holy Monasteries (Svat� kl�štery) proti Řecku ze dne 9. prosince 1994, č. 13092/87, 13984/88, s�rie A č. 301-A, � 48-49;], i u c�rkv� a n�božensk�ch společnost� podle z�kona č. 3/2002 Sb., o svobodě n�božensk�ho vyzn�n� a postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� a o změně někter�ch z�konů (z�kon o c�rkv�ch a n�božensk�ch společnostech), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, lze i dnes spatřovat veřejnopr�vn� prvky (viz Beran, K. Pr�vnick� osoby veřejn�ho pr�va, Linde, 2006, s. 144 a n�sl.), přesto pož�vaj� ochrany vlastnick�ho pr�va; z komparativn�ho pohledu např. v Německu a Rakousku uznan� c�rkve maj� explicitn� postaven� korporac� veřejn�ho pr�va.

120. Co do určen� subjektu vlastnick�ho pr�va k jednotliv�m věcem spadaj�c�m do původn�ho majetku vych�zela rakousk� a později československ� nauka přev�žně z tzv. teorie institutov�, kter� v př�padě (katolick�ho) c�rkevn�ho majetku vych�zela z toho, že vlastn�ky jsou jednotliv� - dnešn� terminologi� - c�rkevn� pr�vnick� osoby. Konkurenčn� n�zor považoval za vlastn�ka c�rkevn�ho majetku katolickou c�rkev jako celek, př�padně v r�mci hranic st�tu, (s ohledem na konkord�t z roku 1855 např. Sternberg, Chr. Versuch einer juristischen Theorie vom Eigenthum der r�misch katholischen Kirche. Stuttgart, 1860, s. 6). "

Die Rechts- und Erwerbsf�higkeit der Kirche und kichlichen Institute ist in Oesterreich stets anerkannt geblieben, nie bezweifelt worden, durch die Thatsache feststehend, da� �berall Grundbesitz, Kapitalien u. s. w. auf den Namen der Bisth�mer, Mensa episcopalis, Capitel, Kl�ster, Kirchen, Benefizien u. s. w. in den Grundb�chern eingetragen sind

" (Pr�vn� subjektivita a majetkov� způsobilost c�rkve a c�rkevn�ch instituc� zůstala v Rakousku vždy uzn�na a nebyla nikdy zpochybněna, což dokazuje skutečnost, že všude je vlastnictv� nemovitost�, kapit�lu apod. zaps�no v pozemkov�ch knih�ch na jm�na biskupstv�, mens episcopalis, kapitul, kl�šterů, kostelů, benefici� apod.") -Schulte, J. F. Die juristische Pers�nlichkeit der katholischen Kirche, ihrer Institute und Stiftungen sowie deren Erwerbsf�higkeit. Gie�en, 1869, s. 82. "... [D]iese und andre Gr�nde erfordern schon, da� die einzelnen Institute als Rechtssubjecte und Eigenth�mer des mit ihnen verbundenen Verm�gens anerkannt werden ... (... Di�cesen, Cathedral-, Collegiat-, Pfarrkirchen, Kapitel, Pfarrbeneficien ... Kl�ster ...)" ["...Tyto a jin� důvody vyžaduj�, aby jednotliv� instituce byly uzn�ny jako pr�vn� subjekty a vlastn�ci majetku, jež k nim n�lež� ... (...diec�zn� kostely, katedr�ly, kolegi�tn� kostely, farn� kostely, kapitule, farn� beneficia ...kl�štery ...)"] - Schulte, J. F. Lehrbuch des katholischen und evangelischen Kirchenrechts nach dem gemeinen Rechte, dem Rechte der deutschen L�nder und Oesterreichs. Vierte Auflage. Gie�en, 1886, s. 467. "Nen� tud�ž c�rkev jako celek podmětem majetku c�rkevn�ho, n�brž jsou j�m jednotliv� kostely, korporace a �stavy, jež život c�rkevn� vytvořil. Může j�m b�t stolec papežsk� nebo biskupstv�, kostel katedr�ln� nebo farn�, kapitola, kl�šter, fundace, beneficium atd." (Rittner, E. C�rkevn� pr�vo katolick�, druh� d�l. Praha, 1889, s. 178). "Ot�zka, kdo je vlastn�kem jměn� c�rkevn�ho nen� sice v theorii dosud jednostejně zodpovězena, ač prameny pr�vn� svědč� jedin� n�zoru, že j�m jest jednotliv� �stav c�rkevn� jakožto pr�vnick� osobnost, což uzn�v� i pr�vo rakousk�" (K. Henner. Jměn� - Jměn� c�rkevn�. In Ottův slovn�k naučn�, sv. 13. Praha: J. Otto, 1898, s. 572). "Pokud jde o jednotliv� c�rkevn� instituty (�řady, korporace), je majetkopr�vn� způsobilost: a) buď neuzn�na ... b) buď jest uzn�na ... c) buď je majetkopr�vn� způsobilost přizn�na každ�mu c�rkevn�mu institutu pr�voplatně vznikl�mu, jako je tomu u n�s. V Československu, podobně jako již dř�ve v Rakousku a v Uhr�ch, pokl�daj� se ve smyslu t. zv. teorie institutov� (o n�ž je řeč d�le) za majetkopr�vn� subjekty jednotliv� c�rkevn� instituty, nikoliv však c�rkev cel�; ta jako celek nem� u n�s ž�dn�ho vlastnick�ho pr�va, pročež nemůže ž�dnou č�st� t. zv. c�rkevn�ho majetku disponovati jako svou vlastn� věc�. Cel� katolick� c�rkev nen� v ČSR vůbec pr�vn�m subjektem. N�zev "c�rkevn� majetek" neznamen� dnes majetku, jenž c�rkvi "patř�", n�brž majetek, jenž slouž� c�rkevn�m �čelům (na z�kladě z�konů st�tn�ch). Mluv�me-li v pr�vu majetkov�m o tom, že "c�rkev" m� nyn� ta a ta pr�va, rozum�me c�rkv� pouze souhrn c�rkevn�ch institutů na st�tn�m �zem�, nikoliv celou c�rkev representovanou papežem a jeho ř�mskou kuri�. ... Nab�v�n� t. zv. c�rkevn�ho majetku, jeho pozb�v�n� i všechny pr�vn� změny jeho pr�vn�mi jedn�n�mi ř�d� se nyn� u n�s v�lučně pr�vem občansk�m ..." (Hobza, A., s přispěn�m Turečka, J. �vod do c�rkevn�ho pr�va, II. vyd�n�. Praha, 1936, s. 239). Zde je nutno zdůraznit, že uveden� slova o absenci dispozičn�ho pr�va jsou vztažena ke katolick� c�rkvi jako celku, neboť jako takov� m� charakter mimost�tn�ho svazu, existuj�c�ho vedle st�tu, nez�visle na jeho vůli. Jak plyne z dalš�ho, nejednalo se v tomto bodu o z�věry zpochybňuj�c� vlastnick� pr�vo jednotliv�ch c�rkevn�ch subjektů, n�brž o zdůrazněn�, že c�rkevn� nemovitosti na �zem� československ�ho st�tu nejsou vyjmuty z československ� jurisdikce, že by je bylo možno poukazem na mezin�rodn� charakter katolick� c�rkve vyjmout z dosahu československ�ho pr�va: "Pokud však jde o dobu novějš� ... stupňuje se disposičn� pr�vo st�tu při c�rkevn�m majetku ... Co jest rozuměti disposičn�m pr�vem st�tu? Nem� t�m b�ti řečeno, že st�t byl nebo je vlastn�kem př�slušn�ho majetku ve smyslu soukrom�ho pr�va, n�brž tolik, že st�t sv�mi z�kony určil podm�nky pro vznik t. zv. c�rkevn�ho majetku, upravoval tento majetek sv�mi z�kony, určoval jeho �čel, prov�děl jeho distribuci mezi c�rkevn� �řady a �stavy, stanovil z�roveň m�ru jich vlivu na hospodařen� a sporn� ot�zky tohoto majetku se t�kaj�c� rozhodoval sv�mi soudy po př�padě spr�vn�mi �řady. St�t uplatňuje v nov� době naproti t. zv. c�rkevn�mu majetku plně svou suverenitu" (s. 265). O těchto ot�zk�ch v současnosti nen� pochyb.

121. Judikatura se opakovaně vyj�dřila v tom smyslu, že "jměn� c�rkve katolick� nen� podle platn�ho pr�va shrnuto po str�nce soukromopr�vn� v jedn� majetkov� podstatě, naopak tvoř� různ� pr�vn� subjekty" (Boh. A 4829/25; srov. t�ž dř�věj� Budw. 7397, Budw. A 1243, podle Bušek, V., Hendrych, J., Laštovka, K., M�ller, V. Československ� c�rkevn� z�kony. Praha, 1931, s. 373, 391). Nen� zřejm�, jakou argumentačn� hodnotu m� pro vedlejš�ho �častn�ka n�lez NSS Boh. A 1537/22, z něhož cituje, neboť nesvědč� pro nic jin�ho, než že pr�vě teorie institutov� usměrňovala v�klad z�konů o pozemkov� reformě.

122. Uveden� plat� v z�kladn�ch obrysech i pro instituty c�rkve evangelick�; aniž by v n�vrz�ch navrhovatel� či vedlejš� �častn�ci uv�děli n�mitky dopadaj�c� na nekatolick� c�rkve, v podrobnostech viz např. Schulte, J. F. Lehrbuch des katholischen und evangelischen Kirchenrechts nach dem gemeinen Rechte, dem Rechte der deutschen L�nder und Oesterreichs. Vierte Auflage. Gie�en, 1886, s. 469 a n�sl.

123. Co do způsobilosti nab�vat majetek z�kladn� z�kon st�tn� č. 142/1867 ř. z. v čl. 6 stanovil, že "spůsobem z�kona a z př�čin obecn�ho dobr�ho dopoušt� se, by se obmezilo pr�vo, mrtv� ruce statků nemovit�ch nab�vati a k t� ruce jimi vl�dnouti." "Mrtvou rukou" byly rozuměny všechny pr�vnick� osoby, kter� prostřednictv�m omezov�n� dispozic s majetkem sledovaly c�l zachovat tento majetek pro sv� �čely. Je však nepochybn�, že tyto tzv. amortizačn� z�kony nebyly v neprospěch c�rkv� vyd�ny (ani později v Československu) - srov. Rouček, F., Sedl�ček, J. Koment�ř, d�l třet�. 1936, s. 34; Hendrych, J. Katolick� c�rkev. In Slovn�k veřejn�ho pr�va československ�ho, Svazek II. Praha, 1929, s. 155; Hobza, A. �vod do c�rkevn�ho pr�va, II. vyd�n�. 1936, obdobně Praž�k, J. Rakousk� pr�vo veřejn�, d�l prvn�. Praha, 1898, s. 64: "T�mto čl�nkem ovšem o sobě nebyla omezena spůsobilost k pr�vům společnost� n�božensk�ch, n�brž bylo pouze dovoleno, že mohou budoucně b�ti vyd�ny z�kony obsahu naznačen�ho, kter�ž vůbec zn�my jsou pode jm�nem z�konů amortisačn�ch.". Vedlejš� �častn�k 1) a d�lem t�ž navrhovatel� dovozuj� nemožnost (proti�stavnost) obnovy vlastnick�ho pr�va c�rkevn�ch subjektů bez zřetele k tomu, že dobov� pr�vo nepochybně neobsahovalo amortizačn� z�kony jakožto pr�vu zn�m� institut omezuj�c� možnost nabyt� vlastnictv� k t�ži c�rkevn�ho subjektu, a op�raj� se argumentačně toliko o existenci veřejnopr�vn� ochrann� a dozorov� �pravy, kter� c�rkevn�mu subjektu (naopak) ztěžovala zcizen� a zat�žen� již vlastněn� věci. Takov� v�klad jde zřejmě zcela proti logice dobov�ho pr�va a přisuzuje tak dispozičn�m omezen�m z hlediska eventu�ln� obnovy vlastnick�ho pr�va stejně z�sadn� �činky, jak� mohly představovat pr�vě amortizačn� z�kony, tedy v obou př�padech by nebylo vlastnick�ho pr�va, kter� by bylo možno obnovit.

124. V ot�zce, zda věci n�ležej�c� do c�rkevn�ho jměn�, zvl�ště věci kvalifikovan� kanonick�m pr�vem jako res sacrae (věci svat�, zejm. kostely, kaple, olt�ře, bohoslužebn� n�čin�), mohly b�t předmětem pr�vn�ho obchodu, tedy i předmětem vlastnictv�, panovala rovněž v přev�žn� doktr�ně i praxi, přinejmenš�m od 2. poloviny 19. stolet�, shoda. "Die Verm�gensobjecte �ndern ihre physische natur dadurch nicht, da� sie kirchliche werden, damit �ndert sich auch nicht die juristische Beschaffenheit. Es untersteht solglich das kirchliche Verm�gensrecht an sich den Grunds�tzen des Privatrechts in derselben Weise als jedes andre" ("Předměty vlastnictv� neměn� svoji fyzickou podstatu t�m, že se stanou c�rkevn�mi, t�m se neměn� ani jejich pr�vn� povaha. T�m je tak� samotn� c�rkevn� majetkov� pr�vo podř�zeno z�sad�m soukrom�ho pr�va stejn�m způsobem jako každ� jin�") [Schulte, J. F. Lehrbuch des katholischen und evangelischen Kirchenrechts nach dem gemeinen Rechte, dem Rechte der deutschen L�nder und Oesterreichs. Vierte Auflage. Gie�en, 1886; srov. např. t�ž podrobnějš� pojedn�n� Wapp�us, H. Zur Lehre von den dem Rechtsverkehr entzogenen Sachen nach r�mischen und heutigen Recht. G�ttingen, 1867, s. 49 a n�sl., kter� však v "jist�m smyslu" extrakomercialitu shled�val, č�mž rozuměl nutnost zachov�vat �čel věci: "Innerhalb dieser Grenzen sind daher die res sacrae in commercio" ("Uvnitř těchto hranic jsou proto

res sacrae in commercio

") s. 64; Randa Wapp�usovi i tak v�slovně vyt�k�, že už�v� pojmu extracomerciality v "nevlastn�m smyslu", Randa, A. Pr�vo vlastnick� dle rakousk�ho pr�va. Praha, 1922, s. 20, pozn. 24]. Nahl�ženo dualitou soukrom�ho a veřejn�ho pr�va vlastnick� pr�vo (st�tu, obce, c�rkve, jak�hokoliv subjektu) nebylo vyloučeno ani u tzv. věc� veřejn�ch (Randa, A. O předmětu vlastnictv�. In Pr�vn�k 9, 1870, s. 687; explicitně k res sacrae V�žn� 1461), t�m sp�še ne u ostatn�ch věc� n�ležej�c�ch do původn�ho majetku c�rkv�. Extrakomercialita byla vztahov�na na věci, u nichž byl pojmově v�kon vlastnick�ho pr�va vyloučen (např. vzduch a jin� plyny nepojat� do n�držek) či u nichž to stanovuje z�kon (Krčm�ř, J. Pr�vo občansk�, 1946, s. 136).

125. Postaven� věc� veřejn�ch měly (nejen katolick�) kostely a kaple

quae communi usui destinatae sunt

, veřejn� pr�vo už�v�n� se vztahovalo na věř�c� př�slušn� konfese (Randa, A., 1870, s. 689). "Veřejnost" kaple (

mutatis mutandis

obdobn� sakr�ln� stavby evangelick�, židovsk�) však nespoč�vala v jej�m "veřejnopr�vn�m vlastnictv�" či obdobn�m konstruktu, n�brž ve skutečnosti, že se v n� kon� "veřejně př�stupn� bohoslužba" (srov. Boh. A 3140/24). To každop�dně bez ohledu na osobu vlastn�ka (mohl j�m b�t st�t, obec, c�rkev či jin� subjekt), přičemž podstata vlastnick�ho pr�va k takov� stavbě nebyla veřejnopr�vn� regulac� dotčena. Doktr�na mezi věci plně

in commercio

v�slovně řadila "[v]ěci k bož�m služb�m zasvěcen� (

res sacrae

jako kostely, olt�ře a c�rkevn� n�řad�. Neboť věci tyto jsou vlastnictv�m buďsi c�rkevn�ch �stavů neb soukromn�ků, na př. dom�c� kaple (

capellae privatae

) a nejsou dle pr�va rakousk�ho z pr�vn�ho obchodu soukromn�ků vyloučeny, jakkoliv fakticky předmětem jeho neb�vaj�" (Randa, A., 1870, s. 691). "Nach den heutigen Rechtsbegriffen sind die res sacrae d. h. die zum christlichen Gottesdienst unmittelbar bestimmten Sachen Gegendstand des Eigenthums; sie stehen sowohl im Eigenthum der Kirche und betreffen den kirchlichen Institute als sie auch im Eigenthum von Privaten stehen k�nnen, wie z. B. bei Hauscapellen"("Na z�kladě dnešn�ho pr�vn�ho pojet� jsou res sacrae, tj. k c�rkevn� bohoslužbě bezprostředně určen� věci, předmětem vlastnictv�; mohou b�t ve vlastnictv� jak c�rkve a t�kat se c�rkevn�ch instituc�, tak mohou b�t ve vlastnictv� soukrom�ch osob, jako např. dom�c� kaple") - Unger, J. System des �sterreichischen Allgemeinen Privatrechts, Erster Band, Vierte Auflage. Leipzig, 1876, s. 367; obdobně Rittner, E. C�rkevn� pr�vo katolick�, druh� d�l. Praha, 1889, s. 181. Pokud ani

res sacrae

nebyly z pr�vn�ho obchodu vyloučeny, o dalš�ch věcech tvoř�c�ch c�rkevn� majetek (pole, les) nebylo již vůbec pochyb. Bez v�znamu je nyn� skutečně specifick� postaven� relikvi�, což ani nen� předmětem n�mitek.

X/c

Charakter katolick�ho c�rkevn�ho majetku po veřejnopr�vn� str�nce

126. Veřejnopr�vn� regulaci představoval ve vztahu ke katolick� c�rkvi z�kon č. 50/1874 ř. z., j�mžto se vyd�vaj� ustanoven�, kter�mi se upravuj� zevnitřn� pr�vn� poměry c�rkve katolick�. Podrobnosti stran spr�vy katolick�ho c�rkevn�ho jměn� upravovala zejm�na nař�zen� Ministerstva kultu a vyučov�n� č. 162/1860 ř. z., o zcizen� a zavazen� katolick�ch kostelů, obroč� a duchovn�ch �stavů, a nař�zen� Ministerstva justice č. 175/1860 ř. z., ohledně zcizen� a zat�žen� katolick�ch kostelů, obroč� a c�rkevn�ch �stavů; do československ�ho pr�vn�ho ř�du byla recipov�na i řada dalš�ch konfesněpr�vn�ch předpisů. Ustanoven� � 38 z�kona č. 50/1874 ř. z. znělo: "Co se t�če hospodařen� s jměn�m c�rkevn�m, jest pravidlem, že jměn� c�rkevn� pož�v� t� ochrany st�tn�, kter�ž pož�vaj� nad�n� obecně užitečn�. St�tn� spr�va z�ležitost� duchovn�ch m� zvl�ště pr�vo, přihl�žeti k tomu, aby se z�kladn� jměn� kostelů a �stavů c�rkevn�ch zachovalo, zjednati si jistotu, zda-li toto jměn� tu jest, a shled�-li by se, že něco sch�z�, učiniti, čeho potřeb�, aby se to nahradilo. Co se toho t�če, č� jest jměn� z�dušn� a prebendn�, a co se t�če jin�ch poměrů k tomuto jměn� z pr�va soukrom�ho vzch�zej�c�ch, jest pravidlem to, co o tom vyměřeno v obecn�m pr�vě občansk�m; vzešla-li by o to rozepře, rozhodne o n� soud." Projevem t�to st�tn� ochrany byla z�sada, že ke zcizen� nebo zat�žen� c�rkevn�ho majetku bylo s ohledem na v�ši uvažovan� dispozice třeba st�tn�ho souhlasu, přičemž konkr�tn� parametry a postupy pro posouzen� předložen� ot�zky nyn� nejsou podstatn�. Stran systematiky v�kladu vztahu o. z. o. a z�kona č. 50/1874 ř. z., kdy citovan� literatura a judikatura a posl�ze i �stavn� soud přej�maj� n�hled pravideln� �pravy c�rkevn�ho majetku prostřednictv�m o. z. o. a veřejnopr�vn� �pravy v�jimek prostřednictv�m z�kona č. 50/1874 ř. z., může se objevit n�mitka, že zněn� � 38 z�kona č. 50/1874 ř. z. tento n�hled vylučuje, neboť režim o. z. o. se zd� b�t založen pr�vě předpisem veřejnopr�vn�m, tedy toliko v jeho mez�ch, prostřednictv�m v�slovn�ho odkazu, a nikoliv jako pravidlo. V tomto je možno odk�zat na důvodovou zpr�vu k z�konu č. 50/1874 ř. z., kter� explicitně uv�d�, že přestože se jedn� o samozřejmost, je tento odkaz v�slovně vložen, aby se předešlo argumentu

a contrario

, a to s ohledem na �pravu patron�tn�ho pr�va, kde je obdobn� odkaz formulov�n. Je tedy zřejm�, že odkaz na o. z. o. byl vložen z důvodu pr�vn� jistoty s ohledem na specifickou konstrukci jin�ch ustanoven� z�kona, nikoliv proto, že by teprve tento odkaz měl b�t z�kladem pro aplikaci o. z. o. (podle Bušek, V. a dalš�. Československ� c�rkevn� z�kony, s. 227-228).

127. K �činkům veřejnopr�vn� regulace založen� k rozhodn�mu datu předevš�m z�konem č. 50/1874 ř. z. dopadaj�c�m na vlastnick� poměry c�rkevn�ch subjektů (c�rkve katolick�) nezb�v� než konstatovat, že dobov� doktr�na ani judikatura nesvědč� z�věru navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků o pojmov� absenci vlastnick�ho pr�va či naopak existenci zvl�štn�ho "veřejn�ho vlastnictv�". K v�kladu dobov�ho pr�va např. Slovn�k veřejn�ho pr�va československ�ho uv�d� n�sleduj�c�: "Podle recipovan�ch předpisů rakousk�ch nejen že st�t neomezuje nab�v�n� c�rkevn�ho jměn�, ale naopak svou pomoc� zajišťuje, aby jměn� c�rkevn� bylo skutečně sv�mu určen� zachov�no. V ot�zce vlastnick�ho pr�va a ostatn�ch soukromopr�vn�ch poměrů jměn� c�rkevn�ho jsou směrodatn�mi v�hradně předpisy všeobecn�ho pr�va občansk�ho (� 38 odst. 2 z�k. č. 50/1874 ř. z.). Podmětem majetkov�ch vztahů může b�ti pouze jednotliv� instituce c�rkevn� jako osoba pr�vnick� (tedy kostel, farn� obroč�, kapitula, nadace atd.)" - Hendrych, J. Katolick� c�rkev. In Slovn�k veřejn�ho pr�va československ�ho. Svazek II. Praha, 1929, s. 156. Tento pr�vn� stav se vykl�d� jako "pr�vo dozoru, v němž ostatně je i jist� ochrana majetku samotn�ho a zabezpečen� před zneužit�m" (s. 158). "[K]dežto svat� věci často c�rkvi ani nen�ležej� (na př. kaple z�meck�), benefici�ln� věci rovněž jak fabričn� jměn� mus� b�t vlastnictv�m toho kter�ho c�rkevn�ho �stavu, ač maj�-li �čelu sv�mu dost�ti" (Praž�k, J. Benefici�ln� věci. In Ottův slovn�k naučn�, sv. 3, s. 745). "Věnuj�-li se předměty veřejn� bohoslužbě, nepozb�vaj� t�m způsobilosti, b�ti předmětem pr�va soukrom�ho. Mohou i nad�le b�ti ve vlastnictv� jednotlivců nebo pr�vnick�ch osob. Jsou přes toto věnov�n� předmětem vydržen�, zcizen� a zat�žen� ve smyslu soukrom�ho pr�va. Pokud toto věnov�n� k �čelům bohoslužebn�m trv�, jest ovšem toto vlastnick� pr�vo obmezeno. Neboť i vlastn�k předmětů mus� db�ti pr�vn�ch n�sledků, plynouc�ch z takov�ho věnov�n�, pokud tento z�vazek nen� zrušen. Že by tyto předměty takov�mto věnov�n�m staly se v�lučn�m předmětem pr�va veřejn�ho, nen� platn�mi z�kony odůvodněno. Zv�šen� pr�vn� ochrana, již těmto předmětům z�konod�rstv� zaručuje (� 174, 175, 122 tr. z�k., � 15, 250 ex. ř.), neznamen�, že věci ty jsou v�lučně předmětem pr�va veřejn�ho" (V�žn� 1461).

128. Na uveden� je nutno nav�zat v�kladem, že dobov� (veřejnopr�vn�) v�klad pojmu "c�rkevn� jměn�" zahrnoval i věci, kter� vlastnicky nepř�slušely c�rkevn�m subjektům, n�brž byly c�rkevn�m �čelům toliko věnov�ny, přičemž pr�vě toto věnov�n�, tedy �čelov� určen�, ukazuje intenzitu veřejnopr�vn� regulace. "V t�to souvislosti dlužno pouk�zati na to, že věnov�n�m určit�ho předmětu (n�řad� bohoslužebn�ho, zvonů, zvonice, budovy kaple nebo kostela) k �čelům c�rkevn�m a přijet�m tohoto určen� ze strany org�nů c�rkevn�ch, nemus� nastati změna pr�va vlastnick�ho, vlastn�k těchto předmětů pozb�v� však d�le voln� dispozice jimi a nemůže bez souhlasu c�rkve odn�ti je tomuto �čelu a věnovati je �čelu jin�mu" (Hendrych, J. Katolick� c�rkev. In Slovn�k veřejn�ho pr�va československ�ho, Svazek II. Praha, 1929, s. 161). V tomto duchu i prvorepublikov� Nejvyšš� spr�vn� soud důsledně rozlišoval, o jakou rovinu pr�vn�ch vztahů se v př�padě sporu o c�rkevn� jměn� jedn�: předevš�m nerozhodoval spory vlastnick�, neboť i z ustanoven� � 38 z�kona č. 50/1874 ř. z. plynulo, že spory svou podstatou soukromopr�vn� (spory o vlastnictv�) jsou př�slušny rozhodovat soudy (civiln�), pokud by se však jednalo o dispozici s věc� věnovanou c�rkevn�m �čelům (zvony, kaple apod.), omezuje veřejn� pr�vo aktu�ln�ho vlastn�ka, byť j�m byl subjekt nec�rkevn�, a v takov�m př�padě ohledně dispozice př�slušnost spr�vn�ch org�nů d�na je (nam�tkou n�lez předlitavsk�ho SSD ze dne 19. 3. 1891, Budw. XV 5839; n�lezy NSS Boh. A 1661/22, 2865/23, 2866/23, 3140/24, 3448/27, 4231/24, 6491/27, 7096/28, 7998/29 aj.). Podobně i ve vztahu k farn�m budov�m: "U tohoto [c�rkevn�ho] jměn� jde nejenom o takov� předměty, kter� d�vaj� užitek a jsou ve vlastnictv� obroč�, n�brž i o věci, kter� sice k obroč� vlastnicky nen�ležej�, jsou však na z�kladě sv�ho věnov�n� trvale spojeny s určit�m duchovn�m m�stem do t� m�ry, aby mohly trvale sloužiti k už�v�n� a potřebě držitele farn�ho �řadu" (Boh. A 1246/44). Nejvyšš� spr�vn� soud tedy považoval za samozřejm�, že jednotliv� věci (spadaj�c� pod pojem c�rkevn�ho jměn�) mohou b�t ve vlastnictv� c�rkevn�ch subjektů, ovšem z povahy věci se v jeho judikatuře objevuj� předevš�m ty situace, kdy veřejnopr�vn� opr�vněn� svědčilo c�rkevn�mu subjektu i ve vztahu k věcem třet�ch osob. Nelze proto logicky činit ten z�věr, že pokud judikatura Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu obsahuje zpravidla situace střetu veřejn�ho opr�vněn� c�rkevn�ho subjektu s vlastnick�m pr�vem jin�ho subjektu, lze z tohoto z�roveň odvodit nevlastnick� vztah c�rkevn�ch subjektů i k ostatn�mu majetku. K uveden� judikatuře Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu je pak komplement�rn� judikatura Nejvyšš�ho soudu (např. V�žn� 1461, citov�no v�še). Je nutno zdůraznit, že pokud vedlejš� �častn�k 1) na řadu n�lezů Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu odkazuje, nen� zřejm�, jak�ho argumentačn�ho c�le se snaž� dos�hnout, neboť teze o pojmov� absenci vlastnick�ho pr�va c�rkevn�ch subjektů k původn�mu majetku z nich v ž�dn�m př�padě neplyne.

129. Je d�le nepochybn�, že st�tn� schv�len� dispozice s c�rkevn�m majetkem nemělo, podle pr�va ani dle praxe, ten charakter, že by st�t vstupoval do pozice vlastn�ka (spoluvlastn�ka) a že by tedy dispozice s majetkem z�visela na autonomn� vůli st�tu (k dobov�mu v�kladu pojmu "dispozice st�tu" s c�rkevn�m jměn�m viz d�le). "[P]latnost zcizen� anebo zat�žen� jest tu z�visl� na svolen� činitele, kter� s�m nen� ani vlastn�kem ani k zastupov�n� vlastn�ka povol�n" (Randa, A. Pr�vo vlastnick� dle rakousk�ho pr�va. Praha, 1922, s. 73). Tento �činek založen� vlastnick�ho postaven� st�tu (jakkoliv jej navrhovatel� naznačuj�) je jednoznačně vylučov�n dobovou judikaturou (kromě toho, že st�tn� schv�len� vlastnick� dispozice vych�z� z existence vlastnictv� třet� osoby již pojmově): "Ve všech projedn�van�ch př�padech běž� o zcizen� c�rkevn�ho majetku v ceně přes 200 Kč, tud�ž o pr�vn� jedn�n�, jež podle � 51 z�k. ze 7. května 1874 č. 50 ř. z. a ministersk�ho nař�zen� z 20. června 1860 č. 162 ř. z. vyžaduj� ke sv� platnosti st�tn�ho schv�len�. Již ze samotn�ho pojmu ,schv�len�' plyne, že předmětem jeho může b�ti jen takov� disposice s majetkem c�rkevn�m, kter� - kdyby nebylo onoho omezen� - byla by o sobě s to, aby založila pr�vn� �činky j� zam�šlen�. Jednou z podstatn�ch n�ležitost� každ�ho pr�vn�ho jedn�n� vůbec a tedy i trhov�ch smluv, o něž jde, jest prohl�šen� vůle jednaj�c�ch osob, t. j. takov� projev, z něhož lze souditi, že osoba prohlašuj�c� něco chce (� 1054 a 869 o. z. o.). Sch�z�-li tento podklad, nelze vůbec mluviti o pr�vn�m jedn�n� a nebylo by pak ovšem ani způsobil�ho předmětu pro nějak� schvalov�n� st�tn� spr�vy z hlediska dozoru nad neztenčen�m zachov�n�m jměn� c�rkevn�ho ve smyslu uveden�ch předpisů" (Boh. A 9981/32). Proto, pokud nedošlo k z�vazn�mu vyj�dřen� vůle věc zcizit ze strany c�rkevn�ho subjektu, je schv�len� ze strany st�tu bezpředmětn�, zejm�na nemůže vůli vlastn�ka nahradit. "St�tn�m dozorč�m �řadům př�sluš� ohledně spr�vy c�rkevn�ho jměn� pouze vrchn� dozorč� pr�vo a nejsou tyto opr�vněny činiti sv�mocně na m�stě autonomn� spr�vy jměn� samostatn� opatřen� spr�vn�, jmenovitě ne takov�, kter� nemaj� z�konn� podklad. Je nepř�pustn�, aby st�tn� dozorč� �řad povolil slevu pachtovn�ho z pozemků kosteln�ch proti vůli spr�vce jměn�" (Budw. 10189, podle Bušek, V. a dalš�. Československ� c�rkevn� z�kony, s. 386). Uveden� je pak v�znamn� z hlediska n�mitky vedlejš�ch �častn�ků stran tvrzen� absence "priv�tn� autonomie" na straně c�rkv� (odst. 11), k čemuž lze podotknout, že autonomie vůle se projevuje pojmově vždy v mez�ch z�konů (� 364 odst. 1 o. z. o), tedy skutečnost, že vlastnickou dispozici nelze učinit contra legem, je zcela přirozen� a pr�vem předv�dan�. Pokud vedlejš� �častn�k 1) přisuzuje "zvl�štn� v�znam" n�lezu Boh. A 12138/35, nen� zřejm�, v čem z�věr, kter� vedlejš� �častn�k 1) zdůrazňuje ("koupě nemovitosti katolickou c�rkv�, kter� přesahuje r�mec obyčejn� spr�vy c�rkevn�ho jměn�, podl�h� ve smyslu ustanoven� � 38 z�kona č. 50/1874 ř. z. a � 233 o. z. o. schv�len� st�tn� spr�vy kultov�") svědč� pro absenci vlastnick�ho pr�va na straně c�rkevn�ch subjektů. Ryze veřejnopr�vn� spor o rozsah veřejnopr�vn� regulace totiž nic nevypov�d� o povaze a existenci soukromopr�vn�ch vztahů k věci. I v tomto ohledu je tedy vyloučeno, že by c�rkevn� jměn� bylo pojmově ch�p�no jako vlastnictv� st�tu.

130. Vedlejš� �častn�k 1) zdůrazňuje "�čelovost" c�rkevn�ho jměn�, tedy jeho veřejnopr�vn� určen� k podpoře c�rkv� (resp. c�rkve katolick�), č�mž maj� b�t eliminov�ny vlastnick� vztahy k jednotliv�m věcem (jinak tato n�mitka nem� v tomto ř�zen� smysl). T�m se bl�ž� konceptu c�rkevn�ho jměn� jako samostatn�ho veřejn�ho fondu (souhrnu majetku pojen�ho veřejn�m �čelem), vlastnicky oddělen�ho od c�rkve. Nejvyšš� spr�vn� soud však toto pojet� ve sv� judikatuře rovněž v�slovně odm�tl. V obecn� rovině vymezil veřejn� fondy pr�vě jako "takov� podstaty majetkov�, jež jsouce platn�m pr�vn�m ř�dem určeny k tomu, aby byly hospod�řsk�m pokladem pro plněn� někter�ch �kolů, jež na se vzala veřejn� moc, jsou podrobeny spr�vě org�nů moci veřejn�, tak že se staly čl�nkem v organisaci veřejn� spr�vy." Z�roveň však explicitně uvedl, že c�rkevn� jměn� povahu takov�ho veřejn�ho fondu nem� (Boh. A 3501/24), a to ani na Slovensku (Boh. A 3968/24): na c�rkevn� jměn� "platn� pr�vo nepohl�ž� jinak, než jako na předmět jist� p�če a dozoru org�nů st�tn�ch." V př�padě c�rkevn�ho jměn� se tedy nejednalo o pouh� souhrn samostatn�ho (veřejn�ho, "individu�lně nevlastněn�ho") majetku, kter� by měl b�t s c�rkevn�mi subjekty pojen toliko veřejn�m �čelem podpory c�rkevn� činnosti. Jak uv�d� Nejvyšš� spr�vn� soud, "z�konod�rstv� fondy veřejn� opětovně stav� v protiklad proti jměn� c�rkevn�mu." Je proto z�sadn� rozd�l mezi jměn�m c�rkevn�m a n�božensk�mi fondy, resp. N�boženskou matic�, neboť ta skutečně takov�m fondem samostatn�ho majetku oddělen�ho od st�tu, s charakteristick�m veřejn�m c�rkevn�m �čelem, byla a je. Je proto nyn� - což plat� ve vztahu k n�mitk�m navrhovatelů a vedlejš�ho �častn�ka 1) - nespr�vn� vztahovat na obě zm�něn� množiny majetku stejn� režim, tedy zejm. na c�rkevn� majetek vztahovat jak�si nevlastnick� režim ř�zen� toliko veřejn�m (c�rkevn�m) �čelem. Veřejn�m fondem pak nebyl ani pozemek c�rkevn� nadace (NSS z 2. 5. 1924 č. 7070/23, podle Bušek, V. a dalš�. Československ� c�rkevn� z�kony, s. 396; c�rkevn� nadace měly specifick� režim spr�vy stanoven � 47 z�kona č. 50/1874 ř. z.).

131. Jist� "�čelovost" majetku předevš�m nebyla jak�msi specifikem pr�vě c�rkevn�ho jměn�. Navrhovatel� a vedlejš� �častn�k 1) opom�jej�, že v př�padě pr�vnick�ch osob tvořen�ch majetkov�m substr�tem, tedy v př�padě nadac� v širš�m smyslu, je �čelovost majetku nikoliv st�tn�m "omezen�m," n�brž pojmov�m znakem, bez něhož zpravidla nelze pr�vnickou osobu nadačn�ho typu založit (je možno podotknout, že "společn� sledov�n� nějak�ho �čelu" bylo podle dobov� doktr�ny podstatn�m znakem jak�koliv pr�vnick� osoby, tedy i korporace, Krčm�ř, J. Pr�vo občansk� I. Praha, 1946, s. 152). Je nutno dodat, že st�tn� dohled nad c�rkevn�m jměn�m de iure i de facto vych�zel z principů dozoru st�tu nad nadacemi obecně prospěšn�mi. Ani k nim nebylo dovozov�no vlastnictv� st�tu (č�mž nen� vyloučeno, aby někter� nadace st�t spravoval; Hermann-Otavsk�, E. Nadace. In Slovn�k veřejn�ho pr�va československ�ho, Svazek II. 1932, s. 718). Zjevně se tedy v př�padě st�tn�ho dozoru nad c�rkevn�m jměn�m nejedn� o institut v pr�vu jinak nezn�m� či jedinečn�, zakl�daj�c� důvod pro zvl�štn� př�stup. Současn� z�kon č. 40/1964 Sb., občansk� z�kon�k, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, rovněž v � 18 odst. 2 p�sm. b) obecně hovoř� o "�čelov�m sdružen� majetku," č�mž m� b�t odlišeno sdružen� osob (korporace) či pr�vnick� osoby sm�šen� povahy. Nem� t�m však b�ti řečeno, že "�čelovost" způsobovala založen� vlastnick�ho pr�va (či někter� z jeho složek) na straně st�tu. Je nutno zdůraznit, pokud to neplyne z dosavadn�ho v�kladu, že naprost� většina c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob katolick� c�rkve spoč�vala pr�vě na majetkov�m (nadačn�m či sm�šen�m) z�kladě. Ona "�čelovost" proto nebyla vnucen�m omezen�m ze strany st�tu, n�brž pojmov�m znakem (obecně prospěšn� či c�rkevn�) pr�vnick� osoby nadačn�ho typu. Funkčně naz�r�no, ona �čelovost c�rkevn�ho jměn� plynula předevš�m ze z�jmů samotn� c�rkve (přesněji kanonick�ho pr�va), což st�t akceptoval do předpisů pr�vn�ch: "N�božensk� r�z a posv�tn� �čel jměn� c�rkevn�ho nezbytně se dom�h�, by jměn� to vezdy neztenčen� se zachovalo a sloužilo st�le �čelům zbožn�mi d�rci stanoven�m" (s odkazem na kanonickopr�vn� normy Brychta, A. O jměn� c�rkevn�m a jeho spr�vě. Hradec Kr�lov�, 1910, s. 586). Celkov� kanonickopr�vn� vymezen� �čelu c�rkevn�ho jměn� (nejen vymezen� �čelu, ale i jeho struktury apod.) akceptovan� rakousk�m pr�vem se pak pochopitelně projevovalo i v judikatuře: "[N]elze přece přehl�dnouti, že �stavy ty resp. majetkov� podstaty jim n�ležej�c� nepřest�vaj� mezi sebou pr�vně souviseti a že neztr�cej� proto svůj zvl�štn� charakter a vlastnost jako čl�nek cel�ho velk�ho organismu c�rkve a že zůst�vaj� proto tak� v majetkově pr�vn�m poměru ve sv�m organismem c�rkve založen� podř�zenosti [n�sleduj� odkazy na učebnice c�rkevn�ho pr�va]. Na tuto pr�vn� spojitost bere zřetel tak� positivn� pr�vo, kter� zejm�na v � 53 a 54 z�kona ze 7. května 1874 č. 50 ř�šsk�ho z�kona, o �pravě zevn�ch pr�vn�ch poměrů katolick� c�rkve, zdůrazňuje z�sadu solidarity c�rkevn�ch z�jmů a z n� pak vyvozuje pr�vn� konsekvence, jež kodifikuje jako objektivn� pr�vn� normy (srov. � 53 citovan�ho z�kona, kter� zav�d� instituci ,od�mrt�' c�rkevn�ho jměn� ve prospěch n�božensk� matice, � 54, kter� normuje přikazov�n� přebytků z jedn� majetkov� podstaty c�rkevn�ho jměn� pro jin� �čely c�rkevn�). Důvodov� zpr�va k z�konu tomuto (př�loha 40 stenografick�ho protokolu Poslaneck� sněmovny, VIII. zased�n�, 1. sv.) v�slovně uv�d�, že vzhledem na kol�saj�c� n�zory o vlastnictv� k c�rkevn�mu jměn� nemůže u jednotliv�ch c�rkevn�ch �stavů b�ti předpokl�d�na takov� individualita jejich pr�vn�ch subjektů a t�m ani takov� jejich samostatnost vůči sobě navz�jem, jak� se vyskytuje při jin�ch osob�ch pr�vnick�ch aneb fyzick�ch, ba naopak že jměn� jednotliv�ch c�rkevn�ch �stavů jest věnov�no pro celkov� �čel c�rkevn� a že ho proto pro tento společn� �čel může b�ti použito" (Boh. A 4829/25). Z citovan�ho rozsudku je tedy zřejm�, že veřejn�m pr�vem akceptovan� �čelovost c�rkevn�ho jměn� nebyla v ž�dn�m př�padě ch�p�na jako oslaben� či dokonce vyloučen� vlastnick�ho pr�va c�rkevn�ch subjektů vůči třet�m osob�m (rušitelům vlastnick�ho pr�va), n�brž že vyjadřovala vz�jemnou spojitost jednotliv�ch vlastn�ků c�rkevn�ho jměn� vůči sobě navz�jem, zejm. za situace, kdy existovaly pochybnosti o tom, zda katolick� c�rkev tvoř� pr�vnickou osobu (vystupuje jako vlastn�k) v hranic�ch st�tu jako celek. Jin� poj�tko než hledisko c�rkevn�ho �čelu dobov� pr�vo neznalo, neboť c�rkevn� aktivity se projevovaly v různ�ch pr�vn�ch form�ch, v podstatně větš� š�ři, než jak jsou koncipov�ny c�rkevn� pr�vnick� osoby podle z�kona č. 3/2002 Sb. Ostatně, ani současn�mu pr�vu to nen� pr�vn� koncept nezn�m�, neboť např. c�rkevn� školy nejsou definov�ny pr�vn� formou provozovatele (zpravidla nejsou př�mo provozov�ny registrovanou c�rkv� nebo c�rkevn� pr�vnickou osobou), n�brž sv�m �čelem odvozen�m od čl. 16 Listiny. Zjevnou protismyslnost lze tak spatřovat v argumentačn� pointě navrhovatelů a vedlejš�ho �častn�ka 1), že c�rkv�m a n�božensk�m společnostem, resp. jejich c�rkevn�m pr�vnick�m osob�m, nelze v mez�ch současn� �stavnosti obnovit vlastnick� pr�vo k majetku pr�vě z důvodu, že tento majetek v minulosti sloužil k c�rkevn�m �čelům.

132. V�še uveden� se d�le prol�n� dalš�mi předpisy a prax� rakouskou i československou, kdy c�rkevn� subjekty byly za vlastn�ky jednotliv�ch nemovit�ch věc� považov�ny i ve smyslu z�kona č. 95/1871 ř. z., o zaveden� obecn�ho z�kona o pozemkov�ch knih�ch, kdy byl povolov�n vklad vlastnick�ho pr�va pr�vě ve prospěch konkr�tn�ch c�rkevn�ch subjektů, a to vklad pr�vě vlastnick�ho pr�va ve smyslu o. z. o., nikoliv pr�v jin�ch ("kultov�ch" apod.; tato skutečnost nab�v� na v�znamu při zohledněn� intabulačn�ho principu). "Za vlastn�ka lze zapsati fysickou nebo pr�vnickou osobu, ať soukrom�ho pr�va (spolek apod.), ať veřejn�ho pr�va (obec, země, st�t a pod.) ... [K]atolick� kostely, jsouce samostatn�mi pr�vnick�mi osobami [se zapisuj�] sv�m označen�m (,Ř�mskokatolick� kostel u sv. ... v N ...'), u nekatolick�ch kostelů, modliteben a vedlejš�ch �stavů n�božensk� obec. ... Při z�pisu jest však třeba db�ti, aby nebyla zaps�na za vlastn�ka osoba nezpůsobil� nab�vati věc� vůbec (např. řeholn�ci, vykonavš� slavn� řeholn� sliby, a jejich ř�dy) ..." - Rouček, F., Sedl�ček, J. Koment�ř, d�l druh�. 1935, s. 516.

133. Pokud se jedn� o pozemkovou reformu po roce 1919, tak ve smyslu � 3 p�sm. b) z�kona č. 215/1919 Sb., o zabr�n� velk�ho majetku pozemkov�ho, byl majetek veřejn�ch korporac� ze z�boru vyloučen; nikoliv však majetek c�rkevn� a nadačn� (Boh. A 3910/24). K tvrzen�, že c�rkevn� jměn� bylo pojmově ve vlastnictv� st�tu, je nutno konstatovat, že "st�t svůj vlastn� majetek nemůže zabrati" (Kaňka, J. Pozemkov� reforma. In Slovn�k veřejn�ho pr�va československ�ho, svazek III. 1934, s. 341). Srov. t�ž � 1 z�kona č. 318/1919 Sb., o zajištěn� půdy drobn�m pacht�řům, ve zněn� z�kona č. 311/1920 Sb., kter� za c�rkevn� statky považoval "nemovitosti kter�koli c�rkve nebo n�božensk� společnosti vůbec (pozemky kosteln�, z�dušn�, farn�, obročn� a pod.)." Judikatorn� spory působil předevš�m dovětek "apod.": V�žn� 1528 (aplikace na majetek farn�ho sboru Českobratrsk� c�rkve evangelick�). D�le pak viz např. V�žn� 717 (pozemky tvoř�c� fond pro budouc� zř�zen� farnosti jsou jměn�m c�rkevn�m); V�žn� 1023 (aplikace z�kona č. 318/1919 Sb. na vlastnictv� kolegi�tn� kapituly).

134. Nen� zcela zřejm�, kam argumentačně m�ř� souvisej�c� citace vedlejš�ho �častn�ka 1) (na str. 5), pokud uv�d�, že při zkoum�n� z�boru c�rkevn�ho majetku byla ot�zka, komu nemovitosti n�ležej�, "vlastnicky" zvl�šť důležit�, protože tento majetek byl často knihovně vlastnicky přips�n jedin�mu subjektu, ve skutečnosti však tvořil řadu zvl�štn�ch �čelov�ch jměn�. Tento n�zor totiž opět svědč� pro soukromopr�vn� partikularizaci majetku mezi jednotliv� c�rkevn� instituty - subjekty a neplyne z něj absence vlastnick�ho pr�va.

135. Z dalš� judikatury k rozhraničen� ot�zek "veřejnopr�vn�ch" a "soukromopr�vn�ch" se zaměřen�m na civilistick� vztahy k věcem spadaj�c�m do c�rkevn�ho jměn� viz nam�tkou V�žn� civ. 1461 (spor o vlastnick� pr�vo k věci věnovan� veřejn� bohoslužbě), Budw. 8355 (kaple na obecn�m pozemku), Gl. U. 10722 (vydržen� kostela c�rkv�), Gl. U XXXVI 4715 (spory o majetkov� pr�va k věcem n�božensk�m rozhoduj� soudy) - Bušek, Československ� c�rkevn� z�kony, s. 385, 386, 388. D�le viz t�ž judikaturu, kter� (pochopitelně) nen� uv�děna v přehledech konfesněpr�vn�ch, v n�ž se jedn� o ochranu vlastnick�ho pr�va c�rkevn�ho subjektu, ovšem řešenou ot�zkou je probl�m ryze civilistick�: V�žn� 11116 (spor o běžn� majetkov� užitky z obroč�); V�žn� 5383 (spor o vyklizen� nemovitost� ve vlastnictv� řeholn�ho ř�du); V�žn� 17806 (nucen� z�stavn� pr�vo na kl�šter ř�du); V�žn� 17845 (exekuce vnucenou spr�vou na užitky z c�rkevn�ho majetku); V�žn� 8986 (žaloba proti olomouck�mu arcibiskupstv� o zaplacen� peněžit� pohled�vky); V�žn� 1666 (spor o vyklizen� farn� budovy je sporem soukromopr�vn�m).

136. Z uveden�ho je patrno, že veřejnopr�vn� �prava ani pr�vn� praxe neměly ambici věci spadaj�c� do "c�rkevn�ho jměn�" vylučovat z dosahu soukrom�ho pr�va (o. z. o.), soudy (�řady) spr�vn� a civiln� svou př�slušnost př�sně rozlišovaly. V obecn� rovině stran vymezen� př�slušnosti viz např. Praž�k, J. Rakousk� pr�vo veřejn�, d�l druh�, Pr�vo spr�vn�. Praha, 1905, s. 88 a n�sl., a tam citovanou literaturu.

X/d

K n�mitce "ne�pln�ho" vlastnictv�

137. Ke zvl�štn� ot�zce, zda byl pr�vn� vztah c�rkevn�ch subjektů k c�rkevn�mu majetku vztahem dělen�ho, užitkov�ho vlastnictv� (� 357 a n�sl. o. z. o.), odpov�d� �stavn� soud, že tato ot�zka v prv� řadě nem� �stavněpr�vn� relevanci, neboť v �stavn�m poř�dku nen� obsažen z�kaz zm�rňovat majetkov� křivdy nastal� na užitkov�m vlastnictv�. Ve druh� řadě je nutno podotknout, že směrem k t�to tezi navrhovatel� ani vedlejš� �častn�k 1) věcně neargumentuj�, toliko z n� implicitně vych�zej�. Pokud odhl�dneme od historick�ho trendu, kter� z�sadně posiloval postaven� užitkov�ho vlastn�ka vůči vrchn�mu vlastn�ku (až do situace �pln�ho vlastnictv�), v dobov� doktr�ně ani judikatuře �stavn� soud nenalezl oporu pro z�věr, že pr�vě vztah c�rkevn�ch subjektů k původn�mu majetku měl b�t vztahem vlastnictv� užitkov�ho. Zjevně se nejednalo o "statky lenn�, statky dědičn�ho pachtu a dědičn�ho n�jmu" a ani dobov� interpretace tento pojem na c�rkevn� majetek nerozšiřovala. Doktr�na 2. poloviny 19. stolet� dř�vějš� teorie o ius supremi dominii, dominium eminens na straně panovn�ka, zařazovala na konec 18. stolet�, avšak: "Bylo by zbytečno š�řiti slov o tom, že v�še dotčen� teorie nem� ani toho nejmenš�ho podkladu; na st�tě z�lež�, chce-li c�rkevi přiznati spůsobilost nab�vati majetku; jakmile však c�rkevi tuto spůsobilost přizn�, mus� vlastnictv� c�rkve šetřiti tak jako každ� jin�. Zabr�n� statků duchovn�ch lze tud�ž připustiti jen za takov�ch okolnost�, kter� ospravedlňuj� porušen� vlastnictv� soukrom�ho. Každ� teorie, kter� v tom ohledu st�tu větš� pr�va vůči majetku c�rkevn�mu přizn�v� než k majetku soukrom�mu, jest jen pl�št�kem bezpr�v�" (Rittner, E. C�rkevn� pr�vo katolick�, druh� d�l. Praha, 1889, s. 179). Je možno podotknout, že v pr�vn�m režimu dělen�ho vlastnictv� skutečně č�st c�rkevn�ho majetku byla, přičemž však navrhovatel� přehl�ž�, že ve zcela jin�m smyslu. Za v�lučn� pr�vo k užitkům bylo považov�no pr�vo beneficiantovo (typicky far�ř) k duchovn�mu beneficiu, jinak t�ž obroč�, jakožto souhrnu majetku trvale spojen�ho s duchovn�m �řadem (srov. Rouček, F., Sedl�ček, J. Koment�ř, d�l druh�. 1935, s. 218; Krčm�ř, J. Pr�vo občansk�. 1946, s. 100). Z�kon č. 428/2012 Sb. však na někdejš� vztahy mezi obročn�kem a obroč�m vůbec nedopad�, tedy nijak neobnovuje dř�vějš� (toliko) užitkov� vlastnictv� obročn�ka, již jen proto, že tento institut z praxe katolick� c�rkve vymizel a obročn�ků již v�ce nen�. K tvrzen�, že původn� majetek c�rkv� byl pojmově předmětem dělen�ho vlastnictv� (kdy vrchn�m vlastn�kem měl b�t st�t), navrhovatel� nepřipojuj� přesvědčivou argumentaci, neboť citovan� literatura a judikatura jejich tvrzen� vyvrac�.

X/e

K n�mitce "veřejn�ho" vlastnictv�

138. Zejm�na vedlejš� �častn�k 1) tvrd�, že c�rkve původn� majetek "nikdy jako soukrom� osoby nevlastnily", že tento majetek neměl "soukromopr�vn� povahu." V tomto vedlejš� �častn�ci odkazuj� na texty A. Hobzy a stanovisko Kancel�ře prezidenta republiky z roku 1946. K tomu �stavn� soud ve světle v�še uveden�ho dod�v�, že vedlejš� �častn�k 1) nikterak nevysvětluje, co pod pojmy "soukromopr�vn� povaha" či "veřejn� vlastnictv�" rozum�, zejm�na pak přehl�ž� dobov� pr�vn� stav, existuj�c� pr�vn� stav, dobovou i současnou judikaturu soudů, včetně soudu �stavn�ho, a rovněž dobov�, značně proměnliv� politick� kontext (viz d�le).

139. M�-li se v př�padě "veřejn�ho vlastnictv�" jednat o teoretick� konstrukt modifikuj�c� vlastnick� pr�vo podle � 353 a n�sl. o. z. o., či mu př�mo konkuruj�c�, lze pouk�zat na dobovou veřejnopr�vn� i soukromopr�vn� doktr�nu, kter� takov� koncepce odm�tala: "Vskutku však neliš� se vlastnick� pr�vo veřejn�ch korporac� ani v př�čině věci veřejn�mu už�v�n� zůstaven�ch nijak co do podstaty sv� od vlastnick�ho pr�va osob soukrom�ch a nějak�ho vlastnictv� veřejnopr�vn�ho vůbec nen�" (Praž�k, J. Rakousk� pr�vo veřejn�, d�l prvn�, č�st prvn�: �stava obecn�. Praha, 1900, s. 355). "Obč. z�k. spr�vně nepod�v� definici vlastnictv� jako subjektivn�ho pr�va, kter� se vyskytuje velmi často v doktrině. Definice takov� jsou jen ohlasem politick�ch ideologi�: buď individualistick� nebo socialistick� nebo korporačn� nebo jak�koliv jin�" (Sedl�ček, J. Vlastnick� pr�vo: koment�ř. Praha, 1935, s. 23).

140. Je nutno navrhovatelům připomenout, že pr�vo před rozhodn�m obdob�m neznalo různ� druhy vlastnictv� (odhl�dneme-li pr�vě od rezidu�ln�ho dělen�ho vlastnictv�), jako tomu bylo po roce 1948 (vlastnictv� společensk� socialistick�: st�tn�, družstevn�; osobn�; soukrom�; k tomu srov. �stavy z let 1948 a 1960 a oba občansk� z�kon�ky). Př�značně ani současn� pr�vo nezn� různ� formy vlastnictv� pro různ� subjekty, viz čl. 11 odst. 1 Listiny. V př�padě jednotn�ho vlastnictv� zaveden�ho o. z. o. se jedn� o z�kladn� pr�vn� institut, kter� byl zcela esenci�ln�m pro modern� pr�vn� ř�dy a kter� trv� dosud.

141. Pokud zvl�ště vedlejš� �častn�k 1) odkazuje na texty Anton�na Hobzy, kter� maj� svědčit pro z�věr, že charakter c�rkevn�ho majetku anebo charakter c�rkevn�ch subjektů vylučovaly existenci vlastnick�ho pr�va, �stavn� soud podot�k�, že vedlejš� �častn�k 1) zcela odhl�ž� od kontextu a zaměňuje popis pr�vn�ho stavu s jeho kritikou. V odkazovan�m �vodu do c�rkevn�ho pr�va (Hobza, A., s přispěn�m Turečka, J. �vod do c�rkevn�ho pr�va, II. vyd�n�. Praha, 1936) Hobza uv�d� - a to ve shodě s v�še uveden�m - že majetkopr�vn� způsobilost v Československu, podobně jako již dř�ve v Rakousku, byla přizn�na "každ�mu c�rkevn�mu institutu pr�voplatně vznikl�mu" (s. 239). "Vlastn�kem je jednotliv� lok�ln� c�rkevn� �stav (�řad) nebo ta kter� c�rkevn� korporace, zř�zen� na st�tn�m �zem�, to je t. zv. teorie institutov�. ... Prakse československ�, podobně jako dř�ve prakse rakousk� a uhersk�, vych�z� z teorie institutov�" (s. 262-263). Po tomto konstatov�n� pak teprve v dalš� podkapitole po shrnut� jin�ch teori�ch uv�d�: ... e) Nejv�ce se spr�vn�mu n�zoru bl�ž� teorie antidomin�ln�, kter� odm�t� vůbec aplikaci pojmu soukrom�ho vlastnictv� na t. zv. majetek c�rkevn�. ... T. zv. c�rkevn� majetek je zvl�štn�m druhem veřejn�ho jměn� a vlastnictv� k němu je vlastnictv�m veřejnopr�vn�m. ... U n�s nen� sice ofici�lně uzn�na teorie veřejn�ho vlastnictv� (domaine public, �ffentliches Eigentum), kter� byla vybudov�na zejm�na ve francouzsk� literatuře a praksi, ale to ničeho neměn� na poznatku, že naše positivn� pr�vo nen� vybudov�no na principu voln� disposice toho kter�ho vlastn�ka (ve smyslu pr�va soukrom�ho), n�brž na z�sadě v�zanosti pro jist� veřejn� �čel a v souhlase s n� na principu veřejn� spr�vy majetkov� na z�kladě st�tn�ch z�konů a pod rozhoduj�c�m vlivem st�tn�ch z�konů" (s. 262-263). Netřeba zdůrazňovat, že pr�vě Hobza byl radik�ln�m př�znivcem odluky c�rkv� od st�tu po francouzsk�m vzoru, kter� se mu dokonce později jevil jako "polovičat� a nedůsledn�" ve srovn�n� s "bolševick�m režimem" (Hobza, A. Poměr mezi st�tem a c�rkv�. Praha, 1931, s. 158), přičemž z těchto pozic důrazně kritizoval poměry československ� (s. 163).

142. Z Hobzovy statě tedy jednoznačně plyne, že ani on nezpochybňoval, že rakousk�, později československ� pr�vo, považovalo za vlastn�ky jednotliv�ch věc� spadaj�c�ch do c�rkevn�ho majetku pr�vě jednotliv� c�rkevn� subjekty (pokud se nejednalo o věnovan� c�rkevn� jměn�, k němuž byla uplatněna v�hrada vlastnictv�). Tuto skutečnost však kritizuje a předkl�d� konkurenčn� "teorii veřejn�ho vlastnictv�". U n� však v�slovně připoušt�, že v praxi uplatňov�na nen�. Z uveden�ho vypl�v�, že citovan� teoretick� (v prav�m slova smyslu) �vahy nemohly b�t z�kladem pro změnu pr�vn�ch poměrů (ani před rozhodn�m obdob�m, t�m m�ně dnešn� aplikac� uveden� teorie zpětně), zvl�ště pokud předkl�dan� teorie m� b�t v př�padě c�rkevn�ho jměn� odůvodněna toliko existenc� omezen� dispozice vlastn�ka. Volnou dispozici totiž za "charakteristick�" rys vlastnictv� pokl�d� Hobza zjevně mylně (s. 260; viz předešl� v�klad).

143. Nespr�vn�m by potom byl rovněž n�hled, kter� by "teorii veřejn�ho vlastnictv�" považoval za specifickou teorii vztahuj�c� se v�hradně k c�rkevn�mu jměn�. Hobzou odkazovan� stať (Janovsk�, J. Teorie veřejn�ho vlastnictv�. Praha, 1927), z n�ž vych�z�, však m�ř� celkově na st�tn� moc, a to na půdorysu nov� ideje "kulturn�ho st�tu," navazuj�c� na ideu st�tu pr�vn�ho. Pokud se však "teorie veřejn�ho vlastnictv�" neprojevila ve vztahu k věcem př�mo slouž�c�m st�tn� moci či širš� veřejn� spr�vě, nebo dokonce k věcem považovan�m za "veřejn�" (mořsk� břeh, vodn� tok) ze sv� přirozen� podstaty, t�m obt�žněji bylo možno "veřejn� vlastnictv�" dovozovati k věcem slouž�c�m k v�konu kultu (kostely), kter� bylo lze jen těžko považovat (v obdob� prvn� československ� republiky!) za věci slouž�c� k v�konu z�kladn�ch funkc� st�tu. A ještě o to komplikovaněji bylo možno dovozovat existenci "veřejn�ho vlastnictv�" ve vztahu k těm věcem z c�rkevn�ho jměn�, jež ani př�mo k v�konu kultu neslouž� (hospod�řsk� nemovitosti). V tomto ohledu - pokud by uveden� teorie vůbec přešla do praxe - bylo by c�rkevn� jměn� jej�m okrajov�m předmětem z�jmu, nikoliv podstatou.

144. Studie Janovsk�ho je z velk� č�sti komparac� francouzsk�ch a německ�ch teori�, kter� považovaly pro obor veřejn�ho pr�va formy civiln�ho pr�va za nepř�padn�. Postupn� publicizace pr�va je podle autora věc� nutnou, neboť star� formy pr�va soukrom�ho nemohou odpov�dat v ot�zk�ch hospod�řsk�ch a soci�ln�ch poměrů v�voji k "pr�vn�mu socialismu": "Pr�vn�m socialismem rozum� se tu jedna z metod socialismu: c�liti k nov�mu uspoř�d�n� společnosti (v duchu socialistick�ch idej�) pomoc� pr�vn�ho ř�du, t. j. jeho přizpůsoben�m, přetvořen�m" (s. 13). Co se potom t�če samotn� "teorie veřejn�ho vlastnictv�", uv�d� po kritick�m rozboru nauky a praxe francouzsk�, německ� a italsk�, že jej�m c�lem je vytvořit ryze veřejnopr�vn� institut analogick� "soukrom�mu" vlastnictv� (s. 51). Předpokladem je "pln� soukromopr�vn� extrakommercialita" veřejn� věci (s. 61). Tu však res sacrae, t�m m�ně ostatn� věci spadaj�c� pod pojem c�rkevn�ho jměn�, v Rakousku ani později v Československu, jak již bylo uvedeno, nepochybně neměly. Jednoznačn� dokonce nejsou zdaleka ani komparativn� autorovy z�věry (Rakousko, Německo, Francie) stran vlastnictv� k veřejn�m cest�m a vod�m, kter� byly i rakousk�m o. z. o. prohl�šeny za veřejn� statek (na rozd�l od jměn� c�rkevn�ho), a byly proto ze sv� povahy hlavn�m předmětem studie. Nepřehl�dnutelnou přek�žkou pro z�věr, že československ� pr�vn� ř�d, judikatura či prost� praxe teorii veřejn�ho vlastnictv� akceptovala, je - i podle komparativn�ch z�věrů Janovsk�ho - skutečnost, že st�t či obec mus� v "pravideln�ch př�padech" z�skat k věci nejprve "soukrom� vlastnictv�", aby teprve posl�ze mohla b�t věc veřejn�mu �čelu věnov�na (Widmung). Po z�niku veřejn�ho určen�, aktem zrušovac�m (Einziehung, Auflassung, Entwidmung) či fakticky, pak vznik� "př�mo (automaticky) soukrom� vlastnictv�", jež však z�roveň nen� možn� bez konkr�tn�ho soukromopr�vn�ho titulu (s. 37, 41-42). Toliko ve Francii je konstatov�na existence domaine public v platn�m pr�vu, ovšem mělo se jednat o "teprve prvou etapu na cestě k teorii veřejn�ho vlastnictv�". V z�věru pak autor v rakousk�m pr�vn�m ř�du optimisticky identifikuje prvky směřuj�c� k publicizaci vlastnictv�, ovšem odkazuje na dosud neukončen� v�vojov� proces, v oček�v�n� "př�št�ho, ryze veřejnopr�vn�ho institutu, shrnuj�c�ho a vykl�daj�c�ho pr�vn� poměry veřejn�ho statku.".

145. Širš� spr�vn� věda o deset let později (Hoetzel, J. Československ� spr�vn� pr�vo. Č�st všeobecn�. Druh� vyd�n�. Praha, 1937) byla k teori�m veřejn�ho vlastnictv� zdrženliv�, neboť "ačkoliv neměly vlivu na praksi, znamenati budou vždy velik� obohacen� pr�vn� vědy" (s. 298). Drž� se klasick� nauky o veřejn� věci, kter� "svou substanc� př�mo slouž� veřejn�mu �čelu" (s. 297), zjevně na b�zi dosavadn� nauky o jej�m sm�šen�m charakteru s t�m, že s odkazem na Janovsk�ho Hoetzel konstatuje, že se "naše z�konod�rstv� st�le v�ce bl�ž� k pojmu veřejn�ho vlastnictv� potud, že st�le zřetelněji stav� do pozad� vlastn�ka substr�tu veřejn�ch cest a dost�v� na sc�nu spr�vce, p�na cesty. Srov. z�k. č. 438/19 a č. 33/22.". Z tohoto d�lč�ho z�věru o "přibližov�n� se" nelze, při zv�žen� z�sadn� převratnosti nově konstruovan�ho institutu, činit z�věr o skutečn�m uplatněn� naznačen� teorie ve vztahu k veřejn�m cest�m ani Hoetzel tak nečin�, t�m m�ně ve vztahu k dalš�m věcem.

146. Pokud by snad existence "veřejn�ho vlastnictv�" měla b�t odvozov�na od zněn� � 109 odst. 1 �stavn� listiny č. 121/1920 Sb. z. a n. "Soukrom� vlastnictv� lze omeziti jen z�konem," na z�kladě argumentu a contrario, je nutno pouk�zat na dobov� v�klad, kter� uveden� větě d�val v�znam deklarace ve prospěch "individualistick�ho ř�du hospod�řsk�ho" v protikladu k eventu�ln�mu "kolektivistick�mu ř�du hospod�řsk�mu" (podrobněji Weyr, F. Československ� pr�vo �stavn�. Praha, 1937, s. 255 a n�sl.), a nikoliv tedy v naznačovan�m smyslu, že by �stavn� listina předpokl�dala jin� než "soukrom�" vlastnictv� s nižš� �rovn� ochrany na straně c�rkevn�ch (či jin�ch) subjektů.

147. Pokud zvl�ště vedlejš� �častn�k 1) odkazuje na dokument č. 45, In Janišov�, M., Kaplan, K. Katolick� c�rkev a pozemkov� reforma 1945-1948. Praha/Brno: �stav pro soudob� dějiny AV ČR/Doplněk, 1995, s. 100-104, nebere z�roveň v �vahu, že uveden� publikace obsahuje celkem 148 dokumentů, zejm�na stanovisek ministerstev, kter� z valn� většiny se stanoviskem Kancel�ře prezidenta republiky nekoresponduj�. Z obsahu publikovan�ch dokumentů předevš�m vypl�v�, že mezi �středn�mi org�ny st�tn� spr�vy a dalš�mi st�tn�mi org�ny v letech 1945 až 1948 nepanovala odborn� ani politick� shoda v tom, zda pov�lečn� prezidentsk� dekrety aplikovat na majetek c�rkevn�ch subjektů z hlediska toho, že 1. nejde o německ� či maďarsk� pr�vnick� osoby, resp. osoby st�tně nespolehliv�, zda 2. se konfiskačn� dekrety vztahuj� na pr�vnick� osoby veřejn�ho pr�va, zda 3. se v př�padě c�rkv� jedn� o pr�vnick� osoby veřejn�ho pr�va, popř. kter� c�rkevn� subjekty za ně lze považovat, či zda 4. při eventu�ln� aplikaci dekretů šetřit obecně užitečn� charakter c�rkv� a jejich �koly, kter� lze považovat za v�kon veřejn� spr�vy (matriky). Souč�st� diskursu naopak nebyl předpoklad, že by věci ve vlastnictv� pr�vnick�ch osob veřejn�ho pr�va nebylo pr�vně možno konfiskovat vůbec, zvl�ště že by se mělo jednat v př�padě c�rkevn�ho majetku o věci již ve vlastnictv� st�tu. Stanovisko Kancel�ře prezidenta republiky do uveden�ho diskursu vneslo toliko v�še uvedenou Hobzovu tezi o tzv. veřejn�m vlastnictv�, "i když nen� naš�m pr�vn�m ř�dem převzata.". To však bez jak�koliv nov� argumentace, přičemž z�věry Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu stran povahy veřejn�ch kostelů a kapl� (coby věc� veřejn�ch) jsou zjevně nepř�padně vztaženy na cel� c�rkevn� majetek. Kultov� využit� věci (na z�kladě věnov�n�), jak uv�d� stanovisko, skutečně neplyne z pr�va vlastnick�ho, ovšem jeho existence vlastnick� pr�vo k věci nikterak nevylučuje, ani kostel nen� věc� nič� (res nulius). Skutečnost, že "c�rkevn� majetek ... je jměn�m �čelov�m a nemůže b�ti sv�mu �čelu odňat bez souhlasu st�tu" vypov�d� o jeho veřejnopr�vn� "ochraně" ve smyslu z�kona č. 50/1874 ř. z., nikoliv o pojmov� absenci vlastnick�ho pr�va k němu (na straně jak�hokoliv subjektu, i st�tu).

148. Konflikt byl uvnitř vl�dy vyvol�n postupem ministra zemědělstv� J�lia Ďuriše (KSČ), kter� počal c�rkevn� majetek konfiskovat, navzdory v�hradě vl�dy (k tomu dokumenty zvl�ště č. 38, 40, 44, 55, 59, 65, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 78, kter� ilustruj� politick� konflikt uvnitř vl�dy). K protipr�vn�mu postupu Ministerstva zemědělstv� srov. rozsudek Boh. A 1689/47, j�mž Nejvyšš� spr�vn� soud vyhověl kasačn� st�žnosti řeholn�ho ř�du ve věci konfiskace podle dekretu č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychlen�m rozdělen� zemědělsk�ho majetku Němců, Maďarů, jakož i zr�dců a nepř�tel česk�ho a slovensk�ho n�roda.

149. Za pozornost stoj�, že ještě později za "veřejn�", resp. za majetek ve společensk�m, socialistick�m vlastnictv�, nebyl považov�n c�rkevn� majetek (resp. to, co z něho zbylo) ani po roce 1948. Dobovou doktr�nou i judikaturou byl tento majetek považov�n za soukrom� (v protikladu k vlastnictv� socialistick�mu). Ze stanoviska Gener�ln� prokuratury ze dne 20. května 1954 č. T 282/54-ZO-33 plyne, že majetek c�rkv� a n�božensk�ch společnost� nen� v socialistick�m vlastnictv� osobn�m a nebyl nikdy zest�tněn (č�mž je nutno rozumět majetek do t� doby nezest�tněn�). Vlastnictv� c�rkv� a c�rkevn�ch institutů trv�, přičemž st�t na majetek toliko doz�r�. Konstatuje tedy, že se jedn� o vlastnictv� soukrom�, kter� je pod dozorem a zvl�štn� ochranou st�tu. Nejvyšš� soud v rozhodnut� sp. zn. 1 Tz 30/55 konstatoval, že "Pro posouzen� jedn�n� proti c�rkevn�mu majetku je rozhodn� z�kon č. 218/1949 Sb. o hospod�řsk�m zabezpečen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� st�tem. Podle � 10 citovan�ho z�kona st�t doz�r� na majetek c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, avšak vlastn�kem majetku nen� st�t." Sekretari�t pro věci c�rkevn� ve sv�m stanovisku ze dne 1. března 1972 č. j. 5 345/72-C rovněž uvedl, že c�rkevn� vlastnictv� je vlastnictv�m soukrom�m, a to na z�kladě interpretace rozhodnut� Nejvyšš�ho soudu ČSR, uveřejněn�ho ve Sb�rce soudn�ch rozhodnut� a stanovisek pod č. 47/1971, kter� přesto i určit�mu c�rkevn�mu majetku přisoudil trestněpr�vn� ochranu jako majetku v socialistick�m vlastnictv� (� 139 trestn�ho z�kona).

150. K tomu je konečně nutno poznamenat, že "teorie veřejn�ho vlastnictv�", jak byla v�še pojedn�na, nen� totožn� s doktrin�rn�m pojmem "veřejn�ho vlastnictv�" (zejm�na ve smyslu objektivn�m, tedy ve smyslu "majetek") jak je už�v�n v současn� literatuře, v n�ž je opět d�v�n důraz na veřejn� už�v�n� věci, nikoliv na absenci věcn�ho pr�va k němu. Charakteristick�m rysem vlastnick�ho omezen� ve prospěch veřejn�ho z�jmu je, že takov� vlastn�ci maj� povinnost nejen takov� obecn� už�v�n� strpět, ale i db�t, aby mohl b�t veřejn� statek už�v�n. "Veřejn� statek nemus� b�t nutně ani ve vlastnictv� veřejnopr�vn� entity - jsou j�m např. i lesy ve vlastnictv� soukrom�ch osob (� 19 odst. 1 lesn�ho z�kona) - př�padně nemus� b�t vůbec ve vlastnictv�, jak tomu je u vodn�ch toků (� 3 a 6 vodn�ho z�kona); stač�, urč�-li jej k obecn�mu už�v�n� z�kon nebo rozhodnut� org�nu veřejn� moci" (Eli�š, K. St�lost vlastnick�ho pr�va a jeho proměny. In Pr�vn� r�dce č. 4/2009, s. 4 a n�sl.). Vlastnick� pr�vo na straně st�tu (obce apod.) tedy ani dnes nen� pojmov�m znakem veřejn� věci, veřejn�ho statku, n�brž rys veřejnosti je založen na charakteru veřejnopr�vn� regulace, na existenci veřejn�ho z�jmu. Podobně ani současn� doktr�na nenahl�ž� specificky na veřejnopr�vn� korporace, ačkoliv jinak hovoř� o "veřejn�m majetku" a "veřejn�m vlastnictv�": "[...] �zemn� samospr�vn� celky [...] představuj� plnohodnotn� majetkopr�vn� subjekty, plnohodnotn� subjekty vlastnick�ho pr�va. Maj� tedy jako vlastn�ci [...] všechna vlastnick� opr�vněn�, a jsou tak� v z�sadě stejně omezov�ny jako jin� vlastn�ci. To, že je v někter�ch aspektech na ně 'veřejnopr�vn�' �prava př�snějš� než na ostatn� vlastn�ky, je věc dalš�" (Havlan, P. Veřejn� majetek. Brno, 2008, s. 25-26).

151. Nelze pominout, že čl. 11 odst. 1 Listiny poskytuje vlastnick�mu pr�vu všech vlastn�ků stejn� obsah a ochranu. To je zachov�no i v př�padě odůvodněn� rozd�ln� m�ry veřejnopr�vn� regulace u různ�ch druhů majetku či různ�ch vlastn�ků.

152. Pokud na těchto teoretick�ch z�věrech, kter� i ve vztahu k typick�m veřejn�m statkům (veřejn� cesta, voda) konstatuj� nikoliv soulad československ�ho (rakousk�ho) pr�va s nově formulovanou teori�, ale předevš�m rozpory, založil Hobza, a s n�m i navrhovatel� a vedlejš� �častn�k 1), tvrzen� o "veřejn�m" či "veřejnopr�vn�m vlastnictv�" k c�rkevn�mu majetku (k původn�mu majetku), jedn� se zcela zřetelně o z�věry nepřil�hav�. Historicky nen� vyloučeno, aby k proměně pr�vn�ch vztahů při nezměněn� pr�vn� �pravě došlo via facti dlouhodob�m v�vojem (jměn� n�božensk�ch fondů bylo ještě v polovině 19. stolet� považov�no za jměn� spravovan� st�tem jm�nem c�rkve, avšak Bušek, V., Hendrych, J., Laštovka, K., M�ller, V. Československ� c�rkevn� z�kony. Praha, 1931, s. 375, již uv�d�, že tento n�zor "byl zat�m již opuštěn" a toto jměn� nen� v�ce považov�no za c�rkevn�). K takov�mu dlouhodob�mu v�voji do 25. 2. 1948 nepochybně nebyl časov� prostor, nelze j�m rozumět n�hlou �čelovou změnu v�kladu jen na pozad� politick�ch motivac�. Je nepochybn�, že institut takov�ho "veřejn�ho vlastnictv�" ve smyslu uveden� teorie, kter� by st�lo v protikladu k "soukrom�mu vlastnictv�" a kter� by předevš�m již v současn�ch pr�vn�ch poměrech nebylo možno obnovit, k 25. 2. 1948 pr�vn� ř�d neobsahoval a ani soudn� praxe je nepřijala.

X/f

Současn� doktrin�ln� a judici�ln� stanoviska

153. Ze současn�ch doktrin�rn�ch stanovisek lze pouk�zat na čtyři expertizy, kter� byly zpracov�ny renomovan�mi vědeck�mi pracovišti. Jedn� se o statě: K problematice vlastnictv� katolick� c�rkve a restituc� c�rkevn�ho majetku (Masarykova univerzita v Brně); Posouzen� ot�zky c�rkevn�ho vlastnictv� (Z�padočesk� univerzita v Plzni, Fakulta pr�vnick�); Odborn� posudek (�stav st�tu a pr�va Akademie věd Česk� republiky); Pr�vně-historick� expertiza Univerzity Karlovy v Praze pr�vn�ho postaven� tzv. katolick�ho c�rkevn�ho majetku v druh� polovině 19. a ve 20. stolet� na �zem� dnešn� ČR; expertizy jsou zveřejněny v př�loze sněm. tisku č. 858 "zpr�va předsedy dočasn� komise Poslaneck� sněmovny pro řešen� majetkov�ch ot�zek mezi st�tem a c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi o činnosti komise v době od 13. června 2008 do 31. března 2009".

154. Ze všech uveden�ch expertiz shodně vypl�v�, že c�rkve, resp. jednotliv� c�rkevn� subjekty c�rkve katolick�, byly naukou, judikaturou i prax� považov�ny za vlastn�ky věc� spadaj�c�ch do tzv. c�rkevn�ho jměn� (pochopitelně kromě věc� s v�hradou vlastnictv� třet� osoby), a to ve smyslu pr�va občansk�ho (o. z. o.). Nepochybně tak vyvracej� n�mitku st�tn�ho vlastnictv�, či dokonce zvl�štn�ho druhu vlastnictv�. Veřejn� regulace spr�vy c�rkevn�ho jměn�, zejm�na podm�něnost zcizov�n� a zatěžov�n� majetku st�tn�m souhlasem, ztr�tu vlastnictv� nemohla způsobit.

155. Z uveden�ho vych�z� i vešker� praxe st�tn�ch org�nů a judikatura soudů po roce 1989. Zvl�ště je možno pouk�zat na skutečnost, že tam kde byla ot�zka ochrany vlastnick�ho pr�va v ř�zen� před obecn�mi soudy v kvazirestitučn�ch ř�zen�ch posuzov�na věcně, dospěly soudy k z�věru, že c�rkevn� subjekty ke dni odnět� vlastnick�ho pr�va byly vlastn�ky dotčen�ho majetku ve smyslu o. z. o. [srov. nam�tkou implicitn� v�chodiska či explicitn� z�věry v rozhodnut�ch a stanovisc�ch sp. zn. I. �S 428/04; sp. zn. II. �S 528/02; sp. zn. IV. �S 298/05; sp. zn. Pl. �S-st. 22/05; sp. zn. II. �S 687/04; bod 29 n�lezu sp. zn. IV. �S 34/06; sp. zn. I. �S 663/06; sp. zn. Pl. �S 9/07; sp. zn. I. �S 2166/10; sp. zn. II. �S 2326/07; sp. zn. III. �S 3207/10; sp. zn. I. �S 562/09; sp. zn. II. �S 3120/10]. Vymezen� judikatura �stavn�ho soudu řešila předevš�m ot�zku, do jak� m�ry lze po přijet� "restitučn�ho z�konod�rstv�" na poč�tku 90. let poskytnout ochranu vlastnick�mu pr�vu c�rkevn�ch subjektů k majetku odňat�mu po 25. �noru 1948 v režimu obecn�ch vlastnick�ch či určovac�ch žalob. Nen�naopak založena na zjištěn�, že by c�rkevn� subjekty pojmově vlastnick�ho pr�va ke sv�mu majetku nepož�valy.

156. Pokud jde o podstatu dosavadn� kvazirestitučn� judikatury obecn�ch soudů, navrhovatel� se m�l�, jestliže z rozsudku Nejvyšš�ho soudu sp. zn. 28 Cdo 3318/2006 ze dne 31. ledna 2007 a rozhodnut� předchoz�ch ve věci sporu o vlastnictv� Katedr�ly sv. V�ta, V�clava a Vojtěcha v Praze dovozuj�, že "c�rkev sv� vlastnick� pr�vo nedok�zala před nez�visl�m soudem prok�zat a soudn� ř�zen� prohr�la" (odst. 47). V tomto punktu jsou totiž z�věry soudů přesně opačn�, neboť vlastnick� pr�vo c�rkevn�ho subjektu na poč�tku rozhodn�ho obdob� bylo v ř�zen� prok�z�no nepochybně, spor byl veden o to, zda mohlo doj�t platn�mu vyvlastněn�, tedy přechodu vlastnick�ho pr�va na st�t, a to na z�kladě � 1 vl�dn�ho nař�zen� č. 55/1954 Sb. ze dne 19. ř�jna 1954, o chr�něn� oblasti Pražsk�ho hradu. K tomu však Nejvyšš� soud uvedl, že o t�to ot�zce nen� možno rozhodovat na z�kladě určovac� žaloby podle občansk�ho soudn�ho ř�du, jak učinili žalobci, n�brž v�hradně na z�kladě speci�ln� restitučn� žaloby podle zvl�štn�ho z�kona, kter� v době rozhodov�n� Nejvyšš�ho soudu nebyl vyd�n.

X/g

�činky změn veřejnopr�vn� regulace c�rkv� v čase na majetkov� vyrovn�n�

157. Z komplexu n�mitek předložen�ch navrhovateli a vedlejš�mi �častn�ky lze extrahovat alternativně dvě syst�mov� n�mitky proti z�konu jako celku, vůči jeho smyslu: (i) c�rkve, zejm�na subjekty c�rkve katolick�, neměly b�t vůbec vlastn�kem původn�ho majetku, (ii) c�rkve, zejm�na subjekty c�rkve katolick�, měly b�t vlastn�ky podl�haj�c�mi veřejnopr�vn� regulaci, kter� však ke dni �činnosti z�kona č. 428/2012 Sb. byla již zrušena.

158. (i) Jedn� se tedy v z�sadě o principi�ln� n�mitku, dle n�ž m� b�t podstata z�kona natolik zmatečn�, že může založit majetkov� převody v rozporu s principy pr�vn� jistoty, zcela nad zam�šlen� r�mec z�kona. M� se jednat předevš�m o tvrzen�, že "původn� majetek", jak je vymezen v � 2 p�sm. a) z�kona č. 428/2012 Sb., m� představovat pr�zdnou množinu. Vadn� pojet� z�kona, resp. jeho samotn� existence, m� způsobit, že bude - jako než�douc� externalita z�kona - přesto založeno vlastnick� pr�vo či vyplacena n�hrada, toliko však na z�kladě omylu v ot�zce existence vlastnick�ho pr�va k c�rkevn�mu majetku před rokem 1948.

159. K tomuto pojet� se v z�sadě �stavn� soud vyj�dřil v předchoz�ch č�stech, z nichž plyne, že c�rkevn� subjekty jako pr�vnick� osoby měly z�sadně plnou majetkovou způsobilost, v důsledku čehož byly subjektem vlastnick�ho pr�va k jednotliv�m věcem spadaj�c�m do c�rkevn�ho majetku (s v�hradou věc� vlastnicky n�ležej�c�ch třet�m osob�m; s v�jimkou konkr�tn�ch řeholn�ch ř�dů). Pokud např. "Pr�vně-historick� expertiza Univerzity Karlovy v Praze" v č�sti II hovoř� o "pojmov�m omezen� vlastnick�ho pr�va katolick� c�rkve �čelovost�, tj. určen�m tohoto majetku jen k c�lům kultov� činnosti, vyučov�n� a dobročinnosti, neumožňuj�c mu sledovat jin� c�le, např. v�dělečn�", jedn� se o z�věr nepodložen�, v rozporu s rozborem uveden�m v�še i s faktick�m stavem. Ve vlastnictv� c�rkevn�ch subjektů byly tak zcela běžně nemovitosti zemědělsk� a hospod�řsk� (včetně např. pivovaru či cukrovaru), u nichž je v�dělečn� (hospod�řsk�) charakter zřejm�. Pokud m� nav�c toto "pojmov� omezen�" plynout z čl. 15 z�kona č. 142/1867 ř. z., jedn� se rovněž o z�věr nepodložen�, neboť z existence (�stavn�ch) z�ruk c�rkevn� autonomie nelze dovozovat, že vlastnick� pr�vo nositelů tohoto pr�va je "pojmově omezeno" jen pro �čely činnost� chr�něn�ch z�rukami vnitřn� autonomie. Tot�ž nelze dovozovat ani z obdobn�ch z�ruk vnitřn� autonomie dle současn�ho čl. 16 odst. 2 Listiny.

160. Pokud se jedn� o odvol�vku na "teorii veřejn�ho vlastnictv�", nevyplynulo z v�še uveden� literatury, judikatury či praxe, že by před rozhodn�m obdob�m mělo doj�t k jej� realizaci t�m způsobem, kter� by pojmově vyjmul c�rkevn� majetek z �pravy vlastnick�ho pr�va dle o. z. o. a svěřil jej c�rkevn�m subjektům v�lučně na z�kladě veřejnopr�vn�ho titulu (v�hradně pr�va kultov�). Kromě uveden�ho teoretick�ho rozboru lze pouk�zat na zcela praktick� př�klady, kter� platnost teori� navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků vylučuj�. Je totiž obecně zn�mo, že v z�sadě jedin�m typem nemovitost�, jejichž vlastnick� postaven� nebylo protipr�vn�mi akty komunistick�ho režimu dotčeno (až na zn�m� v�jimky), byly pr�vě kostely, kaple, modlitebny a podobn� objekty slouž�c� v�konu kultu, ačkoliv pr�vě tyto podl�haly intenzivn� veřejnopr�vn� regulaci coby věc� veřejn�ch. Pokud by byla platnou teze, že c�rkevn� subjekty ve vztahu k nim nebyly vlastn�ky (s ohledem na samostatnou pr�vn� subjektivitu kostela), n�brž pouze držiteli, uživateli, spr�vci apod., nelze pak vysvětlit skutečnost, že je pr�vn� ř�d i praxe za vlastn�ky v době rozhodn�ho obdob� až dosud považovaly a považuj�, ačkoliv od poč�tku rozhodn�ho obdob� prokazatelně nedošlo k převodu (přechodu) vlastnick�ho pr�va na tyto subjekty (jako tomu bylo ve vztahu k jin�m nemovitostem z�konem č. 298/1990 Sb.).

161. Proto lze v př�padě realizace n�roků opr�vněn�ch osob na vyd�n� věci podle z�kona č. 428/2012 Sb. hovořit v prav�m slova smyslu o obnově vlastnick�ho pr�va, jak jej ch�pal dř�vějš� o. z. o. a nynějš� občansk� z�kon�k. Nad r�mec uveden�ho je možno podotknout, že navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci nepředložili ani takovou argumentaci, proč by z�konod�rce, sleduje rozličn� c�le a �čely, nemohl (teoreticky) zm�rňovat křivdy sp�chan� komunistick�m režimem v r�mci �pravy širš�ho postaven� opr�vněn�ch osob do budoucna vyd�n�m určit�ch věc�, kter� v minulosti nebyly ve vlastnictv� dotčen�ho subjektu. Je možno např�klad odk�zat na z�kon č. 172/1991 Sb., o přechodu někter�ch věc� z majetku Česk� republiky do vlastnictv� obc�, kdy st�t při obnově �zemn� samospr�vy převedl na obce vlastnictv� k nemovitostem v mnohem širš�m rozsahu, než tvořilo tzv. historick� vlastnictv� obce.

162. (ii) Druh� koncepčn� př�stup obsažen� v n�vrz�ch navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků nespr�vně vych�z� z předpokladu, že pr�vn� �prava �činn� k 25. 2. 1948 byla směřov�na v�hradně proti c�rkv�m sam�m, jejich majetkov�m z�jmům, že se jednalo o takov� omezen�, kdy st�t měl z hlediska dlouhodob�ho již určit�m způsobem nakročeno k vyvlastněn� c�rkevn�ho majetku a jeho odejmut� c�rkv�m, a to na z�kladě postupn�ho veřejnopr�vn�ho převzet�. Na pozad� intenzivn� veřejnopr�vn� regulace spr�vy c�rkevn�ho jměn� a omezen� hlavn�ch dispozic s c�rkevn�m majetkem se jim jev� jako nespravedliv� (resp. proti�stavn�), aby c�rkve v dnešn�ch pr�vn�ch podm�nk�ch zast�valy v�hodnějš� pr�vn� postaven� než k 25. �noru 1948, kdy vůči nim stejně intenzivn� veřejnopr�vn� regulace směřov�na nen�. Zcela však přehl�žej�, že v dobov�m kontextu byla ona veřejnopr�vn� �prava (zejm�na ohledně majetkov�ch dispozic, ale i v řadě dalš�ch aspektů) ch�p�na jako privilegium (v pr�vn�m slova smyslu), kter� d�valo c�rkv�m, nyn� zvl�ště katolick� c�rkvi v�hodnějš� postaven�. Z�kon č. 50/1874 ř. z. pak v�slovně v � 38 hovořil o "ochraně", což mělo zrcadlit z�jem st�tu na zachov�n� c�rkevn� činnosti (což se pak prol�n� judikaturou i literaturou). T�m pochopitelně nem� b�t řečeno, že se jednalo o dobu po faktick� či pr�vn� str�nce ide�ln�ch vztahů mezi st�tem a c�rkv�, avšak i před rokem 1948 byly st�tem uzn�ny z�kladn� prvky vnitroc�rkevn� autonomie. Pokud však vedlejš� �častn�ci 1) dovozuj�, že po 1. 11. 1949 se "nov� stav st�tn�ho majetkov�ho pr�va katolick� c�rkve ... lišil od pr�va rakousk�ho a meziv�lečn�ho jen minim�lně a jeho koncepce byla svoj� logikou �zce spjata s předchoz�m v�vojem", jedn� se o z�věr poměrně cynick� s ohledem na současnou �roveň pozn�n� o charakteru a praxi komunistick�ho režimu v Československu, kdy o vnitroc�rkevn� autonomii nemohlo b�t řeči. �stavn� soud již v minulosti podotkl, že "tzv. hospod�řsk� zabezpečen� c�rkv� bylo od poč�tku koncipov�no jako jeden z instrumentů odstraněn� hospod�řsk� nez�vislosti c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, s př�m�m �myslem nikoliv n�boženskou svobodu naplňovat, n�brž ji pot�rat prostřednictv�m př�m� exekutivn� kontroly n�božensk�ho života a ekonomick�ho �tlaku"(sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 102).

163. Odstraněn� (v současn�m pohledu intenzivně omezuj�c�) veřejnopr�vn� regulace po roce 1989 pak vedlejš� �častn�k 1) považuje za takovou skutečnost, kter� znemožňuje obnovu vlastnick�ho pr�va, resp. zakl�d� proti�stavnost. K hodnocen� t�to druh� argumentačn� koncepce je předevš�m nutno připomenout, že s �činnost� od 8. 2. 1991 byla prostřednictv�m Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod v rovině �stavn�ho pr�va přelomově zaručena n�božensk� svoboda a c�rkv�m přizn�na v čl. 16 odst. 2 vnitřn� autonomie, pod niž judikatura �stavn�ho soudu a ESLP podřazuje různ� aspekty života c�rkv�, včetně určit�ch prvků hospod�řsk� autonomie (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 104). Z�roveň byl přijat čl. 11 odst. 1 chr�n�c� vlastnictv�, dle něhož každ� m� pr�vo vlastnit majetek. Vlastnick� pr�vo všech vlastn�ků m� stejn� z�konn� obsah a ochranu. Hlavn� prvky st�tn� kontroly c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, jak byly vykl�d�ny a aplikov�ny před rokem 1989, se tak dostaly do z�sadn�ho rozporu s nově realizovanou ideou materi�ln�ho pr�vn�ho st�tu, jehož nosn�m prvkem je �cta k z�kladn�m pr�vům a demokratick�m hodnot�m, jak se v z�padn� společnosti utv�řely. Uvedenou �pravu st�tn� ingerence do hospod�řsk�ch z�ležitost� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, na niž vedlejš� �častn�k 1) po 1. listopadu 1949 odkazuje, představoval � 10 z�kona č. 218/1949 Sb., dle něhož předevš�m "[s]t�t doz�r� na majetek c�rkv� a n�božensk�ch společnost�" a "[j]ak�koliv zcizen� nebo zavazen� majetku c�rkv� a n�božensk�ch společnost� vyžaduje předchoz�ho souhlasu st�tn� spr�vy." Toto ustanoven� však bylo demokratick�m z�konod�rcem zrušeno již z�konem č. 165/1992 Sb., kter�m se zrušuj� někter� pr�vn� předpisy z odvětv� kultury, s �činnost� od 15. dubna 1992 pro �zem� Česk� republiky, resp. feder�ln�m z�konem č. 522/1992 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 218/1949 Sb., o hospod�řsk�m zabezpečen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� st�tem, ve zněn� z�kona č. 16/1990 Sb., s �činnost� od 20. listopadu 1992. Důvodov� zpr�va k tomuto druh�mu kroku uv�d�, že od aplikace citovan�ho ustanoven� upustila, zrušen� m� b�t tedy snahou o "depuraci" pr�vn�ho ř�du (patrně uveden� do souladu celkov�ch nov�ch poměrů s textem z�kona), s t�m, že zvl�štn� kontrolu nakl�d�n� s prostředky nen� třeba zav�dět. V n�hledu vedlejš�ho �častn�ka 1) je to pak pr�vě zrušen� ustanoven� � 10 z�kona č. 218/1949 Sb., tedy zrušen� "st�tn�ho dozoru," kter� mělo zapř�činit nemožnost (proti�stavnost) majetkov�ho vyrovn�n� s c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi. Z důvodov� zpr�vy k z�konu č. 522/1992 Sb. však takov� �mysl z�konod�rce, kter�m by mělo b�t znemožněn� budouc�ho zm�rněn� majetkov�ch křivd, vyč�st nelze, a ani �stavn� soud uveden� krok t�mto způsobem nevykl�d�. Při zrušen� � 10 z�kona č. 218/1949 Sb. z�konod�rce jednal s vědom�m existence blokačn�ch paragrafů, kter� předv�daly přijet� zvl�štn�ch z�konů ohledně c�rkevn�ho majetku v budoucnu (zejm. � 29 z�kona č. 229/1991 Sb.), přičemž nikde nen� zachycen ani n�znak �vahy, dle kter� by se tato blokačn� ustanoven� stala obsoletn�mi, neboť restituce zvl�štn�m z�konem (resp. jin� �prava majetkov�ch vztahů mezi st�tem a c�rkvemi) již nebude po zrušen� � 10 z�kona č. 218/1949 Sb. �stavně př�pustn�. Odstraněn� st�tn�ho dozoru nad c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi bylo naopak konkr�tn�m proveden�m �stavn�ch z�ruk čl. 11 a 16 Listiny. Je nutno připomenout, že uveden� n�hled již �stavn� soud vyj�dřil i ve sv� judikatuře, když n�lezem sp. zn. Pl. �S 6/02 ze dne 27. 11. 2002 (N 146/28 SbNU 295; 4/2003 Sb.) zrušil � 27 odst. 5 větu druhou v č�sti "a dosažen� zisk sm� b�t použit jen k naplněn� c�lů činnosti c�rkve a n�božensk� společnosti" z�kona č. 3/2002 Sb., neboť restrikci �čelu c�rkve nebylo možno podřadit podle čl. 16 odst. 4 Listiny a z hlediska ochrany vlastnick�ho pr�va byla v rozporu rovněž s čl. 11 odst. 1 Listiny. V jin� rovině se k �stavn� relevanci hospod�řsk� autonomie c�rkv� vyj�dřil n�lez sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 104. Dozor st�tu na majetek c�rkv� ve smyslu � 10 z�kona č. 218/1949 Sb., ve zněn� �činn�m do 19. listopadu 1992 (resp. do 14. dubna 1992), je tak nepochybně vyloučen z�rukami z�kladn�ch pr�v dle čl. 11 odst. 1 a čl. 16 odst. 2 Listiny. Pokud se však přesto vedlejš� �častn�ci tohoto st�tn�ho dozoru dovol�vaj� a čin� z jeho absence z�sadně negativn� (a z hlediska dosažen� �rovně pr�vn�ho st�tu překvapiv�) pr�vn� v�vody ve vztahu k opr�vněn�m c�rkv�m a n�božensk�m společnostem, dost�v� se jejich n�mitka do př�m�ho rozporu s ustanoven�m čl. 3 odst. 3 Listiny, dle něhož "[n]ikomu nesm� b�t způsobena �jma na pr�vech pro uplatňov�n� jeho z�kladn�ch pr�v a svobod.". Skutečnost, že Listina představuje dosud nejširš� - a nikoliv jen form�ln� - katalog z�kladn�ch pr�v a tato jsou pod ochranou soudů a �stavn�ho soudu, nemůže j�t v ot�zce obnovy vlastnick�ho pr�va opr�vněn�m subjektům k t�ži. V tomto smyslu již �stavn� soud ostatně traktoval (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 106), že "[z]a nepřijateln� považuje �stavn� soud ten n�zor, dle něhož by (z historick�ho pohledu) široce pojat� svoboda myšlen�, svědom� a n�božensk�ho vyzn�n�, jak plyne z česk�ho �stavn�ho poř�dku a z mezin�rodn�ch standardů a jak je pod ochranou obecn�ch soudů a �stavn�ho soudu, měla ospravedlňovat určitou nižš� �roveň ekonomick� samostatnosti c�rkv� a n�božensk�ch společnost�. Tedy že by snad existence současn� vyšš� �rovně z�kladn�ch pr�v a svobod v komparaci se stavem dř�vějš�m (k 25. �noru 1948) mohla sloužit jako argument pro nepřizn�n� majetkov�ho vyrovn�n�.". V tomto kontextu jsou proto myšlenkov� konstrukce navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků, kdy přijet� Listiny a zrušen� � 10 z�kona č. 218/1949 Sb. mělo zbavit c�rkevn� subjekty možnosti pod�let se na zm�rněn� majetkov�ch křivd, poměrně paradoxn� pr�vě s ohledem na smysl a �čel Listiny a z�ruky z�kladn�ch pr�v, kter� obsahuje.

164. I v rovině jednoduch�ho pr�va, zejm. dosavadn�ch restitučn�ch předpisů, je požadavek vedlejš�ho �častn�ka 1) nepř�padn�, neboť ve vztahu k ž�dn� opr�vněn� osobě (restituentovi) nebyl vznesen požadavek obnovy tehdejš�ch veřejnopr�vn�ch omezen� (kter� již nejsou souč�st� pr�vn�ho ř�du). Vlastnick� pr�vo bylo obnovov�no za současn�ch pr�vn�ch podm�nek. Vedlejš� �častn�k 1) (bod 10) se proto m�l�, pokud tvrd�, že c�rkevn� subjekty (opr�vněn� osoby) "jsou opr�vněny disponovat se sv�m majetkem zcela volně," ve smyslu veřejnopr�vn� regulace, nebera v �vahu, že na všechny současn� vlastn�ky (jak�koliv fyzick� či pr�vnick� osoby, c�rkevn� subjekty nevyj�maje) dopad� určit� veřejnopr�vn� regulace, omezen� v�konu vlastnick�ho pr�va, kter� odpov�daj� současn�m potřeb�m společnosti (srov. zcela nam�tkou obs�hl� komplex norem pr�va životn�ho prostřed�, intenzitu pam�tkov� ochrany či rozsah zdaněn�), přičemž zvl�štn� současnou veřejnopr�vn� regulaci představuje pr�vě z�kon č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, kter� upravuje �zce vymezen� �čely c�rkv� a n�božensk�ch společnost� a c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob, včetně např. omezen� podnik�n� (� 15a odst. 4, � 27 odst. 5). Jak�koliv omezen� z�kladn�ch pr�v zaručen�ch čl. 11 či 16 Listiny však mus� naplnit podm�nky veřejn�ho z�jmu ve smyslu limitačn�ch klauzul� Listiny, to pro př�pad, že navrhovatel� či vedlejš� �častn�k 1) c�t� potřebu takov�ho legislativn�ho postupu. Skutečnost, že ve vztahu k c�rkevn�m subjektům již nen� možn� obnova proti�stavn�ho st�tn�ho dozoru, neboť jim �stavod�rce přiznal v Listině širš� opr�vněn�, však nemůže j�t k jejich t�ži.

165. Pokud by veřejnopr�vn� regulace, a zvl�ště pak jej� odstraněn�, měla m�t jak�koliv fat�ln� důsledky pro existenci vlastnick�ho pr�va, čehož se vedlejš� �častn�k 1) dovol�v�, je nutno pouk�zat př�kladmo na samotn� tzv. blokačn� paragraf � 29 z�kona č. 229/1991 Sb., kter� po dobu v�ce než dvaceti let omezoval vlastn�ky s jakoukoliv dispozic� s blokovan�m pozemkem, pod sankc� absolutn� neplatnosti, a představoval tak mimoř�dně silnou veřejnopr�vn� regulaci. Zrušen�m tohoto ustanoven� však původn� vlastn�ci z�skali dispozičn� pr�va zpět, aniž by tato skutečnost mohla b�t kritizov�na jako nepř�pustn� nabyt� nov�ch pr�v od st�tu. Je pak lhostejno, zda ke zrušen� veřejnopr�vn� regulace došlo v době trv�n� vlastnictv� (v�še uveden� př�klad nepřerušen�ho vlastnictv� kostelů) či před nabyt�m vlastnictv� na z�kladě restitučn�ho z�kona. Oba př�pady reflektuj� z�nik veřejn�ho z�jmu na takov� regulaci (vůli z�konod�rce).

X/h

Posouzen� ostatn�ch n�mitek

166. Pokud navrhovatel� nam�taj�, že z�kon o vyrovn�n� s c�rkvemi "ohrožuje samotn� z�klady Česk� republiky, por�ž� myšlenky otců zakladatelů Československ� republiky, vytv�ř� neodůvodněnou materi�ln� z�kladnu pro pravicov� politick� s�ly z prostředků všech" a "narušuje ... ekonomickou a pr�vn� stabilitu Česk� republiky", konstatuje �stavn� soud, že požadavek nemajetnosti c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, a to ani ve vztahu k hospod�řsk�mu majetku, nen� v česk�m �stavn�m poř�dku obsažen. Argument "myšlenkami" prvn� republiky může m�t relevanci toliko v kontextu hodnotov�ho �tosu preambule �stavy, kter� hovoř� o "dobr�ch tradic�ch ... československ� st�tnosti". �stavn� soud m� naopak za to, že vyvlastněn� vešker�ho hospod�řsk�ho majetku c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, jak k němu došlo po 25. �noru 1948, souč�st� uveden�ch dobr�ch tradic zjevně nen�, t�m m�ně se jedn� o "z�klad, na němž by st�la naše vlast". Navrhovatele lze naopak odk�zat na - �stavně relevantn� - doktr�nu hodnotov� diskontinuity s komunistick�m režimem, kterou �stavn� soud přijal již v n�lezu sp. zn. Pl. �S 19/93 ze dne 21. 12. 1993 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb.), j�mž byl zam�tnut n�vrh na zrušen� z�kona č. 198/1993 Sb., o protipr�vnosti komunistick�ho režimu a o odporu proti němu.

167. Pokud se jedn� o pojet� v�kladu �seku česk�ch dějin v podkap. 5.4 n�vrhu, nepovažuje �stavn� soud tuto pas�ž za jakkoliv pr�vně v�znamnou pro posouzen� �stavnosti z�kona č. 428/2012 Sb., neboť obsahuje interpretaci historick�ch skutečnost� přesahuj�c�ch rozhodn� obdob� o 700 let, přičemž je nutno připomenout samozřejmou skutečnost, že ž�dn� z restitučn�ch předpisů po roce 1989 nebyl založen na obnově pr�vn�ch vztahů či n�pravě domněl�ch křivd vznikl�ch hluboko v historii, a jak�koliv soudn� přezkum těchto skutečnost� je fakticky a pr�vně zcela vyloučen.

168. Rovněž tvrzen� navrhovatelů o "posilov�n� pravicov�ch sil" nen� pro posouzen� �stavnosti z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi rozhodn�. Stran n�mitky ekonomick� destabilizace Česk� republiky navrhovatel� nepřekl�daj� ž�dn� důkazy, dle nichž by finančn� n�hrady v kumulaci s př�spěvkem dle � 17 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi, s ohledem na mechanismus spl�tek, měly m�t �stavně relevantn� vliv na st�tn� rozpočet či hospodařen� st�tu. Z dosavadn� judikatury �stavn�ho soudu, kter� se dot�kala hospod�řsk�ch ot�zek a st�tn�ho rozpočtu, plyne, že �stavně relevantn� ohrožen� st�tu plynouc� z (agregovan�) v�še v�dajů st�tu podle z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi nen� mysliteln�, a to nyn� zvl�ště v kontextu č�stek, kter� měl st�t vypl�cet do 31. prosince 2012 na z�kladě z�kona č. 218/1949 Sb., či č�stek, kter� st�t na tzv. hospod�řsk� zabezpečen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� skutečně vypl�cel. Bezprostředn� zmenšen� majetku na straně st�tu je přitom pojmov�m znakem dosavadn�ho restitučn�ho z�konod�rstv�, nikoliv než�douc� externalitou.

169. Uv�d�-li vedlejš� �častn�k 1) že opr�vněn� osoby nemaj� "subjektivn� pr�vo" k majetku vymezen�mu v � 2 p�sm. a) z�kona č. 428/2012 Sb., je nutno připomenout, že restitučn� n�rok je z povahy věci subjektivn�m pr�vem, kter� je založen teprve restitučn�m z�konem. Na tomto principu bylo arciť založeno dosavadn� restitučn� z�konod�rstv�. V tomto směru �stavn� soud odkazuje na stanovisko sp. zn. Pl. �S-st. 21/05, v němž vyložil svůj n�hled na �činky, kter� přijet� restitučn�ch z�konů mělo na existenci př�padn�ch trvaj�c�ch subjektivn�ch pr�v k původn�mu majetku. Nahl�ženo optikou stanoviska sp. zn. Pl. �S-st. 21/05 je totiž jak�koliv vyd�n� věci v restitučn�m procesu terminologi� vedlejš�ho �častn�ka 1) "darem," tedy bez�platn�m převodem vlastnick�ho pr�va k věci (př�p. n�hrada) z vlastnictv� st�tu. V tomto ohledu se tedy jedn� o pojmov� znak restitučn�ho z�konod�rstv�. S ohledem na �čel restitučn�ho z�konod�rstv� v historick�m kontextu, jeho důvody a širš� z�měr z�kona prov�st majetkovou odluku mezi st�tem a c�rkvemi, nelze hovořit o "daru," neboť pr�vně tento charakter ž�dn� z upraven�ch majetkov�ch převodů nem�. Pokud snad m� vedlejš� �častn�k 1) na mysli existenci majetkov�ch n�roků označovan�ch v judikatuře �stavn�ho soudu a ESLP jako legitimn� oček�v�n�, t�k� se tato n�mitka stavu před přijet�m napaden�ho z�kona, a nikoliv z�kona samotn�ho. V tomto �stavn� soud odkazuje na svoji v�še rekapitulovanou judikaturu.

170. Takov� v�klad čl. 2 odst. 1 Listiny (n�božensk� neutralita st�tu), že z�měrem �stavod�rce bylo vyloučit majetkov� vyrovn�n� mezi st�tem a c�rkvemi, by byl v rozporu se z�rukami plynouc�mi z čl. 11 odst. 1 a čl. 16 odst. 2 Listiny, jak je �stavn� soud vyložil v n�lezu sp. zn. Pl. �S 9/07 a n�lezech dalš�ch.

171. V rovině obecn�ch v�hrad vůči z�konu, kter� byly založeny na poukazech na pr�vn� �pravu c�rkevn�ho jměn� k 25. �noru 1948, tedy �stavn� soud shledal, že n�mitky jsou založeny na nespr�vn�ch v�chodisc�ch. K rozhodn�mu datu 25. 2. 1948 pr�vn� ř�d ani judikatura nevylučovaly existenci vlastnick�ho pr�va k věcem spadaj�c� pod tehdejš� pojem "c�rkevn�ho jměn�", t�m m�ně existenci vlastnick�ho pr�va na straně c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob. Obnova vlastnick�ho pr�va, resp. kompenzace jako metody zm�rněn� majetkov�ch křivd tedy nejsou v př�padě z�kona č. 428/2012 Sb. pr�vně ani �stavně vyloučeny, stejně jako nebyly vyloučeny v dř�vějš�m restitučn�m z�konod�rstv�. Pokud je v n�vrz�ch zdůrazňov�no, že subjekty vlastnick�ho pr�va byly jednotliv� c�rkevn� subjekty (instituce), nikoliv c�rkev jako celek, tak současn� pr�vn� n�hledy i praxe, resp. samotn� z�kon č. 428/2012 Sb. z t�to koncepce nepochybně vych�z� (rovněž z�kony dř�vějš�, srov. konstrukci z�kona č. 298/1990 Sb. či rozsudek Vrchn�ho soudu v Praze sp. zn. 3 Cdo 228/93 ze dne 4. 5. 1994, dle něhož C�rkev ř�mskokatolick� - jej� organizačn� složka nadan� pr�vn� subjektivitou, j�ž bylo odňato vlastnick� pr�vo k nemovitostem způsobem uveden�m v � 1 z�kona č. 403/1990 Sb., o zm�rněn� n�sledků někter�ch majetkov�ch křivd, je opr�vněnou soukromou pr�vnickou osobou podle tohoto z�kona).

172. V t�to rovině je tedy možno učinit d�lč� z�věr, že syst�mov� n�mitky vůči z�konu jako celku nejsou důvodn�. Nadto je znovu možno vyslovit z�věr, že �stavn� poř�dek z�konod�rci nebr�n� zm�rňovat majetkov� křivdy i na jin�ch pr�vech než na pr�vu vlastnick�m či jin�mi metodami než jako restitutio in integrum stricto sensu.

XI.

Posouzen� �stavnosti natur�ln� restituce (� 1-14 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi)

XI/a

K � 1 (předmět �pravy)

173. Z pod�n� navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků nen� zcela zřejm�, kter� n�mitky se př�mo v�ž� k ustanoven� � 1 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi. Uveden� ustanoven� vymezuje předmět �pravy a tzv. rozhodn� obdob�.

174. Ve vztahu k předmětu �pravy, kterou je zm�rněn� někter�ch majetkov�ch křivd a vypoř�d�n� vztahů mezi st�tem a registrovan�mi c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi, totiž navrhovatel� a vedlejš� �častn�k 1) vznesli toliko obecn� n�mitky v tom duchu, že k majetkov�m křivd�m nemohlo ve vztahu c�rkv�m, zvl�ště c�rkvi katolick�, pojmově doj�t, neboť c�rkevn� jměn� nebylo v jej�m vlastnictv�. K t�to n�mitce se �stavn� soud již vyj�dřil v předchoz� č�sti. Co se pak t�če n�mitky vedlejš�ho �častn�ka 1), že z�kon "zast�r�" důvody pr�vn� �pravy, poukazuje �stavn� soud pr�vě na ustanoven� � 1, rovněž pak na preambuli z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi, kter� hovoř� o snaze "vypoř�dat majetkov� vztahy mezi st�tem a c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi jako předpoklad pln� n�božensk� svobody a umožnit tak obnoven�m majetkov� z�kladny c�rkv� a n�božensk�ch společnost� svobodn� a nez�visl� postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�," a rovněž na obs�hlou důvodovou zpr�vu a parlamentn� diskuzi. V kontextu informac�, kter� vedlejš� �častn�k 1) o obsahu z�kona mohl v průběhu legislativn�ho procesu z�skat, se pak již nejev� jako překvapuj�c�, že z�kon směřuje k "ekonomick� odluce" c�rkv� od st�tu, přičemž normativn� vymezen� předmětu z�kona tomuto c�li nijak neodporuje (natur�ln� restituce, finančn� kompenzace, přechodn� obdob�, zrušen� z�kona č. 218/1949 Sb.). Že by pr�vě tento �čel měl b�t proti�stavn�m, navrhovatel� ani vedlejš� �častn�k 1) netvrd�. Pokud by se mělo jednat o eventu�ln� n�mitku, že "restitučn� z�kon" mus� sledovat pouze c�le zm�rněn� majetkov�ch křivd, a nikoliv c�le jin�, poukazuje �stavn� soud na širš� �čel např. z�kona č. 229/1991 Sb., o �pravě vlastnick�ch vztahů k půdě a jin�mu zemědělsk�mu majetku, jehož c�lem bylo "upravit vlastnick� vztahy k půdě v souladu se z�jmy hospod�řsk�ho rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životn�ho prostřed�", nikoliv toliko zm�rněn� majetkov�ch křivd. Z �stavn�ho poř�dku neplyne, že by restitučn� z�kon nemohl z�roveň upravovat pr�vn� vztahy do budoucna.

175. Z hlediska samotn�ho c�le pr�vn� �pravy je nutno zopakovat, že zm�rněn� majetkov�ch křivd bylo �stavn�m soudem opakovaně posouzeno jako �stavně ž�douc� a interpretov�no extenzivně ve prospěch opr�vněn�ch osob. V tom je arciť možno odk�zat na v�še uvedenou rekapitulaci z�sad restitučn� judikatury. Pokud je dalš�m c�lem vypoř�d�n� majetkov�ch vztahů mezi st�tem a c�rkvemi, jedn� se o naplněn� požadavků plynouc�ch z čl. 1 �stavy, čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny (sp. zn. Pl. �S 9/07, v�rok II, body 72-91). Je-li pak rovněž c�lem �pravy takov� nastaven� (budouc�ch) ekonomick�ch vztahů mezi st�tem a c�rkvemi, kter� vytvoř� předpoklad pln� n�božensk� svobody a nez�vislosti c�rkv� a n�božensk�ch společnost� na st�tu prostřednictv�m obnovy jejich majetkov� z�kladny, jedn� se o formu naplněn� požadavku plynouc�ho předevš�m z čl. 16 odst. 1, 2 Listiny (sp. zn. Pl. �S 9/07, v�rok II, body 92-107). Z�kon č. 428/2012 Sb. je potom v tomto smyslu - v rozhodn�ch ustanoven�ch - parametrick�m vyj�dřen�m uveden�ch c�lů. K souvisej�c� n�mitce vedlejš�ho �častn�ka 1) je nutno podotknout, že nen� pravdiv� tvrzen�, že dř�vějš� restitučn� z�kony zm�rňovaly pouze někter� křivdy sp�chan� komunistick�m režimem, zat�mco z�kon č. 428/2012 Sb. m� zm�rňovat všechny křivdy sp�chan� na c�rkevn�ch subjektech. Př�stup z�konod�rce k restituc�m byl a je fakticky limitov�n existenc� a stavem věci, jej�mž odebr�n�m byla způsobena majetkov� křivda (ve vztahu k tomu možnou důkazn� situac� apod.). Pravidelnou definičn� souč�st� restitučn�ch předpisů je, že věcn� působnost je vymezena prim�rně ve vztahu nemovitostem, v�jimečně k věcem movit�m. Tento princip je splněn i u z�kona č. 428/2012 Sb. Pojem zm�rněn� někter�ch majetkov�ch křivd naopak vyjadřuje faktickou nemožnost zm�rňovat nesporn� a nepochybn� majetkov� a jin� křivdy dalš�, nad r�mec věcn�ho vymezen� v př�slušn�ch z�konech (finančn� hotovost, cenn� pap�ry, pohled�vky, ale i křivdy nemajetkov�, prom�taj�c� se do lidsk�ch životů a osudů). Tento r�mec z�kon č. 428/2012 Sb. nepřekračuje a pochopitelně nenahrazuje "všechny" křivdy, jak tvrd� vedlejš� �častn�k 1), n�brž toliko křivdy majetkov� ve vztahu k nemovit�mu majetku, nikoliv k finančn�m prostředkům, ušl�mu zisku, nevykon�van�m patron�tn�m povinnostem apod., což plyne z rozsahu restitučn�ch titulů v ustanoven� � 5, kter� koresponduje s předchoz�mi restitučn�mi z�kony.

176. Ot�zka vymezen� tzv. rozhodn�ho obdob� nem� - jak vypl�v� rovněž z dosavadn� judikatury �stavn�ho soudu - �stavněpr�vn� relevanci, neboť se jedn� o rozhodnut� politick�, a jeho stanoven� tak nen� věc� �stavn�ho přezkumu. V z�sadě plat�, co �stavn� soud ve vztahu ke stanoven� rozhodn�ho obdob� uvedl v dř�vějš�ch n�lezech [např. sp. zn. Pl. �S 45/97 ze dne 25. 3. 1998 (N 41/10 SbNU 277; 79/1998 Sb.)]: "Z�kladn� z�konnou podm�nku představuje pr�vě přechod věc� na st�t v tzv. rozhodn�m obdob�, kter� v napaden�m ustanoven� z�konod�rce vymezil. Jeho poč�tek určil datem 25. 2. 1948, tedy datem n�stupu režimu, kter� již zcela vědomě, programově a trvale porušoval principy pr�vn�ho st�tu.". V tomt�ž duchu srov. stanovisko sp. zn. Pl. �S-st. 21/05, přičemž ani eventu�ln� "prolomen�" (myšleno stanoven� dř�vějš�ho data poč�tku rozhodn�ho obdob�) nen� při v�slovn� �pravě v restitučn�m z�koně vyloučeno (z�kon č. 243/1992 Sb., kter�m se upravuj� někter� ot�zky souvisej�c� se z�konem č. 229/1991 Sb., o �pravě vlastnick�ch vztahů k půdě a jin�mu zemědělsk�mu majetku, ve zněn� z�kona č. 93/1992 Sb., přijat� na z�kladě zmocněn� obsažen�ho v � 7 z�kona č. 229/1991 Sb.). Konkr�tn� n�mitky ke stanoven� rozhodn�ho obdob� od 25. �nora 1948 do 1. ledna 1990 n�vrhy neobsahuj�. Postač� proto pouze pouk�zat na zcela shodnou pr�vn� �pravu v dř�vějš�ch restitučn�ch a rehabilitačn�ch z�konech: � 4 odst. 1 z�kona č. 229/1991 Sb.; � 1 odst. 1 z�kona č. 87/1991 Sb., o mimosoudn�ch rehabilitac�ch; � 2 odst. 1 z�kona č. 119/1990 Sb., o soudn� rehabilitaci, apod.

XI/b

K � 2 (původn� majetek)

177. Rovněž nen� zřejm�, jak� konkr�tn� n�mitky se vztahuj� k ustanoven� � 2 jako celku. Pokud se jedn� o vymezen� "původn�ho majetku" c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, je tento věcn� rozsah rovněž plně v kompetenci z�konod�rce, kter� je rovněž opr�vněn i přes toto vymezen�, i při uplatněn� v�zvy k vyd�n� věci, v př�padě existence veřejn�ho z�jmu věc nevydat (� 8). K dobov�mu pojmu "c�rkevn� jměn�" a jeho vztahu k odlišn�mu pojmu "původn� majetek" se �stavn� soud již vyj�dřil v�še.

178. Navrhovatel� nam�taj�, že vymezen� zahrnuje majetek, resp. věci, kter� c�rkevn�m subjektům toliko "př�slušely", č�mž m� b�t myšlen jin� vztah než vlastnick� pr�vo. Důvodov� zpr�va a vyj�dřen� vl�dy uv�děj�, že definice původn�ho majetku zahrnuje kromě věc� i "majetkov� pr�va a jin� majetkov� hodnoty, včetně spoluvlastnick�ch pod�lů,", o nichž pr�vn� terminologie nehovoř� jako o předmětu vlastnictv�, n�brž tak, že určit�mu subjektu př�sluš�. Zejm�na je poukazov�no na restitučn� titul dle ustanoven� � 5 p�sm. g), a to odm�tnut� dědictv� v dědick�m ř�zen�, pokud k odm�tnut� dědictv� došlo v t�sni. Konkr�tn� argument navrhovatelů v tom smyslu, že pojem byl zařazen s ohledem na �dajnou absenci vlastnick�ho pr�va na straně (katolick�) c�rkve, byl vypoř�d�n v�še.

179. �stavn� soud nemohl přehl�dnout, že souvět� uveden� v ustanoven� � 2 p�sm. a) je v�znamově přet�žen� a v�čet v � 2 p�sm. a) zahrnuje pod vztah "př�slušen�" rovnocenně věci i pr�va, bez bližš� diferenciace. Pr�vn� ř�d tehdejš� ani současn� nezn� pr�vn� vztah "př�slušen�", kter� by byl druhem (věcn�ho) pr�va.

180. Ve věci však předevš�m odpad� z�kladn� n�mitka navrhovatelů i vedlejš�ch �častn�ků, že c�rkevn� subjekty nemohly b�t pojmově vlastn�ky (toliko veřejn�mi uživateli) věc� z původn�ho majetku, jak je vymezen v � 2 p�sm. a) z�kona č. 428/2012 Sb. Pojem "př�slušely" proto ani nemůže dopadat na vztahy plynouc� z "veřejn�ho vlastnictv�" k c�rkevn�mu majetku, neboť takov� institut dobov� pr�vo neznalo.

181. Přesto nelze vyloučit, že v�klad citovan�ho ustanoven� se může jevit v aplikačn� praxi nezřeteln�m. Nejedn� se však o nejasnost, kterou by nebylo možno překlenout interpretac�, jak je naznačena důvodovou zpr�vou. Tedy, že ustanoven� � 2 p�sm. a) z�kona č. 428/2012 Sb. je možno vykl�dat pouze tak, že nezahrnuje věci, kter� byly v okamžiku majetkov� křivdy prokazatelně ve vlastnictv� třet�ch osob (typicky soukrom� kaple, k nimž existovala veřejnopr�vn� dispozice na straně c�rkve). Pojem "př�slušely" pak bude vztažen toliko k "majetkov�m pr�vům a jin�m majetkov�m hodnot�m, včetně spoluvlastnick�ch pod�lů,", a nikoliv již k "věcem." Dosavadn� restitučn� předpisy jsou ostatně založeny na z�sadě obnovy vlastnick�ho pr�va, a nikoliv obnovy dobov�ch veřejnopr�vn�ch vztahů. V�klad � 2 p�sm. a) v souvislosti s � 5 z�kona č. 428/2012 Sb. naopak do pojmu původn�ho majetku mus� zahrnout i ty věci, ve vztahu k nimž byla aktem veřejn� moci způsobena majetkov� křivda, jak je z�konem definov�na. Uveden� dopad� předevš�m obecně na restitučn� skutkov� podstaty založen� na protipr�vn�m znemožněn� ujmout se fakticky či pr�vně vlastnick�ch pr�v, např�klad na ustanoven� � 5 p�sm. g), dle něhož se za majetkovou křivdu považuje odm�tnut� dědictv� v dědick�m ř�zen�, pokud k odm�tnut� dědictv� došlo v t�sni.

182. Uveden� v�klad je pak zcela v souladu s dosavadn�m restitučn�m z�konod�rstv�m, dle něhož do věcn� působnosti (analogicky k vymezen� původn�ho majetku) z�konů spadaly pr�vě i ty věci, ve vztahu k nimž opr�vněn� osobě vznikla z�konem definovan� majetkov� křivda, a to aniž by uveden� z�kony v tomto ohledu definičně rozlišovaly mezi "pr�vem" a "věc�". Konstrukce z�kona č. 87/1991 Sb., kter� v � 6 odst. 1 p�sm. h) obsahuje např. rovněž obdobn� restitučn� titul ("odm�tnut� dědictv� v dědick�m ř�zen�, učiněn�ho v t�sni"), a to aniž by � 3 odst. 1 z�kona č. 87/1991 Sb. rozlišoval mezi věcmi a pr�vy ("jej�ž věc přešla do vlastnictv� st�tu"). V aplikačn� praxi nedůsledn� terminologie z�kona č. 87/1991 Sb. v tomto bodě nepůsob� probl�my. Obdobn� plat� i pro � 6 odst. 1 p�sm. l) z�kona č. 229/1991 Sb. ve spojen� se slovy "jehož půda, budovy a stavby, patř�c� k původn� zemědělsk� usedlosti, přešly na st�t" v ustanoven� � 4 odst. 1 z�kona č. 229/1991 Sb. (z�jmeno "jehož" rovněž implikuje vlastnictv�). V tomto ohledu je zřejm�, že ustanoven�m � 2 p�sm. a) nedošlo k rozš�řen� věcn� působnosti z�kona oproti dř�vějš�m restitučn�m principům a nebyl ani shled�n �stavn� důvod pro derogaci č�sti tohoto ustanoven�.

183. Skutečnost, že � 2 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi neobsahuje širš� definici původn�ho majetku, kter� by zahrnoval i majetek určen� na humanit�rn� �čely jin�ch subjektů, jak požaduj� navrhovatel� v odst. 29 d), je zcela irelevantn� pro �stavnost z�kona a jev� se jako zcela nesouvisej�c� s předmětem pr�vn� �pravy. N�mitka v odst. 29 e), kter� je založena na faktu, že z�kon č. 229/1991 Sb. se nevztahoval na c�rkve a n�božensk� společnosti, opom�j�, že se jedn� se o konstatov�n� obecně zn�m� skutečnosti, kter� plyne z konstrukce z�kona, zejm�na z ustanoven� � 29, kter� pr�vě přijet� z�konů o majetku, jehož původn�m vlastn�kem byly c�rkve, n�božensk� společnosti, ř�dy a kongregace, předj�m�. Přesvědčiv� argumentace, proč pr�vě ve vztahu k "nezastavěn� půdě" by měla b�t natur�ln� restituce proti�stavn�, tedy v čem spoč�v� jej� zvl�štn� �stavn� status (veřejn� z�jem, zvl�štn� ochrana), pro nějž by nemohla b�t vyd�na pr�vě c�rkevn�m subjektům, chyb�. Pokud je tento z�věr vystavěn pouze na �vaze, že pokud z�kon č. 229/1991 Sb., resp. kter�koliv předchoz� restitučn� z�kon, neučinil c�rkevn� subjekty opr�vněn�mi osobami, nemůže tak již učinit ž�dn� jin� z�kon, jedn� se o v�klad mimo r�mec racion�ln�ho diskursu. Pokud se jedn� o n�mitku, že jin�m pr�vnick�m osob�m "nezastavěn� půda" rovněž nebyla vyd�v�na, navrhovatel� zcela pom�j� faktick� stav, kdy Československ� červen� kř�ž či tělov�chovn� organizace nebyly srovnateln�mi pozemkov�mi vlastn�ky zemědělsk�ch či lesn�ch pozemků ani tak nebyly koncipov�ny.

184. Nelze totiž nikterak dovodit, že vyd�n�m jednoho pr�vn�ho předpisu by byla vůle z�konod�rce zm�rňovat majetkov� křivdy konzumov�na. V opačn�m př�padě by pak např�klad i z�kon č. 87/1991 Sb., vydan� zejm�na pro fyzick� osoby, jako nepř�m� pokračov�n� ve vztahu k z�konu č. 403/1990 Sb., o zm�rněn� n�sledků někter�ch majetkov�ch křivd, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, měl m�t rovněž povahu z�kona proti�stavn�ho. Obdobn� plat� ve vztahu k n�mitk�m 29 f), h), i) a j). K n�hledu, že přijet�m restitučn�ho z�kona jsou všichni ostatn� "restituenti" (navrhovatel m� však patrně na mysli všechny ostatn� osoby nad r�mec osob opr�vněn�ch) proti�stavně diskriminov�ni, viz �vahy k povaze rovnosti v�še. Při tomto n�hledu by byl proti�stavn�m jak�koliv restitučn� z�kon. Z�konod�rce ostatně nikdy neměl na mysli z�měr vyvolat mezi j�m zvolen�mi opr�vněn�mi osobami z�vist a nepřej�cnost ani nem�nil postupn�m vyd�v�n�m restitučn�ch předpisů "uspokojen�" opr�vněn� osoby přiv�st do t�bora oněch, kteř� se dovol�vali "restitučn� tečky". Ex favore restitutionis naopak vypl�v� z�sada: "Přej a bude ti př�no." K tvrzen� absenci "�pln�ho vlastnictv�" viz v�še. Navrhovateli nen� vysvětleno, na čem je založena �vaha, že je ž�douc� toliko vyd�n� "velmi mal�ho počtu restituovan�ch objektů", neboť tato skutečnost m� br�nit "soudn�m sporům potenci�ln�ch restituentů". Zkušenost justice z 90. let je přesně opačn�. Pr�vě v situaci, kdy osoba nebyla zařazena mezi osoby opr�vněn� (resp. požadovan� věc nespadala do věcn� či časov� působnosti), byly žaloby pod�v�ny.

185. Pokud jako d�lč� n�mitku vůči ustanoven� � 2 p�sm. a) navrhovatel� tvrd�, že "c�rkevn� organizace b�vala jako vlastn�k zapisov�na s pozn�mkou

Sine presentato

, přičemž ž�dn�mu jin�mu subjektu s takovouto pozn�mkou se majetek nevyd�val, protože nebylo prok�z�no jeho vlastnictv�"[odst. 27 a)], neboť se mělo jednat o "z�pis bez p�semn�ho podkladu" (odst. 47), je tato �vaha nepř�padn� hned v několika rovin�ch. Navrhovatel� nespr�vně uv�děj�, že uveden� pozn�mka (spr�vně:

sine praesentato

) značila "z�pis bez p�semn�ho podkladu". Takto sv�voln� postup rakousk�ch �řadů (resp. knihovn�ch soudů) je však v z�sadě vyloučen a navrhovatel� jej ani nič�m nedokl�daj�. Dotčen� ř�dek z�pisu v pozemkov� knize totiž zahrnoval "den a rok pod�n�, jakož i jeho č�slo exhibitn�" (Čečetka, V. J. Všeobecn� knihovn� z�kon ze dne 25. července 1871 č. 95 ř. z. se stanoviska praxe. Praha, 1891, s. 26). �daje přen�šen� ze starš�ch zemsk�ch desk, kter� jinak měly obdobnou �dajovou strukturu, př�padně jin�ch veřejnopr�vn�ch evidenc�, však nebyly vkl�d�ny na z�kladě n�vrhů jednotliv�ch vlastn�ků, n�brž přenosem těchto �dajů. Do �vodn� kolonky z�pisu se potom uv�dělo "

Sine praes. et N. Exh.

", tedy "bez data pod�n� a č�sla exhibičn�ho". Z�pis byl proveden pr�vě v�hradně na z�kladě p�semn�ch podkladů (z�pisů, listin, protokolů apod.), kter� zohledňovaly faktick� pr�vn� stav, nikoliv však na z�kladě n�vrhu �častn�ka. Je potom zcela nepodložen� tvrzen� navrhovatelů, že �daje z pozemkov�ch knih nejsou průkazn�m �dajem o vlastnictv�, neboť je zřejm�, že uveden� pozn�mka sine praesentato nebyla určena specificky pro c�rkevn� subjekty, a už vůbec nevypov�dala nic o obsahu či "věrohodnosti" zapisovan�ho �daje. Konečně nen� nijak podloženo tvrzen�, že by opr�vněn�m osob�m podle předchoz�ch restitučn�ch z�konů neměl b�t vyd�v�n majetek, kter� byl do pozemkov�ch knih zaps�n přenosem �dajů ze starš�ch evidenc�, a nen� ani zřejm�, z jak�ho důvodu by tomu tak mělo b�t. V př�padě omylů při z�pisech měl pochopitelně skutečn� vlastn�k možnost soudn� ochrany, k tomuto postupu je však obecně možno poznamenat, že n�mitky měly b�t vzneseny již před v�ce než sto lety, nikoliv nyn�.

XI/c

K � 3 (opr�vněn� osoby)

186. K argumentaci o obecn�m zpochybněn� postaven� pr�vnick�ch osob v restitučn�m procesu, a to jako osob opr�vněn�ch, odkazuje �stavn� soud na dosavadn� restitučn� z�kony, v nichž pr�vnick� osoby toto postaven� měly, aniž by to vyvolalo jak�koliv �stavněpr�vn� ot�zky. V tomto tedy nen� z�kon č. 428/2012 Sb. nikterak ojediněl�m (bez n�roku na �plnost): z�kon č. 403/1990 Sb., o zm�rněn� n�sledků někter�ch majetkov�ch křivd; z�kon č. 173/1990 Sb., kter�m se zrušuje z�kon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesn� v�chovy, a kter�m se upravuj� někter� dalš� vztahy t�kaj�c� se dobrovoln�ch tělov�chovn�ch organizac�, a souvisej�c� z�kon č. 232/1991 Sb., o podm�nk�ch a způsobu navr�cen� majetkov�ch pr�v vypl�vaj�c�ch ze z�kona č. 173/1990 Sb., kter�m se zrušuje z�kon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesn� v�chovy, a kter�m se upravuj� někter� dalš� vztahy t�kaj�c� se dobrovoln�ch tělov�chovn�ch organizac�; z�kon č. 298/1990 Sb., o �pravě někter�ch majetkov�ch vztahů řeholn�ch ř�dů a kongregac� a arcibiskupstv� olomouck�ho; z�kon č. 172/1991 Sb., o přechodu někter�ch věc� z majetku Česk� republiky do vlastnictv� obc�; z�kon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a n�zvu Červen�ho kř�že a o Československ�m červen�m kř�ži; z�kon č. 212/2000 Sb., o zm�rněn� někter�ch majetkov�ch křivd způsoben�ch holocaustem a o změně z�kona č. 243/1992 Sb., kter�m se upravuj� někter� ot�zky souvisej�c� se z�konem č. 229/1991 Sb., o �pravě vlastnick�ch vztahů k půdě a jin�mu zemědělsk�mu majetku, ve zněn� z�kona č. 93/1992 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů.

187. Pokud se jedn� o zpochybněn� postaven� pr�vě c�rkevn�ch subjektů (a N�božensk� matice, s ohledem na v�čet v � 3), nelze pojmově zm�rněn� majetkov�ch křivd ani z�měr hospod�řsk� odluky c�rkv� od st�tu realizovat vůči jin�m osob�m než pr�vě vůči c�rkevn�m subjektům. Nen� zřejm�, na z�kladě čeho by měly b�t pr�vě tyto subjekty vyloučeny, neboť pr�vě k jejich pr�vn�mu postaven� v ot�zce vypoř�d�n� historick�ho majetku se v�ž� normy již z poč�tku 90. let (z�kon č. 403/1990 Sb., z�kon č. 298/1990 Sb., � 29 z�kona č. 229/1991 Sb., � 3 odst. 1 z�kona č. 92/1991 Sb., o podm�nk�ch převodu majetku st�tu na jin� osoby) a komplex judikatury �stavn�ho soudu (viz v�še). Pokud by platily z�věry navrhovatelů (č�st 5.1), nebylo by možno tyto normy a judikaturu �stavn�ho soudu v mez�ch �stavnosti objektivně naplnit, což by bylo s uveden�m časov�m odstupem poměrně překvapiv� zjištěn�. V z�sadě nad�le plat� již dř�ve vysloven�, že "[�]stavn� soud nen� př�slušn� k posouzen�, do jak� m�ry je rozsah restituc� vymezen� z�konod�rcem dokonal� nebo �pln�, pouze zdůrazňuje, že pr�vě tento rozsah je �stavn�m poř�dkem Česk� republiky svěřen v�lučně z�konod�rci, a nikoliv �stavn�mu soudu" (n�lez sp. zn. Pl. �S 14/04 ze dne 25. 1. 2006). V tomto ohledu byla n�mitka založen� na tvrzen� nerovnosti pravidelnou souč�st� �stavn�ch st�žnost� osob, jimž z jak�hokoliv důvodu nesvědčil restitučn� titul (přek�žka st�tn�ho občanstv�, křivda před rozhodn�m datem apod.).

188. Pokud se jedn� o ot�zku rovnosti, jak uv�děj� navrhovatel�, na jedn� straně opr�vněn�ch osob podle z�kona č. 428/2012 Sb. a na druh� straně jin�ch "humanit�rn�ch pr�vnick�ch osob", opět nen� zřejm�, jak� osoby maj� na mysli, o jak� n�roky se m� jednat a z jak�ho �stavn�ho důvodu by měly b�t zařazeny pr�vě do z�kona o zm�rněn� někter�ch majetkov�ch křivd a do procesu hospod�řsk� odluky c�rkv� od st�tu. K ot�zce rovnosti opr�vněn�ch osob v oboru restituc� se již �stavn� soud opakovaně vyj�dřil, a to např. v př�padech tvrzen� diskriminace na z�kladě podm�nky st�tn�ho občanstv�. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.) posuzoval �stavn� soud n�vrh na zrušen� č�sti z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch, a to ustanoven� � 3 odst. 1 ve slovech "pokud je st�tn�m občanem Česk� a Slovensk� Federativn� Republiky.". N�vrh byl zam�tnut, s t�m že (kromě jin�ho) nen� v rozporu s principem rovnosti a nediskriminace podle čl. 3 odst. 1 Listiny. �stavn� soud odm�tl absolutn� ch�p�n� principu rovnosti, přičemž konstatoval, že "rovnost občanů nelze ch�pat jako kategorii abstraktn�, n�brž jako rovnost relativn�, jak ji maj� na mysli všechny modern� �stavy" [srov. n�lez sp. zn. Pl. �S 36/93 ze dne 17. 5. 1994 (N 24/1 SbNU 175; 132/1994 Sb.)]. Obsah principu rovnosti t�m posunul do oblasti �stavněpr�vn� akceptovatelnosti hledisek odlišov�n� subjektů a pr�v. Hledisko prvn� spatřuje přitom ve vyloučen� libovůle. Hlediskem druh�m při posuzov�n� proti�stavnosti pr�vn�ho předpisu zakl�daj�c�ho nerovnost je tedy t�mto založen� dotčen� někter�ho ze z�kladn�ch pr�v a svobod. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 24/98 ze dne 22. 9. 1999 (N 127/15 SbNU 211; 234/1999 Sb.) ve věci n�vrhu na zrušen� č�sti z�kona o půdě rovněž odk�zal �stavn� soud na svou dosavadn� judikaturu, dle n�ž je věc� st�tu, aby v z�jmu zabezpečen� sv�ch funkc� rozhodl, že určit� skupině poskytl m�ně v�hod než jin�. Může se tak st�t pouze s odvol�n�m na veřejn� hodnoty. Takovou veřejnou hodnotou je nepochybně i princip pr�vn� jistoty, neboť z�sahy do nově vznikl�ch pr�vn�ch poměrů by pokračuj�c�mi změnami signalizovaly i do budoucna stav trvaj�c� destabilizace, nehledě na vytv�řen� prostoru pro nov� a nov� spory o pr�vech již nabyt�ch. Rovněž v n�lezu sp. zn. Pl. �S 9/99 ze dne 6. 10. 1999 (N 135/16 SbNU 9; 289/1999 Sb.), vyloučil �stavn� soud, že by �vaha z�konod�rce, kter� rozlišuje restituenty podle objektivn�ho krit�ria st�tn�ho občanstv�, znamenala proti�stavn� nerovnost.

189. Zobecněn� z�věry stran krit�ri� pro určen� okruhu opr�vněn�ch osob (tedy jejich odlišen� od jin�ch subjektů) jsou aplikovateln� na nyn� předloženou věc. Předevš�m nelze v�žně tvrdit, že vymezen� původn�ho majetku c�rkv�, z�měr zm�rněn� majetkov�ch křivd způsoben�ch odnět�m majetku vyjmenovan�m opr�vněn�m osob�m, a zvl�ště pak z�měr prov�st hospod�řskou odluku c�rkv� od st�tu, svědč� ještě jin�m subjektům než pr�vě těm uveden�m ve v�čtu � 3. Tedy, že existuj� ještě dalš� subjekty, kter� by v r�mci těchto vztahů byly v zaměniteln�m postaven�. Jedn� se o samostatnou pr�vn� i �stavněpr�vn� problematiku (kromě čl. 11 jsou ve hře čl. 2 odst. 1, čl. 15, 16 Listiny), přičemž neexistuj� dalš� subjekty, u nichž by existovalo pr�vně či �stavněpr�vně shodn� postaven�. T�mto způsobem - tedy jako samostatnou problematiku - ji �stavn� soud systematicky pojedn�v� (poč�naje rozhodnut�mi sp. zn. II. �S 528/02 a sp. zn. Pl. �S-st. 22/05 a řadou dalš�ch navazuj�c�ch). Ot�zka vypoř�d�n� historick�ho majetku c�rkv� byla od poč�tku 90. let spojov�na pr�vě s nutnost� celkov� �pravy vztahu st�tu a c�rkve. Z�kon č. 298/1990 Sb. v tomto představoval pouh� provizorium (sp. zn. Pl. �S-st. 22/05). Pr�vě tuto skutečnost �stavn� soud zohlednil, když dal z�konod�rci prostor, aby přijal "pr�vn� �pravu vypoř�d�vaj�c� historick� majetek c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, kter� zohledn� objektivn� specifika pojedn�van� materie a ustanoven� � 29 z�kona o půdě fakticky konzumuje" (n�lez sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 25), s vědom�m komplexnosti a politick� rizikovosti dan� problematiky. Upust�-li �stavn� soud od v�še vyloučen�ho absolutn�ho ch�p�n� rovnosti, potom lze jenom pouk�zat na objektivn� skutečnosti, kter� d�vaj� racion�ln� z�klad pro samostatnou pr�vn� �pravu, a nikoliv nutně pro pr�vn� �pravu, kter� zahrne ještě dalš� typy pr�vnick�ch osob. Navr�cen� majetku c�rkv�m koresponduje s jejich �čelem, tradičn�mi funkcemi a organizačn� strukturou [v r�mci nichž vedlejš� �častn�k 1) nespr�vně akcentuje toliko v�kon st�tn� spr�vy], pročež je t�m naplňov�n předpoklad, aby z�kon č�stečně zm�rnil "škody způsoben� st�tem ve vztahu k �stavn�mu pr�vu na svobodn� v�kon n�boženstv�, a nikoliv (prim�rně) škody způsoben� na pr�vu vlastnick�m" (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 105). K �stavn� relevanci těchto ot�zek viz např. n�lez sp. zn. I. �S 146/03 ze dne 18. 6. 2003 (N 115/31 SbNU 33); n�lez sp. zn. Pl. �S 6/02; n�lez sp. zn. Pl. �S 2/06 ze dne 30. 10. 2007 (N 173/47 SbNU 253; 10/2008 Sb.); ; n�lez sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 98; a řadu tam odkazovan�ch rozhodnut� ciz�ch jurisdikc�. K tomu d�le srovnej (odlišn�) �čely ostatn�ch restitučn�ch z�konů, přičemž zm�rněn� majetkov�ch křivd ani v ostatn�ch z�konech nen� �čelem v�hradn�m, s ohledem na což byl stanovov�n i celkov� rozsah restituc� a okruh opr�vněn�ch osob. "Historick� role c�rkv� ve společnosti a na veřejnost orientovan� charakter jejich činnost� je do jist� m�ry odlišuje od jin�ch fyzick�ch či pr�vnick�ch osob (při zohledněn� povahy jejich majetku) a z�roveň umožňuje jejich komparaci - co do požadavku nez�vislosti na st�tu - s m�stn�mi samospr�vami (obcemi), kter� jsou jako celky rovněž neodděliteln� od individu�ln�ho pr�va občana na sebeurčen� (rozuměj: samospr�vu)" - sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 105. Navrhovatel� d�le přehl�dli skutečnost, že absence pr�vn� �pravy, kter� by vypoř�dala historick� majetek c�rkv�, před přijet�m napaden�ho z�kona č. 428/2012 Sb. dos�hla intenzity proti�stavnosti (sp. zn. Pl. �S 9/07, v�rok II), a tedy se ot�zka přijet� pr�vn� �pravy ve vztahu k c�rkevn�m subjektům (z hlediska jejich �čelu) stala mimoř�dně nal�havou. A je nutno rovněž zdůraznit, že v�čet opr�vněn�ch osob a konstrukce z�kona je do značn� m�ry odůvodněna snahou upravit prostřednictv�m majetkov�ho vyrovn�n� budouc� vztah st�tu a c�rkv� odstraněn�m ekonomick� z�vislosti, kdy došlo ke zrušen� z�kona č. 218/1949 Sb., o hospod�řsk�m zabezpečen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� st�tem. Přitom eventu�ln� pokračov�n� určit� podoby tzv. hospod�řsk�ho zabezpečen� v souběhu s č�stečnou majetkovou restituc� se sice nejev� jako politicky udržiteln�, nikoliv však pr�vně jako vyloučen�. Ve vztahu k budouc�mu vztahu st�tu a c�rkv� měl z�konod�rce širš� prostor pro �vahu než ve vztahu k č�stečn�mu zm�rněn� majetkov�ch křivd, kde dosavadn� restitučn� legislativa nab�zela určit� ust�len� či osvědčen� postupy.

190. Pokud by platilo hledisko předestřen� vedlejš�m �častn�kem 1), musely by b�t zrušeny postupně všechny restitučn� z�kony, neboť každ� z nich dopadal jen na určitou skupinu osob, a všechny zb�vaj�c� osoby zahrnuty nebyly. Což je nyn� nam�t�no jako proti�stavn�. Je nutno podotknout, že ani n�lez sp. zn. Pl. �S 9/07, resp. jeho druh� v�rok, nen� založen na argumentu nerovnosti c�rkevn�ch subjektů ve vztahu k předchoz�m restituentům. V�še uveden�m nicm�ně nem� b�t vyloučena ochrana existuj�c�ch majetkov�ch n�roků či jin�ch z�kladn�ch pr�v naznačovan�ch "humanit�rn�ch pr�vnick�ch osob" nebo jin�ch subjektů, pokud takov� věc bude �stavn�mu soudu předložena. Tyto �dajn� n�roky třet�ch osob však nepochybně nebudou ochr�něny odstraněn�m z�kona č. 428/2012 Sb.

191. K jednotliv�m č�stem � 3 nejsou předloženy ž�dn� �stavněpr�vn� n�mitky, kter� by vylučovaly uveden� subjekty ze vztahů založen�ch z�konem č. 428/2012 Sb. Z ž�dn�ho ustanoven� �stavn�ho poř�dku neplyne, že by jmenovan� subjekty nemohly b�t souč�st� pr�vn�ch, zvl�ště majetkopr�vn�ch vztahů, resp. že by vůči nim st�t nemohl směřovat vypoř�d�n� historick�ho majetku c�rkv�. Pokud se jedn� o n�mitku, že fyzick� osoby tvoř�c� c�rkve a n�božensk� společnosti dnes již nejsou totožn� s věř�c�mi a duchovn�mi k 25. �noru 1948, konstatuje �stavn� soud, že ani v rozhodn�m obdob� ani dnes nen� c�rkevn� majetek ve vlastnictv� jednotliv�ch př�slušn�ků c�rkve (nepř�sluš� jim majetkov� pod�ly; zvl�ště ve vztahu k duchovn�m srov. charakter obročnictv� vyložen� v�še), a tedy se nejedn� o uspokojov�n� majetkov�ch n�roků jednotliv�ch věř�c�ch či duchovn�ch ani jejich dědiců, přičemž je naopak zřejm�, že �čely a působen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, jak se tradičně projevuj� ve společnosti, přesahuj� individu�ln� soukrom� z�jmy jednotliv�ch věř�c�ch. Z�roveň se jedn� o argument mimoř�dně cynick� s ohledem na to, že řada př�slušn�ků c�rkv� v rozhodn�m obdob� zemřela ne zrovna přirozenou smrt� a c�rkv�m obecně lze obt�žně přič�tat k t�ži, že nejsou tvořeny stejn�mi osobami jako před šedes�ti lety.

192. Pokud ustanoven� � 3 p�sm. a), kter� řad� mezi opr�vněn� osoby registrovan� c�rkve a n�božensk� společnosti, zahrnuje i c�rkev katolickou, k čemuž jako v�hradu vedlejš� �častn�k 1) uv�d� (s. 8, odst. 9), že se jedn� o "prav� opak" tzv. institutov� teorie, opomněl již uv�st, kter� ustanoven� �stavn�ho poř�dku tuto teorii zakotvuje a chr�n�. Takov�ho �stavn�ho ustanoven� nen�, nav�c uveden� ustanoven� nedopad� jen na c�rkev katolickou. Tato n�mitka je proto nedůvodn�. Ani v rovině pod�stavn�ho pr�va nav�c nen� tvrzen� v�hrada obhajiteln�. Z�kon č. 308/1991 Sb., o svobodě n�božensk� v�ry a postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, přiznal registrovan�m (recipovan�m) c�rkv�m a n�božensk�m společnostem, včetně c�rkve katolick�, pr�vn� subjektivitu. Pokud tuto skutečnost považuje vedlejš� �častn�k 1) za proti�stavn�, měl n�vrhem na zrušen� napadnout již př�slušn� ustanoven� z�kona č. 308/1991 Sb., nyn� z�kona č. 3/2002 Sb. Ve sv� argumentaci tzv. teori� institutovou, nav�c předkl�d� nespr�vnou dichotomii. Institutov� teorie ve sv� době považovala, v př�padě katolick� c�rkve, za vlastn�ky jednotliv� c�rkevn� subjekty (c�rkevn� pr�vnick� osoby), a to na z�kladě dobov�ho pr�va, neř�kala však, že se katolick� c�rkev nesm� v hranic�ch st�tu pr�vnickou osobou vůbec st�t. Tato teorie ležela v kontrapozici k tezi, že vlastn�kem c�rkevn�ho majetku na �zem� st�tu je katolick� c�rkev jako celek, přičemž jej� subjektivita nen� pro jej� mezin�rodn� rozměr odvozena od st�tu, čehož ob�van�m důsledkem mohla b�t představa, že c�rkevn� majetek na �zem� st�tu bude vyloučen z jeho jurisdikce (viz např. opakovan� důrazy A. Hobzy v publikaci citovan� v�še). Pokud však z�kon č. 308/1991 Sb. předpokl�dal u registrovan�ch (recipovan�ch) c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, včetně c�rkve katolick�, pr�vn� subjektivitu, nevid� �stavn� soud důvod, proč by tak nemohl učinit; nejedn� se každop�dně o "opak" teorie institutov�, neboť podle z�kona č. 308/1991 Sb., nyn� z�kona č. 3/2002 Sb., je C�rkev ř�mskokatolick�, se s�dlem Th�kurova 676/3, Praha 6-Dejvice, IČ: 73632848, pr�vnickou osobou podle česk�ho pr�va. Tyto ot�zky již byly předmětem �stavněpr�vn�ho přezkumu v n�lezu sp. zn. Pl. �S 6/02, kde �stavn� soud předložil �stavně konformn� v�klad � 6 odst. 1 z�kona č. 3/2002 Sb., a rovněž pak přehl�dl, že teorie institutov� byla v praxi zachov�na prostřednictv�m c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob s vlastn� majetkopr�vn� způsobilost�, evidovan�ch na z�kladě � 15a odst. 1 z�kona č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Vlastn�kem c�rkevn�ho majetku na �zem� st�tu jsou pak tyto samostatn� pr�vnick� osoby, přičemž nen� vyloučeno, aby registrovan� c�rkev sama jako pr�vnick� osoba vlastnila majetek, ovšem nen� považov�na za jedin�ho vlastn�ka vešker�ho c�rkevn�ho majetku na �zem� st�tu. Konečně pokud vedlejš� �častn�k 1) nam�t�, že c�rkve a n�božensk� společnosti jsou "ryze soukromopr�vn�mi subjekty", nen� ani zde zřejm�, v čem m� spoč�vat proti�stavnost, a takov� hodnocen� nen� ani doktrin�rně přesn�. Zvl�štn� veřejnopr�vn� regulaci c�rkv� a n�božensk�ch společnost� představuje k dnešn�mu dni z�kon č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, kter� byl opakovaně předmětem �stavn�ho přezkumu, a jehož v�sledn� podoba, přes možn� aplikačn� probl�my, odpov�d� současn� �rovni z�kladn�ch pr�v a svobod. Nen� zřejm�, v čem m� spoč�vat soukromopr�vn� "ryzost" pr�vě c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, když ve skutečnosti jsou doktr�nou definov�ny jako "pr�vnick� osoby soukrom�ho pr�va - korporace sui generis, ač platn� pr�vn� �prava obsahuje jak soukromopr�vn� tak veřejnopr�vn� prvky (jedn� se o tzv. komplexn�, sm�šenou �pravu)" (Ad�mkov�, K. Pr�vn� postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� de lege lata. Časopis pro pr�vn� vědu a praxi, 2/2000, s. 216; v z�sadě obdobně Beran, K., op. cit.). Skutečnost, že c�rkve a n�božensk� společnosti pož�vaj� z�ruk čl. 2 odst. 3 Listiny, nemůže j�t k jejich t�ži, neboť jejich začleněn� do struktury st�tu zabraňuj� dalš� ustanoven� �stavn�ho poř�dku. Z hlediska pr�vn� kontinuity těchto subjektů odkazuje �stavn� soud na př�lohu k z�konu č. 308/1991 Sb.

193. Pokud se jedn� o tvrzen� navrhovatelů, že se v př�padě realizace natur�ln� restituce bude jednat o "majetek Vatik�nu" (odst. 45), odhl�dne-li �stavn� soud z�roveň od zjevn� z�měny Vatik�nu se Svat�m stolcem, jakožto subjektem mezin�rodn�ho pr�va reprezentuj�c�m katolickou c�rkev celosvětově, odkazuje �stavn� soud na charakter c�rkv� a n�božensk�ch společnost� inkorporovan�ch podle česk�ho pr�va, kter� jedině m� ustanoven� � 3 p�sm. a) na mysli. K charakteru a důsledkům registrace podle z�kona č. 3/2002 Sb. viz např. Kř�ž, J. Z�kon o c�rkv�ch a n�božensk�ch společnostech. Koment�ř. 1. vyd�n�. Praha: C. H. Beck, 2011, 384 s. Tot�ž plat� i v př�padě, pokud snad n�mitka směřovala k �dajn�m obav�m o jurisdikci Česk� republiky nad majetkem ve vlastnictv� c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob katolick� c�rkve. �čelovost těchto �vah je zjevn� již jen z faktu, že se objevuj� pouze v souvislosti s nyn� napaden�m z�konem č. 428/2012 Sb., ačkoliv v podm�nk�ch současn�ho demokratick�ho pr�vn�ho st�tu zm�něn� subjekty běžně vstupuj� do pr�vn�ch vztahů, včetně pr�v vlastnick�ch, což se t�k� jak majetku ponechan�ho ve vlastnictv� i po 25. 2. 1948, tak majetku kter� byl nabyt později (z�kon č. 298/1990 Sb., běžn� majetkov� převody apod.), a to aniž by kdy bylo vlastnictv� "Vatik�nu" v�žně tvrzeno. Hodnocen� katolick� c�rkve jako "ciz� moci" (navrhovatel�, č�st 5.7) postr�d� jakoukoliv věcnou argumentaci.

194. Pokud ve vztahu k ustanoven�m � 3 p�sm.b), c) vedlejš� �častn�k 1) zejm�na nam�t� (s. 8), že původn� majetek "nen�ležel současn�m opr�vněn�m osob�m - registrovan�m c�rkv�m a n�božensk�m společnostem a dalš�m pr�vnick�m osob�m uveden�m v � 3 p�sm. b) až d) ani nen�ležel jejich pr�vn�m předchůdcům, ale [jedn� se o] majetek, kter� mnohdy patřil zcela jin�m c�rkevn�m subjektům,", nen� tato n�mitka �stavn�mu soudu zcela srozumiteln�. Nam�tan� rozpor s ustanoven�m � 2 p�sm. a) je již pojmově vyloučen. Původn� majetek, na nějž z�kon dopad�, je totiž ex lege definov�n jako majetek, kter� př�slušel pr�vě jmenovan�m subjektům. Jak� jin� "c�rkevn� subjekty", jejichž majetek spad� pod � 2 p�sm. a) a kter� z�roveň nejsou uvedeny v � 3 p�sm. a) až d), m� vedlejš� �častn�k na mysli, nen� zřejm�. Pokud vedlejš� �častn�k 1) chtěl opět pouze ř�ci, že c�rkevn� majetek př�slušel "jin�m subjektům"(tedy st�tu či třet�m osob�m), tedy že c�rkevn� subjekty nebyly jeho "vlastn�ky", je nutno odk�zat na již proveden� v�klad. Existence pr�vn� kontinuity a pr�vn�ho n�stupnictv� je ot�zkou individu�ln�ch okolnost�, k čemuž �stavn� soud odkazuje na svou předchoz� judikaturu. Z�sadně nezpochybněnou pr�vn� kontinuitu c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob si ostatně pr�vě vedlejš� �častn�k 1) mus� uvědomovat s ohledem na postup Ministerstva kultury v roce 2001, kdy se z�měrem předej�t uplatňov�n� majetkov�ch n�roků ze strany původn�ch c�rkevn�ch subjektů (dnes opr�vněn�ch osob) byl na z�kladě př�kazu ministra kultury č. 32/2001 zrušen př�slušn� veřejn� rejstř�k s předpokladem, že zanikne pr�vn� subjektivita těchto osob. Usnesen� �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 2/04 ze dne 19. 8. 2004 (ve SbNU nepublikov�no, dostupn� na http://nalus.usoud.cz) n�sledně označilo tento akt za toliko "intern� normativn� směrnici, směřuj�c� k �pravě povinnost� struktur�ln�ch č�st�, př�padně zaměstnanců Ministerstva kultury," z n�ž "v ž�dn�m př�padě neplyne regulace okruhu registrovan�ch pr�vnick�ch osob.". V navazuj�c�m n�lezu sp. zn. IV. �S 34/06 ze dne 21. listopadu 2007 (N 201/47 SbNU 597) bylo již zcela konkr�tně vysloveno, že "k pozb�v�n� pr�vn� subjektivity plat� obecn� pravidlo, že pouh�m zrušen�m �pravy pr�vn�ho režimu určit�ho druhu pr�vnick�ch osob bez toho, že by tyto osoby byly v�slovně zrušeny, nemůže b�t nastolen stav zpochybněn� jejich existence," tedy ani "[z]rušen� tohoto souhrnn�ho evidenčn�ho seznamu tedy nemohlo m�t vliv na pr�vn� existenci v něm veden�ch pr�vnick�ch osob.". V�klad opačn� se �stavn�mu soudu jevil paradoxn�m "o to v�ce, že dř�vějš� judikatura z obdob� komunistick�ho režimu, čili z obdob�, kter� bylo co do pošlap�v�n� pr�va a spravedlnosti v našich dějin�ch jedn�m z nejtemnějš�ch, v němž komunistick� strana a jej� spolupracovn�ci činili vše proto, aby byl omezen vliv c�rkve (nejen katolick�), ale i n�boženstv� a v�ry na obyvatelstvo obecně, přičemž jedn�m z prostředků, jak toho dos�hnout, bylo oslabit katolickou c�rkev ekonomicky [(srov. n�lez sp. zn. II. �S 189/02 ze dne 3. 8. 2005 (N 148/38 SbNU 175)],), nikdy nezpochybnila existenci těchto pr�vnick�ch osob a jako jedin� podm�nka jejich pr�vn� subjektivity bylo obecnou judikaturou stanoveno, že mus� m�t postaven� pr�vnick�ch osob podle vnitřn�ch předpisů c�rkve." K tomu d�le srov. ustanoven� � 563 odst. 1 z�kona č. 141/1950 Sb., občansk� z�kon�k, (tzv. středn�) a ustanoven� � 853 z�kona č. 40/1964 Sb., občansk� z�kon�k, ve zněn� z�kona č. 509/1991 Sb., a t�ž obs�hlou judikaturu, v n�ž byly (jakkoliv) pojedn�ny ot�zky majetkov�ch n�roků těchto c�rkevn�ch subjektů, aniž by byla zpochybněna jejich pr�vn� subjektivita. K ot�zce pr�vn� kontinuity opr�vněn�ch osob dle � 3 p�sm. c) z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi srov. v obecn� rovině přechodn� ustanoven� � 19 z�kona č. 83/1990 Sb., o sdružov�n� občanů, či ustanoven� � 9 odst. 1 z�kona č. 68/1951 Sb., o dobrovoln�ch organizac�ch a shrom�žděn�ch. Je nutno podotknout, že nyn� předložen� principy kontinuity pr�vnick�ch osob v kontextu komunistick�ho režimu nejsou nijak specifick�mi ve vztahu pr�vě k c�rkevn�m subjektům, n�brž plat� obecně, jak se uk�zalo i v n�lezu sp. zn. III. �S 462/98 ze dne 11. 1. 2000 (N 2/17 SbNU 7), kter� je vedlejš�mu �častn�kovi 1) rovněž nepochybně zn�m, neboť se v z�sadě jednalo o rozhodnut� v jeho vlastn� věci. Co se t�če c�rkevn�ho charakteru dotčen�ch pr�vnick�ch osob, ten je pojmově d�n zejm�na c�rkevn�m �čelem dan�ho subjektu, nikoliv form�lně jeho pr�vn� formou. Činnost c�rkv� se totiž projevovala běžně v různ�ch form�ch pr�vnick�ch osob, neboť z�kon č. 50/1874 ř. z. neznal zvl�štn� či dokonce v�lučnou formu c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob, jak je koncipuje současn� z�kon č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Ostatně ani ten působen� c�rkv� neomezuje jen na určit� v�lučn� pr�vn� formy, naopak explicitně poč�t� s působen�m registrovan�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� prostřednictv�m pr�vnick�ch osob podle dalš�ch z�konů (� 15a odst. 2), kter� jsou s registrovanou c�rkv� pojeny �čelem, resp. shodn�m zaměřen�m na realizaci pr�v dle čl. 16 Listiny (typicky školsk� pr�vnick� osoby provozuj�c� c�rkevn� školy).

195. Pokud se jedn� o � 3 p�sm. d), �stavn� soud odkazuje ohledně pr�vn� povahy N�božensk� matice a jej� pr�vn� subjektivity a kontinuity na pokus tento subjekt rovněž zrušit, k čemuž se však vyj�dřil n�lez sp. zn. II. �S 189/02 ze dne 3. 8. 2005 (N 148/38 SbNU 175) a rozsudek Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu ze dne 2. listopadu 2006 č. j. 5 A 35/2002-73, a to ve vztahu k n�mitk�m vedlejš�ho �častn�ka 1), v z�sadě nepř�znivě. K pr�vn�mu postaven� N�božensk� matice k 25. 2. 1948 je možno odk�zat na z�věry prvorepublikov�ho Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu, dle něhož "ani �stavn�m, ani ž�dn�m jin�m z�konem nebylo jměn� n�božensk�ch matic prohl�šeno za jměn� st�tn�" (Boh. A 2316/23).

XI/d

K � 4 (povinn� osoby)

196. Co se t�če rozsahu povinn�ch osob, navrhovatel� ani vedlejš� �častn�ci nevzn�šej� ž�dn�, t�m m�ně �stavněpr�vn� n�mitky. Slovn� vyj�dřen� ustanoven� plně koresponduje se z�měrem vyloučit z rozsahu povinn�ch osob osoby fyzick� a jin� osoby pr�vnick� než st�t. Ve vztahu ke stanoven� okruhu povinn�ch osob již �stavn� soud a Evropsk� soud pro lidsk� pr�va v minulosti vyslovily určit� korektivn� z�věry, ovšem tyto nyn� nejsou aplikovateln�. Vztahovaly se totiž k dř�vějš�mu restitučn�mu z�konod�rstv�, kter� poč�talo se širš�mi okruhy osob povinn�ch. Pro takov� př�pad již �stavn� soud uvedl, že demokratick� z�konod�rce je při koncipov�n� předpisů zm�rňuj�c�ch (zejm�na) majetkov� křivdy obecně omezen jednak faktick�m stavem dotčen�ch věc� (jejich faktickou existenc�) a z�roveň limitov�n imperativem minimalizace �jmy jednak na jin�ch pr�vem chr�něn�ch z�jmech (např. veřejn� z�jem), jednak na z�kladn�ch pr�vech ve vztahu ke vzniku majetkov�ch křivd nov�ch, a to ve vztahu k osob�m odlišn�m od st�tu, kter� dotčen� nemovitosti v mezidob� po protipr�vn�m z�sahu st�tu eventu�lně nabyly v dobr� v�ře (sp. zn. Pl. �S 9/07, body 35 a 36). V př�padě vyd�v�n� majetku toliko st�tem (viz taxativn� v�čet v � 5), je proto způsoben� nov� křivdy na pr�vech nabyt�ch v dobr� v�ře vyloučeno, protože to byl pr�vě st�t, kter� byl původcem protipr�vn�ho z�sahu. V dlouhodob�m n�hledu �stavn�ho soudu nen� restituce ve vztahu k povinn� osobě (než�douc�m) vyvlastněn�m, n�brž odstraněn�m protipr�vnosti.

XI/e

K � 5 (majetkov� křivdy)

197. V obecn� rovině vedlejš� �častn�k 1) nam�tl, že z�kon č. 428/2012 Sb. "neadekv�tně" "vytv�ř� konstrukci majetkov� křivdy" způsoben� opr�vněn�m osob�m, kter�m však v rozhodn�m obdob� již pojmově nemohla b�t ž�dn� "majetkov� křivda" způsobena. �stavn� soud podot�k�, že pr�vn� konstrukce "majetkov� křivdy" je zcela standardn� souč�st� restitučn�ho z�konod�rstv�, na z�kladě kter� jsou pro �čely restitučn�ho z�konod�rstv� identifikov�ny z dnešn�ho i dobov�ho pohledu protipr�vn� a mimopr�vn� akty st�tu směřuj�c� (předevš�m) do majetkov� sf�ry postižen� osoby. Uvedenou konstrukci obsahuje již např. � 6 z�kona č. 87/1991 Sb. či � 6 z�kona č. 229/1991 Sb. Zvl�ště ve vztahu k c�rkevn�m pr�vnick�m osob�m je nutno pouk�zat na �vodn� větu z�kona č. 298/1990 Sb. Z r�mce svobody projevu sice nelze vyloučit různost politick�ho hodnocen�, kter� nemus� ani uveden� protipr�vn� postupy hodnotit jako než�douc�. Takov� n�mitky však nemohou uspět co do formy, t�m m�ně co do obsahu, před �stavn�m soudem, což plat� zejm�na pro někter� č�sti n�vrhu předložen�ho navrhovateli (koncept historick� spravedlnosti vykon�van� "n�rodem" na c�rkv�ch, zejm. katolick� c�rkvi). Ovšem z hlediska principů pr�vn�ho st�tu a forem dosavadn�ho restitučn�ho z�konod�rstv� se v př�padě konstrukce � 5 z�kona č. 428/2012 Sb. nejedn� o postup jakkoliv vybočuj�c�. Naopak, pokud �stavn� soud v minulosti vyzval obecn� soudy k ochraně z�kladn�ch pr�v c�rkevn�ch subjektů při proti�stavn� absenci z�kona [zejm. n�lezy sp. zn. I. �S 663/06, sp. zn. I. �S 562/09, sp. zn. II. �S 3120/10 (viz v�še)], a to na z�kladě principů dosavadn�ho restitučn�ho z�konod�rstv�, měl t�m na mysli mj. pr�vě principy plynouc� z uveden�ch ustanoven� dř�vějš�ch z�konů.

198. Vedlejš� �častn�k 1) z�roveň přehl�ž�, že "majetkov� křivda" nen� dle ustanoven� � 5 nějak�m samostatn�m restitučn�m titulem, n�brž že se jedn� o souhrnn� označen� důsledků, kter� přinesly teprve jednotliv� protipr�vn� postupy, jak jsou konkr�tně vyjmenov�ny v ustanoven�ch p�sm. a) až k). V takov�m př�padě je lhostejno, jak� souhrnn� označen� pro tyto postupy z�kon užije.

199. Pokud se jedn� o n�mitky vůči jednotliv�m restitučn�m titulům, navrhovatel� a vedlejš� �častn�k 1) toliko neurčitě hovoř� o "prolomen�" rozhodn�ho obdob� v souvislosti se zahrnut�m majetku, kter� podl�hal prvn� pozemkov� reformně a revizi pozemkov� reformy. Ot�zku prvn� pozemkov� reformy ponech�v� �stavn� soud zcela stranou, neboť se jedn� o �vahy zcela se m�jej�c� s obsahem ustanoven� � 5.

200. Co se t�k� ustanoven� � 5 p�sm. a), kter� za majetkovou křivdu považuje odnět� věci bez n�hrady postupem podle z�kona č. 142/1947 Sb. nebo podle z�kona č. 46/1948 Sb., o nov� pozemkov� reformě (trval� �pravě vlastnictv� k zemědělsk� a lesn� půdě), odkazuje �stavn� soud na zcela shodn� ustanoven� obsažen� od poč�tku 90. let v � 6 odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 229/1991 Sb., jakožto jednoho z hlavn�ch restitučn�ch předpisů. K němu již existuje rozs�hl� judikatura, kter� nikdy nezpochybnila uveden� restitučn� titul z hlediska vztahu k tzv. rozhodn�mu obdob�. V př�padě jednotliv�ch restitučn�ch titulů ve spojen� s n�vět�m odkazuj�c�m explicitně na tzv. rozhodn� obdob� je "prolomen�" data 25. �nora 1948 vyloučeno již pojmově (jakkoliv se ani z hlediska vymezen� rozhodn�ho obdob� nejedn� o ot�zku �stavn�ho v�znamu). �stavn� soud nevid� důvod, proč by tomu pr�vě v př�padě c�rkevn�ch subjektů mělo b�t jinak. Zd� se, že tato n�mitka, kter� našla živnou půdu zejm�na na půdě Parlamentu, jak ze stenografick�ch z�znamů plyne, je založena toliko na neznalosti dobov� pr�vn� �pravy. �činky vyvlastněn� ani při postupu podle z�kona č. 215/1919 Sb., o zabr�n� velk�ho majetku pozemkov�ho, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a z�kona č. 329/1920 Sb., o převzet� a n�hradě za zabran� majetek pozemkov� (z�kon n�hradov�), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, ani později podle z�kona č. 142/1947 Sb. o revizi prvn� pozemkov� reformy, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, totiž nenast�valy př�mo ze z�kona, ke dni jeho �činnosti, tedy jinak před rozhodn�m obdob�m. K přechodu vlastnick�ho pr�va pak dokonce nedoch�zelo samotn�m z�borem ani na z�kladě pozn�mky zam�šlen�ho převzet�. "Zůstal-li však dosavadn� vlastn�k zabran�ho, ale st�tem dosud nepřevzat�ho majetku nad�le jeho vlastn�kem, byť i v určit�ch směrech omezen�m, pak nelze ř�ci, že pouh�m zabr�n�m podle z�kona č. 215/1919 Sb. nabyl st�t vlastnick�ho titulu k zabran�mu majetku, kdyžtě vlastnictv� k němu ani pr�vně na st�t v t�to f�zi prov�děn� z�borov�ho z�kona převedeno ještě nebylo, neboť jak pr�vn�m, tak i faktick�m vlastn�kem zůstal dosavadn� majitel" (rozsudek Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu sp. zn. 3438/35 ze dne 15. 11. 1938, Boh. F 9307/1938). "Na n�vrh st�tn�ho pozemkov�ho �řadu uvedou knihovn� soudy v patrnost zabran� majetek pozn�mkou, že majetek je zabr�n podle z�kona č. 215/1919 Sb. Pozn�mka ta nezakl�d� sama o sobě ž�dn� nov� pr�vn� stav, n�brž je jen evidenčn�m opatřen�m za t�m �čelem, aby byl i zevně dokumentov�n z�bor, nastavš� již po z�konu sam�m (Boh. adm. 1127/1922)" - H�cha, E., Hoetzel, J., Laštovka, K., Weyr, F. Slovn�k veřejn�ho pr�va československ�ho. Svazek III. Brno: Polygrafia, 1938, s. 338. Obdobně ve vztahu k "pozn�mce revise" dle vl�dn�ho nař�zen� č. 194/1947 Sb., o soupisu pozemkov�ho majetku pro revisi prvn� pozemkov� reformy a o jej�m vyznačen� ve veřejn�ch knih�ch. Proto je zcela nespr�vn� hovořit o pojmov�m prolomen� rozhodn�ho data 25. �nora 1948 jenom proto, že aplikovan� z�kon form�lně nabyl �činnosti (kdykoliv) před rozhodn�m obdob�m.

201. Pokud se navrhovatel� dom�haj� (nam�sto restituc�) "dokončen� zn�rodňovac�ho procesu za tabulkov� n�hrady" (odst. 30), přičemž tento �čel mělo podle nich m�t i ustanoven� � 29 z�kona č. 229/1991 Sb., je nutno jen konstatovat, že navrhovatel� př�značně přehl�dli platnou pr�vn� �pravu, jak je obsažena v ustanoven� � 32 odst. 1 z�kona č. 229/1991 Sb., dle něhož ode dne �činnosti citovan�ho z�kona se nepoužij� ustanoven� z�kona č. 215/1919 Sb., o zabr�n� velk�ho majetku pozemkov�ho, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kona č. 142/1947 Sb., o revizi prvn� pozemkov� reformy, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a z�kona č. 46/1948 Sb., o nov� pozemkov� reformě. I v širš�m kontextu je jejich požadavek ojediněl�m, neboť pr�vn� i politick� v�voj po roce 1989 šel zjevně jin�m směrem. Ohledně �čelu � 29 postač� odk�zat na n�lez sp. zn. Pl. �S 9/07, č�st VII./a.

202. Ve vztahu k ustanoven� � 5 p�sm. d) navrhovatel� uv�děj�, že "neřeš� pohled�vky st�tu", aniž by však uv�děli důvod proti�stavnosti. V t�to souvislosti je �stavn� soud odkazuje na dosavadn� praxi dle � 6 odst. 1 p�sm. i) z�kona č. 229/1991 Sb. a dle � 6 odst. 1 p�sm. e) z�kona č. 87/1991 Sb.

203. Podle ustanoven� � 5 p�sm. i) plat�, že skutečnost�, v jej�mž důsledku došlo v rozhodn�m obdob� k majetkov�m křivd�m, je zn�rodněn� anebo vyvlastněn� vykonan� v rozporu s tehdy platn�mi pr�vn�mi předpisy nebo bez vyplacen� spravedliv� n�hrady. Ve vztahu k � 5 p�sm. i) navrhovatel� předkl�daj� sv�r�znou argumentaci, kter� směšuje n�hrady podle předpisů prov�děj�c�ch prvn� pozemkovou reformu, v�ši a charakter těchto n�hrad, na jedn� straně a na druh� straně pak odškodňov�n� podle restitučn�ch předpisů. Poukaz na prvn� pozemkovou reformu je zcela nepř�padn�, neboť se jedn� o zcela odlišn� pr�vn� a ekonomick� proces, kter� po roce 1989 nem� obdobu.

204. Bez ohledu na předložen� n�mitky �stavn� soud zv�žil, do jak� m�ry je adjektivum "spravedliv�" v uveden�m kontextu dostatečn� z hlediska jeho srozumitelnosti a jasnosti, tedy form�ln�ch n�roků, kter� je nutno na pr�vo kl�st. Jedn� se o pojem neurčit�. Nen� např. zřejm�, zda "spravedlnost" n�hrady je vztahov�na k obdob� vyvlastněn� nebo k dnešn�m podm�nk�m a �rovni ochrany z�kladn�ch pr�v. Zat�mco samotn� ot�zka vyplacen� n�hrady se pohybuje ve skutkov� rovině pouze v poloze vyplacena/nevyplacena, ot�zka posouzen� spravedlnosti, přiměřenosti a dalš�ch aspektů se může jevit jako prakticky nerealizovateln�, zv�ž�me-li, že se jedn� o skutečnosti, kter� nastaly před 60 lety, a rozsah dokazov�n� o stavu, hodnotě a vlastnostech vyvlastňovan� věci by měl zahrnovat řadu dobov�ch skutkov�ch zjištěn�. Tento postup se jev� jako v praxi objektivně nemožn�, a to bez ohledu na skutečnost, že uveden� časov� odstup lze přič�tat pouze st�tu.

205. Rovněž ani předchoz� restitučn� předpisy tuto podm�nku neobsahovaly. Z�kon č. 87/1991 Sb. použil v ustanoven� � 6 odst. 1 p�sm. j) slova "vyvlastněn�m bez vyplacen� n�hrady." Podobně z�kon č. 229/1991 Sb. hovoř� v ustanoven� � 6 odst. 1 p�sm. n) o "vyvlastněn� bez vyplacen� n�hrady." K v�kladu sporn�ho pojmu tedy ani judikatura před dvaceti lety nemohla zaujmout v�kladov� stanoviska, na něž by dnes bylo možno navazovat.

206. V tomto kontextu proto text napaden�ho ustanoven� vyvol�v� z�sadn� pr�vn� nejistotu o obsahu restitučn�ho titulu � 5 p�sm. i) z�kona č. 428/2012 Sb., což se jev� jako rozporn� s čl. 1 odst. 1 �stavy (principy pr�vn�ho st�tu). V aplikačn� praxi by v důsledku tohoto hrozil rozd�ln� a nepředv�dateln� postup různ�ch povinn�ch osob a založen� nerovnosti mezi jednotliv�mi opr�vněn�mi osobami.

207. Po derogaci ustanoven� v uveden�m rozsahu jsou slovn� vyj�dřen� i �čel uveden� restitučn� skutkov� podstaty totožn� s koresponduj�c�mi ustanoven�mi v předchoz�ch restitučn�ch z�konech, přičemž v�klad těchto ustanoven� již byl �stavn�m soudem ust�len [n�lez sp. zn. IV. �S 126/97 ze dne 9. 6. 1999 (N 91/14 SbNU 253); n�lez sp. zn. IV. �S 8/2000 ze dne 22. 5. 2000 (N 71/18 SbNU 127) apod.].

208. Ve vztahu k ustanoven� � 5 p�sm. j) navrhovatel� apodikticky tvrd�, že ustanoven� "nelze aplikovat" na tzv. Benešovy dekrety, aniž by uv�děli důvod proti�stavnosti. Řešen�m m� b�t zrušen� ustanoven� ve slovech "postup porušuj�c� obecně uzn�van� principy demokratick�ho pr�vn�ho st�tu nebo lidsk� pr�va a svobody". Ani s jednou rovinou �vah navrhovatelů se nelze ztotožnit. Nen� zřejm�, proč by pr�vě uveden� restitučn� skutkov� podstata založen� na "postupech porušuj�c�ch ..." měla b�t proti�stavn�, když se naopak jedn� o důvod majetkov� křivdy natolik křiklav�, že je srozumiteln� i bez dalš�ho pr�vn�ho v�kladu. Je naopak zcela charakteristick�m rysem současn�ho st�tu, že respektuje obecně uzn�van� demokratick� a pr�vn� principy a lidsk� pr�va a svobody, a to včetně zm�rněn� důsledků zcela opačn�ch postupů v relativně ned�vn� minulosti. Ve druh� rovině je nutno podotknout, že k aplikaci restitučn�ch předpisů na př�pady majetkov�ch křivd způsoben�ch v rozhodn�m obdob� protipr�vn� aplikac� dekretů prezidenta republiky se �stavn� soud již v minulosti vyj�dřil, což navrhovatel� opět z nějak�ho důvodu přehl�dli. Ke konfiskaci podle dekretu č. 12/1945 Sb. došlo "s okamžitou platnost� a bez n�hrady" (� 1 odst. 1), takže pr�vn�m důvodem konfiskace je samotn� dekret, nikoliv až n�sledn� spr�vn� rozhodnut� [n�lez sp. zn. I. �S 129/99 ze dne 13. 6. 2000 (N 87/18 SbNU 243)]. Obdobně to platilo i pro konfiskaci podle dekretu č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepř�telsk�ho majetku a Fondech n�rodn� obnovy, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, [n�lez sp. zn. II. �S 317/96 ze dne 17. 12. 1997 (N 166/9 SbNU 425)]. Z judikatury �stavn�ho soudu vypl�v�, že pr�vn�m důvodem konfiskace je samotn� dekret, přičemž však je nutno zkoumat, zda v rozhodn�m obdob� nedošlo k jeho zneužit�. �stavn� soud rovněž uvedl, že podporuje tendenci obecn�ch soudů přezkoum�vat, zda rozhodnut� org�nu vydan� v obdob� nesvobody bylo či nebylo důsledkem politick� perzekuce nebo postupu porušuj�c�ho obecně uzn�van� lidsk� pr�va a svobody [n�lez sp. zn. I. �S 15/98 ze dne 19. 1. 1999 (N 7/13 SbNU 45)]. Při posouzen� ot�zky, zda došlo k majetkov� křivdě v tzv. rozhodn�m obdob�, je třeba vyj�t z toho, kdy bylo o splněn� podm�nek dle dekretů prezidenta republiky z r. 1945 rozhodov�no a zda byly splněny [např. rozsudek Nejvyšš�ho soudu sp. zn. 28 Cdo 1136/2000 ze dne 31. 8. 2000; n�lez sp. zn. IV. �S 56/94 ze dne 22. 6. 1995 (N 36/3 SbNU 267)].Tato doktr�na vede k ne�spěchu těch osob, kter� uplatňuj� restitučn� n�rok, přestože proces konfiskace byl završen před tzv. rozhodn�m obdob�m [např. usnesen� sp. zn. I. �S 1874/11 ze dne 21. 9. 2011; usnesen� II. �S 155/03 ze dne 24. 6. 2003; usnesen� sp. zn. III. �S 527/09 ze dne 2. 4. 2009; usnesen� sp. zn. IV. �S 671/06 ze dne 17. 2. 2009 (ve SbNU nepublikov�na, dostupn� na http://nalus.usoud.cz)]. Došlo-li k vyd�n� konfiskačn�ho rozhodnut� v rozhodn�m obdob�, tj. od 25. �nora 1948 do 1. ledna 1990, byť bylo vyd�no na z�kladě dekretu prezidenta [např. n�lez sp. zn. II. �S 156/95 ze dne 14. 2. 1996 (N 9/5 SbNU 63); n�lez sp. zn. III. �S 39/95 ze dne 13. 10. 1995 (N 60/4 SbNU 101)], soud je povinen zab�vat se zkoum�n�m, zda toto spr�vn� rozhodnut� bylo vyd�no v souladu s tehdy platn�mi pr�vn�mi předpisy t�m sp�še, že se jedn� o věc restitučn�, kde společn�m jmenovatelem je snaha o zm�rněn� n�sledků někter�ch dalš�ch majetkov�ch křivd vznikl�ch v důsledku platnosti nebo zvl�štn�ho použit� někter�ch pr�vn�ch předpisů. Spr�vn� org�ny ani soudy nejsou opr�vněny k př�m�m z�sahům a k rušen� pravomocn�ch rozhodnut� z minul�ho obdob�. Pokud jde o spr�vn� akty přijat� v tzv. rozhodn�m obdob�, jsou uveden� org�ny opr�vněny v př�padech restitučn�ch ř�zen� posuzovat dopad těchto rozhodnut� z hlediska v �vahu přich�zej�c�ch restitučn�ch titulů, uveden�ch v restitučn�ch předpisech [n�lez sp. zn. III. �S 225/96 ze dne 20. 2. 1997 (N 18/7 SbNU 123); n�lez sp. zn. IV. �S 738/01 ze dne 16. 6. 2003 (N 91/30 SbNU 375) a dalš� rozhodnut� v něm citovan�]. To proto, že "[v] praxi �stavn�ho soudu se již v�cekr�te prok�zalo, že konfiskace podle dekretu č. 12/1945 Sb. a dekretu č. 108/1945 Sb. ... bylo totalitn� moc� zneužito k zabaven� majetku a k likvidaci tř�dn�ch nepř�tel, a to již v rozhodn�m obdob� po 25. 2. 1948" [n�lez sp. zn. II. �S 70/99 ze dne 2. 11. 1999 (N 152/16 SbNU 129); n�lez sp. zn. II. �S 22/94 ze dne 4. 10. 1995 (N 55/4 SbNU 67)]. Tedy v obecn� rovině nen� zřejm�, z jak�ho důvodu by měl �stavn� soud svou judikaturu měnit, dokonce s derogačn�mi důsledky.

209. Ve vztahu k dalš�m restitučn�m skutkov�m podstat�m navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci nepředkl�daj� konkr�tn� argumenty a �stavn� soud neshledal, že by v�čet restitučn�ch skutkov�ch podstat v � 5 obsahoval ustanoven� vymykaj�c� se dosavadn�m restitučn�m předpisům či dokonce �stavn�mu poř�dku.

XI/f

K � 6 a 7 (vyd�v�n� povinn�mi osobami)

210. Na ustanoven� � 6 a 7 lze vzt�hnout n�mitky navrhovatelů uveden� v č�sti 5.8, kteř� tvrd�, že "se m� vyd�vat" i majetek, kter� byl původně ve vlastnictv� třet�ch osob, myšleno zřejmě ve vlastnictv� jin�ch než opr�vněn�ch osob či jejich předchůdců, tedy "nevlastn�kovi". Pokud ustanoven� � 6 i 7 ukl�daj� povinn� osobě povinnost vydat věc opr�vněn� osobě a stanovuj� explicitně v každ�m ze sv�ch odstavců, že se mus� jednat o věc, kter� n�ležela "do původn�ho majetku registrovan�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost�", jedn� se nepochybně o odkaz na ustanoven� � 2 p�sm. a), kter� obsahuje definici tohoto pojmu. Jak již bylo vyloženo, vymezen� pojmu "původn�ho majetku" je užš� než dobov� definice "c�rkevn�ho jměn�" a nezahrnuje věci sice c�rkevn�mu �čelu věnovan�, vlastnicky však n�ležej�c� třet�m osob�m. Takov� věci již ostatně mohly b�t v minulosti předmětem restituce původn�m vlastn�kům (eventu�lně převodu na obce). Kromě toho, i pokud by měli navrhovatel� pravdu, bylo by nutno i v takov�m př�padě nal�zt důvod proti�stavnosti takov�ho postupu z�konod�rce.

XI/g

K � 8 (v�luky z vyd�n�)

211. Ve vztahu k ustanoven� � 8 p�sm. a) až g) z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci neuplatňuj� konkr�tn� n�mitky. Tato ustanoven� představuj� vyj�dřen� ochrany veřejn�ho z�jmu jdouc�ho proti z�jmu na zm�rněn� majetkov�ch křivd, a to v z�sadě obdobn�m způsobem, jak činily předchoz� restitučn� z�kony (viz např. � 11 odst. 1 z�kona č. 229/1991 Sb.; � 8 z�kona č. 87/1991 Sb. apod.). V�jimku tvoř� � 8 p�sm. h) z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi, kter� nen� založen na veřejn�m z�jmu, n�brž zjevně na politick� dohodě. Přesto tato ot�zka zůst�v� v dispozici z�konod�rce a uveden� ustanoven� nemůže založit proti�stavnost. Pokud navrhovatel� vyt�kaj� pr�vě uveden�mu ustanoven�, že "prohlašuje dekrety prezidenta Beneše za zdroj bezpr�v�" a "ohrožuje tak samotn� z�klad st�tu", postač� konstatovat, že �stavn� soud se již k t�to ot�zce v z�sadě vyj�dřil při posouzen� ustanoven� � 5 p�sm. j), přičemž nen� zřejm�, v jak�m smyslu m� česk� st�t spoč�vat na z�kladech tvořen�ch dekrety prezidenta republiky, nav�c v nyn� projedn�van�m kontextu c�rkevn�ho majetku konfiskovan�ho na z�kladě zneužit� dekretů prezidenta republiky po 25. 2. 1948. Argumentace k t�to ot�zce postr�d� jakoukoliv vnitřn� soudržnost, neboť sami navrhovatel� z�roveň požaduj� zrušen� č�sti ustanoven� � 5 p�sm. j), přičemž za "postup porušuj�c� obecně uzn�van� principy demokratick�ho pr�vn�ho st�tu nebo lidsk� pr�va a svobody" považuj� pr�vě dekrety prezidenta republiky, jejichž v�sledky tak patrně chtěj� zachovat. Rozpor s �stavou v př�padě ustanoven� � 8 zjištěn nebyl.

XI/h

K � 9 až 14 (postupy při vyd�v�n�)

212. Pokud vedlejš� �častn�k 1) požaduje zrušen� ustanoven� � 9 v (nespecifikovan�ch) č�stech, protože z�konem č. 503/2012 Sb., o St�tn�m pozemkov�m �řadu a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů, došlo s �činnost� od 1. 1. 2013 ke "splynut� osoby povinn� a spr�vn�ho �řadu", nebroj� tak ve skutečnosti vůči z�konu č. 428/2012 Sb., kter� v ž�dn�m sv�m ustanoven� tento postup nezapř�čiňuje ani nepředv�d�, n�brž vůči někter�m ustanoven�m z�kona č. 503/2012 Sb. Ten však nen� předmětem n�vrhu na zrušen�. Pokud vedlejš� �častn�k 1) nesouhlas� s reorganizac� st�tn� spr�vy (resp. pokud ji považuje za proti�stavn�), nen� cestou n�pravy zrušen� všech dř�vějš�ch z�konů, kter� obsahuj� vymezen� působnosti a kompetenc�.

213. Pokud vedlejš� �častn�k 1) zpochybňuje samotnou n�rokovou metodu restituce (s. 9, odst. 12), jak je obsažena v ustanoven�ch � 9 a 10, odkazuje �stavn� soud na komplex restitučn� judikatury sv� i obecn�ch soudů, jak se posledn� dvě desetilet� utvořila na podkladě z�konů, kter� byly založeny pr�vě na metodě n�rokov�. Pokud považuje vedlejš� �častn�k 1) v�čtovou metodu za vhodnějš�, nen� zřejm� na z�kladě čeho. Obt�žně lze hovořit o důvodech plynouc�ch z "historick�ho kontextu vztahu st�tu a c�rkv�", neboť z�kon č. 298/1990 Sb. (byť novelizovan�) představuje jedin� př�pad, z něhož nelze činit obecn� z�věry. V�čtov� metoda, jej�ž legislativně-technick� zv�žen� �stavn� soud ponech�v� na z�konod�rci, se však pro vyšš� riziko obsahov�ch chyb nemus� jevit jako vhodn�, jak se již v minulosti uk�zalo. Řešen� natur�ln� restituce prostřednictv�m v�čtov�ho z�kona by vyžadovalo v praxi př�lohy v rozsahu ř�dově des�tek tis�c položek, což se může jevit již za hranic� proveditelnosti. V�čtov� z�kon však předevš�m nen� v pr�vn�m st�tě zcela samozřejm�m n�strojem v rukou z�konod�rce. T�m m� �stavn� soud na mysli �stavně v�znamn� pochybnosti o splněn� n�roků kladen�ch na obecnost pr�vn�ho předpisu pr�vě v př�padě v�čtov�ho z�kona, kter� nelze v testu proporcionality překlenout jinak než poukazem na v�jimečn� důvody pro jeho přijet� [sp. zn. Pl. �S 27/09 ze dne 10. 9. 2009 (N 199/54 SbNU 445; 318/2009 Sb.), č�st VI./a; sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 56].

214. Co se t�če n�mitky k postupu dle ustanoven� � 11, konstatuje �stavn� soud, že se jedn� toliko o jeden z praktick�ch důsledků principu plynouc�ho ze z�kona samotn�ho (� 18 odst. 4, dle něhož při aplikaci z�kona mus� b�t šetřen jeho �čel, přičemž org�ny veřejn� moci poskytuj� opr�vněn�m osob�m součinnost) a z judikatury �stavn�ho soudu, kter� se zvl�ště v př�padě restituc� dlouhodobě snažil o omezov�n� formalistick�ch postupů a v�kladů. Ustanoven� nen� v rozporu s �stavn�m poř�dkem.

XII.

Finančn� n�hrada a smlouva o vyrovn�n�

XII/a

K � 15 a 16 (obecn� v�chodiska)

215. V�še finančn� n�hrady, jak již bylo shora vysvětleno, nestoj� a ani nemus� st�t na ryze ekonomick�m a matematick�m z�kladě. Toho by bylo ostatně obt�žn� dos�hnout i proto, že by pak měla např�klad zahrnovat i n�hradu za už�v�n� st�tem odňat�ch nemovitost�, a to za dobu od jejich odnět�, př�padně alespoň za dobu proti�stavn� nečinnosti z�konod�rce.

216. �stavn� soud i z důvodů respektov�n� principu minimalizace z�sahu a analogicky z důvodů, pro něž nemůže b�t např�klad podroben �stavn�mu přezkumu z�kon o st�tn�m rozpočtu, neshled�v� okolnost� zakl�daj�c� proti�stavnost to, že z�konod�rce stanovil v�ši finančn� n�hrady kombinovan�m způsobem vych�zej�c�m z v�ce faktorů.

217. Vztah mezi st�tem a jednotliv�mi c�rkvemi založen� napaden�mi ustanoven�mi z�kona a n�sledně smlouvami, maj�c�mi však s ohledem na převažuj�c� konsenzu�ln� prvek a politick� přesah předevš�m povahu memorand, přin�š� přechod k nov� �pravě poměru st�tu a c�rkve. Pokud jde o vypoř�d�n� finančn� n�hrady, zakl�d� z�vazkov� vztah, v němž m� st�t postaven� dlužn�ka a jednotliv� c�rkve a n�božensk� společnosti postaven� věřitelů.

218. Ani z historick� perspektivy ani v kontextu současn�ho demokratick�ho a pr�vn�ho st�tu �stavn� soud nepokl�d� dvoustrann� řešen� za proti�stavn� a m� za to, že naopak zakl�d� důstojn� vztahy mezi st�tem a c�rkvemi a že - pokud jde o finančn� vypoř�d�n� - by mělo b�t ide�ln�m v�chodiskem pro př�padn� ekonomick�mi okolnostmi vynucen� kroky vedouc� např�klad ke změně "spl�tkov�ho kalend�ře" či přizpůsoben� okolnostem "inflačn�ho indexu" apod. Ani v dlouhodob� perspektivě nelze totiž oček�vat, že by c�rkve v Česk� republice zanikly, naopak je třeba br�t v �vahu okolnost, že veřejn� moc se již v praxi neř�d� tez� o historick� či materi�ln� podm�něnosti n�boženstv� a jeho reliktn�m charakteru, z čehož vych�zel z�kon č. 218/1949 Sb.; současn� pr�vn� �prava (z�kon č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů) naopak působen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� předj�m� i do budoucna. Za takov� situace je krajně nevhodn�m pojet�, kter� by stavělo st�t a c�rkve do vztahů konfrontačn�ch a sporn�ch; reprezentace obou stran by naopak měly nab�dat k toleranci, porozuměn� a vz�jemn�mu respektu.

XII/b

K � 15 a 16 (finančn� n�hrada a smlouva o vyrovn�n�)

219. Ustanoven� � 15 odst. 1, 2 podm�něně přizn�v� taxativně vyjmenovan�m c�rkv�m a n�božensk�m společnostem podm�něnou "pauš�ln� finančn� n�hradu" v z�konem stanoven� v�ši, pokud neodm�tnou podepsat smlouvu, jej�ž obsahov� n�ležitosti vymezuje � 16. V�še finančn� n�hrady pro jednotlivou dotčenou c�rkev a n�boženskou společnost čin�:

a) Apoštolsk� c�rkev                                                           1 056 336 374 Kč

b) Bratrsk� jednota baptistů                                                     227 862 069 Kč

c) C�rkev adventistů sedm�ho dne                                                 520 827 586 Kč

d) C�rkev bratrsk�                                                               761 051 303 Kč

e) C�rkev československ� husitsk�                                              3 085 312 000 Kč

f) C�rkev řeckokatolick�                                                         298 933 257 Kč

g) C�rkev ř�mskokatolick�                                                     47 200 000 000 Kč

h) Českobratrsk� c�rkev evangelick�                                            2 266 593 186 Kč

i) Evangelick� c�rkev augsbursk�ho vyzn�n� v Česk� republice                     118 506 407 Kč

j) Evangelick� c�rkev metodistick�                                               367 634 208 Kč

k) Federace židovsk�ch obc� v Česk� republice                                    272 064 153 Kč

l) Jednota bratrsk�                                                              601 707 065 Kč

m) Lutersk� evangelick� c�rkev a. v. v Česk� republice                           113 828 334 Kč

n) N�božensk� společnost česk�ch unit�řů                                          35 999 847 Kč

o) Pravoslavn� c�rkev v česk�ch zem�ch                                         1 146 511 242 Kč

p) Slezsk� c�rkev evangelick� augsbursk�ho vyzn�n�                               654 093 059 Kč

r) Starokatolick� c�rkev v Česk� republice                                       272 739 910 Kč

220. Ustanoven� � 15 odst. 3, 4 vymezuj� podm�nky vypl�cen� finančn� n�hrady ve třiceti spl�tk�ch, poč�naje rokem 2013. Ustanoven� odstavce 5 obsahuje inflačn� doložku a ustanoven� odstavce 6 stanovuje, že finančn� n�hrada nen� předmětem daně, poplatku ani jin�ho obdobn�ho peněžit�ho plněn�.

221. Navazuj�c� ustanoven� � 16 odst. 1, 2 obsahuj� dalš� form�ln� a obsahov� n�ležitosti "smlouvy o vypoř�d�n�," odst. 3, 4 upravuj� pro �čely z�kona ot�zky jednatelstv�, odst. 5, 6 upravuj� proces podpisu smluv a jejich vyhl�šen� ve Sb�rce z�konů a odst. 7 umožňuje soudn� ochranu při nečinnosti vl�dy ve věci podpisu smluv.

222. Ustanoven� � 17 odst. 1, 2, 3 upravuj� př�spěvek na podporu činnosti dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, kter� bude po tři roky v pln� v�ši a posl�ze v degresivn� v�ši vypl�cen dotčen�m c�rkv�m po dobu sedmn�cti let, a to v n�vaznosti na č�stku, kterou st�t dosud vypl�cel z titulů podle z�kona č. 218/1949 Sb. Ustanoven� odst. 4 určuje term�n vyplacen� a odst. 5 stanovuje, že finančn� n�hrada nen� předmětem daně, poplatku ani jin�ho obdobn�ho peněžit�ho plněn�.

223. Předloženou problematiku je s ohledem na komplex n�mitek, kter� předložili zejm�na navrhovatel� a vedlejš� �častn�k 1), nutno nejdř�ve rozdělit ve vztahu k �stavn�m ustanoven�m a principům, kter� na věc dopadaj�.

224. S ohledem na již vyložen� �čel napaden�ho z�kona je předevš�m nutno pouk�zat na skutečnost, že nelze jednotliv� ustanoven� (či jednotliv� instituty) z�kona č. 428/2012 Sb. od sebe izolovat a vykl�dat samostatně. Podle � 1 je předmětem z�kona jednak zm�rněn� majetkov�ch křivd, kter� byly sp�ch�ny komunistick�m režimem, a jednak vypoř�d�n� majetkov�ch vztahů mezi st�tem a registrovan�mi c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi. T�m se rozum� zajistit "předpoklad pln� n�božensk� svobody a umožnit tak obnoven�m majetkov� z�kladny c�rkv� a n�božensk�ch společnost� svobodn� a nez�visl� postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�" (viz preambuli z�kona). Obdobně důvodov� zpr�va (dle http://www.psp.cz; k tisku č. 580, 6. obdob�) uv�d�, že c�lem z�konod�rce bylo řešit situaci, kdy financov�n� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� bylo upraveno z�konem č. 218/1949 Sb., o hospod�řsk�m zabezpečen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� st�tem. Tento z�kon byl přijat v r�mci perzekuce p�chan� po 25. �noru 1948, kdy byly c�rkve totalitn�m st�tem zbaveny materi�ln� a finančn� z�kladny jako předpokladu sv� nez�vislosti a v cel�m rozsahu byly na z�kladě z�kona č. 218/1949 Sb. odk�z�ny na př�jmy ze st�tn�ho rozpočtu. "St�t prostřednictv�m institutu st�tn�ho souhlasu reguloval počet duchovn�ch a hradil jejich platy. Po roce 1989 se st�t přihl�sil k ochraně n�božensk� svobody a v Listině z�kladn�ch pr�v a svobod zaručil c�rkv�m a n�božensk�m společnostem autonomii. Na rozd�l od obdob� před rokem 1989 již st�t počet duchovn�ch nereguluje. Princip financov�n� duchovn�ch st�tem však nad�le zůst�v� v platnosti, neboť c�rkv�m a n�božensk�m společnostem dosud nebyl vr�cen jejich majetek. Jelikož počet duchovn�ch kontinu�lně roste, zvyšuj� se n�roky na st�tn� rozpočet"(s. 18). K �stavn� nal�havosti probl�mu t�ž již citovan� z�věry n�lezů �stavn�ho soudu (sp. zn. Pl. �S 9/07 a judikatura navazuj�c�).

225. Z důvodov� zpr�vy (s. 34) d�le plyne, že při zvažov�n� konkr�tn� podoby legislativn�ho řešen� byla zvažov�na varianta pouze natur�ln� restituce, a to na z�kladě z�kona č. 229/1991 Sb. Tato varianta byla s ohledem na zcela nevyhovuj�c� důsledky pro �pravu vztahů st�tu a c�rkv� zavržena: natur�ln� restituce by se v podstatě t�kala pouze ř�mskokatolick� c�rkve (98 % majetku). Ostatn� c�rkve a n�božensk� společnosti by t�mto procesem takřka ž�dn� majetek nez�skaly a zůstaly by nad�le z�visl� na financov�n� ze st�tn�ho rozpočtu. N�hrady za nevyd�van� pozemky by se poskytovaly podle cen platn�ch v době přijet� z�kona; současn� realita však cen�m z roku 1991 naprosto neodpov�d�. Nečinnost z�konod�rce trvaj�c� po dobu 20 let nelze přič�tat k t�ži opr�vněn�ch subjektů. Podle z�kona č. 229/1991 Sb. jsou povinn�mi osobami kromě st�tu rovněž obce a dalš� subjekty, což s naznačen�m časov�m odstupem může založit nov� majetkov� křivdy a řadu soudn�ch sporů.

226. Z �stavn�ho poř�dku neplyne z�kaz upravit spolu se zm�rněn�m křivd i určit� vztahy do budoucna. Restitučn� z�konod�rstv� nikterak neabsolutizovalo snahu o obnovu majetkov�ch vztahů k poč�tku rozhodn�ho obdob�, n�brž bralo ohled na současn� politick� či veřejn� z�jem (v pr�vn�m smyslu). Klasick�m př�kladem uveden�ho je realizace ekonomick� doktr�ny liber�ln� ekonomick� transformace, v n�ž restituce plnily prim�rně funkci deetatizace společensk�ho bohatstv�, viz např. Cepl, V. The Transformation of Hearts and Minds in Eastern Europe. In Cato Journal, Vol. 17, No. 2, Fall 1997: "As for restitution, the practical motivation for it was to jump start the economy by placing property into the hands of citizens so that they could immediately become private economic actors"("Pokud jde o restituce, jejich praktickou motivac� bylo rychl� nastartov�n� ekonomiky t�m, že se majetek vložil do rukou občanů, aby se z nich okamžitě mohli st�t soukrom� ekonomičt� akt�ři"), rovněž n�lez sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 95. Uveden� se pak prom�talo i v konkr�tn�ch parametrech restitučn�ch z�konů (vymezen� osobn�ch, věcn�ch a časov�ch dopadů z�konů, v�luky z vyd�n� věci apod.).

227. V tomto je i konkr�tn� podoba z�měru ukončit př�m� financov�n� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� s c�lem ekonomick� odluky od st�tu v z�sadě politick�m rozhodnut�m. V rozsahu určen� hodnoty nevyd�van�ho majetku a co do rozložen� v�platy finančn� n�hrady ve spl�tk�ch se jedn� o ekonomick� uv�žen� z�konod�rce s ohledem na rozpočtov� možnosti st�tu.

228. Předmětem n�sleduj�c�ho posouzen� je princip finančn� n�hrady (� 15), kter� m� ve vztahu k jednotliv�m c�rkv�m proměnliv� charakter (různ� poměr mezi restitučn� n�hradovou složkou a vyrovn�vac� složkou), a d�le princip přechodn�ho obdob� degresivn�ho př�m�ho financov�n� (� 17). Vzhledem k charakteru n�mitek, kdy pouze v jednom př�padě navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci nam�taj� porušen� z�kladn�ho pr�va (čl. 11 odst. 1 Listiny) a v dalš�m toliko obecně formulovanou diskriminaci a nerovnost (neakcesorickou; v důsledku libovůle z�konod�rce), pohybuje se �stavn� soud pouze na půdorysu testu racionality pr�vn� �pravy. Samostatn� hodnocen� n�sledně přin�š� ot�zka n�božensk� neutrality st�tu dle čl. 2 odst. 1 Listiny.

XII/c

Test racionality (obecn� vymezen�)

229. Ve vztahu k z�konům upravuj�c�m hospod�řsk� ot�zky (daně, veřejn� podpory, regulace hospod�řsk� činnosti) se �stavn� soud již v minulosti vyslovil pro zachov�n� maxim�ln� m�ry zdrženlivosti. Pro posouzen� �stavnosti z�kona pak opakovaně použil tzv. test racionality (rational basis test). Testem �stavnosti v tomto smyslu projde takov� z�konn� �prava, u n�ž lze zjistit sledov�n� nějak�ho legitimn�ho c�le, a kter� tak čin� způsobem, jejž si lze představit jako rozumn� prostředek k jeho dosažen�, byť nemus� j�t o prostředek nejlepš�, nejvhodnějš�, nej�činnějš� či nejmoudřejš� [viz např. n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 39/01 ze dne 30. 10. 2002 (N 135/28 SbNU 153; 499/2002 Sb.), n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 6/05 ze dne 13. 12. 2005 (N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.), n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.), n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.)]. Pravidelnou souč�st� testu racionality je pak posouzen�, zda napaden� ustanoven� nen� zjevně důsledkem sv�voln�ho rozlišov�n� (diskriminace). Převažuj�c�m rysem materie, na n�ž byl dosud test racionality aplikov�n, bylo dotčen� (navrhovateli ch�pan� jako porušen�) hospod�řsk�ch nebo soci�ln�ch pr�v obsažen�ch v Listině, resp. rovnosti v oblasti těchto pr�v. Pro test racionality v rozsahu majetkov�ho vyrovn�n� zůst�v� ot�zka, zda napaden� pr�vn� �prava je v rozumn�m vztahu k legitimn�mu c�li, a nen� zjevně důsledkem sv�voln�ho rozlišov�n� (vyloučen� libovůle). Při zv�šen�m �sil�, kter� musel �stavn� soud věnovat identifikaci �stavněpr�vn�ch n�mitek v obs�hl�ch n�vrz�ch s různorodou vnitřn� strukturou, je možno formulovat n�sleduj�c� problematick� okruhy. Lze ř�ci, že společn�m rysem n�mitek je ot�zka rovnosti, resp. diskriminace mezi opr�vněn�mi osobami navz�jem i ve vztahu k třet�m osob�m. Posouzen� bylo učiněno - s ohledem na n�mitky nerovnosti a diskriminace na z�kladě č�stek vypl�cen�ch z titulů podle � 15 a 17 - na podkladu zm�něn�ho testu racionality.

XII/d

K � 15 odst. 1, 2 (tvrzen� rozpor s čl. 11 odst. 1 ve spojen� čl. 3 odst. 1 Listiny)

230. Jednou z n�mitek navrhovatelů a vedlejš�ho �častn�ka 1) je n�mitka porušen� rovnosti v restitučn�ch vztaz�ch, zejm�na co do v�še finančn� n�hrady, č�mž m� b�t porušen rovněž čl. 11 odst. 1 Listiny [navrhovatel� odst. 51, 53; vedlejš� �častn�k 1) odst. 18-22, 27]. Zejm�na podle přesvědčen� vedlejš�ho �častn�ka 1) se m� jednat o porušen� akcesorick� rovnosti (čl. 3 odst. 1 Listiny).

231. Z�kladn� pr�va třet�ch osob dle čl. 11 Listiny (samostatně či ve spojen� s čl. 3 odst. 1 Listiny) nejsou dotčena. Je nutno předevš�m zdůraznit, že finančn� n�hradou nemůže b�t dotčeno z�kladn� pr�vo či hospod�řsk� a soci�ln� pr�vo třet�ch osob, neboť finančn� n�hrada je souč�st� toliko vztahu mezi st�tem a opr�vněnou c�rkv� nebo n�boženskou společnost�. Pokud vedlejš� �častn�k 1) tvrd�, že ustanoven�m � 15 odst. 2 je založeno porušen� čl. 11 odst. 1 Listiny ("Každ� m� pr�vo vlastnit majetek. Vlastnick� pr�vo všech vlastn�ků m� stejn� z�konn� obsah a ochranu. Děděn� se zaručuje."), a to ve vztahu "k osob�m jin�ch restituentů, jimž se ze stejn�ho titulu (n�prava někter�ch majetkov�ch křivd způsoben�ch komunistick�m režimem) dostalo rovněž určit� n�hrady za jejich původn� majetek, kter� podle restitučn�ch z�konů nebyl, popř. již nemohl b�t vyd�n" (odst. 27) ve spojen� s čl. 3 odst. 1 Listiny, konstatuje �stavn� soud, že porušen� tohoto z�kladn�ho pr�va je pojmově vyloučeno. Ustanoven� čl. 11 odst. 1 věty druh� Listiny m�ř� na již zm�něnou praxi komunistick�ho režimu po roce 1948, kdy pr�vn� ř�d (včetně �stav) znal různ� druhy vlastnictv� pro různ� skupiny osob, čemuž potom odpov�dal i různ� stupeň pr�vn� (soudn�) ochrany (v tomto kontextu je nutno připomenout n�mitky založen� na tzv. teorii veřejn�ho vlastnictv�). Vlastnick� pr�vo založen� postupem podle � 15 odst. 1, 2 však nepřin�š� ž�dnou modifikaci institutu vlastnictv� ani na straně opr�vněn�ch osob ani na straně třet�ch osob. Jin�mi slovy řečeno, c�rkevn�m subjektům je na z�kladě z�kona č. 428/2012 Sb. zakl�d�no stejn� vlastnick� pr�vo jako kter�koliv jin� opr�vněn� osobě, resp. kter�mukoliv jin�mu vlastn�ku v jurisdikci Česk� republiky. Proto ani eventu�ln�m odstraněn�m � 15 odst. 1, 2 nedojde k ž�dn� změně v obsahu a ochraně vlastnictv� na straně třet�ch osob. Ke korektn�mu použit� argumentu založen�ho na čl. 11 odst. 1 větě druh� Listiny viz např. n�lezy sp. zn. Pl. �S 24/08 ze dne 17. 3. 2009 (N 56/52 SbNU 555; 124/2009 Sb.), sp. zn. Pl. �S 48/06 ze dne 9. 12. 2008 (N 217/51 SbNU 697; 54/2009 Sb.), sp. zn. Pl. �S 12/06 ze dne 2. 7. 2008 (N 121/50 SbNU 31; 342/2008 Sb.). K ot�zce neakcesorick� rovnosti restituentů podle různ�ch restitučn�ch z�konů viz d�le.

XII/e

K � 15 odst. 1, 2 (finančn� n�hrada i c�rkv�m bez restitučn�ho n�roku)

232. Ustanoven� � 15 odst. 2 zakl�d� podm�něn� n�rok na finančn� n�hradu, a to ve stanov� v�ši (viz uvedenou tabulku). Vzhledem k �čelům z�kona č. 428/2012 Sb. m� tato finančn� n�hrada sm�šen� charakter: v r�mci finančn� kompenzace bude c�rkv�m celkem vyplaceno 59 mld. Kč v průběhu 30 let při rozdělen� mezi c�rkve a n�božensk� společnosti v poměru: 80 % ř�mskokatolick� c�rkev, 20 % ostatn� c�rkve a n�božensk� společnosti (důvodov� zpr�va, s. 37). Finančn� n�hrada podle � 15 tak nem� čistě kompenzačn� (restitučn�) charakter, n�brž z�konod�rce j� sledoval č�stečn� vyrovn�n� v postaven� dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� oproti C�rkvi ř�mskokatolick�. V tomto je nutno upozornit, že ani ustanoven� � 15 nekonstruuje finančn� n�hradu ve vztahu k tržn�m cen�m jednotliv�ch nevyd�van�ch nemovitost�. Kompenzačn� a vyrovn�vac� složka finančn� n�hrady je tak zjevně rozd�ln� u každ� jednotliv� c�rkve a n�božensk� společnosti: u C�rkve ř�mskokatolick� je d�na pln� kompenzačn� (restitučn�) složka, u c�rkv� jin�ch může vyrovn�vac� složka zcela převažovat (č�st nebo cel� finančn� kompenzace bude vyplacena nad r�mec původn�ho majetku). Konkr�tn� poměry obou složek finančn� n�hrady u každ� jednotliv� c�rkve jsou pro posouzen� �stavnosti irelevantn�. Na tento poměr kompenzačn� (restitučn�) a vyrovn�vac� složky finančn� n�hrady m�ř� n�mitky vedlejš�ho �častn�ka 1) - odst. 17 a n�sl., kter� ve vztahu k vybran�m c�rkv�m zpochybňuje existenci majetkov�ch křivd, jak je definuje � 5. Přesto n�sledně cituje z důvodov� zpr�vy, že "hlavn� z�sadou je uspoř�d�n� majetkov�ch poměrů mezi st�tem a c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi s c�lem postupn�ho vytvořen� modelu samofinancov�n� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� a jejich �pln� ekonomick� odluky od st�tu.". V tomto kontextu nam�t�, že vyplacen� finančn� n�hrady vede ke zcela opačn�mu v�sledku, tedy k "připout�n� st�tu a registrovan�ch c�rkv�, obdařen�ch finančn� n�hradou, k sobě pr�vn�m poutem věřitele (c�rkev) a dlužn�ka (st�t)."

233. Ve vztahu k různ�mu charakteru pod�lů jednotliv�ch c�rkv� na finančn� n�hradě je �stavn� soud n�zoru, že 1. č�stečn� redistribuce (modifikace) finančn� n�hrady mezi jednotliv� c�rkve v omezen�m rozsahu je v politick� dispozici z�konod�rce a že 2. již vysloven� souhlas dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� vylučuje protipr�vnost, resp. �stavně relevantn� nerovnost opr�vněn�ch osob. K ot�zce ad 1. �stavn� soud dod�v�, že pokud z�konod�rce koncipuje vztahy st�tu a c�rkv� do budoucna, nen� form�ln� historick� spravedlnost (rovnost opr�vněn�ch osob) jedin�m krit�riem, kter�m je nutně v�z�n. Zvl�ště pokud vztah st�tu a c�rkv� prošel tolika z�sadn�mi změnami jako ve 20. stolet�, je politick� uv�žen� s ohledem na změněn� společensk� a hospod�řsk� podm�nky, a rovněž s ohledem na přizpůsoben� se jednotliv�ch c�rkv� těmto změn�m, nam�stě. Doporučen� Ben�tsk� komise ve vztahu k z�konům upravuj�c�m ot�zky n�boženstv� a vyzn�n� např. hovoř� v kontextu současn�ho pr�vn�ho st�tu při majetkov�m vyrovn�n� s c�rkvemi o potřebě zvl�štn� "citlivosti" [Guidelines for legislative reviews of laws affecting religion or belief, CDL-AD(2004)028, bod J.4]: "In many cases, State-financing schemes are directly tied to historical events, (such as returning property previously seized unilaterally by the State), and any evaluations must be very sensitive to these complicated fact issues."["V mnoha př�padech se pravidla pro st�tn� financov�n� př�mo v�žou k historick�m ud�lostem (jako je vracen� majetku dř�ve st�tem jednostranně odebran�ho) a jak�koli posuzov�n� mus� b�t k těmto komplikovan�m skutkov�m ot�zk�m velmi citliv�."] Pokud v sobě ot�zka majetkov�ho vyrovn�n� obsahuje ukončen� dosavadn�ho modelu př�m�ho st�tn�ho financov�n�, jev� se metoda restituce (natur�ln�, relut�rn�) nikoliv jako c�l, n�brž jen jako jedna z forem k dosažen� tohoto c�le. Naznal-li z�konod�rce, že důraz na čistě restitučn� principy při majetkov�m vyrovn�n� může znamenat v současn�ch podm�nk�ch nepřiměřenou tvrdost, kter� by negativně dopadla na nekatolick� c�rkve a n�božensk� společnosti, lze to odůvodnit ohledem na důvěru těchto c�rkv� v z�kon č. 218/1949 Sb., jemuž se řada aktivit c�rkv� při absenci jin�ho v�hledu nutně přizpůsobila. �čelem z�kona č. 428/2012 Sb. nepochybně nen� n�hl� omezen� či ukončen� (zpravidla dlouhodob�ch) aktivit nekatolick�ch c�rkv�, kter� nebyly v�znamnějš�mi vlastn�ky zemědělsk�ch nemovitost� k 25. 2. 1948. Ad 2. je nutno t�ž připomenout, že poměr č�stečn� redistribuce finančn� n�hrady mezi jednotliv� c�rkve a n�božensk� společnosti byl od poč�tku koncipov�n jako (politick�) dohoda mezi dotčen�mi c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi (viz př�lohu vyj�dřen� vl�dy "zasl�n� v�sledku dohod c�rkv� na rozdělen� finančn� n�hrady za nevydan� původn� c�rkevn� majetek"), což tedy nen� až tak podstatn�, jako sp�še souvisej�c� fakt, že n�sledn� pr�vně relevantn� souhlas dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� byl d�n prostřednictv�m smluv dle � 16, v nichž je ot�zka pod�lů jednotliv�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� na finančn� n�hradě stipulov�na (viz smlouvy o vypoř�d�n� založen� vl�dou do spisu na z�kladě ž�dosti �stavn�ho soudu).

234. Ve vztahu k tvrzen�mu efektu vytvořen� ještě větš� z�vislosti c�rkv� na st�tu prostřednictv�m spl�tek je nutno zdůraznit, že vedlejš� �častn�k 1) ne zcela přesně vystihuje logiku z�věrů �stavn�ho soudu. Z n�lezu sp. zn. Pl. �S 9/07 totiž plyne, že proti�stavnost spoč�v� ze strany st�tu v jednostrann�m, a do značn� m�ry politick�m rozhodov�n� o v�ši plněn� podle z�kona č. 218/1949 Sb. při odkl�d�n� vypoř�d�n� historick�ho majetku c�rkv�: "[M]odel tzv. hospod�řsk�ho zabezpečen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, pokud by byl poj�m�n jako plnohodnotn� alternativa k vypoř�d�n� historick�ho majetku c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, nen� dostatečnou z�rukou svobod plynouc�ch z čl. 16 odst. 1 Listiny, zvl�ště pak nez�vislosti (dotčen�ch) c�rkv� a n�božensk�ch společnost� na st�tu podle čl. 16 odst. 2 Listiny. Pro spr�vn� pochopen� těchto �vah je nutno zdůraznit, že �stavn� soud nyn� neprov�d� ekonomickou anal�zu n�roků opr�vněn�ch c�rkv� plynouc�ch ze z�kona č. 218/1949 Sb. v poměru ke skutečn�mu plněn� st�tu, n�brž hovoř� obecně o mechanismu, kdy je to v�hradně st�t, kter� dotčen�m c�rkv�m a n�božensk�m společnostem z�konem přizn�v� řadu titulů tzv. hospod�řsk�ho zabezpečen�, z�roveň však de facto s�m určuje, jak� celkov� č�stka na tyto v�daje bude vynaložena, č�mž prakticky jednostranně rozhoduje o m�ře ekonomick� z�vislosti dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� na st�tu" (bod 103). V tomto je finančn� n�hrada podle � 15 koncipov�na zcela odlišně, předevš�m spl�tky nejsou - každoročně - z�visl�mi na (politick�ch) rozpočtov�ch priorit�ch a vytv�ř� pro c�rkve a n�božensk� společnosti určit� v�hled, byť časově omezen� ukončen�m př�m�ch plateb. Je nutno znovu zdůraznit, že proti�stavn� z�vislost c�rkv� na st�tu nebyla v n�lezu sp. zn. Pl. �S 9/07 formulov�na ve vztahu k ekonomick�m �vah�m o skutečn�ch hospod�řsk�ch n�kladech c�rkv� a v�ši skutečn�ho plněn� od st�tu podle z�kona č. 218/1949 Sb. Přestože celkov� v�še č�stky z titulů dle � 15 odst. 2 a � 17 může pro jednotliv� c�rkve znamenat dočasně vyšš� či celkově nižš� př�jem od st�tu, než by činil potenci�ln� př�jem podle z�kona č. 218/1949 Sb., nejedn� se o založen� z�vislosti ve v�še uveden�m smyslu. Podobně ani uplynut� přechodn�ho obdob� podle � 17, resp. vyplacen� spl�tek podle � 15 odst. 3, nezakl�d� - i při možn�ch ekonomick�ch probl�mech konkr�tn� c�rkve - proti�stavn� z�vislost na st�tu.

235. Ve vztahu ke skutečnosti, že pod�ly jednotliv�ch c�rkv� na finančn� n�hradě podle � 15 odst. 2 neodpov�daj� jejich pod�lu na původn�m majetku, tedy �stavn� soud uzav�r�, že v testu racionality obstoj�, neboť vede k odstraněn� hospod�řsk� z�vislosti c�rkv� na st�tu, resp. zm�rňuje (spolu s n�roky dle � 17) �činky okamžit�ho zrušen� tzv. hospod�řsk�ho zabezpečen� podle z�kona č. 218/1949 Sb., do jist� m�ry vyrovn�v� historicky podm�něn� rozd�ln� majetkov� poměry různ�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, č�mž minimalizuje n�hl� negativn� �činky aktů veřejn� moci na činnost c�rkv� (a n�boženskou svobodu obecně). V�še uveden� z�roveň neumožňuje z�věr o proti�stavn� libovůli z�konod�rce. Je nutno podotknout, že tento argument navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků by ani teoreticky nemohl v�st k pauš�ln�mu zrušen� napaden� pr�vn� �pravy ve vztahu ke všem dotčen�m c�rkv�m, n�brž toliko ve vztahu k těm c�rkv�m, jejichž v�še finančn�ho př�spěvku obsahuje vyrovn�vac� složku nad r�mec čistě restitučn� n�hrady.

236. Je nutno t�ž připomenout, že v n�lezu sp. zn. Pl. �S 9/07 ani v ž�dn�m navazuj�c�m n�lezu nebyl vysloven požadavek na okamžit� zrušen� z�kona č. 218/1949 Sb. bez dalš�ho (bez přechodn�ho obdob�, bez politick� �vahy při uspoř�d�n� budouc�ch vztahů), naopak byla zdůrazňov�na (od poč�tku 90. let zřejm�) "objektivn� potřeb[a] přijmout takovou komplexn� pr�vn� �pravu, jej�ž př�prava vzhledem k širš�m souvislostem vztahu st�tu a c�rkv� vyžaduje koncepčn� př�stup" (např. sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 23). Pr�vě pro politick� aspekt problematiky, kter� se projevil nad r�mec čistě restitučn� složky z�kona, odm�tl �stavn� soud po plen�rn�m stanovisku sp. zn. Pl. �S-st. 22/05 aktivistickou ingerenci moci soudn� v uveden� oblasti.

XII/f

K � 15 odst. 1, 2 (okruh opr�vněn�ch osob)

237. Zejm�na vedlejš� �častn�k 1) dosp�v� k z�věru, že sv�vole z�konod�rce je založena krit�riem pro v�běr př�jemců finančn� n�hrady. Po podrobn�m rozboru zjišťuje, že krit�riem nebyla majetkov� křivda, n�brž pr�vo c�rkve "b�t financov�na podle zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu o finančn�m zabezpečen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�" ve smyslu � 7 odst. 1 p�sm. c) z�kona č. 3/2002 Sb. Poukazuje na skutečnost, že ke dni 31. 12. 2012 existovaly dalš� registrovan� c�rkve, kter�m pr�vo"mohlo b�t podle z�konn� �pravy platn� do konce roku 2012 přizn�no", kter� však "o financov�n� st�tem nest�ly a nestoj�", pročež nebyly do okruhu opr�vněn�ch osob podle � 15 odst. 2 zařazeny. �stavn�mu soudu nen� zřejm�, v čem m� spoč�vat proti�stavn� nerovnost. Je nutno upozornit, že přizn�n� zvl�štn�ho pr�va na st�tn� financov�n� dle � 7 odst. 1 p�sm. c) z�kona č. 3/2002 Sb. bylo podle �pravy �činn� do 31. 12. 2012 z�visl� na pod�n� n�vrhu ze strany c�rkve či n�božensk� společnosti ve smyslu � 11 odst. 1 z�kona č. 3/2002 Sb., ve zněn� z�kona č. 420/2011 Sb. Přizn�n� zvl�štn�ch pr�v je proto (při splněn� z�konn�ch podm�nek) v z�sadě v dispozici registrovan�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, neboť tato pr�va nenastupuj� ze z�kona automaticky. Proto nelze hovořit o proti�stavn� diskriminaci c�rkv�, kter� o "hospod�řsk� zabezpečen�" v minulosti neprojevily z�jem, pokud takto pouze v důsledku vlastn�ho rozhodnut� zůstaly mimo okruh opr�vněn�ch osob podle � 15 odst. 1 a � 17. Uvažovan� krit�rium existence pr�va na tzv. hospod�řsk� zabezpečen� bylo ostatně zn�mo již z parametrů předchoz�ho n�vrhu z�kona (2008). Stejnou proti�stavnost by mimochodem museli vedlejš� �častn�ci spatřovat v realitě hospod�řsk�ho zabezpečen� do 31. 12. 2012, kdy vedle sebe existovaly tyt�ž c�rkve, kter�m bylo na z�kladě n�vrhu zvl�štn� pr�vo přizn�no, a registrovan� c�rkve, kter� n�vrh na přizn�n� zvl�štn�ho pr�va nepodaly, ačkoliv mohly. Nespr�vn� n�hled vedlejš�ch �častn�ků potvrzuje i skutečnost, že přes v�čet uveden� v � 15 odst. 2 nesplnila o sv� vlastn� vůli jedna z dotčen�ch c�rkv� podm�nku stanovenou v � 15 odst. 1 (neodm�tnut� uzavř�t smlouvu), což rovněž nelze interpretovat jako skutečnost zakl�daj�c� proti�stavn� nerovnost mezi dotčen�mi c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi.

238. Je nutno zdůraznit, že konstrukce tzv. zvl�štn�ch pr�v přiznateln�ch na z�kladě registrace II. stupně (t�ž akreditace), resp. kl�čov� ustanoven� z�kona č. 3/2002 Sb., byla předmětem přezkumu �stavn�ho soudu, a to v n�lezu sp. zn. Pl. �S 6/02. K ot�zce v�cestupňov� registrace srov. rovněž např. rozsudek ESLP Religionsgemeinschaft der Zeugen Jehovas (N�božensk� společnost Svědkov� Jehovovi) a dalš� proti Rakousku ze dne 31. července 2008, č. 40825/98, � 96. Uveden� konstrukce tzv. zvl�štn�ch pr�v podle z�kona č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, kter� je již bez pr�va b�t financov�na podle z�kona č. 218/1949 Sb. zachov�na i po 1. 1. 2013, tedy ani sama o sobě nezpůsobuje proti�stavn� diskriminaci registrovan�ch c�rkv�.

239. Navrhovatel� v odstavci 29 c) zvl�ště nam�taj�, že finančn� n�hrada je poskytov�na (z hlediska původn�ho majetku) "nevlastn�kovi", tedy dotčen� c�rkvi a n�božensk� společnosti jako celku, nikoliv jednotliv�m c�rkevn�m subjektům. V tomto smyslu maj� po form�ln� str�nce navrhovatel� pravdu. Z�roveň však nepředkl�daj� ž�dnou argumentaci, proč by - zvl�ště v kontextu pr�vn� formy c�rkv� a n�božensk�ch společnost� podle z�kona č. 3/2002 Sb. - mělo j�t o postup proti�stavn�. Navrhovatel� se v rovině pod�stavn�ho pr�va m�l� v tom, že registrovan� c�rkev je ve vztahu k jednotliv�m c�rkevn�m pr�vnick�m osob�m "ciz� osobou". Podle � 15a z�kona č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, mohou c�rkevn� pr�vnick� osoby (tzv. "evidovan� pr�vnick� osoby") vznikat na z�kladě n�vrhu k evidenci podan�ho org�nem registrovan� c�rkve a n�božensk� společnosti, tot�ž plat� o n�vrhu na zrušen� evidence, a podle � 26 odst. 1 p�sm. c) t�hož z�kona zanikaj� na z�kladě zrušen� evidence, zanikne-li registrace c�rkve a n�božensk� společnosti, jej�ž org�n tuto pr�vnickou osobu navrhl k evidenci. C�rkevn� pr�vnick� osoba "uvnitř" registrovan� c�rkve či n�božensk� společnosti je po form�ln� str�nce samostatn�m subjektem pr�v, z hlediska sv�ho �čelu je však toliko jednotkou registrovan� c�rkve a na jej� existenci je z�visl�. Z uveden�ho pramen� v praxi i různ� jednatelsk� omezen�, kter� org�ny registrovan� c�rkve pro c�rkevn� pr�vnickou osobu stanovuj� apod. �stavn� soud již v minulosti uvedl, že "specifikum [v nynějš�m kontextu majetkov�ho vyrovn�n�] může - i s ohledem na uv�žen� z�konod�rce - vyplynout ze samotn� organizačn� podstaty jednotliv� c�rkve nebo n�božensk� společnosti, kdy konkr�tn� podoba vypoř�d�n� nemus� směřovat vůči individu�ln�m subjektům, n�brž podle okolnost� i vůči c�rkvi či n�božensk� společnosti jako celku ... Pokud majetkov� křivda způsoben� form�lně jednotliv� c�rkevn� pr�vnick� osobě byla, s ohledem na organizačn� strukturu a vnitřn� vazby c�rkv�, zam�šlena a realizov�na jako akt protipr�vn� represe vůči cel� (př�slušn�) c�rkvi, zahrnuje pozitivn� odpovědnost z�konod�rce i uv�žen� vhodn� podoby �pravy těchto celkov�ch vztahů" (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 91). Z hlediska dan�ho c�rkevn�ho �čelu a ochrany čl. 16 odst. 1, 2 Listiny je tedy nepochybně d�na pr�vně relevantn� spojitost mezi registrovanou c�rkv� a jednotliv�mi pr�vnick�mi osobami, kter� jsou později zřizov�ny podle př�slušn�ch z�konů s již konkr�tně vymezen�m posl�n�m (farnosti, sbory, charity, diakonie, školy, soci�ln� �stavy, zdravotnick� zař�zen� apod.).

240. Je nutno t�ž podotknout, že obavu vedlejš�ho �častn�ka 1) o "osud jin�ch registrovan�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost�" (odst. 18, s. 13) nelze zhojit zrušen�m z�kona č. 428/2012 Sb., neboť i při zrušen� zrušovac�ho ustanoven� � 19 bodu 1 (k tomu však d�le) by zrušen� z�kon č. 218/1949 Sb. v legislativn�m smyslu "neobživl", tedy že eventu�ln� dalš� pr�vn� �prava je plně v rukou z�konod�rce. Z�roveň je možno nad r�mec n�mitek poznamenat, že při politick�m rozhodnut� zrušit syst�m tzv. hospod�řsk�ho zabezpečen�, je stanoven� určit�ho kritick�ho časov�ho okamžiku, po němž již uveden� zvl�štn� pr�vo nebude přizn�no, nevyhnuteln�m. Z�kon č. 428/2012 Sb. předevš�m nen� založen na obecn� povinnosti st�tu pečovat o všechny c�rkve a n�božensk� společnosti (č�mž nejsou dotčeny pozitivn� povinnosti st�tu na poli z�kladn�ch pr�v), n�brž na povinnosti vyrovnat se v současn�ch �stavn�ch podm�nk�ch s určit�m historick�m dědictv�m, kter� po pr�vn� str�nce z�kon č. 218/1949 Sb. pro demokratick�ho z�konod�rce představoval.

241. Pokud se tedy jedn� o stanoven� okruhu dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� podle � 15 odst. 1, 2 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi na z�kladě krit�ria existence zvl�štn�ho pr�va na "hospod�řsk� zabezpečen�" dle � 7 odst. 1 p�sm. c) z�kona č. 3/2002 Sb. ve zněn� �činn�m ke dni 31. 12. 2012, nejedn� se ze strany z�konod�rce o postup sv�voln�, n�brž zcela racion�lně vystihuj�c� dosavadn� vztah mezi st�tem a dotčen�mi c�rkvemi pr�vě na z�kladě z�kona č. 218/1949 Sb., kter� byl z�konem č. 428/2012 Sb. zrušen.

XII/g

K � 15 odst. 1, 2 (v�še finančn� n�hrady)

242. Navrhovatel� a vedlejš� �častn�k 1) d�le v z�sadě shodně nam�taj�, že pr�vn� �prava � 15 odst. 2 je proti�stavn� s ohledem na celkovou v�ši finančn� n�hrady, přičemž zpochybňuj� jej� vazbu na rozsah a hodnotu původn�ho majetku. Vedlejš� �častn�ci uv�d�, že "nikde v z�koně ani v důvodov� zpr�vě" nen� uveden přesn� seznam majetku, na z�kladě něhož se dospělo k oceněn� (odst. 19). D�le podle vedlejš�ho �častn�ka 1) nen� zřejm�, zda do souhrnu nahrazovan�ho majetku byl zohledněn z�kon č. 298/1990 Sb., majetek vydan� tzv. exekutivn� cestou v letech 1996 až 1998 a č�stky vydan� z titulu tzv. hospod�řsk�ho zabezpečen� podle z�kona č. 218/1949 Sb. D�le pak navrhovatel� uv�děj�, že "[č]�stka při odškodňov�n� za �dajně nevydan� majetek je diskriminačn� (c�rkv�m se vypl�c� n�hrada za �dajně tržn� ceny, všem ostatn�m restituentům, ale i osob�m, kter�m byl od roku 1919 zab�r�n majetek na z�kladě pozemkov� reformy, za ceny tabulkov�)" - odst. 29.b, obdobně č�st 5.9, odst. 50, že neexistuje povinnost st�tu cokoliv nahrazovat, zvl�ště ne v tržn�ch cen�ch (č�st 5.9, odst. 49), že ESLP "akceptoval i velmi n�zkou n�hradu, když projedn�val tzv. pilotn� projekt proti Polsku ve věci odškodněn� za majetek ponechan� za řekou Burg" (spr�vně "Bug"; č�st 5.9, odst. 51), že během roku 1949 byly na c�rkve vynaloženy vyšš� objemy prostředků než v předchoz�ch letech (č�st 5.9, odst. 52). Rovněž navrhovatel� pochybuj� o rozsahu původn�ho majetku, kter� se m� nahrazovat. C�rkv�m se m� podle jejich n�zoru "vypl�cet n�hrada za větš� majetek, než jim [po revizi pozemkov� reformy] měl zůstat" (č�st 5.10, odst. 56).

243. Z předložen�ch n�mitek nen� zřejm�, kter� z nich maj� podporovat tvrzen� proti�stavnosti z�kona, resp. konkr�tn�ho ustanoven�. Z hlediska �stavnosti pr�vn� �pravy je nutno se zaměřit na ot�zku v�še celkov� n�hrady podle � 15 odst. 2 a ot�zku rovnosti restituentů, kter�m byla podle někter�ho z restitučn�ch z�konů rovněž "finančn� n�hrada" vypl�cena.

244. Pokud jde o celkov� rozsah původn�ho majetku (resp. rozsah majetku nahrazovan�ho podle � 15) zdůrazňuje �stavn� soud, že předmětem ř�zen� před �stavn�m soudem nemůže b�t skutkov� dokazov�n� stran přesn�ch v�měr původn�ho majetku, neboť tato skutečnost nem� vazbu na �stavnost napaden�ho z�kona.

245. Podle důvodov� zpr�vy tvořila (k 25. 2. 1948) velikost původn�ho majetku c�rkv� a n�božensk�ch společnost�: lesn� půda 181 326 ha, zemědělsk� půda 72 202 ha, vodn� plochy 3 611 ha, zastavěn� plochy 600 ha, ostatn� plochy 3 894 ha, budovy 324 ha. Pozemky ve spr�vě Pozemkov�ho fondu Česk� republiky dotčen� ustanoven�m � 29 z�kona č. 229/1991 Sb., evidovan� k 1. 5. 2011, tvořily v�měru: zemědělsk� pozemky (orn� půda, trval� travn� porost, chmelnice, vinice, ovocn� sad, zahrada) 32 760 ha, vodn� plocha 709 ha, ostatn� plocha 1 995 ha, zastavěn� plocha a n�dvoř� 127 ha, lesn� pozemky (určen� k plněn� funkce lesa) 37 ha, druh neurčen (bez uveden� druhu pozemku) 12 784 ha, celkem 48 412 ha. Lesy Česk� republiky, s. p., evidovaly k 28. �noru 2011 ve sv� spr�vě původn� majetek c�rkv� a n�božensk�ch společnost� o celkov� v�měře 151 777 ha lesn�ch pozemků, 33,7 ha pozemků zastavěn� plochy a n�dvoř� a z toho 11,7 ha zastavěn�ch ploch budov.

246. Vznesen� n�mitky jsou dvoj� intenzity: a) rozsah původn�ho majetku zahrnuje i nemovitosti, na něž se vztahoval z�kon č. 142/1947 Sb., o revizi prvn� pozemkov� reformy, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, č�mž byly �daje v důvodov� zpr�vě nadhodnoceny o několik ř�dů oproti skutečnosti; b) rozsah původn�ho majetku, jak je obsažen v důvodov� zpr�vě, při nedostatku dalš�ch podkladů nen� přesn�.

247. K oběma n�mitk�m je nutno uv�st, že ze samotn�ho z�kona č. 428/2012 Sb. neplyne, že by se v př�padě finančn� n�hrady podle � 15 odst. 1, 2 mělo jednat o v�sledek konkr�tn� ekonomick� či matematick� metody, kter� by byla aplikov�na na konkr�tn� soubor majetku, zvl�ště s ohledem na v�še uveden� �čel finančn� n�hrady, kter� m� proměnliv� poměr n�hradov� a vyrovn�vac� složky ve vztahu ke každ� z c�rkv�. Ze z�kona tedy neplyne, že by předpokl�dal konkr�tn� identifikaci nahrazovan�ho majetku a jeho oceněn� konkr�tn� ekonomickou metodou, přičemž souhrn č�stek by pak představoval celkovou sumu finančn� n�hrady. Z hlediska testu �stavnosti z�kona s rozpočtov�mi dopady je rozhoduj�c�, do jak� m�ry m� č�stka finančn� n�hrady element�rn� vazbu na dostupn� �daje a cenov� relace, tedy zda napaden� ustanoven� � 15 odst. 1, 2 nejsou v�sledkem iracion�ln�ho chov�n� z�konod�rce, n�hodn�ch změn (omylů) v průběhu legislativn�ho procesu apod. [mutatis mutandis n�lez sp. zn. Pl. �S 17/11 ze dne 15. 5. 2012 (220/2012 Sb.), bod 72; n�lez sp. zn. Pl. �S 17/10 ze dne 28. 6. 2011 (N 123/61 SbNU 767; 232/2011 Sb.), bod 51; n�lez sp. zn. Pl. �S 20/09 ze dne 15. 11. 2011 (N 195/63 SbNU 247; 36/2012 Sb.), bod 25].

248. K n�mitce sub a) je nutno dodat, že vych�z� z nespr�vn�ho předpokladu, že nemovitosti spadaj�c� pod z�kon č. 142/1947 Sb. jsou (maj� b�t) vyloučeny z restitučn�ho z�konod�rstv� z toho důvodu, že majetkov� křivda měla nastat před rozhodn�m datem 25. 2. 1948. Pro zařazen� do rozhodn�ho obdob� je rozhodn�, kdy nastala majetkov� křivda, nikoliv kdy nastala �činnost z�kona. Z�kon č. 142/1947 Sb. byl přijat 11. července 1947, s �činnost� od 12. srpna 1947, byl však v rozhodn�m rozsahu realizov�n až po 25. �noru 1948. Prov�děc� vl�dn� nař�zen� č. 1/1948 Sb., kter�m se prov�děj� někter� ustanoven� z�kona o revisi prvn� pozemkov� reformy, nabylo �činnosti až 9. ledna 1948. Podle tohoto nař�zen� musela b�t vlastn�kovi d�na v�pověď tak, aby půda mohla b�t převzata vždy k 1. březnu nebo 1. ř�jnu běžn�ho roku. V � 23 odst. 1 vl�dn�ho nař�zen� č. 1/1948 Sb., ve zněn� vl�dn�ho nař�zen� č. 90/1948 Sb., bylo stanoveno, že v�pověď z hospodařen� na přej�man�ch nemovitostech podle � 12 n�hradov�ho z�kona, tzn. z�kona č. 329/1920 Sb. z. n. budiž d�na aspoň tř�měs�čn�, a to tak, aby převzet� půdy se mohlo uskutečnit buď ke dni 1. března nebo 1. ř�jna běžn�ho roku, s tou v�jimkou, že pro převzet� půdy ke dni 1. března 1948 stač� v�pověď jednoměs�čn�. V podrobnostech �stavn� soud odkazuje na v�klad k � 5 p�sm. a) z�kona č. 428/2012 Sb. Je tedy rovněž nerozhodn� hypotetick� �vaha navrhovatelů, kolik nemovitost� vlastn�ku "mělo zůstat" po pozemkov� reformě a jej� revizi, když podobn� �vaha se neuplatnila ani ve vztahu k ostatn�m restituentům podle � 6 odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 229/1991 Sb.

249. K n�mitce sub b) je nutno dodat, že přezkum �stavnosti nen� založen na ověřov�n� v�měr původn�ho majetku. Z hlediska v�še vymezen�ch krit�ri� je �kolem �stavn�ho soudu posoudit, zda existuj� vazby uveden�ch v�měr na �daje, kter� měl z�konod�rce a �stavn� soud k dispozici, zda tedy pr�vn� �prava nen� v�sledkem iracion�ln�ho chov�n� z�konod�rce či n�hodn�ch změn (omylů) v průběhu legislativn�ho procesu. V takov�m př�padě je požadavek vedlejš�ho �častn�ka 1) na přesnost (plynouc� z požadavku na položkov� seznam původn�ho majetku) podstatně relativizov�n ve prospěch ověřen� z�kladu �daje o původn�m majetku zejm�na v uveden�m rozsahu lesn� půdy 181 326 ha a zemědělsk� půdy 72 202 ha. Tyto �daje však nebyly ze strany navrhovatelů ani vedlejš�ch �častn�ků podstatn�m způsobem zpochybněny.

250. Vl�da ve sv�m vyj�dřen� předevš�m konstatuje, že při př�pravě n�vrhu z�kona byly přezkoum�ny dostupn� archivn� materi�ly k rozsahu c�rkevn�ho majetku. V důsledku povodn� z roku 2002 nyn� nejsou k dispozici �daje o původn�m c�rkevn�m majetku z obdob� revize prvn� pozemkov� reformy. Byly proto využity �daje vztahuj�c� se k proveden� prvn� pozemkov� reformy, a to i vzhledem ke kvalitě, kterou �ředn�ci v obdob� 1. republiky oproti obdob� po II. světov� v�lce odv�děli. K tomu vl�da ve sv�m vyj�dřen� považuje za nezbytn� dodat, že prvn� pozemkov� reforma se vztahovala pouze na velkostatky se zemědělskou půdou nad 150 ha nebo veškerou půdou nad 250 ha. C�rkevn� statky s menš� v�měrou, např. pozemky farnost�, menš� statky ř�dů a kongregac� v těchto č�slech zahrnuty nejsou. D�le zde chyb� c�rkevn� majetek nabyt� v druh� polovině 30. let n�kupy, dary a dědictv�mi, kter� nebyl přihl�šen do prvn� pozemkov� reformy jako c�rkevn�. Rovněž jak�koliv �daje o majetku přihl�šen�m k revizi prvn� pozemkov� reformy neobsahuj� statky s menš� v�měrou, na kter� se revize prvn� pozemkov� reformy nevztahovala (hranice byla 50 ha, resp. 30 ha), což se vedle farn�ho majetku t�k� i majetku nekatolick�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost�. Z dat poskytnut�ch Pozemkov�m fondem Česk� republiky a Lesy Česk� republiky, s. p., vypl�v�, že pouze tyto dvě instituce obhospodařovaly v roce 2011 cca 200 tis. ha původn�ho c�rkevn�ho majetku. Značn� č�st původn�ho c�rkevn�ho majetku se přitom d�le nach�z� ve vojensk�ch �jezdech, v n�rodn�ch parc�ch a ve vlastnictv� obc�, krajů a fyzick�ch a pr�vnick�ch osob.

251. Je z�roveň zřejm�, že st�t (ž�dn� z jeho org�nů) v minulosti nevedl a ani dnes nevede samostatn� seznam c�rkevn�ho jměn� ani c�rkevn�ho majetku ve vlastnictv� opr�vněn�ch osob či jejich pr�vn�ch předchůdců ani seznam původn�ho majetku, jak je vymezen v � 2 p�sm. a). Podle dostupn� literatury, na kterou č�stečně odkazuj� důvodov� zpr�va a vyj�dřen� vl�dy, podl�halo v př�padě katolick�ch instituc� z�boru během prvn� pozemkov� reformy v historick�ch zem�ch 58 964 ha zemědělsk� a 238 639,04 ha vešker� půdy (Ot�hal, M. Ř�mskokatolick� c�rkev a prvn� pozemkov� reforma. In: Čern�, B. et al. C�rkve v našich dějin�ch. Praha: Orbis, 1960, s. 132). Součet je založen na �daj�ch z Vožen�lek, J. Předběžn� v�sledky pozemkov� reformy. Praha, 1930, a z Červinka, E. Jak byla provedena pozemkov� reforma na velkostatc�ch ř�mskokatolick� c�rkve. Praha, 1933. Z�roveň bylo konstatov�no, že prov�děn�m prvn� pozemkov� reformy zůstal pozemkov� majetek c�rkve "v podstatě zachov�n", neboť ze zabran� půdy zůstalo reformou nedotčeno 84,59 % (Ot�hal, s. 133). Celkov� rozsah půdy katolick� c�rkve spadaj�c� do z�boru byl podle jin�ho autora 235 441 ha, s t�m, že k převzet� st�tem došlo jen asi u 10 %, to ovšem k dř�vějš�mu datu, [Motyčka, J. C�rkevn� velkostatky v naš� republice. Praha, nedatov�no (pravděpodobně 1926/27), s. 42-43]. K rozsahu c�rkevn�ho majetku spadaj�c�ho do prvn� pozemkov� reformy obsahuj� internetov� str�nky Ministerstva kultury dalš� podrobnějš� �daje a kopie archivn�ch materi�lů (zejm�na k rozloze jednotliv�ch c�rkevn�ch velkostatků). Individu�ln�m šetřen�m tak bylo po proveden� pozemkov� reformy zdokumentov�no 118 327 ha vešker� půdy ve vlastnictv� diec�z� katolick� c�rkve a 67 515 ha ve vlastnictv� ř�dů katolick� c�rkve, celkem 185 842 ha (dokument "př�loha č. 11, tabulka - zdokumentovan� rozsah majetku c�rkevn�ch velkostatků a farnost�" ve spojen� se skeny archivn�ch podkladů v dokumentu "př�loha č. 9, archivn� doklady o původn�m c�rkevn�m majetku" na internetov�ch str�nk�ch Ministerstva kultury (http://www.mkcr.cz/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/default.htm) �stavn� soud neměl důvod uveden� �daje d�le upřesňovat a podrobovat dokazov�n�. V uveden�ch v�měr�ch totiž d�le nejsou zahrnuty vlastnick� celky, kter� nesplňovaly rozlohu velk�ho majetku pozemkov�ho ("větš� než 150 ha půdy zemědělsk� (rol�, luk, zahrad, vinic, chmelnic), nebo 250 ha půdy vůbec"), tedy pozemkov� celky menš�. Přitom jen rozloha farn�ch benefici� byla v roce 1949 odhadov�na na 30 612 ha (materi�l Ministerstva školstv� věd a uměn� č. j. P 2398/49-P/6, na internetov�ch str�nk�ch v�še). V uveden�ch v�měr�ch čerpan�ch z odborn� literatury či individu�lně podložen�ch pak d�le nejsou zahrnuty v�měry nemovitost� nabyt�ch ve 30. a 40. letech 20. stolet�, a zejm�na majetek ostatn�ch c�rkv� (nekatolick�ch c�rkv� a židovsk�ch obc�) a zbožn�ch nadac� a c�rkevn�ch spolků. Pokud se pak d�le jedn� o poměr mezi vyd�van�m a nevyd�van�m (nahrazovan�m) majetkem, jedn� se v z�sadě o odečten� vyd�van�ho majetku na z�kladě evidence Pozemkov�ho fondu Česk� republiky a Lesů Česk� republiky, s. p., od celkov�ho majetku.

252. Na z�kladě uveden�ho �stavn� soud konstatuje, že při zv�žen� v�še uveden�ch skutečnost� je zřejm�, že v�měra původn�ho majetku, z n�ž vych�zela důvodov� zpr�va (a předchoz� jedn�n� mezi st�tem a c�rkvemi), m�-li b�t měř�tkem racionality, resp. �stavnosti � 15 odst. 1, 2 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi, nevykazuje znaky libovůle či omylu z�konod�rce, n�brž že m� rozumnou a přiměřenou vazbu na dostupn� historick� �daje. �stavn� soud znovu zdůrazňuje, že pro tento z�věr nebylo třeba nijak d�le ověřovat či prokazovat přesnost uveden�ch �dajů.

253. K tomu je možno jen na okraj zm�nit př�stup �stavn�ho soudu k prov�děn� restituc� v 90. letech minul�ho stolet�, kdy bylo opakovaně vysloveno, že veřejn� moc, kter� z povahy věci m� disponovat př�slušn�mi podklady, nesm� vystupovat vůči opr�vněn�m osob�m formalisticky a přen�šet na ně s odstupem čtyřiceti, nyn� již šedes�ti let ne�měrn� břemeno z hlediska hodnocen� celkov� důkazn� situace. Je vůbec ot�zkou, nakolik je přesn� seznam původn�ho majetku č�taj�c� ř�dově des�tky tis�c položek s odstupem šedes�ti let technicky provediteln�.

254. Co do jednotliv�ch n�mitek, nyn� postač� podotknout, že z dostupn�ch materi�lů (obsah spisu, stenoz�znamy z jedn�n� Parlamentu, veřejně př�stupn� internetov� str�nky Ministerstva kultury) nikterak neplyne, že by do uveden�ch v�měr měl b�t započ�t�n i majetek vydan� c�rkv�m a n�božensk�m společnostem před 31. prosincem 2012. Z hlediska dosavadn�ho restitučn�ho z�konod�rstv� i z hlediska z�kona č. 428/2012 Sb. pak nen� rozhodn�, na jakou v�měru nemovitost� se pozemkov� reformy "mohly vztahovat", n�brž jen na jakou v�měru se skutečně vztahovaly.

255. Co do oceněn� původn�ho majetku, kter� se nevyd�v�, je nutno opět zdůraznit, že krit�riem �stavnosti nen� přesnost či spr�vnost odhadu hodnoty původn�ho majetku, jakkoliv uveden�mi �vahami je podložena celkov� č�stka obsažen� v � 15 odst. 2. V�počet ceny původn�ho majetku je obsažen v důvodov� zpr�vě a podrobněji ve vyj�dřen� vl�dy, veřejně dostupn� jsou obdobně podrobn� �daje na internetov�ch str�nk�ch Ministerstva kultury (citovan�ch v�še). V�počet je založen na v�měr�ch uveden�ch v�še a tam, kde je to možn�, za použit� cen obvykl�ch. V již citovan�m sněmovn�m tisku 585 je přiložena zpr�va společnosti Ernst & Young, s. r. o., s n�zvem "Kvalitativn� koment�ř algoritmu užit�ho ze strany c�rkv� a n�božensk�ch společnost� pro odhad hodnoty zabaven�ho c�rkevn�ho majetku" ze dne 8. 10. 2008. Z něho plyne z�věr, že "Statistick� algoritmus, využ�vaj�c� průměrn� ceny, je racion�ln� vzhledem k nedokonalosti podkladov�ch i tržn�ch dat za podm�nek omezen�ho času pro zpracov�n� oceněn� majetku.". Vedlejš� �častn�k 1) v z�sadě zpochybňuje uvedenou metodu toliko v d�lč�ch aspektech, kupř�kladu, že měly b�t na původn� majetek užity průměrn� ceny vztahuj�c� se pouze k transakc�m pro zemědělsk� využit� pozemku (a nikoliv nezemědělsk� využit� pozemku). Nen� však zřejm�, proč by tomu tak mělo b�t, když v z�sadě form�ln� (někdejš�) klasifikace pozemku jako "zemědělsk�ho" již neodpov�d� současn� realitě, neboť se dnes již jedn� (po 60 letech) v řadě př�padů o pozemky v bl�zkosti z�stavby a inžen�rsk�ch s�t� a jejich cena se bl�ž� ceně stavebn�ch parcel (podrobně viz vyj�dřen� vl�dy) a pr�vě "zemědělsk�" pozemky v intravil�nech jsou typicky již ve vlastnictv� obc�, kter� nejsou mezi osobami povinn�mi.

256. �stavn� soud neshledal důvod se čistě ekonomick�mi aspekty d�le zab�vat, neboť nebyl shled�n exces z�konod�rce, kter� by z hlediska testu racionality založil proti�stavnost. V podrobnostech postač� vedlejš�ho �častn�ka 1) odk�zat na citovan� zdroje.

XII/h

K � 15 odst. 1, 2 (proti�stavn� nerovnost restituentů)

257. Navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci se však předevš�m zaměřuj� na skutečnost, že stanoven� č�stka byla poskytnuta v pln� v�ši jako finančn� n�hrada, kter� tak m� odpov�dat tržn� hodnotě nevyd�van�ho původn�ho majetku [navrhovatel� č�st 5.9; vedlejš� �častn�k 1) odst. 27]. Tato skutečnost m� představovat "v�raznou nerovnost v př�stupu k osob�m, jimž byl restituov�n jejich majetek,", resp. diskriminaci "ke škodě Česk� republiky a většiny občanů.".

258. K ot�zce nam�tan� diskriminace opr�vněn�ch osob podle dř�vějš�ch restitučn�ch z�konů předevš�m �stavn� soud odkazuje na shora vymezen� �čel napaden�ho z�kona č. 428/2012 Sb. a rovněž tak specifick� postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� při majetkov�m vyrovn�n� se st�tem, kter� je odlišuje od jin�ch fyzick�ch či pr�vnick�ch osob.

259. Ve druh�m sledu je nutno dodat, že komparovateln� nen� ani povaha "finančn� n�hrady" podle z�kona č. 428/2012 Sb. a "peněžit� n�hrady" podle z�kona č. 229/1991 Sb.

260. Za z�kladn� metodu zm�rněn� majetkov�ch křivd (odhl�dne-li nyn� �stavn� soud od širš�ho �čelu z�kona č. 428/2012 Sb.) považuje dosavadn� restitučn� z�konod�rstv� i judikatura �stavn�ho soudu natur�ln� restituci [sp. zn. Pl. �S 6/05 ze dne 13. 12. 2005 (531/2005 Sb.; N 226/39 SbNU 389), č�st VIII/d; sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 37]. Obt�žn� srovnatelnost dosud aplikovan�ch finančn�ch (peněžit�ch) n�hrad, což požaduj� navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci, předevš�m plyne z jejich subsidi�rn�ho charakteru (předevš�m s ohledem na z�kon č. 229/1991 Sb.). Dle z�kona č. 229/1991 Sb. opr�vněn� osoba disponuje n�rokem na vyd�n� pozemku, přičemž v př�padě existence důvodů nevyd�n� pozemku je subsidi�rně založen n�rok na bez�platn� převod jin�ho pozemku do vlastnictv� opr�vněn� osoby (� 11 odst. 2; � 11a odst. 1). Teprve za pozemky, kter� se podle z�kona č. 229/1991 Sb. nevyd�vaj� a za kter� nelze poskytnout opr�vněn� osobě jin� pozemek, je zakotven druh� subsidi�rn� n�rok, j�mž je n�rok na peněžitou n�hradu (� 16 odst. 1).

261. V tomto ohledu je nepochybn�, že konstrukce a �čel peněžit� n�hrady "v cen�ch platn�ch ke dni 24. června 1991" podle z�kona č. 229/1991 Sb. jsou zcela odlišn� od finančn� n�hrady podle � 15 odst. 1, 2 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi, kter� je spojena s konceptem postupn� ekonomick� odluky c�rkv� od st�tu, včetně již zm�něn�ho ohledu na situaci nekatolick�ch c�rkv�, jimž striktně restitučn� principy nemohou z historick�ch důvodů svědčit.

262. Zvolen� jednotn�ho krit�ria cen platn�ch ke dni 24. června 1991 v z�koně č. 229/1991 Sb. tak nesloužilo prim�rně pro př�m� vyplacen� finančn� n�hrady, neboť ta nastupuje až jako druh� subsidi�rn� n�rok, n�brž předevš�m ke stanoven� "hodnoty" restitučn�ho n�roku. Opr�vněn�m osob�m v r�mci subsidi�rn�ho n�roku byly přev�děny n�hradn� ("jin�") pozemky, kter� byly form�lně určeny jako ekvivalent restitučn�ho n�roku v cen�ch roku 1991. Stanoven� cena proto sloužila předevš�m pro určen� ekvivalentn�ho n�hradn�ho pozemku, d�le pro určen� pořad� v�ce opr�vněn�ch osob, jimž podle "v�še n�roku" bylo postupně navrhov�no uzavřen� smlouvy podle � 11a odst. 9 nebo pro určen� lesn�ho pozemku "přiměřen� v�měry a kvality" podle � 11 odst. 2 z�kona č. 229/1991 Sb. To však již v době, když i takto oceněn� pozemky měly svou re�lnou tržn� hodnotu, v praxi vyšš�. Došlo-li na vyplacen� peněžit� n�hrady jako druh�ho subsidi�rn�ho n�roku, měla tato n�hrada toliko zcela syst�mově "symbolickou satisfakčn� funkci" (sp. zn. Pl. �S 6/05, č�st VIII/f). Zvolen� konstrukce v�počtu ceny nemovitost� k roku 1991 je založena předevš�m na snaze stanovit jednotn� referenčn� krit�rium pro stanoven� cen pozemků pro cel� mnohalet� proces restituc� zemědělsk� půdy. Hlavn�m důvodem byla neexistence trhu se zemědělsk�mi nemovitostmi, jehož vytvořen� měl umožnit pr�vě z�kon č. 229/1991 Sb., tud�ž i nemožnost určit cenu obvyklou. Na popsanou konstrukci je proto možno nahl�žet i jako na ochrann� mechanismus opr�vněn�ch osob a prostředek k zachov�n� rovn�ho př�stupu ke všem restituentům navz�jem.

263. Tuto konstrukci akceptoval i �stavn� soud v n�lezu sp. zn. Pl. �S 6/05, j�mž byla zrušena tzv. restitučn� tečka. Ta spoč�vala v zakotven� prekluze pr�va na převod pozemku ve vlastnictv� st�tu při současn�m zachov�n� toliko n�roku na peněžn� n�hradu, na n�ž však opr�vněn� osoba neměla ekonomick� z�jem vzhledem k časov�mu odstupu 15 let od cenov� hladiny v roce 1991. "Finančn� n�hrada v kl�čov�ch restitučn�ch z�konech, za něž nutno považovat z�kon č. 87/1991 Sb. a z�kon č. 229/1991 Sb., z pohledu původn�ch intenc� z�konod�rce nesplňovala funkci ekvivalentu nevydan� věci, resp. pozemku" (sp. zn. Pl. �S 6/05, č�st VIII/f).

264. N�lezem, kter�m byla - relativně - zrušena napaden� pr�vn� �prava (tj. prekluze n�roku na vyd�n� pozemku), byl předevš�m d�n i nad�le průchod ochraně restitučn�ho n�roku prostřednictv�m z�sk�n� n�hradn�ch ("jin�ch") pozemků, kter� na rozd�l od finančn� n�hrady pln� funkci ekvivalentu původn�ho restitučn�ho n�roku. Z hlediska ekvivalence majetkov�ch hodnot tak opr�vněn� osoby podle z�kona č. 229/1991 Sb. nejsou v z�sadně odlišn�m postaven�. Je nutno jen připomenout, že na druhou stranu z�kon č. 428/2012 Sb. neobsahuje konstrukci v�ce subsidi�rn�ch n�roků, což se v ž�dn�m ohledu nejev� jako proti�stavn� exces z�konod�rce.

265. Ve druh� řadě je možno zm�nit situaci t�kaj�c� se z�kona č. 87/1991 Sb., dle něhož rovněž opr�vněn� osoba za dan�ch podm�nek disponuje prim�rně n�rokem na vyd�n� věci. Toliko pokud se napln� někter� z důvodů pro nevyd�n� věci, nastupuje subsidi�rn� poskytnut� finančn� n�hrady (� 8 odst. 5). Finančn� n�hrada se stanov� podle cenov�ch předpisů pro oceňov�n� nemovitost� ke dni �činnosti tohoto z�kona, kter� nastala 1. 4. 1991. Nelze přehl�dnout, že i ve vztahu k tomuto z�konu v praxi doch�z� k judikatorn�m korekc�m v�še n�hrady (resp. jej� přiměřenosti v současn�ch, podstatně odlišn�ch ekonomick�ch podm�nk�ch). Je možno pouk�zat na rozsudek Nejvyšš�ho soudu sp. zn. 28 Cdo 1603/2011 ze dne 16. 5. 2011, dle něhož v�klad ustanoven� � 13 odst. 1 a 4 (v�še n�hrady) z�kona č. 87/1991 Sb. nesm� b�t ve zjevn� kontradikci s principy přiměřenosti a pokud možno i spravedlnosti (v z�jmu dosažen� konformity vůči lidskopr�vn�m kautel�m i vůči civilistick� z�sadě ochrany vlastnick�ho pr�va). V z�jmu spravedliv�ho řešen� věci nen� vyloučeno soudem přiřknout takovou n�hradu, kter� by v rozumn� m�ře vych�zela z hodnoty nemovitost� v době pravomocn�ho zam�tnut� žaloby o jejich vyd�n�. Nejvyšš� soud konstatoval, že "plynut� času (20 a v�ce let od �činnosti restitučn�ch norem), vedouc� ve věcech restitučn�ch n�hrad ke zv�šen� hodnoty věci ř�dově, resp. mnohon�sobně, představuje takovou změnu poměrů, kter� může v�st per se v konkr�tn�ch situac�ch k použit� jin�ho pr�vn�ho řešen�" oproti dosavadn� praxi op�raj�c� se o mechanismus v�počtu n�hrady v � 13 z�kona č. 87/1991 Sb.

266. Z uveden�ho je zřejm�, že judikatura �stavn�ho soudu a Nejvyšš�ho soudu (posl�ze i soudů nižš�ch) v praxi koriguje ot�zku ekvivalence a přiměřenosti finančn�ch n�hrad v dosavadn�m restitučn�m z�konod�rstv�, a to s přihl�dnut�m pr�vě ke zcela rozd�ln�m ekonomick�m a soci�ln�m podm�nk�m (změny cen nemovitost�) oproti poč�tku 90. let. Nen� zřejm�, proč by uveden� princip - nota bene v z�koně přijat�m v roce 2012 - neměl svědčit i c�rkevn�m subjektům.

267. Pokud se vedlejš� �častn�k 1) dom�h� aplikace vyhl�šky č. 182/1988 Sb., o cen�ch staveb, pozemků, trval�ch porostů, �hrad�ch za zř�zen� pr�va osobn�ho už�v�n� pozemků a n�hrad�ch za dočasn� už�v�n� pozemků, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a rovn� zach�zen� spatřuje v použit� cen k 24. červnu 1991 (odst. 27) a navrhovatel� dokonce odkazuj� na "historick� tradice" plynouc� z "tabulkov�ch cen" při pozemkov� reformě po roce 1919 [odst. 27 f); odst. 27 c); odst. 29 b)], nevid� �stavn� soud v uveden�ch v�roc�ch, je-li uveden� nav�c předkl�d�no jako jedin� �stavně konformn� řešen�, udržitelnou pr�vn� argumentaci.

268. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 9/07 �stavn� soud uvedl (v kontextu argumentace k existenci legitimn�ho oček�v�n�): "Evropsk� soud pro lidsk� pr�va d�le připustil, že v situac�ch, jejichž řešen� vyžaduje přijet� sporn�ho z�kona s v�razn�mi ekonomick�mi dopady na cel� st�t, mus� m�t vnitrost�tn� org�ny značnou diskreci nejen při v�běru opatřen� pro ochranu a regulaci vlastnick�ch vztahů, ale rovněž volbě odpov�daj�c� doby k jejich proveden�. V�běr těchto opatřen� může zahrnovat i nezbytn� rozhodnut� omezit v�ši kompenzace za zabaven� majetek na �roveň nižš� než je jeho tržn� cena. Ustanoven� čl. 1 Dodatkov�ho protokolu tedy nezajišťuje pr�vo na plnou kompenzaci za všech podm�nek (odst. 182; s odkazem na rozsudek James a dalš� proti Spojen�mu kr�lovstv�, ze dne 21. �nora 1986, č. 8793/79, � 54, Series A no. 98-A)." Z uveden�ho však nelze dovozovat, že v�razně sn�žen� kompenzace je jedin�m �stavně konformn�m řešen�m. "[V]�še stanoven� n�hrady [nesm� b�t] v poměru k hodnotě kompenzovan�ho majetku projevem libovůle z�konod�rce, n�brž mus� odr�žet z�sadu přiměřenosti (resp. fair balance)" (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 91). V t�to souvislosti se navrhovatel� m�l�, pokud z rozsudku velk�ho sen�tu ze dne 22. června 2004 ve věci Broniowski proti Polsku [GC], č. 31443/96 (resp. patrně tento rozsudek maj� na mysli, aniž by jej specifikovali; � 51), dovozuj�, že Evropsk� soud pro lidsk� pr�va "pr�va akceptoval i velmi n�zkou n�hradu.". Opak je pravdou (Broniowski proti Polsku, � 186 in fine), zdůrazněna je opakovaně z�sada "fair balance". Podobně �stavn� soud hovoř� o potřebě v�žen� "opr�vněn�ch z�jmů všech dotčen�ch subjektů. Pr�vě vzhledem k jejich (�stavně chr�něn�m) z�jmům, jak budou existovat v době přijet� legislativn�ho řešen�, z�konod�rce mus� zvolit konkr�tn� kombinaci metod zm�rněn� křivd" (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 43).

269. Pokud navrhovatel� opakovaně uv�děj� "hrozbu soudn�ch sporů" ze strany dř�vějš�ch restituentů či osob, kter� nebyly osobami opr�vněn�mi podle ž�dn�ho z restitučn�ch z�konů, nekonkretizuj� nijak, jak� pr�vně popsateln� mechanismus jim (těmto třet�m osob�m) v souvislosti se z�konem č. 428/2012 Sb. tyto n�roky vytvoř� a zejm�na proč tyto třet� osoby �spěšně neuplatnily uveden� n�roky již ve vztahu k řadě předchoz�ch restitučn�ch předpisů, kter� nutně musely založit tut�ž tvrzenou proti�stavn� diskriminaci a majetkov� n�roky nad r�mec restitučn�ch z�konů.

270. Ani v tomto ohledu nebyla shled�na sv�vole z�konod�rce, kter� by zakl�dala proti�stavn� nerovnost různ�ch skupin restituentů, neboť byl shled�n dostatek objektivn�ch důvodů pro přijet� odlišn� pr�vn� konstrukce než se vyskytovala v restitučn�m z�konod�rstv� na poč�tku 90. let.

XII/i

K � 15 odst. 1, 2 (deficit obecnosti)

271. Jakkoliv to nen� předmětem rozborů obsažen�ch v n�vrz�ch, nemohl �stavn� soud přehl�dnout, že v př�padě � 15 odst. 2 je patrn� legislativn� postup, kdy se z�konn� ustanoven� materi�lně bl�ž� individu�ln�mu rozhodnut�. Jin�mi slovy, postr�d� rysy obecnosti charakteristick� pro pr�vn� normy. Jak již bylo zm�něno, v př�padě restitučn� materie se již v minulosti �stavn� soud vyslovil v tom smyslu, že v�jimečn� důvody odůvodňuj� �stavn� konformitu v�čtu (v�čtov� z�kon) [sp. zn. Pl. �S 27/09 ze dne 10. 9. 2009 (N 199/54 SbNU 445; 318/2009 Sb.), č�st VI./a; sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 56]. Tyto okolnosti jsou patrny i v nyn� projedn�van� věci, kdy nav�c přistupuje �stavn� nal�havost pr�vn� �pravy (sp. zn. Pl. �S 9/07, v�rok II).

XII/j

K � 15 odst. 1,2 (dalš� n�mitky)

272. Pokud navrhovatel� nam�taj�, že st�t do 31. 12. 2012 poskytoval c�rkv�m tzv. hospod�řsk� zabezpečen�, aniž mu "za toto financov�n� [byla] poskytnuta protihodnota" (odst. 48), a vedlejš� �častn�k 1) pravděpodobně požaduje od n�hrady odeč�st č�stky vyplacen� na hospod�řsk� zabezpečen� (odst. 21), nem� tento požadavek pr�vn� z�klad. Hospod�řsk� zabezpečen� podle z�kona č. 218/1949 Sb. nebylo koncipov�no jako vratn� plněn� ani jako spl�tky převzat�ho majetku a �stavn�mu soudu nen� zn�mo, že by se kdy takov�to v�klad z�kona č. 218/1949 Sb. vůbec objevil. Odhl�dne-li �stavn� soud od toho, že ž�dn� z restituentů st�tu nevracel, co obdržel z jak�hokoliv (veřejnopr�vn�ho) titulu před rokem 1989, je nutno připomenout, že tzv. hospod�řsk� zabezpečen� bylo vytvořeno "s př�m�m �myslem nikoliv n�boženskou svobodu naplňovat, n�brž ji pot�rat prostřednictv�m př�m� exekutivn� kontroly n�božensk�ho života a ekonomick�ho �tlaku" (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 102). S t�m tak� korespondovala konstrukce rozhodn� složky hospod�řsk�ho zabezpečen�, tj. �hrady tzv. osobn�ch požitků duchovn�ch (platy), kter� byla spojena s institutem individu�ln�ho st�tn�ho souhlasu (� 1 ve spojen� s � 2). Př�jemcem "osobn�ch požitků" byl př�mo duchovn� se st�tn�m souhlasem, nikoliv c�rkev či n�božensk� společnost, kter� (kromě toho, že nerozhodovala o tom, kdo z�sk� st�tn� souhlas k duchovensk� činnosti) uveden� prostředky ani form�lně ani fakticky neměla v dispozici (viz i formulaci v � 1 z�kona č. 218/1949 Sb., ve zněn� �činn�m do 19. 11. 1992, dle n�ž st�t "poskytuje ... osobn� požitky duchovn�m c�rkv� a n�božensk�ch společnost�").

273. Pokud navrhovatel� (odst. 59) uv�děj�, že c�rkv�m a n�božensk�m společnostem byla od roku 1948 vypl�cena zvyšuj�c� se č�stka ze st�tn�ho rozpočtu, nen� zřejm�, v čem spoč�v� tvrzen� "rozpor" a jakou relaci m� uveden� tvrzen� k �stavnosti z�kona, když z�roveň nijak neprokazuj� (pokud to tvrd�), že by se mělo jednat o n�hrady spojen� s reviz� pozemkov� reformy. Z kopie dokumentu předložen�ho vl�dou (n�vrh vl�dn�ho usnesen� o vypoř�d�n� z�vazků na zemědělsk�m majetku převzat�m v revizi prvn� pozemkov� reformy a v nov� pozemkov� reformě, připom�nkov� ř�zen�, 4. 3. 1954, s důvodovou zpr�vou) např�klad plyne: "Oceňov�n� převzat�ho majetku za �čelem stanoven� n�hrady b�val�m vlastn�kům nebylo provedeno. Poskytov�n� n�hrady bylo v rozporu s politikou zatlačov�n� kapitalistick�ch živlů na vesnici.".

XII/k

K � 15 odst. 5 (inflačn� doložka)

274. Vedlejš� �častn�k 1) nam�t�, že spl�tky finančn� n�hrady podle � 15 odst. 2 budou zvyšov�ny z�konem stanoven�m mechanismem o m�ru inflace. K tomu postač� odk�zat na již vyložen� charakter finančn�ch n�hrad v z�konech z poč�tku 90. let, přičemž je nutno zdůraznit, že v nich stanoven� n�hrady nebyly vypl�ceny obdobn�m mechanismem v ročn�ch spl�tk�ch. To představuje objektivn� rozd�l mezi pr�vn� �pravou v roce 1991 a dnes.

XII/l

K � 16 odst. 1 (smlouva mezi st�tem a dotčenou c�rkv�)

275. Vedlejš� �častn�k 1) nam�t�, že prostřednictv�m konstrukce smluv se vytv�ř� "nucen� patron�t" nad dotčen�mi c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi, a to bez ohledu na to, zda c�rkev v budoucnu bude dodržovat z�kony, či zda bude cht�t v�platu spl�tek předčasně ukončit. Jakkoliv nen� připojena �stavněpr�vn� argumentace, vedlejš� �častn�k 1) patrně směřuje k tomu, že pr�vn� �prava představuje prvek donucen�, kdy trv�n� smlouvy nen� v dispozici smluvn�ch stran (zejm. c�rkv�). V prvn� řadě je nutno podotknout, že podle � 11 odst. 1 z�kona č. 218/1949 Sb. pr�vě "[v]ešker� soukrom� a veřejn� patron�t nad kostely, obroč�mi a jin�mi c�rkevn�mi �stavy" na st�t již přešel s �činnost� zm�něn�ho z�kona. V �stavně př�pustn�m rozsahu byl patron�t vykon�v�n pr�vě prostřednictv�m z�kona č. 218/1949 Sb. do 31. 12. 2012. Pr�vě s ohledem na obsah smluv podle � 16 odst. 2 p�sm. a) z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi je i patron�t, tedy n�roky předevš�m katolick� c�rkve z něho plynouc�, předmětem vypoř�d�n�. Ve druh� řadě, sleduje-li n�mitka aspekt "donucen�" ze strany st�tu, je nutno podotknout, že z konstrukce z�kona neplyne povinnost smlouvu podle � 16 odst. 1 uzavř�t, přičemž možnosti smlouvu neuzavř�t podle veřejně dostupn�ch informac� jedna z dotčen�ch c�rkv� využila. Pokud se jedn� o v�klad ustanoven� � 16 odst. 1 z hlediska tvrzen� hrozby nucen�ho strpěn� v�platy spl�tek finančn� n�hrady proti aktu�ln� vůli dotčen� c�rkve, viz d�le připojen� v�klad k čl. 2 odst. 1 Listiny. Pokud se jedn� o obavu, že spl�tky budou vypl�ceny i těm dotčen�m c�rkv�m, kter� budou v průběhu uveden�ho třicetilet�ho obdob� porušovat z�kony, odkazuje �stavn� soud vedlejš�ho �častn�ka 1) na z�kon č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, kter� představuje relativně striktn� regulaci c�rkv� a n�božensk�ch společnost� jako registrovan�ch pr�vnick�ch osob, přičemž zvl�ště � 5 stanovuje obs�hl� v�čet podm�nek, za nichž může ministerstvo podle � 22 z�kona č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, zah�jit ř�zen� o zrušen� registrace. V�mazem z rejstř�ku pak c�rkev zanik� jako pr�vnick� osoba, přičemž z�nik dotčen� c�rkve je nepochybně spojen i se z�nikem pr�v a povinnost� ze smlouvy podle � 16 odst. 1 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi.

276. Vedlejš� �častn�ci se však m�l�, pokud tvrd�, že � 16 odst. 1 zakl�d� z�vazek st�tu poskytnout dotčen�m c�rkv� finančn� n�hradu. Uveden� n�rok je zjevně založen � 15 odst. 1, 2, a to ex lege, při splněn� t� podm�nky, že c�rkev neodm�tne uzavř�t se st�tem smlouvu o vyrovn�n� (� 15 odst. 1).

XII/m

K � 16 odst. 2 (obsah smlouvy o vypoř�d�n�)

277. Vedlejš� �častn�k 1) vzn�š� n�mitku (odst. 24) vůči ustanoven� � 16 odst. 2 p�sm. a), přičemž tvrd�, že dotčen� c�rkve nemohou b�t nositelkami n�roků ve vztahu k původn�mu majetku, neboť v minulosti nikdy původn� majetek nevlastnily. V tom odkazuje �stavn� soud na v�klad proveden� v�še. Pokud je d�le nam�t�no, že nen� zřejm�, jak� soukromopr�vn� vztahy jsou vypoř�d�v�ny a nakolik z�konod�rce přihl�dl k � 2 z�kona č. 298/1990 Sb., je nutno konstatovat, že tato n�mitka nen� spojena s tvrzen�m proti�stavnosti.

XII/n

K � 16 odst. 3 (absence zmocněn� vl�dy podle čl. 78 �stavy)

278. Pokud vedlejš� �častn�k 1) tvrd�, že vl�da nen� podle čl. 78 �stavy zmocněna ke sjedn�v�n� "soukromopr�vn�ch smluv s normativn�mi �činky", je nutno uv�st, že nen� zřejm�, v čem m� b�t spatřov�na "normativnost" smlouvy podle � 16 odst. 1. Pokud vedlejš� �častn�k 1) pro tento svůj z�věr toliko odkazuje na � 16 odst. 6, dle něhož se uzavřen� smlouvy vyhl�s� ve Sb�rce z�konů, odkazuje �stavn� soud zcela obecně na v�čet � 2 z�kona č. 309/1999 Sb., o Sb�rce z�konů a o Sb�rce mezin�rodn�ch smluv, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, dle něhož se ve Sb�rce z�konů vyhlašuje řada různ�ch aktů, přičemž tento pouh� fakt vyhl�šen� z nich neděl� akty normativn�. V dalš�m je možno se ztotožnit s vyj�dřen�m vl�dy, dle něhož je n�mitka absence zmocněn� �čelovou v tom smyslu, že vl�da čin� řadu �konů, k nimž nem� v�slovn� �stavn� zmocněn�, včetně dispozic s majetkem st�tu, aniž by tyto akty byly zpochybňov�ny (v rozsahu dispozic s majetkem st�tu např. rozhodov�n� o privatizaci). V př�padě smluv podle � 16 se nav�c nejedn� o "proveden� z�kona" n�brž o akt aplikace z�kona, což v tomto ohledu představuje podstatn� rozd�l. Dan� akt vl�dy nen� rozhodnut�m přij�man�m v r�mci v�konu st�tn�, tzn. veřejn� moci, pro kterou plat� v�hrada z�kona (čl. 2 odst. 3 �stavy), ale rozhodnut�m vyd�van�m v r�mci tzv. nevrchnostensk� spr�vy, do kter� spad� i rozhodov�n� o nakl�d�n� s majetkem, kdy st�t prostřednictv�m sv�ch org�nů vystupuje jako vlastn�k a nikoliv jako vykonavatel veřejn� moci. Z�kon č. 219/2000 Sb., o majetku Česk� republiky a jej�m vystupov�n� v pr�vn�ch vztaz�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, přitom v několika ustanoven�ch d�v� v�slovně vl�dě pravomoci při rozhodov�n� o nakl�d�n� se st�tn�m majetkem. Pravomoc k uzavřen� smluv o vypoř�d�n� d�v� vl�dě � 16 odst. 3 z�kona č. 428/2012 Sb., kter� m� povahu lex specialis k ustanoven�m z�kona č. 219/2000 Sb, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. S�m tento z�kon ostatně v � 7 odst. 1 předpokl�d�, že jm�nem st�tu čin� pr�vn� �kony vedouc� organizačn� složky, j�ž se tyto pr�vn� �kony t�kaj�, pokud zvl�štn� pr�vn� předpis nestanov� jinak. "Jinak" v tomto př�padě stanov� � 16 odst. 3 z�kona č. 219/2000 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Na postaven� vl�dy v tomto ohledu proto nedopadaj� ani z�věry n�lezu sp. zn. Pl. �S 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.), dle něhož rozhodnut� vl�dy dle � 17 odst. 5 z�kona č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� a o změně a doplněn� někter�ch souvisej�c�ch z�konů, ve zněn� tehdy �činn�m, bylo nutno považovat za nahrazen� projevu vůle smluvn�ch stran aktem st�tn�ho org�nu, jenž je obecn�, tj. m� pr�vně normativn� obsah.

XIII.

K � 17 (přechodn� obdob�)

279. Ustanoven� � 17 zakl�d� sedmn�ctilet� tzv. přechodn� obdob�, po kter� st�t vypl�c� dotčen�m c�rkv�m a n�božensk�m společnostem př�spěvek na podporu jejich činnosti. V�še př�spěvku je odvozena z č�stky vyplacen� jednotliv� opr�vněn� c�rkvi v roce 2011, přičemž v prvn�ch třech letech přechodn�ho obdob� je vypl�cena č�stka v pln� v�ši referenčn� č�stky a v každ�m dalš�m roce se č�stka snižuje o č�stku odpov�daj�c� 5 % č�stky vyplacen� v prvn�m roce přechodn�ho obdob�. Př�spěvek na podporu je konstruov�n degresivně, bez valorizace, nen� předmětem daně, poplatku ani jin�ho obdobn�ho peněžit�ho plněn� a vypl�c� se do 31. ledna dan�ho roku.

280. Podle důvodov� zpr�vy "[z] jedn�n� o podobě vypoř�d�n� majetkov�ch vztahů mezi st�tem a c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi vyplynula potřeba c�rkv� a n�božensk�ch společnost� připravit se na dobu, kdy poprv� po v�ce než 60 letech z�vislosti na st�tu budou sv� aktivity financovat samostatně. Aby přechod c�rkv� a n�božensk�ch společnost� ze syst�mu st�tn�ho př�spěvku na syst�m samofinancov�n� byl co možn� nejplynulejš�, byla učiněna dohoda o zaveden� tzv. přechodn�ho obdob�, kdy st�t bude c�rkv�m a n�božensk�m společnostem po určitou dobu vypl�cet př�spěvek na platy duchovn�ch a na provoz jako je tomu v současn� době. V�še tohoto př�spěvku však bude fixov�na (tzn. nebude se valorizovat ani zvyšovat v př�padě zv�šen� počtu duchovn�ch) a od určit�ho roku d�le se naopak bude postupně snižovat, až jej� vypl�cen� skonč� docela. Institut přechodn�ho obdob� vytv�ř� časov� prostor, ve kter�m by si c�rkve a n�božensk� společnosti měly vytvořit dostatečnou hospod�řskou z�kladnu, kter� jim umožn� samostatn� financov�n�" (s. 40). Jin�mi slovy řečeno, �čelem přechodn�ho obdob� je "umožnit dotčen�m c�rkv�m a n�božensk�m společnostem přizpůsobit se - po v�ce než 60 letech trvaj�c� majetkov� z�vislosti na st�tu - nov� ekonomick� situaci, kdy st�t již nad�le př�mo nefinancuje jejich duchovn� ani jim nepřisp�v� na �hradu dalš�ch n�kladů." (s. 62). Uveden� �čel je pak komplement�rn�m k �čelu ustanoven� � 15 odst. 1, 2, jimiž z�konod�rce sledoval zm�rněn� dopadů natur�ln� restituce v souvislosti s ukončen�m financov�n� podle z�kona č. 218/1949 Sb., a to v rozsahu poměrn� č�stky finančn� n�hrady, kter� neodpov�d� hodnotě restitučn�ho n�roku (viz v�še).

281. Vůči přechodn�mu obdob� vzn�š� n�mitky předevš�m vedlejš� �častn�k 1). Nam�t� rozpor s čl. 2 odst. 1 Listiny, a to v rozsahu n�božensk� a konfesn� neutrality st�tu. Zpochybňuje okruh dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� s ohledem na existenci c�rkv�, kter� o přizn�n� pr�va na hospod�řsk� zabezpečen� do 31. 12. 2012 nepož�daly, př�padně kter� vzniknou v budoucnu, zpochybňuje d�le d�lku přechodn�ho obdob�, nam�t� nemožnost př�spěvek na podporu odejmout v př�padě, kdy dotčen� c�rkev či n�božensk� společnost přestane plnit z�vazky a počne porušovat z�kony.

282. Pokud se jedn� o tvrzen� rozpor s čl. 2 odst. 1 Listiny, odkazuje �stavn� soud na rozbor proveden� d�le. Pokud se jedn� o ot�zku, zda samotn� institut přechodn�ho obdob� je �stavně konformn�m, tedy zda tzv. hospod�řsk� zabezpečen� podle z�kona č. 218/1949 Sb., pokud je ukončov�no, mus� b�t ukončeno okamžitě, bez přechodn�ho obdob�, konstatuje �stavn� soud, že k tomuto bodu vedlejš� �častn�k 1) nepředkl�d� ž�dnou argumentaci. �stavn� soud, pokud v minulosti ani nenaznačil proti�stavnost samotn�ch zvl�štn�ch pr�v podle z�kona č. 3/2002 Sb. ve zněn� tehdy �činn�m (sp. zn. Pl. �S 6/02, č�st. VII.), neshled�v� ani proti�stavnost jejich (materi�lně nahl�ženo) postupn�ho ukončen� (konkr�tně: zvl�štn�ho pr�va b�t financov�n, a to formou degresivn�ho plněn� v přechodn�m obdob�).

283. Je nepochybn�, že př�spěvek na podporu navazuje pr�vě na pr�vn� stav �činn� do 31. 12. 2012, a to na z�kladě � 7 odst. 1 p�sm. c) z�kona č. 3/2002 Sb., ve zněn� �činn�m do 31. 12. 2012, a z�kona č. 218/1949 Sb. Ve vztahu k z�konu č. 218/1949 Sb. byl nucen z�konod�rce reagovat na, z hlediska dosavadn�ho pr�vn�ho a politick�ho v�voje, určit� anachronismus (z komparativn�ho hlediska však nikoliv anom�lii) způsoben� změnou pr�vn�ch a politick�ch poměrů v Československu po roce 1989. Z�kon č. 428/2012 Sb. tedy nen� založen na zcela voln� �vaze z�konod�rce, kter�m by byl nastavov�n libovoln� vztah st�tu a c�rkv�, n�brž jeho předmětem je �prava pr�vn�ch institutů a vztahů již existuj�c�ch, založen�ch v rozhodn�m obdob�.

284. K ot�zce okruhu dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� a jejich rovnosti plat� již vysloven� - tedy existence přiznan�ho zvl�štn�ho pr�va dle � 7 odst. 1 p�sm. c) z�kona č. 3/2002 Sb. na straně dotčen�ch c�rkv� je objektivn�m krit�riem, kter� umožňuje jejich odlišen� o jin�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost�. N�vrh na přizn�n� zvl�štn�ho pr�va je za z�konem stanoven�ch podm�nek v dispozici konkr�tn� c�rkve, přičemž nevyužit� uveden�ho pr�va nemůže založit proti�stavn� nerovnost. V tomto ohledu tedy nelze hovořit o diskriminaci, resp. "privilegiu" dotčen�ch c�rkv�, jak uv�d� vedlejš� �častn�k 1). Vedlejš� �častn�k 1) při poukazu na situaci v budoucnu registrovan�ch c�rkv� rovněž mlč� o tom, že z�kon č. 428/2012 Sb. v rozsahu derogace z�kona č. 218/1949 Sb. a zaveden� přechodn�ho obdob� ukončuje toliko př�m� financov�n� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� st�tem, ale neruš� dalš� tzv. zvl�štn� pr�va c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, kter� znamenaj� rovněž př�mou a nepř�mou podporu c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, ani neruš� prvky nepř�m� podpory st�tu, např. v oblasti daňov�ho zv�hodněn�. O uveden� zvl�štn� pr�va se pochopitelně nov� c�rkve mohou nad�le uch�zet, a to i s důsledky finančn� podpory od st�tu např. v typick�m př�padě podle � 7 odst. 1 p�sm. d) z�kona č. 3/2002 Sb., ve zněn� z�kona č. 428/2012 Sb. (zřizov�n� c�rkevn�ch škol). V tomto napaden� pr�vn� �prava (ukončen� př�m�ho financov�n� st�tem) nevytv�ř� pro c�rkve nově vznikl� v budoucnu nepř�telsk� či odrazuj�c� prostřed�, dokonce ani pr�vn� a ekonomick� prostřed� indiferentn�, n�brž toliko prostřed� liš�c� se m�rou st�tn� podpory oproti pr�vn�mu stavu �činn�mu do 31. 12. 2012.

285. Jedn�-li se o ot�zku d�lky přechodn�ho obdob� (17 let), hodnot� tento parametr �stavn� soud v souvislosti s degresivn�m a nevalorizovan�m mechanismem přizn�n� v�še konkr�tn�ch č�stek, kdy re�ln� v�znam dočasně vypl�cen� č�stky v degresivn� v�ši z hlediska vytčen�ho lze ještě označit za ukončen� př�m�ho financov�n�, a nikoliv za jeho pokračov�n� či dokonce posilov�n�, jak nam�t� vedlejš� �častn�k 1), kter� nepř�padně vol� slova o zaveden� konceptu "st�tn�ch c�rkv�ch". Přezkum posouzen� vhodnosti určit� d�lky trv�n� přechodn�ho obdob� s ohledem na minimalizaci negativn�ch dopadů na fungov�n� dotčen�ch c�rkv� ani přezkum ekonomick�ch možnost� st�tu nelež� na �stavn�m soudu. Z hlediska financov�n� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, kter� vzniknou v budoucnu a spln� podm�nky stanoven� z�konod�rcem, nemůže �stavn� soud a priori vyloučit možnost přijet� nov� pr�vn� �pravy v budoucnu, kter� může představovat určit� model nov� formy podpory registrovan�m c�rkv�m a n�božensk�m společnostem. Takov�to pr�vn� �prava ve vztahu k c�rkv�m a n�božensk�m společnostem dotčen�ch z�konem č. 428/2012 Sb. pak např. zohledn� i průběh přechodn�ho obdob�.

286. Oproti finančn� n�hradě podle čl. 15 odst. 1, 2, resp. jej� vyrovn�vac� poměrn� č�sti, tedy př�spěvek na podporu nen� konstruov�n př�mo v �zk� vazbě na restitučn� č�st vypoř�d�n� majetkov�ch vztahů mezi st�tem a c�rkvemi. Tento odlišn� charakter př�spěvku, j�mž je již př�mo navazov�no na institut hospod�řsk�ho zabezpečen� podle z�kona č. 218/1949 Sb., tak představuje prostor pro politickou �vahu z�konod�rce i v budoucnu. Podstata tohoto př�spěvku tak jednak umožňuje v tomto rozsahu eventu�ln� odůvodněn� z�sah do nabyt�ch pr�v dotčen�ch c�rkv� např. z již uveden�ho důvodu přijet� nov� komplexn� pr�vn� �pravy podpory registrovan�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� do budoucna, př�padně t�ž z důvodů, kter� naznačuje vedlejš� �častn�k 1), jak jsou obsaženy v � 21 odst. 1 z�kona č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (důvody odejmut� zvl�štn�ho pr�va), o př�padech zrušen� dotčen� c�rkve podle � 22 z�kona č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, nemluvě (typicky činnost v rozporu s pr�vn�m ř�dem). Na druhou stranu je nutno k n�mitce vedlejš�ho �častn�ka 1) dodat, že pouze politicky hodnocen� "společensk� relevance", resp. absence t�to "relevance" (odst. 32) je krit�riem pro z�sah do pr�v založen�ch � 17 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi zjevně nedostatečn�m. To plat� i v př�padě, že by se �vaha z�konod�rce měla, jak je naznačov�no, op�rat o "přihl�šen� se obyvatel Česk� republiky k �daji o n�božensk�m vyzn�n�, resp. k př�slušnosti k c�rkvi a n�božensk� společnosti podle v�sledků sč�t�n� lidu, domů a bytů z let 1991, 2001 a 2011.". Je notoricky zn�mo, že uveden� rubrika n�božensk�ho vyzn�n� při sč�t�n� lidu, domů a bytů nen� povinnou, což se projevuje n�zk�m počtem odpověd� a celkově omezenou vypov�dac� hodnotou. Z�roveň uveden� rubrika nebyla nijak (ani v teoretick�ch �vah�ch) d�na do souvislosti s modelem financov�n� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, tedy nebyla respondentům naznačena jak�koliv v�ha �daje o n�božensk� afiliaci, kter� by měla n�sledně m�t vliv na v�kon veřejn� moci. Z uveden�ho statistick�ho �daje tud�ž nelze vych�zet stejn�m způsobem, jako z exaktn� evidence členstv� v dan� c�rkvi, jak je koncipov�na pro �čely např. c�rkevn� daně ve Spolkov� republice Německo, nebo jako z veřejn�ho hlasov�n� sui generis o postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�.

287. K tvrzen� vedlejš�ho �častn�ka 1), že finančn� n�hrada a př�spěvek na podporu vytv�řej� z "c�rkv� ekonomicky velmi siln� subjekty, kter� pak mohou prosazovat jist� n�božensk� vyzn�n� mnohem snadněji, než by tomu bylo bez t�to podpory" lze po �stavněpr�vn� str�nce dodat, že pokud se jedn� o "snadn� prosazov�n� n�boženstv�," m� vedlejš� �častn�k 1) na mysli patrně z�kladn� pr�vo zaručen� čl. 16 odst. 1 Listiny, dle něhož m� každ� pr�vo svobodně projevovat sv� n�boženstv� nebo v�ru buď s�m nebo společně s jin�mi, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučov�n�m, n�božensk�mi �kony nebo zachov�v�n�m obřadu. Na toto z�kladn� pr�vo se však vztahuje limitačn� klauzule v odstavci 4, dle n�ž v�kon těchto pr�v může b�t omezen z�konem, jde-li o opatřen� v demokratick� společnosti nezbytn� pro ochranu veřejn� bezpečnosti a poř�dku, zdrav� a mravnosti nebo pr�v a svobod druh�ch. S ohledem na uveden� existuj�c� �stavn� meze nen� zřejm�, v čem m� spoč�vat ohrožen� �stavnosti v př�padě postupn�ho ukončen� př�m�ho st�tn�ho financov�n�, když k "prosazov�n� n�boženstv�" jako negativn�ho jevu mimo r�mec �stavnosti mohly dotčen� c�rkve (teoreticky) využ�t již dosavadn� tzv. hospod�řsk� zabezpečen� po dobu přibližně dvaceti let.

288. Pokud snad vedlejš� �častn�k 1) broj� proti podpoře činnosti c�rkv� v mez�ch čl. 16 odst. 1 Listiny (kdy činnost c�rkv� sama o sobě nen� proti�stavn�), je nutno zdůraznit, že z�kon č. 428/2012 Sb. navazuje na dosavadn� pr�vn� �pravu a praxi a jedině v tomto kontextu jej lze hodnotit. Př�m� financov�n� (někter�ch) registrovan�ch c�rkv� st�tem předevš�m nen� ustanoven�m � 17 nově zakl�d�no, jak sv� n�mitky formuluje vedlejš� �častn�k 1), n�brž ukončov�no. D�le pokud uv�děj� (jako �stavn� hrozbu), že dotčen� c�rkve "mohou pro svou činnost využ�vat i extern�ch služeb (medi�ln�ch agentur, reklamy apod.)", je třeba uv�st, že využ�vat služeb "medi�ln�ch agentur" c�rkv�m z�konod�rstv� umožňovalo i do 31. 12. 2012 (jakkoli nen� zřejm�, zda se jedn� o obavy z medi�ln�ch aktivit v oblasti pr�vě c�rkevn�ch restituc� či o informov�n� o širš�ch aktivit�ch c�rkv�). Přesto vedlejš� �častn�k 1) nekonkretizuje ž�dn� př�pad, kdy by se tak v minulosti stalo a k jak�mu proti�stavn�mu n�sledku to vedlo. Z�roveň vedlejš� �častn�k 1) nevzal v potaz ustanoven� � 48 odst. 1 p�sm. d) z�kona č. 231/2001 Sb., o provozov�n� rozhlasov�ho a televizn�ho vys�l�n� a o změně dalš�ch z�konů, ve zněn� z�kona č. 132/2010 Sb., kter� provozovatelům rozhlasov�ho a televizn�ho vys�l�n� zakazuje zařazovat do vys�l�n� n�boženskou reklamu. Nadto je možno dodat, že obecně (nahl�ženo histori� modern�ho st�tu) veřejn� podpora c�rkv� a n�božensk�ch společnost� st�tem neplyne ze snahy st�tu "prosazovat určit� n�boženstv�", n�brž je založena na oceněn� vnějš�ho, kulturn�ho, soci�ln�ho a obecně prospěšn�ho, nikoliv tedy nutně kultov�ho, působen� c�rkv� ve společnosti.

289. Konečně, pokud vedlejš� �častn�k 1) nam�t�, že kumulovan� finančn� č�stka (vyrovn�vac� složka) dle � 15 odst. 1, 2 a př�spěvek na podporu dle � 17 vytvoř� z dotčen�ch c�rkv� "ekonomicky velmi siln� subjekty", lze jen pouk�zat na orientačn� v�počet předložen� Ekumenickou radou c�rkv�, Federac� židovsk�ch obc� a Českou biskupskou konferenc� (amicus curiae brief), dle něhož v�sledn� kumulovan� celkov� př�jem od st�tu oproti roku 2011 (bez C�rkve ř�mskokatolick�, pro niž je charakteristick� restitučn� charakter finančn� n�hrady) stoupne v průměru o necel�ch 10 % (u dvou c�rkv� klesne), tedy se v z�sadě nejedn� se o nějak� podstatn� n�růst oproti současn�m př�jmům, když z�roveň se jedn� o přechodn� obdob�, kter� m� dotčen�m c�rkv�m a n�božensk�m společnostem umožnit př�pravu na ukončen� př�m�ho st�tn�ho financov�n�. Pokud amici curiae v tomto ohledu z�roveň uv�děj�, že "[p]ro z�častněn� c�rkve a n�božensk� společnosti je model majetkov�ho vyrovn�n� na hranici jejich přežit�" (s. 11), konstatuje toliko �stavn� soud, že ani v opačn�m směru zcela zjevně nelze pr�vn� �pravu považovat za nepřiměřenou či nepřiměřeně tvrdou.

290. Po zv�žen� uveden�ch aspektů př�spěvku - dočasnost, degrese a odvozen� od dř�ve přiznan�ho zvl�štn�ho pr�va na financov�n� st�tem - �stavn� soud neshledal, že by napaden� �prava byla proti�stavn�, v tomto smyslu založen� na iracion�ln� či sv�voln� �vaze z�konod�rce. Napaden� pr�vn� �prava nezpůsobuje neodůvodněnou nerovnost, neboť existence dř�ve přiznan�ho zvl�štn�ho pr�va na financov�n� st�tem podle z�kona č. 3/2002 Sb. je objektivn� skutečnost�, na n�ž lze založit přechodn� př�spěvek na podporu dotčen�m c�rkv�m a n�božensk�m společnostem.

XIV.

Přechodn� ustanoven�

291. Pokud ve vztahu k � 18 odst. 1 navrhovatel� nam�taj� proti�stavnost spoč�vaj�c� v "ohrož[en�] vlastnick�[ho] pr�v[a] jin�ch osob, kter� nabyly majetek od st�tu v dobr� v�ře, když takov�mto osob�m st�t ochranu neposkytuje,", postr�d� tato n�mitka jakoukoliv pr�vn� logiku.

292. Ustanoven� umožňuje, stručně řečeno, aby opr�vněn� osoba podala žalobu na určen� vlastnick�ho pr�va st�tu ve vztahu k původn�mu majetku, kter� přešel nebo byl převeden do vlastnictv� jin�ch osob v rozporu s tzv. blokačn�mi paragrafy. Tato n�mitka vyb�z� �stavn� soud zopakovat n�sleduj�c�: "Pokud tedy z�konod�rce stanovil, že převod (přechod) majetku, jehož vlastn�ky byly k rozhodn�mu datu c�rkve a n�božensk� společnosti, resp. jejich pr�vnick� osoby, jest jakožto akt contra legem stižen absolutn� neplatnost� (v př�padech jdouc�ch proti smyslu majetkov�ho vyrovn�n�), sledoval t�m zcela rozumně �čel napaden�ho ustanoven�, a to ve vztahu k zajištěn� materi�ln�ho podkladu pro budouc� z�kon o vypoř�d�n� historick�ho majetku c�rkv�, př�p. širš� legislativn� řešen� majetkov�ho vyrovn�n� mezi st�tem a c�rkvemi. Tento �čel by mohl b�t při absenci blokačn�ho �činku zč�sti nebo zcela zmařen, neboť toliko pr�vn� dispozice st�tu s dotčen�m majetkem může b�t podkladem pro přijet� ,z�konů o tomto majetku' při respektu k postaven� eventu�ln�ch nov�ch vlastn�ků." (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 38).

293. Navrhovatel� tedy zjevně přehl�žej�, že rozpor se z�konem v uveden�ch př�padech způsobuje absolutn� neplatnost převodu. Pro tuto skutečnost je existence � 18 odst. 1 bezv�znamn�, neboť eventu�ln� derogace uveden�ho ustanoven� na tomto faktu nic nezměn�. V�znam uveden�ho ustanoven� lze spatřovat předevš�m v založen� aktivn� legitimace opr�vněn� osoby, když prim�rně je neplatn�m převodem dotčeno vlastnick� pr�vo st�tu a toliko sekund�rně restitučn� n�rok opr�vněn� osoby. Z�roveň nen� zřejm�, v čem m� spoč�vat odepřen� ochrany třet�m osob�m, když každ� př�pad m� b�t předmětem soudn�ho ř�zen�, přičemž soudy budou nepochybně rozhodovat na z�kladě individu�ln�ch okolnost� dan�ho př�padu. Tedy poskytnou ochranu všem pr�vům, kter� jsou ve hře. Existence různ�ch blokačn�ch ustanoven� (nejen ve vztahu k c�rkevn�mu majetku) je ostatně pravidelnou souč�st� restitučn�ch z�konů (� 9 odst. 1 z�kona č. 87/1991 Sb.; � 5 odst. 3 z�kona č. 229/1991 Sb., ve zněn� z�kona č. 93/1992 Sb., aj.), proto lze navrhovatele odk�zat na souvisej�c� judikaturu.

294. Tot�ž lze vzt�hnout na souvisej�c� ustanoven� � 3 z�kona č. 92/1991 Sb. a n�mitky vedlejš�ho �častn�ka 2), kter� tvrd�, že toto blokačn� ustanoven� bylo v minulosti "běžně porušov�no", pročež opr�vněn� osoby podle � 13 odst. 5 z�kona č. 229/1991 Sb. obdržely pouze "směšnou n�hradu". K ot�zce povahy finančn� n�hrady jako druh�ho subsidi�rn�ho n�roku se �stavn� soud již vyj�dřil. Rovněž ustanoven� � 18a odst. 2 z�kona č. 229/1991 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, na něž vedlejš�m �častn�kem 2) citovan� ustanoven� � 14a z�kona č. 229/1991 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, odkazuje, s n�hradou v podobě (n�hradn�) nemovitosti poč�t�. D�le je nutno uv�st, že zm�něn� � 13 odst. 5 z�kona č. 229/1991 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, dopad� na specifickou situaci opr�vněn�ch osob, kter� nebyly do 31. ledna 1993 nebo do 1. z�ř� 1993 opr�vněn�mi osobami pouze proto, že nesplňovaly podm�nku trval�ho pobytu, přičemž s touto kategori� z�konod�rce v roce 1991 nepoč�tal, neboť do problematiky zas�hl až �stavn� soud n�lezem sp. zn. Pl. �S 8/95 ze dne 13. 12. 1995 (N 83/4 SbNU 279; 29/1996 Sb.), j�mž byla podm�nka trval�ho pobytu na straně opr�vněn�ch osob zrušena, což nutně vyvolalo napět� mezi majetkov�mi z�jmy těchto osob a realitou předchoz�ch majetkov�ch přesunů. Tato n�mitka vedlejš�ho �častn�ka 2) je tedy zcela nepř�padn�, stejně jako poukaz na "směšnou n�hradu" opr�vněn�m osob�m, neboť tato v�hrada ze strany vedlejš�ho �častn�ka 2) nyn� přich�z� poměrně opožděně.

295. Vedlejš� �častn�k 1) d�le napad� (odst. 24) ustanoven� � 18 odst. 8, dle něhož "nen� dotčeno pr�vo opr�vněn�ch osob na soudn� a jinou pr�vn� ochranu proti komukoli, kdo drž� původn� majetek registrovan�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost�.". Ve vztahu k tomuto ustanoven� však nenam�t� proti�stavnost a nepřipojuje ani nepř�mo �stavně relevantn� argumentaci. Nav�c napaden� ustanoven� nezakl�d� dalš� n�roky "nad r�mec" z�kona, jak tvrd� vedlejš� �častn�k 1), neboť n�roky založen� z�konem č. 428/2012 Sb. (v rozsahu natur�ln� restituce) jsou n�roky restitučn�mi a směřuj� vůči aktu�ln�mu vlastn�kovi, nikoliv toliko držiteli. Jejich charakteristick�m znakem podle judikatury �stavn�ho soudu je, že neexistuj� mimo restitučn� z�kon. Tento z�věr je založen na tezi, že vlastnick� pr�vo opr�vněn�ch osob podle restitučn�ch předpisů vznik� až okamžikem vyd�n� věci. Z uveden�ho plyne, že nejsou-li restitučn� n�roky založeny pr�vě restitučn�m z�konem, nen� možno jim ani poskytovat soudn� ochranu. Dan� ustanoven� ž�dn� restitučn� n�rok nezakl�d� a vedlejš� �častn�ci to ani netvrd�.

296. Pokud se jedn� o n�roky jin�, kter� nekonkuruj� hlavě II z�kona č. 428/2012 Sb., lze pouk�zat na př�pady tzv. duplicitn�ho z�pisu vlastnick�ho pr�va, což je situace, kterou již řešil �stavn� soud v n�lezu sp. zn. III. �S 3207/10 ze dne 31. 8. 2011 (N 146/62 SbNU 263). V něm byla konstatov�na existence nal�hav�ho pr�vn�ho z�jmu ve smyslu � 80 p�sm. c) občansk�ho soudn�ho ř�du v př�padě duplicitn�ho vlastnictv� i v př�padě, kdy se jedn� o historick� majetek c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, na nějž jinak dopad� stanovisko pl�na sp. zn. Pl. �S-st. 22/05. S ohledem na exkluzivitu vlastnictv� teprve určen�m vlastnick�ho pr�va v uveden�m př�padě je najisto postaveno, kdo je vlastn�kem sporn� věci, nedoch�z� tedy k obch�zen� restitučn�ho z�kona. Nen� každop�dně �kolem �stavn�ho soudu modelovat dalš� situace, kdy může nastat nevlastnick� držba původn�ho majetku (zejm. v př�padě nesouladu obsahu katastru s pr�vn�m stavem) ve smyslu � 18 odst. 8, to je �kolem obecn�ch soudů v konkr�tn� věci, nicm�ně ve vztahu k tomuto ustanoven� nebyla zjištěna proti�stavnost.

297. Za relevantn� nepovažuje �stavn� soud požadavek navrhovatelů na zrušen� � 18 odst. 9 ("Pr�va a povinnosti zakladatele N�božensk� matice vykon�v� ode dne nabyt� �činnosti tohoto z�kona C�rkev ř�mskokatolick�.") a n�mitku, že toto ustanoven� "ruš� př�mo reformu Josefa II. a překračuje hranici �nora 1948". Navrhovatel� opomněli uv�st, kter� ustanoven� �stavn�ho poř�dku chr�n� jak�koliv "reformy Josefa II". �stavn� poř�dek z�konod�rci neukl�d� jakkoliv upravit či neupravit postaven� N�božensk� matice (odhl�dneme-li nav�c od toho, že josef�nsk� reformy byly z�sadně překon�ny již pr�vn�mi a politick�mi změnami v roce 1848, ve vztahu k postaven� katolick� c�rkve v Rakousku konkord�tem z roku 1855, později z�konem č. 50/1874 ř. z. atp.). Je možno nyn� odhl�dnout od skutečnosti, že za dobu posledn�ch dvou set let st�tn� spr�vy se hlavn� - ekonomick� - v�znam N�božensk� matice pro financov�n� ř�mskokatolick� c�rkve pouze snižoval až do jej�ho současn�ho margin�ln�ho postaven�, přičemž povadnut� z�jmu st�tu na jej� spr�vě nen� nijak překvapiv�. Stran pr�vn�ho postaven� N�božensk� matice a jej�ho �čelu, kter� je (od roku 1782) zaměřen ve prospěch v�hradně ř�mskokatolick� c�rkve, je možno odk�zat předevš�m na n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. II. �S 189/02 a rozsudek Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu ze dne 2. listopadu 2006 č. j. 5 A 35/2002-73. Napaden� ustanoven� � 18 odst. 9 nav�c nen� ustanoven�m restitučn�m (srov. však zařazen� N�božensk� matice mezi opr�vněn� osoby dle � 3), zejm�na j�m nen� založen titul pro převod (přechod) vlastnick�ho pr�va ze st�tu na opr�vněnou osobu, tedy ani nen� zřejm�, v jak�m ohledu by bylo možno konstatovat "prolomen�" rozhodn�ho restitučn�ho data 25. �nora 1948. Napaden� ustanoven� z�roveň zjevně nen� retroaktivn�.

298. K �vah�m navrhovatelů stran Katedr�ly sv. V�ta, V�clava a Vojtěcha v Praze (odst. 47), lze pouk�zat na ustanoven� � 18 odst. 10, dle něhož se z�kon č. 428/2012 Sb. na tuto a dalš� uveden� nemovitosti v are�lu Pražsk�ho hradu nevztahuje, v čehož důsledku opr�vněn� osobě, stručně řečeno, nemůže b�t restitučn� n�rok z�konem č. 428/2012 Sb. k těmto nemovitostem založen (srov. odlišnou konstrukci v�luk z vyd�n� věci v � 8). Eventu�ln� zrušen� napaden�ho ustanoven� by naopak jmenovan� nemovitosti do věcn� působnosti z�kona č. 428/2012 Sb. zařadilo, což se jev� jako rozporn� se smyslem n�vrhů navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků. Lze tedy uzavř�t, že vztahy ke jmenovan�m nemovitostem nejsou vůbec předmětem majetkov�ho vyrovn�n� a jejich konkr�tn� pr�vn� �prava do budoucna nad�le zůst�v� v dispozici z�konod�rce.

299. Nad r�mec uveden�ho lze dodat, že k dopadům vl�dn�ho nař�zen� č. 55/1954 Sb., o chr�něn� oblasti Pražsk�ho hradu, na ot�zku přechodu vlastnick�ho pr�va se v ned�vn� době vyj�dřil n�lez sp. zn. IV. �S 822/11 ze dne 22. 4. 2013. V t�to souvislosti je možno podotknout, že se jedn� o n�lez jednoho ze sen�tů �stavn�ho soudu, kter�m nebylo věcně rozhodov�no o ot�zce přechodu vlastnick�ho pr�va k nemovitostem specifikovan�m v � 18 odst. 10 z�kona č. 428/2012 Sb. z c�rkevn�ch subjektů na st�t. Zejm�na t�mto n�lezem nejsou zpochybněny v�sledky již ukončen�ho sporu o určen� vlastnick�ho pr�va (tj. podle obecn�ch předpisů), kter� vyvolali dř�vějš� vlastn�ci a kter� byl ve f�zi ř�zen� před �stavn�m soudem ukončen usnesen�mi o zastaven� ř�zen� na z�kladě zpětvzet� �stavn� st�žnosti [usnesen� sp. zn. I. �S 1240/09 ze dne 13. 7. 2010; usnesen� sp. zn. I. �S 1240/09 ze dne 26. 11. 2010 (ve SbNU nepublikov�na, dostupn� na http://nalus.usoud.cz)]. Bez ohledu na řadu odlišn�ch stanovisek je nutno připomenout nosn� z�věry odůvodněn� plen�rn�ho stanoviska sp. zn. Pl. �S-st. 21/05, dle něhož "[v]lastnick� pr�vo opr�vněn�ch osob podle restitučn�ch předpisů vznik� až okamžikem vyd�n� věci. T�m je ve skutečnosti legalizov�n přechod majetku na st�t, a to bez ohledu na to, co bylo titulem pro tento přechod, a jen v př�padech, kter� jsou v restitučn�ch z�konech v�slovně uvedeny, je původn� nab�vac� titul st�tu, samozřejmě za splněn� dalš�ch v z�koně uveden�ch podm�nek, důvodem pro vr�cen� věci. Restitučn� z�kony v podstatě legalizovaly vlastnictv� st�tu k majetku, kter� st�t z�skal konfiskacemi, zn�rodněn�m a dalš�mi majetkov�mi opatřen�mi, bez ohledu na to, že by bez jejich existence jinak b�valo možn�, v někter�ch př�padech, uplatnit na takov� majetek vlastnick� pr�vo podle obecn�ch předpisů. T�m současně vyloučil možnost uplatnit tato pr�va jinak, tedy podle obecn�ch předpisů, neboť tato �prava je speci�ln� �pravou k předpisům obecn�m".

XV.

Zrušovac� a změnov� ustanoven�

300. �stavn� soud ve sv� ust�len� judikatuře konstatoval, že novela pr�vn�ho předpisu nem� samostatnou normativn� existenci, n�brž se st�v� souč�st� novelizovan�ho pr�vn�ho předpisu [n�lez sp. zn. Pl. �S 5/96 ze dne 8. 10. 1996 (N 98/6 SbNU 203; 286/1996 Sb.), usnesen� sp. zn. Pl. �S 25/2000 ze dne 15. 8. 2000 (U 27/19 SbNU 271), n�lez sp. zn. Pl. �S 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), n�lez sp. zn. Pl. �S 33/01 ze dne 12. 3. 2002 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.) a dalš�], a jako takov� je posuzov�na i jej� �stavnost. V rozsahu � 19 až 25 je n�vrh na zrušen� z�kona č. 428/2012 Sb. zjevně neopodstatněn�m a �stavn� soud jej odm�tl podle � 43 odst. 2 p�sm. a) z�kona o �stavn�m soudu.

301. Nad r�mec uveden�ho, ve vztahu k � 22, kter�m byl novelizov�n z�kon č. 586/1992 Sb., o dan�ch z př�jmů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, je možno d�le odk�zat na z�kon č. 80/2013 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 586/1992 Sb., o dan�ch z př�jmů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů.

XVI.

�činnost

302. K ustanoven� � 26 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi nepředkl�daj� navrhovatel� ani vedlejš� �častn�ci �stavněpr�vn� n�mitky, přičemž �stavn� soud zde neshledal derogačn� důvody.

XVII.

K ot�zce n�božensk� neutrality st�tu ve smyslu čl. 2 odst. 1 Listiny

XVII/a

303. Podle čl. 2 odst. 1 Listiny, jehož se navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci opakovaně dovol�vaj�, plat�, že "[s]t�t je založen na demokratick�ch hodnot�ch a nesm� se v�zat ani na v�lučnou ideologii, ani na n�božensk� vyzn�n�.".

304. J�drem citovan�ho ustanoven� je vyj�dřen� sekul�rn�ho z�kladu st�tu, kter� svou legitimitu neodvozuje z n�božensk�ho zdůvodněn� (vůle vyšš� moci), n�brž z demokratick�ch a pr�vn�ch principů, jež jsou z�roveň považov�ny za neodstraniteln� (čl. 9 odst. 2 �stavy). Jedn� se o inherentn� vlastnost modern�ho st�tu, kter� však ještě nevypov�d� o konkr�tn�m modelu vztahu st�tu a c�rkv� či religiozitě obyvatelstva. V evropsk�ch podm�nk�ch lze poč�tek uveden�ho procesu oddělen� st�tu od n�boženstv�, resp. c�rkv�, připsat na vrub zkušenosti n�božensk�ch v�lek a nastupuj�c� n�božensk� pluralitě ve společnosti (v česk�m překladu např. B�ckenf�rde, E. W. Vznik st�tu jako proces sekularizace. Praha: Občansk� institut, 2005, 19 s.).

305. Sekul�rn� charakter st�tu však neznamen� ztotožněn� se s ideologi� sekularismu, ch�pan�ho jako aktivn� zaměřen� veřejn� moci na vyloučen� n�boženstv� z veřejn�ho života. V aktu�ln�m evropsk�m diskursu lze pouk�zat na rozsudek Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va Lautsi a dalš� proti It�lii [GC] ze dne 11. 3. 2011, st�žnost č. 30814/06, v němž je od sekul�rn�ho z�kladu st�tu (secular nature) odlišen sekularismus jakožto filozofick� n�zor, kter� jinak spad� pod čl. 9 �mluvy.

306. Kl�čov� n�lez sp. zn. Pl. �S 6/02 uvedl, že "[p]odle čl. 2 odst. 1 Listiny je totiž st�t založen na demokratick�ch hodnot�ch a ,nesm� se v�zat ani na v�lučnou ideologii, ani na n�božensk� vyzn�n�.' Je tedy zřejm�, že Česk� republika mus� akceptovat a tolerovat n�božensk� pluralismus, tzn. předevš�m nesm� diskriminovat či naopak bezdůvodně zv�hodňovat někter� z n�božensk�ch směrů. Z citovan�ho čl�nku d�le vypl�v�, že st�t mus� b�t oddělen od konkr�tn�ch n�božensk�ch vyzn�n�. Z�sada n�božensk�ho pluralismu a tolerance je d�le provedena v čl. 15 odst. 1 a v čl. 16 Listiny." Z citovan�ho n�lezu d�le plyne (vzhledem k přezkumu �stavnosti z�kona o c�rkv�ch), že n�božensk� neutralita st�tu podle čl. 2 odst. 1 Listiny neobsahuje př�kaz indiference (netečnosti) veřejn� moci vůči n�boženstv�, kdy by �stava neumožňovala jak�koliv ohled veřejn� moci na n�boženstv�, zvl�ště pr�vn� �pravu vztahů souvisej�c�ch s n�boženstv�m (v�kon svobody vyzn�n�, pr�vn� postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� apod.). Z�roveň čl. 2 odst. 1 Listiny neobsahuje př�kaz striktn� odluky c�rkv� od st�tu, tedy přerušen� jak�chkoliv vazeb mezi st�tem a c�rkvemi (mur de s�paration), ve smyslu jednostrann�ho negativn�ho vymezen� se st�tu. Oddělen�m st�tu od "konkr�tn�ch n�božensk�ch vyzn�n�" je pak rozuměno neztotožněn� se st�tu s vybranou n�boženskou doktr�nou po str�nce obsahov�, po institucion�ln� str�nce pak nemožnost splynut� st�tu a n�božensk� organizace. V�kon veřejn� moci (aspekt donucen�) veden� konkr�tn�m n�božensk�m vyzn�n�m by nutně působil směrem nepř�zniv�m vůči ostatn�m n�božensk�m vyzn�n�m, a zejm�na by nebyl založen na demokratick�ch hodnot�ch, voln� soutěži politick�ch sil apod. Jak již bylo uvedeno, z n�lezu sp. zn. Pl. �S 6/02 d�le ani neplyne, že by koncept tzv. zvl�štn�ch pr�v podle z�kona č. 3/2002 Sb., z nichž jedno zaručovalo pr�vo c�rkve "b�t financov�na podle zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu o finančn�m zabezpečen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�" [� 7 odst. 1 p�sm. c) ve zněn� �činn�m do 31. 12. 2012] byl proti�stavn�m, zejm. ne rozporn�m s čl. 2 odst. 1 Listiny.

307. V tomto ohledu hovoř� n�lez o z�sadě pluralismu a n�božensk� tolerance, kdy st�t nezauj�m� postoje k obsahu jednotliv�ch n�božensk�ch vyzn�n� (po str�nce pravdivosti, užitečnosti apod.), n�brž zauj�m� roli, tam kde je to nezbytn�, nestrann�ho moder�tora s c�lem upravit pr�vn� a faktick� prostřed� pro v�kon z�kladn�ho pr�va. Lze v tomto ohledu připomenout shodn� n�zor Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va: "The Court has frequently emphasised the State's role as the neutral and impartial organiser of the exercise of various religions, faiths and beliefs, and stated that this role is conducive to public order, religious harmony and tolerance in a democratic society. It also considers that the State's duty of neutrality and impartiality is incompatible with any power on the State's part to assess the legitimacy of religious beliefs or the ways in which those beliefs are expressed (see Manoussakis and Others v. Greece, judgment of 26 September 1996, Reports 1996-IV, p. 1365, � 47; Hasan and Chaush v. Bulgaria [GC], no. 30985/96, � 78, ECHR 2000 XI; Refah Partisi (the Welfare Party) and Others v. Turkey [GC], nos. 41340/98, 41342/98, 41343/98 and 41344/98, � 91, ECHR 2003-II)" - "Soud opakovaně zdůrazňoval �lohu st�tu jako neutr�ln�ho a nestrann�ho spr�vce různ�ch n�boženstv�, vyzn�n� a přesvědčen� a konstatoval, že jeho �loha spoč�v� v udržen� veřejn�ho poř�dku, n�božensk� harmonie a tolerance v demokratick� společnosti. D�le podot�k�, že povinnost st�tu zajišťovat neutralitu a nestrannost je neslučiteln� s jakoukoli pravomoc� st�tu posuzovat legitimitu n�božensk�ch přesvědčen� nebo způsobů jejich projevov�n� (viz např. Manoussakis a dalš� proti Řecku, rozsudek z 26. 9. 1996, Reports 1996-IV, str. 1365, � 47; Hasan a Chaush proti Bulharsku, rozsudek velk�ho sen�tu, st�žnost č. 30985/96, � 78, ECHR 2000 XI; Refah Partisi (Strana prosperity) a dalš� proti Turecku, rozsudek velk�ho sen�tu, st�žnosti č. 41340/98, 41342/98, 41343/98 a 41344/98, � 91, ECHR 2003-II)" - rozsudek Leyla Şahin proti Turecku [GC] ze dne 10. listopadu 2005, st�žnost č. 44774/98, � 107).

308. V judikatuře �stavn�ho soudu na uveden� nav�zal n�lez sp. zn. Pl. �S 9/07, kter� uvedl: "Ustanoven� čl. 2 odst. 1 Listiny garantuje n�božensk� pluralismus a n�boženskou toleranci, respektive oddělen� st�tu od konkr�tn�ch n�božensk�ch vyzn�n� (z�sada konfesně neutr�ln�ho st�tu). Z�sada n�božensk�ho pluralismu a tolerance je vyj�dřena v čl. 15 odst. 1 a v čl. 16 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod. �středn� princip konfesně neutr�ln�ho st�tu je realizov�n kooperačn�m modelem vztahu st�tu a c�rkv� a jejich vz�jemnou nez�vislost�. Pro n�sleduj�c� �vahy [stran absence z�kona, kter� by vypoř�dal historick� majetek c�rkv�] je podstatn�, zda a do jak� m�ry představuje ekonomick� soběstačnost materi�ln� předpoklad nez�visl�ho v�konu pr�v zaručen�ch předevš�m čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny. �stavn� poř�dek Česk� republiky totiž neobsahuje pouze imperativ nez�vislosti st�tu na c�rkv�ch a n�božensk�ch společnostech (jako souč�st ideologick� a n�božensk� neutrality st�tu), n�brž i požadavek nez�vislosti c�rkv� a n�božensk�ch společnost� na st�tu při naplňov�n� jejich c�lů."

309. Z uveden�ho d�le plyne, že existence a působen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� nen� �stavn�m poř�dkem ch�p�na jako hrozba pro sekul�rn� z�klad st�tu, pokud z�roveň tent�ž �stavn� poř�dek přizn�v� rozs�hlou n�boženskou svobodu a c�rkevn� autonomii, a to ani v rozsahu dosavadn� kooperace (koordinace) mezi st�tem a c�rkvemi v určit�ch tradičn�ch oblastech společensk�ho života.

310. Konečně je nutno zdůraznit, že koncept n�božensk� a ideologick� neutrality nezavazuje st�t odm�tnout sv� hodnotov� a historick� kořeny, na něž měla n�božensk� zkušenost v�znamn� vliv. Filozofick�, kulturn� a soci�ln� dědictv�, nesen� v�ce než tis�c let zejm�na křesťanstv�m a křesťansk�mi c�rkvemi a projevuj�c� se ve společnosti i nad�le, je ovšem věc� faktu, nikoliv n�božensk�ho přesvědčen�.

XVII/b

Test n�božensk� a světon�zorov� neutrality

311. Posouzen� eventu�ln�ho rozporu z�kona s čl. 2 odst. 1 Listiny se projevuje v třech souvisej�c�ch komponentech. Protože se jedn� o objektivn� �stavn� z�ruky, nikoliv o porušen� subjektivn�ch z�kladn�ch pr�v, jedn� se o test odlišn� od testu proporcionality:

i. Z�kaz sebeidentifikace st�tu (pozitivn� či negativn�) s určitou světon�zorovou a n�boženskou doktr�nou, kter� by vedla k opuštěn� demokratick� legitimity veřejn� moci.

ii. Z�kaz takov�ho v�konu veřejn� moci zasahuj�c�ho negativně či pozitivně do n�božensk�ch či světon�zorov�ch ot�zek (konfesn� neutralita), kter� by vedl k excesivn�mu propojen� st�tu se kter�mkoliv n�božensk�m či světon�zorov�m směrem či se kteroukoliv c�rkv� a n�boženskou společnost�.

iii. Z�kaz takov�ho v�konu veřejn� moci, kter� by zakl�dal neodůvodněnou nerovnost založenou v�hradně na krit�riu n�boženstv� nebo světon�zoru.

312. Ad i. V prvn�m kroku �stavn� soud zkoum�, nakolik došlo k odstraněn� prvků demokratick�ho a pr�vn�ho st�tu z pr�vn�ho ř�du (či praxe veřejn� moci) a k jejich nahrazen� n�božensk�m či jin�m světon�zorov�m zdůvodněn�m. Za proti�stavn� lze považovat takov� ztotožněn� st�tu s určit�m n�boženstv�m či světon�zorem, kter� směřuje k legitimizaci v�konu veřejn� moci v�hradně na z�kladě n�božensk�ho argumentu. V takov�m př�padě lze hovořit o ztr�tě sekul�rn�ho charakteru st�tu a pojmov�m vyloučen� plurality a tolerance ostatn�ch n�božensk�ch a světon�zorov�ch směrů veřejnou moc�. V tomto ohledu dotčen� uveden� z�ruky �stavn� soud neshledal a ani navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci ničeho nenam�taj�.

313. Ad ii. Předmětem druh�ho kroku je posouzen�, zda se ze strany st�tu (veřejn� moci) nejedn� o postup, kter� by se dal považovat za zauj�m�n� z�sadn�ch postojů k obsahu a praxi n�božensk�ch a světon�zorov�ch doktr�n (konfesn� neutralita). V tomto ohledu je lhostejno, zda se jedn� o angažovanost st�tu pozitivn� (preference) či negativn� (restrikce). �stavn� z�kaz se vztahuje na excesivn� propojen� st�tu se kter�mkoliv n�božensk�m či světon�zorov�m směrem, kter� by vy�stilo ve st�tn� indoktrinaci či jin� donucen� jednotlivce v ot�zk�ch n�boženstv� a světon�zoru (rovina lidskopr�vn�), a na excesivn� propojen� st�tu se kteroukoliv c�rkv� a n�boženskou společnost� směrem k vytvořen� vz�jemn� (organizačn�, person�ln� a materi�ln�) z�vislosti st�tu a c�rkv� nebo př�mo k vytvořen� st�tn� c�rkve (rovina institucion�ln�). St�t d�le akceptuje a toleruje existenci různ�ch světon�zorov�ch a n�božensk�ch směrů a skupin jejich vyznavačů a zast�nců, pro něž vytv�ř� svobodn� prostřed� pro v�kon z�kladn�ho pr�va (z�sada n�božensk� plurality a tolerance). Za takov� excesivn� propojen� se nepovažuje stanoven� mez� z�kladn�ho pr�va ve smyslu čl. 16 odst. 4 Listiny.

314. Ke krokům ii. a iii. je v prvn� řadě předevš�m nutno dodat, že ot�zka zm�rněn� majetkov�ch křivd (po roce 1989) nen� v judikatuře �stavn�ho soud poj�m�na jako běžn� institut standardn�ho pr�vn�ho st�tu, n�brž jako sv�ho druhu pr�vn� a politick� anom�lie, kter� m� historick� př�činy, kter� pr�vn�mu st�tu předch�zej�. �stavn� soud na ni nahl�ž� s ohledem na form�ln� pr�vn� kontinuitu, avšak z�roveň jasně deklarovanou hodnotovou diskontinuitu česk�ho st�tu s předchoz�m nedemokratick�m režimem (n�lez ze dne 21. prosince 1993 sp. zn. Pl. �S 19/93), jako na všeobecn� z�vazek demokratick�ho a pr�vn�ho st�tu, vyj�dřen� v čl. 1 �stavy a předevš�m v jednotliv�ch ustanoven�ch Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod, "zajistit nejen form�ln�, ale i skutečnou obnovu materi�ln�ch z�ruk v�konu z�kladn�ch pr�v a svobod, kde dř�ve - navzdory element�rn�mu lidskopr�vn�mu obsahu v mezin�rodn�m ius cogens - st�t selhal. Přijet� Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod a přihl�šen� se k dalš�m mezin�rodn�m instrumentům ochrany z�kladn�ch pr�v však nen� bodem nula, v němž by limitně zač�nala povinnost st�tu, je-li to třeba, aktivně vytvořit podm�nky pro realizaci z�kladn�ch pr�v. Naopak ve vztahu k jednotliv�m nositelům z�kladn�ho pr�va nelze nebrat ohled na historick� kontext situace, v n�ž se aktu�lně a vinou st�tu nach�zej�. Jin�mi slovy řečeno, bylo by v rozporu s koncepc� rozvoje a posilov�n� z�kladn�ch pr�v, pokud by společensk� změny vedly opakovaně k zav�děn� nižš�ch standardů z�kladn�ch pr�v na z�kladě ignorov�n� historick�ch př�čin současn�ho stavu. Dějiny demokratick�ch a pr�vn�ch st�tů nemohou sest�vat z tlust�ch čar za minulost�, n�brž poučen� z dř�vějš�ch zkušenost� se mus� projevovat v z�ruk�ch neopakov�n� minul�ch chyb v budoucnu" (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 94). V tomto ohledu proto restitučn�, rehabilitačn� a obecně transformačn� akty st�tu po roce 1989 nelze posuzovat z hlediska klasick�ch �stavn�ch krit�ri� jako izolovan� projev nič�m nepodm�něn� vůle z�konod�rce, n�brž jako reakci na konkr�tn� historick� skutečnosti, o něž se demokratick� z�konod�rce nezasloužil, na něž však je nucen (v režimu form�ln� pr�vn� kontinuity) navazovat. Jedna z nejtypičtějš�ch doktr�n koresponduj�c�ch s uveden�m byla vyložena již v n�lezu sp. zn. Pl. �S 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.) a byla zopakov�na naposled v n�lezu sp. zn. Pl. �S 33/10 ze dne 23. 4. 2013: "Zat�mco restituce je odstraněn�m protipr�vnosti při převodu vlastnictv�, př�padně protipr�vn�ho z�sahu do vlastnick�ho pr�va, a to navr�cen�m věci do původn�ho pr�vn�ho vztahu, vyvlastněn� je nucen�m odejmut�m vlastnick�ho pr�va ve veřejn�m z�jmu, a to na z�kladě z�kona a za n�hradu. Důvodem restituce je v�lučně protipr�vnost, zat�mco důvodem vyvlastněn� je veřejn� z�jem, tj. pojem odlišn�. Restituce tud�ž nen� nucen�m odejmut�m vlastnictv�, n�brž povinnost� obnovit původn� pr�vn� stav." V tomto uspokojen� majetkov�ch n�roků plynouc�ch z širš� (historick�) spravedlnosti prostřednictv�m v z�sadě jednor�zov�ch aktů restitučn�ch, rehabilitačn�ch a transformačn�ch, nesnese �stavněpr�vn� srovn�n� s akty z�konod�rce funguj�c�ho (co do v�chodisek i co do c�lů) zcela v podm�nk�ch pr�vn�ho st�tu. Uveden� n�hled se prom�t� jak do zmiňovan�ch ot�zek rovnosti opr�vněn�ch osob, tak např. do hodnocen� �stavnosti např. v�čtov�ch restitučn�ch z�konů, kter� by jinak bez podstatn�ho zohledněn� v�še uveden�ho pro absenci obecnosti pr�vn�ho předpisu mohly jen stěž� v abstraktn� kontrole norem obst�t [sp. zn. Pl. �S 27/09 ze dne 10. 9. 2009 (N 199/54 SbNU 445; 318/2009 Sb.), č�st VI./a; sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 56]. Tyto z�věry je možno činit jen při vědom�, že "alespoň č�stečn� n�prava křivd minulosti předurčuje charakter dalš�ho demokratick�ho v�voje" (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 32).

315. Ve druh� řadě je ke krokům ii. a iii. nutno zdůraznit, že ot�zka n�božensk� neutrality je �zce spjata s podm�nkami pro v�kon n�božensk� svobody ve smyslu subjektivn�ho z�kladn�ho pr�va. V dosavadn� judikatuře �stavn�ho soudu lidskopr�vn� ohled při v�kladu čl. 2 odst. 1 Listiny dokonce zcela převažuje. K širš�mu vymezen� �stavně pokryt�ch aktivit c�rkv�, kter� se neomezuj� jen na v�kon kultu, se �stavn� soud již vyj�dřil opakovaně v minulosti [n�lez sp. zn. I. �S 146/03 ze dne 18. 6. 2003 (N 115/31 SbNU 33); n�lez sp. zn. Pl. �S 6/02 ze dne 27. 11. 2002 (N 146/28 SbNU 295; 4/2003 Sb.); n�lez sp. zn. Pl. �S 2/06 ze dne 30. 10. 2007 (N 173/47 SbNU 253; 10/2008 Sb.); n�lez sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 98 a tam př�kladmo uveden� zahraničn� judikatura]. V dosavadn� judikatuře se �stavn� soud měl možnost vyj�dřit i k relevanci ochrany vlastnick�ho pr�va pro v�kon z�kladn�ch pr�v jin�ch: "[V]lastnick� pr�vo, nem�-li b�t poj�m�no samo�čelně, samo zprostředkov�v� využit� jin�ch z�kladn�ch a dalš�ch pr�v" [n�lez sp. zn. Pl. �S 39/01 ze dne 30. 10. 2002 (N 135/28 SbNU 153; 499/2002 Sb.), č�st IV in fine]. Ve vztahu např. k prim�rn� ochraně soukrom�ho a rodinn�ho života dle čl. 10 Listiny, kdy intenzita z�jmu na ochraně tohoto z�kladn�ho pr�va přesahovala z�jem na ochraně pouze pr�va vlastnick�ho, se zcela konkr�tně vyslovil n�lez sp. zn. I. �S 2477/08 ze dne 7. 1. 2009 (N 4/52 SbNU 27). Konečně ve vztahu k ochraně z�kladn�ch pr�v plynouc�ch z n�božensk� svobody (rovněž explicitně v kontextu čl. 2 odst. 1 Listiny) se vyslovil n�lez sp. zn. Pl. �S 9/07, v němž byla vyslovena proti�stavn� nečinnost z�konod�rce v oblasti vypoř�d�n� historick�ho majetku c�rkv� a n�božensk�ch společnost�. Jedn�m z nosn�ch důvodů n�lezu (č�st XI./c) bylo pr�vě zjištěn�, že za stavu absence (trvaj�c�ho do 31. 12. 2012) vypoř�d�n� historick�ho majetku c�rkv� nen� model tzv. hospod�řsk�ho zabezpečen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� plnohodnotnou alternativou, zejm. nen� z�rukou svobod plynouc�ch z čl. 16 odst. 1 Listiny, zvl�ště pak nez�vislosti (dotčen�ch) c�rkv� a n�božensk�ch společnost� na st�tu podle čl. 16 odst. 2 Listiny (bod 103). "Uveden� stav při absenci rozumn�ho vypoř�d�n� historick�ho c�rkevn�ho majetku, kdy je st�t v důsledku sv� vlastn� nečinnosti nad�le dominantn�m zdrojem př�jmů dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, ... tak ve sv�ch důsledc�ch porušuje čl. 16 odst. 1 Listiny co do volnosti projevovat v�ru ve společnosti veřejn�m působen�m a tradičn�mi formami n�božensky motivovan�ch obecně prospěšn�ch aktivit s využit�m př�slušn�ch historicky formovan�ch ekonomick�ch zdrojů, a zvl�ště pak čl. 16 odst. 2 Listiny, a to v hospod�řsk� složce c�rkevn� autonomie" (bod 104). "Jin�mi slovy řečeno, dopady nečinnosti z�konod�rce se tak projevuj� nejen toliko v �zk� majetkov� sf�ře (historick�ch) c�rkv� a n�božensk�ch společnost� (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkov�ho protokolu k �mluvě), n�brž i ve faktick�m omezen� samostatnosti a nez�vislosti na st�tu (c�rkevn� autonomie) zaručen�ch čl. 16 odst. 2 Listiny k v�konu svobod zaručen�ch čl. 16 odst. 1 a čl. 15 odst. 1 Listiny" (bod 106).

316. Interpretace čl. 2 odst. 1 Listiny, přesněji řečeno jeho opakovan� invokace v n�vrz�ch, však v sobě maj� obsažen předpoklad, že pr�vě toto ustanoven� zabraňuje st�tu, aby do pr�vn�ho stavu �činn�ho do 31. 12. 2012 zas�hl pozitivn�m, tedy �zce nahl�ženo "zv�hodňuj�c�m" z�konem, kter�m by byl vypoř�d�n historick� majetek c�rkv� (sp. zn. Pl. �S 9/07, v�rok II), a to v širš�ch souvislostech vztahu st�tu a c�rkv� (body 23, 38), kdy jsou nutn� "komplexn� politick� rozhodnut�" (body 86, 108). Navrhovateli a vedlejš�mi �častn�ky zast�van� prizma však nutně implikuje, že naznačen� proti�stavn� situace v z�sadě nem� �stavně konformn� řešen�. S t�mto n�hledem se však �stavn� soud neztotožňuje. V�ce než dvacetilet� odstup přijet� z�kona č. 428/2012 Sb. od hlavn� vlny restitučn�ho a transformačn�ho z�konod�rstv� mu neodeb�r� tento specifick� charakter, jakkoliv společensk� povědom� o �tosu a smyslu restitučn�ho z�konod�rstv� po roce 1989 (sp�še však o jeho samotn� existenci) dnes již ochablo.

317. Zvl�ště ke kroku ii. v těchto souvislostech proto plat�, že �stavn� soud nehodnot� z�kon č. 428/2012 Sb. jako izolovan� - z historick�ho a �stavn�ho pohledu nepodm�něn� a nevynucen� - akt, kter� by se vymykal v�še shrnut�m př�stupům (pod uvozen�m "v prvn� řadě" a "ve druh� řadě"). Pr�vě s přihl�dnut�m k těmto v�chodiskům je nutno odm�tnout ten předpoklad, že Listina ke dni sv� �činnosti petrifikovala v oboru vztahu st�tu a c�rkv� status quo, přičemž n�sledně již jak�koliv akt veřejn� moci ve prospěch či v neprospěch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� tento stav vychyluje tak či onak, a tedy představuje proti�stavn� porušen� n�božensk� neutrality st�tu. Pro posuzovanou problematiku je naopak př�značn�, že abnormalitu (vych�len�) jak z hlediska historick� spravedlnosti, tak předevš�m z hlediska pr�va �stavn�ho představoval stav před 1. lednem 1990 (před rozhodn�m obdob�m); ve vztahu k c�rkv�m a n�božensk�m společnostem pak z hlediska z�ruk čl. 15 a 16 Listiny a z hlediska st�tem jednostranně vytvořen� z�vislosti c�rkv� a n�božensk�ch společnost� na st�tu (čl. 2 odst. 1 Listiny) stav do 31. prosince 2012. Teprve z�kon č. 428/2012 Sb. je jednou z možn�ch forem zm�rněn� dř�vějš�ch křivd a upraven� vztahu st�tu a c�rkv� v mez�ch �stavn�ho poř�dku. Proto se nejedn� o excesivn� propojen� st�tu a c�rkv�, neboť takov� pojet� čl. 2 odst. 1 Listiny by znamenalo, že c�rkve a n�božensk� společnosti byly jedin�mi subjekty, vůči nimž �stavn� poř�dek vylučuje restitučn�, rehabilitačn� či transformačn� akt z�konod�rce. To však z�měrem �stavod�rce nebylo, pročež ani �stavn� soud nezpochybnil z�kon č. 298/1990 Sb., kter� explicitně "preferoval" pouze určit� typ c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob, a to pouze ve vztahu k jedin� (ř�mskokatolick�) c�rkvi, naopak jej zařadil do množiny ostatn�ch - standardn�ch - restitučn�ch z�konů (sp. zn. Pl. �S-st. 22/05). V tomto posouzen� nen� podstatn� rozsah a hodnota dotčen�ho majetku, neboť ten je předurčen historickou skutečnost� a nikoliv volnou �vahou z�konod�rce.

318. V ot�zce, zda je samotn� �čel z�kona, tj. ukončen� př�m�ho financov�n� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� (hospod�řsk� odluka), �stavně konformn�m, konstatuje �stavn� soud, že se jedn� o jednu z forem �pravy vztahu st�tu a c�rkv� v mez�ch čl. 2 odst. 1 Listiny. Uveden� čl�nek neobsahuje separacionistickou tezi jako imperativ, ovšem ani ji nevylučuje, ostatně ani po proveden� z�kona č. 428/2012 Sb. (při zachov�n� ostatn�ch současn�ch konfesněpr�vn�ch předpisů) nebude v�sledn� stav charakterizov�n striktn� odlukou c�rkv� od st�tu, n�brž toliko přibl�žen�m se (teoretick�mu) stavu odluky, nepochybně ve srovn�n� s dosavadn�m modelem př�m�ho financov�n� podle z�kona č. 218/1949 Sb.

319. V�še uveden� z�věry o širš�ch mez�ch poskytnut�ch z�konod�rci při přij�m�n� restitučn�ho, rehabilitačn�ho a transformačn�ho z�konod�rstv� plně dopadaj� na �zce restitučn� aspekty z�kona, a to tedy v č�stech natur�ln� restituce a n�hradov� složky finančn� n�hrady. Pokud se jedn� o vyrovn�vac� složku finančn� n�hrady, ta m� b�t jednak souč�st� konceptu materi�ln� korekce historick� skutečnosti, kter� se z�konod�rci jevila jako nepřiměřen� tvrdost působ�c� do budoucna. T�mto ohledem měl b�t fakt, že dominantn�m vlastn�kem nemovitost� k rozhodn�mu datu 25. 2. 1949 byla toliko jedna z c�rkv� (c�rkev katolick�), přičemž zvolen� toliko restitučn�ho modelu při ukončen� př�m�ho financov�n� by znamenalo neproporcion�ln� dopad na ostatn� c�rkve, kter� dosud byly v rozsahu n�roků dle z�kona č. 218/1949 Sb. př�mo financov�ny st�tem. Aspekt konfesn� neutrality dle čl. 2 odst. 1 Listiny, jak jej interpretuje �stavn� soud, je však založen nikoliv na form�ln�m hledisku, n�brž na materi�ln�m hledisku (ostatně jako v�klad řady dalš�ch ustanoven� �stavn�ho poř�dku). V tomto se tedy �stavn�mu soudu jev� redistribuce č�sti finančn� n�hrady mezi nekatolick� c�rkve a n�božensk� společnosti jako postup předch�zej�c� extr�mně disproporcion�ln�m �činkům restitučn� složky z�kona č. 428/2012 Sb., a to v mez�ch materi�ln� konfesn� neutrality st�tu. Teoreticky lze opačn�m směrem uvažovat, že realizace toliko restitučn� složky z�kona č. 428/2012 Sb. by disproporčně (byť nepř�mo) podpořila pouze jednu a z�roveň největš� c�rkev, přičemž pro všechny ostatn� by se �činky z�kona bl�žily materi�ln� likvidaci. Tento postup by nepochybně představoval z hlediska čl. 2 odst. 1 Listiny mnohem intenzivnějš� z�sah st�tu do statu quo, kter� st�t aktivně dlouhodobě jednostranně vytv�řel (pr�vn� �prava vztahu st�tu a c�rkv� před i po 1. 11. 1949 i později po roce 1989). Varianta nulov� (nepřijet� z�kona) by toliko prohlubovala předchoz� proti�stavn� stav (sp. zn. Pl. �S 9/07). Tot�ž lze konstatovat ve vztahu k přechodn�mu obdob�, kdy ukončen� tzv. hospod�řsk�ho zabezpečen� prostřednictv�m časově omezen�ho degresivn�ho př�spěvku nelze považovat za excesivn� propojen� st�tu s dotčen�mi n�božensk�mi směry či c�rkvemi. To t�m sp�še, že ani zvl�štn� pr�vo "b�t financov�na podle zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu o finančn�m zabezpečen� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�" [� 7 odst. 1 p�sm. c) z�kona č. 3/2002 Sb.] co do z�kladu n�roku na časově neomezen� př�m� financov�n� nebylo �stavn�m soudem z hlediska �stavnosti zpochybněno při přezkumu �stavnosti z�kona č. 3/2002 Sb. (sp. zn. Pl. �S 6/02). Napaden�m ustanoven�m � 17 z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi nedoch�z� v tomto ohledu k založen� zcela nov�ho institutu ve vztahu st�tu a c�rkv�, n�brž k jeho postupn�mu odstraněn�.

320. V tomto tedy nepochybně z�konem č. 428/2012 Sb. dojde k odstraněn� proti�stavn� z�vislosti c�rkv� na st�tu, jak byla již dř�ve definov�na: "[J]e podstatn�, zda a do jak� m�ry představuje ekonomick� soběstačnost materi�ln� předpoklad nez�visl�ho v�konu pr�v zaručen�ch předevš�m čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny. �stavn� poř�dek Česk� republiky totiž neobsahuje pouze imperativ nez�vislosti st�tu na c�rkv�ch a n�božensk�ch společnostech (jako souč�st ideologick� a n�božensk� neutrality st�tu), n�brž i požadavek nez�vislosti c�rkv� a n�božensk�ch společnost� na st�tu při naplňov�n� jejich c�lů" (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 93). "Uveden� stav při absenci rozumn�ho vypoř�d�n� historick�ho c�rkevn�ho majetku, kdy je st�t v důsledku sv� vlastn� nečinnosti nad�le dominantn�m zdrojem př�jmů dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, nav�c bez zjevn� vazby na v�nosy ze zadržovan�ho historick�ho majetku c�rkv�, tak ve sv�ch důsledc�ch porušuje čl. 16 odst. 1 Listiny co do volnosti projevovat v�ru ve společnosti veřejn�m působen�m a tradičn�mi formami n�božensky motivovan�ch obecně prospěšn�ch aktivit s využit�m př�slušn�ch historicky formovan�ch ekonomick�ch zdrojů, a zvl�ště pak čl. 16 odst. 2 Listiny, a to v hospod�řsk� složce c�rkevn� autonomie" (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 104). Pro takto definovanou proti�stavn� z�vislost nejsou rozhodn� skutečn� ekonomick� poměry jednotliv�ch c�rkv� a konkr�tn� v�še finančn�ch prostředků, n�brž toliko fakt, že st�t sv�mi jednostrann�mi akty (vyvlastněn� vešker�ho hospod�řsk�ho majetku a zaveden�m tzv. hospod�řsk�ho zabezpečen�) tuto ekonomickou z�vislost způsobil a udržoval. Tato proti�stavn� z�vislost pojmově nemůže b�t odstraněna ani prostřednictv�m v�razn�ho pos�len� př�m�ho st�tn�ho financov�n� c�rkv� (ať již ze st�tn�ho rozpočtu či k tomu vytvořen�ho fondu) ani modelem okamžit�ho ukončen� př�m�ho financov�n� (bez dalš�ho).

321. Zvl�štn� ohled v ot�zce n�božensk� neutrality však vyžaduje konstrukce smluv dle � 15 a 16 a přechodn� obdob� dle � 17 v aspektu eventu�ln�ho st�tn�ho donucen�. Ust�len�m n�hledem �stavn�ho soudu i Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va je, že v�kon n�božensk� svobody ze strany st�tu vyžaduje určitou m�ru veřejnopr�vn� regulace, typicky v ot�zce registrace c�rkv� za �čelem z�sk�n� pr�vn� subjektivity, bez n�ž nelze vstupovat do pr�vn�ch vztahů. Z�roveň však plat�, že přijme-li st�t určitou podobu veřejnopr�vn� regulace, nelze jej�m využit�m v�kon n�božensk� svobody podmiňovat (např. zaveden�m povinn� registrace c�rkv�, kter� o to z�jem nemaj�). Tento aspekt se v rovině n�božensk� neutrality st�tu projevuje v z�kazu donucen� veřejnou moc�. V č�sti natur�ln� restituce je konstrukce uplatněn� restitučn�ho n�roku plně v dispozici opr�vněn� osoby (srov. však tento aspekt při aplikaci v�čtov�ho z�kona), konstrukce smluv (� 15 odst. 1 "c�rkev ... obdrž�") však umožňuje dispozici s n�rokem toliko v rozsahu rozhodnut� o odm�tnut� či neodm�tnut� podpisu smlouvy a konstrukce přechodn�ho obdob� (� 17 odst. 1 "st�t vypl�c�") pak neumožňuje dispozici s n�rokem vůbec. V tomto �stavn� soud zdůrazňuje �stavně konformn� interpretaci dan�ch ustanoven� v tom smyslu, že st�t ani v př�padě podpisu smlouvy ve smyslu � 15 odst. 1 nemůže dotčenou c�rkev př�mo či nepř�mo "nutit" přij�mat plněn�, o něž v průběhu realizace n�roků dle z�kona ztratila z�jem, a tuto skutečnost st�tu projevila. Ze strany dotčen�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost� se tedy i po podpisu smlouvy mus� jednat o n�roky interpretovan� jako v celku i v č�stech zcela v dispozici dotčen� c�rkve, přičemž kogentn� ustanoven� z�kona nesm� b�t interpretov�na jako povinnost plněn� přijmout.

322. Navrhovateli a vedlejš�mi �častn�ky nebylo tvrzeno ani prokazov�no, že by z�kon č. 428/2012 Sb., resp. někter� z jeho �čelov�ch prvků, měl b�t zaměřen proti n�božensk� pluralitě a toleranci ve společnosti, že by praktick� �činky z�kona znamenaly odrazuj�c� či naopak motivačn� efekt (pob�dka veřejn� moci k vyzn�v�n� určit�ho n�boženstv�). Je nutno podotknout, že v tomto ohledu nelze hodnotit �činky z�kona č. 428/2012 Sb. jako platby konkr�tn�m členům c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, tedy platby ekonomicky motivuj�c� k praktikov�n� určit�ho n�božensk�ho směru, neboť by t�m byl zcela popřen smysl zvl�štn�ch typů pr�vnick�ch osob upraven�ch z�konem č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, kter� nejsou založeny na b�zi člensk�ch majetkov�ch pod�lů. I z hlediska �čelu pak c�rkve a n�božensk� osoby přesahuj� soukrom� z�jmy sdružen�ch jednotlivců.

323. V tomto kroku tedy nebylo z v�še uveden�ch důvodů shled�no excesivn� propojen� st�tu a c�rkv� ve smyslu imperativu n�božensk� neutrality st�tu.

324. Ad iii. St�t v oblasti v�konu veřejn� moci zaručuje materi�ln� rovn� zach�zen� všem n�božensk�m směrům a světon�zorům, tj. nesm� diskriminovat či naopak bezdůvodně zv�hodňovat někter� z n�božensk�ch směrů nebo světon�zorů do t� m�ry, že by založil exkluzivn� (nebo naopak neplnohodnotn�) př�stup určit� skupiny (směru) k veřejn� moci a veřejn�m zdrojům (rovnost a nediskriminace).

325. V ot�zce rovnosti �stavn� soud odkazuje na již vyložen� z�věry k charakteru z�kona č. 428/2012 Sb. coby předpisu restitučn�ho, rehabilitačn�ho a transformačn�ho a na z�věry učiněn� k �stavněpr�vn� povaze rovnosti s ohledem na � 15 odst. 1, 2.

326. Jen pro rekapitulaci �stavn�ho pojet� rovnosti lze pouk�zat na vymezen� v dř�vějš� judikatuře, kdy �stavn� soud odm�tl absolutn� ch�p�n� principu rovnosti, přičemž d�le konstatoval: "rovnost občanů nelze ch�pat jako kategorii abstraktn�, n�brž jako rovnost relativn�, jak ji maj� na mysli všechny modern� �stavy" (sp. zn. Pl. �S 36/93). Obsah principu rovnosti t�m posunul do oblasti �stavněpr�vn� akceptovatelnosti hledisek odlišov�n� subjektů a pr�v. Hledisko prvn� spatřuje přitom ve vyloučen� libovůle. Hledisko druh� vypl�v� z pr�vn�ho n�zoru vyj�dřen�ho v n�lezu sp. zn. Pl. �S 4/95 ze dne 7. 6. 1995 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.): "nerovnost v soci�ln�ch vztaz�ch, m�-li se dotknout z�kladn�ch lidsk�ch pr�v, mus� dos�hnout intenzity, zpochybňuj�c�, alespoň v určit�m směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušen�m rovnosti spojeno i porušen� jin�ho z�kladn�ho pr�va, např. pr�va vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, někter�ho z politick�ch pr�v podle čl. 17 a n�sl. Listiny apod." [shodně n�lez sp. zn. Pl. �S 5/95 ze dne 8. 11. 1995 (N 74/4 SbNU 205; 6/1996 Sb.)]. Hlediskem druh�m při posuzov�n� proti�stavnosti pr�vn�ho předpisu zakl�daj�c�ho nerovnost je tedy t�mto založen� dotčen� někter�ho ze z�kladn�ch pr�v a svobod. N�lez sp. zn. Pl. �S 33/96, kter� se pak zab�val i ot�zkou nerovnosti v restitučn�ch vztaz�ch, připomněl, že i z komparativn�ho pohledu je nerovnost shled�v�na za podm�nky vyloučen� libovůle, resp. pokud se tato zakl�d� na rozumn�ch a objektivn�ch rozlišovac�ch znac�ch (reasonable and objective criteria).

327. V tomto ohledu �stavn� soud shled�v�, že v ot�zce rozlišov�n� mezi jednotliv�mi c�rkvemi a n�božensk�mi společnostmi a opr�vněn�mi osobami podle z�kona č. 428/2012 Sb. a podle z�konů předchoz�ch, z�konod�rce objektivn� a rozumn� krit�ria zvolil. Jsou jimi předevš�m existence vlastnick�ho pr�va k věcem, jejichž odejmut�m byla způsobena majetkov� křivda, a existence přiznan�ho tzv. zvl�štn�ho pr�va podle � 7 odst. 1 p�sm. c) z�kona č. 3/2002 Sb. ve zněn� �činn�m do 31. 12. 2012. Ani toto druh� krit�rium se nejev� form�ln�m či samo�čeln�m neboť samostatn� veřejnopr�vn� regulace c�rkv� a n�božensk�ch společnost� existuje v česk�ch zem�ch v z�sadě již po stalet�, přičemž "historick� role c�rkv� ve společnosti a na veřejnost orientovan� charakter jejich činnost� je do jist� m�ry odlišuje od jin�ch fyzick�ch či pr�vnick�ch osob [...] a z�roveň umožňuje jejich komparaci - co do požadavku nez�vislosti na st�tu - s m�stn�mi samospr�vami (obcemi), kter� jsou jako celky rovněž neodděliteln� od individu�ln�ho pr�va občana na sebeurčen�" (sp. zn. Pl. �S 9/07, bod 105).

328. K objektivitě krit�ria přiznan�ho tzv. zvl�štn�ho pr�va podle � 7 odst. 1 p�sm. c) z�kona č. 3/2002 Sb., ve zněn� �činn�m do 31. 12. 2012, je nutno připomenout, že ani registrace c�rkv� jako takov�ch ani ř�zen� o přizn�n� zvl�štn�ch pr�v podle z�kona č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, nejsou ovl�d�ny principem posuzov�n� či schvalov�n� n�božensk�ch doktr�n st�tem. Zvl�ště pak jsou tato ř�zen� podrobena soudn�mu přezkumu a �stavn�mu přezkumu, v nichž je poskytov�na soudn� ochrana před eventu�ln� proti�stavn� diskriminac� na n�božensk�m z�kladě (z hlediska v�konu z�kladn�ch pr�v i z hlediska čl. 2 odst. 1 Listiny coby objektivn� z�ruky).

329. V jednotliv�ch aspektech z�kona k uveden�m "objektivn�m a rozumn�m" krit�ri�m přistupuje d�le opakovaně vysloven� �stavn� nal�havost věci a podstatn� proměna soci�ln�ch a ekonomick�ch poměrů oproti roku 1991 (zejm. v ot�zce v�še n�hrad v souvislosti s posunem cenov� hladiny), což �stavn� soud považuje za věc obecně zn�mou.

330. Pokud �stavn� soud zv�ž� uveden� krit�ria, je nutno uzavř�t, že navrhovatel� ani vedlejš� �častn�ci naopak neprok�zali sv� poměrně obecn� tvrzen�, že by z�konod�rce zv�hodnil určit� n�božensk� směr vůči jin�m n�božensk�m a světon�zorov�m doktr�n�m při porušen� pr�vě n�božensk� neutrality za situace, kdy předchoz� restitučn�, rehabilitačn� a transformačn� procesy ve vztahu k fyzick�m i dalš�m pr�vnick�m osob�m proběhly již ř�dově před dvěma des�tkami let a zejm�na ze z�kona neplyne ani nepř�mo preference určit�ho n�božensk�ho směru (např�klad prostřednictv�m sv�voln�ho stanoven� form�ln�ho fiktivn�ho krit�ria). Pokud t�m navrhovatel� maj� na mysli ekonomicky v�razně odlišn� postaven� katolick� c�rkve, nejedn� se o postaven� nerovn� v �stavn�m smyslu, n�brž reflexi faktick�ho historick�ho i současn�ho postaven� ve společnosti. Pr�vě k určit� korekci vz�jemn�ho postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� doch�z� uvedenou vyrovn�vac� složkou finančn� n�hrady podle � 16, kter� vystupuje ve prospěch nekatolick�ch c�rkv�. Pokud se jedn� o postaven� jin�ch registrovan�ch c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, kter� do 31. 12. 2012 nepož�daly o přizn�n� rozhodn�ho zvl�štn�ho pr�va podle z�kona č. 3/2002 Sb., jedn� se o projev dispozice s t�mto n�rokem, kter� nezakl�d� nerovnost (přičemž tuto situaci by nebylo možno změnit jinak než st�tn�m donucen�m). Pokud se jedn� o postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�, kter� budou zaregistrov�ny v budoucnu, přičemž v t� době již nebude možnost ž�dat o přizn�n� zvl�štn�ho pr�va na hospod�řsk� zabezpečen�, je nutno dodat, že tato ot�zka zůst�v� i nad�le v dispozici z�konod�rce a z�roveň že při ukončen� hospod�řsk�ho zabezpečen� je podstatou aktu pr�vě ukončen� dosavadn�ch a vyloučen� budouc�ch př�m�ch plateb ze strany st�tu. V uveden�m rovněž nelze shled�vat diskriminaci ve smyslu porušen� n�božensk� neutrality.

331. Nebylo naopak prok�z�no, že �čelem z�kona mělo b�t jednostrann� zv�hodněn� někter� c�rkve nebo n�božensk� společnosti, a to na z�kladě určit�ch hodnot�c�ch postojů z�konod�rce k jednotliv�m n�božensk�m směrům či světon�zorům. Je nutno zdůraznit, že dotčen� c�rkve a n�božensk� společnosti se neocitly ve vztahu určit� �stavně relevantn� intenzity ke st�tu teprve na z�kladě z�kona č. 428/2012 Sb., n�brž na z�kladě pr�vn�ch vztahů založen�ch dř�ve, a z�kon č. 428/2012 Sb. nepředstavuje zv�šen� intenzity těchto vztahů (t�m m�ně změnu skokovou nebo trvalou), n�brž prav� opak.

332. Lze tedy uzavř�t, že z�kon č. 428/2012 Sb. nepředstavuje nerovn� a diskriminačn� zach�zen� st�tu s určit�mi n�božensk�mi a světon�zorov�mi směry, neboť pro rozlišen� (stanoven� rozsahu působnosti z�kona) byla užita objektivn� a rozumn� krit�ria, a naopak nebyla použita krit�ria preference či odm�tnut� někter�ho n�božensk�ho směru či světon�zoru.

XVIII.

Předběžn� ot�zka

333. K n�vrhu na předložen� předběžn� ot�zky Soudn�mu dvoru Evropsk� unie, zda registrovan� c�rkve a n�božensk� společnosti a c�rkevn� pr�vnick� osoby jsou podnikem ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungov�n� Evropsk� unie (d�le t�ž jen "SFEU"), konstatuje �stavn� soud, že tato ot�zka je mimo sf�ru přezkumu �stavnosti z�kona č. 428/2012 Sb., zvl�ště přezkumu procedury přijet� z�kona v intenc�ch, zda se jednalo o přijet� z�kona �stavně předepsan�m způsobem (� 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu). Ke vztahu evropsk�ho pr�va a česk�ho �stavn�ho poř�dku se �stavn� soud již opakovaně vyj�dřil v tom smyslu, že "komunit�rn� pr�vo nemůže b�t referenčn�m krit�riem posuzov�n� �stavnosti vnitrost�tn�ho předpisu" [n�lez sp. zn. Pl. �S 36/05 ze dne 16. 1. 2007 (N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb.), bod 35; d�le např. n�lez sp. zn. Pl. �S 50/04 ze dne 8. 3. 2006 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.); n�lez sp. zn. Pl. �S 19/08 ze dne 26. 11. 2008 (N 201/51 SbNU 445; 446/2008 Sb.), body 84-86; aj.]. Rozšiřuj�c� v�klad pojmu �stavn�ho poř�dku nen� zcela vyloučen, ovšem �stavn� soud se k takov�mu v�kladu již v minulosti přiklonil nikoliv ve vztahu k evropsk�mu pr�vu, n�brž ve vztahu k ratifikovan�m smlouv�m o lidsk�ch pr�vech a z�kladn�ch svobod�ch [n�lez sp. zn. Pl. �S 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)]. Z uveden�ho tedy čin� �stavn� soud z�věr, že abstraktn� přezkum �stavnosti nen� podm�něn v�kladem evropsk�ho pr�va Soudn�m dvorem Evropsk� unie. Evropsk� pr�vo, a to ani prim�rn�, při respektu k jeho z�sadn�mu form�ln�mu či neform�ln�mu vlivu na činnost �stavn�ho soudu, nen� souč�st� �stavn�ho poř�dku, tedy ani referenčn�m měř�tkem �stavnosti.

334. Nad r�mec uveden�ho je nutno zdůraznit, že majetkov� vyrovn�n� mezi st�tem a c�rkvemi spoč�v� na skutečnostech založen�ch dlouho před vstupem Česk� republiky do Evropsk� unie, přičemž syst�m př�m�ho časově neomezen�ho st�tn�ho financov�n� c�rkv� zde byl do 31. 12. 2012 na z�kladě z�kona č. 218/1949 Sb., aniž by tato specifick�, a v př�padě majetkov�ho vyrovn�n� jednor�zov�, ot�zka byla předmětem regulace evropsk�m pr�vem, popř. byla dokonce zpochybňov�na z hlediska konformity se z�vazky, jež vypl�vaj� z členstv� Česk� republiky v Evropsk� unii. Vnitrost�tn� pr�vn� postaven� c�rkv� je regulov�no zvl�štn�m z�konem č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, dle něhož lze c�rkev nebo n�boženskou společnost založit toliko "za �čelem vyzn�v�n� určit� n�božensk� v�ry" [� 3 p�sm. a)], přičemž v př�padě registrovan�ch c�rkv� plat�, že předmět podnik�n� a jin� v�dělečn� činnosti mus� b�t vymezen v z�kladn�m dokumentu registrovan� c�rkve a n�božensk� společnosti, tj. podl�h� procesu registrace. "Podnik�n� a jin� v�dělečn� činnost c�rkve a n�božensk� společnosti mohou b�t pouze jej� doplňkovou v�dělečnou činnost�" (� 27 odst. 5). V př�padě c�rkevn�ch pr�vnick�ch osob plat� stejn� omezen� plynouc� z ustanoven� � 15a. C�rkevn� pr�vnick� osoba může b�t založena "za �čelem vyzn�v�n� n�božensk� v�ry" [� 15a odst. 1 p�sm. a)] nebo "pro poskytov�n� charitativn�ch služeb" [� 15a odst. 1 p�sm. b)]. Pro podnik�n� plat�: "Podnik�n� a jin� v�dělečn� činnost ... mohou b�t pouze jejich doplňkovou činnost�" (� 15a odst. 4). To vše pod sankc� zrušen� registrovan� c�rkve podle � 22 odst. 1 p�sm. c), vyv�j�-li registrovan� c�rkev činnost "v rozporu s pr�vn�m ř�dem," nebo zrušen� c�rkevn� pr�vnick� osoby, zjist�-li ministerstvo, že tato pr�vnick� osoba jedn� "v rozporu s vymezen�m jej� působnosti ... nebo v rozporu s pr�vn�mi předpisy" [� 26 odst. 1 p�sm. b)]. Z tohoto hlediska se tedy �činky z�kona č. 428/2012 Sb. ve spojen� s �čelov�m omezen�m, kter� představuje z�kon č. 3/2002 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, zcela m�j� s �čelem regulace veřejn�ch podpor podle evropsk�ho pr�va. Je nutno zdůraznit, že ot�zka daňov� �pravy (k n�ž byly při �stn�m jedn�n� citov�ny rozsudky Soudn�ho dvora Evropsk� unie) souvisej�c� s majetkov�m vyrovn�n�m nebyla předmětem věcn�ho přezkumu ze strany �stavn�ho soudu, nehledě na to, že kritizovan� č�st t�to daňov� �levy byla dodatečně zrušena z�konem č. 80/2013 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 586/1992 Sb., o dan�ch z př�jmů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Obdobn� pravidla včetně omezen� konečně plat� i pro jin� formy sdružen� s tzv. ide�ln�m c�lem (politick� strany, spolky) na rozd�l od sdružen� s v�dělečn�m c�lem.

335. D�le nebylo lze ponechat v t�to souvislosti bez povšimnut� čl. 17 odst. 1 Smlouvy o fungov�n� Evropsk� unie, podle kter�ho "Unie uzn�v� postaven�, kter� podle vnitrost�tn�ho pr�va maj� c�rkve a n�božensk� sdružen� či společenstv� v člensk�ch st�tech, a nedot�k� se jej". Toto ustanoven� bylo Lisabonskou smlouvou (jako čl. 16 C - The Union respects and does not prejudice the status under national law of churches and religious associations or communities in the Member States) zařazeno mezi z�sady a plyne z něj jednak př�kaz respektov�n� zvl�štn�ho postaven� c�rkv� a n�božensk�ch společnost� obecně, jednak s ohledem na zvl�štnosti jejich vz�jemn�ho vztahu s konkr�tn�m člensk�m st�tem. Současně z tohoto ustanoven� je rovněž dovozov�n z�kaz zasahov�n� (dot�k�n� se), kter� se vztahuje nejen na oblasti vlastn�ho jejich působen�, ale i na oblasti dalš�. R. Streinz v koment�ři k čl. 17 Smlouvy o fungov�n� Evropsk� unie uv�d� např. poskytov�n� služeb, zaměstn�v�n� nebo pozice libovoln� organizace [bl�že Streinz, R. (Hrsg.): EUV/AEUV. Vertrag �ber die EU und Vertrag �ber die Arbeitsweise der EU. 2. Aufl., C. H. Beck. M�nchen, 2012, s. 393, 395-397]. Ve stejn�m duchu vykl�d� toto z�kladn� ustanoven� J. Syllov� v koment�ři kolektivu autorů k Lisabonsk� smlouvě (Praha: C. H. Beck, 2010, s. 242), kter� uv�d�, že pr�vn� regulace postaven� instituc� n�božensk�ho charakteru nemůže b�t dotčena ani "při použit� pravomoc� stanoven�ch v jin�ch čl�nc�ch SFEU".

336. Konečně �stavn� soud v t�to souvislosti poukazuje i na širš� kontext t�to problematiky, ke kter� zaujal z�sadn� stanovisko Spolkov� �stavn� soud např. v bodech 251 a 252 lisabonsk�ho rozsudku ze dne 30. června 2009 (sp. zn. 2 BvE 2/08, 2 BvE 5/08, 2 BvR 1010/08, 2 BvR 1022/08, 2 BvR 1259/08 a 2 BvR 182/09). Podle něj jsou z hlediska schopnosti či možnosti sebeutv�řen� se demokratick�ho �stavn�ho st�tu při věcn�m vymezen� přenosu v�sostn�ch pr�v na Evropskou unii jednou z pěti z�kladn�ch a zvl�ště citliv�ch ot�zek zvl�ště kulturně v�znamn� rozhodnut� např. v pr�vu rodinn�m, v syst�mu školstv� a vzděl�v�n� nebo o zach�zen� s n�božensk�mi společnostmi (Als besonders sensibel f�r die demokratische Selbstgestaltungsf�higkeit eines Verfassungsstaates gelten seit jeher ... kulturell besonders bedeutsame Entscheidungen etwa im Familienrecht, Schul- und Bildungssystem oder �ber den Umgang mit religi�sen Gemeinschaften).

XIX.

Obiter dictum

337. Nad r�mec uveden�ho, v z�sadě preventivně, a z�roveň nikoliv poprv�, mus� �stavn� soud na z�kladě průběhu �stn�ho jedn�n� připomenout, že ř�zen� před �stavn�m soudem nen� určeno pro jak�koliv posilov�n� legitimity či věrohodnosti politick�ch stanovisek jejich zachycen�m v medi�lně sledovan�m soudn�m ř�zen� a nen� ani f�rem pro politickou diskuzi. Ř�zen� o abstraktn�m přezkumu �stavnosti z�kona je určeno pro ochranu objektivn� �stavnosti, nikoliv pro ochranu či dokonce pouhou popularizaci subjektivn�ch z�jmů či n�zorů aktivně legitimovan�ch osob.

XX.

Souhrnn� z�věry

338. �stavn� soud pot�, kdy se ve shora uveden�ch intenc�ch zab�val ot�zkou �stavn� konformity z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi, a to s ohledem na legislativn� proces přijet� z�kona a na obsah z�kona jako celku a jeho jednotliv�ch ustanoven� zvl�ště, dospěl k z�věru, že n�vrhy navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků na zrušen� napaden�ho z�kona jsou zč�sti důvodn�.

339. Bez ohledu na předložen� n�mitky �stavn� soud zv�žil, do jak� m�ry je adjektivum "spravedliv�" v ustanoven� � 5 p�sm. i) z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi v uveden�m kontextu dostatečn� z hlediska jeho srozumitelnosti a jasnosti, tedy form�ln�ch n�roků, kter� je nutno na pr�vo kl�st. Jedn� se o pojem neurčit�. Nen� např. zřejm�, zda "spravedlnost" n�hrady je vztahov�na k obdob� vyvlastněn� nebo k dnešn�m podm�nk�m a �rovni ochrany z�kladn�ch pr�v. Z uveden�ch důvodů nezbylo než uvedenou č�st ustanoven� � 5 p�sm. i) z�kona o vyrovn�n� s c�rkvemi zrušit.

340. �stavn� soud nepřistoupil ke zrušen� napaden�ho z�kona z důvodu porušen� pravidel legislativn�ho procesu, neboť neshledal, že by tento proces ve sv�m celku neumožňoval racion�ln� diskurs, slyšen� stran a otevřenou diskuzi mezi zast�nci konkurenčn�ch n�zorů, včetně n�zorů menšinov�ch, podpořen�ch možnost� aktivn� participace �častn�ků v jeho průběhu (srov. n�lez �stavn�ho soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. �S 55/10 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.)]. Jakkoliv �stavn� soud odsuzuje mor�ln� pokleslost pozad� legislativn�ho procesu, a to přičiněn�m obou znesv�řen�ch skupin poslanců, nemůže, nem�-li se z odborn�ho org�nu ochrany �stavnosti st�t mor�ln�m arbitrem a vychovatelem politick�ch reprezentac�, přistoupit k derogaci napaden�ho z�kona pouze z důvodu ne�cty jedn� č�sti z�konod�rců k druh�m.

341. �stavn� soud již od sv�ch prvn�ch rozhodnut� v restitučn�ch věcech vych�zel ex favore restitutionis a nesč�slněkr�t zdůrazňoval, že k restitučn�m věcem je třeba přistupovat s přihl�dnut�m k tomu, že těm, kteř� restituuj�, byla v minulosti způsobena cel� řada křivd, včetně oněch majetkov�ch. Z dosavadn� konzistentn� judikatury �stavn�ho soudu v restitučn�ch věcech je nepřehl�dnuteln�, že jako negativn� z�konod�rce nikdy nezrušil ustanoven� restitučn�ho předpisu v neprospěch fyzick�ch a pr�vnick�ch osob, kter�m z�konod�rce formou z�kona zm�rněn� jim sp�chan�ch křivd umožnil. Derogačn� judikatura �stavn�ho soudu tak byla vždy v z�sadě ve prospěch osob restituuj�c�ch (trval� pobyt, n�rodn� kulturn� pam�tky). �stavn� soud nepřik�vl v restitučn� věci argumentaci postaven� na tom, že jeden restituent by neměl restituovat proto, že jin� osoba nebyla z�konod�rcem zařazena mezi ty, jimž z�konod�rce majetkov� či jin� křivdy nezm�rnil. T�ž ve věci c�rkevn�ch restituc� �stavn� soud opakovaně rozhodoval. Z jeho v�še uveden� judikatury je zřejm�, že akcentoval legitimn� oček�v�n� a poukazoval na nečinnost z�konod�rcovu. Za takov� situace by zajist� derogačn� rozhodnut� �stavn�ho soudu kr�tce pot�, kdy byla z�konn� �prava konečně přijata, bylo překvapiv� a vyvol�valo by opr�vněně dojem, že je zat�žen� znaky libovůle a sv�vole. �stavn� soud si při rozhodov�n� je plně vědom toho, že nen� povol�n k tomu, aby rozsoudil spor o smysl česk�ch dějin, jehož d�lč� argumentačn� segment navrhovatel� přin�šej�.

342. �stavn� soud na z�kladě pr�vněhistorick� anal�zy vyložil důvody, pro něž neshledal důvodnou argumentaci navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků, že c�rkve a n�božensk� společnosti původn� majetek nevlastnily, resp. že doch�z� "ke změně charakteru vlastnictv�" a že c�rkve a n�božensk� společnosti nebyly "�pln�mi vlastn�ky" či že c�rkevn� majetek měl "veřejnopr�vn� povahu", resp. nebyl ve vlastnictv� c�rkv� a n�božensk�ch společnost�. �stavn� soud dospěl k z�věru, že c�rkevn� subjekty jako pr�vnick� osoby měly z�sadně plnou majetkovou způsobilost, v důsledku čehož byly subjektem vlastnick�ho pr�va k jednotliv�m věcem spadaj�c�m do c�rkevn�ho majetku (s v�hradou věc� vlastnicky n�ležej�c�ch třet�m osob�m; s v�jimkou konkr�tn�ch řeholn�ch ř�dů). Z odborn� literatury, dobov� judikatury či praxe nelze vysledovat, že by c�rkevn� majetek byl pojmově vyňat z �pravy vlastnick�ho pr�va dle o. z. o. a svěřen c�rkevn�m subjektům v�lučně na z�kladě veřejnopr�vn�ho titulu (v�hradně pr�va kultov�). Kromě uveden�ho teoretick�ho rozboru lze pouk�zat na zcela praktick� př�klady. Je totiž obecně zn�mo, že v z�sadě jedin�m typem nemovitost�, jejichž vlastnick� postaven� nebylo protipr�vn�mi akty komunistick�ho režimu dotčeno (až na zn�m� v�jimky), byly pr�vě kostely, kaple, modlitebny a podobn� objekty slouž�c� v�konu kultu, ačkoliv pr�vě tyto podl�haly intenzivn� veřejnopr�vn� regulaci coby věc� veřejn�ch. Pokud by byla platnou teze, že c�rkevn� subjekty ve vztahu k nim nebyly vlastn�ky (s ohledem na samostatnou pr�vn� subjektivitu kostela), n�brž pouze držiteli, uživateli, spr�vci apod., nelze pak vysvětlit skutečnost, že je pr�vn� ř�d i praxe za vlastn�ky v době rozhodn�ho obdob� až dosud považovaly a považuj�, ačkoliv od poč�tku rozhodn�ho obdob� (po 25. �noru 1948) prokazatelně nedošlo k převodu (přechodu) vlastnick�ho pr�va na tyto subjekty (jako tomu bylo ve vztahu k jin�m nemovitostem z�konem č. 298/1990 Sb.).

343. �stavn� soud vzal v �vahu, že finančn� n�hrady nestoj� a ani nemus� st�t na ryze ekonomick�m a matematick�m z�kladě. Toho by bylo ostatně obt�žn� dos�hnout i proto, že by pak měly např�klad zahrnovat i n�hradu za už�v�n� st�tem odňat�ch nemovitost�, a to za dobu od jejich odnět�, př�padně alespoň za dobu proti�stavn� nečinnosti z�konod�rce. �stavn� soud i z důvodu respektov�n� principu minimalizace z�sahu a analogicky z důvodů, pro něž nemůže b�t např�klad podroben �stavn�mu přezkumu z�kon o st�tn�m rozpočtu, neshled�v� okolnost� zakl�daj�c� proti�stavnost to, že z�konod�rce stanovil v�ši finančn� n�hrady kombinovan�m způsobem, vych�zej�c�m z v�ce faktorů. Finančn� n�hrada (� 15) m� ve vztahu k jednotliv�m c�rkv�m proměnliv� charakter (různ� poměr mezi restitučn� n�hradovou složkou a vyrovn�vac� složkou). �stavn� soud přezkoumal i princip přechodn�ho obdob� degresivn�ho př�m�ho financov�n� (� 17). Vzhledem k charakteru n�mitek, dot�kaj�c�ch se porušen� z�kladn�ho pr�va (čl. 11 odst. 1 Listiny), a v dalš�m toliko obecně formulovan� diskriminaci a nerovnosti (neakcesorick�; v důsledku libovůle z�konod�rce), provedl �stavn� soud test racionality pr�vn� �pravy, kter� v tomto testu obst�la. Samostatně vyhodnotil i ot�zku n�božensk� neutrality st�tu dle čl. 2 odst. 1 s.

344. Z v�še uveden�ch důvodů �stavn� soud zrušil ustanoven� � 5 p�sm. i) ve slovech "spravedliv�" z�kona č. 428/2012 Sb. podle � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu, neboť je shledal rozporn�m s čl. 1 odst. 1 �stavy. N�vrh v č�sti směřuj�c� proti ustanoven�m � 19 až 25 z�kona č. 428/2012 Sb. �stavn� soud odm�tl podle � 43 odst. 2 p�sm. a) z�kona o �stavn�m soudu jako n�vrh zjevně neopodstatněn�. Ve zb�vaj�c� č�sti �stavn� soud n�vrh na zrušen� z�kona č. 428/2012 Sb. zam�tl podle � 70 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu jako nedůvodn�.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Jaroslav Fenyk, Vojen Güttler, Jan Musil a Pavel Rychetský.