Ve věci návrhu na zrušení nařízení vlády č. 15/1994 Sb., o bezplatném poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb 165/1995 účinný od 15.08.1995
| Schválené: | 13.06.1995 |
| Účinnost od: | 15.08.1995 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Školy základní., Školy střední. Učiliště. Školy vyšší odborné. Pomaturitní studium., Hospodářské zabezpečení studujících a učňů. Stipendia. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 13. června 1995 v plénu o návrhu skupiny 30 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení nařízení vlády č. 15/1994 Sb., o bezplatném poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Dne 4. 11. 1994 obdržel stavn soud Česk republiky nvrh skupiny 30 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky na zahjen řzen o zrušen nařzen vldy č. 15/1994 Sb., o bezplatnm poskytovn učebnic, učebnch textů a zkladnch školnch potřeb. Podle nzoru navrhovatelů je uveden nařzen vldy v rozporu s čl. 33 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod, s člnkem 28 odst. 2 psm. a), b) a čl. 41 mluvy o prvech dtěte a s člnkem 5 odst. 2 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech.
K nvrhu jsou přiloženy tři podpisov listiny. Prvn dvě obsahuj podpisy 30 poslanců a jsou nadepsny Skupina poslanců Parlamentu ČR navrhujcch zrušen nařzen vldy č. 15/1994 Sb., o bezplatnm poskytovn učebnic, učebnch textů a zkladnch školnch potřeb, a koresponduj tak s petitem podanho nvrhu. Třet podpisov listina obsahujc podpisy 11 poslanců je nadepsna Skupina poslanců Parlamentu ČR navrhujcch zrušen 17 odst. 2 a čst 18 zkona č. 425/1991 Sb. (přitom jde o vyhlšku č. 425/1991 Sb. Ministerstva prce a socilnch věc ČR, o odměňovn prac konanch mimo pracovn poměr, kter byla zrušena zkonem č. 74/1994 Sb., kterm se měn a doplňuje zkonk prce č. 65/1965 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony), dle zrušen 3 odst. 4 zkona č. 166/1993 Sb., o Nejvyššm kontrolnm řadu, vše ve zněn zkona č. 117/1994 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 424/1991 Sb., o sdružovn v politickch stranch a v politickch hnutch, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, doplňuje zkon č. 166/1993 Sb., o Nejvyššm kontrolnm řadu, ve zněn zkona č. 331/ /1993 Sb., a zkon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnn, ve zněn zkona č. 122/1993 Sb., a měn zkon č. 563/1991 Sb., o četnictv. Tk se tedy zcela jinch prvnch předpisů, než kter jsou napadeny nvrhem. Z uvedenho je zřejm, že nvrh skupiny poslanců směřuje ke zrušen nařzen vldy č. 15/1994 Sb., a tento nvrh podala skupina 30 poslanců uvedench na prvnch dvou podpisovch listinch.
Podle 64 odst. 2 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, je nvrh na zrušen jinho prvnho předpisu nebo jeho jednotlivch ustanoven podle čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy Česk republiky oprvněna podat mimo jin skupina nejmně 25 poslanců nebo skupina nejmně 10 sentorů. Počet 30 poslanců je tedy dostačujc k podn relevantnho nvrhu na zrušen nařzen vldy. V nvrhu skupiny poslanců se uvd, že vlda vydala nařzen č. 15/1994 Sb. po novelizaci původnho ustanoven 4 odst. 1 školskho zkona člnkem I zkona č. 190/1993 Sb., kter však stavn soud zrušil nlezem č. 49/1994 Sb. Dle skupina poslanců cituje napaden nařzen vldy a tvrd, že je v rozporu:
- s ustanovenm čl. 33 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod, kter všem občanům zaručuje prvo na bezplatn vzděln v zkladnch a střednch školch,
- s ustanovenm čl. 28 odst. 2 psm. a), b) mluvy o prvech dtěte, vyhlšen pod č. 104/1991 Sb., podle něhož se Česk republika jako smluvn strana zavzala zavst pro všechny děti bezplatn školn vzděln a zavdět bezplatn středn všeobecn a odborn vzděln a v přpadě potřeby navc poskytovat finančn podpory,
- s ustanovenm čl. 41 mluvy o prvech dtěte a čl. 5 odst. 2 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, podle nichž v přpadě střetu vnitrosttnho a mezinrodnho prva plat prvo, kter bylo v den nabyt platnosti mezinrodn smlouvy pro osoby, kter podlhaj jurisdikci smluvnho sttu, přznivějš.
Z usnesen vldy Česk republiky č. 671 ze dne 1. 12. 1993 vyplv, že v bodě I. vlda schvaluje nařzen vldy o bezplatnm poskytovn učebnic, učebnch textů a zkladnch školnch potřeb s pravami podle stanoviska předsedy Legislativn rady vldy a upřesněn vldy. V bodě II. zmněnho usnesen vlda ukld ministru školstv, mldeže a tělovchovy vypracovat konečn zněn nařzen vldy podle bodu I. tohoto usnesen a předložit je předsedovi vldy k podpisu. Usnesenm vldy z 5. 1. 1994 č. 13 byla stanovena činnost nařzen vldy dnem vyhlšen. Nařzen vldy č. 15/1994 Sb. ze dne 1. 12. 1993 bylo publikovno v čstce 5/1994 Sb. rozeslan dne 25. 1. 1994 a bylo podepsno předsedou vldy a ministrem školstv, mldeže a tělovchovy. Je tedy splněna podmnka přpustnosti nvrhu ve smyslu ustanoven 66 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. a lze vychzet z toho, že nařzen vldy bylo přijato způsobem uvedenm v 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.
Vlda přpisem, kter stavn soud obdržel dne 27. 12. 1994, sdělila, že stanovisko k nvrhu skupiny poslanců přijala na svm jednn konanm dne 21. 12. 1994, a uvedla, že jej nařzen č. 15/1994 Sb. vychz ze zmocněn danho j ustanovenm 4 odst. 2 zkona č. 29/1984 Sb., o soustavě zkladnch a střednch škol (školsk zkon), podle nějž vlda stanov rozsah, ve kterm se žkům bezplatně poskytuj učebnice, učebn texty a zkladn školn potřeby. Dodala, že bezplatnost vzděln ve smyslu ustanoven čl. 33 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod rozum (v souvislosti s uvedenm 4 školskho zkona) nrok žka na zabezpečen vuky v odpovdajcch budovch, mzdy kvalifikovanch pedagogů a dalšho personlu, nklady na provoz a držbu budov, bezplatn užvn školnch pomůcek, tedy těch, kter vlastn škola a kter využv pro vlastn vuku (modely, chemiklie, křdy, nstěnn mapy a obrazy apod.). Školn potřeby, kter jsou ve využvn a vlastnictv žka, hrad žk, resp. jeho rodiče, s vjimkou potřeb poskytnutch sttem žkovi v prvnm ročnku zkladn školy v rozsahu 200 Kč na žka. Zmněn nařzen vldy stanov, že i učebnice na zkladn škole jsou půjčovny žkům zdarma, ale nejsou jejich vlastnictvm. Na střednch školch si žci učebnice kupuj a stvaj se jejich vlastnky. Tento fakt nen v rozporu s Listinou zkladnch prv a svobod, neboť vlda pouze realizovala sv zmocněn, navc je poměrně nesnadn, zejmna na střednch odbornch školch, přesně vymezit (bez vzanosti na seznam učebnic) pojem "učebnice", protože se využv v mnoha přpadech i odborn literatura, kter nem charakter didakticky zpracovanho textu, a žci si ji běžně opatřuj do svho vlastnictv. Dle vlda podotk, že čl. 28 odst. 2 mluvy o prvech dtěte neobsahuje psmena a), b) a věcně se nedotk napadenho nařzen vldy, neboť se v něm stty, kter jsou smluvn stranou dohody, zavazuj "činit všechna opatřen nezbytn k tomu, aby kzeň ve škole byla zajišťovna způsobem slučitelnm s lidskou důstojnost dtěte...". Čl. 28 odst. 1 psm. a) mluvy o prvech dtěte, kter byl patrně mněn, nen v rozporu s napadenm nařzenm vldy č. 15/1994 Sb., protože pojednv o bezplatnm a povinnm zkladnm vzděln, stejně tak i ustanoven čl. 28 odst. 1 psm. b) mluvy o prvech dtěte, kter stanov, že stty, kter jsou smluvn stranou dohody, "podněcuj rozvoj různch forem střednho vzděln zahrnujcho všeobecn a odborn vzděln, čin je přijateln a dostupn pro každ dtě a přijmaj jin odpovdajc opatřen, jako je zavděn bezplatnho vzděln, a v přpadě potřeby, poskytovn finančn podpory". Ani toto ustanoven nen v rozporu s napadenm nařzenm. Odvoln na čl. 41 mluvy o prvech dtěte, kter je obsaženo v textu nvrhu, je dle nzoru vldy bezpředmětn, neboť uvd, že "nic v tto mluvě se nedotk ustanoven, kter ve větš mře napomhaj k uskutečněn prv dtěte a kter mohou bt obsažena v:
a) prvnm řdu sttu, kter je smluvn stranou, nebo
b) mezinrodnm prvu, kter je pro takov stt zvazn."
Konečně čl. 5 odst. 2 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, na jehož dajn porušovn poslanci v nvrhu poukazuj, se dotk pouze všeobecnch lidskch prv. Vlda se domnv, že bezplatn poskytovn učebnic a učebnch potřeb nemůže bt vykldno jako zkladn lidsk prvo.
V projednvan věci si stavn soud vyždal i stanovisko Ministerstva školstv, mldeže a tělovchovy. Obdržel je dne 21. 4. 1995 a toto stanovisko je totožn se stanoviskem vldy.
Z Věstnku Ministerstva školstv, mldeže a tělovchovy č. 6 a 7 z července a srpna 1994 plyne, že seznam schvlench a vydanch učebnic pro zkladn školy (platn ve školnm roce 1994/1995), zapůjčench ve smyslu nařzen vldy č. 15/1994 Sb. žkům zkladnch škol zdarma, obsahuje vce než 650 titulů.
II.
Z hlediska prvnch předpisů, o kterch skupina poslanců ve svm nvrhu hovoř, je namstě hned vodem zdůraznit, že zkon č. 29/1984 Sb., o soustavě zkladnch a střednch škol (školsk zkon), v 4 odst. 1 stanov, že ve školch, kter jsou součst soustavy zkladnch a střednch škol, maj občan prvo na bezplatn vzděln. V soukromch a crkevnch školch se může prvo na vzděln zajišťovat za platu. V 4 odst. 2 citovanho zkona se uvd, že v rozsahu stanovenm vldou se žkům bezplatně poskytuj učebnice, učebn texty a zkladn školn potřeby.
Nvrh skupiny poslanců vychz z toho, že nařzen vldy č. 15/1994 Sb., o bezplatnm poskytovn učebnic, učebnch textů a zkladnch školnch potřeb, je v rozporu s čl. 33 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod, s čl. 28 odst. 2 psm. a), b) mluvy o prvech dtěte, čl. 5 odst. 2 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech. Listina zkladnch prv a svobod ve svm čl. 33 odst. 2 stanov, že občan maj prvo na bezplatn vzděln v zkladnch a střednch školch, podle schopnost občana a možnost společnosti tž na vysokch školch. Čl. 28 mluvy o prvech dtěte publikovan pod č. 104/1991 Sb., kter neobsahuje v odstavci 2 psmena a) a b), stanov, že "stty, kter jsou smluvn stranou mluvy, čin všechna opatřen nezbytn k tomu, aby kzeň ve škole byla zajišťovna způsobem slučitelnm s lidskou důstojnost dtěte a v souladu s touto mluvou". Z kontextu podanho nvrhu však lze dovodit, že skupina poslanců měla na mysli zřejmě čl. 28 odst. 1 psm. a), b) mluvy o prvech dtěte, kter stanov, že "stty, kter jsou smluvn stranou mluvy, uznvaj prvo dtěte na vzděln a s clem postupnho uskutečňovn tohoto prva a na zkladě rovnch možnost zejmna:
a) zavděj pro všechny děti bezplatn a povinn zkladn vzděln;
b) podněcuj rozvoj různch forem střednho vzděln zahrnujcho všeobecn a odborn vzděln, čin je přijateln a dostupn pro každ dtě a přijmaj jin odpovdajc opatřen, jako je zavděn bezplatnho vzděln a, v přpadě potřeby, poskytovn finančn podpory;".
Čl. 5 odst. 2 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, publikovan pod č. 120/1976 Sb., stanov, že "ždn omezen nebo odchylka od kterhokoli ze zkladnch lidskch prv uznvanch nebo existujcch v kterkoli zemi na zkladě zkona, mluv, předpisů nebo zvyklost nebude připuštěno pod zminkou, že Pakt takov prva neuznv nebo že je uznv v menšm rozsahu".
V těchto souvislostech nutno znovu uvst, že zkon č. 29/1984 Sb. v 4 odst. 1 stanov, že ve školch, kter jsou součst soustavy zkladnch a střednch škol, maj občan prvo na bezplatn vzděln. V soukromch a crkevnch školch se může prvo na vzděln zajišťovat za platu. Nlez stavnho soudu č. 49/1994 Sb., na kter nvrh skupiny poslanců poukazuje, zrušil v 4 odst. 1 zkona č. 29/1984 Sb. pouze čst znějc "nestanov- -li zkon jinak". Ostatnch čst zkona se nedotkl, a to ani ustanoven 4 odst. 2, kter stanov, že v rozsahu stanovenm vldou se žkům bezplatně poskytuj učebnice, učebn texty a zkladn školn potřeby.
Prvn normy nižš prvn sly mus bt v souladu s prvnmi normami vyšš prvn sly. Vychz-li se z takto všeobecně uznvanho principu, znamen to, že nařzen vldy mus bt v souladu nejen s stavnmi zkony, ale i mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy a "obyčejnmi zkony". Ve všech prvnch normch vyšš prvn sly (ve vztahu k nařzen vldy č. 15/1994 Sb.) se zaručuje prvo na bezplatn vzděln. Zmněn nařzen vldy č. 15/1994 Sb. prvo na bezplatn vzděln neomezuje a v podstatě se ho ani nedotk. Bezplatnost vzděln nepochybně znamen, že stt nese nklady na zřizovn škol a školskch zařzen, na jejich provoz a držbu, předevšm však nevyžaduje tzv. školn, tedy poskytovn vzděln na zkladnm a střednm stupni za platu. Vjimkou mohou bt školy soukrom a crkevn existujc vedle stě škol "sttnch", kter v dostatečn mře poskytuj prvo na vzděln bezplatně. Stanoven rozsahu bezplatnho poskytovn učebnic, učebnch textů a zkladnch školnch potřeb vldou nelze podřadit pod pojem prva na bezplatn vzděln. Podle vkladu pojmů prvo na bezplatn vzděln, kter podali navrhovatel, by měl stt zajistit bezplatn poskytovn všeho, co se školn dochzkou na zkladn a středn školy bezprostředně souvis, tedy např. vybaven přezůvkami, aktovkou, penlem, psacmi potřebami, cvičebnm borem atd. Je zřejm, že bezplatnost vzděln nemůže spočvat v tom, že stt ponese vešker nklady, kter občanům v souvislosti s realizac prva na vzděln vzniknou. Stt tedy může požadovat hradu čsti nkladů v souvislosti s realizac prva na vzděln a vlda m k takovmu postupu bezpochyby oprvněn. To v ždnm přpadě nezpochybňuje principy bezplatnho vzděln na zkladnch a střednch školch.
Čl. 13 odst. 1 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech stanov, že stty, smluvn strany Paktu, uznvaj prvo každho na vzděln, čl. 13 odst. 2 thož Paktu stanov, že stty, smluvn strany Paktu, uznvaj, že se zřetelem na dosažen plnho uskutečněn tohoto prva:
a) zkladn vzděln bude povinn a svobodně přstupn pro všechny,
b) středoškolsk vzděln bude všeobecně umožněno a zpřstupněno pro všechny všemi vhodnmi prostředky a zejmna postupnm zavděnm bezplatnho vzděln.
Nklady souvisejc s realizac prva na vzděln lze rozdělit mezi stt a občana, resp. jeho zkonn zstupce. Je namstě připomenout, že je i v zjmu občana samotnho, aby vzděln (a tm i vyšš kvalifikace a lepš možnost uplatněn na trhu prce) doshl a aby o jeho dosažen sm usiloval. Nklady spojen s realizac prva na vzděln jsou dlouhodobou investic do života občana. Stt nese podstatnou čst těchto nkladů, nen však jeho povinnost nst je všechny.
stavn soud dospěl k zvěru, že nařzen vldy č. 15/1994 Sb., o bezplatnm poskytovn učebnic, učebnch textů a zkladnch školnch potřeb, neporušilo ani čl. 33 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod, čl. 28 odst. 1 psm. a) a b) a čl. 41 mluvy o prvech dtěte a čl. 5 odst. 2 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech ani jin stavn zkony nebo zkony nebo mezinrodn smlouvy podle čl. 10 stavy, a proto nvrh skupiny poslanců na zrušen tohoto prvnho předpisu podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, zamtl.