Ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2009 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 394 odst. 2 části věty za středníkem a § 93 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 163/2009 účinný od 09.06.2009

Schválené: 21.04.2009
Účinnost od: 09.06.2009
Autor: Ústavního soudu
Oblast: PENĚŽNÍ ORGANIZACE, ÚSTAVY A POJIŠŤOVNY., OBČANSKOPRÁVNÍ ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM I. STUPNĚ., PRAVOMOC A PŘÍSLUŠNOST SOUDU., Majetkový konkurs (úpadek).Vyrovnání.Insolvenční řízení.Insolvence.Bankrot., Neplatnost občanskoprávních úkonů., Pohledávky právnických a fyzických osob a peněžních ústavů., Prvotní evidence., Řádné opravné prostředky. Odvolání. Odpor. Námitky v občanském právu., Poškozování věřitele.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2009 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 394 odst. 2 části věty za středníkem a § 93 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 163/2009 účinný od 09.06.2009
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 163/2009 s účinností od 09.06.2009
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

163/2009 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl dne 21. dubna 2009 ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2009 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj), Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Vrchního soudu Olomouc, za nějž jedná JUDr. Miroslav Jansa, předseda senátu Vrchního soudu Olomouc, na zrušení části ustanovení § 394 v odstavci 2 část věty za středníkem a § 93 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, takto:

JUDr. Rychetský v. r.
Předseda Ústavního soudu

* pozn.red.: Sbírka nálezů a usneseni Ústavního soudu, svazek 33, nález č.70, str. 197

I. Ustanovení § 394 v odstavci 2. část věty za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), které zní: „odvolání proti němu není přípustné“ se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. II. Návrh na zrušení ustanovení § 93 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) se zamítá.

Odůvodněn

I.

Rekapitulace nvrhu

1. Nvrhem podanm podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen „stava“) a 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, se Vrchn soud Olomouc (dle tž „navrhovatel“) domhal vydn nlezu, jmž se ustanoven 394 v odstavci 2 čst věty za střednkem zkona č. 182/2006 Sb., o padku a způsobech jeho řešen (insolvenčn zkon) zruš. Napaden ustanoven nepřipoušt odvoln proti usnesen, kterm insolvenčn soud bere na vědom zpětvzet nvrhu dlužnka na oddlužen, a dle nzoru Vrchnho soudu Olomouc, tak brn dlužnku, aby se domhal ochrany svch prv u soudu dle ustanoven čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“). Vrchn soud Olomouc dle dodv, že procesn prava, kter předurčuje vsledek odvolacho řzen ve věci sam odporuje principům prvnho sttu ve smyslu čl. 1 odst. 1 stavy.

2. Z nvrhu vyplv, že Vrchn soud Olomouc vede insolvenčn řzen zahjen nvrhem dlužnka Z. S. Krajsk soud v Ostravě usnesenm ze dne 14. 8. 2008 č. j. KSOS 8 INS 3110/2008-A-5 zjistil padek dlužnka a povolil řešen padku oddluženm a současně nařdil přezkumn jednn na den 30. 9. 2008 v 10.30 hod. a po jeho skončen svolal schůzi věřitelů. Na schůzi, na kterou byl dlužnk řdně předvoln, se ten bez omluvy nedostavil. Soud prvnho stupně proto rozhodl u tohoto jednn usnesenm ze dne 30. 9. 2008 č. j. KSOS 8 INS 3110/2008-B8, kterm v souladu s ustanovenm 399 odst. 2 věta in fine za střednkem insolvenčnho zkona aplikoval zkonnou fikci zpětvzet nvrhu dlužnka na povolen oddlužen a rozhodl o prohlšen konkurzu na jeho majetek s tm, že konkurs bude řešen jako nepatrn ( 314 a nsl. cit. zk.). Dne 1. 10. 2008 bylo obecnmu soudu doručeno sdělen, kterm se dlužnk omluvil ze schůze věřitelů z důvodu pracovn neschopnosti a svou pracovn neschopnost doložil potvrzenm ze dne 30. 9. 2008. Proti usnesen ze dne 30. 9. 2008 č. j. KSOS 8 INS 3110/2008-B8, kterm obecn soud vzal na vědom zpětvzet nvrhu dlužnka na povolen oddlužen a rozhodl o prohlšen konkurzu na jeho majetek s tm, že konkurs bude řešen jako nepatrn podal dlužnk včasn odvoln, ve kterm namtal, že se jednn nezčastnil z důvodu nalhavho zhoršen zdravotnho stavu a tvrzenou skutečnost doložil. V odvolacm řzen žd Vrchn soud Olomouc o zrušen napadanho usnesen soudu prvnho stupně.

3. Vrchn soud Olomouc ve svm nvrhu dle uvd, že dlužnk by nebyl v lepšm postaven ani v přpadě, že by se včas omluvil a soud neshledal omluvou důvodnou. Fikce zpětvzet nvrhu by tak nastala nikoliv jako důsledek nečinnosti dlužnka, ale na zkladě hodnotc vahy soudu prvnho stupně, a proti takovmu rozhodnut soudu, kterm soud vyhodnotil nastalou procesn situaci jinak než dlužnk, nem dlužnk řdn opravn prostředek, přesto, že m pro dlužnka nikoliv pouze procesn, ale hmotněprvn existenčn důsledky. Dlužnku sice svědč prvo podat odvoln proti rozhodnut insolvenčnho soudu, kterm bylo rozhodnuto o řešen dlužnkova padku konkursem, vzhledem k tomu, že proti vroku I., kterm soud bere na vědom zpětvzet nvrhu na oddlužen nen odvoln přpustn, mus soud odvoln dlužnka v čsti, v nž by směřovalo proti tomuto vroku odmtnout, aniž by se zabval hodnocenm omluvitelnosti důvodu, kter dlužnku zabrnily v časti na schůzi věřitelů. V důsledku odmtnut odvoln zůstane nedotčen vrok I., kterm vzal soud prvnho stupně na vědom zpětvzet nvrhu na oddlužen, a odvolac soud nem jinou možnost, než potvrdit rozhodnut soudu prvnho stupně ve vroku II. o řešen dlužnkova padku konkurzem, protože rozhodnut soudu prvnho stupně je zcela v souladu s ustanovenm 396 odst. 1 insolvenčnho zkona. Dlužnku je tak procesnmi předpisy odejmuto prvo řešit svůj padek oddluženm, kter mu bylo předchzejcm rozhodnutm soudu povoleno. Vsledek odvolacho řzen je tak předem určen vztahem mezi 394 odst. 2, 396 odst. 1 a 399 odst. 2 insolvenčnho zkona tak, že prohlšen konkursu na majetek dlužnka mus bt potvrzeno. Odvolac řzen se tak stv przdnm formlnm obřadem.

4. Při projednvn odvoln dospěl Vrchn soud Olomouc k zvěru, že ustanoven 394 odst. 2 insolvenčnho zkona v čsti, ve kter nepřipoušt odvoln proti usnesen, kterm insolvenčn soud bere na vědom zpětvzet nvrhu dlužnka na oddlužen, je v rozporu s vše uvedenmi ustanovenmi Listiny, a proto podal k stavnmu soudu nvrh na jeho zrušen. Napadan ustanoven brn dlužnku, aby se domhal ochrany svch prv u soudu z hlediska čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny, neboť procesn prava, kter předurčuje vsledek odvolacho řzen ve věci sam odporuje principům prvnho sttu ve smyslu čl. 1 odst. 1 stavy. Protistavnm důsledkům vyplvajcm z tto pravy prva na odvoln se lze vyhnout pouze zrušenm ustanoven 394 odst. 2 věta za střednkem insolvenčnho zkona, neboť jednoznačnm zněnm zkonn normy je dle čl. 95 odst. 1 stavy odvolac soud vzn, kdy toto zněn nedv odvolacmu soudu ždnou možnost stavně konformnho vkladu. Prvo napadnout rozhodnut prvoinstančnho soudu odvolnm je prvo procesn, kter je dno nebo vyloučeno procesnmi předpisy, avšak rozhodnut insolvenčnho soudu, kterm vzal na vědom zpětvzet nvrhu dlužnka na povolen oddlužen, podle ustanoven 394 odst. 2 insolvenčnho zkona, nelze pokldat za pouh rozhodnut o veden řzen, kterm by soud nebyl vzn. Předevšm vyjadřuje důsledky vyplvajc z 399 odst. 2 insolvenčnho zkona a deklaruje zkonnou fikci vyplvajc buď z dlužnkovy nečinnosti nebo dokonce hodnotc vahy soudu. Cel zkonn konstrukce pak s tmto rozhodnutm insolvenčnho soudu spojuje dalš nevratn rozhodnut o věci sam, kter m hmotněprvn důsledky pro dlužnka i věřitele, kdy pro dlužnka jde o důsledky existenčn.

5. V druh čsti nvrhu podanm podle čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu se Vrchn soud Olomouc domh vydn nlezu, jmž se ustanoven 93 odst. 2 zkona č. 182/2006 Sb., o padku a způsobech jeho řešen (insolvenčn zkon) ruš. Napaden ustanoven ukld odvolacmu soudu rozhodnout o odvoln proti způsobu řešen padku nejpozději do dvou měsců pot, co mu bylo předloženo soudem prvnho stupně. Při předložen nvrhu stavnmu soudu nelze lhůtu dodržet. Odvolac soud si je vědom, že jde o lhůtu pořdkovou a ochrana stavnho pořdku m před jejm dodrženm přednost, Vrchn soud Olomouc m však za to, že jednoduch prvo by nemělo vytvřet formln překžky stanovenm procesnch lhůt, jejž dodržen by ochraně stavnho pořdku brnilo, a proto navrhuje, aby stavn soud zrušil i ustanoven 93 odst. 2 insolvenčnho zkona, neboť jeho zrušenm nebude rychlost odvolacho řzen v insolvenčnm řzen dotčena, protože je zajištěna ustanovenm 92 insolvenčnho zkona, kter by zůstalo nedotčeno.

6. Navrhovatel dle navrhuje, aby stavn soud vzhledem k argumentaci uveden pod bodem 5. a s ohledem na to, že přerušen insolvenčnho řzen nen podle 84 odst. 1 insolvenčnho zkona možn a dle vzhledem k tomu, že bez ohledu na odvoln dlužnka důsledky prohlšen konkurzu již nastaly zveřejněnm rozhodnut o prohlšen konkursu v insolvenčnm rejstřku, projednal nvrh jako nalhav ve smyslu 39 zkona o stavnm soudu.

II.

Průběh řzen a rekapitulace vyjdřen častnků řzen

7. K vzvě stavnho soudu podala podle 69 zkona o stavnm soudu prostřednictvm svho předsedy Ing. Miloslava Vlčka vyjdřen Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky. Stejně tak učinil prostřednictvm svho předsedy MUDr. Přemysla Sobotky Sent Parlamentu Česk republiky.

8. Poslaneck sněmovna ve svm vyjdřen shrnuje průběh projednvn napadanch ustanoven.

9. Sent se vyjadřuje předevšm k průběhu projednvn napadanch ustanoven. Dle pak uvd, že k napadanm ustanovenm nebyla vedena ždn diskuse. V souvislosti s institutem oddlužen byla rozprava vedena pouze v rovině možnosti oddlužen prvnick osoby, kter nen podnikatelem. V horn komoře Parlamentu tak nezazněly nzory, ktermi by bylo možn tvrzen navrhovatele o protistavnosti ustanoven 394 odst. 2 v čsti věty za střednkem a 93 odst. 2 insolvenčnho zkona podpořit či naopak vyvrtit.

10. častnci řzen vyslovili vslovně - či ve stanoven lhůtě konkludentně - souhlas s upuštěnm od stnho jednn a stavn soud od tohoto jednn upustil s ohledem na to, že od něj nebylo možno očekvat dalš objasněn věci.

III.

Dikce napadenho ustanoven prvnho předpisu

11. Napaden ustanoven insolvenčnho zkona zn:

394

[...]

(2) Zpětvzet nvrhu na povolen oddlužen vezme insolvenčn soud na vědom rozhodnutm, kter se doručuje osobě, kter nvrh podala, dlužnku, insolvenčnmu sprvci a věřitelskmu vboru;

odvoln proti němu nen přpustn

.

[...]

93

[...]

(2) Odvoln proti rozhodnut podle odstavce 1 odvolac soud projedn a rozhodne o něm nejpozději do 2 měsců pot, co mu bylo předloženo soudem prvnho stupně; ustanoven 92 tm nen dotčeno.

IV.

Aktivn legitimace navrhovatele

12. Aktivn legitimaci k podn posuzovanho nvrhu dovozuje navrhovatel z čl. 95 odst. 2 stavy. Dojde-li soud, podle tohoto ustanoven, k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu. Prvo soudu je konkretizovno v 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu jako prvo podat nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven. To znamen, že aktivn legitimace soudu podat nvrh na zrušen zkona nebo jednotlivch ustanoven zkona se odvj od předmětu sporu a jeho prvn kvalifikace. Jinmi slovy, soud může podat nvrh na zrušen pouze takovho zkona, resp. jeho jednotlivch ustanoven, kter maj bt aplikovny při řešen sporu probhajcho před obecnm soudem. vaha o takov aplikaci mus bt odůvodněn, mus bt odvozena od splněn podmnek řzen, včetně věcn legitimace častnků, a, jde-li o hmotněprvn předpis, od jednoznačnho zjištěn, že takov předpis m bt aplikovn [viz nlez sp. zn. Pl. S 50/05 ze dne 16. 10. 2007 (vyhlšen pod č. 2/2008 Sb.), bod 11].

13. Z vše uvedenho vyplv, že napaden ustanoven je rozhodujc pro spěch jedn ze stran v řzen před navrhovatelem. Navrhovatel tak splňuje v předchozm bodu vymezen podmnky aktivn legitimace k podn předmětnho nvrhu k stavnmu soudu.

V.

stavn konformita legislativnho procesu

14. Podle 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu m stavn soud, kromě posouzen souladu napadenho zkona s stavnmi zkony, zjišťovat, zda byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

15. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamtal vadu legislativnho procesu, ani překročen stavou stanoven kompetence zkonodrce, nen s ohledem na principy procesn ekonomie nutn tuto otzku blže zkoumat a postač, vedle přihldnut k vyjdřenm předloženm Poslaneckou sněmovnou a Sentem (viz vše body 8 a 9 tohoto nlezu), formln ověřen průběhu legislativnho procesu z veřejně dostupnho informačnho zdroje na http://www.psp.cz.

16. stavn soud z něj zjistil, že nvrh zkona, kter byl poslze vyhlšen pod č. 182/2006 Sb. (sněmovn tisk 1120/2 Poslaneck sněmovny 2002-2006, 4. volebn obdob), byl projednvn Poslaneckou sněmovnou Parlamentu jako tisk 1120 v prvm čten dne 26. řjna 2005 a přikzn k projednn stavně prvnmu vboru, kter jej projednal na svm zasedn dne 1. prosince 2005 a dne 20. ledna 2006 a doporučil jej schvlit ve zněn komplexnho pozměňovacho nvrhu, jež byl obsažen v usnesen vboru č. 235 (tisk 1120/1). Tento komplexn pozměňovac nvrh upravil nově i napadan ustanoven 394 odst. 2. Druh čten nvrhu zkona proběhlo dne 27. ledna 2006, pozměňovac nvrhy přednesen ve druhm čten byly zpracovny jako tisk 1120/2. Nvrh zkona byl potřebnou většinou přtomnch poslanců schvlen ve třetm čten dne 8. nora 2006 ve zněn komplexnch pozměňovacch nvrhů. Nvrh zkona byl Sentu postoupen dne 28. nora 2006 a organizačn vbor Sentu jej jako tisk č. 288 (5. funkčn obdob) přikzal k projednn stavně-prvnmu vboru. Tento vbor nvrh zkona projednal dne 15. března 2006 a přijal k němu usnesen č. 93 (sentn tisk č. 228/1), ve kterm doporučil, aby Sent nvrh zkona schvlil ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Plnum Sentu projednalo nvrh zkona na sv 10. schůzi dne 30. března 2006, kdy v hlasovn č. 199 k nvrhu zkona usnesen č. 416, byl nvrh schvlen ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Pro hlasovalo 49 sentorů z 54 přtomnch, 5 sentorů se zdrželo hlasovn a nikdo nebyl proti. Zkon byl prezidentovi doručen k podepsn dne 7. 4. 2006 a ten jej dne 14. 4. 2006 podepsal. Schvlen zkon byl doručen premirovi k podpisu dne 27. 4. 2006 a byl vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 9. 5. 2006 v čstce 62 pod čslem 182/2006 Sb.

17. stavn soud konstatuje, že zkon č. 182/2006 Sb. byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem, resp. že v tomto řzen nezjistil nic, co by svědčilo pro zvěr opačn.

VI.

Hodnocen stavnho soudu

18. stavn soud se nejprve zabval souladem 394 odst. 2 čst věty za střednkem insolvenčnho zkona s ustanovenm čl. 36 odst. 1 Listiny, podle kterho se každ může domhat stanovenm postupem svho prva u nezvislho a nestrannho soudu a ve stanovench přpadech u jinho orgnu a čl. 38 odst. 2 Listiny, podle kterho m každ prvo, aby jeho věc byla projednna veřejně, bez zbytečnch průtahů a v jeho přtomnosti a aby se mohl vyjdřit ke všem provděnm důkazům. Veřejnost může bt vyloučena jen v přpadech stanovench zkonem.

19. stavn soud ve sv předchoz judikatuře jasně stanovil, že m-li každ dle čl. 36 odst. 1 Listiny prvo domhat se ochrany svch prv u soudu či jinho orgnu, přičemž podmnky a pravidla realizace tohoto prva stanov zkon, pak takov zkon, vydan na zkladě stavnho zmocněn, nemůže nrok každho domhat se ochrany svch prv u soudu či jinho orgnu v t kter situaci zcela negovat, a tm tedy stavně zaručen zkladn prvo, byť i toliko v určitch přpadech, popřt. Ustanovenm čl. 36 odst. 1 Listiny je každmu stavně garantovna možnost domhat se ochrany svho prva u soudu či jinho orgnu ve všech situacch jeho porušen (neexistuje zde stavn restrikce). Jinmi slovy, ždn osoba nemůže bt zkonem naprosto vyloučena z možnosti domhat se ochrany svho prva, byť pouze v určitm přpadě, neboť jej prvo dle čl. 36 odst. 1 Listiny by bylo anulovno. Opačn vklad by rovněž značil, že zakotven prv každho obracet se na soudn a jin orgny ochrany pro ochranu svch prv učiněn stavodrcem - nadan nejvyšš prvn silou - by v podstatě ztrcelo smysl, neboť by mohlo bt pro tu kterou situaci anulovno vůl toliko zkonodrce. [nlez sp. zn. Pl. S 12/07 ze dne 20. 5. 2008 (vyhlšen pod č. 355/2008 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 72/06 ze dne 29. 1. 2008 (vyhlšen pod č. 291/2008 Sb.), oba dostupn na http://nalus.usoud.cz].

20. Civiln proces spočv mimo jin na dvou zkladnch zsadch - zsadě dispozičn a zsadě projednac. zk vzjemn vztah soukromho prva hmotnho a veřejnho občanskho prva procesnho je nejlpe vyjdřen prvě zsadou dispozičn. Smyslem a čelem civilnho prva procesnho je poskytovat ochranu subjektivnm soukromm prvům, tj. veřejn občansk procesn prvo slouž soukrommu prvu hmotnmu, a pokud tento svůj kol nepln, ztrc svůj vznam. Vzjemn funkčn vazby soukromho prva hmotnho, jež je postaveno na autonomii vůle častnků soukromoprvnch vztahů, a veřejnho občanskho prva procesnho se promtaj do oblasti prva procesnho předevšm prostřednictvm dispozičn zsady, kter ovld civiln proces. Dispozičn zsada představuje specifick promtnut soukromoprvn autonomie vůle do oblasti civilnho procesu. Stranm je dno, aby svobodně, v souladu se zsadou dispozičn, nakldaly jak řzenm, tak i předmětem řzen. Procesn prva, kter jsou odvozena ze zsady dispozičn, jsou vyhrazena vlučně nositelům těchto prv formou dispozičnch procesnch konů; z povahy těchto dispozitivnch procesnch konů vyplv, že nemohou bt obsahem prvn fikce, tj. nemůže bt stanoveno, že někdo vzal nvrh zpět, ačkoliv tak neučinil. Prvn konstrukce fikce zpětvzet nvrhu na oddlužen je v rozporu s povahou civilnho procesu, což plat nejen pro civiln sporn proces, ale pro jakkoliv druh civilnho soudnho řzen, tj. i pro insolvenčn řzen. Dispozičn prvn kon nemůže bt obsahem prvn fikce, aniž by tm byla porušena zsada dispozičn, na jejmž zkladě je civiln proces budovn, a v konečnm důsledku tž zsada autonomie vůle. Jak konstatoval stavn soud např. v nlezu sp. zn. I. S 167/04 ze dne 12.5.2004 (N 70/33 SbNU 197)*, "Autonomie vůle a svobodnho individulnho jednn je na rovni stavn garantovna čl. 2 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod. Čl. 2 odst. 3 Listiny je třeba chpat ve dvojm smyslu. Ve sv prvn dimenzi představuje strukturln princip, podle něhož lze sttn moc vůči jednotlivci a jeho autonomn sfře (včetně autonomnch projevů volnch) uplatňovat pouze v přpadech, kdy jednn jednotlivce porušuje vslovně formulovan zkaz upraven zkonem. Tak takov zkaz však mus reflektovat toliko požadavek, spočvajc v zabrněn jednotlivci v zsazch do prv třetch osob a v prosazen veřejnho zjmu, je-li legitimn a proporcionln takovmu omezen autonomnho jednn jednotlivce. Takov princip je pak třeba chpat jako esenciln nležitost každho demokratickho prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy Česk republiky). Podobn obsah m tak ustanoven čl. 2 odst. 4 stavy. Ve sv druh dimenzi pak působ čl. 2 odst. 3 Listiny jako subjektivn prvo jednotlivce na to, aby veřejn moc respektovala autonomn projevy jeho osobnosti, včetně projevů volnch, kter maj odraz v jeho konkrtnm jednn, pokud takov jednn nen zkonem vslovně zakzno. Čl. 2 odst. 3 Listiny ve sv druh dimenzi, v nž působ jako zkladn prvo jednotlivce, je pak třeba aplikovat bezprostředně a přmo. V tto dimenzi se nejedn o pouh prozařovn jednoduchm prvem, nbrž o subjektivn prvo, kter působ bezprostředně vůči sttn moci. Orgny sttn moci jsou proto povinny při aplikaci jednoduchho prva současně normy tohoto prva, v nichž se održ čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 stavy jako objektivn stavn princip, interpretovat rovněž tak, aby nezashly do subjektivnho prva jednotlivce na autonomii vůle, jež garantuje tak čl. 2 odst. 3 Listiny ve sv druh dimenzi." Povinnost respektovat autonomii vůle plat nejen pro orgny, kter prvo interpretuj a aplikuj, ale bezpochyby tž pro zkonodrce. Snaha o urychlovn řzen je proto na jedn straně ždouc, na druh straně však nemůže nabt takov podoby, aby tm, že finguje procesn kon častnka, mu ve skutečnosti brala možnost jeho svobodnho jednn. Proto se ve všech vyspělch prvnch řdech použvaj např. instituty domněnek vlučně při zjišťovn skutkovho stavu, tj. při objasňovn a zjišťovn rozhodnch skutkovch okolnost. Urychlovac instituty (např. kontumačn rozsudek nebo prekluzvn lhůty) se tak užvaj vlučně v oblasti, na nž dopad zsada projednac, a nen možn v zjmu urychlovn řzen užvat tyto prostředky pro dispozici řzenm a předmětem řzen. Funkc prvn fikce nen zpravděpodobněn určitch rozhodnch skutečnost, tm mně se fikce nemůže vztahovat na zkladn prvo procesn strany disponovat řzenm a předmětem řzen (srov. blže Macur, J. Rozsudek na zkladě fikce uznn nroku podle ustanoven 114b o. s. ř. Bulletin Advokacie, č. 2/2002, str. 28 - 36).

21. Napadan ustanoven 394 odst. 2 čst věty za střednkem insolvenčnho zkona zamezuje realizaci dlužnkova prva řešit svůj padek oddluženm, ačkoli mu bylo předchzejcm rozhodnutm povoleno. V důsledku zaveden zkonn fikce, kter se uplatňuje nejen při nečinnosti dlužnka, ale i hodnotovm sudkem soudu, aniž by bylo umožněno, aby se dlužnk proti rozhodnut obecnho soudu brnil řdnm opravnm prostředkem, je omezeno jeho prvo na spravedliv proces a neumožňuje ani napravit chybu, kter se může (např. dlužnk se omluv, ale omluva je omylem vložena do jinho spisu apod.) v činnosti soudu vyskytnout. Fikce zpětvzet nvrhu na oddlužen navc nen pouhm procesnm konem, kterm častnk disponuje řzenm, ale m zsadn hmotněprvn důsledky pro dlužnka i věřitele (nsledn prohlšen konkurzu atd.).

22. Z vše uvedench důvodů tedy stavn soud dospěl k zvěru, že napaden ustanoven 394 v odstavci 2 čst věty za střednkem zkona č. 182/2006 Sb., o padku a způsobech jeho řešen (insolvenčn zkon) je v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny, a proto je zrušil dnem vyhlšen tohoto nlezu ve Sbrce zkonů. V tto souvislosti stavn soud konstatuje, že zkladn přčina protistavnosti zrušovanho ustanoven spočv v jeho aplikačnm propojen na zjevně protistavn čst ustanoven 399 odst. 2 věta za střednkem, kter zn: „jestliže se bez omluvy nedostav nebo neshled-li insolvenčn soud jeho omluvu důvodnou, m se za to, že vzal nvrh na oddlužen zpět.“ Toto ustanoven zakldajc zkonnou fikci zpětvzet nvrhu na oddlužen však Vrchn soud v Olomouci v rmci sv rozhodovac činnosti (řzen o opravnm prostředku) již přmo neaplikoval a proto ani neměl aktivn legitimaci k podn nvrhu na jeho zrušen. Ta sice nepochybně svědčila Krajskmu soudu v Ostravě jako soudu prvnho stupně, avšak ten ji nevyužil. Vymyk se tak i z rozsahu přezkumu před stavnm soudem, kter je vzn nvrhem Vrchnho soudu v Olomouci.

23. stavn soud se dle zabval souladem 93 odst. 2 zkona č. 182/2006 Sb., o padku a způsobech jeho řešen (insolvenčn zkon) s ustanovenm čl. 36 odst. 1 Listiny, podle kterho se každ může domhat stanovenm postupem svho prva u nezvislho a nestrannho soudu a ve stanovench přpadech u jinho orgnu.

24. Napadan ustanoven stanov pořdkovou lhůtu dvou měsců, ve kter m odvolac soud o odvoln rozhodnout. Pokud by byla lhůta lhůtou propadnou, tj. kdyby prvo zanikalo, přpadně kdyby s uplynutm byly spojovny jin zsadn prvn nsledky (např. fikce či domněnka) bylo by nutn takovou lhůtu považovat za protistavn, tj. v rozporu s principem spravedlivho procesu. Na druhou stranu je nutn zdůraznit, že zavděn pořdkovch lhůt pro rozhodnut soudu nemůže bt na škodu pravdivmu zjištěn skutečnost, kter lež v zkladech hmotněprvnch vztahů a subjektivnch prv. Zkonem stanoven lhůta v ustanoven 93 odst. 2 insolvenčnho zkona se tk rozhodnut o odvoln proti nařzen předběžnho opatřen, proti rozhodnut o padku a proti rozhodnut o způsobu řešen padku, tj. jde o počtečn vyřešen situace dlužnka, kdy je nezbytn zamezit jakmkoli průtahům, a vzhledem k tomu, že jde o lhůtu pořdkovou, nen jej vymezen v rozporu s prvem na spravedliv proces.

25. Z vše uvedench důvodů tedy stavn soud dospěl k zvěru, že napaden ustanoven 93 odst. 2 zkona č. 182/2006 Sb., o padku a způsobech jeho řešen (insolvenčn zkon) nen v rozporu s čl. 36 odst. 1, a proto nvrh na jeho zrušen zamtl.

26. stavn soud vyhověl nvrhu Vrchnho soudu Olomouc a projednal nvrh jako nalhav ve smyslu 39 zkona o stavnm soudu.

Načítávám znění...
MENU
Hore