Sp. zn. Pl. ÚS 33/10 ve věci návrhu na zrušení § 11 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích 154/2013 účinný od 20.06.2013
| Schválené: | 23.04.2013 |
| Účinnost od: | 20.06.2013 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Nemovitosti. Domovní majetek. Pozemky., Soudní rehabilitace. Mimosoudní rehabilitace. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 33/10 dne 23. dubna 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké (soudce zpravodaj), Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1, Ovocný trh 14, Praha 1, za který jedná Mgr. Michal Výtisk jako předseda senátu 19 C a jako předseda senátu 11 C, na zrušení § 11 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
stavnmu soudu byl v souvislosti s řzenm probhajcm u Obvodnho soudu pro Prahu 1 (dle tž jen "obvodn soud") předložen dne 17. 6. 2010 nvrh tohoto soudu na zrušen 11 zkona č. 87/1991 Sb., o mimosoudnch rehabilitacch, pro tvrzen rozpor citovanho ustanoven s stavnm pořdkem Česk republiky.
U Obvodnho soudu pro Prahu 1 je vedeno řzen žalobkyně Jiřiny Umlaufov proti Česk republice - Ministerstvu financ o zaplacen čstky 6 785 715 Kč s přslušenstvm. Nroku se žalobkyně domh jako bval vlastnk nemovitost, kter byla povinna na zkladě rozsudku Městskho soudu v Praze ve spojen s rozsudkem Krajskho soudu v Brně vydat restituentům. Nemovitosti nabyla žalobkyně v roce 1974 na zkladě smlouvy o převodu nemovitost uzavřen s československm sttem - Obvodnm nrodnm vborem Brno II za kupn cenu 114 285 Kč. Soudy dospěly k zvěru o vydn nemovitost původnm vlastnkům, neboť žalobkyně a jej manžel nabyli nemovitosti v rozporu s tehdejšmi prvnmi předpisy, a to nerespektovnm přednostnho prva dosavadnch uživatelů nemovitost na jejich koupi ze strany sttu (v souladu se směrnic č. 10/1964 Věstnku Ministerstva financ). Dle znaleckho posudku byla hodnota nemovitost stanovena čstkou 4 800 000 Kč, po vydn nemovitost byla žalobkyni žalovanou Českou republikou - Ministerstvem financ vrcena čstka odpovdajc kupn ceně uhrazen v roce 1974.
Obvodn soud pro Prahu 1, kter m za čelem prvnho posouzen věci aplikovat 11 zkona o mimosoudnch rehabilitacch, odkazuje na judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva (dle tž jen "ESLP"), zejmna na rozsudek ve věci Pincov a Pinc proti Česk republice. Zvěry tohoto rozsudku, byť se tkaj aplikace 8 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon o půdě"), dopadaj dle nzoru obvodnho soudu i na jm projednvanou věc. Ustanoven 11 zkona o mimosoudnch rehabilitacch, umožňujc přiznat povinnm osobm zbavenm vlastnickho prva dle tohoto zkona pouze taxativnm způsobem vymezen nrok na vrcen kupn ceny zaplacen při nabyt nemovitosti, porušuje dle soudu prvo povinnch osob na ochranu majetku dle čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle tž jen "mluva") a dle čl. 11 Listiny zkladnch prv a svobod (dle tž jen "Listina"). Poskytnut nhrady za vydan majetek pouze podle 11 zkona o mimosoudnch rehabilitacch nen v souladu s nzorem ESLP a stavnho soudu o poskytnut přiměřen nhrady za vydan majetek v přpadech, kdy povinn osoba nabyla majetek v dobr vře.
(Obvodn soud považuje pravu dle citovanho ustanoven za ždouc pouze pro přpady, kdy povinn osoby majetek nenabyly v dobr vře, přičemž v ostatnch přpadech je nutno zkonnm způsobem upravit i nrok na přiměřenou nhradu.)
Ze shora uvedench důvodů podal Obvodn soud pro Prahu 1 nvrh na zrušen citovanho ustanoven s tm, že neumožňuje poskytnout přiměřenou nhradu za vydan majetek dle zkona o mimosoudnch rehabilitacch.
II.
Sent Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen k nvrhu obvodnho soudu uvedl, že napaden ustanoven působ v našem prvnm řdu v nezměněn podobě od 1. 4. 1991. Restitučn zkonodrstv je specifick a je pro něj charakteristick i bohat judikatura. Soudn moc tak vyplnila mezery a nejasnosti v zkonech bez nutnosti zsahu zkonodrce. Princip soudnho "dotvřen normotvorby" lze dle Sentu vzthnout i na napaden 11 zkona o mimosoudnch rehabilitacch. V tto souvislosti odkzal Sent na rozsudek Nejvyššho soudu sp. zn. 28 Cdo 2202/2009.
Sent se zčastnil projednvn čtyř novel zkona č. 87/1991 Sb., přičemž ani v jednom přpadě nebylo rozporovno ustanoven 11 či navrhovno jeho jin zněn.
Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen k nvrhu pouze uvedla, že zkon č. 87/1991 Sb. byl na 13. společn schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny nrodů Federlnho shromžděn dne 21. 2. 1991 schvlen 86 poslanci ve Sněmovně lidu a 96 poslanci ve Sněmovně nrodů. Po podpisu přslušnch stavnch činitelů byl zkon řdně vyhlšen v čstce 19 Sbrky zkonů.
III.
stavnmu soudu byl dne 20. 8. 2010 doručen nvrh thož navrhovatele na zrušen totožnho ustanoven zkona č. 87/1991 Sb., kter byl usnesenm sp. zn. Pl. S 40/10 ze dne 23. 2. 2011 (ve SbNU nepublikovno, dostupn na http://nalus.usoud.cz) odmtnut pro nepřpustnost podle 43 odst. 1 psm. e) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 77/1998 Sb., ve spojen s 43 odst. 2 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, neboť meritornmu projednn brnila procesn překžka litispendence.
Jak již je uvedeno v narativn čsti, Obvodn soud pro Prahu 1 rozhoduje o žalobch na peněžit plněn, jimiž je požadovna po Česk republice - Ministerstvu financ nhrada za nemovitosti vydan žalobci jako povinnmi osobami dle zkona o mimosoudnch rehabilitacch. V těchto řzench m obvodn soud posoudit uplatněn nrok ve vztahu k 11 zkona o mimosoudnch rehabilitacch. Lze tedy na straně navrhovatele konstatovat naplněn podmnek aktivn legitimace pro podn nvrhu na zahjen řzen o kontrole norem dle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů.
IV.
Dikce relevantnch ustanoven zkona č. 87/1991 Sb., o mimosoudnch rehabilitacch.
1. Podle ustanoven 4 odst. 2 jsou povinnmi osobami fyzick osoby, jež nabyly věc od sttu, kter zskal oprvněn s n nakldat za okolnost uvedench v 6 zkona (včetně přpadu, kdy občan zdržujc se v cizině věc zanechal na zem republiky), a to v přpadech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnmi předpisy, nebo na zkladě protiprvnho zvhodněn.
2. Podle ustanoven 7 odst. 4 jde-li o nemovitost zhodnocenou tak, že jej hodnota převyšuje cenu původn věci, oprvněn osoba nahrad povinn osobě rozdl mezi těmito cenami, kter se stanov podle cenovch předpisů platnch ke dni činnosti tohoto zkona.
3. Podle ustanoven 11 vyd-li nemovitost jin osoba než stt, vznikne tto osobě nrok na vrcen kupn ceny, kterou zaplatila při koupi věci. Tento nrok mus bt uplatněn u přslušnho orgnu sttn sprvy republiky.
V.
stavn soud předesl, že ve sv rozhodovac činnosti, zejmna v zvěru devadestch let opakovaně řešil problematiku restituc, přičemž vždy ve vztahu k stavně zaručenm prvům stěžovatelů (převžně restituentů) akcentoval smysl a čel restituc, tedy zmrněn některch křivd způsobench totalitnm režimem vedoucch k porušen prv skutečnch vlastnků. Jak vyplv z koncepce restituc a restitučnch zkonů, primrně byl nositelem povinnosti k npravě křivd stt, kter měl jako osoba povinn vydvat osobm oprvněnm majetek zskan v rozhodnm obdob (od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989) v důsledku protiprvnho zsahu do jejich vlastnickch prv, popř. poskytnout za něj finančn nhradu. Fyzick osoby se mohly dostat do pozice povinnch osob pouze za situace, kdy stt majetek, kter by byl dle podmnek restitučnch zkonů povinen vydat, převedl na tyto osoby při porušen v době převodu platnch prvnch předpisů.
stavn soud posuzoval v tto souvislosti rovněž problematiku vydn majetku povinnmi osobami jako možnho zsahu do vlastnickho prva ve vztahu k čl. 11 odst. 4 Listiny, a to v nlezu sp. zn. Pl. S 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.), v jehož zvěrech odůvodnil rozdly mezi restituc a vyvlastněnm.
Zatmco restituce je odstraněnm protiprvnosti při převodu vlastnictv, přpadně protiprvnho zsahu do vlastnickho prva, a to navrcenm věci do původnho prvnho vztahu, vyvlastněn je nucenm odejmutm vlastnickho prva ve veřejnm zjmu, a to na zkladě zkona a za nhradu. Důvodem restituce je vlučně protiprvnost, zatmco důvodem vyvlastněn je veřejn zjem, tj. pojem odlišn. Restituce tudž nen nucenm odejmutm vlastnictv, nbrž povinnost obnovit původn prvn stav. Judikatura stavnho soudu tak zohlednila zejmna skutečnost, že v přpadě restitučnho zkonodrstv se jedn o rozhodnut suverna, kterm byla přijata zvolen forma npravy, resp. zmrněn některch křivd, k nimž došlo v době nesvobody v oblasti vlastnickch vztahů.
Logickm důsledkem podmnek stanovench pro vydn majetku fyzickmi osobami dle 4 odst. 2 zkona č. 87/1991 Sb., jakož i samotnou specifičnost restituce, na niž nedopad čl. 11 odst. 4 Listiny, včetně v něm stanoven nhrady, byla jak prvn prava 11 zkona č. 87/1991 Sb., tak i jeho doslovn interpretace v restitučnch řzench. (Obdobn lze ostatně konstatovat i ve vztahu k 8 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb.). V přiznanm nroku vůči sttu, a to na vrcen kupn ceny uhrazen při koupi věci dle citovanho zkona o mimosoudnch rehabilitacch, tak bylo zejmna zohledněno "protiprvn" nabyt vlastnickho prva a jeho dlouholet vkon v době totalitnho režimu na kor "skutečnch" vlastnků. Přpadn zhodnocen vydanho majetku povinnou osobou v průběhu vkonu vlastnickho prva bylo řešeno samostatně vůči osobě oprvněn ve smyslu 7 odst. 4 zkona o mimosoudnch rehabilitacch, a to dle cenovch předpisů platnch ke dni činnosti zkona.
Pod poněkud odlišnm zornm hlem posuzoval problematiku ESLP při rozhodovn o stžnostech povinnch - fyzickch osob, kter po vydn majetku dle restitučnch zkonů a vrcen uhrazen kupn ceny namtaly u tohoto soudu porušen svho prva na ochranu majetku.
ESLP v řadě svch rozhodnut (např. Pincov a Pinc proti Česk republice, Peškov proti Česk republice, Otava proti Česk republice a dalš) dovodil porušen zvazků Česk republiky, neboť vůči stěžovatelům došlo k zsahu do jejich prva vlastnit majetek bez nležit kompenzace.
Soud, kter posuzoval věci z pohledu čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě, konstatoval, že vydnm majetku na zkladě restitučnch zkonů došlo ke zbaven majetku stěžovatelů, avšak došlo k němu zkonnm způsobem a toto zbaven majetku tak sledovalo legitimn cl, neboť zde existoval "důvod obecnho zjmu" ve smyslu druhho odstavce čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě. Za legitimn cl restituce považuje soud npravu dřvějš protiprvnosti převodu nebo ostatnch zsahů do vlastnickho prva navrcenm věci do jejho původnho prvnho stavu. Osoba zbaven svho majetku však mus dle soudu v zsadě dostat kompenzaci, jejž vše je rozumn vzhledem k hodnotě majetku, jehož byla zbavena.
Soud současně vyslovil nzor, že legitimn cl restitučnch zkonů, jako každ opatřen zasahujc do prva na pokojn užvn majetku, je nutno provdět tak, aby zmrňovn předchozch křivd nezpůsobovalo nov nepřiměřen křivdy. Prvn prava by měla umožňovat brt ohled na okolnosti každho jednotlivho přpadu, aby osoby, jež nabyly svho majetku v dobr vře, nebyly nuceny nst břemeno odpovědnosti sttu, kter kdysi tento majetek zkonfiskoval.
Jinak řečeno, podstatnou pro posouzen přiměřen nhrady za vydan majetek je tedy otzka, zda vydan majetek byl nabyt (ač v rozporu s tehdy platnmi prvnmi předpisy) v dobr vře. Je tak nutno rozlišovat, zda majetek byl nabyt těmito povinnmi osobami zneužitm jejich postaven v totalitnm režimu, zda došlo k porušen hmotněprvnch předpisů či k procesnmu pochyben, za kter je odpovědn stt, popř. na zkladě přliš extenzivnho vkladu restitučnch zkonů a rovněž jak "sociln" dopady vydn majetku znamen pro povinnou osobou.
Opakovan zvěry Evropskho soudu pro lidsk prva vysloven ve shora uvedench (a dalšch) rozsudcch jak ve vztahu k nhradm poskytnutm povinnm - fyzickm osobm dle zkona č. 87/1991 Sb., o mimosoudnch rehabilitacch, ve zněn pozdějšch předpisů, tak i dle zkona č. 229/1991 Sb. nalezly nsledně odraz i v dalš rozhodovac činnosti stavnho soudu.
V usnesen sp. zn. III. S 575/05 ze dne 28. 2. 2006 (U 1/40 SbNU 765) stavn soud s odkazem na rozhodnut ESLP zdůraznil, že je nutno zachovat spravedlivou rovnovhu mezi požadavkem veřejnho zjmu na restituci majetku a imperativem ochrany zkladnho prva jednotlivce na ochranu majetku, z čehož vyplv, že povinn osoba m v zsadě obdržet nhradu, jejž vše by byla rozumn vzhledem k hodnotě majetku, jehož byla zbavena. Je zřejm, že důsledky aplikace restitučnch předpisů mohou bt pro stěžovatele v konkrtnch přpadech přkr a mohou citelně zashnout do jejich životů. Proto, pokud se stěžovatel budou domhat nhrady za majetek, kter jsou nyn povinni vydat, budou muset přslušn orgny při stanoven nhrady vzt v vahu všechny okolnosti danho přpadu tak, aby stěžovatel nemuseli nst nepřiměřenou ztěž spojenou s prosazenm legitimnho cle sledovanho restitučnmi předpisy, resp. aby nebyli nuceni nst břemeno odpovědnosti sttu, kter kdysi tento majetek zkonfiskoval.
Obdobně ve věci sp. zn. III. S 1731/09 [usnesen sp. zn. III. S 1731/09 ze dne 3. 8. 2010 (ve SbNU nepublikovno, dostupn na http://nalus.usoud.cz)] stavn soud uvedl: "Při posuzovn věci z pohledu čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě tak stavn soud, s odkazem na zvěry uveden v rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva ve věci Pincov a Pinc proti Česk republice ... jež bylo stěžovatelům znmo, konstatuje, že ke zbaven stěžovatelů jejich majetku došlo zkonnm způsobem a toto zbaven majetku tak sledovalo legitimn cl, neboť zde existoval ,důvod obecnho zjmu' ve smyslu druhho odstavce čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě. K pojmu ,obecn zjem' a k volnosti smluvnch stran mluvy při rozhodovn o vlastn ekonomick a sociln politice je možno rovněž odkzat na rozhodnut ve věci Pincov a Pinc ... Podle Evropskho soudu legitimnm clem restituce je nprava dřvějš protiprvnosti převodu nebo ostatnch zsahů do vlastnickho prva navrcenm věci do jejho původnho prvnho stavu s nsledky ex tunc.
Lze tedy shrnout ... že samotn ,odnět' majetku vlastnkovi na zkladě restitučnch předpisů a v souladu s nimi nelze pokldat za rozporn s jeho (stavně zaručenmi) zkladnmi prvy a svobodami, resp. jen na zkladě tto skutečnosti nelze dospět k zvěru, že by nesl ,nepřiměřenou ztěž' ... a že v přpadě leglnho a legitimnho zsahu do vlastnickho prva je tak možno existenci ,nepřiměřen ztěže' (a nsledně i porušen zmněnho prva) posuzovat až v zvislosti na sttem poskytnut nhradě (nebo jej absenci).
Z stavn stžnosti neplyne, že by stěžovatel, kteř tvrd, že předmětn nemovitosti nabyli v dobr vře, aniž bylo v řzen prokzno, že mohli jakkoliv převod nemovitost či vši kupn ceny ovlivnit, nějakou nhradu obdrželi, a nen z n patrno, zda se již nhrady domhali. Určit způsob nhrady zakotvuje sm zkon o půdě v ustanoven 8 odst. 3. stavn soud si je vědom toho, že důsledky aplikace restitučnch předpisů mohou bt v některch přpadech přkr a citelně zasahuj do životů povinnch osob, a zdůrazňuje tak, že pokud se dotčen osoby budou domhat nhrady za majetek, kter jsou nyn povinny vydat, budou muset přslušn orgny při stanoven nhrady, přpadně i v řzen o vyklizen předmětnch nemovitost, jež je již vedeno, vzt v vahu všechny okolnosti danho přpadu tak, aby stěžovatel nemusel nst nepřiměřenou ztěž spojenou s prosazenm legitimnho cle sledovanho restitučnmi předpisy.".
Byť se uveden zvěry promtly pouze do odůvodněn usnesen, jimiž bylo rozhodovno o stavnch stžnostech v sentu stavnho soudu, je zřejm, že zvěry ESLP byly stavnm soudem aprobovny, přičemž ždn ze sentů nepřerušil řzen o stavn stžnosti s tm, že by vzhledem k pochybnostem předložil plnu k posouzen soulad nyn napadenho ustanoven, tj. 11 zkona č. 87/1991 Sb. s stavnm pořdkem Česk republiky.
Obdobnm způsobem se judikatura ESLP i judikatura stavnho soudu promtla do rozhodovac činnosti a judikatury Nejvyššho soudu, kter např. v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2202/2009 či rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2836/2009 uvedl:
"V obecn rovině se d řci, že judikatorn vahy nejvyšš instance převžně akcentovaly gramatickou interpretaci citovan normy. Tm spše je třeba se opřt o precedenty vytvořen Evropskm soudem pro lidsk prva, zohledňujc garance dan Dodatkovm protokolem (jeho člnkem 1) k evropsk mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod a člnkem 11 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod.
... Aby byla interpretace spornho zkonnho ustanoven konformn vůči vše zmněnm lidskoprvnm kautelm i vůči civilistick zsadě ochrany vlastnickho prva ve všech zkonnch aspektech, nesm bt ve zjevn kontradikci s principy přiměřenosti a pokud možno i spravedlnosti.
... [U]stanoven 11 zkona o mimosoudnch rehabilitacch hovoř v relaci k povinn osobě o ,vrcen kupn ceny, kterou zaplatila při koupi věci' ... Dovolac soud zastv nzor, že obstoj širš interpretace textu ustanoven 11, jež sice směřuje ,za' jeho doslovn zněn, akcentuje však jeho čel a smysl ... Ten nemůže spočvat ve vrcen časově neaktuln a v důsledku neadekvtn kupn ceny, ale - jak Česk republice připomněl štrasbursk soud - v zaplacen takov čstky sttem, kter je za odpovdajcch (a vjimečnch) restitučnch okolnost přiměřen a rozumn. Proto obstoj vklad, podle něhož lze pod pojem kupn ceny ve smyslu 11 zkona č. 87/1991 Sb. zahrnout tž jin plněn vyjadřujc hodnotu nemovitosti ...".
Nejvyšš soud ve sv judikatuře s naznačenmi principy pracuje i v širšm kontextu, což plyne i z vkladu, kter zaujal k 13 odst. 1 a 4 zkona o mimosoudnch rehabilitacch v otzce přiměřenosti vše finančn nhrady oprvněn osobě. Dle rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1603/2011 ani finančn nhrada poskytovan oprvněn osobě nesm bt nepřiměřeně nzk. "Plynut času (20 a vce let od činnosti restitučnch norem), vedouc ve věcech restitučnch nhrad ke zvšen hodnoty věci řdově, resp. mnohonsobně, představuje takovou změnu poměrů, kter může vst per se v konkrtnch situacch k použit jinho prvnho řešen," kter se bude oprat o širš - stavně konformn - vklad mechanismu vpočtu tto nhrady.
V přkladmo uveden judikatuře stavnho soudu i Nejvyššho soudu lze zjevně nalzt principy obsažen i v rozsudcch ESLP, kter byly shledny nezbytnmi pro nalezen "spravedliv rovnovhy" při vydn majetku stěžovatelů oprvněnm osobm dle 4 odst. 2 zkona o mimosoudnch rehabilitacch, jež se však nemohou uplatnit při doslovnm vkladu 11 citovanho zkona.
stavn soud v řzen o kontrole norem postupuje dle principu priority stavně konformn interpretace před derogac, podle něhož v situaci, kdy určit ustanoven prvnho předpisu umožňuje dvě různ interpretace, přičemž jedna je v souladu s stavnm pořdkem a druh je s nm v rozporu, nen dn důvod zrušen tohoto ustanoven. Tato metoda vychz z principu dělby moci a s n spojenho principu zdrženlivosti, tj. z principu, dle něhož, lze-li zajištěn stavnosti doshnout alternativnmi prostředky, stavn soud vol ten, jenž moc zkonodrnou omezuje v mře nejmenš [viz např. nlez sp. zn. Pl. S 69/06 ze dne 29. 1. 2008 (N 22/48 SbNU 243; 269/2008 Sb.)], přičemž stavně konformnmu vkladu může svědčit i vklad extenzivn [viz např. nlez sp. zn. III. S 609/04 ze dne 7. 4. 2005 (N 79/37 SbNU 97), nlez sp. zn. Pl. S 13/05 ze dne 22. 6. 2005 (N 127/37 SbNU 593; 283/2005 Sb.)].
V souladu se shora uvedenmi zvěry postupoval stavn soud i při posuzovn interpretace napadenho ustanoven, tedy zda je možn jeho vklad, kter je v souladu s stavnm pořdkem. stavn soud mus konstatovat, v nvaznosti na shora citovanou judikaturu, že takov vklad již nalezen byl, a proto na argumentaci uvedench rozhodnut pouze odkazuje. stavn soud dodv, že při podanm vkladu 11 zkona č. 87/1991 Sb. nen toto ustanoven posuzovno izolovaně či pouze ve vztahu k souvisejcmu 4 odst. 2 citovanho zkona, ale v kontextu zkona o mimosoudnch rehabilitacch i celho komplexu restitučnch předpisů. Respektovn je tak smysl a čel restituc, tedy nprava či zmrněn křivd způsobench v době nesvobody v oblasti vlastnickch vztahů i ochrana vlastnickch vztahů garantovan Listinou. stavn soud, aniž by se jakkoliv odchlil od sv předchoz judikatury definujc restituce ve vztahu k čl. 11 Listiny, pohlž na vrcen kupn ceny fyzickm osobm, kter vydaly majetek "protiprvně" nabyt v době nesvobody, jako na jistou formu kompenzace. Při tomto pojet lze vzthnout na ni i kritria umožňujc zohlednit specifika jednotlivch konkrtnch přpadů, jakož i relnost kompenzace při jejm poskytnut.
stavn soud si je vědom, že obvodnm soudem přerušen řzen, z něhož vzešel nvrh na konkrtn kontrolu norem, je řzenm o vši nhrady, kter by měla bt vyplacena žalobci Českou republikou - Ministerstvem financ, nikoliv vlastm řzenm restitučnm. V tomto řzen (popř. v jinm řzen o nhradu škody v souvislosti s restitučnmi zkony) lze dle nzoru stavnho soudu pro naplněn ochrany vlastnickho prva ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny posuzovat i vši požadovan nhrady za vydan majetek v širšch souvislostech.
stavn soud uzavr, že nroky uplatněn na nhradu za vydan majetek ve smyslu 11 zkona č. 87/1991 Sb. lze posuzovat, aniž by došlo k porušen stavnch garanc vlastnickho prva. I vzhledem k tomu, že interpretaci 11 zkona o mimosoudnch rehabilitacch obecnmi soudy (resp. Nejvyššm soudem) shledal stavn soud stavně souladnou, nepřikročil ke zrušen napadenho ustanoven a rozhodl tak, jak je ve vroku uvedeno.