Sp. zn. Pl. ÚS 46/10 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 104e písm. b/ zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 177/2011 účinný od 29.06.2011
| Schválené: | 31.05.2011 |
| Účinnost od: | 29.06.2011 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Pokuty. Blokové pokuty., Pojistné na sociální zabezpečení. Příspěvek na st. politiku zaměstnanosti. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 46/10 dne 31. května 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení § 104e písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ustanovení § 104e písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn
I.
Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
stavnmu soudu byl dne 8. listopadu 2010 doručen nvrh Nejvyššho sprvnho soudu (dle tž jen „navrhovatel“) na zrušen ustanoven 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů.
Navrhovatel tak učinil dle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen „zkon o stavnm soudu“), a to pot, co v souvislosti se svoj rozhodovac činnost v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky a 48 odst. 1 psm. a) zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, (dle tž jen „s. ř. s.“) dospěl k zvěru, že ustanoven 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, jehož m bt při řešen věci sp. zn. 4 Ads 6/2010 použito, je v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“).
V uveden věci sp. zn. 4 Ads 6/2010 je Nejvyššm sprvnm soudem rozhodovno o kasačn stžnosti proti usnesen Městskho soudu v Praze ze dne 14. zř 2009 č. j. 12 Cad 5/2009-13 o odmtnut žaloby proti rozhodnut Okresn sprvy socilnho zabezpečen Praha-zpad ze dne 19. nora 2009 č. j. 42010/220 9015 26.1.2009-1437/9/OM/3 o nevyhověn ždosti o prominut penle uloženho dle zkona č. 589/1992 Sb., o pojistnm na sociln zabezpečen a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti, ve zněn pozdějšch předpisů.
Navrhovatel vodem poukazuje na zkladn argument odmtacho usnesen Městskho soudu v Praze, jmž byl poukaz na ustanoven 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, vylučujc soudn přezkum ve věcech prominut penle za nezaplacen pojistnho na sociln zabezpečen. V dalšm rekapituluje pro posouzen věci relevantn ustanoven podstavnho prva, a to 104ch zkona č. 582/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, vyhlšku č. 161/1998 Sb., o promjen penle sprvami socilnho zabezpečen, ve zněn vyhlšky č. 329/2007 Sb., 70 psm. f) s. ř. s. a 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů. Navrhovatel upozorňuje na vvoj judikatury stavnho soudu, kdy v judikatuře přijat před činnost soudnho řdu sprvnho [usnesen sp. zn. I. S 282/2000 ze dne 27. 9. 2000 (U 35/19 SbNU 311)] zaujal stavn soud zdrženliv stanovisko k soudnmu přezkumu sprvnho uvžen ve věcech prominut penle za nezaplacen pojistnho na sociln zabezpečen. Z pohledu stavněprvnho pak argumentuje aktuln judikaturou stavnho soudu [nlez sp. zn. III. S 2556/07 ze dne 22. 7. 2009 (N 164/54 SbNU 93), usnesen sp. zn. III. S 103/06 ze dne 23. 1. 2007 (ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu nepublikovno; dostupn na http://nalus.usoud.cz), usnesen sp. zn. IV. S 2323/07 ze dne 13. 11. 2007 (U 11/47 SbNU 1047), usnesen sp. zn. IV. S 1136/08 ze dne 17. 4. 2009 a usnesen sp. zn. I. S 398/09 ze dne 17. 6. 2009 (ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu nepublikovna; obě dostupn na http://nalus.usoud.cz)], v nž opakovaně vyjdřil nutnost soudnho přezkumu rozhodnut o prominut daně podle 55a zkona č. 337/1992 Sb., o sprvě dan a poplatků, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen „daňov řd“). Nejvyšš sprvn soud m přitom za to, že postup sprvnho orgnu při promjen penle podle zkona č. 582/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, a podle 1 odst. 1 vyhlšky č. 161/1998 Sb., o promjen penle sprvami socilnho zabezpečen, ve zněn vyhlšky č. 329/2007 Sb., se neliš od postupu sprvnho orgnu při promjen přslušenstv daně z důvodu odstraněn tvrdosti. V obou přpadech totiž představuje povinnost zaplatit přslušenstv daně, resp. penle zsah do majetkov sfry častnka, tedy do jeho vlastnickho prva dle čl. 11 odst. 1 Listiny, a současně i zsah do prva na pokojn užvn majetku ve smyslu čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, přičemž prominut penle, obdobně jako prominut přslušenstv daně, znamen odvrcen tohoto zsahu. Vyhověn ždosti o prominut daně (jejho přslušenstv), jakož i penle za nezaplacen pojistnho na sociln zabezpečen, spočv dle navrhovatele na sprvnm uvžen sprvnho orgnu, pročež v obou přpadech je předmětem řzen posouzen jinch skutečnost (tvrdosti zkona), než kter vedly k vyměřen přslušenstv daně, resp. pojistnho na sociln zabezpečen a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti.
Ze všech takto vyložench důvodů navrhuje Nejvyšš sprvn soud ustanoven 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, pro rozpor s čl. 36 odst. 2 Listiny zrušit.
II.
Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnka řzen
Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně. Ve svm vyjdřen, doručenm stavnmu soudu dne 22. prosince 2010, předsedkyně Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Miroslava Němcov uvd, že ustanoven 104e bylo do zkona č. 582/1991 Sb. začleněno zkonem č. 590/1992 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, a někter dalš zkony, přičemž současn zněn předmětnho ustanoven bylo vloženo do zkona č. 582/1991 Sb. zkonem č. 151/2002 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm soudnho řdu sprvnho. Zkon č. 151/2002 Sb. byl Poslaneck sněmovně předložen vldou dne 1. řjna 2001 jako sněmovn tisk č. 1081. V důvodov zprvě vlda vyslovila přesvědčen, že navrhovan prava je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky a mezinrodnmi smlouvami, jimiž je Česk republika vzna. K napadenmu ustanoven vlda v důvodov zprvě sdělila, že prominut penle je opatřenm, kter může podle ustanoven 104ch zkona č. 582/1991 Sb. učinit Ministerstvo prce a socilnch věci z důvodu odstraněn tvrdosti zkona, a z thož důvodu může penle prominout tž Česk sprva socilnho zabezpečen nebo okresn sprva socilnho zabezpečen v rozsahu a za podmnek stanovench vyhlškou č. 161/1998 Sb., vydanou na zkladě zmocněn obsaženho v uvedenm zkonnm ustanoven. Vyloučen soudnho přezkumu zkonnosti tohoto rozhodnut o prominut penle vlda navrhla proto, že se jedn o řzen, kter m svou věcnou podstatou mimořdn charakter, neboť jeho obsahem je realizace zmocněn sprvnho orgnu překročit rmec obecně stanoven hmotněprvn pravy a svm rozhodnutm zbavit někoho nutnosti plněn jemu zkonem danch povinnost. Ke koncepci vyloučen soudnho přezkumu vedla vldu prvě mimořdnost tohoto typu řzen.
Předsedkyně Poslaneck sněmovny uvd dle, že prv čten sněmovnho tisku 1081 proběhlo 25. řjna 2001, stavně prvn vbor pak tisk projednal na sv 97. schůzi dne 18. ledna 2002, přičemž doporučil Poslaneck sněmovně, aby nvrh zkona přijala ve zněn jeho komplexnho pozměňovacho nvrhu, jenž převzal dikci ustanoven 104e ve zněn předloženm vldou. Ve druhm čten, kter proběhlo ve dnech 30. ledna a 8. nora 2002, nebyl k předmětnmu ustanoven vznesen ždn pozměňovac nvrh. Poslaneck sněmovna nvrh zkona přijala ve třetm čten dne 15. nora 2002 poměrem 149 hlasů pro ze 159 přtomnch poslanců. Vyjdřen obsahuje i informaci o dalšm průběhu legislativnho procesu, dle nž Sent nvrh zkona schvlil dne 21. března 2002, prezident jej podepsal 26. března 2002 a premir dne 2. dubna 2002; ve Sbrce zkonů byl zkon zveřejněn dne 17. dubna 2002 pod čslem 151/2002 Sb.
Zvěrem se ve vyjdřen konstatuje, že zkon č. 151/2002 Sb. byl přijat po řdně provedenm zkonodrnm procesu, podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšen ve Sbrce zkonů, jakož i vyjadřuje stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou Česk republiky a prvnm řdem, přičemž je na stavnm soudu, aby v souladu s podanm nvrhem Nejvyššho sprvnho soudu posoudil stavnost ustanoven 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, a vydal přslušn rozhodnut.
Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh i Sentu Parlamentu Česk republiky. vodem svho vyjdřen, doručenho stavnmu soudu dne 15. prosince 2010, jeho předseda Milan Štěch rekapituluje legislativn vvoj pravy ustanoven 104e zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen. Uvd, že předmětn ustanoven bylo vtěleno do zkona č. 582/1991 Sb. při jeho prvn novelizaci proveden zkonem č. 590/1992 Sb., tedy ještě v době před ustavenm Sentu. Uvedenm zkonem byla do čsti šest, upravujc řzen, vložena nov hlava čtvrt ( 104a až 104h) tkajc se řzen ve věcech pojistnho na sociln zabezpečen a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti. V ustanoven 104e bylo stanoveno, že proti rozhodnut ve věcech pojistnho, kter bylo vydno v odvolacm řzen, lze podat opravn prostředek k soudu (s odkazem na 244 a nsl. občanskho soudnho řdu, jež zakotvovaly vluku, dle nž soudy nepřezkoumvaly rozhodnut o ždostech na plněn, na něž nen nrok, nebo o ždostech o odstraněn tvrdosti zkona). V dalšm obdob - již po ustaven Sentu - bylo ustanoven 104e předmětnho zkona změněno v souvislosti s přijetm zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, v němž bylo reagovno na to, že stavn soud nlezem sp. zn. Pl. S 16/99 ze dne 27. 6. 2001 (N 96/22 SbNU 329; 276/2001 Sb.) zrušil čst ptou občanskho soudnho řdu. V soudnm řdu sprvnm bylo nově upraveno tž soudn přezkoumvn rozhodnut sprvnch orgnů, včetně pravy, podle nž ze soudnho přezkoumn jsou vyloučeny kony sprvnho orgnu, jejichž přezkoumn vylučuje zvlštn zkon. prava obsažen v soudnm řdu sprvnm byla souběžně promtnuta do věcně souvisejcch zkonnch prav, a to v rmci zkona č. 151/2002 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm soudnho řdu sprvnho. Byla v něm obsažena i novelizace zkona o organizaci a provděn socilnho zabezpečen (čst patnct), jež zakotvila i situace, kdy určit rozhodnut jsou ze soudnho přezkumu vyloučena, přičemž jednm z těchto přpadů (čl. XV bod 8) bylo zakotven novho zněn ustanoven 104e psm. b), podle kterho ze soudnho přezkumu jsou vyloučena rozhodnut o prominut penle ( 104ch). Vlda uvedenou koncepci vyloučen soudnho přezkumu odůvodnila „mimořdnost tohoto typu řzen“.
Předseda Sentu ve svm vyjdřen dle uvd, že předmětn nvrh zkona byl po schvlen v Poslaneck sněmovně postoupen Sentu dne 25. nora 2002. V Sentu byl pak jako sentn tisk č. 224 projednn ve vboru stavně-prvnm a vboru pro zemn rozvoj, veřejnou sprvu a životn prostřed, přičemž oba doporučily Sentu nvrh tohoto tzv. doprovodnho zkona schvlit ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Sent nsledně nvrh zkona projednal na sv 15. schůzi (3. funkčn obdob) dne 21. března 2002. K nvrhu zkona vystoupil zstupce předkladatele, jmž byl ministr spravedlnosti, a zpravodajka stavně-prvnho vboru, kter přednesla společnou zprvu obou již zmněnch vborů, přičemž ani v jednom z těchto vystoupen nebyla vslovně zmněna problematika souvisejc s ustanovenm 104e psm. b) danho zkona. O nvrhu, aby Sent projevil vůli nvrhem zkona se nezabvat (s odůvodněnm, že po schvlen nvrhu zkona o soudnm řdu sprvnm je nezbytn schvlit i nvrh tzv. doprovodnho zkona), Sent rozhodl bezprostředně hlasovnm č. 95, v němž z přtomnch 43 sentorek a sentorů při kvoru 22 se pro nvrh vyslovilo 38, proti 1, čmž projednvn nvrhu zkona v Sentu skončilo.
Ve vyjdřen se konstatuje, že při projednvn nvrhu předmětnho zkona ani v Sentu ani v předchoz fzi legislativnho procesu nezazněl nzor, že by dikce jeho ustanoven 104e mohla či měla bt považovna za rozpornou s stavnmi principy, protože tm může dojt k zsahu do zkladnch prv a svobod, proti němuž by neexistovala ochrana ze strany moci soudn. V tto souvislosti se v něm odkazuje i na judikaturu stavnho soudu z roku 2000, dle nž je stavně akceptovateln vyloučen soudnho přezkumu rozhodnut sprvnch orgnů o ždostech na plněn, na kter nen nrok, nebo o odstraněn tvrdosti zkona.
Zvěrem předseda Sentu konstatuje, že je na stavnm soudu, aby stavnost nvrhem napadenho ustanoven 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, posoudil a aby ve věci rozhodl. Nadto se ve vyjdřen poznamenv, že pokud by nvrhu Nejvyššho sprvnho soudu mělo bt vyhověno, pak by bylo čeln zaujmout jednoznačn nzor i k dalšm přpadům, kdy jsou v přslušnch zkonech určit rozhodnut sprvnch orgnů vyloučena ze sprvnho přezkumu (kupř. v pravě obsažen v čsti patnct, sedmnct, osmnct, devatenct zkona, kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm soudnho řdu sprvnho), přičemž jde o přpady rozhodnut ve věcech tkajcch se odstraněn tvrdosti či plněn, na kter nen prvn nrok.
III.
Upuštěn od stnho jednn
Dle ustanoven 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. může stavn soud se souhlasem častnků od stnho jednn upustit, nelze-li od něj očekvat dalš objasněn věci. Vzhledem k tomu, že jak navrhovatel ve svm nvrhu ze dne 4. listopadu 2010, tak i častnci řzen v přpise předsedkyně Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, doručenm stavnmu soudu dne 20. května 2011, a předsedy Sentu Parlamentu Česk republiky, doručenm stavnmu soudu dne 18. května 2011, vyjdřili svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn, a dle vzhledem k tomu, že stavn soud m za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, bylo od něj v předmětn věci upuštěno.
IV.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele
Nvrh na zrušen ustanoven 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, byl podn Nejvyššm sprvnm soudem dle ustanoven 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů.
Jak bylo již uvedeno v naraci, ve věci sp. zn. 4 Ads 6/2010 je Nejvyššm sprvnm soudem rozhodovno o kasačn stžnosti proti usnesen Městskho soudu v Praze ze dne 14. zř 2009 č. j. 12 Cad 5/2009-13 o odmtnut žaloby proti rozhodnut Okresn sprvy socilnho zabezpečen Praha-zpad ze dne 19. nora 2009 č. j. 42010/220-9015-26.1.2009-1437/9/OM/3 o nevyhověn ždosti o prominut penle uloženho dle zkona č. 589/1992 Sb., o pojistnm na sociln zabezpečen a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti, ve zněn pozdějšch předpisů.
Nejvyšš sprvn soud pot, co v souvislosti se svoj rozhodovac činnost v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky dospěl k zvěru, že ustanoven 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, jehož m bt při řešen věci sp. zn. 4 Ads 6/2010 použito, je v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny, kmenov řzen dle 48 odst. 1 psm. a) s. ř. s. usnesenm ze dne 21. zř 2010 č. j. 4 Ads 6/2010-36 přerušil a stavnmu soudu předložil předmětn nvrh na kontrolu norem.
Smyslem konkrtn kontroly norem dle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky je soudn kontrola stavnosti zkona, resp. jeho jednotlivho ustanoven, jehož m bt obecnm soudem použito při projednn a rozhodnut určit konkrtn věci. Tm je rovněž vymezen prostor obecnho soudu pro postup dle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky, jenž je omezen toliko a vlučně na v dan věci relevantn hmotn a procesn prvo. Procesn podmnkou aktivn legitimace obecnho soudu dle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, je tudž takov pozice zkona, přp. jeho jednotlivho ustanoven, jehož zrušen je navrhovno, k předmětu kmenovho řzen, jež zakld pro posouzen věci ze strany obecnho soudu rozhodovac důvody.
Jak vyplv z popisu předmětnho řzen u obecnho soudu, lze na straně navrhovatele konstatovat naplněn podmnek jeho aktivn legitimace pro řzen o kontrole norem.
V.
Petit nvrhu a dikce napadenho prvnho předpisu
Dle petitu nvrhu se Nejvyšš sprvn soud domh, aby stavn soud nlezem „ustanoven 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů,“ zrušil.
Dle ustanoven 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, ze soudnho přezkumu jsou vyloučena rozhodnut o „prominut penle ( 104ch)“.
VI.
stavn konformita kompetence a legislativnho procesu
stavn soud v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu je v řzen o kontrole norem povinen posoudit, zda napaden zkon, jeho jednotliv ustanoven, přp. jin prvn předpis nebo jeho jednotliv ustanoven byly přijaty a vydny v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
Ze sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv, jakož i vyjdřen předsedkyně Poslaneck sněmovny a předsedy Sentu Parlamentu Česk republiky bylo zjištěno, že Poslaneck sněmovna schvlila nvrh předmětnho zkona, tj. zkona č. 151/2002 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm soudnho řdu sprvnho, ve 3. čten na sv 46. schůzi dne 15. nora 2002 v hlasovn č. 596 usnesenm č. 2106, kdy z přtomnch 159 poslankyň a poslanců se pro jeho přijet vyslovilo 149 poslankyň a poslanců. Dne 21. března 2002 nvrh zkona projednalo na sv 15. schůzi třetho funkčnho obdob plnum Sentu a usnesenm č. 327 Sent projevil vůli nvrhem zkona se nezabvat. Předmětn usnesen bylo přijato v hlasovn č. 95, v němž z přtomnch 43 sentorek a sentorů při kvoru 22 se pro nvrh vyslovilo 38, proti 1.
Předmětn zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl pod č. 151/2002 Sb. řdně vyhlšen v čstce 61 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 17. dubna 2002, a dle čl. XXVII nabyl činnosti dnem 1. ledna 2003.
Vychzeje z uvedench skutečnost, stavn soud konstatuje, že zkon č. 151/2002 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm soudnho řdu sprvnho, byl přijat v souladu s stavnmi kautelami tkajcmi se kompetence a legislativnho procesu.
VII.
Obsahov soulad napadenho zkonnho ustanoven s stavnm pořdkem
Prvn institut prominut penle za nezaplacen pojistnho na sociln zabezpečen byl do zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, vtělen jeho novelou provedenou zkonem č. 241/1994 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 589/1992 Sb., o pojistnm na sociln zabezpečen a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 100/1988 Sb., o socilnm zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 54/1956 Sb., o nemocenskm pojištěn zaměstnanců, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 88/1968 Sb., o prodloužen mateřsk dovolen, o dvkch v mateřstv a o přdavcch na děti z nemocenskho pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon Česk nrodn rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon Česk nrodn rady č. 550/1991 Sb., o všeobecnm zdravotnm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon Česk nrodn rady č. 592/1992 Sb., o pojistnm na všeobecn zdravotn pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů. Důvodov zprva vldnho nvrhu předmětn novely zkona o organizaci a provděn socilnho zabezpečen ve prospěch zaveden prvnho institutu prominut penle za nezaplacen pojistnho na sociln zabezpečen argumentovala takto: „Zavd se možnost z důvodu odstraněn tvrdosti prominout penle jednotlivm pltcům pojistnho na sociln zabezpečen. Vychz se přitom z obdobnho institutu (prominut přslušenstv daně), kter upravuj předpisy o sprvě dan a poplatků. Zsady platn pro tento institut v oblasti dan se přebraj i do oblasti pojistnho na sociln zabezpečen.“.
stavn soud v usnesench sp. zn. IV. S 226/09 ze dne 23. 10. 2009, IV. S 2323/07 ze dne 13. 11. 2007 (U 11/47 SbNU 1047), III. S 103/06 ze dne 23. 1. 2007, IV. S 1136/08 ze dne 17. 4. 2009, I. S 398/09 ze dne 17. 6. 2009, III. S 963/09 ze dne 14. 7. 2009 (usnesen jsou dostupn na http://nalus.usoud.cz) dospěl k zvěru, dle něhož, připustil- li Nejvyšš sprvn soud, jehož judikatura se rozhodujcm způsobem podl na sjednocovn rozhodovac praxe sprvnho soudnictv, ve věcech založench na sprvnm uvžen možnost soudnho přezkumu, ktermužto zvěru stavn soud nem z konstitucionalistickch hledisek důvod oponovat, je třeba považovat za procesn prostředky k ochraně prv i ty, kter zakotvuje soudn řd sprvn. Jinmi slovy vyjdřeno, ve věcech založench na sprvnm uvžen je třeba považovat za procesn prostředky k ochraně prv dle ustanoven 75 odst. 1 zkona o stavnm soudu i ty, kter zakotvuje soudn řd sprvn.
Předmětn judikatura vystila v nlez sp. zn. III. S 2556/07 (viz vše), v němž stavn soud k ustanoven 55a zkona č. 337/1992 Sb. (platnho do 31. 12. 2010) konstatoval, že daňov řd upravuje možnost podat proti rozhodnut sprvce daně řdn opravn prostředky (čst čtvrt, 48 a nsl.) a tzv. „mimořdn opravn prostředky“ (čst pt, 54 a nsl.), mezi něž zkon zařadil i prominut daně podle 55a tohoto zkona, přičemž nen rozhodn, že prominut daně nen typickm mimořdnm opravnm prostředkem. V tomto řzen ministerstvo může daň zcela nebo čstečně prominout z důvodů nesrovnalost vyplvajcch z uplatňovn daňovch zkonů nebo u přslušenstv z důvodů odstraněn tvrdosti. Předmětem tohoto řzen je tedy posouzen skutečnost jinch, než kter vedly k vyměřen daně, a nelze tak řci, že by v něm opakovaně byla posuzovna sprvnost vyměřen daně, a že by tak byla otevřena cesta k opakovanmu soudnmu přezkumu stejnch skutečnost, jako byly či mohly bt zkoumny k žalobě proti rozhodnut o vyměřen daně. Současně pak jsou stanoveny určit nov podmnky, za nichž lze ždosti vyhovět. Nejedn se tedy o dobrodin rozhodujcho orgnu, kter by spočvalo na jeho ničm nelimitovan vaze. Ustanoven 55a tedy upravuje prominut daně či jejho přslušenstv, a to kombinac neurčitho prvnho pojmu a sprvnho uvžen; neurčit prvn pojem, zde představovan „důvody nesrovnalost vyplvajcch z uplatňovn daňovch zkonů“ a „důvodem odstraněn tvrdosti“ přitom nelze obsahově dostatečně přesně vymezit a jeho aplikace zvis na posouzen v každm jednotlivm přpadě. Zkonodrce tm vytvořil prostor veřejn sprvě, aby zhodnotila, zda konkrtn situace je neurčitmu prvnmu pojmu podřaditeln či nikoli, přičemž s existenc určitho skutkovho stavu nen jednoznačně spojen jedin možn prvn nsledek; je pak prvě na uvžen sprvnho orgnu - ve stanovench mezch - takov nsledek určit, jmenovitě zda ždosti daňovho dlužnka vyhovět a daň či jej přslušenstv prominout. Prvě dodržen těchto mez - sprvnho uvžen či jejich zneužit - však ve sprvnm soudnictv přezkoumateln dle prvnho nzoru stavnho soudu je, jak ostatně plyne vslovně z ustanoven 78 odst. 1 s. ř. s.; je zde totiž oprvněn častnka řzen požadovat, aby rozhodnut sprvnho orgnu bylo vydno v řdnm řzen vymezenm normami hmotnho i procesnho („daňovho“) prva a s vyloučenm přpadn svvole. Prvo na řdn proces je proto tm veřejnm subjektivnm procesnm prvem, jež by mohlo bt dotčeno, resp. porušeno, a jehož ochrany se lze u soudu dovolat, i když zde subjektivn prvo na poskytnut posuzovan levy nen.
stavn soud přitom odkzal i na judikaturu Nejvyššho sprvnho soudu, předevšm pak na prvn nzor vysloven Nejvyššm sprvnm soudem v rozsudku č. j. 6 A 69/2000-55, dle něhož rozhodnut zvisejc na diskreci sprvnho orgnu (mj. i rozhodnut o prominut daně podle 55a daňovho řdu) je přezkoumateln co do dodržen předepsanho procesnho postupu a dodržen mez sprvnho uvžen.
Opačn interpretace daňovho řdu a soudnho řdu sprvnho by pak dle stavnho soudu založila stav omezen (vyloučen) prva na soudn ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny.
stavn soud přitom poznamenv, že prvn zvěry plynouc z dan judikatury plně dopadaj i na současnou prvn pravu, obsaženou v 259 a 260 zkona č. 280/2009 Sb., daňov řd.
Zkladn pro posouzen předmětn věci je otzka, zdali uveden prvn nzor dopad analogicky i na soudn přezkum rozhodnut o prominut penle za nezaplacen pojistnho na sociln zabezpečen.
Jelikož ani daňov řd ani soudn řd sprvn neobsahovaly explicitn konkrtn pravu vyloučen soudnho přezkumu rozhodnut sprvce daně o prominut daně či jejho přslušenstv dle 55a daňovho řdu, prvn zvěr stavnho soudu ve prospěch takovho přezkumu v nastněn judikatuře (zejmna pak v nlezu sp. zn. III. S 2556/07) vystil v stavně konformn interpretaci relevantnch ustanoven daňovho řdu a soudnho řdu sprvnho - tato judikatura nebyla z uvedenho důvodu přijata v řzen o kontrole norem, nbrž v řzen o stavnch stžnostech.
Ve srovnn institutů rozhodnut sprvce daně o prominut daně či jejho přslušenstv a rozhodnut orgnů socilnho zabezpečen o prominut penle za nezaplacen pojistnho na sociln zabezpečen stavn soud přisvědčuje stanovisku zkonodrce o jejich analogick povaze. Tato analogick povaha je dna dvěma znaky: Tm prvnm je podobnost penle za nezaplacen daně a penle za nezaplacen pojistnho na sociln zabezpečen - v obou přpadech je definičn znak obou institutů součst obecnějš kategorie (genus proximum) - oba tyto instituty představuj prvn nsledek nezaplacen hrady veřejnoprvn povahy, hrady, jež je stanovena zkonem a jejmž čelem (v rozdln mře) je zajišťovn veřejnch dober (statků) veřejnou moc. Analogickm znakem druhm je srovnateln čel prominut penle v obou přpadech, jmž je odstraněn tvrdosti v jednotlivch přpadech a za konkrtnch okolnost, jež nejsou v plnosti obecně předvdateln zkonem a jejichž posouzen je předmětem sprvnho uvžen.
Je-li u prvnho institutu prominut penle za nezaplacen pojistnho na sociln zabezpečen - na rozdl od situace u prvnho institutu prominut daně a jejho přslušenstv - v přpadě ustanoven 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, dna vslovn zkonn překžka soudnho přezkumu, tak naznačen analogie - na rozdl od postupu obsaženho v nlezu sp. zn. III. S 2556/07 - nemůže vst pouze k stavně konformn interpretaci relevantnho jednoduchho prva, nbrž nutně st v derogačn zvěr v důsledku rozporu ustanoven 104e psm. b) zkona č. 582/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, s čl. 36 odst. 2 Listiny.
stavn soud přitom v tto souvislosti zdůrazňuje, že předmětem soudnho přezkumu rozhodnut o prominut penle za nezaplacen pojistnho na sociln zabezpečen nen meritum věci; je jm toliko dodržen mez sprvnho uvžen, je jm ochrana řdnho procesu a vyloučen svvole v rozhodovn, čili garance prva na řdn proces, i když v těchto přpadech hmotn subjektivn prvo na poskytnut posuzovan levy (prominut penle) dno nen.
K požadavku častnka řzen na vysloven jednoznačnho nzoru i k dalšm přpadům vyloučen rozhodnut sprvnch orgnů ve věcech tkajcch se odstraněn tvrdosti či plněn, na kter nen prvn nrok, ze sprvnho přezkumu stavn soud konstatuje, že posouzen stavn konformity každ takov zkonn pravy nutně vyžaduje konkrtn přezkum naplněn podmnek analogickho uplatněn prvnch zvěrů plynoucch z relevantn judikatury stavnho soudu, zejmna pak z nlezu sp. zn. III. S 2556/07.