Sp. zn. Pl. ÚS 28/13 ve věci návrhu na zrušení části § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů 161/2014 účinný od 01.01.2015

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 28/13 dne 10. července 2014 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové (soudkyně zpravodajky) a Jiřího Zemánka o návrhu Městského soudu v Brně podaném podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení slova "2,75násobek" v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 11/2013 Sb., a ustanovení čl. II v části první zákona č. 11/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto:

I. Ustanovení obsažené v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, naposledy ve znění zákona č. 11/2013 Sb., vyjádřené slovem "2,75násobek", pokud se týká soudců okresních, krajských, vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2014. II. Ve zbývající části se návrh zamítá.

Odůvodněn�

I.

Vymezen� věci a rekapitulace n�vrhu

1. �stavn�mu soudu byl dne 24. května 2013 doručen n�vrh Městsk�ho soudu v Brně na zrušen� slova „2,75n�sobek“ v ustanoven� � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� z�kona č. 11/2013 Sb., a ustanoven� čl�nku II č�sti prvn� z�kona č. 11/2013 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a někter� dalš� z�kony, spolu s n�vrhem na přednostn� rozhodnut� v předmětn� věci podle � 39 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� z�kona č. 48/2002 Sb.

2. Městsk� soud v Brně předmětn� n�vrh podal dle � 64 odst. 3 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen „z�kon o �stavn�m soudu“), a to pot�, co v souvislosti se svou rozhodovac� činnost� v souladu s čl. 95 odst. 2 �stavn�ho z�kona Česk� n�rodn� rady č. 1/1993 Sb., �stava Česk� republiky, (d�le jen „�stava“) dospěl k z�věru, že

. ustanoven� � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 11/2013 Sb., ve slově „2,75n�sobek“ a

. ustanoven� č�sti prvn� čl�nku II z�kona č. 11/2013 Sb.,

jichž m� b�t při řešen� věci sp. zn. 50 C 22/2012 použito, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen� s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 �stavy, s čl. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen „Listina“) a s čl. 1 Dodatkov�ho protokolu k �mluvě o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (d�le jen „Protokol“).

3. V uveden� věci sp. zn. 50 C 22/2012 je Městsk�m soudem v Brně rozhodov�no o žalobě, kterou se soudce Krajsk�ho soudu v Brně dom�h� vůči Česk� republice - Krajsk�mu soudu v Brně zaplacen� č�stky dan� rozd�lem mezi n�rokem žalobce na plat ve smyslu � 28 až 31 z�kona č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le t�ž jen „z�kon č. 236/1995 Sb.“, př�padně „z�kon o platu“) a n�rokem na v�ce�čelovou pauš�ln� n�hradu v�dajů (d�le jen „n�hrada v�dajů“) ve smyslu � 32 odst. 1 p�sm. a) z�kona č. 236/1995 Sb., a to dle původn�ho žalobn�ho n�roku za leden 2012 a dle jeho rozš�řen� i za leden a �nor 2013, a mezi skutečně vyplacen�m platem a n�hradou v�dajů, jež byly ve vztahu k obdob� leden a �nor 2013 dle z�kona č. 11/2013 Sb. sn�ženy s �činnost� od 1. ledna 2013.

4. S odkazem na tvrzen� žalobce ve v�še uveden� věci navrhovatel konkr�tně uv�d�, že za leden 2013 nebyl žalobci vyplacen cel� plat ve v�ši 105 800 Kč a cel� n�hrada v�dajů ve v�ši 4 100 Kč, na jak� by měl n�rok neb�t sn�žen� platu a n�hrady v�dajů z�konem č. 11/2013 Sb. Žalobci byl vyplacen plat pouze 90 600 Kč a n�hrada v�dajů pouze ve v�ši 3 500 Kč, rozd�l na platu a n�hradě v�dajů tak v součtu představuje žalovanou č�stku 15 800 Kč. Tot�ž se vztahuje k �noru 2013.

5. Navrhovatel v �stavn�m soudem posuzovan�m n�vrhu v t�to souvislosti d�le odkazuje na ustanoven� � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 11/2013 Sb., dle něhož nově čin� platov� z�kladna od 1. ledna do 31. prosince kalend�řn�ho roku 2,75n�sobek průměrn� nomin�ln� měs�čn� mzdy fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře dosažen� podle zveřejněn�ch �dajů Česk�ho statistick�ho �řadu (d�le přev�žně jen „ČS�“) za předminul� kalend�řn� rok, přičemž v�ši platov� z�kladny pro př�slušn� kalend�řn� rok vyhlašuje Ministerstvo pr�ce a soci�ln�ch věc� ve Sb�rce z�konů sdělen�m. Toto sdělen� bylo vyhl�šeno ve Sb�rce z�konů dne 22. 1. 2013 pod č. 18/2013 Sb. a jako platov� z�kladna soudců pro rok 2013 byla stanovena č�stka 62 856,75 Kč.

6. Ve vztahu k nam�tan� proti�stavnosti v�še uveden�ch ustanoven� pak navrhovatel předestřel �stavn�mu soudu n�sleduj�c� argumenty. Předně napadl vady t�kaj�c� se legislativn�ho procesu a nam�tal nepř�pustnou retroaktivitu z�kona č. 11/2013 Sb. N�sledně předestřel obecnou �stavněpr�vn� argumentaci, �stavněpr�vn� argumentaci pro konkr�tn� posouzen� dan� věci, představil ekonomickou argumentaci a popsal v�voj platov�ch restrikc� vůči soudcům.

7. Navrhovatel nejprve nam�tal, že nebyly splněny důvody pro vyhl�šen� stavu legislativn� nouze předsedkyn� Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky (d�le jen „Poslaneck� sněmovna“) uveden� v � 99 z�kona č. 90/1995 Sb., o jednac�m ř�du Poslaneck� sněmovny, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le t�ž jen „jednac� ř�d“). Navrhovatel na �vod zrekapituloval, že �stavn� soud n�lezem sp. zn. Pl. �S 33/11 ze dne 3. května 2012 (N 95/65 SbNU 259; 181/2012 Sb.) zrušil slovo „2,5n�sobek“ v � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb., uplynut�m dne 31. prosince 2012, načež vl�da předložila Poslaneck� sněmovně novelizaci z�kona č. 236/1995 Sb. jako tisk č. 763 dne 30. července 2012. Podle navrhovatele ovšem bylo možno jen stěž� tento n�vrh považovat za vl�dn� n�vrh z�kona ve smyslu čl. 41 �stavy, neboť tento n�vrh nemohl b�t bez dalš�ho schv�len (byl předložen v pěti variant�ch), přičemž komplexn� pozměňovac� n�vrh k němu byl dne 12. prosince 2012 zam�tnut. Vl�da nato dne 14. prosince 2012 předložila Poslaneck� sněmovně n�vrh novelizace � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., kter�m v�ši platov� z�kladny stanovila jako 2,75n�sobek průměrn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře (tisk č. 880). Tento n�vrh byl projedn�n ve stavu legislativn� nouze a schv�len Poslaneckou sněmovnou dne 18. prosince 2012 (ve Sb�rce z�konů byl jako z�kon č. 11/2013 Sb. publikov�n dne 17. ledna 2013) s �činnost� upravenou v č�sti čtvrt� čl�nku V dnem 1. ledna 2013. V důvodov� zpr�vě k tisku č. 880 vl�da doslova uvedla, že tisk č. 763 „vn�mala předevš�m jako legislativn� nosič pro řešen� vzešl� ze všeobecn� politick� shody“. Navrhovatel nam�t�, že vl�da v tak z�važn� věci, jakou je určen� v�še platu soudců, nepostupovala �stavně konformně, neboť včas nepředložila ř�dn� n�vrh z�kona, jenž by z�konod�rn� sbor mohl včas projednat. N�sledn� použit� institutu legislativn� nouze pak bylo jeho zneužit�m vypl�vaj�c�m z nekvalitn�ho n�vrhu předložen�ho jako tisk č. 763. Projedn�n� n�vrhu z�kona ve stavu legislativn� nouze nemůže b�t n�strojem pro laxnost moci v�konn�. Dalš� navrhovatelovy n�mitky směřuj� proti skutečnosti, že přestože předmětem pr�vn� �pravy byla v�še platu soudců, nebyla novelizace z�kona vyhl�šen� pod č. 11/2013 Sb. se soudn� moc� projedn�na, tud�ž soudn� moc neměla ž�dnou možnost v průběhu př�pravy rozhodnut� vl�dy h�jit svou pozici. V t�to souvislosti navrhovatel uv�d�, že �stavn� soud k t�to ot�zce již jednou zaujal alarmuj�c� stanovisko, a to v n�lezu sp. zn. Pl. �S 12/10 ze dne 7. z�ř� 2010 (N 188/58 SbNU 663; 269/2010 Sb.), ovšem nedočkal se ze strany navrhovatele z�kona ž�dn� reflexe.

8. Navrhovatel se d�le vyj�dřil k ot�zce retroaktivity z�kona č. 11/2013 Sb. Podle č�sti čtvrt� čl�nku V z�kona č. 11/2013 Sb. měl z�kon nab�t �činnosti dnem 1. ledna 2013. Ve Sb�rce z�konů byl z�kon publikov�n dne 17. ledna 2013. Navrhovatel je přesvědčen, že v souladu s ustanoven�m � 3 odst. 3 z�kona č. 309/1999 Sb., o Sb�rce z�konů a o Sb�rce mezin�rodn�ch smluv, nabyl z�kon č. 11/2013 Sb. �činnosti patn�ct�m dnem po vyhl�šen�, tj. dnem 1. �nora 2013. K tomuto z�věru dle navrhovatele dospělo i Ministerstvo pr�ce a soci�ln�ch věc�, kter� upozornilo rezort Ministerstva spravedlnosti na tuto skutečnost a potřebu odv�st pojistn� na soci�ln� zabezpečen� z n�hrad v�dajů za leden 2013. Došlo tedy k situaci, kdy k 1. lednu 2013 nebyla určena platov� z�kladna pro stanoven� platu soudců. Na tuto situaci pak dopad� čl�nek II č�sti prvn� z�kona č. 11/2013 Sb., kter� stanov�, že platov� z�kladna podle tohoto z�kona se použije poprv� pro určen� platu a n�hrady v�dajů za měs�c leden 2013. Tuto �pravu nepovažuje navrhovatel za takovou, kter� by

in favorem

soudn� moci zpětně, tedy retroaktivně přizn�vala určit� plněn�, n�brž m� za to, že jde o �pravu restriktivn�, a tedy nepř�pustně retroaktivn�.

9. Zdůvodněn� hmotněpr�vn� proti�stavnosti napaden�ch z�konn�ch ustanoven� odv�j� navrhovatel od rekapitulace relevantn� judikatury �stavn�ho soudu t�kaj�c� se různ�ch aspektů materi�ln�ho zabezpečen� soudců. Dle jeho n�zoru obsahuje n�sleduj�c� z�kladn� teze:

- posouzen� �stavnosti platov�ch restrikc� vůči soudcům pro konkr�tn� obdob� konkr�tn�ho roku spad� do r�mce vymezen�ho principem soudcovsk� nez�vislosti [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 55/05 ze dne 16. ledna 2007 (N 9/44 SbNU 103; 65/2007 Sb.), bod 49],

- �stavn� postaven� soudců na straně jedn� a představitelů moci z�konod�rn� a v�konn�, zvl�ště pak st�tn� spr�vy, na straně druh� se vzhledem k principu dělby moci a principu nez�vislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozd�ln� dispozičn� prostor pro z�konod�rce k platov�m restrikc�m vůči soudcům ve srovn�n� s dispozičn�m prostorem k takov�mto restrikc�m v jin�ch oblastech veřejn� sf�ry (n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 55/05, bod 49),

- z�sah do materi�ln�ho zabezpečen� soudců garantovan�ho z�konem nesm� b�t v�razem sv�vole z�konod�rce, n�brž mus� b�t, vych�zeje ze z�sady proporcionality, odůvodněn v�jimečn�mi okolnostmi, např. t�živou finančn� situac� st�tu, přičemž i za splněn� t�to podm�nky mus� b�t zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci z�konod�rn� a v�konn�, zvl�ště pak st�tn� spr�vy; takov�to z�sah nesm� zavdat důvod k obav�m, zda se nedot�k� omezen� důstojnosti soudců, např. nen�-li v�razem �stavně nepř�pustn�ho tlaku moci z�konod�rn� a moci v�konn� na moc soudn� (n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 55/05, bod 49),

- princip nez�visl�ho soudnictv� je jednou z podstatn�ch n�ležitost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu ve smyslu čl. 9 odst. 2 �stavy (n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 55/05, bod 50),

- sv�voln� z�sah z�konod�rce do oblasti materi�ln�ho zajištěn� soudců, v tom r�mci i platov� restrikce, nutno do r�mce chr�něn�ho principem jejich nez�vislosti podřadit ze dvou důvodů. Nez�vislost soudců je v prvn� řadě podm�něna jejich mor�ln� integritou a odbornou �rovn�, z�roveň ale je spjata i s jejich přiměřen�m materi�ln�m zajištěn�m. Druh�m důvodem podřazen� z�kazu sv�voln�ho z�sahu do materi�ln�ho zajištěn� soudců (platov�ch restrikc�) do r�mce principu jejich nez�vislosti je vyloučit možnost, eventualitu n�tlaku moci z�konod�rn�, resp. v�konn� na rozhodov�n� soudců. Jin�mi slovy, vyloučit sv�voln� z�sahy do materi�ln�ho zajištěn� soudců jako eventu�ln� formu „penalizace“ soudců ze strany legislativy a exekutivy, a t�m i formy n�tlaku na jejich rozhodov�n� [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 43/04 ze dne 14. července 2005 (N 139/38 SbNU 59; 354/2005 Sb.)],

- platov� poměry soudců v širok�m smyslu maj� b�t stabiln� nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohybliv�m faktorem, s n�mž kalkuluje to či ono vl�dn� uskupen� např. proto, že se mu zdaj� platy soudců př�liš vysok� ve srovn�n� s platy st�tn�ch zaměstnanců nebo ve srovn�n� s jinou profesn� skupinou. Usilov�n� o takovou rovnost vybočuje z kategorie �stavnosti, jde o politick� c�l, kter� nem� oporu v �stavně ch�pan�m principu rovnosti [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 11/02 ze dne 11. června 2003 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.)],

- za dalš� formu platov� restrikce je třeba považovat i zmrazen� z�konem předpokl�dan�ho růstu př�jmů soudců nebo i jin�ch �stavn�ch činitelů, přičemž např. „trval�“ zmrazen� platů by �stavn� soud nepochybně posuzoval jako krok �stavně nepř�pustn�. Platov� poměry soudců v širok�m smyslu maj� b�t stabiln� nesnižovatelnou veličinou, pokud nenastanou zcela v�jimečn�, mimoř�dn� okolnosti st�tu [n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 13/08 ze dne 2. března 2010 (N 36/56 SbNU 405; 104/2010 Sb.), bod 41; obdobně n�lez sp. zn. Pl. �S 55/05, bod 55],

- za v�razn� prvek z�ruky přiměřen�ho materi�ln�ho zabezpečen� soudců z hlediska principu dělby st�tn� moci na moc z�konod�rnou, v�konnou a soudn� a požadavku jejich vz�jemn� vyv�ženosti je třeba považovat i př�mou vazbu mezi platem představitelů moci z�konod�rn� a v�konn� na straně jedn� a platem soudců na straně druh�. Konstrukce z�kona o platu představitelů st�tn� moci, kter� s pomoc� jednotn� platov� z�kladny a z�konem stanoven�ch koeficientů zaručuje, že spolu se zv�šen�m platů představitelů moci z�konod�rn� a v�konn� se ve stejn�m poměru automaticky zv�š� i platy soudců, tak představuje v�znamnou, v pr�vn�m ř�du vestavěnou pojistku, že poměr v materi�ln�m zabezpečen� představitelů jednotliv�ch moc� bude i v budoucnu zachov�v�n (n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 55/05, bod 59).

10. Navrhovatel d�le uv�d�, že uveden� teze jsou obsaženy i v mnoha dalš�ch n�lezech �stavn�ho soudu vztahuj�c�ch se k platov�m restrikc�m vůči soudcům. Připom�n�, že k těmto zobecňuj�c�m tez�m se �stavn� soud přihl�sil rovněž ve sv�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 12/10 a d�le ve sv�m posledn�m n�lezu t�kaj�c�m se platov�ch restrikc� soudců, tj. v n�lezu sp. zn. Pl. �S 33/11.

11. Z uveden�ho posledn�ho n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 33/11 ještě vyb�r� n�sleduj�c� dvě zobecňuj�c� teze:

- soudcovsk� platy i na rozd�l od platů ostatn�ch služebn�ků st�tu po dlouh� obdob� i s n�sleduj�c� zam�šlenou perspektivou podl�haj� pouze restrikc�m. Opatřen� ve vztahu k nim se pak již nejev� jako mimoř�dn� a proporčn�, ale jako c�len� proces směřuj�c� k tomu, aby se soudcovsk� platy vr�tily do nižš�ch �rovn�, a tedy aby se touto cestou odstranila ze zorn�ho �hlu moci z�konod�rn� a v�konn� v minulosti učiněn� „chyba“ při stanoven� pravidel pro v�počty soudcovsk�ch platů v polovině 90. let 20. stolet�. Takov� nivelizace pak ve sv�ch důsledc�ch vede z�konitě i k sestupu soudcovsk�ho stavu uvnitř středostavovsk� společensk� vrstvy, jeho př�jmov� degradaci ve vztahu k ostatn�m pr�vnick�m povol�n�m a k umenšov�n� jeho potřebn� společensk� prestiže,

- restrikce obsažen� ve sn�žen� koeficientu pro určen� platov� z�kladny z hodnoty trojn�sobku na hodnotu 2,5n�sobku průměrn� nomin�ln� měs�čn� mzdy fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře představuje nepřiměřen� a pouze vůči soudcům zaměřen� z�sah, nesplňuje ty podm�nky, jež pro akceptaci restrikc� platů soudců vytyčil �stavn� soud v již nast�něn� judikatuře.

12. Z jin�ho n�lezu �stavn�ho soudu, kter� se net�k� platov�ch restrikc� vůči soudcům, pak připom�n� tak� z�věry vysloven� v n�lezu sp. zn. Pl. �S 22/09 ze dne 7. z�ř� 2010 (N 186/58 SbNU 633; 309/2010 Sb.), bodu 40:

„Na rozd�l od legislativy a exekutivy je na soudce kladen jasn� požadavek dokončen�ho vysokoškolsk�ho vzděl�n�, složen� odborn� justičn� zkoušky a dalš�ho odborn�ho vzděl�v�n�. Nepřehl�dnuteln�m požadavkem na soudce je jejich mor�ln� bez�honnost, kterou vyžaduje a předpokl�d� z�kon. S pozic� soudce je tak� spojeno mnoho restriktivn�ch opatřen�, kter� zasahuj� do osobn�ho života soudce, včetně omezen� vedlejš�ch př�jmů - Pr�vě proto se st�t zav�zal soudce důstojně hmotně zabezpečit.“

13. Ve prospěch z�věru o proti�stavnosti napaden�ch z�konn�ch ustanoven� Městsk� soud v Brně odkazuje i na řadu mezin�rodn�ch dokumentů. V prvn� řadě poukazuje na doporučen� V�boru ministrů Rady Evropy ze dne 17. listopadu 2010 o soudc�ch CM/Rec(2010)12 (http://www.coe.int), kter� nahradilo dř�vějš� doporučen� R (94)12. Z čl�nků 53 až 55, kter� se t�kaj� odměňov�n� soudců, vypl�v�, že:

- odměňov�n� soudců mus� vyjadřovat jejich roli a odpovědnost a b�t na dostatečn� �rovni,

- v době nemoci a mateřstv� by mělo b�t zajištěno udržen� rozumn� v�še jejich odměny,

- penze soudců by měla b�t v rozumn�m vztahu k dř�vějš�mu platu,

- měla by existovat speci�ln� z�konn� ustanoven� br�n�c� snižov�n� platů soudců.

14. Z dalš�ch mezin�rodn�ch dokumentů navrhovatel upozorňuje na zpr�vu Evropsk� komise pro demokracii prostřednictv�m pr�va (Ben�tsk� komise), přijatou ve dnech 12. až 13. března 2010 (http://www.venice.coe.int), kter� v č�sti III čl�nku 6 uv�d�: „Ben�tsk� komise je toho n�zoru, že finančn� ohodnocen� soudců mus� korespondovat s důstojnost� jejich profese a že adekv�tn� ohodnocen� je nezbytn�m předpokladem ochrany soudců před než�douc�mi extern�mi vlivy - V�še ohodnocen� by měla b�t stanovena s ohledem na společensk� poměry v zemi a porovn�na s m�rou ohodnocen� vyšš�ch �ředn�ků.“ Konečně v r�mci srovn�vac� anal�zy argumentuje i z�věry Poradn�ho v�boru soudců v r�mci aktivit Rady Evropy z roku 2001, kter� ve sv�m stanovisku č. 1 (Avis No 1, body č. 61 a 62) klade důraz na potřebu takov�ch z�konn�ch ustanoven�, kter� budou br�nit snižov�n� platu soudců a kter� zajist� faktick� zvyšov�n� platů tak, aby byla udržena jejich hodnota ve vztahu k životn�m n�kladům (http://wcd.coe.int/).

15. Než navrhovatel přistoupil k �stavněpr�vn� argumentaci relevantn� pro posouzen� dan�ho př�padu, zm�nil se stručně o v�voji odměňov�n� soudců, přičemž odk�zal na odůvodněn� n�vrhů ve věcech sp. zn. Pl. �S 16/11 [rozhodnuto n�lezem sp. zn. Pl. �S 16/11 ze dne 2. srpna 2011 (N 135/62 SbNU 99; 267/2011 Sb.)] a sp. zn. Pl. �S 33/11, ve kter�ch tehdy Městsk� soud v Brně podrobně rozebral demont�ž syst�mu odměňov�n� �stavn�ch činitelů obsažen�ho v z�koně č. 236/1995 Sb. Tu lze dle něj charakterizovat jako snahu ve vztahu k soudcům sn�žit jejich platovou �roveň des�tkami z�sahů do složek materi�ln�ho zabezpečen�. Předevš�m připomněl z�věry �stavn�ho soudu obsažen� v n�lezu sp. zn. Pl. �S 33/11, v němž dal navrhovateli za pravdu v tom, že bylo ne�stavně zasaženo do pr�v soudce sn�žen�m platov� z�kladny z trojn�sobku průměrn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře na 2,5n�sobek. K tak razantn�mu z�sahu do �rovně odměňov�n� soudců neshledal �stavn� soud důvod („restrikce - představuje nepřiměřen� a pouze vůči soudcům zaměřen� z�sah -“). Navrhovatel je přesvědčen, že �stavn� soud v tomto n�lezu nevytvořil z�konod�rci ž�dn� prostor pro �vahu, jak� hranice platov� z�kladny je �stavně konformn�. Ve věci sp. zn. Pl. �S 33/11 dle něj posuzoval �stavn� soud toliko dvě hranice, ke kter�m směřovala vešker� argumentace navrhovatele: totiž že sn�žen� platov� z�kladny z trojn�sobku na 2,5n�sobek je za situace, jak� byla v oblasti odměňov�n� ve veřejn� sf�ře, vůči soudcům neproporcion�ln�, a tedy i ne�stavn�, neboť soudci pož�vaj� v tomto ohledu zv�šen� �stavn� ochrany. Jedin�m �stavně konformn�m opatřen�m tedy dle n�zoru navrhovatele bylo vr�tit v�ši platov� z�kladny na trojn�sobek.

16. Z�konod�rce však k 1. lednu 2013 nedok�zal přijmout pr�vn� �pravu, kter� by zaručila soudn� moci realizaci pr�va na materi�ln� zabezpečen�; až s měs�čn�m odstupem zpětně sn�žil již dosaženou �roveň platov� z�kladny na 2,75n�sobek průměrn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře. Navrhovatel m� za to, že jedin�m �stavně možn�m v�kladem ot�zky, jak� plat n�ležel soudci dne 1. ledna 2013 a po cel� leden 2013, je ten, kter� jako v�chodisko použije n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 33/11 a dovod�, že soudci n�ležel plat odpov�daj�c� platov� z�kladně ve v�ši trojn�sobku průměrn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře za rok 2011 (neboť to byla �roveň, kterou považoval �stavn� soud za konformn�). Vl�da jako navrhovatel sn�žen� z�kladny na 2,75n�sobek (tisk č. 880) dle Městsk�ho soudu v Brně neuvedla ničeho relevantn�ho, toliko, že n�vrat k trojn�sobku by kladl vysok� n�roky na prostředky st�tn�ho rozpočtu v roce 2013 i v letech dalš�ch, tj. v obdob�, kdy se uplatňuj� �sporn� opatřen� prakticky u všech skupin obyvatelstva.

17. Na podporu sv�ch tvrzen� navrhovatel použil i ekonomick� argumenty. Zejm�na uvedl, že z �dajů Česk�ho statistick�ho �řadu lze zjistit, že průměrn� mzda v nepodnikatelsk� sf�ře na tzv. přepočten� počty (tabulka 1b jako př�loha k publikaci Česk�ho statistick�ho �řadu č. e-3106-12 s n�zvem „Evidenčn� počet zaměstnanců a jejich mzdy 4. čtvrtlet� 2012“ zveřejněn� dne 2. dubna 2013) nomin�lně v letech 2000-2012 vůbec nepoklesla (za rok 2011 se uv�d� �daj 24 469 Kč, za rok 2012 �daj 25 015 Kč). Na fyzick� osoby (což je �daj zkresluj�c�, neboť nezohledňuje d�lku pracovn�ch �vazků) mezi rokem 2009 a 2010 průměrn� mzda v nepodnikatelsk� sf�ře poklesla o 36 Kč a mezi roky 2010 a 2011 o 42 Kč, v roce 2012 již vzrostla na 23 453 Kč (tj. růst o 455 Kč). Tyto margin�ln� v�kyvy ve směru poklesu pak pr�vn� �prava zcela reflektuje t�m, že platov� z�kladna sleduje stav průměrn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře i směrem k poklesu, tzn. že Česk� republika je patrně jednou z m�la zem�, kde platy soudců klesaj� �měrně poklesu platů ve veřejn� sf�ře zcela automaticky. Na tuto �pravu se přitom nebere vůbec ze strany z�konod�rce zřetel. Důvody pro daleko podstatnějš� pokles �rovně odměňov�n� soudců tak st�le zůst�vaj� zastřeny, respektive nesnesou �stavn� světlo. Ve skutečnosti se totiž dle navrhovatele jedn� o dlouholetou snahu sn�žit relativně odměňov�n� soudců v zemi, jakkoli platy soudců nelze považovat ani z mezin�rodn�ho srovn�n� za odtržen� od reality. St�tn� z�věrečn� �čet za rok 2011 publikovan� na webu Ministerstva financ� uv�d� v č�sti |i|. V�daje st�tn�ho rozpočtu v kapitole 3 „Čerp�n� mzdov�ch prostředků v rozpočtov� sf�ře“, že v roce 2011 došlo ke zv�šen� platů pedagogick�ch pracovn�ků region�ln�ho školstv� ve v�ši 1 554,4 mil. Kč, přičemž pokud jde o počty zaměstnanců, v �středn�ch org�nech (tab. 52) došlo k poklesu o 676 zaměstnanců při růstu neobsazen�ch funkčn�ch m�st z 6 209 v roce 2010 na 14 745 v roce 2011. Navrhovatel za t�to situace neshled�v� ž�dnou přiměřenost ve sn�žen� platov� z�kladny soudců t�měř o 12 %. Medi�lně š�řen� zpr�vy dle něj ostatně svědč� o tom, že na �středn�ch org�nech st�tn� spr�vy jsou i přes proklamovan� �spory st�le přidělov�ny odměny v ř�dech statis�ců korun.

18. Navrhovatel proto svou hmotněpr�vn� argumentaci uzavřel s t�m, že považuje slovo 2,75n�sobek uveden� v ustanoven� � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 11/2013 Sb., za ne�stavn� z důvodu rozporu v�še tohoto n�sobku s pr�vem soudců na stabiln� materi�ln� zabezpečen�. V př�padě navrhovan�ho zrušen� č�sti prvn� čl�nku II z�kona č. 11/2013 Sb. pak k rozporu s pr�vem soudců na materi�ln� zabezpečen� přistupuje ještě jako dalš� důvod porušen� z�kazu retroaktivity z�kona. Na z�kladě v�še uveden�ho proto shledal dan� ustanoven� v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen� s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 �stavy, s čl. 1 Listiny a s čl. 1 Protokolu.

19. Navrhovatel dod�v�, že z ustanoven� � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu vypl�v�, že dojde-li �stavn� soud k z�věru, že z�kon nebo jeho jednotliv� ustanoven� jsou v rozporu s �stavn�m z�konem, n�lezem rozhodne, že takov� z�kon nebo jejich jednotliv� ustanoven� se zrušuj� dnem, kter� v n�lezu urč�. Navrhovatel je toho n�zoru, že �stavn� soud by měl v př�padě vyhověn� n�vrhu z�konod�rci stanovit relativně kr�tkou lhůtu k přijet� nov� �pravy, jež bude v souladu s nosn�mi důvody vyj�dřen�mi v n�lezu. Jin�mi slovy, den zrušen� napaden�ch ustanoven�, kter� �stavn� soud mus� ve smyslu � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu v n�lezu určit, by měl b�t určen tak, aby na jedn� straně měl z�konod�rce určit� prostor k přijet� nov� �pravy, avšak na druh� straně aby nedoch�zelo ke zbytečn�m průtahům při přij�m�n� nov� �pravy. Je obecně zn�mo, že z�konod�rce si je dlouhodobě vědom existence mnoha n�lezů �stavn�ho soudu ohledně platov�ch restrikc� soudců a že tato problematika je mu podrobně zn�ma. Z�konod�rce je schopen novou pr�vn� �pravu přijmout v relativně velmi kr�tk�m čase, což ostatně prok�zal i v př�padě napadan�ho z�kona č. 11/2013 Sb., kter� byl Poslaneck� sněmovně předložen vl�dou dne 14. prosince 2012, Poslaneck� sněmovna n�vrh schv�lila dne 18. prosince 2012, Sen�t Parlamentu Česk� republiky (d�le jen „Sen�t“) n�vrh projednal dne 28. prosince 2012 a ještě t�hož dne byl schv�len� z�kon doručen prezidentovi k podeps�n�. Nav�c č�m delš� lhůta je z�konod�rci k přijet� nov� �pravy poskytnuta, t�m d�le trv� proti�stavn� stav.

20. Navrhovatel současně navrhl, aby �stavn� soud v souladu s � 39 z�kona o �stavn�m soudu rozhodl o podan�m n�vrhu přednostně, a to s argumentem opakovan�ho z�sahu z�konod�rce ve směru restrikc� platů soudců, jeho intenzity, jakož i obecn�ho dopadu na rozhodnut� ve věci vysok�ho počtu žalob soudců na doplatek platu a n�hrady v�dajů za leden roku 2013.

II.

Rekapitulace podstatn�ch č�st� vyj�dřen� �častn�ků ř�zen�

21. Podle � 42 odst. 4 a � 69 z�kona o �stavn�m soudu zaslal �stavn� soud předmětn� n�vrh k vyj�dřen� �častn�kům ř�zen�. Ve stanoven� lhůtě sv� vyj�dřen� zaslala Poslaneck� sněmovna a Sen�t. Veřejn� ochr�nce pr�v dopisem doručen�m �stavn�mu soudu dne 10. června 2013 ozn�mil, že sv�ho pr�va přistoupit do ř�zen� nevyužije. Stejně tak dopisem doručn�m �stavn�mu soudu dne 22. července 2013 učinila vl�da.

22. Ve sv�m vyj�dřen� ze dne 3. července 2013 předsedkyně Poslaneck� sněmovny Miroslava Němcov� uvedla, že n�vrh z�kona, kter� byl později vyhl�šen jako z�kon č. 11/2013 Sb., předložila vl�da Poslaneck� sněmovně dne 14. prosince 2012 a byl rozesl�n poslancům jako tisk č. 880. Obsahem n�vrhu je, jak vl�da v důvodov� zpr�vě uv�d�, v reakci na n�lez �stavn�ho soudu vyhl�šen� pod č. 181/2012 Sb. (sp. zn. Pl. �S 33/11), kter�m se uplynut�m dne 31. prosince 2012 ruš� obecn� �prava v�še platov� z�kladny stanoven� v � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., stanoven� nov� v�še platov� z�kladny pro určen� platu a někter�ch n�hrad v�dajů, a to na �rovni 2,75n�sobku průměrn� nomin�ln� měs�čn� mzdy fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře dosažen� podle zveřejněn�ch �dajů Česk�ho statistick�ho �řadu za předminul� kalend�řn� rok. V důvodov� zpr�vě d�le vl�da uv�d�, že sn�žen� relace platov� z�kladny k průměrn� mzdě v nepodnikatelsk� sf�ře z trojn�sobku na 2,5n�sobek, k němuž došlo od 1. ledna 2011 z�konem č. 425/2010 Sb., označil �stavn� soud za platovou restrikci vůči soudcům, kter� je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen� s čl. 82 odst. 1 �stavy. N�vrat k trojn�sobku by kladl vysok� n�roky na prostředky ze st�tn�ho rozpočtu v roce 2013 i v letech dalš�ch, tj. v obdob�, ve kter�m se uplatňuj� �sporn� opatřen� prakticky u všech skupin obyvatelstva. Za přiměřen� řešen�, zejm�na vzhledem k současn� ekonomick� situaci a možnostem st�tn�ho rozpočtu, proto vl�da považuje stanoven� relace platov� z�kladny k průměrn� mzdě v nepodnikatelsk� sf�ře ve v�ši 2,75n�sobku. Rovněž, jak vl�da v důvodov� zpr�vě uv�d�, navrhovan� řešen� vych�z� z předpokladu, že �stavn�m soudem zrušen� relace platov� z�kladny k průměrn� mzdě v nepodnikatelsk� sf�ře ve v�ši 2,5n�sobku je př�liš n�zk�, avšak současně bylo �stavn�m soudem ponech�no na vůli moci z�konod�rn� a v�konn�, v jak� �rovni ji nově stanov�. Jestliže byla �stavn�m soudem platov� z�kladna vypočten� jako n�sobek č�slovky 2,5 shled�na jako proti�stavn� a v logice pak původn� platov� z�kladna vypočten� n�sobkem č�slovky 3 jako bezpečně �stavně konformn�, pak za kompromisn� řešen� bylo zvoleno stanoven� n�sobku č�slovkou 2,75, tedy v polovině krajn�ch řešen�. Pokud jde o čl. II n�vrhu z�kona, důvodov� zpr�va konstatuje, že �stavn� soud zrušil uplynut�m dne 31. prosince 2012 v�ši platov� z�kladny v obecn� �pravě (tj. jak pro všechny soudce včetně soudců �stavn�ho soudu, tak i pro představitele moci z�konod�rn� a v�konn�) a bez proveden� př�slušn� změny by se ustanoven� � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb. stalo neaplikovateln�m. Ve zvl�štn� č�sti důvodov� zpr�vy t�kaj�c� se čl�nku II je tedy zdůrazněno, že nově stanoven� v�še platov� z�kladny se použije pro určen� platů a n�hrad v�dajů za cel� měs�c leden 2013, a to i pro př�pad, že by k vyhl�šen� z�kona ve Sb�rce z�konů došlo až v průběhu tohoto měs�ce, z důvodu pr�vn� jistoty.

23. Na n�vrh vl�dy vyhl�sila předsedkyně Poslaneck� sněmovny stav legislativn� nouze. N�vrh byl přik�z�n k projedn�n� rozpočtov�mu v�boru, kter� jej projednal a vydal dne 18. prosince 2012 usnesen�, ve kter�m doporučuje Poslaneck� sněmovně, aby n�vrh z�kona předložen� vl�dou schv�lila, neprojedn�vala jej v obecn� rozpravě, pouze v rozpravě podrobn�, projednala jej do �ter� 18. prosince do 19 hodin a přijala usnesen�, podle kter�ho ve smyslu � 99 odst. 7 jednac�ho ř�du upoušt� od obecn� rozpravy. T�hož dne Poslaneck� sněmovna při projedn�v�n� n�vrhu z�kona počtem hlasů z přihl�šen�ch 168 poslanců 160 pro a 3 proti schv�lila usnesen�, kter� konstatuje, že nad�le existuj� podm�nky pro projedn�v�n� n�vrhu z�kona ve zkr�cen�m jedn�n�. Usnesen� rozpočtov�ho v�boru bylo pak přijato počtem hlasů z př�tomn�ch 161 poslanců 133 pro a 2 proti. V podrobn� rozpravě k n�vrhu z�kona byly předloženy dva pozměňovac� n�vrhy, z nichž n�vrh poslankyně Jany Such�, kter� v čl�nku I n�vrhu z�kona nahrazoval slovo „2,75n�sobek“ slovem „3n�sobek“ nebyl přijat počtem hlasů z přihl�šen�ch 106 poslanců 24 pro a 32 proti. Poslaneck� sněmovna pot� z�věrečn�m hlasov�n�m vyslovila souhlas s vl�dn�m n�vrhem počtem hlasů z přihl�šen�ch 99 poslanců 80 pro a 8 proti. Poslaneck� sněmovna postoupila dne 19. prosince 2012 n�vrh z�kona Sen�tu, kter� jej projednal na sv� schůzi dne 28. prosince 2012, kdy vyj�dřil vůli se n�vrhem z�kona nezab�vat. Prezident republiky z�kon podepsal dne 11. ledna 2013. Dne 15. ledna 2013 byl schv�len� z�kon doručen k podpisu premi�rovi a ve Sb�rce z�konů byl z�kon vyhl�šen dne 17. ledna 2013.

24. Dle předsedkyně Poslaneck� sněmovny tedy lze konstatovat, že n�vrhem Městsk�ho soudu v Brně napaden� č�sti z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 11/2013 Sb., byly přijaty po ř�dně proveden�m z�konod�rn�m procesu a že z�konod�rn� sbor jednal v přesvědčen�, že tato ustanoven� jsou v souladu s �stavou a naš�m pr�vn�m ř�dem. Je proto na �stavn�m soudu, aby v souvislosti s podan�m n�vrhem Městsk�ho soudu v Brně posoudil �stavnost předmětn�ch ustanoven� a vydal př�slušn� rozhodnut�.

25. Předseda Sen�tu Milan Štěch zaslal k v�zvě �stavn�ho soudu vyj�dřen�, jež bylo �stavn�mu soudu doručeno dne 24. června 2013. N�vrh z�kona, kter� byl po jeho přijet� vyhl�šen ve Sb�rce z�konů pod č. 11/2013 Sb., byl vl�dou předložen do Poslaneck� sněmovny 14. prosince 2012 pot�, co nebyl v z�věrečn�m hlasov�n� schv�len předchoz� n�vrh z�kona, kter� vl�da předložila na konci července 2012 a kter� byl projedn�v�n jako sněmovn� tisk č. 763. V Poslaneck� sněmovně byl n�vrh z�kona projedn�v�n jako sněmovn� tisk č. 880 ve stavu legislativn� nouze, kterou na n�vrh vl�dy vyhl�sila předsedkyně Poslaneck� sněmovny na dobu od 17. prosince 2012 do 21. prosince 2012. Vl�dn� n�vrh z�kona byl schv�len spolu s pozměňovac�mi n�vrhy, kter�mi byl doplněn o �pravu spoč�vaj�c� v tom, aby v př�slušn�ch z�konech upravuj�c�ch pojistn� na soci�ln� zabezpečen� a pojistn� na veřejn� zdravotn� pojištěn� byly z okruhu př�jmů podl�haj�c�ch pojistn�mu vypuštěny n�hrady v�dajů poskytovan� procentem z platov� z�kladny představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců.

26. Sen�tu byl n�vrh z�kona postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 19. prosince 2012, přičemž vl�da prostřednictv�m sv�ho předsedy pož�dala předsedu Sen�tu, aby Sen�t n�vrh z�kona projednal ve zkr�cen�m jedn�n�. N�vrh z�kona byl projedn�v�n jako sen�tn� tisk č. 10, byl přik�z�n k projedn�n� třem v�borům, a to v�boru pro hospod�řstv�, zemědělstv� a dopravu, v�boru pro zdravotnictv� a soci�ln� politiku a v�boru �stavně-pr�vn�mu. V�bor pro hospod�řstv�, zemědělstv� a dopravu jako v�bor garančn� n�vrh z�kona projednal na sv� 3. schůzi konan� dne 28. prosince 2012 a ve sv�m usnesen� č. 18 doporučil Sen�tu n�vrhem z�kona se nezab�vat. V�bor pro zdravotnictv� a soci�ln� politiku n�vrh z�kona projednal na sv� 3. schůzi konan� dne 28. prosince 2012 a pot�, co podporu nez�skal n�vrh na schv�len� n�vrhu z�kona v předložen�m zněn�, v�bor ve sv�m usnesen� č. 6 doporučil Sen�tu n�vrh z�kona zam�tnout. V�bor �stavně-pr�vn� n�vrh z�kona projednal na sv� 4. schůzi konan� dne 27. prosince 2012 a pot�, co podporu nez�skal n�vrh nezab�vat se n�vrhem z�kona, v�bor ve sv�m usnesen� č. 14 doporučil Sen�tu projedn�van� n�vrh z�kona vr�tit Poslaneck� sněmovně s pozměňovac�mi n�vrhy, kter� v�bor přijal. Smyslem pozměňovac�ch n�vrhů byla celkov� změna n�vrhu z�kona postoupen�ho z Poslaneck� sněmovny založen� na tom, aby v z�koně č. 236/1995 Sb. v ustanoven� � 3 odst. 3 byla v�še platov� z�kladny stanovena na �rovni trojn�sobku průměrn� nomin�ln� měs�čn� mzdy, d�le šlo o změny spoč�vaj�c� v tom, aby se u soudců �stavn�ho soudu použ�vala platov� z�kladna platn� pro soudce a aby z n�vrhu z�kona byly vypuštěny změny doplněn� formou pozměňovac�ch n�vrhů vztahuj�c�ch se k př�jmům podl�haj�c�m pojistn�mu na soci�ln� zabezpečen� a pojistn�mu na zdravotn� pojištěn�.

27. Sen�t předložen� n�vrh z�kona projednal na sv� 3. schůzi dne 28. prosince 2012, přičemž v �vodu jeho projedn�v�n� vyslovil souhlas se ž�dost� vl�dy o zkr�cen� jedn�n�. Po vystoupen� z�stupce předkladatele a zpravodajů v�borů, kter�m byl n�vrh z�kona přik�z�n k projedn�n�, se podle � 107 z�kona č. 107/1999 Sb., o jednac�m ř�du Sen�tu, bez rozpravy hlasovalo o n�vrhu doporučen�m garančn�m v�borem, aby Sen�t vyj�dřil vůli n�vrhem z�kona se nezab�vat. Sen�t s t�mto n�vrhem vyslovil souhlas sv�m usnesen�m č. 50, přičemž pro toto usnesen� ze 74 př�tomn�ch sen�torů hlasovalo 57 a 11 bylo proti. K projedn�v�n� n�vrhu z�kona ve v�borech lze uv�st, že k n�vrhu z�kona proběhla poměrně obs�hl� rozprava, kter� vedla v př�slušn�ch v�borech k rozd�ln�m z�věrům, jak vypl�v� z přijat�ch usnesen� v�boru. Ze strany předkladatele bylo k navrhovan� �pravě v�še platov� z�kladny uv�děno, že podle n�zoru vl�dy je navrhovan� �prava v souladu s n�lezy �stavn�ho soudu, což bylo uvedeno tak� v důvodov� zpr�vě, a bylo poukazov�no na časov� aspekty vznikl� v důsledku nepřijet� předchoz�ho vl�dn�ho n�vrhu z�kona v Poslaneck� sněmovně, v důsledku kter�ch bylo nutn� přistoupit ke zkr�cen�mu jedn�n�. K těmto argumentům předkladatele řada sen�torů uvedla jin� n�zor, zejm�na v �stavně-pr�vn�m v�boru, kde byly vzneseny jednak v�hrady z hlediska naplněn� podm�nek pro stav legislativn� nouze, jednak v�hrady k navrhovan� v�ši platov� z�kladny ve vztahu k soudcům, kde byly vysloveny n�zory, že v souladu s n�lezem �stavn�ho soudu by pro soudce měla b�t v z�koně zachov�na původn� �prava vyj�dřen� slovem „trojn�sobek“, a v�hrady byly tak� k �pravě, kter� byla do vl�dn�ho n�vrhu doplněna formou pozměňovac�ch n�vrhů přijat�ch v Poslaneck� sněmovně ve vztahu k pojistn�mu. Ve v�boru pro zdravotnictv� a soci�ln� politiku v�hrady někter�ch sen�torů vedly k usnesen� o zam�tnut� n�vrhu z�kona, ve v�boru �stavně-pr�vn�m pak vedly k přijet� pozměňovac�ch n�vrhů, kter� by nepochybně byly v souladu s n�lezem �stavn�ho soudu. Ve v�boru pro hospod�řstv�, zemědělstv� a dopravu, což byl v�bor garančn�, však z�skaly podporu argumenty, kter� byly uvedeny i v důvodov� zpr�vě k vl�dn�mu n�vrhu z�kona, dovozuj�c�, že jde o kompromisn� řešen�, kter� by v budouc�m možn�m testu �stavn� konformity mohlo obst�t, a na z�kladě toho bylo všemi př�tomn�mi sen�tory přijato usnesen� doporučuj�c� Sen�tu n�vrhem z�kona se nezab�vat. Toto usnesen� bylo n�sledně přijato i Sen�tem, takže na pl�nu Sen�tu k n�vrhu z�kona nebyla vedena rozprava.

III.

Upuštěn� od �stn�ho jedn�n�

28. �stavn� soud seznal, že �stn� jedn�n� by nemohlo přin�st v�znamn� posun v objasněn� věci, než jak� plyne z p�semn�ch �konů �častn�ků ř�zen�. S ohledem na � 44 z�kona o �stavn�m soudu, ve zněn� po novele proveden� z�konem č. 404/2012 Sb., nen� třeba se dotazovat �častn�ků ř�zen� na jejich postoj k t�to ot�zce, proto bylo možno ve věci rozhodnout bez kon�n� �stn�ho jedn�n�.

IV.

Dikce napaden�ch ustanoven�

29. Ustanoven� � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 11/2013 Sb., stanov�: Platov� z�kladna čin� od 1. ledna do 31. prosince kalend�řn�ho roku 2,75n�sobek průměrn� nomin�ln� měs�čn� mzdy fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře dosažen� podle zveřejněn�ch �dajů Česk�ho statistick�ho �řadu za předminul� kalend�řn� rok. V�ši platov� z�kladny pro př�slušn� kalend�řn� rok vyhlašuje Ministerstvo pr�ce a soci�ln�ch věc� ve Sb�rce z�konů sdělen�m.

30. Ustanoven� č�sti prvn� čl. II z�kona č. 11/2013 Sb. zn�:

Přechodn� ustanoven�

Platov� z�kladna podle tohoto z�kona se použije poprv� pro určen� platu a n�hrady v�dajů za měs�c leden 2013.

V.

Aktivn� legitimace navrhovatele

31. N�vrh na zrušen� č�sti z�kona č. 236/1995 Sb. a přechodn�ho ustanoven� včleněn�ho do č�sti prvn� z�kona č. 11/2013 Sb. spolu s n�vrhem na přednostn� rozhodnut� věci podle � 39 z�kona o �stavn�m soudu byl pod�n Městsk�m soudem v Brně dle ustanoven� � 64 odst. 3 z�kona o �stavn�m soudu.

32. Městsk� soud v Brně pod sp. zn. 50 C 22/2012 vede ř�zen�, v němž se soudce Krajsk�ho soudu v Brně dom�h� vůči Česk� republice - Krajsk�mu soudu v Brně zaplacen� č�stky dan� rozd�lem mezi n�rokem žalobce na plat a na pauš�ln� n�hradu v�dajů, podle rozš�řen� žalobn�ho n�roku, za leden a �nor 2013 a mezi skutečně vyplacen�m platem a n�hradou v�dajů, jež byly ve vztahu k obdob� leden a �nor 2013 sn�ženy z�konem č. 11/2013 Sb. Toto tvrzen� sn�žen� čin� za každ� měs�c č�stku v �hrnu 15 800 Kč.

33. Podm�nkou aktivn� legitimace obecn�ho soudu dle � 64 odst. 3 z�kona o �stavn�m soudu je takov� pozice z�kona, resp. jeho jednotliv�ho ustanoven�, jehož zrušen� je navrhov�no, k předmětu ř�zen�, jež zakl�d� pro posouzen� věci ze strany obecn�ho soudu rozhodovac� důvody. Při posouzen� n�roku na doplatek platu a n�hrady v�dajů za měs�ce leden a �nor mus� obecn� soud aplikovat � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb. stanov�c� v�ši platov� z�kladny včetně přechodn�ho ustanoven� určuj�c�ho, kdy se poprv� změna platov� z�kladny m� projevit (čl. II z�kona č. 11/2013 Sb.).

34. �stavn� soud ve sv� ust�len� judikatuře opakovaně zaujal pr�vn� n�zor, dle něhož novela pr�vn�ho předpisu nem� samostatnou normativn� existenci, n�brž se st�v� souč�st� novelizovan�ho pr�vn�ho předpisu; připustil posouzen� novelizace toliko v př�padech n�mitky jej� proti�stavnosti z důvodu neexistence normotvorn� kompetence nebo nedodržen� �stavně předepsan�ho způsobu jej�ho přijet� a vyd�n�. Obdobou t�to situace je i př�pad, kdy je napad�no přechodn� ustanoven� [srov. n�lez sp. zn. Pl. �S 6/13 ze dne 2. dubna 2013 (112/2013 Sb.)], neboť toto ustanoven� normativně existuje pr�vě a jen jako souč�st novelizuj�c�ho z�kona, souč�st� z�kona novelizovan�ho se nest�v�.

35. Aktivn� legitimace navrhovatele je tedy d�na.

VI.

�stavn� konformita kompetence a legislativn�ho procesu

36. �stavn� soud je v souladu s ustanoven�m � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu v ř�zen� o kontrole norem povinen posoudit, zda napaden� z�kon (jeho jednotliv� ustanoven�) byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem.

37. Ze sněmovn�ho tisku č. 880/0 (vl�dn� n�vrh z�kona), těsnopiseck�ch zpr�v, jakož i z vyj�dřen� �častn�ka ř�zen�, usnesen� vl�dy č. 934 ze dne 14. prosince 2012 (veřejně dostupn�ho) a rozhodnut� předsedkyně Poslaneck� sněmovny č. 48 a 49 ze dne 14. prosince 2012 (dostupn�ch v digit�ln� knihovně Poslaneck� sněmovny) bylo zjištěno, že vl�da schv�lila předmětn� n�vrh předložen� ministryn� pr�ce a soci�ln�ch věc� dne 14. prosince 2012 usnesen�m č. 934, přičemž současně navrhla předsedkyni Poslaneck� sněmovny, aby vyhl�sila na obdob� od 17. do 21. prosince 2012 stav legislativn� nouze pro projedn�n� tohoto vl�dn�ho n�vrhu z�kona, a pož�dala, aby tento vl�dn� n�vrh byl projedn�n ve zkr�cen�m jedn�n� v r�mci vyhl�šen�ho stavu legislativn� nouze. Současně vl�da pož�dala předsedu Sen�tu, aby Sen�t projednal vl�dn� n�vrh z�kona ve zkr�cen�m jedn�n�.

38. Předsedkyně Poslaneck� sněmovny vyhl�sila rozhodnut�m č. 48 ze dne 14. prosince 2012 na dobu od 17. do 21. prosince 2012 stav legislativn� nouze, přičemž v rozhodnut� uvedla, že ž�dost odůvodňuje předseda vl�dy „mimoř�dn�mi okolnostmi, kdy jsou z�sadn�m způsobem ohrožena z�kladn� pr�va a svobody občanů“. V rozhodnut� č. 49 z t�hož dne rozhodla, že sněmovn� tisk č. 880 bude projedn�n ve zkr�cen�m jedn�n� (s vynech�n�m 1. čten�), přik�zala tento tisk rozpočtov�mu v�boru k projedn�n� a stanovila nepřekročitelnou lhůtu pro předložen� usnesen� do 18. prosince 2012 do 10.00 hodin.

39. Podle �dajů digit�ln�ho repozit�ře Poslaneck� sněmovny byl tisk č. 880/0 rozesl�n poslancům 14. prosince 2012; rozpočtov� v�bor k němu zaujal stanovisko ve sv�m usnesen� (č. 880/1) z 18. prosince 2012, v němž doporučil, aby Poslaneck� sněmovna n�vrh neprojedn�vala v obecn� rozpravě a projednala jej do 18. prosince 2012 do 19.00 hodin.

40. N�vrh z�kona byl projedn�n na 49. schůzi Poslaneck� sněmovny dne 18. prosince 2012 jako bod č. 164; v �vodu Poslaneck� sněmovna (podle těsnopiseck� zpr�vy) posoudila, zda jsou d�ny podm�nky pro projedn�n� ve zkr�cen�m jedn�n�; v rozpravě k t�to ot�zce se nikdo z poslanců nepřihl�sil, v hlasov�n� č. 241 bylo rozhodnuto, že nad�le existuj� podm�nky pro projedn�n� vl�dn�ho n�vrhu z�kona (tisk č. 880) ve zkr�cen�m jedn�n�; přihl�šeno bylo 168 poslanců, pro hlasovalo 160, proti 3.

41. Ministryně pr�ce a soci�ln�ch věc� jako důvod předložen� n�vrhu z�kona uvedla, že „vl�da pot�, co nebyl schv�len jej� předchoz� n�vrh řešen� - navrhla v�ši platov� z�kladny ve v�ši 2,75n�sobku průměrn� měs�čn� nomin�ln� mzdy fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře - podle t�to platov� z�kladny maj� b�t od 1. ledna 2013 určov�ny platy pouze soudcům a zprostředkovaně t�ž st�tn�m z�stupcům - pevně věř�m, že předložen� vl�dn� n�vrh bude schv�len, protože v opačn�m př�padě nebude stanovena pro určen� platů soudců a st�tn�ch z�stupců ž�dn� platov� z�kladna -“.

42. Pot� Poslaneck� sněmovna hlasov�n�m č. 242 (přihl�šeno 161, pro 133, proti 2) rozhodla o upuštěn� od obecn� rozpravy (podle � 99 odst. 7 z�kona č. 90/1995 Sb., o jednac�m ř�du Poslaneck� sněmovny).

43. V podrobn� rozpravě byly vzneseny dva pozměňovac� n�vrhy (poslanec Jan Čechlovsk� navrhl rozš�řit vl�dn� n�vrh o novelizaci předpisů o pojistn�m na soci�ln� zabezpečen� a na veřejn� zdravotn� pojištěn� tak, aby n�hrady v�dajů poskytovan� podle z�kona č. 236/1995 Sb. nepodl�haly odvodům pojistn�ho, a poslankyně Jana Such� navrhla, aby nam�sto 2,75n�sobku činila platov� z�kladna 3n�sobek průměrn�ho platu v nepodnikatelsk� sf�ře). Ministr spravedlnosti v rozpravě upozornil Poslaneckou sněmovnu na rizika spojen� s přijet�m vl�dn�ho n�vrhu a uvedl, že by byl r�d, kdyby byl přijat „ten takzvan� 3n�sobek“, kter� by byl „nepochybně �stavně konformnějš�“, a „možn� by byl konečně v t�to ot�zce klid“. Prv� pozměňovac� n�vrh přijat byl (vynět� n�hrad v�dajů z platby pojistn�ho), druh� - n�vrat platov� z�kladny na trojn�sobek - přijat nebyl.

44. N�vrh z�kona byl přijat v hlasov�n� č. 245 (přihl�šeno bylo 99 poslanců, pro hlasovalo 80, proti 8).

45. Sen�t projednal vl�dn� n�vrh z�kona jako tisk č. 10; Poslaneck� sněmovna jej postoupila Sen�tu dne 19. prosince 2012, Sen�t tisk zařadil na 3. schůzi dne 28. prosince 2012; ministryně pr�ce a soci�ln�ch věc� při projedn�n� v Sen�tu podle stenoz�znamu uvedla, že „předložen� n�vrh z�kona Poslaneck� sněmovna projednala ve stavu legislativn� nouze, a shledala tedy, že jde o mimoř�dnou okolnost, kdy jsou z�sadn�m způsobem ohrožena z�kladn� pr�va a svobody občanů, zejm�na tedy pr�vo občanů na spravedlivou odměnu za pr�ci, proto tak� ten důvod legislativn� nouze“. �stavně-pr�vn� v�bor Sen�tu ve sv�m usnesen� navrhl vr�tit n�vrh z�kona Poslaneck� sněmovně; odm�tl �sty sv�ho předsedy, kter� informoval o obsahu usnesen� v�boru, interpretaci, že 2,75n�sobek určuj�c� platovou z�kladnu znamen� zv�šen� platů soudců, a s poukazem na n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 33/11 uvedl, že podle z�vazn�ho n�lezu �stavn�ho soudu maj� b�t platy soudců odvozeny od platov� z�kladny, kter� bude trojn�sobkem průměrn�ho platu v nepodnikatelsk� sf�ře. Tak� upozornil na problematick� stav legislativn� nouze vyhl�šen� podle jeho n�zoru jen proto, že vl�da nest�h� předložit z�kony tak, jak m�. Garančn�m v�borem byl v�bor pro hospod�řstv�, zemědělstv� a dopravu, kter� navrhl nezab�vat se n�vrhem z�kona. Tento n�vrh byl Sen�tem v hlasov�n� č. 4 přijat (usnesen� č. 50, registrov�no 74 sen�torů, pro n�vrh 57, proti 11).

46. Z�kon byl doručen prezidentu republiky k podpisu 28. prosince 2012, prezident z�kon podepsal 11. ledna 2013, k podpisu předsedovi vl�dy byl doručen 15. ledna 2013, k vyhl�šen� ve Sb�rce z�konů došlo 17. ledna 2013 pod č. 11/2013 Sb.

47. Navrhovatel nam�t�, že institut legislativn� nouze byl zneužit, neboť vl�da byla při předkl�d�n� n�vrhu řeš�c�ho v�ši platov� z�kladny pro určen� platů soudců nepř�pustně liknav�, a d�le zdůrazňuje, že n�vrh nebyl projedn�n před předložen�m Poslaneck� sněmovně s moc� soudn�. N�lez sp. zn. Pl. �S 33/11 ze dne 3. května 2012 zrušil ke dni 31. prosince 2012 �pravu, podle n�ž měla b�t platov� z�kladna pro soudce odv�jena od 2,5n�sobku průměrn� měs�čn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře za předminul� kalend�řn� rok. Vl�da předložila sice dne 30. července 2012 Poslaneck� sněmovně n�vrh z�kona (tisk č. 763/0), kter�m měl b�t změněn z�kon č. 236/1995 Sb., učinila tak však způsobem raritn�m: předložila pět variant v�še platov� z�kladny (od 2,51 po 3n�sobek) a současně navrhla ve všech variant�ch zrušit zmrazen� platov� z�kladny obsažen� v � 3a z�kona č. 236/1995 Sb. K tisku č. 763/0 byl pod�n komplexn� pozměňovac� n�vrh poslance Vladislava Vil�mce, jenž pro v�ši z�kladny určoval 2,75n�sobek průměrn� měs�čn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře a předpokl�dal pro tzv. představitele odměňovan� podle z�kona č. 236/1995 Sb. v letech 2015 a 2016 postupn� rozmrazen� jejich platov� z�kladny (koeficienty 2,51 a 2,61). Byly pod�ny rovněž někter� dalš� pozměňovac� n�vrhy, kter� řešily zdaňov�n� n�hrad v�dajů, prodloužen� zmrazen� platov� z�kladny představitelů do roku 2015, ale tak� n�vrh na řešen� propadu platů soudců �stavn�ho soudu vůči platům soudců obecn�ch soudů či v�še platov� z�kladny odv�jej�c� se od 3n�sobku průměrn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře. Třet� čten� n�vrhu proběhlo 12. prosince 2012, přičemž n�vrh z�kona (ve zněn� komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu) nebyl přijat.

48. �stavn� soud nepochybuje, že napaden� z�kon byl přijat v r�mci �stavou stanoven� kompetence Parlamentu; odpověď na ot�zku, zda k tomu došlo i �stavně předepsan�m způsobem, již nen� tak nab�ledni.

49. �stavn� soud se v minulosti již opakovaně vadami legislativn�ho procesu včetně vyhl�šen� stavu legislativn� nouze a projedn�n� n�vrhu z�kona ve zkr�cen�m jedn�n� zab�val; jeho n�zory se vyv�jely od značn� zdrženlivosti [např. n�lez sp. zn. Pl. �S 24/07 ze dne 31. ledna 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.), n�lez sp. zn. Pl. �S 56/05 ze dne 27. března 2008 (N 60/48 SbNU 873; 257/2008 Sb.) nebo n�lez sp. zn. Pl. �S 12/10 ze dne 7. z�ř� 2010 (N 188/58 SbNU 663; 269/2010 Sb.)] k důrazn�mu připomenut� nutnosti dodržov�n� principů tvorby souladn�ho, přehledn�ho a předv�dateln�ho pr�va jako jednoho z atributů materi�lně ch�pan�ho pr�vn�ho st�tu [např. n�lez sp. zn. Pl. �S 55/10 ze dne 1. března 2011 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.) nebo n�lez sp. zn. Pl. �S 53/10 ze dne 19. dubna 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.)]. Třebaže je institut legislativn� nouze v�hradně institutem z�konn�m, je třeba na něj nesporně nahl�žet pod zorn�m �hlem principů dělby moci, pluralismu, svobodn� soutěže politick�ch sil a ochrany parlamentn�ch menšin. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 55/10 �stavn� soud vyložil, že institut vyhl�šen� stavu legislativn� nouze omezuje či relativizuje tyto uveden� �stavn� principy, a proto mus� b�t podm�nky jeho použit� vykl�d�ny restriktivně. Podm�nkou vyhl�šen� stavu legislativn� nouze je existence mimoř�dn� okolnosti, kter� m� potenci�l ohrozit z�kladn� pr�va a svobody z�sadn�m způsobem, anebo kdy st�tu hroz� značn� hospod�řsk� škody (� 99 odst. 1 z�kona č. 90/1995 Sb., o jednac�m ř�du Poslaneck� sněmovny). Z�věr o existenci mimoř�dn� okolnosti mus� m�t rozumn� z�klad a mus� b�t podložen skutkov�mi okolnostmi, důvodnost vyhl�šen� stavu legislativn� nouze je pak nutno opř�t rovněž o poměřen� intenzity důvodů pro vyhl�šen� stavu legislativn� nouze ve vztahu k omezen� dotčen�ch �stavn�ch principů, neboť z�jem na zabr�něn� nebo odstraněn� jej�ch důsledků by měl s ohledem na chr�něn� hodnoty v konkr�tn�m př�padě přev�žit nad z�jmem na ř�dn�m průběhu legislativn� procedury (srov. body 84-85 n�lezu sp. zn. Pl. �S 55/10). Nelze tak� odhl�dnout od skutečnosti, že v praxi parlamentn� je tento institut už�v�n - jak již �stavn� soud v minulosti tak� upozornil - velmi často.

50. Vyhl�šen� stavu legislativn� nouze bylo v rozhodnut� předsedkyně Poslaneck� sněmovny č. 48 ze dne 14. prosince 2012 odůvodněno v podstatě dikc� z�kona („mimoř�dn� okolnosti, kdy jsou z�sadn�m způsobem ohrožena z�kladn� pr�va a svobody občanů“). Skutkov� okolnosti však lze spolehlivě rekonstruovat ze shora podan�ho přehledu legislativn�ho procesu; důvodem vyhl�šen� stavu legislativn� nouze byla skutečnost, že od 1. ledna 2013 neexistovalo v pr�vn�m ř�du ustanoven�, z něhož by bylo lze konstruovat v�ši platu soudce (a n�vazně na to i st�tn�ho z�stupce), a Poslaneck� sněmovna dne 12. prosince 2012 zam�tla tisk č. 763/0, kter� projedn�vala od 31. července 2012 v n�vaznosti na zrušen� č�sti ustanoven� o platov� z�kladně v z�koně č. 236/1995 Sb. �stavn�m soudem (n�lez sp. zn. Pl. �S 33/11). �stavn� soud poskytl z�konod�rci sedm měs�ců na to, aby ne�stavn� sn�žen� platov� z�kladny a relaci platu soudce vůči průměrn� mzdě v nepodnikatelsk� sf�ře vyřešil �stavně konformn�m způsobem. Prv�ho pochyben�, kter� v z�sadě s největš� pravděpodobnost� spustilo řetěz ud�lost�, kter� byly završeny zam�tnut�m n�vrhu obsažen�ho v tisku č. 763/0, se dopustila vl�da, kter� v tomto tisku nepředložila v materi�ln�m slova smyslu n�vrh z�kona, jenž by b�val mohl b�t Poslaneckou sněmovnou schv�len, n�brž - jak sama uvedla v důvodov� zpr�vě k vl�dn�mu n�vrhu z�kona podan�mu 14. prosince 2012 - „nosič pro řešen� vzešl� ze všeobecn� politick� shody“. Po zam�tnut� „nosiče“ vl�da během dvou dnů (během nichž jistě nestihla připom�nkov� ř�zen�, natož projedn�n� s reprezentac� soudn� moci, za niž nutno za současn�ho stavu věc� považovat vrcholy soudn� soustavy, totiž Nejvyšš� soud a Nejvyšš� spr�vn� soud) předložila Poslaneck� sněmovně nov� n�vrh (tisk č. 880/0) spojen� se ž�dost� o vyhl�šen� stavu legislativn� nouze. V tomto časov�m „presu“ (do 31. prosince zb�valo pouh�ch 17 dnů) musely n�vrh z�kona projednat dvě komory Parlamentu, přičinit podpisy prezident republiky a předseda vl�dy a z�kon musel b�t vyhl�šen. Nen� divu, že se to nepodařilo zcela, třebaže i tento čas „postačoval“ k doplněn� n�vrhu o novelizaci předpisů upravuj�c�ch odvod pojistn�ho na soci�ln� zabezpečen� a veřejn� zdravotn� pojištěn� - tuto č�st z�kona ovšem navrhovatel neučinil předmětem sv�ch n�mitek a ani tak nejsp�še učinit nemohl s ohledem na předmět ř�zen�, a proto ji �stavn� soud ponech�v� stranou (z�kon byl nakonec vyhl�šen ve Sb�rce z�konů 17. ledna 2013).

51. Poměř�-li �stavn� soud intenzitu důvodů pro vyhl�šen� stavu legislativn� nouze (zde pr�vo soudců na odměnu za pr�ci, jak ostatně uvedla ministryně pr�ce a soci�ln�ch věc� při projedn�v�n� n�vrhu v Sen�tu) se z�jmem na ř�dn� a kvalitn� legislativn� proceduře, mus� konstatovat, že v dan� časov� situaci to byla jedin� možnost, jak se pokusit o to, aby soudci nezůstali od 1. ledna 2013 bez odměny za svou pr�ci. Tak� nelze odhl�dnout od faktu, že při zah�jen� projedn�n� tisku č. 880 ze 168 přihl�šen�ch poslanců hlasovalo 160 (tedy v�ce než tř�pětinov� většina všech poslanců) pro z�věr, že jsou d�ny podm�nky pro projedn�n� n�vrhu z�kona ve zkr�cen�m jedn�n�. Jakkoli lze nam�tnout, že za čtyři dny nemohla Poslaneck� sněmovna ř�dně o n�vrhu uv�žit, nelze opomenout skutečnost, že předmětn� t�ma Sněmovna projedn�vala od 31. července 2012 v podobě tisku č. 763, takže poslanci byli velmi dobře informov�ni o podstatě a charakteru pr�vn� �pravy, jej�ž jedinou ambic� mělo b�t nahrazen� koeficientu 2,5 koeficientem jin�m, �stavně konformn�m, jak vyložil v n�lezu sp. zn. Pl. �S 33/11 �stavn� soud, když koeficient 2,5 vyřadil sv�m rozhodnut�m ze z�kona. Obdobně byl v obrovsk�m časov�m stresu Sen�t, jenž měl na projedn�n� n�vrhu 10 dnů včetně v�nočn�ch sv�tků.

52. �stavn� soud je nucen konstatovat, že vl�da i Parlament opakovaně zach�z� - pokud jde o způsob přijet� z�kona, jenž z�sadn�m způsobem zasahuje materi�ln� zabezpečen� soudců - s třet� souč�st� st�tn� moci, totiž moc� soudn�, způsobem, jenž v evropsk�m demokratick�m a pr�vn�m prostoru lze jen stěž� nal�zt. �stavn� soud v minulosti již několikr�t apeloval, aby exekutiva i moc z�konod�rn� respektovaly pravidla demokratick� politick� kultury; v n�lezu sp. zn. Pl. �S 12/10 �stavn� soud (bod 25) uvedl: „Soudci se ocitli z hlediska možnosti relevantně projevit svoji vůli a br�nit se v ot�zce platu v horš� pozici než ostatn� profese - v př�padě v�jimečn�ch okolnost�, např. t�živ� finančn� situace st�tu, by např�ště neměli b�t soudci takto znev�hodněni a k tomu, aby z�konod�rce mohl přistoupit k platov�m restrikc�m, by si měl opatřit relevantn� stanovisko reprezentantů soudn� moci, jež by se mělo st�t i souč�st� důvodov� zpr�vy.“ V n�lezu sp. zn. Pl. �S 16/11 �stavn� soud připomněl s veškerou nal�havost� konstitutivn� principy demokratick� společnosti, s nimiž stoj� a pad� �stavn� st�t - tehdejš�mi slovy n�lezu sp. zn. Pl. �S 19/93 ze dne 21. prosince 1993 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb.) „- nen� pr�vo a spravedlnost předmětem voln� dispozice z�konod�rce, a t�m ani z�kona, protože z�konod�rce je v�z�n určit�mi z�kladn�mi hodnotami, jež �stava prohlašuje za nedotknuteln�“. Platov� restrikce soudců vždy budou znamenat určitou formu z�sahu do jednoho z komponentů soudcovsk� nez�vislosti (jak bude znovu odůvodněno d�le), proto je nepř�pustn�, aby k takov�mu z�sahu doch�zelo jednostranně; soudci představuj� z pohledu osobn�ho rozsahu z�kona č. 236/1995 Sb. nejpočetnějš� skupinu osob, nav�c skupinu, jež pož�v� - jak rovněž bude d�le zdůrazněno - z hlediska �stavn�ho zvl�štn� ochrany, a prostor pro z�sahy do jejich postaven� je užš� než u skupin jin�ch �stavn�ch činitelů. Moc soudn� nem� v našich �stavn�ch podm�nk�ch reprezentaci, přesto je však soudn� soustava završena dvěma nejvyšš�mi soudy - ty musej� chtě nechtě za t�to situace plnit i nezbytnou roli reprezentantů moci soudn�. Již v n�lezu sp. zn. Pl. �S 16/11 bylo konstatov�no, že „tento negativn� stav vytv�ř� tlak na extenzi interpretace principů plynouc�ch z �stavn�ho poř�dku, tlak na podřazen� pravidel demokratick� politick� kultury pod konstitucionalistick� r�mec“.

53. Derogačn� z�sah by v posuzovan� věci tedy byl jen prost�m důsledkem setrval�ho doslova přehl�živ�ho př�stupu vl�dy a z�konod�rce k moci soudn�, kterou snad i s odstupem t�měř 25 let od z�sadn� společensk� změny vn�maj� toliko jako skupinu st�tn�ch �ředn�ků z�visl�ch na st�tu a placen�ch tak, jak se zachce t� kter� politick� reprezentaci; �stavn� soud však musel v�žit důsledky takov�ho postupu, rovněž s přihl�dnut�m k tomu, že navrhovatel, ač pregnantně formuloval v�hrady k vad�m legislativn�ho procesu, formulac� petitu dal zřetelně najevo, že hodl� vzn�st i n�mitky materi�ln� a d�v� přednost posouzen� �stavnosti napaden�ho z�kona z hlediska materi�ln�ho. Z hlediska n�roků na legislativn� proces do budoucna nebude možn�, aby �stavn� soud aproboval jak�koli postup, kter� pomine projedn�n� s představiteli, resp. z�stupci nez�visl� justice, a to jak na �rovni exekutivn�, tak z�konod�rn�. Z�sahy do materi�ln�ho postaven� soudců musej� b�t ř�dně odůvodněny včetně komplexn�ho ekonomick�ho rozboru, z něhož budou patrny možnosti st�tn�ho rozpočtu v n�vaznosti na hospod�řskou situaci st�tu, a mus� b�t poskytnuty ř�dn� �daje o situaci v odměňov�n� zejm�na vyšš�ch st�tn�ch �ředn�ků a dalš�ch osob s nejvyšš�mi odměnami za pr�ci poskytovan�mi ze st�tn�ho rozpočtu. Nelze než připomenout, že v zem�ch s dlouholetou demokratickou tradic� je možnost zas�hnout do materi�ln�ho zabezpečen� soudců např�klad omezena toliko na z�kladě z�věrů komplexn�ho stanoviska skupiny nez�visl�ch odborn�ků (srov. např�klad situaci v Kanadě).

54. Form�ln� zrušen� pr�vn� �pravy vtělen� do z�kona č. 11/2013 Sb. (jeho čl. I, tedy novelizace � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb.) - bez hodnocen� dopadu z�kona na materi�ln� �stavnost - by za těchto okolnost� z hlediska principu proporcionality mělo ustoupit požadavkům efektivn� ochrany �stavnosti. T�m ovšem �stavn� soud nikterak nepředj�m� situace, ve kter�ch - jako to už učinil v minulosti - derogačn� z�sah z důvodů ne�stavnosti legislativn�ho procesu bude považovat za jedin� možn�. V projedn�van� věci dal přednost efektivn� ochraně �stavnosti a v dalš�m kroku sv�ho přezkumu přistoupil k posouzen� �stavnosti těch ustanoven�, kter� navrhovatel ve sv�m n�vrhu označil.

VII.

Soulad napaden�ch ustanoven� s �stavn�m poř�dkem

VII./A

Ustanoven� � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., naposledy ve zněn� z�kona č. 11/2013 Sb.

VII./A.1

Přehled situace v odměňov�n� soudců

55. �stavn� soud považuje za potřebn� pro rozsah posouzen� �stavnosti napaden�ho ustanoven� připomenout, tak jak to učinil již několikr�t (zejm�na v n�lezech sp. zn. Pl. �S 16/11 a sp. zn. Pl. �S 33/11), že z�sahy do materi�ln�ho postaven� soudců trvaj� od roku 1997 nepřetržitě. Nen� třeba zde opakovat obsah všech restriktivn�ch �prav, postač� n�sleduj�c� shrnut� reflektuj�c� zejm�na v�voj platov� z�kladny, kter� je určuj�c� pro stanoven� platu soudce a pauš�ln� n�hrady v�dajů.

56. V souvislosti se změnou koncepce stanoven� platov� z�kladny osob odměňovan�ch podle z�kona č. 236/1995 Sb. z�konem č. 309/2002 Sb. (vazbou na průměrnou měs�čn� mzdu fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře za předminul� kalend�řn� rok) došlo v roce 2003 ke zmrazen�, tedy ukotven� platov� z�kladny k 31. prosinci 2002 (z�kon č. 425/2002 Sb.), jež trvalo do roku 2005 a mělo za n�sledek sn�žen� relace průměrn�ho v�dělku v nepodnikatelsk� sf�ře a platov� z�kladny (kter� např�klad v roce 1996 činila hodnotu 4,38: platov� z�kladna 31 200 Kč, průměrn� plat v nepodnikatelsk� sf�ře podle �dajů ČS� v roce 1994 činil 7 122 Kč; v roce 2002 hodnotu 3,65: platov� z�kladna 46 440 Kč, průměrn� plat v nepodnikatelsk� sf�ře podle �dajů ČS� v roce 2000 činil 12 731 Kč) z hodnoty cca 3,33 v roce 2003 na hodnotu 3,00 v roce 2005. Model, podle něhož měla platov� z�kladna kop�rovat (s posunem o dva roky) v�voj průměrn�ch platů v nepodnikatelsk� sf�ře, byl aplikov�n toliko v letech 2005, 2006 a 2007 a od roku 2008 v důsledku z�kona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejn�ch rozpočtů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, doch�z� k opětovn�mu zmrazen� platov� z�kladny s ukotven�m k datu 31. prosince 2007 (v�še z�kladny 56 847 Kč). Toto zmrazen� trv� do roku 2010 (kdy nomin�ln� sn�žen� bylo zrušeno n�lezem sp. zn. Pl. �S 12/10), relace platov� z�kladny a průměrn�ho platu v nepodnikatelsk� sf�ře za rok 2008 činila v roce 2010 hodnotu cca 2,5.

57. Toto sn�žen� relace platov� z�kladny a platu v nepodnikatelsk� sf�ře z hodnoty 4,38 na hodnotu 2,5 mezi lety 1996-2010 bylo důsledkem změny koncepce stanoven� platů �stavn�ch činitelů v roce 2002 a dvoj�ho zmrazen� platov� z�kladny v letech 2003-2004 a 2008-2010. Poč�naje rokem 2011 až do roku 2014 (z�kon č. 425/2010 Sb.) měly platit ad hoc stanoven� platov� z�kladny v jednotliv�ch letech a pouze jako „pojistka proti rozhodnut� �stavn�ho soudu“ byla „obecn�“ platov� z�kladna sn�žena na hodnotu 2,5n�sobku, tedy na hodnotu dosaženou v důsledku zmrazen� z�kladny v letech 2008-2010, přičemž z�konod�rce předpokl�dal, že tato z�kladna se použije znovu až v roce 2015.

VII./A.2

N�lezy �stavn�ho soudu vztahuj�c� se k platov� z�kladně v obdob� po 31. prosinci 2010

58. �stavn� soud n�lezem sp. zn. Pl. �S 16/11 zrušil � 3b odst. 1 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb., dnem vyhl�šen� ve Sb�rce z�konů (dnem 12. z�ř� 2011), tedy z�kladnu platnou pro soudce ve v�ši 54 005 Kč v roce 2011 pro rozpor s čl. 1 odst. 1 ve spojen� s čl. 82 odst. 1 �stavy. S ohledem na dř�vějš� judikaturu �stavn� soud zdůraznil, že

- posouzen� �stavnosti platov�ch restrikc� vůči soudcům pro konkr�tn� obdob� konkr�tn�ho roku spad� do r�mce vymezen�ho principem soudcovsk� nez�vislosti,

- �stavn� postaven� soudců na straně jedn� a představitelů moci z�konod�rn� a v�konn�, zvl�ště pak st�tn� spr�vy, na straně druh� se vzhledem k principu dělby moci a principu nez�vislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozd�ln� dispozičn� prostor pro z�konod�rce k platov�m restrikc�m vůči soudcům ve srovn�n� s dispozičn�m prostorem k takov�m restrikc�m v jin�ch oblastech veřejn� sf�ry,

- z�sah do materi�ln�ho zabezpečen� soudců garantovan�ho z�konem nesm� b�t v�razem sv�vole z�konod�rce, n�brž mus� b�t, vych�zeje ze z�sady proporcionality, odůvodněn v�jimečn�mi okolnostmi, např. t�živou finančn� situac� st�tu, přičemž i za splněn� t�to podm�nky mus� b�t zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci z�konod�rn� a v�konn�, zvl�ště pak st�tn� spr�vy; takov�to z�sah nesm� zavdat důvod k obav�m, nedot�k�-li se omezen� důstojnosti soudců, př�padně nen�-li v�razem �stavně nepř�pustn�ho tlaku moci z�konod�rn� a moci v�konn� na moc soudn�. V posuzovan�m př�padě �stavn� soud neshledal např. deficit veřejn�ch financ� v mezin�rodn�m srovn�n� nikterak mimoř�dn�m, d�le akcentoval dlouhodob� trend snižov�n� a zmrazov�n� soudcovsk�ch platů, což vyhodnotil jako opuštěn� racion�ln�ch relac� mezi �rovn� platů soudců a platů ve veřejn� spr�vě. Takov� nivelizace vede k sestupu soudcovsk�ho stavu uvnitř středostavovsk� společensk� vrstvy a ke sn�žen� společensk� prestiže. Přitom �stavn� soud pouk�zal na mimoř�dn� růst platů ve veřejn� sf�ře v roce 2010, což považoval za rozporn� s deklarovan�m c�lem nutnosti �spor.

59. Důsledkem zrušen� platov� z�kladny pro rok 2011 byla aktivizace z�konod�rcem a exekutivou vytvořen� „pojistky - kter� by zabr�nila nevratn�mu skokov�mu n�růstu platů soudců, kter� by nastal beze změny obecn� �pravy v � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 309/2002 Sb. - Takto dosažen� platy by již patrně nebylo možn� vzhledem k dosavadn� judikatuře �stavn�ho soudu v budoucnosti v�razně sn�žit“ (důvodov� zpr�va k tisku č. 133/0). Sdělen�m Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch věc� publikovan�m pod č. 271/2011 Sb. byla pak pro rok 2011 vyhl�šena platov� z�kladna 57 747,50 Kč (2,5n�sobek průměrn�ho platu fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře za rok 2009).

60. N�lezem sp. zn. Pl. �S 33/11 �stavn� soud zrušil jednak ad hoc stanovenou platovou z�kladnu pro roky 2012 až 2014 (� 3b odst. 2 z�kona č. 236/1995 Sb., ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb.) dnem vyhl�šen� n�lezu ve Sb�rce z�konů, tj. 1. června 2012, jednak zrušil slovo „2,5n�sobek“ v � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., naposledy ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb., uplynut�m dne 31. prosince 2012.

61. Pouk�zal přitom na již dř�ve vymezen� zobecňuj�c� teze stanov�c� hranice možn�ch restrikc� v materi�ln�m zabezpečen� soudců, d�le na komparaci s judikaturou evropsk�ch �stavn�ch soudů a zdůraznil a objasnil princip nez�visl�ho soudnictv� jako jedn� z podstatn�ch n�ležitost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu (čl. 9 odst. 2 �stavy). Požadavek nez�visl� justice pramen� ze dvou zdrojů: z neutrality soudců jako garance spravedliv�ho, nestrann�ho a objektivn�ho soudn�ho ř�zen� a ze zajištěn� pr�v a svobod jednotlivců soudcem odčleněn�m od politick� moci. Nez�vislost soudců je garantov�na z�rukami zvl�štn�ho pr�vn�ho postaven� (mezi něž nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), d�le z�rukami organizačn� a funkčn� nez�vislosti na org�nech reprezentuj�c�ch z�konod�rnou a zejm�na v�konnou moc, jakož i oddělen�m soudnictv� od moci z�konod�rn� a v�konn� (zejm�na uplatněn�m z�sady inkompatibility). Z hlediska obsahov�ho je pak soudcovsk� nez�vislost zajištěna v�zanost� soudců toliko z�konem, tj. vyloučen�m jak�chkoli prvků subordinace v soudcovsk�m rozhodov�n�. Z�kladn�mi komponenty principu nez�vislosti soudnictv� se �stavn� soud komplexně zab�val v n�lezu sp. zn. Pl. �S 7/02 ze dne 18. června 2002 (N 78/26 SbNU 273; 349/2002 Sb.).

62. �stavn� soud na okraj ustanoven� � 3 odst. 3 a � 3b odst. 2 z�kona č. 236/1995 Sb. v citovan�m n�lezu zopakoval konstatov�n�, jež vyslovil již v n�lezu sp. zn. Pl. �S 12/10: „- soudcovsk� platy i na rozd�l od platů ostatn�ch ‚služebn�ků st�tu‘ po dlouh� obdob� i s n�sleduj�c� zam�šlenou perspektivou podl�haj� pouze restrikc�m. Opatřen� ve vztahu k nim se pak již nejev� jako mimoř�dn� a proporčn�, ale jako c�len� proces směřuj�c� k tomu, aby se soudcovsk� platy vr�tily do nižš�ch �rovn�, a tedy aby se touto cestou odstranila ze zorn�ho �hlu moci z�konod�rn� a v�konn� v minulosti učiněn� ‚chyba‘ při stanoven� pravidel pro v�počty soudcovsk�ch platů v polovině 90. let 20. stolet�. Takov� nivelizace pak ve sv�ch důsledc�ch vede z�konitě i k sestupu soudcovsk�ho stavu uvnitř středostavovsk� společensk� vrstvy, jeho př�jmov� degradaci ve vztahu k ostatn�m pr�vnick�m povol�n�m a k umenšov�n� jeho potřebn� společensk� prestiže.“ Na t�to skutečnosti nic neměn� ani tvrzen� předkladatele z�kona, dle něhož �prava obsažen� v � 3b odst. 2 z�kona o platu vrac� platovou z�kladnu „cca“ na �roveň roků 2007 až 2009.

63. Naopak, restrikce obsažen� ve sn�žen� koeficientu pro určen� platov� z�kladny z hodnoty trojn�sobku na hodnotu 2,5n�sobku průměrn� nomin�ln� měs�čn� mzdy fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře (� 3 odst. 3 z�kona o platu, ve zněn� z�kona č. 425/2010 Sb.) představuje nepřiměřen� a pouze vůči soudcům zaměřen� z�sah a nesplňuje ty podm�nky, jež pro akceptaci restrikc� platů soudců vytyčil �stavn� soud v již nast�něn� judikatuře.

64. Důsledkem n�lezu sp. zn. Pl. �S 33/11 bylo, že Ministerstvo pr�ce a soci�ln�ch věc� toliko pro obdob� od 1. června 2012 do 31. prosince 2012 vyhl�silo sdělen�m č. 183/2012 Sb. v�ši platov� z�kladny ve v�ši 2,5n�sobku v relaci k dosažen�mu průměrn�mu platu v nepodnikatelsk� sf�ře v roce 2010 ve v�ši 57 222,50 Kč (soudci tak v obdob� 1. ledna až 31. května 2012 měli plat stanoven� ze z�kladny „zmrazen�“ ve v�ši 56 849 Kč, tedy platov� z�kladny oproti roku 2011 t�měř o 1 000 Kč nomin�lně sn�žen�).

65. �stavn� soud nepovažuje za referenčn� krit�ria z�věry, kter� �stavn� soud vyslovil v n�lezech v�ž�c�ch se ke „zmrazen�“ platov� z�kladny v letech 2003-2010, neboť tyto z�věry byly v�vojem a judikatorn� prax� po 31. prosinci 2010 v podstatn� m�ře překon�ny.

VII./A.3

Stanoven� platov� z�kladny pro soudce 2,75n�sobkem průměrn� mzdy fyzick�ch osob v nepodnikatelsk� sf�ře

66. �stavn� soud předevš�m poukazuje na v�choz� maximy, kter� označil za relevantn� v n�lezech sp. zn. Pl. �S 33/11 a sp. zn. Pl. �S 16/11, jimiž hodl� poměřovat i navrhovatelem napadenou pr�vn� �pravu.

67. Postup exekutivy i Poslaneck� sněmovny pot�, co �stavn� soud vyhl�sil n�lez sp. zn. Pl. �S 33/11, je pops�n v č�sti VI tohoto n�lezu. V�konn� moc předložila n�vrh z�kona v pěti variant�ch a Poslaneck� sněmovna nemohla naj�t potřebnou většinu pro n�zor, jak upravit platovou z�kladnu pro soudce, třebaže při přečten� n�lezu �stavn�ho soudu nebylo třeba v�hat a třebaže v průběhu projedn�v�n� zazněly upom�nky na n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 33/11 z �st samotn�ho ministra spravedlnosti a v Sen�tu z �st předsedy �stavně-pr�vn�ho v�boru, přičemž v tomto směru byly pod�ny i n�vrhy ze strany poslanců na vr�cen� př�slušn� relace na trojn�sobek.

68. �stavn� soud pod sp. zn. Pl. �S 33/11 posuzoval sn�žen� platov� z�kladny, kter� určuje relaci mezi průměrnou mzdou v nepodnikatelsk� sf�ře a z�kladnou pro plat soudce od 1. ledna 2011 z 3n�sobku na 2,5n�sobek, a konstatoval shora uveden� z�věry. Pokud exekutivn� i z�konod�rn� moc neuměla či nechtěla z�věry �stavn�ho soudu pochopit, nezb�v� než zcela př�močaře konstatovat: sn�žen� relativn�ch hodnot v syst�mu odměňov�n� soudců bylo důsledkem dlouholet�ho zmrazen� platov� z�kladny v prvn�m desetilet� po roce 2000, o čemž exekutiva i z�konod�rn� moc měla dobře vědět, včetně toho, že „odmrazen�“ po delš� době mus� b�t spojeno s jist�m „skokov�m nav�šen�m“, m�-li j�t toliko o zmrazen�, a ne o c�len� postup směřuj�c� k trval�mu sn�žen� relativn�ch poměrů, nadto šlo o důsledek c�len�ho tlaku (dokumentovateln�ho citacemi z důvodov�ch zpr�v v řadě n�lezů �stavn�ho soudu) na sn�žen� platů soudců a jejich sbl�žen� s platy �řednictva (ovšem nebylo nikdy řečeno kter� jeho skupiny).

69. �stavn� soud nepovažuje relativn� poměr mezi z�kladnou pro platy soudců a průměrnou mzdou v nepodnikatelsk� sf�ře za �stavně nedotknuteln� parametr; v n�lezu sp. zn. Pl. �S 33/11 však bylo zdůvodněno, proč �stavn� soud sn�žen� o cca 16 % považoval za neproporcion�ln� vzhledem ke všem skutečnostem, k nimž přihl�dl.

70. Důvodov� zpr�va k tisku č. 880/0 obsahuje toliko jedin� �daj odůvodňuj�c� hranici 2,75n�sobku, totiž „n�vrat k trojn�sobku by kladl vysok� n�roky na prostředky ze st�tn�ho rozpočtu v roce 2013 i v letech dalš�ch, tj. v obdob�, ve kter�m se uplatňuj� �sporn� opatřen� prakticky u všech skupin obyvatelstva. Za přiměřen� řešen�, zejm�na vzhledem k současn� ekonomick� situaci a možnostem st�tn�ho rozpočtu, se považuje stanoven� relace - ve v�ši 2,75n�sobku“.

71. Nen� rol� �stavn�ho soudu, aby ve sv�m rozhodnut� formuloval rozs�hl� ekonomick� anal�zy a zkoumal možnosti st�tn�ho rozpočtu; to mělo b�t souč�st� důvodov� zpr�vy k n�vrhu z�kona. Nebylo tomu tak ani v z�koně č. 425/2010 Sb. ani v z�koně č. 11/2013 Sb. Pokud jde o �sporn� opatřen� vůči obyvatelstvu v důsledku finančn� a hospod�řsk� krize, je potřeba, aby exekutiva i z�konod�rn� moc nepouž�valy populistick� obecn� vyj�dřen�: platy soudců podlehly v�znamn�mu re�ln�mu poklesu sv� hodnoty (patrně jako ž�dn� skupině zaměstnanců odměňovan�ch ze st�tn�ho rozpočtu) v důsledku z�sahů v letech 2002-2010, kdy se v oblasti odměňov�n� ve veřejn� sf�ře neuplatnila ž�dn� �sporn� opatřen�, jež by se projevila v �daji o průměrn� mzdě v nepodnikatelsk� sf�ře. Podle �dajů ČS� veřejně dostupn�ch (publikace e-3106-13 zveřejněn� 25. března 2014) průměrn� hrub� měs�čn� mzda v nepodnikatelsk� sf�ře - přepočten� počty - v letech 2000-2013 (př�loha 1b) ani v jednom roce neklesla, a to ani v letech deklarovan�ch jako obdob� krize; do roku 2009 je vykazov�n růst 4,2 až 9,5 %, v roce 2010 a 2011 stagnace (růst 0,2 %), v roce 2012 růst 2,2 % a v roce 2013 růst 0,9 %.

72. Tento v�voj pak platy soudců reflektuj� jen se zpožděn�m v čase (klesne-li průměrn� plat, klesne i plat soudců toliko s časovou prodlevou - to plyne z �pravy obsažen� v � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb.). Solidarita soudců s ostatn�mi zaměstnanci v nepodnikatelsk� sf�ře je tedy v syst�mu zabudov�na velmi pevně.

73. Tvrzen� �sporn� opatřen� (jak je v důvodov� zpr�vě k tisku č. 880/0 uvedeno „prakticky u všech skupin obyvatelstva“) tak nenalezla svůj v�raz ve v�ši průměrn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře. Z�konod�rce nijak analyticky neargumentoval struktur�ln�mi změnami zaměstnanosti ve veřejn� sf�ře ani poklesem platů zaměstnanců v nejvyšš� hierarchii st�tn� spr�vy. Podle dostupn�ch veřejně př�stupn�ch �dajů (informačn� syst�m o průměrn�m v�dělku publikovan� na www.mpsv.cz) medi�n hrub�ho měs�čn�ho platu nejvyšš�ch st�tn�ch �ředn�ků �středn�ch st�tn�ch org�nů vzrostl mezi lety 2012 a 2013 z 80 271 (revidovan� v�sledky ke dni 26. března 2014) na 84 139 Kč (v�sledky ke dni 26. března 2014; průměr činil v roce 2013 hodnotu 91 398 Kč). Makroekonomick� predikce (např. Ministerstva financ� zpřesněn� 11. dubna 2014) ř�kaj�, že pozvoln� oživov�n� ekonomick� aktivity by mělo pokračovat, HDP by v letošn�m roce mohl vzrůst o 1,7 %, v roce 2015 by se růst mohl zrychlit na 2 %; jin� progn�zy publikovan� ve veřejně dostupn�ch zdroj�ch uv�děj� možnost až 3% růstu, analytick� konsenzus poč�t� s letošn�m růstem česk� ekonomiky od 2,5 do 3 %.

74. �stavn� soud tedy shled�v�, že ani sn�žen� relace mezi platovou z�kladnou a průměrnou mzdou v nepodnikatelsk� sf�ře z 3n�sobku na 2,75n�sobek nen� opřeno o analytick� rozbor, jenž by svědčil tomu, že jde o z�sah přiměřen�, pohybuj�c� se v mez�ch �stavně vymezen�ho prostoru pro z�sahy do materi�ln�ho zabezpečen� soudců. Z citovan�ch veřejn�ch zdrojů lze naopak usuzovat, že platov� z�kladna sn�žen� od roku 2013 z trojn�sobku na 2,75n�sobek, tedy o 8,3 %, se vymyk� růstu - byť m�rn�mu - průměrn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře (přepočten� počty) podle �dajů ČS� v tomt�ž obdob�, a už vůbec nen� v korelaci k cca 4,6% růstu medi�nu průměrn�ho platu nejvyšš�ch st�tn�ch �ředn�ků mezi lety 2012 a 2013. Platy soudců jsou nav�c stanoveny fixn� č�stkou a na rozd�l od st�tn�ch �ředn�ků je nelze navyšovat přizn�v�n�m ž�dn�ch odměn.

75. Zmrazen� platů soudců v desetilet� mezi roky 2002-2011 již přineslo �spory st�tn�mu rozpočtu v ř�dech miliard Kč; �sporu na platu jednoho soudce okresn�ho soudu na poč�tku jeho kari�ry v důsledku zmrazen� platu lze jen v letech 2007-2011 odhadovat na v�ce než 400 000 Kč. Dalš� značn� �spory (v ř�dech miliard) st�tn� rozpočet zaznamenal „d�ky“ zvolen� metodě regulace platů, tzn.

ad hoc

stanovovan�m z�kladn�m pro l�ta 2011-2014, patrně při vědom�, že rozhodnut� �stavn�ho soudu v z�sadě působ�

ex nunc

. K tempor�ln�m ot�zk�m se však �stavn� soud vyj�dř� později.

76. Lze proto shrnout, že při stanoven� relace mezi průměrnou mzdou v nepodnikatelsk� sf�ře a platovou z�kladnou soudců nebyly zohledněny maximy, kter� ve sv� judikatuře k t�to ot�zce vytyčil v minulosti �stavn� soud; nebyl nijak reflektov�n z�žen� dispozičn� prostor, kter� z�konod�rce v t�to oblasti m�. Po letech zmrazen� platů soudci legitimně oček�vali v roce 2011 obnoven� syst�mu pravideln� vazby na dosaženou průměrnou mzdu v nepodnikatelsk� sf�ře. T�živ� hospod�řsk� situace mohla zavdat př�činu k určit�m restrikc�m, ovšem pr�vě s ohledem na minulost již tento prostor byl maxim�lně z�žen, ne-li vyčerp�n za situace, kdy nebylo a nen� možno hodnotit hospod�řskou situaci v naš� zemi jako stav před �padkem (naštěst�). �stavn� soud, jsa vystaven s�rii n�vrhů soudů, se opakovaně sezn�mil i s postojem soudcovsk� veřejnosti, kter� nesporně ch�pe a mus� ch�pat, že v př�padě hospod�řsk�ch těžkost� se ve vymezen�m �stavn�m prostoru mohou restrikce dotknout i moci soudn�. Takov� restrikce však mus� v r�mci pro ni vyhrazen�ho prostoru b�t vždy přiměřen� a nesm� vyvol�vat nerovnosti. Pokud by se každ�ho zaměstnance (nebo alespoň většiny z nich) ve veřejn� sf�ře dotklo takov� re�ln� sn�žen� hodnoty jeho odměny za pr�ci v rozmez� let 2002-2013, jako tomu bylo u soudců, pak by restriktivn� opatřen�, byť v �stavně vymezen�m dispozičn�m prostoru, mohla teoreticky zas�hnout i soudce. Nelze ovšem nevidět, že i v obdob� snižov�n� objemu mezd ve veřejn� sf�ře byly vyčleňov�ny oblasti, v nichž ani k těmto restrikc�m nedošlo (např. školstv�, zdravotnictv�). K tomu ovšem přistupuj� i restriktivn� z�sahy v minulosti do oblasti zabezpečen� soudců v nemoci či daněn� n�hrad v�dajů; přestože �stavn� soud nem�n� n�sledovat z�věry, kter� vyslovil v minulosti v n�lezu sp. zn. Pl. �S 13/08, v němž se odvolal na čist� př�jem soudce, č�stečně zv�šen� v důsledku změny daně z př�jmů, lze pouk�zat na fakt, že v letech 2010 a 2011 byly zv�šeny tzv. stropy pojistn�ho na soci�ln� zabezpečen�, kter�žto �prava vedla k poklesu př�jmu č�sti soudcovsk�ho sboru. Nadto se soudci odlišuj� od ostatn�ch �stavn�ch činitelů podstatn�m omezen�m jak�koli možnosti z�skat dalš� př�jem např. z titulu v�konu dalš� funkce, pracovn�ho vztahu anebo dokonce podnik�n�, v�padek př�jmu si tedy soudce nemůže nijak nahradit jinou pracovn� činnost� (ty povolen� většinou nejsou s to v�padek nahradit - pedagogick� či vědeck� činnost). Nadto je povol�n� soudce většinou celoživotn� volbou, kter� by neměla b�t ovlivňov�na neust�l�mi z�sahy do materi�ln�ho zabezpečen�. V tomto ohledu je soudn� moc nejstabilnějš�m pil�řem st�tn� moci, neboť nepodl�h� volebn�m cyklům, jejichž z�konitosti patrně mohou v�st u představitelů z�konod�rn� moci a exekutivy ke snaze vyj�t vstř�c n�ladě veřejnosti i v oblasti odměn za v�kon poslaneck�ho mand�tu. Tento př�stup ovšem ve vztahu k soudn� moci nen� aplikovateln� a vede k poruch�m v hierarchii vztahů jednotliv�ch souč�st� st�tn� moci, pokud jde o �roveň materi�ln�ho zabezpečen�, jak byly nastoleny při zaveden� syst�mu jednotn� platov� z�kladny představitelů st�tn� moci a soudců.

77. Z�konod�rn� moc a exekutiva se ve vztahu k regulaci materi�ln�ho zabezpečen� soudců dopustily strategick� chyby: na rozd�l od někter�ch okoln�ch st�tů rovněž zasažen�ch finančn� a hospod�řskou kriz� nepřijaly obecn� a dlouhodob� z�sadn� opatřen� ve vztahu k zaměstnancům veřejn� spr�vy a d�lč� a časově omezen� opatřen� vůči soudcům, leč postup zcela opačn�. Např�klad polsk� �stavn� soud mohl v rozhodnut� sp. zn. K 1/12, P 35/12 vyslovit, že zmrazen� platů soudců v roce 2012 nebylo proti�stavn�; svůj z�věr přitom opřel o zjištěn�, že od roku 2008 bylo odměňov�n� všech zaměstnanců a funkcion�řů st�tn�ch instituc� zmrazeno a obecn� mechanismus zv�šen� platů soudců zůstal nezměněn - jednalo se toliko o př�ležitostn� jednoročn� přizpůsoben� finančn� situaci st�tu. Současně ovšem dodal, že dlouhodobě by plat soudce měl vykazovat vzestupn� trend, kter� by neměl b�t nižš� než obdobn� trend t�kaj�c� se průměrn� odměny ve veřejn�m sektoru. Jinak mezin�rodn� komparace rozhodov�n� evropsk�ch �stavn�ch soudů ukazuje, že tyto org�ny ochrany �stavnosti dbaj� o to, aby se �stava nevzd�lila ekonomick� realitě země, nicm�ně zdůrazňuj�, že �stava je nad�na specifickou normativn� autonomi�, kter� br�n� tomu, aby ekonomick� c�le neomezeně převl�dly nad rovnost�, popř. komplexně ch�panou nez�vislost� soudn� moci, již �stavn� principy chr�n� (např. portugalsk� �stavn� tribun�l v rozhodnut� č. 353/12 ze dne 5. července 2012, �stavn� soud Slovensk� republiky v n�lezu sp. zn. PL. �S 99/2011 ze dne 11. prosince 2013).

78. Nezb�v� než opakovaně pouk�zat na to, co �stavn� soud vyslovil již v roce 2003 (n�lez sp. zn. Pl. �S 11/02): „Platov� poměry soudců v širok�m smyslu maj� b�t stabiln� nesnižovatelnou veličinou, nikoliv pohybliv�m faktorem, s n�mž kalkuluje to či ono vl�dn� uskupen� např�klad proto, že se mu zdaj� platy soudců př�liš vysok� ve srovn�n� s platy st�tn�ch zaměstnanců nebo ve srovn�n� s jinou profesn� skupinou.“ A znovu opakovat to, co řekl �stavn� soud v roce 2012 (n�lez sp. zn. Pl. �S 33/11): „Opuštěn� jak�chkoli racion�ln�ch relac� mezi �rovn� platu soudců a �rovn� platů ve veřejn� spr�vě se v �pravě z�kona o platu prom�tlo ve sv�ch absurdn�ch důsledc�ch i vůči platům soudců �stavn�ho soudu“ - v důsledku čehož maj� nejen předsedov� sen�tů a funkcion�ři obou nejvyšš�ch soudů, předsedov� sen�tů vrchn�ch soudů s 30letou prax� a jejich funkcion�ři, ale od 1. ledna 2014 dokonce již i předsedov� sen�tů krajsk�ch soudů a jejich funkcion�ři vyšš� plat než soudci �stavn�ho soudu.

79. Za těchto okolnost� nelze akceptovat tezi o omezen�ch možnostech st�tn�ho rozpočtu, přičemž nebyl v z�konn� �pravě předložen ž�dn� argument, jenž by mohl b�t hodnocen jako „v�jimečn� okolnost“ odůvodňuj�c� prioritu rovnosti v oblasti restrikc� v odměňov�n� st�tn�ch zaměstnanců, �stavn�ch činitelů a soudců před principem komplexně ch�pan� nez�vislosti soudců. Nadto, jak bylo shora uvedeno, �stavn� soud neshled�v� ani argumenty, kter� by svědčily pro rovn� zach�zen� v oblasti odměňov�n� st�tn�ch zaměstnanců a soudců (ve smyslu rovn�ch restrikc� - sn�žen� objemu mezd ve veřejn� sf�ře nemus� v�st ke sn�žen� či zmrazen� platu každ�mu jednotlivci, na rozd�l od každ�ho soudce).

80. Platov� restrikce obsažen� v � 3 odst. 3 z�kona č. 236/1995 Sb., naposledy ve zněn� z�kona č. 11/2013 Sb., ve slově „2,75n�sobek“ je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen� s čl. 82 odst. 1 �stavy, a proto pl�num �stavn�ho soudu rozhodlo podle � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu o derogaci předmětn�ho ustanoven�, jak je uvedeno ve v�roku n�lezu sub I. S ohledem na shora uveden� důvody tak nen� v současn� době již prostor pro restriktivn� z�sahy do relativn�ho poměru zakotven�ho v � 3 odst. 3 z�kona o platu, jak byl založen z�konem č. 309/2002 Sb. (na �rovni 3n�sobku). Pro přijet� �stavně konformn� relace mezi průměrnou mzdou v nepodnikatelsk� sf�ře a platovou z�kladnou soudců stanovil �stavn� soud odklad vykonatelnosti n�lezu po přiměřenou dobu, kter� postačuje k ř�dn�mu z�konod�rn�mu procesu t�to legislativně jednoduch� změny.

VII./B

Soulad čl. II z�kona č. 11/2013 Sb. s �stavn�m poř�dkem

81. Ustanoven� čl. II z�kona č. 11/2013 Sb. představuje přechodn� ustanoven�, v jehož důsledku se sn�žen� platov� z�kladna podle čl. I použije poprv� pro plat soudce za leden 2013. Toto ustanoven� nutno č�st současně s ustanoven�m čl. V o �činnosti, podle něhož tento z�kon nabyl �činnosti dnem 1. ledna 2013. Ve Sb�rce z�konů byl publikov�n 17. ledna 2013. Podle důvodov� zpr�vy k tisku č. 880/0 je přechodn� ustanoven� odůvodněno takto: „Z důvodu pr�vn� jistoty se zdůrazňuje, že nově stanoven� v�še platov� z�kladny se použije pro určen� platů a n�hrad v�dajů za cel� měs�c leden 2013, a to i pro př�pad, že by k vyhl�šen� z�kona ve Sb�rce z�konů došlo až v průběhu tohoto měs�ce.“ K �činnosti z�kona bylo uvedeno: „�činnost navrhovan�ho řešen� mus� nastat bezprostředně po zrušen� v�še platov� z�kladny �stavn�m soudem, tj. po 31. 12. 2012.“

82. Navrhovatel dovozuje, že se jedn� o pr�vn� �pravu nepř�pustně zpětně retroaktivn�.

83. Podle čl. 52 odst. 1 �stavy je k platnosti z�kona třeba, aby byl vyhl�šen, podle odstavce 2 způsob vyhl�šen� stanov� z�kon. T�mto z�konem je z�kon č. 309/1999 Sb., o Sb�rce z�konů a o Sb�rce mezin�rodn�ch smluv, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Podle � 3 odst. 1 z�kona č. 309/1999 Sb. pr�vn� předpisy nab�vaj� platnosti dnem jejich vyhl�šen� ve Sb�rce z�konů. Podle � 3 odst. 2 tohoto z�kona je dnem vyhl�šen� pr�vn�ho předpisu den rozesl�n� př�slušn� č�stky Sb�rky z�konů, uveden� v jej�m z�hlav�, a podle odstavce 3, pokud nen� stanovena �činnost pozdějš�, nab�vaj� pr�vn� předpisy �činnosti patn�ct�m dnem po vyhl�šen� (obecn�

vacatio legis

). Vyžaduje-li to nal�hav� obecn� z�jem, lze v�jimečně stanovit dř�vějš� poč�tek �činnosti, nejdř�ve však dnem vyhl�šen�. Uveden� ustanoven� �stavy a z�kona č. 309/1999 Sb. vylučuj�, aby přijat� pr�vn� předpis působil zam�šlen� �činky dř�ve, než byl vyhl�šen.

84. Z�kon č. 11/2013 Sb. byl publikov�n v č�stce 7 Sb�rky z�konů, kter� byla rozesl�na dne 17. ledna 2013. Jestliže je tedy v čl. V uvedeno, že z�kon nab�v� �činnosti dnem 1. ledna 2013, pak je zcela zjevn�, že �činnost z�kona je stanovena v rozporu s čl. 52 odst. 1 �stavy a � 3 odst. 3 z�kona č. 309/1999 Sb. Pokud tedy z�kon č. 11/2013 Sb. stanovil prostřednictv�m čl. II a V, že jeho �činky nast�vaj� již přede dnem publikace, tedy dř�ve, než byl vyhl�šen, působ� se zpětnou �činnost�. �činnost tohoto pr�vn�ho předpisu tak předch�z� jeho platnosti a pr�vn� předpis stanov� z�vazn� pravidlo spoč�vaj�c� ve sn�žen� platov� z�kladny z 3n�sobku na 2,75n�sobek zpětně k době, kdy z�kon nebyl publikov�n. Pro �plnost je třeba dodat, že navrhovatel �stavn�mu soudu předložil k přezkumu toliko přechodn� ustanoven�, nikoli ustanoven� o �činnosti z�kona.

85. �stava neobsahuje explicitn� z�kaz retroaktivity pr�vn�ch norem pro všechny oblasti pr�va, ten však vypl�v� z principu pr�vn�ho st�tu podle čl. 1 odst. 1 �stavy, k jehož znakům patř� i princip pr�vn� jistoty a ochrany důvěry v pr�vo. Tento z�kaz se z�sadně vztahuje na př�pady prav� retroaktivity; obsahem z�kazu jako �stavn�ho principu nen� vyloučen� jak�hokoliv zpětn�ho působen� pr�vn� normy, n�brž pouze takov�ho, jež současně představuje z�sah do principu ochrany důvěry v pr�vo, pr�vn� jistoty, resp. nabyt�ch pr�v. �stavn� soud již v minulosti formuloval rozsah př�pustn�ch v�jimek ze z�kazu prav� retroaktivity [srov. bod 146 n�lezu sp. zn. Pl. �S 53/10 ze dne 19. dubna 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.)]: takovou je situace, kdy subjekt musel s retroaktivn� regulac� poč�tat, d�le působen� pr�vn� normy stoj�c� v př�kr�m rozporu se z�sadn�mi, obecně uznan�mi principy humanity a mor�lky, v občanskopr�vn�ch vztaz�ch by mohl b�t užit t�ž poukaz na „ordre public“, veřejn� poř�dek, jestliže by byly dotčeny předpisy absolutně kogentn�, jež byly vyd�ny v důsledku určit� mezn� situace přerodu hodnot ve společnosti.

86. Ustanoven� čl. II z�kona č. 11/2013 Sb. (kter� nemohl - navzdory ustanoven� o �činnosti směřuj�c� k 1. lednu 2013 - nab�t �činnosti dř�ve jak 1. �nora 2013) proto nese znaky prav� retroaktivity a v okolnostech jeho přijet� nelze shledat důvod pro připuštěn� někter� z v�jimek dř�ve �stavn�m soudem vymezen�ch pro průlom do z�kazu prav� retroaktivity. Nejde ani o �pravu

in favorem

, ve prospěch soudců obecn�ch soudů; po derogaci „2,5n�sobku“ �stavn�m soudem k 31. prosinci 2012 nelze na novou �pravu pohl�žet jinak než jako na sn�žen� dosažen� �rovně dlouhodobě v pr�vn� �pravě obsažen� („trojn�sobku“). Shora citovan� obsah rozpravy v obou komor�ch Parlamentu jen dokl�d�, že někteř� členov� z�konod�rn�ho sboru upozorňovali na přehlednost a jasnost posledn�ho n�lezu �stavn�ho soudu, t�m sp�še adres�ti t�to normy nemohli oček�vat, že z�konod�rce bude opětovně s v�š� z�kladny licitovat. Jak uvedl �stavn� soud již v roce 2002 [srov. n�lez sp. zn. Pl. �S 33/01 ze dne 12. března 2002 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.)]: „- prav� retroaktivita nem� v pr�vn�m st�tu m�sto tam, kde z�konod�rce se již dř�ve mohl ‚dostat ke slovu‘, nicm�ně tak neučinil.“

87. V posuzovan� věci se z�konod�rce z hlediska běhu času mohl dostat ke slovu (�stavn� soud poskytl v n�lezu sp. zn. Pl. �S 33/11 časov� prostor cca 7 měs�ců) a jen v důsledku postupu vl�dy a neshody na řešen� zas�hl do materi�ln�ho zabezpečen� soudců retroaktivně. Soudce, jenž započal v�kon funkce 1. ledna 2013, nevěděl, zda a jak bude odměňov�n, v rozporu s ustanoven�m � 34 odst. 1 z�kona č. 236/1995 Sb., jež stanov�, že soudci n�lež� plat ode dne, v němž splnil z�konn� podm�nky pro v�kon funkce. Dokonce takov�mu soudci nebylo možno v souvislosti se zač�tkem v�konu funkce vyhotovit platov� v�měr (ač pro všechny ostatn� zaměstnance tak zaměstnavatel podle � 136 odst. 1 z�kon�ku pr�ce mus� učinit v den n�stupu do pr�ce). Na tom nic neměn� skutečnost, že plat za leden 2013 byl splatn� nejpozději v kalend�řn�m měs�ci n�sleduj�c�m po měs�ci, ve kter�m vzniklo pr�vo na plat (� 37 odst. 1 posledn� věta z�kona č. 236/1995 Sb. ve spojen� s � 141 odst. 1 z�kon�ku pr�ce).

88. Jakkoli �stavn� soud shled�v� napaden� ustanoven� čl. II z�kona č. 11/2013 Sb. normou proti�stavn�, jeho absence v důsledku derogace by vedla k ještě větš�mu z�sahu do �stavn�m poř�dkem chr�něn� hodnoty nez�vislosti soudce, totiž k absenci pr�vn�ho z�kladu pro materi�ln� zabezpečen� soudců v obdob� měs�ce ledna 2013. Nemůže-li z�sah �stavn�ho soudu v�st k �stavně konformn�mu stavu, bylo by proti principu efektivity ochrany �stavnosti aplikovat derogaci mechanicky bez přihl�dnut� k jej�m důsledkům. Běh času v minulosti nelze zvr�tit ani rozhodnut�m �stavn�ho soudu, pr�vn� n�sledky s posuzovan�m ustanoven�m spojen� nastaly k 1. �noru 2013, vyhovuj�c� n�lez �stavn�ho soudu maj�c� �činky ex nunc by s ohledem na � 71 odst. 4 z�kona o �stavn�m soudu neměl schopnost ničeho změnit; �stavn� soud proto podle � 70 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu ve zb�vaj�c� č�sti n�vrh zam�tl [srov. t�ž např�klad obdobn� z�věry n�lezu sp. zn. Pl. �S 5/03 ze dne 9. července 2003 (N 109/30 SbNU 499; 211/2003 Sb.)].

VIII.

Pr�vn� důsledky derogačn�ho v�roku sub I pro z�konod�rce a soudy

89. Zrušen� z�kona podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy z�sadně nevyvol�v� zpětn� �činky, a pokud derogačn� v�rok nen� spojen s odkladem vykonatelnosti, působ� s �činky

ex nunc

. K pozbyt� platnosti zrušen�ho z�konn�ho ustanoven� tak doch�z� až k datu vykonatelnosti n�lezu. Zrušen� proti�stavn� z�konn� �pravy samo o sobě neznamen� revizi individu�ln�ch pr�vn�ch aktů založen�ch na jej� aplikaci. Proto tak� podle ustanoven� � 71 odst. 4 z�kona o �stavn�m soudu plat�, že „pr�va a povinnosti z pr�vn�ch vztahů vznikl�ch před zrušen�m pr�vn�ho předpisu zůst�vaj� nedotčena“. Na druh� straně nelze přehl�dnout, že jestliže �stavn� soud ve sv�m n�lezu konstatuje, že z�kon nebo jin� pr�vn� předpis je v rozporu s �stavn�m poř�dkem, pak tento rozpor byl d�n i po dosavadn� dobu jeho �činnosti. Zejm�na v př�padech, kdy je derogačn�m důvodem zjištěn�, že aplikace zrušen�ho pr�vn�ho předpisu působ� porušen� z�kladn�ch pr�v jednotlivců, je proto přirozen�m důsledkem, že se dotčen�m jednotlivcům poskytne ochrana jejich z�kladn�ch pr�v a svobod pr�vě t�m, že se předmětn� pr�vn� předpis v rozsahu, na kter� dopad� derogačn� důvod vysloven� v n�lezu �stavn�ho soudu, zpětně neaplikuje. Poskytnut� t�to ochrany je nakonec, jak bude potvrzeno i n�že, hlavn� smysl opr�vněn� soudu podle čl. 95 odst. 2 �stavy (s přihl�dnut�m k čl. 4 �stavy). Plat� to však pouze za předpokladu, že poskytnut� t�to ochrany nebr�n� jin� z�kladn� pr�vo nebo důležit� veřejn� z�jem, jemuž je v př�padě vz�jemn� kolize třeba d�t přednost. Jestliže by např�klad v pr�vn�ch vztaz�ch mezi jednotlivci znamenalo zpětn� neaplikov�n� proti�stavn�ho z�kona sice ochranu z�kladn�ch pr�v jednoho �častn�ka tohoto pr�vn�ho vztahu, avšak současně negativn� z�sah do z�kladn�ch pr�v jin�ho �častn�ka, jenž v minulosti jednal v důvěře v z�kon, byl by takov�to n�sledek derogace s ohledem na princip pr�vn� jistoty z�sadně (s v�jimkou někter�ch extr�mn�ch př�padů z�sahů do z�kladn�ch pr�v) vyloučen. Naopak v př�padě vertik�ln�ch pr�vn�ch vztahů mezi st�tem a jednotlivcem m� z�sadně přednost ochrana z�kladn�ch pr�v a svobod jednotlivce. I zde je ovšem třeba br�t zřetel na to, že zpětn� neaplikov�n� proti�stavn�ho z�kona by mohlo za určit�ch okolnost� v�st k ohrožen� schopnosti st�tu plnit sv� funkce (např. s ohledem na dopad na st�tn� rozpočet) či k ohrožen� jin�ho důležit�ho veřejn�ho z�jmu, v důsledku čehož bude naopak třeba d�t přednost pr�vě pr�vn� jistotě a zachov�n� současn�ho stavu [bl�že k v�še uveden�mu v�kladu např. n�lez sp. zn. Pl. �S 38/06 ze dne 6. �nora 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.) ve zněn� opravn�ho usnesen� sp. zn. Pl. �S 38/06 ze dne 3. dubna 2007; n�lez sp. zn. IV. �S 1777/07 ze dne 18. prosince 2007 (N 228/47 SbNU 983); n�lez sp. zn. Pl. �S 16/09 ze dne 19. ledna 2010 (N 8/56 SbNU 69; 48/2010 Sb.); n�lez sp. zn. Pl. �S 15/09 ze dne 8. července 2010 (N 139/58 SbNU 141; 244/2010 Sb.), bod 53; n�lez sp. zn. IV. �S 1572/11 ze dne 6. března 2012 (N 45/64 SbNU 551), body 25 až 28; n�lez sp. zn. III. �S 3489/12 ze dne 23. května 2013 (dostupn� na http://nalus.usoud.cz), body 12 a 13].

90. Uveden� n�sledek se uplatn� obdobně v př�padě derogačn�ho n�lezu �stavn�ho soudu jak v abstraktn�, tak i konkr�tn� kontrole norem. Nakonec samotn� � 71 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu předpokl�d� nevykonatelnost rozhodnut� vydan�ch na z�kladě proti�stavn�ho z�kona (za předpokladu, že na tuto aplikaci dopad� př�slušn� derogačn� důvod, srov. n�lez sp. zn. IV. �S 1777/07), což nepochybně nelze vykl�dat v tom smyslu, že obecn� soudy nebo jin� org�ny veřejn� moci maj� nad�le vyd�vat rozhodnut�, u nichž bude předem zřejm�, že nebudou vykonateln�. V těchto př�padech je však třeba odlišovat abstraktn� a konkr�tn� kontrolu norem. Jestliže totiž pro abstraktn� kontrolu norem plat� shora uveden� prakticky bezv�jimečně, je třeba u konkr�tn� kontroly norem pečlivě v�žit presumpci �stavnosti napaden�ho z�kona a z�jem na pr�vn� jistotě na straně jedn� a z�jem toho, kdo sv�m jedn�n�m inicioval ř�zen� o kontrole norem u �stavn�ho soudu, na straně druh�. Lapid�rně řečeno, ned�valo by ž�dn� rozumn� smysl, pakliže by se vyhovuj�c� n�lez �stavn�ho soudu ohledně n�vrhu na zrušen� aplikovan�ho z�konn�ho ustanoven� nemohl pozitivně projevit v pr�vn� sf�ře toho �častn�ka ř�zen�, kter� buď s�m podal tento n�vrh na zrušen� z�konn�ho ustanoven� spolu s �stavn� st�žnost� (� 74 z�kona o �stavn�m soudu), anebo byl �častn�kem ř�zen� u obecn�ho soudu, kter� podle čl. 95 odst. 2 �stavy předložil �stavn�mu soudu n�vrh na zrušen� z�kona, kter� m� při řešen� věci použ�t [srov. t�ž stanovisko pl�na sp. zn. Pl. �S-st. 31/10 ze dne 14. prosince 2010 (ST 31/59 SbNU 607; 426/2010 Sb.)]. Ani toto pravidlo ovšem nemus� platit bezv�jimečně, a to pr�vě s ohledem na nezbytnost poměřov�n� z�kladn�ch pr�v tohoto �častn�ka ř�zen� na straně jedn� a požadavku pr�vn� jistoty, ochrany z�kladn�ch pr�v jin�ch �častn�ků ř�zen� či jin�ch �stavně chr�něn�ch hodnot na straně druh� (viz v�še). V�sledek tohoto poměřov�n� přitom nemus� b�t z pohledu obecn�ho soudu, jenž věc předkl�d� �stavn�mu soudu, zřejm�, přičemž pro jej� posouzen� budou kl�čov�m v�chodiskem pr�vě z�věry obsažen� v př�padn�m derogačn�m n�lezu.

91. Podle ustanoven� � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu plat�, že ke zrušen� napaden�ho pr�vn�ho předpisu dojde „dnem, kter� v n�lezu urč�“. Podle ustanoven� � 58 odst. 1 stejn�ho z�kona n�lezy vyd�van� v ř�zen� o kontrole norem „jsou vykonateln� dnem jejich vyhl�šen� ve Sb�rce z�konů, pokud nerozhodne �stavn� soud jinak“. Z toho podle konstantn� judikatury �stavn�ho soudu plyne, že �stavn�mu soudu je d�na možnost v odůvodněn�ch př�padech odložit vykonatelnost zrušovac�ho n�lezu v ř�zen� o kontrole norem. T�mto důvodem je zejm�na situace, kdy by okamžit� zrušen� pr�vn�ho předpisu vyvolalo v�ce negativn� důsledky než jeho dočasn� tolerance. Proto i v nyn� projedn�van� věci �stavn� soud k odkladu vykonatelnosti přistoupil (viz bod 80).

92. Protože se však v dan�m př�padě jedn� o př�pad tzv. konkr�tn� kontroly norem, je třeba v�žit, jak� dopady bude m�t tento odklad vykonatelnosti na ř�zen�, kter� vedlo k vyd�n� tohoto n�lezu, resp. i na ř�zen� ve věcech dalš�ch soudců, jež byla z důvodu pod�n� tohoto n�vrhu Městsk�m soudem v Brně přerušena a v nichž by tento n�lez mohl b�t zohledněn při rozhodov�n�.

93. K tomu �stavn� soud uv�d�, že stanoven� časov�ch �činků zrušen� proti�stavn�ho pr�vn�ho předpisu je do určit� m�ry ot�zkou, při n�ž se nelze omezit na čistě �stavněpr�vn� argumentaci. Pokud by totiž �stavn� soud nemohl zohledňovat i argumenty, z�jmy a hodnoty dalš�, pak by k odkladu vykonatelnosti neměl vlastně vůbec přistupovat. Při hodnocen� toho, zda k odkladu vykonatelnosti přistoupit a na jakou dobu, totiž nutně zohledňuje např. n�ročnost pr�vn� �pravy, kter� by měla nahradit �pravu zrušenou, anebo d�lku legislativn�ho procesu, a nemůže odhl�dnout ani od takov�ch aspektů, jako je třeba term�n voleb do Poslaneck� sněmovny. Pokud by tak totiž nečinil, nebylo by stanoven� odkladu vykonatelnosti takov�ho n�lezu �čeln�. Nen� proto nahodil�, že v minulosti stanovoval �stavn� soud odklad vykonatelnosti v d�lce jak několika m�lo měs�ců, tak i přesahuj�c� jeden rok.

94. V nyn� projedn�van� věci �stavn� soud konstatuje, že jakkoliv obecně plat�, že by se i při stanoven� odkladu vykonatelnosti zrušovac�ho n�lezu toto zrušen� mělo re�lně projevit v pr�vn� sf�ře těch �častn�ků, jejichž ř�zen� vedlo k vyd�n� vyhovuj�c�ho n�lezu, v projedn�van� věci jsou splněny podm�nky pro z�věr, že se toto pravidlo neuplatn�. Při �vaze o pr�vn�ch �činc�ch derogačn�ho n�lezu v ř�zen� o kontrole norem je totiž třeba zvažovat i jin� aspekty než čistě procesněpr�vn�, což ostatně čin� i �stavn� soudy jin�ch evropsk�ch zem�. �stavn� soud m� přitom za to, že tyto aspekty ve sv�m souhrnu vedou k z�věru, že �činky tohoto n�lezu mohou b�t aplikov�ny i na př�pady těchto �častn�ků teprve od okamžiku jeho vykonatelnosti a že tento n�lez nezakl�d� n�rok na zpětn� doplacen� rozd�lu na platu a dalš�ch n�ležitostech plynouc�ho z v�še z�kladny ve v�ši 2,75 n�sobku průměrn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře za předminul� kalend�řn� rok a �stavně konformn�ho trojn�sobku, jenž měl b�t do z�konn� �pravy vložen již k datu 1. ledna 2013.

95. K tomuto z�věru vede �stavn� soud předevš�m z�jem na zklidněn� celkov� atmosf�ry, kter� ve věci platů soudců dlouhodobě panuje jak na politick� sc�ně, tak zejm�na v širš� veřejnosti. Jakkoliv �stavn� soud trv� na tom, že z�konod�rce v t�to věci dlouhodobě postupuje vědomě proti�stavn�m, a tedy neomluviteln�m způsobem, je třeba současně vidět, že zpětn� doplacen� těchto č�stek by znamenalo v�znamn� a zejm�na t�ž nepředv�dan� z�sah do st�tn�ho rozpočtu, kter� by nutně vedl k dalš�mu růstu zm�něn�ho napět� mezi společnost� a soudci. �stavn� soud přitom nemohl přehl�dnout, že zpětn� doplacen� požadovan�ch č�stek by se t�kalo i obdob�, kdy se Česk� republika nach�zela ve finančn� krizi, resp. teprve se z t�to krize pomalu zotavovala. Toto řešen� by proto zřejmě vedlo k nepochopen� ze strany společnosti a bylo by i způsobil� oslabit pozici soudců a znev�žit jejich funkci. �stavn� soud se totiž ani nedomn�v�, že by aplikovan� koeficient 2,75n�sobku průměrn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře u soudců vyvol�val situaci, již by bylo možno označit za natolik ne�nosnou, že by bezpodm�nečně vyžadovala n�pravu nejen do budoucna, n�brž i zpět. Ve sv�ch �vah�ch vych�zel rovněž z toho, že funkce soudce by měla b�t vn�m�na nejen v rovině profesn�, n�brž tak� osobnostn�. Jednoduše řečeno, od soudce se neoček�v� pouze odbornost a vysok� pracovn� nasazen�, n�brž tak� bez�honnost a nadprůměrn� osobn� integrita [viz např. � 80 z�kona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudc�ch, př�sed�c�ch a st�tn� spr�vě soudů a o změně někter�ch dalš�ch z�konů (z�kon o soudech a soudc�ch)]. Proto m� �stavn� soud za to, že od t�to skupiny, kter� by měla představovat skutečnou elitu společnosti, lze požadovat i větš� m�ru velkorysosti a vstř�cnosti než od skupin jin�ch.

IX.

Obiter dictum

96. �stavn� soud vydal tento n�lez v pomysln�m „průběžn�m č�slov�n�“ pod pořadov�m č�slem XIV. Již čtrn�ctkr�t se v uplynul�ch letech musel zaob�rat z�sahy do materi�ln�ho zabezpečen� soudců. Několikr�t tak� již vyj�dřil naději, že je to snad naposled a že z�konod�rce bude vn�mat meze možn�ch z�sahů prizmatem �stavn�ch principů platn�ch pro nez�vislost moci soudn�.

97. Pr�vn� �prava materi�ln�ho zabezpečen� soudců vystavěn� na relaci trojn�sobku průměrn� mzdy v nepodnikatelsk� sf�ře s dvoulet�m časov�m zpožděn�m reflektuj�c� v�voj v nepodnikatelsk� sf�ře by mohla soudce řadit do vyšš� středostavovsk� vrstvy. Je to �prava, jež se nevymyk� evropsk�m standardům a představuje v z�sadě průměr postaven� soudce např�klad v člensk�ch zem�ch Rady Evropy. Obsahuje rovněž raritn� možnost nomin�ln�ho sn�žen� platu, pokud se sn�ž� průměrn� plat v nepodnikatelsk� sf�ře - v řadě zem� je plat soudce před takov�mto poklesem chr�něn. V opakovan�ch ř�zen�ch před �stavn�m soudem se z�sahy z�konod�rce uk�zaly arbitr�rn�mi, ba podle důvodov�ch zpr�v lze usuzovat na z�měr vytvořit tlak na pon�žen� relace průměrn�ho platu a platov� z�kladny platn� pro soudce. Takov� tlak nelze prostě odůvodnit rozpočtov�mi n�klady na platy soudců; na druh� straně soudn� moc neexistuje mimo ekonomickou realitu st�tu a uveden� relace nen� �stavně nedotknutelnou veličinou. Pro z�sah do n� by však musely b�t velmi p�dn� argumenty doložen� ř�dn�mi anal�zami odměňov�n� ve veřejn� sf�ře za situace značně omezen�ch možnost� st�tu při respektov�n� �stavn�ch garanc� nez�vislosti soudn� moci. �stavn� soud nezaložil sv�m rozhodnut�m n�rok na zpětn� doplatky za obdob�, kdy soudci byli ne�stavně poškozeni sn�žen�m �rovně jejich materi�ln�ho zabezpečen�, což neznamen� jednou provždy, že proti�stavn� z�sahy nemohou m�t i velmi citeln� dopad na st�tn� rozpočet. Předpokl�d�, že z�konod�rce k datu vykonatelnosti tohoto n�lezu do pr�vn� �pravy vlož� �pravu v�ž�c� platovou z�kladnu na �stavně konformn� �roveň trojn�sobku průměrn�ho platu v nepodnikatelsk� sf�ře, a na druh� straně by �stavn� soud nepřekvapilo, pokud by soudci od započat�ch sporů ustoupili a po několikalet�m obdob� sporů bylo nastoleno obdob� pochopen� a vz�jemn� �cty, kter� přin�lež� činitelům představuj�c�m pil�ře st�tn� moci.

X.

98. �stavn� soud nemohl vyhovět navrhovateli v jeho ž�dosti o přednostn� projedn�n� n�vrhu (� 39 z�kona o �stavn�m soudu) s ohledem na person�ln� obměnu většiny pl�na �stavn�ho soudu v roce 2013.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k výroku I rozhodnutí pléna soudci Jan Musil a Radovan Suchánek a k části výroku I rozhodnutí pléna soudce Vladimír Sládeček.