Ve věci návrhu na zrušení § 32 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. 166/1995 účinný od 15.08.1995

Schválené: 14.06.1995
Účinnost od: 15.08.1995
Autor: Ústavního soudu
Oblast: NACIONALIZACE PŮDY A POZEMKOVÉ REFORMY., VLASTNICTVÍ K PŮDĚ A KE STAVBÁM., Převody vlastnictví a práva hospodaření., Zmírnění následků majetkových křivd. "Restituce".

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení § 32 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. 166/1995 účinný od 15.08.1995
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 166/1995 s účinností od 15.08.1995
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

166/1995 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu České republiky
Jménem České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 14. června 1995 v plénu ve věci návrhu Krajského soudu v Praze na zrušení § 32 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., takto:

Ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb. a zákona ČNR č. 39/1993 Sb., se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodněn:

Sent 19 Ca Krajskho soudu v Praze v řzen o opravnch prostředcch proti rozhodnut Okresnho řadu, pozemkovho řadu Přbram a Okresnho řadu, pozemkovho řadu Benešov ve věci spisov značky 19 Ca 201/94 a 19 Ca 110/94 dospěl k zvěru, že ustanoven 32 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 183/1993 Sb., jehož m bt při řešen těchto věc použito, je v rozporu s ustanovenm člnku 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod. V důsledku existence napadenho ustanoven pozemkov řady rozhoduj o obnově vlastnictv původnch vlastnků, aniž by dosavadn vlastnci nebo jejich prvn nstupci byli vlastnickho prva nabytho zkonnm způsobem zbaveni. Zkon č. 142/1947 Sb., o revizi prvn pozemkov reformy, neobsahuje zvlštn ustanoven o přechodu vlastnickho prva k přidělenm nemovitostem na přdělce, a proto vlastnictv k nemovitostem zde přechzelo na přdělce rozhodnutm přslušnho orgnu o přdělu, kter nabylo prvn moci. Tito přdělci se stali vlastnky přidělench nemovitost, i když přechod vlastnickho prva k přidělenm nemovitostem nebyl zapsn do pozemkov knihy. Rozhodnutm podle napadenho ustanoven 32 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 183/1993 Sb., by tedy došlo k obnoven vlastnickho prva k přidělenm nemovitostem původnm vlastnkům nebo na jejich mstě oprvněnm osobm, kteržto obnoven by ve svch důsledcch bylo vyvlastněnm nemovitosti dosavadnm vlastnkům, avšak bez splněn podmnek stanovench v člnku 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod. Z uvedench důvodů sent 19 Ca Krajskho soudu v Praze navrhl, aby stavn soud ustanoven 32 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 183/1993 Sb., zrušil.

Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky se v dopise ze dne 2. 3. 1995, podepsanm jejm předsedou PhDr. Milanem Uhdem, vyjdřila tak, že smyslem přijat prvn pravy bylo rozlišen způsobu přechodu vlastnickho prva při pozemkovch reformch. Poslaneck sněmovna nen přesvědčena o sprvnosti nzoru Krajskho soudu v Praze, že v uvedenm přpadě neplat princip intabulace a že vlastnictv přešlo vrokem řednm, pokud došlo k rozhodnut o přdělu v době platnosti obecnho zkona občanskho z roku 1811. Je však možno připustit, že spornou může bt otzka, jak posuzovat prvn důsledky přdělov listiny vydan za činnosti občanskho zkonku č. 141/1950 Sb., kter princip intabulace zrušil. Zkon byl schvlen potřebnou většinou poslanců Poslaneck sněmovny dne 1. 6. 1993, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen. Zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a našm prvnm řdem, a je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem na zrušen ustanoven 32 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 183/1993 Sb., posoudil stavnost tohoto zkona a vydal přslušn rozhodnut.

Z těsnopiseck zprvy o 9. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ve dnech 15. až 17. května 1993 a dne 1. června 1993 vyplv, že zkon č. 183/1993 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn pozdějšch předpisů, obsahujc sporn ustanoven 32 odst. 3, byl dne 1. 6. 1993 přijat potřebnou většinou, totiž hlasy 98 poslanců (ustanoven 39 odst. 1 a 2 stavy). Jak je patrno ze sněmovnho tisku č. 212, citovan ustanoven nebylo obsaženo ve vldnm nvrhu, ale bylo zařazeno teprve do společn zprvy vborů (sněmovn tisk č. 344). Tento zkon byl vyhlšen v čstce 46 Sbrky zkonů Česk republiky, rozeslan dne 29. června 1993. Lze tedy mt za to, že zkon byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu).

Prvou z otzek v projednvan věci je otzka, zda obecn zkonk občansk z roku 1811, jenž platil i v době vydn zkona č. 142/1947 Sb., o revizi prvn pozemkov reformy, vylučoval či nevylučoval rozlišen mezi přechodem a převodem vlastnictv. Již autoři Komentře k Československmu obecnmu zkonku občanskmu zaujali stanovisko, že takov rozlišen je opodstatněno (Komentř k Československmu obecnmu zkonku občanskmu, dl druh, Praha 1935, str. 463 a nsl.). Jejich argumentace je založena na tom, že o přechod vlastnictv jde v přpadech autoritativnch vroků (ať soudů nebo řadů), přičemž odpověď na otzku, zda a kdy došlo ke zmněnmu přechodu vlastnictv, třeba hledat v přslušnch ustanovench vztahujcch se k uvedenm vrokům. Proto tak, podle jejich nzoru, je třeba knihovnho zpisu jako podmnky nabyt vlastnictv k nemovitostem v těchto přpadech jen tam, kde přslušn předpisy to vslovně vyžaduj. Pouze při nabvn vlastnictv k nemovitostem převodem je jedinm titulem, a to vzhledem k ustanoven 424 obecnho zkonku občanskho, smlouva o převodu nemovitosti, a proto v tomto přpadě je nutn podle ustanoven 431 obecnho zkonku občanskho jako dalš podmnka nabyt vlastnictv intabulace.

Tento nzor autorů zmněnho komentře sdl i stavn soud, neboť m oporu v řadě přpadů, ve kterch dochzelo k nabyt vlastnictv k nemovitostem bez zřetele na zmněn intabulačn princip. Tak tomu bylo např. u nabyt vlastnictv vydražen nemovitosti vydražitelem udělenm přklepu ( 156, 237 ex. ř.), nabyt vlastnictv a věcnch prv k nemovitostem vyvlastněnm, jakmile byla zaplacena nebo k soudu složena nhrada vyměřen ve vyvlastňovacm řzen ( 34 zkona z 18. 2. 1878 č. 30 ř. z.), nabyt vlastnictv převzetm držby přidělen půdy ( 5 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb.). Tyto přpady přechodu vlastnictv k nemovitostem byly tedy zležitost lex specialis a pouze v něm bylo možno hledat odpověď na již položenou otzku. Byla-li tedy v přpadech přechodu vlastnictv k nemovitostem předpokldna jako podmnka nabyt vlastnictv zmněn intabulace, musela tato podmnka bt v lex specialis vslovně uvedena. Tak se tak stalo v přpadě nhradovho zkona ze dne 8. 4. 1920 č. 329, zce navazujcho na přdělov zkon ze dne 30. 1. 1920 č. 81 a zborov zkon ze dne 16. 4. 1919 č. 215. Jestliže v ustanoven 5 zborovho zkona bylo uvedeno, že zborem uvedenm v 1 nabv Československ republika prva zabran majetek přejmat a přidělovat ( 10, 11) a v 27 přdělovho zkona se konečn rozhodnut pozemkovho řadu a dohody, opatřen jeho schvalovac doložkou, kladou na roveň vkladnm listinm, z ustanoven 26 až 29 nhradovho zkona jasně vyplv, že stt i přdělce nabvali vlastnictv k zabranmu majetku či přdělu teprve zpisem v pozemkov knize. Při jinm vkladu, jenž by vychzel z principu nepodmněnosti intabulačnho principu, jako obecn, ždnou vjimku nepřipouštějc podmnky nabyt vlastnictv k nemovitostem, by totiž tato ustanoven, vzhledem k ustanoven 431 obecnho zkonku občanskho a v něm obsaženmu intabulačnmu principu, byla nadbytečn. Souhrnně vyjdřeno, vyžadovala-li ustanoven 26 až 29 nhradovho zkona jako podmnku nabyt vlastnictv k nemovitostem vslovně vklad vlastnickho prva -- převzetm nemovitost zabranch podle 5 zborovho zkona zde byl rozuměn knihovn vklad vlastnickho prva pro stt -- nemohlo vslovn stanoven tto podmnky zde znamenat nic jinho, než že existovaly i přpady, jež z principu intabulace nevychzely.

Zkon ze dne 11. 7. 1947 č. 142, o revizi prvn pozemkov reformy, jenž, jak plyne z jeho nzvu, podrobil revizi pravu pozemkovho vlastnictv provedenou podle zborovho zkona ze dne 16. 4. 1919 č. 215, a to pokud jde o majetek uveden v ustanoven 1 zkona, postrd podrobnějš pravu postupů při zabrn nemovitost podrobench revizi, a proto v tomto směru odkazuje v ustanoven 17 pro řzen podle tohoto zkona na přiměřen použit zborovho zkona, jakož i zkonů jej doplňujcch. To znamen, že tam, kde zkon č. 142/1947 Sb. nestanov něco odlišnho nebo nestanov vůbec nic, použije se vše uvedench zkonů upravujcch prvn pozemkovou reformu, stanov-li však vslovně jinak, použije se tohoto zkona. Pokud jde o přděly a přdělov řzen, postrd zkon č. 142/1947 Sb. ustanoven, jež by se dotkalo principu intabulace, neboť v ustanoven 8 odst. 8 pouze stanov, že pro pravu prvnch poměrů vztahujcch se na přidělenou půdu plat přiměřeně ustanoven čsti čtvrt zkona ze dne 8. května 1947 č. 90 Sb., o proveden knihovnho pořdku stran konfiskovanho nepřtelskho majetku a o pravě některch prvnch poměrů vztahujcch se na přidělen majetek. Vzhledem k ustanoven 17 zkona č. 142/1947 Sb., podle kterho pro řzen podle tohoto zkona, včetně vyvlastněn půdy podle 1 odst. 3, platily -- s vhradou ustanoven 8 -- přiměřeně přslušn předpisy zborovho zkona a zkonů jej doplňujcch, to tedy dle znamen, že požadavek intabulace jako podmnky nabyt vlastnictv k přidělenm nemovitostem, zakotven v ustanoven 28 nhradovho zkona, platil i po nabyt činnosti citovanho zkona č. 142/1947 Sb. Tomuto zvěru nasvědčuje ostatně i dikce ustanoven 1 odst. 9 zkona č. 46/1948 Sb., o nov pozemkov reformě, vslovně podmiňujcho dovršen převodu vlastnictv knihovnm zpisem. Potud tedy nzor navrhovatele, že vlastnictv k nemovitostem přidělenm podle zkona č. 142/1947 Sb. přechzelo v době platnosti obecnho zkonku občanskho již uvedenm rozhodnutm přslušnho orgnu o přdělu, neobstoj. V tto souvislosti třeba dodat, že pod pojem "rozhodnut" třeba subsumovat nejen sprvn akty v jejich vlastnm slova smyslu, ale i opatřen jakhokoliv druhu učiněn pozemkovm řadem při provděn pozemkov reformy, tedy i vydn přdělov listiny.

Odlišn situace nastala teprve činnost občanskho zkonku č. 141/1950 Sb. umožňujcho v ustanoven 111 odst. 1 nabyt vlastnictv k věcem jednotlivě určenm, tedy i k nemovitostem, již samou smlouvou. Obdobně zde ustanovenm 114 pozbyl zpis v pozemkov knize konstitutivn povahu i v přpadech přechodu vlastnictv vrokem soudu, řadu nebo orgnu veřejn sprvy. stavn soud m proto za to, že vzhledem k těmto ustanovenm byl v našem prvnm řdu dnem činnosti občanskho zkonku z roku 1950, tj. dnem 1. 1. 1951, vslovně opuštěn intabulačn princip. Po činnosti uvedenho občanskho zkonku zůstalo tedy jedinou podmnkou nabyt vlastnictv k přidělenm nemovitostem přdělov řzen završen vydnm přdělov listiny, takže přdělci podle zkona č. 142/1947 Sb., u nichž vklad vlastnickho prva do pozemkovch knih nebyl do 31. 12. 1950 proveden, nabyli vlastnickho prva k nim dnem 1. 1. 1951, tj. dnem činnosti občanskho zkonku č. 141/1950 Sb. Vzhledem k ustanovenm 111 odst. 1, 114 cit. občanskho zkonku nebylo již podmnkou nabyt vlastnictv k nemovitostem, ať již převodem či přechodem, převzet držby -- podmnka odevzdn nezbytn k převodu vlastnictv byla stanovena pouze u věc určench podle druhu -- což znamen, že i u přdělů podle zkona č. 46/1948 Sb. přešlo vlastnictv k přidělen nemovitosti na přdělce již na zkladě prvoplatn přdělov listiny.

Ustanoven 32 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn pozdějšch předpisů, odpovd tedy, pokud jde o přděly podle zkona č. 142/1947 Sb., prvnmu stavu, jak existoval do dne činnosti zkona č. 141/1950 Sb., a v tomto směru tento prvn stav pouze konstatuje. Tm, že citovan ustanoven při tom zcela pomj změnu režimu nabvn vlastnictv k nemovitostem po 1. 1. 1951, pomj tm i to, že vedle skupiny vlastnků, kteř nabyli vlastnictv k přidělenm nemovitostem podle zkona č. 142/1947 Sb. intabulac, zde existuje tak skupina, kter vlastnictv k nemovitostem přidělenm podle cit. zkona nabyla činnost občanskho zkonku z roku 1950. Do tto skupiny lze zahrnout jak přdělce podle zkona č. 142/1947 Sb., tak i přdělce podle zkona č. 46/1948 Sb., u nichž se do činnosti občanskho zkonku z roku 1950 předpokldalo jako podmnka přechodu vlastnictv převzet držby.

Takov postup je však podle nzoru stavnho soudu v rozporu s principem rovnosti obsaženm v člnku 1 Listiny zkladnch prv a svobod. stavn soud Česk republiky se v řadě nlezů (zejmna č. 3 a 9 Sbrky nlezů a usnesen stavnho soudu Česk republiky, svazek 1) ztotožnil s chpnm stavnho principu rovnosti, jak byl vyjdřen stavnm soudem ČSFR v rozhodnut č. 11/1992 Sbrky usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR: "Je jistě věc sttu, aby v zjmu zajištěn svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Ani zde však nesm postupovat zcela libovolně. Pokud zkon určuje prospěch jedn skupiny a zroveň tm stanov neměrn povinnosti jin, může se tak stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty.". V projednvan věci zkonodrce postup zakldajc uvedenou nerovnost ničm nezdůvodnil a stěž by ostatně tak mohl učinit přpadnm poukazem na to, že od činnosti občanskho zkonku z roku 1950 při nabvn vlastnictv k nemovitostem přidělenm podle zkona č. 142/1947 Sb., resp. podle zkona č. 46/1948 Sb., stejně jako k nemovitostem vůbec, platil v principu již odlišn, intabulaci ani držbu nevyžadujc režim.

stavn soud proto z uvedench důvodů rozhodl tak, že ustanoven 32 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 183/1993 Sb., se zrušuje dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů, a to pro jeho rozpor s ustanovenm člnku 1 Listiny zkladnch prv a svobod.

Odlišná stanoviska Odlišné stanovisko soudkyně JUDr. Ivy Brožové Je sice pravdou, že občanský zákoník č. 141/1950 Sb. měl být odklonem od tradiční právní úpravy, představované obecným zákoníkem občanským z r. 1811, počítající s intabulací, nicméně protože ji vlastně sám nevylučoval, neboť v § 114 zák. č. 141/1950 Sb. se uvádí, že jen v případech, ve kterých tak stanoví zákon, přechází vlastnictví přímo ze zákona a nebo úředním výrokem, a protože se jednalo o kvalitativní odklon, o čemž svědčí i nynější úprava obsažená v § 133 odst. 2 občanského zákoníku novu zavádějící intabulační princip, nevidím důvodu, proč by měl být § 32 odst. 3 zák. č. 229/1991 Sb. zrušen, když na zákon č. 142/1947 Sb. lze pohlížet jako na lex specialis, který podmínku intabulace zachoval. Na uvedeném nic nemění, že zák. č. 22/1964 Sb. pozemkové knihy zrušil, čímž intabulaci fakticky znemožnil, neboť v r. 1964 byl již zák. č. 142/1947 Sb. vyhaslou normou v tom smyslu, že si lze stěží představit jeho aplikaci po roce 1964 a je nepochybné, že by zákonodárce v případě úmyslu pozemkové reformy vydal normu novou. Stručně řečeno, zák. č. 142/1947 Sb. považuji za lex specialis, vázající vznik vlastnictví na intabulaci i po účinnosti zák. č. 141/1950 Sb., což napadené ustanovení § 32 odst. 3 zák. č. 229/1991 Sb. respektuje tím, že nečiní mezi přídělci rozdíl.

Načítávám znění...
MENU
Hore