Ve věci návrhu na zrušení § 3 a § 16 nařízení vlády č. 364/2004 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, a návrhu na zrušení § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru 154/2006 účinný od 26.04.2006

Schválené: 08.03.2006
Účinnost od: 26.04.2006
Autor: Ústavního soudu
Oblast: TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., POVINNÉ DODÁVKY, NÁKUP, VÝKUP, PRODEJ ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ., EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ., Fondy., Ceny. Obchodní přirážky a srážky. Tvorba cen. Tarify. Oceňování., Výroba a distribuce potravin. Zemědělsko-potravinářský komplex.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení § 3 a § 16 nařízení vlády č. 364/2004 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, a návrhu na zrušení § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru 154/2006 účinný od 26.04.2006
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 154/2006 s účinností od 26.04.2006
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

154/2006 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2006 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení § 3 a § 16 nařízení vlády č. 364/2004 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, a návrhu téhož navrhovatele na zrušení § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, takto:

I. Řízení o návrhu na zrušení § 3 a § 16 nařízení vlády č. 364/2004 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, se zastavuje.

II. Ustanovení § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodněn

I.

Rekapitulace nvrhu

A) Původnm nvrhem, kter byl stavnmu soudu doručen dne 18. 10. 2004, se skupina 35 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky domhala zrušen 3 a 16 nařzen vldy č. 364/2004 Sb., o stanoven některch podmnek provděn opatřen společn organizace trhů v odvětv cukru.

Jak navrhovatel uvedli, trh s cukrem je v Česk republice regulovn již několik let. Vlda se pokusila regulovat vrobu cukru nařzenm č. 51/2000 Sb., kterm se stanov opatřen a podl sttu na tvorbě podmnek pro zajištěn a udržen vroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem, kter platilo v obdob od 14. 3. 2000 do 12. 3. 2001 a bylo nlezem stavnho soudu publikovanm pod č. 96/2001 Sb. zrušeno. Po zrušen tohoto nařzen vydala vlda nařzen č. 114/2001 Sb., jehož ustanoven 4 odst. 3, 5 odst. 3, 7 a 13 zrušil stavn soud nlezem č. 499/2002 Sb., přičemž hlavn důvod pro zrušen shledal v nerovnosti mezi vrobci a tm i na vrobcch zvislmi pěstiteli. stavn soud podle navrhovatelů tehdy uvedl, že nerovnost "vyvolv již skutečnost, že na zkladě opatřen (nařzen vldy č. 51/2000 Sb.) již z formlnch důvodů nestavnho a věcně diskriminačnho mohli někteř vrobci vrobu zvšit, neboť byli chrněni před konkurenc, jež produkčn kvtu neměla a nemohla tak bez ztěže sankčnm odvodem vyrbět. Vlda dnešn formlně korektn pravou pro budoucnost zachovv neždouc stav, jejž vyvolala svou dřvějš jak formlně, tak materilně nestavn pravou."

Navrhovatel dle odkzali na tehdejš zvěr stavnho soudu, podle kterho tehdy zvolen klč rozdělovn individulnch produkčnch kvt se ocit v rozporu se zkonnm požadavkem objektivnho způsobu vpočtu a zejmna s stavnm požadavkem rovnosti podle čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle tž "Listina"), což současně zakld nepřpustn nestejn zkonn obsah vlastnictv mezi jednotlivmi podniky, jež se těš stejn svobodě podnikn podle čl. 26 Listiny. K tomuto zvěru podle navrhovatelů stavn soud dospěl na zkladě zjištěn, že postaven jednotlivch cukrovarů ovlivnila protistavn prvn prava podle nařzen vldy č. 51/2000 Sb. před svm zrušenm.

Dne 5. 11. 2003 byl navrhovateli podn nvrh na zrušen nařzen vldy č. 114/2001 Sb., o stanoven produkčnch kvt cukru na kvtov roky 2001/2002 2004/2005, ve zněn nařzen vldy č. 296/2002 Sb., nlezu stavnho soudu č. 499/2002 Sb., nařzen vldy č. 15/2003 Sb., nařzen vldy č. 97/2003 Sb. a nařzen vldy č. 319/2003 Sb. In eventum se navrhovatel domhali zrušen některch ustanoven tohoto prvnho předpisu.

stavn soud svm usnesenm sp. zn. Pl. S 48/03 ze dne 23. 3. 2004 řzen přerušil pro nedostatečn počet soudců a dne 22. 6. 2004 rozhodl o pokračovn řzen, když důvod přerušen odpadl. Napaden nařzen však bylo s činnost od 1. 7. 2004 zrušeno nařzenm vldy č. 364/2004 Sb., přičemž dne 31. 7. 2004 poždali navrhovatel o posečkn s projednnm věci tak, aby mohl bt změněn původn nvrh. Navrhovatel totiž byli přesvědčeni, že nově přijat nařzen č. 364/2004 Sb. obsahově navazuje na dřve napaden nařzen vldy č. 114/2001 Sb., a zamšleli proto podat nvrh na změnu původnho nvrhu. Přitom vychzeli z obdobnho postupu, k němuž došlo ve věci vyhlšen stavnm soudem pod č. 528/2002 Sb. (formln zrušen a obsahov totožnost napadenho prvnho předpisu v průběhu řzen před stavnm soudem). stavn soud však podle navrhovatelů těsně před podnm změny nvrhu podle 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o stavnm soudu"), usnesenm ze dne 14. 9. 2004 řzen zastavil.

Navrhovatel proto vyjadřuj přesvědčen, že tak nově přijat nařzen č. 364/2004 Sb., konkrtně jeho ustanoven 3 a 16, je v rozporu s stavnm pořdkem ČR. Obě ustanoven podle navrhovatelů řeš otzku rozdělen kvt, přičemž z pouhho textu obou napadench ustanoven je zřejm, že vychzej z předchozho prvnho předpisu (nařzen vldy č. 114/2001 Sb., ve zněn, kter již bylo napadeno v řzen zastavenm stavnm soudem). Vzhledem k tomu je argumentace navrhovatelů zaměřena na již formlně neplatn nařzen, na kter napaden ustanoven novho nařzen odkazuj.

Přitom zkladn argument navrhovatelů se tk nerovnosti mezi vrobci a tm i na vrobcch zvislch pěstitelch. Způsob vpočtu kvty jednotlivch producentů byl ovlivněn protistavn pravou platnou před nlezem stavnho soudu sp. zn. Pl. S 39/01, publikovanm pod č. 499/2002 Sb., když jako rozhodn obdob pro určen kvt bylo vzato obdob, kdy tato protistavn prava platila. Producenti, kteř nerespektovali tuto protistavn pravu zrušenou tmto nlezem tak byli ve sv podstatě zvhodněni. Došlo tak ke stejn situaci, jak zde byla před přijetm tohoto nlezu, když i před tm byla za rozhodn obdob vzata doba, kdy platila protistavn prava v podobě nařzen č. 51/2000 Sb.

Normotvůrce ani přes vše uveden nlez stavnho soudu publ. pod č. 499/2002 Sb. nezjednal npravu, přičemž tento protistavn stav odkazem na kvty určen podle dosavadnch prvnch předpisů zachoval i v nově napadenm nařzen.

Nařzenm vldy č. 97/2003 Sb., kterm bylo změněno nařzen č. 114/2001 Sb., byl stanoven v 7 odst. 2 a 3 klč pro stanoven kvty jednotlivm žadatelům tak, že Sttn zemědělsk intervenčn fond (dle tž "Fond") vypočte koeficient pro stanoven kvty jednotlivm žadatelům jako podl kapacity vroby cukru žadatele a souhrnu kapacit vroby cukru žadatelů, přičemž kvta bude Fondem stanovena jako součin koeficientu a množstv 415 000 tun cukru. Z uvedenho ustanoven je podle navrhovatelů evidentn, že rozhodujcm kritriem pro stanoven kvty byl pojem kapacity vroby cukru žadatele. Podle 2 psm. j) vloženho do nařzen č. 114/2001 Sb. nařzenm č. 97/2003 Sb. bylo kapacitou vroby cukru nejvyšš průměrn množstv cukru vyroben producentem cukru za 24 hodin v cukrovaru, v němž vyrběl cukr v listopadu 2001 nebo v řjnu 2002, pokud v tomto cukrovaru vyrběl cukr v kvtovm roce 2002/2003, nejvše však v prokazatelnm množstv odpovdajcm maximlnmu dennmu vkonu strojně technologickho zařzen cukrovaru (maximln denn vkon), nebo u žadatele o novou kvtu z rezervy (maximln denn vkon ověřen znaleckm posudkem) (pozn. red.: sic - sprvně: nebo u žadatele o novou kvtu z rezervy maximln denn vkon, ověřen znaleckm posudkem).

Vlda tak vzala jako rozhodn obdob pro stanoven klče k rozdělen kvty jednotlivm žadatelům prvě obdob, ve kterm byla v platnosti protistavn prava nařzen č. 114/2001 Sb. před činky nlezu č. 499/2002 Sb., tedy v obdob od 30. 3. 2001 do 29. 11. 2002. Vlda tedy podle navrhovatelů namsto toho, aby jako rozhodn obdob pro stanoven klče k rozdělen individulnch produkčnch kvt vzala takov obdob, ve kterm ještě nebyla upravena regulace trhu s cukrem, kter trh zkresluje, zcela svvolně a v rozporu se stanovisky stavnho soudu stanovila jako rozhodn obdob prvě to, kdy platila protistavn prvn prava.

Navrhovatel dle vyjdřili přesvědčen, že zvolen kritrium produkce ve dvou vybranch měscch v průběhu dvou let je ryze arbitrrn, rozhodně ne promyšlen, přičemž opomj přirozen důvody vysvětlujc rozlišn objemy vroby. Definice kapacity, jak ji předpokldal 2 psm. j) nařzen č. 114/2001 Sb., tedy podle objemu vroby cukru za den ve dvou (namtkou) vybranch měscch, nen pro stanoven skutečn kapacity cukrovaru rozhodujc, neboť (1.) nezohledňuje různ technologick postupy použvan v jednotlivch cukrovarech při vrobě cukru a (2.) data rozhodujc pro určen kapacity spadaj do obdob, kdy trh s cukrem byl protistavnm způsobem regulovn a vroba byla podřzena tto regulaci.

Nikoliv každ cukrovar vyrb podle navrhovatelů při zpracovn cukrovky přmo cukr, cukrovary použvaj různou technologii vroby cukru, přičemž někter technologie spočvaj v tom, že během kampaně se pouze extrahuje z cukrovky těžk šťva, kter je pak skladovna. K samotn vrobě cukru ze šťvy pak dochz v průběhu celho hospodřskho roku. Dle se navrhovatel domnvaj, že měla-li bt zachovna zsada rovnosti přstupu ke všem žadatelům a zsada objektivnho způsobu vpočtu, naopak měla bt při stanoven kapacit zohledněna tak dlka kampaně zpracovn cukrovky, protože v praxi každ cukrovar zpracovval dodanou cukrovku po různě dlouh obdob, a měl tak k dispozici vce nebo mně času. Rozdl v dlce kampaně v přpadě jednotlivch cukrovarů se může řdově pohybovat kolem 40 dnů, vlastn vroba cukru (různmi technologiemi) pak může probhat po cel rok, a je proto zcela neobjektivn stanovit kapacitu cukrovaru na zkladě množstv cukru vyrobenho v průběhu jednoho dne.

Stanoven kritri pro určen kvty tak dle mněn navrhovatelů postrdalo jakkoliv objektivn hledisko a jev se tak jako vraz naprost libovůle. Z těchto důvodů jsou navrhovatel přesvědčeni, že 2 psm. j) a 7 nařzen vldy č. 114/2001 Sb. byly v rozporu se zsadou rovnho přstupu ke všem žadatelům o kvtu a zsadou objektivnho způsobu vpočtu tak, jak je stanoveno v 11d odst. 10 psm. b) zkona č. 256/2000 Sb. (původně 12 odst. 6 citovanho zkona). Současně byla tato ustanoven v rozporu s stavnm požadavkem rovnosti dle čl. 1 a čl. 3 Listiny, což zroveň založilo stavně nepřpustn nestejn zkonn obsah vlastnictv vrobnch zařzen podle čl. 11 odst. 1 Listiny a neospravedlniteln rozlišovn mezi jednotlivmi podniky, jež se těš stejn svobodě podnikn podle čl. 26 Listiny. Podle navrhovatelů tak došlo rovněž k porušen čl. 14 Evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod ve spojen s čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě.

Převzetm systmu kvt určench podle pravy obsažen v nařzen vldy č. 114/2001 Sb., a to prostřednictvm navrhovateli napadenho 3 nařzen vldy č. 364/2004 Sb. došlo proto k založen nestavnosti i pravy nov.

Zpochybňuj-li navrhovatel stavnost a zkonnost určen jednotlivch produkčnch kvt, je tm podle nich zpochybněna i rezerva, na kterou se odkazuje v 16 nařzen vldy č. 364/2004 Sb. Aktuln ročn kvta je totiž tvořena ze součtu individulnch kvt a rezervy ( 3 nařzen vldy č. 114/2001 Sb.). Přidělovn kvty z rezervy podle 4 odst. 2 a 12 nařzen č. 114/2001 Sb. bylo totiž podle navrhovatelů rovněž v rozporu se zsadou rovnosti a objektivnho způsobu vpočtu, neboť tato ustanoven neobsahovala ždn přezkoumateln kritria, na zkladě kterch měl Fond o přidělen kvty z rezervy rozhodnout.

Jinmi slovy, napaden ustanoven 3 a 16 nařzen č. 364/2004 Sb. zachovvaj kontinuitu s předchoz, dle navrhovatelů nestavn a nezkonnou, pravou obsaženou v předchozm nařzen č. 114/2001 Sb., kter bylo rovněž navrhovateli v předchozm řzen před stavnm soudem napadeno. Toto řzen však stavn soud zastavil s ohledem na to, že napaden prava byla v průběhu řzen derogovna prvě nařzenm č. 364/2004 Sb.

Navrhovatel jsou však toho nzoru, že nestavnost napaden prvn pravy nevyplv pouze z nestavnosti předchoz prvn pravy, neboť vlda podle navrhovatelů vybočila i ze svho kompetenčnho rmce, čmž porušila čl. 78 stavy Česk republiky (dle jen "stava"). Vlda totiž podle navrhovatelů zachovnm dosavadnho rozdělen kvt v nov prvn pravě zasahuje do kompetenc orgnu, jehož působnost rozhodovat o vši kvt (Sttn zemědělsk intervenčn fond) je stanovena prvnmi předpisy vyšš prvn sly (zkon č. 256/2000 Sb. a nařzen rady ES č. 1260/2001). Vzhledem k tomu, že nov prvn předpis zrušil prvn důvod, o kter se oprala v mezidob vydan sprvn rozhodnut o přidělen kvt, nicmně tato rozhodnut ponechal platnmi a činnmi, bylo tmto novm prvnm předpisem navc zasaženo do vroku těchto sprvnch rozhodnut, resp. byly změněny vrokov čsti sprvnch rozhodnut - viz čst věty 3 odst. 1 nařzen č. 364/2004 Sb.: "... se ... považuje za součet kvty A a kvty B podle předpisů Evropskho společenstv". (pozn. red.: sic - sprvně: podle předpisů Evropskch společenstv).

Navrhovatel proto navrhli, aby stavn soud obě napaden ustanoven nařzen vldy č. 364/2004 Sb. zrušil dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů.

Sdělenm ze dne 18. 10. 2005 navrhovatel doplnili původn nvrh. V tomto doplněn rozvedli svou původn argumentaci stran vztahu mezi napadenmi ustanovenmi nařzen č. 364/2004 Sb. a předchoz prvn pravou stanovujc klč k rozdělen kvty obsaženou v nařzen č. 114/2001 Sb., ve zněn nařzen č. 97/2003 Sb. Jak navrhovatel zopakovali, považovali za protistavn i předchoz prvn pravu; řzen o n však bylo před stavnm soudem zastaveno s ohledem na přijet nov, nyn napaden prvn pravy. Navrhovatel jsou toho nzoru, že s ohledem na to, že napaden ustanoven odkazuj na původn prvn pravu, fakticky přetrvv protistavnost původnho vldnho nařzen. Navrhovatel se domnvaj, že jde o mnohem obšrnějš obecnou otzku, zda je z hlediska stavnho pořdku přpustn, aby určit prvn prava, kter je protistavn, mohla působit prvn činky i po svm formlnm zrušen, a to prostřednictvm ustanoven, kter na ni budou odkazovat. Ačkoliv z normotvorn praxe vyplv, že takov postup regulace prvnch vztahů novou prvn pravou, kter vyžaduje použt předchoz prvn pravy již formlně zrušen, na nž se toliko odkazuje, je poměrně čast a z řady důvodů (např. naplněn požadavku na zachovn principu prvn jistoty) i legitimn, jin situace nastv podle navrhovatelů v přpadě, kdy dosavadn prvn prava, kter se m použt vzhledem k "odkazujcmu ustanoven" obsaženmu v novm prvnm předpise, je protistavn. Navrhovatel jsou proto přesvědčeni, že stavn soud mus mt pravomoc přezkoumvat platn ustanoven prvnch předpisů v přpadě, že by to znamenalo posuzovat stavn konformitu prvnch předpisů již formlně zrušench. Pravomoc stavnho soudu by jinak byla podstatně zžena, resp. by ji bylo možno obejt tak, že by normotvůrce přijal nov prvn předpis vždy pot, co by byl předchoz předpis napaden před stavnm soudem. Z hlediska ryze formlnho by tak znemožnil stavnmu soudu o nvrhu na zrušen původnho prvnho předpisu rozhodnout. Je-li mezi původnm předpisem a novm předpisem zcela zjevn vazba, jako je tomu podle navrhovatelů v danm přpadě, mus bt dna možnost posoudit prostřednictvm ustanoven novho prvnho předpisu i prvn předpis dosavadn.

Navrhovatel v zvěru doplněn nvrhu zdůraznili, že stavn soud se ve sv předchoz judikatuře vyslovil dostatečně jasně, když stanovil meze podzkonn prvn pravy v oblasti regulace trhu s cukrem. Navrhovatel se domnvaj, že napaden prvn prava tyto meze nerespektuje, a je tedy na mstě, aby stavn soud setrval na svch dosavadnch prvnch nzorech, neboť podle mněn navrhovatelů nenastaly takov skutečnosti, kter by odůvodňovaly revizi stanoviska stavnho soudu v těchto otzkch.

B) Dne 3. 1. 2006 obdržel stavn soud podn, kterm navrhovatel reagovali na postup vldy Česk republiky, kter dne 21. 12. 2005 přijala nařzen č. 548/2005 Sb., o stanoven některch podmnek provděn opatřen společn organizace trhů v odvětv cukru. Tmto nařzenm bylo s činnost od 31. 12. 2005 zrušeno nařzen č. 364/2004 Sb., jehož ustanoven 3 a 16 byla původnm nvrhem navrhovatelů napadena. Tmto podnm navrhovatel rozšřili původn nvrh a vslovně navrhli zrušen 3 novho nařzen č. 548/2005 Sb. Přitom k odůvodněn tohoto nvrhu uvedli, že postup vldy považuj za čelovou a již opakovanou snahu vyhnout se projednn věci před stavnm soudem. Podle navrhovatelů dosud platn prvn prava ždnou změnu nevyžadovala. Argumentace, že nov nařzen bylo koncipovno tak, aby umožnilo v podmnkch ČR realizaci všech nezbytnch opatřen dosluhujcho systmu tržn organizace, kter bude od 1. 7. 2006 nahrazen novou reformovanou organizac trhů (jak podle navrhovatelů vyplv z předkldac zprvy k nařzen), nen důvodn. Sm předkladatel totiž podle navrhovatelů připoušt, že nov prava si vynut od 1. 7. 2006 zsadn změny v systmu produkčnch kvt, v cenov politice i dalšch instrumentech tržn organizace, a tedy i novelizaci nyn přijat pravy. Navc cel konkrtn podoba reformy ještě nen plně znma. Samotn skutečnost, že nařzenm Komise (ES) č. 1609/2005 došlo ke snžen produkčnch kvt, nem ždn vliv na projednvanou věc. Naopak, i přes toto snžen je podle navrhovatelů zachovn v rozporu s stavou ČR a Listinou zkladnch prv a svobod stanoven podl producentů na produkčn kvtě. Původn systm vpočtu kvty proto zůstv zachovn tak v nov prvn pravě.

Navrhovatel se domnvaj, že zastaven řzen a tm faktick schvlen postupu vldy by bylo ryze formalistickm přstupem, kter stavn soud u obecnch soudů vždy kritizoval. Proto podvaj změnu původnho nvrhu podle 63 zkona o stavnm soudu ve spojen s 95 o. s. ř. a navrhuj, aby stavn zrušil ustanoven 3 nařzen č. 548/2005 Sb., a to dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů.

II.

Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnků, vedlejšch častnků řzen a dalšch důkazů

A) Vlda Česk republiky ve svm vyjdřen ze dne 24. 11. 2004 k původnmu nvrhu na zrušen 3 a 16 nařzen č. 364/2004 Sb. předložila stavnmu soudu nsledujc argumentaci.

Cukrovarnick průmysl v Česk republice a tak sektor pěstitelů cukrov řepy se podle vldy po přistoupen Česk republiky k EU řd v plnm rozsahu pravidly společn organizace trhů s cukrem, kter jsou součst Společn zemědělsk politiky EU. Pravidla a mechanismy společn organizace trhu s cukrem byly stanoveny celou řadou nařzen vydanch Radou nebo Komis ES. Nařzen Rady nebo Komise maj podle čl. 249 Smlouvy o založen ES přmou zvaznost ve všech svch čstech a jsou přmo použiteln v každm členskm sttě EU. V rmci přpravy Česk republiky na zapojen se do Společn zemědělsk politiky EU v oblasti společn organizace trhů v odvětv cukru bylo podle vldy nutn přistoupit k přijet prvnch nstrojů, kter umožnily, aby v okamžiku přistoupen Česk republiky k EU bylo možn zabezpečit administraci opatřen v oblasti společn organizace trhů v odvětv cukru, kterou provd Sttn zemědělsk intervenčn fond na zkladě zkona č. 256/2000 Sb., o Sttnm zemědělskm intervenčnm fondu a o změně některch dalšch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů.

Prvn rmec provděn opatřen Společn zemědělsk politiky je tedy po přistoupen Česk republiky k EU dn zkonem č. 256/2000 Sb., zkonem č. 258/1997 Sb., o zemědělstv, ve zněn pozdějšch předpisů, přslušnmi nařzenmi a rozhodnutmi ES a nařzenm vldy č. 364/2004 Sb., o stanoven některch podmnek provděn opatřen společn organizace trhů v odvětv cukru.

Zkladnm prvnm nstrojem při stanovovn platnho systmu produkčnch kvt do prvnho řdu Česk republiky se tedy stal zkon č. 256/2000 Sb., kter zmocnil vldu, aby svm nařzenm stanovila produkčn kvty a podmnky systmu produkčnch kvt, a při jejich stanoven dodržela rozsah a časov termny vyplvajc z časovho harmonogramu, stanovenho v jednn o přistoupen Česk republiky k EU. Vlda proto při zpracovn nařzen vychzela jak z platnho stavnho principu (čl. 78 stavy), kter ji opravňuje k proveden zkona a v jeho mezch vydat přslušn nařzen, tak i z konkrtnho zkonnho zmocněn, a postupovala v mezch danch zkonem.

Ke konkrtnm vtkm navrhovatelů uvedla vlda nsledujc. K nmitkm tkajcm se porušen čl. 11 Listiny, kter chrn vlastnictv, vlda odkzala na nlez stavnho soudu ze dne 16. 10. 2001, publikovan pod č. 410/2001 Sb., podle kterho kvtn systm představuje formu kontroly užvn majetku, u nž je nutno bedlivě zvažovat jak existenci veřejnho zjmu opravňujcho k uplatněn usměrňujcch (kontrolnch) opatřen, tak i vběr podrobnch pravidel pro (spravedlivou) rovnovhu mezi obecnm zjmem společnosti a ochranou zkladnch prv jednotlivce. Vlda k tomu uvedla, že mezi takov opatřen patř napřklad opatřen k organizaci trhu s určitmi komoditami, jako je stanoven minimlnch nebo maximlnch cen, nejrůznějšch kvt vrobnch, dovoznch nebo vvoznch apod. V přpadě napadenho nařzen je veřejnm zjmem, kter legitimizuje stt k zaveden systmu produkčnch kvt cukru, stabilizace trhu s cukrem a zajištěn a udržen vroby cukrovky, to znamen vytvořen podmnek pro to, aby každ producent měl zajištěn odbyt a aby obdržel odpovdajc minimln cenu. Podle nzoru vldy jsou pak prostředky použit k dosažen tohoto cle a obsažen v nařzen přiměřen. Stanoven podmnek v napadenm nařzen, kter mus žadatel o kvtu a žadatel o rezervu splňovat, se opr o zkonn zmocněn obsažen v 12 odst. 3, resp. v 11d odst. 10 zkona č. 256/2000 Sb. Tyto podmnky přitom dopadaj stejně na všechny žadatele. Pokud žadateli podle vldy nen stanovena kvta proto, že uveden podmnky nesplnil, v ždnm přpadě nedochz ke změně obsahu vlastnickho prva tohoto žadatele k jeho majetku - cukrovaru, jeho vlastnick prvo m stle stejn obsah jako vlastnick prvo jinch žadatelů. Dochz pouze k tomu, že jm vyroben cukr je zatžen odvodem podle 13 odst. 7 zkona č. 256/2000 Sb., což se však nikterak nedotk vlastnickho prva k cukrovaru a tm spše ani k vyvlastněn, kter předpokld nucen omezen vlastnickho prva. V tto souvislosti poukzala vlda opakovaně na nlez stavnho soudu publikovan pod č. 410/2001 Sb., v němž stavn soud stanovil, že omezen produkce vrobku sice představuje omezen prva tento vrobek užvat, avšak nepředstavuje vyvlastněn, neboť vlastnk může s tmto vrobkem i nadle nakldat. Nedochz k převodu či přechodu vlastnickho prva na jinou osobu, vrobek se pouze regulac stv obtžně prodejn nebo neprodejn. Nrok na dosažen určit ceny na trhu však nen součst chrněnho vlastnickho prva. S ohledem na to je proto vlda přesvědčena, že k porušen čl. 11 Listiny nedošlo.

Vlda v tto souvislosti poukzala na někter dalš nlezy a usnesen stavnho soudu, kter se ze širšho hlediska zabvaly stavn ochranou poskytovanou čl. 26 odst. 1 Listiny. Podle vldy vyplv např. z usnesen stavnho soudu sp. zn. III. S 363/96 [Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 7, usn. č. 7], že prvo podnikn je nutno chpat pouze jako prvo vběru, zda určit činnost bude vykonvna jako samostatn vdělečn činnost, nebo jako zvisl činnost v pracovnm poměru. Prvo svobodně se rozhodnout přitom neznamen, že při tto činnosti nen subjekt nijak omezen, naopak sv rozhodnut může realizovat jen v hranicch danch prvnm řdem. Prva a svobody obsažen v hlavě čtvrt Listiny jako "Hospodřsk, sociln a kulturn prva" vyžaduj ke sv realizaci součinnost dalšch faktorů; nepůsob bezprostředně jako zkladn prva uveden v hlavě druh Listiny. Zcela evidentn je to podle vldy v ustanoven čl. 26 odst. 2 Listiny, kde rozsah prva na svobodn podnikn je řešen odkazem na zkonem stanoven podmnky a omezen. Normativn obsah čl. 26 odst. 1 Listiny je pak omezen čl. 41 odst. 1 Listiny, což znamen, že tohoto ustanoven se jako prva lze dovolat pouze v mezch zkonů, kter tato ustanoven provděj (nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 35/95, Sbrka rozhodnut, svazek 5, nlez č. 64; vyhlšen pod č. 206/1996 Sb.). Zkonn vymezen těchto prv je provedeno prvě zkonem, na zkladě kterho je vydno napaden nařzen. Vlda proto v důsledku shora uvedenho nespatřuje v napadenm nařzen ani rozpor s čl. 26 odst. 1 Listiny.

Vlda rovněž odmtla tvrzen stěžovatelů, že vrobcům bez kvty je přstup na trh ztžen nebo dokonce zcela uzavřen. Podle vldy každ subjekt majc zjem podnikat ve vrobě cukru m možnost na trh vstoupit, a to buď prostřednictvm ždosti o přidělen kvty z rezervy nebo nabytm kvty od jinho producenta, kter bude mt zjem vrobu ukončit. Jak vyplv z nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 39/01, publikovanho pod č. 499/2002 Sb., ani stavn pořdek, ani mezinrodn smlouvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch nezakazuj zkonodrci omezen množstv produkce, distribuce nebo spotřeby statků. Zkonodrce proto sm podle sv vahy zavst cenovou nebo kvantitativn regulaci produkce v určitm odvětv hospodřstv, vymezit či ovlivnit druh, počet subjektů v něm působcch či omezit smluvn svobodu při uplatňovn produkce na trhu či při nkupu surovin a vrobnch zařzen. Vlda upozornila na to, že tvrzen skupiny poslanců, že omezen mohou bt jen kvalifikačn, označil v tomto nlezu stavn soud za nepřiměřeně zk vklad.

Vlda dle konstatovala, že napaden nařzen zachovv kontinuitu s přslušnmi předpisy ES a se zkonem. Tato kontinuita zohledňuje způsob stanoven produkčnch kvt proveden ještě před přistoupenm ČR k EU v souladu s povinnost jejich stanoven, vyplvajc pro člensk stt z přslušnch předpisů ES tak, aby již od počtku hospodřskho roku 2004/2005 (tj. od 1. 7. 2004) mohly bt uplatňovny všechny mechanismy společn organizace trhu v odvětv cukru i v ČR. K argumentům navrhovatelů, tkajcm se klče k přidělen individulnch produkčnch kvt jednotlivm žadatelům, vlda uvedla, že v obdob listopad 2001 nebo řjen 2002 sice platila prava rozdělen produkčnch kvt proveden na zkladě předchozho nařzen vldy č. 114/2001 Sb., avšak produkčn kvty stanoven tehdy jednotlivm producentům cukru neměly ždn zsadn vliv na objem vroby producentů cukru v jejich cukrovarech v uvedench měscch. Kritriem pro přidělen individulnch produkčnch kvt žadatelům se na zkladě nařzen vldy č. 97/2003 Sb., kter nabylo činnosti dne 9. 4. 2003, stala kapacita vroby cukru každho žadatele. Vchozm rmcem se přitom stalo obdob jednoho měsce, buď listopadu 2001 nebo řjna 2002, neboť v měscch řjnu a listopadu každho roku probh ve všech cukrovarech podstatn čst vrobn kampaně, přičemž objem vroby v těchto dvou měscch nen podmněn celkovou plnovanou vrobou, vyplvajc z přidělen produkčn kvty, nbrž požadavkem na maximln vkon strojně technologickho zařzen každho cukrovaru tak, aby producent cukru mohl realizovat kampaň v co nejkratšm obdob a tm minimalizoval sv ekonomick nklady.

Zmněn dvouměsčn obdob bylo dle rozděleno na dva měsce ve dvou různch kalendřnch rocch jednak s ohledem na to, aby někter producent cukru nebyl poškozen přpadnou vlukou nebo přerušenm vroby v jednom ze dvou alternativně zvolench měsců. Zkladem pro stanoven kapacity vroby cukru se pak stalo průměrn množstv vyroben žadatelem za 24 hodin v jm provozovanm cukrovaru nebo cukrovarech tak, že se vroba ve zvolenm měsci vydělila přslušnm počtem dn. Touto specifikac na průměrn denn množstv vroby se mělo předejt přpadům, kdyby někter z producentů ve sledovanm měsci přerušil v některch dnech vrobu, což by se negativně projevilo na ukazateli vroby za sledovan měsc. Popsanm postupem se pak dospělo ke stanoven kapacity vroby cukru žadatele tak, aby se postupnm způsobem stanovil maximln vkon vrobnch zařzen jednotlivch žadatelů o kvtu. Celkov dlka kampaně v přslušnm roce se tak stala s ohledem na vše uveden zcela bezpředmětn.

K vrobě cukru z těžk šťvy, kter probh i řadu měsců po konci kampaně, vlda uvedla, že tato vroba těžk šťvy je podle pravy obsažen v nařzen Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. 6. 2001 o společn organizaci trhů v odvětv cukru, ve zněn pozdějšch předpisů, považovna za vrobu cukru, takže v takovch přpadech je možn již vykazovat vrobu cukru, ačkoliv byla vyrobena v průběhu kampaně pouze těžk šťva.

Vlda dle uvedla, že ze stanoven kritri pro určen kvty je zřejm snaha o stanoven takovch objektivnch kritri, kter by vyhovovaly požadavkům zkona a současně održely reln ekonomick a technologick rmec pro jejich stanoven. Skutečnost, že splněn zkonnch požadavků na prvotn přidělen individulnch produkčnch kvt je velmi obtžn, dokazuj podle vldy paradoxně sami navrhovatel, když jako rozhodn obdob pro stanoven klče k rozdělen kvt navrhuj obdob, ve kterm ještě nebyla upravena regulace trhu s cukrem. Aplikac tohoto nvrhu by však nebylo možn přidělit kvty těm žadatelům, kteř v t době cukr nevyrběli. Totž plat o cukrovarech, kter tito nov vrobci cukru znovu zprovoznili, ačkoliv před tm je vlastnily jin společnosti.

Toto tvrzen podle vldy potvrdil tak stavn soud, kter např. v přpadu mlčnch kvt v nlezu publikovanm pod č. 410/2001 Sb. judikoval, že "...jist znevhodněn potencilnch budoucch producentů je přirozenou a neodstranitelnou vlastnost veškerch omezen množstv produkce a nemůže v něm bt spatřovno porušen stavně zaručenho principu rovnosti, neboť - což již bylo řečeno - rovnost v modernch stavnch systmech nelze chpat jako kategorii absolutn, nbrž relativn...".

Vlda v zvěru svho vyjdřen proto konstatovala, že nvrh shledala nedůvodnm, a to s ohledem na zvazek Česk republiky vůči EU vybudovat v Česk republice v intencch pravidel Společn zemědělsk politiky EU fungujc a efektivn systm produkčnch kvt. Jak vlda uvedla, v přpadě zrušen přslušnch ustanoven napadenho nařzen by se Česk republika stala zem, kter by v rmci tržn organizace neměla na cukr přiděleny produkčn kvty jednotlivm podnikům, což by bylo v rmci EU zcela neobvykl, a tato skutečnost by podle vldy přinesla ČR nevyčsliteln a neodhadnuteln nsledky s dopady na všechny pěstitele cukrovky a vrobce cukru. Vlda proto navrhla, aby stavn soud nvrh jako takov zamtl.

B) stavn soud dle podle 69 odst. 2 zkona o stavnm soudu zaslal nvrh veřejnmu ochrnci prv s tm, aby v zkonn lhůtě sdělil, zda vstupuje do řzen jako vedlejš častnk. Veřejn ochrnce prv přpisem ze dne 23. 11. 2004 projevil vůli do řzen vstoupit a současně stavnmu soudu poskytl k nvrhu sv vyjdřen. V něm uvedl, že veřejn ochrnce prv vstoupil již v roce 2002 do řzen o nvrhu na zrušen čsti zkona č. 256/2000 Sb. a na zrušen čsti nařzen vldy č. 114/2001 Sb. vedenho pod sp. zn. Pl. S 39/01. Učinil tak předevšm s ohledem na to, že se na něj obrtily soukrom osoby se ždostmi, aby podpořil jejich snahu o zrušen těchto prvnch předpisů. Veřejn ochrnce prv takto vstoupil tak do řzen o nvrhu na zrušen nařzen vldy č. 114/2001 v tehdy platnm zněn, vedenho stavnm soudem pod sp. zn. Pl. S 48/03, kter stavn soud po odpadnut důvodu zastavil. V obou přpadech veřejn ochrnce prv poukazoval na fakt, že aplikac tehdy platn zkonn pravy dochzelo k porušovn zsady rovnho přstupu a požadavku objektivnho způsobu vpočtu cukernch kvt. Dochzelo tak, zjednodušeně řečeno, k vytvřen nerovnosti mezi vrobci cukru navzjem. K nyn podanmu nvrhu veřejn ochrnce prv uvedl, že obě napaden ustanoven maj zklad v nařzen vldy č. 114/2001 Sb., kter bylo již dvakrt napadeno nvrhy na zrušen u stavnho soudu. Proto se veřejn ochrnce prv ztotožnil s nzorem navrhovatelů, že požadavek rovnho přstupu a objektivnho způsobu vpočtu nen dn, jelikož nov nařzen č. 364/2004 Sb. odkazuje na již neplatn nařzen č. 114/2001 Sb., kter rovnost a objektivitu nezaručovalo. Podle veřejnho ochrnce prv vlda vydnm novho nařzen opět překročila meze stanoven j v čl. 78 stavy.

C) stavn soud si pak dne 31. 3. 2005 vyždal k proveden důkazu od Sttnho zemědělskho intervenčnho fondu srovnvac informace o tom, jak klč k přidělen individulnch produkčnch kvt cukru užily a užvaj ostatn člensk stty EU. Sttn zemědělsk intervenčn fond stavnmu soudu sdělil, že produkčn kvty byly poprv zavedeny a rozděleny mezi podniky v členskch sttech tehdejšho EHS na zkladě nařzen EHS č. 1009/1967 o společn organizaci trhu s cukrem. Podle čl. 23 nařzen určila člensk země zkladn kvtu podniku tak, že zjistila podl dotyčnho podniku na celkov průměrn ročn produkci cukru tto země v hospodřskch letech 1961/1962 1965/1966, tedy v průběhu obdob 5 let. Stejn postup byl realizovn v přpadě přistoupivšch sttů v 70. letech, tedy v přpadě Dnska, Irska a Spojenho krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska, u nichž bylo rozhodujcm obdobm obdob let 1965/1966 1969/1970.

Nařzenm rady (EHS) č. 1785/1981 o společn organizaci trhů v odvětv cukru bylo zavedeno členěn kvty každho podniku na kvtu A a kvtu B, přičemž určujcm obdobm byla produkce v hospodřskch letech 1975/1976 1979/1980.

Na zkladě Smlouvy o přistoupen Španělska a Portugalska k ES z roku 1985 byly přiděleny kvty A a B tak podnikům na zem těchto sttů, a to podle množstv produkce během roku 1985; přesn kritrium podle informac Sttnho zemědělskho intervenčnho fondu však stanoveno nebylo. Na zkladě Smlouvy o přistoupen Švdska, Finska a Rakouska k ES byly přiděleny kvty i v těchto zemch, a to podle produkce v roce 1994. Konkrtn kritria byla ponechna na dotyčnch zemch.

Pokud jde o stty z posledn vlny přistoupen, jak na Slovensku, tak v Polsku a v Maďarsku bylo podle neověřench informac, ktermi Sttn zemědělsk intervenčn fond disponuje, zvoleno jako rozhodujc obdob hospodřskch let 1994/95 až 1998/99, tedy vždy obdob 5 po sobě jdoucch hospodřskch let.

D) stavn soud si dle dne 2. 1. 2006 vyždal informaci Sttnho zemědělskho intervenčnho fondu o tom, zda bylo na zem Česk republiky aplikovno nařzen Komise (ES) č. 1609/2005. Ze sdělen Fondu vyplynulo, že Fond splnil povinnost vyplvajc z čl. 1 odst. 3 nařzen a přede dnem 1. 11. 2005 stanovil každmu z producentů držcch kvtu A a kvtu B jej snžen.

E) Dne 4. 1. 2006 obdržel stavn soud reakci vldy na podn, kterm navrhovatel navrhli připuštěn změny původnho nvrhu na nvrh na zrušen 3 nařzen č. 548/2005 Sb. Ve svm vyjdřen vlda uvedla, že vsledky dosavadnho řzen nemohou bt podkladem pro řzen o změněnm nvrhu, neboť obě nařzen se odlišuj ( 3 nařzen č. 548/2005 Sb. m odlišnou dikci i čel než původn 3 nařzen č. 364/2004 Sb.). Tvrzen, že se vlda opakovaně vyhb jednn a vroku stavnho soudu se nezakld na pravdě, neboť legislativn proces probhal nezvisle na řzen před stavnm soudem; ždost o projednn nvrhu nařzen ve zkrcenm legislativnm procesu byla odeslna již 1. 11. 2005, tedy před tm, než byla vlda dotzna, zda souhlas s upuštěnm od stnho jednn. Důvodem přijet novho nařzen byla nutnost přizpůsobit vnitrosttn pravu nařzen Komise (ES) č. 1609/2005 a současně vnitrosttn pravu připravit na nov cukern pořdek, kter bude přijat na komunitrn rovni. S ohledem na rozsah těchto změn pak byla zvolena cesta vydn novho předpisu namsto novelizace stvajcho. Vlda proto navrhla, aby stavn soud nepřipustil změnu nvrhu a řzen zastavil.

F) Dne 12. 1. 2006 doručila vlda stavnmu soudu podklady tkajc se procesu přijmn nařzen č. 548/2005 Sb. tedy nvrh nařzen a jeho odůvodněn, vypořdn připomnek přslušnch připomnkovch mst (Ministerstvo financ, Ministerstvo zahraničnch věc, Ministerstvo průmyslu a obchodu, řad vldy, Generln ředitelstv cel), ždost ministra zemědělstv o projednn nvrhu ve zkrcenm připomnkovm řzen ze dne 1. 11. 2005, povolen ministra a předsedy Legislativn rady vldy projednat nvrh ve zkrcenm řzen ze dne 3. 11. 2005, stanovisko předsedy Legislativn rady vldy k nvrhu nařzen ze dne 16. 12. 2005 a vyjdřen Odboru kompatibility řadu vldy k nvrhu nařzen.

Dle vlda stavnmu soudu sdělila, že nesouhlasem s upuštěnm od stnho jednn realizovala sv prvo, neboť řzen přikldala mimořdn vznam. V t době sice již probhal legislativn proces, nebylo však jasn, zda bude nařzen přijato a kdy nabude činnosti. Proto vlda tuto skutečnost stavnmu soudu nesdělila a učinila tak až v okamžiku, kdy bylo nařzen publikovno ve Sbrce zkonů.

G) Dne 19. 1. 2006 bylo stavnmu soudu doručeno doplněn k vyjdřen vldy k nvrhu na připuštěn změny nvrhu ze dne 3. 1. 2006, ve kterm vlda navrhla pro přpad, že by byla změna nvrhu připuštěna, aby stavn soud nvrh na zrušen 3 nařzen č. 548/2005 Sb. zamtl. V tomto podn vlda shrnula, pokud jde o samotnou podstatu stanoven klče k vpočtu produkčnch kvt, argumenty uveden již v původnm vyjdřen k původnmu nvrhu.

H) Dne 20. 1. 2006 doručil stavnmu soudu sv vyjdřen k nvrhu na připuštěn změny nvrhu a zrušen 3 nařzen č. 548/2005 Sb. tak vedlejš častnk, veřejn ochrnce prv. Ten uvedl, že je třeba nejprve zkoumat, zda lze vsledky dosavadnho řzen využt pro řzen o změněnm nvrhu. Obě nařzen podle něj nejsou obsahově zcela totožn, avšak je třeba připustit, že v otzce přidělovn individulnch produkčnch kvt přebr 3 v zsadě kvty stanoven v předchozm nařzen, pouze je snižuje při zachovn vzjemnho poměru. K samotnmu meritu pak veřejn ochrnce prv poznamenal, že stavn soud svm předchozm nlezem sp. zn. Pl. S 39/01 postavil vldu do nelehk situace. Časov odstup od okamžiku, kdy začal bt trh s cukrem regulovn, byl již natolik velk, že vlda mohla jen velmi těžko použt jako vchoz hodnotu objem vroby jednotlivch producentů před počtkem regulace. Přesto je veřejn ochrnce přesvědčen, že vlda měla a mohla vyvinout sil k nalezen takovho mechanismu, kter by dřve vzniklou nerovnost buď zcela odstranil, nebo alespoň zmrnil. Vlda však nepředložila ždn včet modelů řešen, kter snad zvažovala a z nejrůznějšch důvodů zavrhla.

Veřejn ochrnce prv proto alternativně navrhl, buď aby stavn soud řzen zastavil a vysvětlil důvody, kter jej k tomu vedly, nebo pokud připust změnu nvrhu a změněnmu nvrhu vyhov, aby současně posunul datum činnosti nlezu o lhůtu 6 měsců ode dne jeho vyhlšen.

I) Konečně dne 8. 2. 2006 obdržel stavn soud dopis Sttnho zemědělskho intervenčnho fondu, v němž stavn soud seznmil se svmi postoji k nvrhu. Přpadn radikln zsah stavnho soudu do soustavy produkčnch kvt cukru by podle Fondu představoval krok k takovmu pojet vnitrosttně garantovanch zkladnch prv, kter by neobstlo z pohledu prva ES. Dle Sttn zemědělsk intervenčn fond naznačil možn scnře vvoje, kter by nastal po zrušujcm nlezu stavnho soudu (vyroben cukr by nemohl bt považovn za cukr kategorie A a B a byl by cukrem C, kter by producenti museli vyvžet mimo zem EU, nastal by kolaps trhu, byl by zpochybněn proces vběru finančnch dvek z vroby cukru A a B od producentů cukru v Česk republice odvděnch do rozpočtu EU, ztrta kvt by znamenala ztrtu trhů atd.).

III.

Průběh stnho jednn

Na stnm jednn dne 8. 3. 2006 odkzal prvn zstupce navrhovatelů na obsahy všech nvrhů a shrnul podstatn argumenty. Navrhovatelům nejde o to, aby byla zrušena regulace jako takov, ale pouze aby došlo ke změně způsobu regulace. Podstatn je přitom vběr rozhodnho obdob pro stanoven individuln kvty, kter ve všech dřvějšch nařzench bylo obdobm, kter stavn soud v předchozm nlezu označil za protistavn. Vběr rozhodnho obdob v klči byl arbitrrn, neboť i z komparativnho přehledu vyplv, že lze zvolit delš obdob. Prvn zstupce navrhovatelů sice připustil, že nelze doshnout absolutn rovnosti mezi producenty, ale v rmci snahy o maximln přiblžen se rovnmu postaven mezi producenty by bylo lze zvolit jin způsob rozdělen kvt.

Jeden z navrhovatelů, poslanec Miloslav Kučera, pak doplnil, že existuj dvě varianty regulace trhu s cukrem: stt buď může omezovat přmo pěstitele cukrovky, nebo, jak učinila vlda, producenty cukru. Podle něj by byl systm regulace množstv vypěstovan cukrov řepy přmo u pěstitelů spravedlivějš než zaveden systm. Systm kvtovn v Česk republice pak podle něj nelze srovnvat se systmy v ostatnch členskch zemch EU, kde jsou cukrovary přmo ve vlastnictv pěstitelů.

Zstupce vldy rovněž odkzal na vyjdřen vldy, v nichž vlda jasně stanovila, proč považuje zvolen způsob za spravedliv. Způsoby vpočtu individuln kvty byly podle něj v minulosti zvoleny různě, vždy však byly zpochybněny a lze očekvat, že i v přpadě, kdy by vlda v budoucnu zvolila jin klč, opět by i on byl napaden. Podle zstupce vldy nelze nalzt absolutně spravedliv způsob vpočtu, přpadn znevhodněn jednoho producenta nelze posuzovat jako nerovn postaven všech producentů. Proto vlda trv na tom, že podan nvrh je neodůvodněn.

Veřejn ochrnce prv uvedl, že jako vedlejš častnk může zastvat poněkud obecnějš postoje. Proto sice odkzal na sv dřvějš vyjdřen, ovšem s tm, že v mezidob se jeho postoje poněkud relativizovaly. Uvedl, že si položil otzku, komu tento proces prospv. V konečnm důsledku nejde o kvty stanoven jednotlivm producentům, nbrž o to, kolik kdo dostane nhrad za to, že nebude produkovat cukr. Dopad prvn pravy nen jen na vrobce cukru, ale i na pěstitele. Proto trv na tom, aby stavn soud, pokud prvn pravu zruš, odložil vykonatelnost nlezu.

K dotazu soudce zpravodaje častnci řzen konečně shodně uvedli, že je již znma i nrodn kvta pro hospodřsk rok 2006/2007.

IV.

Aktivn legitimace navrhovatele, přpustnost nvrhu

stavn soud nejprve zkoumal, zda je splněna podmnka aktivn legitimace navrhovatelů, zda je nvrh přpustn a zda zde nejsou důvody zastaven řzen. Přitom konstatoval, že nvrh byl podn oprvněnm subjektem v souladu s 64 odst. 2 psm. b) zkona o stavnm soudu, tedy skupinou 35 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky.

V souvislosti s posouzenm přpustnosti nvrhu a podmnek pro zastaven řzen byl stavn soud konfrontovn se situac, kdy vlda v průběhu řzen o původnm nvrhu a těsně přede dnem stnho jednn napadenou prvn pravu zrušila a přijala prvn pravu novou, na což navrhovatel reagovali nvrhem na připuštěn změny původnho nvrhu. stavn soud proto pot, co se seznmil s argumenty častnků a vedlejšho častnka řzen stran připuštěn změny nvrhu, rozhodl usnesenm ze dne 14. 2. 2006 tak, že změnu nvrhu připustil.

stavn soud byl již v minulosti před obdobnou situaci postaven v řzen sp. zn. Pl. S 8/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 28, nlez č. 142; vyhlšen pod č. 528/2002 Sb.), kdy Ministerstvo financ v průběhu řzen zrušilo napadenou pravu regulace njemnho a přijalo formlně novou pravu, obsahově shodnou, či v řzen sp. zn. Pl. S 49/03 (nlez byl vyhlšen pod č. 227/2005 Sb. a bude uveřejněn ve svazku 37 Sbrky rozhodnut), kdy zastupitelstvo obce Jindřichovice pod Smrkem rovněž v průběhu řzen před stavnm soudem zrušilo napadenou obecně zvaznou vyhlšku a přijalo vyhlšku obsahově totožnou. stavn soud v obou těchto přpadech změnu nvrhu připustil.

V nyn projednvanm přpadě stavn soud shledal důvody pro stejn postup, neboť vlda v průběhu řzen o původnm nvrhu napadenou prvn pravu formlně zrušila a přijala novou prvn pravu, materilně obdobnou pravě předchoz. Vlda tak navc učinila pot, co nesouhlasila s upuštěnm od stnho jednn, a to těsně před termnem nařzenho stnho jednn. Vlda přitom v době, kdy byl nvrh nařzen připravovn, o tom stavn soud nezpravila, ačkoliv si musela bt vědoma toho, že přijetm nařzen bude vrazně dotčeno i řzen před stavnm soudem. Několik dn před stnm jednnm pak zstupce vldy pouze stavn soud informoval o přijet nov prvn pravy s tm, že se nehodl stnho jednn častnit, neboť očekv zastaven řzen.

Pokud by stavn soud akceptoval takov postup vldy a řzen zastavil, jak vlda předpokldala, znamenalo by to za dan situace popřen čelu a smyslu abstraktn kontroly norem. Danm postupem, jenž vlda zvolila, by mohl bt stavn soud kdykoliv v budoucnu stejnm způsobem vyloučen z možnosti jakoukoliv napadenou prvn pravu přezkoumat. Jinak řečeno, zastaven řzen by znamenalo nepřpustn precedens pro postup sttnch orgnů v budoucnu. Tm by byla přmo zmařena stavodrcem zamšlen funkce specializovan a koncentrovan abstraktn kontroly norem. Takov postup by ve svm důsledku celkově oslabil ochranu stavnosti v Česk republice a tak i princip materilnho prvnho sttu.

Obsahov totožnost ustanoven 3 nařzen č. 364/2004 Sb. a 3 nařzen č. 548/2004 Sb. je přitom podle stavnho soudu dna meritem vlastnho stavnho přezkumu, jmž je otzka stavn konformity stanovenho způsobu vpočtu individulnch produkčnch kvt. Ačkoliv lze tedy souhlasit s vldou v tom, že dikce obou ustanoven je odlišn, co do materie obě ustanoven v sobě implicitně uchovvaj původn klč vpočtu individulnch produkčnch kvt, což bylo hlavnm předmětem pro stavněprvn přezkum jak v nvrhu původnm, tak ve změněnm nvrhu. Vsledky dosavadnho řzen, tkajcho se přezkumu 3 a 16 nařzen č. 364/2004 Sb., lze proto v tomto směru použt i pro řzen o změněnm nvrhu na zrušen 3 nařzen č. 548/2005 Sb.

S ohledem na tyto skutečnosti stavn soud podle 63 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu ve spojen s 95 odst. 1 občanskho soudnho řdu nvrhu na připuštěn změny nvrhu vyhověl.

Ve vztahu k nvrhu na zrušen 3 a 16 nařzen č. 364/2004 Sb. stavn soud řzen zastavil podle ustanoven 67 odst. 1 zkona o stavnm soudu a pokračoval v řzen o nvrhu na zrušen 3 nařzen č. 548/2005 Sb.

Nvrh na zrušen 3 nařzen č. 548/2005 Sb. je pak nvrhem přpustnm, neboť byl stavnmu soudu doručen pot, co bylo nařzen č. 548/2005 Sb. publikovno ve Sbrce zkonů ( 66 zkona o stavnm soudu a contrario).

V.

Dikce napadench ustanoven

Původnm nvrhem napaden ustanoven nařzen vldy č. 364/2004 Sb., o stanoven některch podmnek provděn opatřen společn organizace trhů v odvětv cukru, znělo:

" 3

Kvta

(1) Produkčn kvta cukru3) stanoven vrobci cukru (dle jen "držitel kvty") Sttnm zemědělskm intervenčnm fondem (dle jen "Fond") od 1. zř 2003 v členěn na cukrovary provozovan držitelem kvty, popřpadě produkčn kvta cukru3) snžen držiteli kvty Fondem, podle dosavadnho prvnho předpisu4) se považuje za součet kvty A5) a kvty B5) podle předpisů Evropskch společenstv1).

(2) Kvta A5) držitele kvty čin 97 % kvty, stanoven Fondem držiteli kvty podle dosavadnho prvnho předpisu4). Kvta B5) držitele kvty čin 3 % kvty, stanoven Fondem držiteli kvty podle dosavadnho prvnho předpisu4).

(3) Fond do 30 dnů po dni nabyt činnosti tohoto nařzen oznm držiteli kvty podle odstavců 1 a 2 vši kvty A5) a vši kvty B5) pro obdob stanoven předpisem Evropskch společenstv6), v členěn podle jednotlivch cukrovarů držitele kvty."

1) Nařzen Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společn organizaci trhů v odvětv cukru, ve zněn nařzen Komise (ES) č. 680/2002 ze dne 19. dubna 2002, nařzen Komise (ES) č. 2196/2003 ze dne 16. prosince 2003, nařzen Komise (ES) č. 39/2004 ze dne 9. ledna 2004 a Aktu o podmnkch přistoupen Česk republiky, Estonsk republiky, Kypersk republiky, Lotyšsk republiky, Litevsk republiky, Maďarsk republiky, Republiky Malta, Polsk republiky, Republiky Slovinsko a Slovensk republiky a o pravch smluv, na nichž je založena Evropsk unie.

Nařzen Komise (EHS) č. 1043/1967 ze dne 22. prosince 1967 o provděcch pravidlech pro stanoven kvt v odvětv cukru, ve zněn nařzen Komise (EHS) č. 1431/1968.

Nařzen Komise (EHS) č. 1265/1969 ze dne 1. července 1969 o metodch pro stanoven jakosti cukru, kter nakupuj intervenčn agentury.

Nařzen Komise (EHS) č. 100/1972 ze dne 14. ledna 1972, kterm se stanov provděc pravidla pro denaturaci cukru určenho ke krmen zvřat, ve zněn nařzen Komise (EHS) č. 2351/1972, nařzen Komise (EHS) č. 2847/1972, nařzen Komise (EHS) č. 3475/1980, nařzen Komise (EHS) č. 3819/1985 a nařzen Komise (ES) č. 260/1996.

Rozhodnut Rady (EHS) č. 583/1974 ze dne 20. listopadu 1974 o sledovn pohybů cukru.

Nařzen Komise (EHS) č. 1516/1974 ze dne 18. června 1974 o dohledu členskch sttů nad smlouvami uzavřenmi mezi vrobci cukru a producenty cukrov řepy.

Nařzen Komise (EHS) č. 825/1975 ze dne 25. března 1975, kterm se stanov zvlštn provděc pravidla k režimu vvoznch dvek v odvětv cukru, ve zněn nařzen Komise (EHS) č. 1714/1988 a nařzen Komise (ES) č. 1148/1998.

Nařzen Komise (EHS) č. 797/1980 ze dne 31. března 1980 o pravě vvoznch dvek a nhrad stanovench předem v odvětv cukru, ve zněn nařzen Komise (EHS) č. 1698/1980.

Nařzen Komise (EHS) č. 2670/1981 ze dne 14. zř 1981, kterm se stanov provděc pravidla pro vrobu cukru nad rmec kvty, ve zněn nařzen Komise (EHS) č. 1760/1984, nařzen Komise (EHS) č. 2561/1985, nařzen Komise (EHS) č. 1714/1988, nařzen Komise (EHS) č. 3892/1988, nařzen Komise (EHS) č. 56/1991, nařzen Komise (EHS) č. 3559/1991, nařzen Komise (EHS) č. 2177/1992, nařzen Komise (ES) č. 158/1996, nařzen Komise (ES) č. 1148/1998 a nařzen Komise (ES) č. 95/2002.

Nařzen Komise (EHS) č. 65/1982 ze dne 13. ledna 1982, kterm se stanov provděc pravidla pro převod cukru do nsledujcho hospodřskho roku, ve zněn nařzen Komise (EHS) č. 948/1982, nařzen Komise (EHS) č. 1708/1984, nařzen Komise (ES) č. 260/1996 a nařzen Komise (ES) č. 2223/2000.

Nařzen Komise (EHS) č. 1713/1993 ze dne 30. června 1993, kterm se stanov zvlštn provděc pravidla pro použvn zemědělskho přepočtacho koeficientu v odvětv cukru, ve zněn nařzen Komise (EHS) č. 2627/1993, nařzen Komise (ES) č. 2926/1994, nařzen Komise (ES) č. 59/1997 a nařzen Komise (ES) č. 624/1999.

Nařzen Komise (ES) č. 1464/1995 ze dne 27. června 1995 o podrobnch pravidlech pro aplikaci systmu dovoznch a vvoznch licenc v odvětv cukru, ve zněn nařzen Komise (ES) č. 2136/1995, nařzen Komise (ES) č. 1507/1996, nařzen Komise (ES) č. 1141/1998, nařzen Komise (ES) č. 1148/1998, nařzen Komise (ES) č. 2513/2001, nařzen Komise (ES) č. 995/2002 a nařzen Komise (ES) č. 1159/2003.

Nařzen Komise (ES) č. 2135/1995 ze dne 7. zř 1995, kterm se stanov provděc pravidla pro poskytovn vvoznch nhrad v odvětv cukru, ve zněn nařzen Komise (ES) č. 1729/1997, nařzen Komise (ES) č. 1574/1998, nařzen Komise (ES) č. 1489/1999 a nařzen Komise (ES) č. 1531/2000.

Nařzen Komise (ES) č. 2315/1995 ze dne 29. zř 1995, kterm se stanov provděc pravidla pro vvozn nhrady pro někter cukry, na něž se vztahuje společn organizace trhů v odvětv cukru, použvan v některch produktech zpracovanch z ovoce a zeleniny.

Nařzen Komise (ES) č. 779/1996 ze dne 29. dubna 1996 ustanovujc podrobn pravidla pro aplikaci nařzen Komise (EHS) č. 1785/1981 v souvislosti s předvnm informac v sektoru cukru, ve zněn nařzen Komise (ES) č. 995/2002, nařzen Komise (ES) č. 1140/2003 a nařzen Komise (ES) č. 1159/2003.

Nařzen Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterm se stanovuj společn podrobn pravidla pro použvn systmu vvoznch nhrad na zemědělsk vrobky, ve zněn nařzen Komise (ES) č. 1557/2000, nařzen Komise (ES) č. 90/2001, nařzen Komise (ES) č. 2299/2001, nařzen Komise (ES) č. 1253/2002, nařzen Komise (ES) č. 444/2003 a nařzen Komise (ES) č. 2010/2003.

Nařzen Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000, kterm se stanov společn provděc pravidla k režimu dovoznch a vvoznch licenc a osvědčen o stanoven nhrady předem pro zemědělsk vrobky, ve zněn nařzen Komise (ES) č. 2299/2001 a nařzen Komise (ES) č. 325/2003.

Nařzen Komise (ES) č. 1520/2000 ze dne 13. července 2000, kterm se stanov podrobnějš pravidla systmu poskytovn vvoznch nhrad a kritria pro stanoven vše těchto nhrad pro někter zemědělsk produkty vyvžen ve formě zbož neuvedenho v přloze č. I Smlouvy, ve zněn nařzen Komise (ES) č. 2390/2000, nařzen Komise (ES) č. 1563/2001, nařzen Komise (ES) č. 595/2002, nařzen Komise (ES) č. 1052/2002 a nařzen Komise (ES) č. 740/2003.

Nařzen Komise (ES) č. 1261/2001 ze dne 27. června 2001, kterm se stanov provděc pravidla k nařzen Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o smlouvy o dodvkch cukrov řepy a o cenov přiržky a sržky použiteln pro cukrovou řepu.

Nařzen Komise (ES) č. 1262/2001 ze dne 27. června 2001, kterm se stanov provděc pravidla k nařzen Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o nkup a prodej cukru intervenčnmi agenturami.

Nařzen Komise (ES) č. 1265/2001 ze dne 27. června 2001 o provděcch pravidlech k nařzen Rady (ES) č. 1260/2001 ohledně poskytovn vrobn nhrady na někter produkty z cukru použvan v chemickm průmyslu.

Nařzen Komise (ES) č. 1646/2001 ze dne 13. srpna 2001, kterm se stanov podrobn provděc pravidla pro poskytovn podpory na přizpůsoben určen rafinrim zpracovvajcm preferenčn surov cukr a kterm se upravuje podpora na přizpůsoben a doplňkov zkladn podpora pro rafinrie, ve zněn nařzen Komise (ES) č. 1164/2002.

Nařzen Komise (ES) č. 314/2002 ze dne 20. nora 2002, kterm se stanov provděc pravidla pro režim kvt v odvětv cukru, ve zněn nařzen Komise (ES) č. 1140/2003 a nařzen Komise (ES) č. 38/2004.

Nařzen Komise (ES) č. 192/2002 ze dne 31. ledna 2002, kterm se stanov provděc pravidla pro vydvn dovoznch licenc pro cukr a směsi cukru a kakaa s kumulac původu z AKT/ZZ a ES/ZZ.

Nařzen Komise (ES) č. 1159/2003 ze dne 30. června 2003, kterm se stanov provděc pravidla aplikovan pro hospodřsk roky 2003/2004, 2004/2005 a 2005/2006 na dovoz třtinovho cukru v rmci kvt a preferenčnch dohod a měnc nařzen Komise (ES) č. 1464/1995 a nařzen Komise (ES) č. 779/1996.

3) 2 psm. d) zkona č. 256/2000 Sb. , o Sttnm zemědělskm intervenčnm fondu a o změně některch dalšch zkonů (zkon o Sttnm zemědělskm intervenčnm fondu), ve zněn zkona č. 128/2003 Sb.

4) 5 a nsl. nařzen vldy č. 114/2001 Sb., o stanoven produkčnch kvt cukru na kvtov roky 2001/2002 2004/2005, ve zněn nařzen vldy č. 296/2002 Sb., nařzen vldy č. 15/2003 Sb., nařzen vldy č. 97/2003 Sb., nařzen vldy č. 319/2003 Sb., nařzen vldy č. 160/2004 Sb. a nlezu stavnho soudu vyhlšenho pod č. 499/2002 Sb.

5) Čl. 11 nařzen Rady (ES) č. 1260/2001.

6) Čl. 10 odst. 1 nařzen Rady (ES) č. 1260/2001."

Vldou nově přijat a navrhovateli napaden ustanoven nařzen č. 548/2005 Sb., o stanoven některch podmnek provděn opatřen společn organizace trhů v odvětv cukru, zn:

" 3

Produkčn kvty

Vrobce cukru, kter je držitelem individuln produkčn kvty cukru A (dle jen "kvta A") a individuln produkčn kvty cukru B (dle jen "kvta B") podle dosavadnho prvnho předpisu4) (dle jen "držitel kvty"), je pro hospodřsk rok 2005/2006 držitelem kvty A a kvty B snžen podle předpisu Evropskch společenstv5) o množstv cukru, kter představuje podl tohoto držitele kvty na celkovm snžen zaručenho množstv v rmci kvt A a B připadajcho na českou republiku5).

4) 3 nařzen č. 364/2004 Sb., o stanoven některch podmnek provděn opatřen společn organizace trhů v odvětv cukru.

5) Čl. 1 nařzen Komise (ES) č. 1609/2005."

Ze zněn napadenho ustanoven je zřejm, že jak prava obsažen v ust. 3 nařzen č. 364/2004 Sb., tak prava obsažen v ust. 3 nařzen č. 548/2005 Sb. prolonguj předchoz prvn pravu, resp. vychz z klče rozdělovn individulnch produkčnch kvt, kter byl upraven předchozm nařzenm č. 114/2001 Sb. a takto v přslušnch řzench na individuln žadatele aplikovn. Je tedy evidentn, že bez ohledu na to, v jak formě se dan prvn prava vyskytuje, může přpadn důvod nestavnosti pramenit z pravy předchoz, jak ostatně ve svm nvrhu tvrdili samotn navrhovatel (viz nže). Proto se stavn soud nejprve zaměřil na posouzen toho, zda klč stanoven vldou k rozdělen individulnch produkčnch kvt je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky.

VI.

Vlastn přezkum

A) Ze zněn napadench ustanoven vyplv toliko skutečnost, že produkčn kvta cukru, stanoven jednotlivm producentům rozhodnutm Fondu podle nařzen č. 114/2001 Sb., se považuje za zachovanou i nadle, tj. po přistoupen Česk republiky k ES, a považuje se za součet kvty A a kvty B podle nařzen ES č. 1260/2001 ( 3 nařzen č. 364/2004 Sb.), resp. že produkčn kvta v členěn na kvtu A a kvtu B se v důsledku snžen nrodn kvty podle nařzen Komise (ES) č. 1609/2005 jednotlivm producentům poměrně snižuje ( 3 nařzen č. 548/2005 Sb.).

V tto souvislosti stavn soud považuje za podstatnou skutečnost, že vlda již nařzenm č. 364/2004 Sb. zrušila předchoz nařzen, kter stanovilo původn klč pro přidělovn individulnch produkčnch kvt. Ačkoliv tedy vlda napadenmi ustanovenmi vslovně počt s tm, že rozhodnut přijat na zkladě předchoz prvn pravy zůstvaj zachovna, současně normativn podklad pro tato rozhodnut zrušila. Vlda opakovaně (při přijmn nařzen č. 364/2004 Sb. a nařzen č. 548/2005 Sb.) zvolila takov postup i při vědom toho, že klč pro rozdělen individulnch produkčnch kvt je posuzovn v řzen před stavnm soudem. Zrušenm nařzen č. 114/2001 Sb. tak byl již jednou v minulosti stavnmu soudu znemožněn stavn přezkum klče prvotnho rozdělen individulnch produkčnch kvt. Jinmi slovy řečeno, ačkoliv vlda nařzenm č. 364/2004 Sb. předchoz pravu rozdělovn individulnch produkčnch kvt formlně zrušila, skrze ustanoven 3 nařzen č. 364/2004 Sb. a po jeho zrušen skrze ustanoven 3 nařzen č. 548/2005 Sb. zůstvaj jej důsledky zachovny.

Z toho důvodu se stavn soud zaměřil na přezkum samotnho klče, kter vlda stanovila pro rozdělen kvty již v nařzen č. 97/2003 Sb., kterm se novelizovalo nařzen č. 114/2001 Sb., neboť tento klč m bezprostředn vazbu jak na ustanoven 3 nařzen č. 364/2004 Sb., tak na ustanoven 3 nařzen č. 548/2005 Sb., byť samotn ustanoven vymezujc vlastn klč vpočtu kvty byla formlně vldou již v minulosti zrušena.

Prvn prava regulujc rozdělovn produkčnch kvt cukru je sfrou, v nž navazuje regulace vnitrosttn na regulaci obsaženou v acquis communautaire. Jinak řečeno, zatmco cle a čely tto regulace, kter je součst širš oblasti společn organizace trhu se zemědělskmi komoditami, tedy součst nstrojů Společn zemědělsk politiky (Common Agricultural Policy), jsou obsaženy v normch evropskho prva, vymezen a vběr navazujcch prostředků, jimiž je těchto clů dosahovno, ponechaly normy evropskho prva na členskch sttech. Napaden prvn prava tkajc se stanoven klče rozdělen kvty je tedy na jednu stranu domnou vnitrosttnho prva, na druhou stranu je bezprostředně navzna na normy evropskho prva. stavn soud byl proto nejprve postaven před otzku, do jak mry je vůbec oprvněn posuzovat stavn konformitu takovch prvnch norem, kter navazuj na komunitrn prvo.

stavn soud nen kompetentn k tomu, aby posuzoval otzky platnosti norem komunitrnho prva. Takov otzky spadaj do vlučn pravomoci Evropskho soudnho dvora. Z pohledu komunitrnho prva, jak bylo v minulosti vyloženo Evropskm soudnm dvorem (dle jen "ESD"), požvaj normy komunitrnho prva aplikačn přednosti před prvnmi řdy členskch sttů ES. Podle judikatury ESD tam, kde jde o vlučnou regulaci komunitrnm prvem, m toto prvo přednost a nemůže bt popřeno skrze referenčn kritria stanoven vnitrosttnm prvem, včetně kritri uplatňovanch v stavn rovině.

Aniž by byl stavn soud nucen vymezovat se k tto doktrně ESD, nemůže odhlžet od nsledujcch okolnost. Existuj totiž i dalš okolnosti a důvody, kter je třeba při zvažovn tto otzky posuzovat. Předevšm nelze přehldnout, že řada nejvyššch soudnch instanc původnch členskch sttů ES, včetně zakldajcch členů jako jsou Itlie (srov. rozhodnut ze dne 27. 12. 1973 č. 183/73 Frontini v. Ministero delle Finanze, Constitutional Court; rozhodnut ze dne 21. 4. 1989 č. 232/1989 Fragd v. Amministrazione delle Finanze dello Stato, Constitutional Court) a SRN (rozhodnut ze dne 22. 10. 1986 č. 2 BvR 197/83 Wuensche Handelsgesellschaft, Solange II.; rozhodnut ze dne 12. 10. 1993 č. 2 BvR 2134 a 2159/92 zum Vertrag ber die Europische Union), i později přistoupivš členov jako Irsko (rozhodnut Nejvyššho soudu ze dne 19. 12. 1989 Society for the Protection of Unborn Children (Ireland) Ltd. v. Grogan a ze dne 5. 3. 1992 Attorney General v. X) a Dnsko (rozhodnut Nejvyššho soudu ze dne 6. 4. 1998 č. I-361/1997 Carlsen and Others v. Rasmussen), se nikdy zcela nepodřdila doktrně absolutn přednosti komunitrnho prva nad veškerm stavnm prvem, předevšm pak ponechala jistou rezervu při interpretaci principů jako jsou princip demokratickho prvnho sttu a oblast ochrany zkladnch prv a svobod.

stavn soud si je vědom toho, že na těchto otzkch spočvaj zklady stavněprvn exegeze celho Společenstv, a že tyto otzky maj určit implikace nejen v oblasti prvn, ale tž politick. Tyto otzky mohou mt vžn dopady na dalš vvoj soudn praxe uvnitř Společenstv, dokonce na vvoj Společenstv, resp. Unie jako takov, a proto by mělo bt i povinnost stavnho soudu jako soudnho orgnu ochrany stavnosti jednoho z nově přistoupivšch členů pokusit se k těmto otzkm ve sv judikatuře relevantně vyjdřit. Zvlště podstatnou je přitom otzka, zda česk stavn prvo a předevšm podstatn nležitosti demokratickho prvnho sttu ve smyslu čl. 9 odst. 2 stavy dovoluj, aby mezinrodn organizace, na niž Česk republika přenesla čst sv svrchovanosti, disponovala i v oblastech, v nichž k tomuto přenosu došlo, možnost tvořit prvo přednostně aplikovateln před celm českm stavnm pořdkem [viz k tomu dle v čsti VI.B) tohoto nlezu].

Jak uvedeno shora, tam kde je předmětem komunitrnho prva společn organizace trhu, v danm přpadě trhu se zemědělskmi komoditami, požvaj Společenstv plnou pravomoc. To však neznamen absolutn povinnost Společenstv regulovat každou otzku souvisejc s danou oblast regulace. Naopak Společenstv jsou povinovna, a to v důsledku aplikace principu subsidiarity, k jist zdrženlivosti a ponechvaj určitou čst kompetenc v rukou členskch sttů, nebo pot, co Společenstv přebrala plnou kompetenci nad danou oblast, ji deleguj zpět, zejmna za čelem naplňovn konkrtnch clů obecn "policy-making" nebo za čelem administrace obecn prvn regulace komunitrnho prva. Proto obecně plat, že tam, kde komunitrn legislativa ponechala určit věci v kompetenci členskch sttů (tj. tam, kde neexistuje vslovn prava v komunitrnm prvu) nebo tyto věci zpětně vslovně delegovala na člensk stty, je věc členskch sttů, aby přijaly a aplikovaly vlastn legislativu. Přesto nelze tvrdit, že v těchto oblastech komunitrn prvo nikterak nepůsob. Naopak i v těchto přpadech, kdy člensk stty vlastnmi prvnmi nstroji implementuj čst komunitrn politiky, je diskrece ze strany členskch sttů limitovna překlenujcmi obecnmi principy komunitrnho prva, do nichž se řad i ochrana zkladnch prv [viz přpad C-260/89, Elliniki Radiophonia Tilorassi AE a Panellinia Omospondia Syllogon Prossopikou v. Dimotiki Etairia Pliroforissis and Sotirios Kouvelas a Nicolaos Avdellas a jin, (1991) ECR I-2925].

Jinak řečeno, v určitch přpadech Společenstv deleguje pravomoc zpět na člensk stty za čelem proveden určitho aktu komunitrnho prva nebo ponechv určit otzky neupraven a umožňuje členskm sttům přijet specifick pravy k proveden evropskho prva. I v takovch přpadech je ovšem Česk republika vzna principy evropskho prva. Současně však, protože jde o vnitrosttn prvn pravu, mus bt takov prvn prava konformn i s českm stavnm pořdkem.

stavn soud je tedy přesvědčen, že ačkoliv přslušn prvn prava je pravou vnitrosttn, na kterou je třeba vzthnout kritria vyplvajc z stavnho pořdku Česk republiky, současně však nelze bez dalšho pominout skutečnost, že se jedn o problematiku, jejž původ pramen z komunitrnho prva jako systmu produkovanho mezinrodn organizac, na kterou ČR svm vstupem přenesla podle čl. 10a stavy někter čsti sttn suverenity. V důsledku toho se tento systm stal v těchto čstech pro Českou republiku bezprostředně zvaznm i uvnitř prvnho řdu Česk republiky.

Ač tedy referenčnm rmcem přezkumu stavnm soudem zůstvaj i po 1. 5. 2004 normy stavnho pořdku Česk republiky, nemůže stavn soud zcela přehlžet dopad komunitrnho prva na tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrosttnho prva, a to v oblasti prvn pravy, jejž vznik, působen a čel je bezprostředně navzn na komunitrn prvo. Jinmi slovy, stavn soud v tto oblasti interpretuje stavn prvo s přihldnutm k principům plynoucm z prva komunitrnho.

A-1) Posouzen napaden prvn pravy s přihldnutm ke kritrim vyplvajcm z judikatury ESD

Před tm, než stavn soud přistoupil k posouzen napaden prvn pravy z hlediska standardů dosažench v komunitrnm prvu, zkoumal, zda otzka konformity zvolenho klče k přidělen individuln produkčn kvty nen otzkou, kterou by měl stavn soud předložit k posouzen přmo ESD podle čl. 234 Smlouvy ES. S tm však souvis dalš otzka, a to zda lze stavn soud považovat za soudn orgn, kter je podle čl. 234 Smlouvy ES povoln k podvn předběžnch otzek. Je třeba se tzat, zda v přpadě soudu, kter m zžen hel pohledu při posuzovn věc, jakm je stavn soud, je vhodn, aby předval věci ESD. Tato otzka se jev jako legitimn přinejmenšm v řzen o abstraktn kontrole norem, jmž je i řzen v dan věci. Napřklad italsk stavn soud ve svm rozhodnut z roku 1995 konstatoval, že se nect bt soudem podle čl. 234 Smlouvy ES (viz rozhodnut z 29. 12. 1995 č. 536/95, Messaggero Servizi Sr. v. Office of Registrar of Padua). Přitom vyšel ze dvou důvodů. stavn soud nen soudem, na kter se vztahuje čl. 234 Smlouvy ES a čl. 234 nelze použt v určitch typech řzen, kter stavn soud vede (řzen o abstraktn kontrole norem).

Na druhou stranu nelze ignorovat opačnou praxi jinch stavnch soudů členskch sttů, kter se naopak považuj za soud ve smyslu čl. 234 Smlouvy ES a v řadě přpadů předběžnou otzku k ESD vznesly (rakousk stavn soud nebo belgick arbitržn soud) (srov. Bobek, M. - Komrek, J. - Passer, J. M. - Gillis, M.: Předběžn otzka v komunitrnm prvu. Linde, Praha 2005, str.72 - 73).

stavn soud si je vědom deliktnosti nalezen odpovědi na otzku, zda lze stavn soud považovat za soud podle čl. 234 Smlouvy ES, popřpadě v jakch typech řzen, a nezbavuje se do budoucna možnosti zaujmout k tto otzce jednoznačnou odpověď, tj. předložit v jednotlivch typech řzen věc k posouzen ESD.

stavn soud je však nyn toho nzoru, že v danm přpadě by bylo možn na projednvanou věc vzthnout jednu z vjimek zformulovanch v judikatuře ESD [viz přpad 283/81, Srl CILFIT and Lanificio di Gavardo SpA v. Ministry of Health, (1982) ECR 3415, nedvno potvrzen v rozhodnut ze dne 15. 9. 2005, C-495/03, Intermodal Transports BV v Staatssecretaris van Financin]. V těchto rozhodnutch ESD traktoval, že vznesen předběžn otzky nen nutn, pokud se danou otzkou "zabvala předchoz ustlen judikatura ESD, bez ohledu na povahu řzen, kter vedla k těmto rozhodnutm, a dokonce i tehdy, pokud dan otzka nebyla identick". Jinak řečeno, jde o situaci, kdy předchzejc rozhodnut ESD již pojednala o prvn otzce řešen v danm přpadě (CILFIT odst. 14). V přpadě Intermodal Transports ESD uvedl, že řešen přijat v rozhodnutch CILFIT a dalšch přenš na nrodn soudy vhradn odpovědnost za posouzen, zda řdn aplikace komunitrnho prva je natolik zřejm, že nedv ždn prostor pro rozumn pochybnosti a pro rozhodnut o tom, že nen nutn vznst vůči ESD otzku tkajc se interpretace komunitrnho prva, kter v projednvanm přpadě vyvstala (viz k tomu i Bobek, M. - Komrek, J. - Passer, J. M. - Gillis, M.: Předběžn otzka v komunitrnm prvu. Linde, Praha 2005, str.227 - 231).

V oblasti Společn zemědělsk politiky a zvlště v oblasti stanovovn produkčnch kvt existuje natolik rozshl, konsistentn a dlouhodobě ustlen judikatura ESD, kter bezpochyby umožňuje stavnmu soudu, aby prvn pravu klče k rozdělen produkčnch kvt zkoumal z hlediska domcho stavnho prva interpretovanho ve světle komunitrnho prva, resp. ve světle jejho souladu s obecnmi principy komunitrnho prva, sm. Přitom obecn principy komunitrnho prva vyjdřen v dosavadn judikatuře ESD stavn soud nechv prozařovat do vkladu stavnho prva.

Princip voln diskrece sttu a jeho meze

Prakticky od počtků sv činnosti ESD zdůrazňoval, že prvn prava oblast regulovanch komunitrnm prvem mus bt doprovzena odpovdajc vnitrosttn regulac členskmi stty (viz spojen přpady 205 až 215/82 - Deutsche Milchkontor GmbH and others v Federal Republic of Germany, ECR 2633, odst. 17: "Podle obecnch zsad, na nichž je vystavěn institucionln systm Společenstv a jimiž se řd vztahy mezi Společenstvm a členskmi stty, je podle čl. 5 (nyn čl. 10) Smlouvy na členskch sttech zajistit, aby komunitrn prvn regulace zvlště kter se tk Společn zemědělsk politiky byla na jejich zem implementovna. Protože komunitrn prvo, včetně jeho obecnch principů, v sobě nezahrnuje obecn pravidla, kter by toto zajistila, je na vnitrosttnch orgnech, aby při implementaci komunitrnho prva jednaly podle svch vnitrosttnch hmotněprvnch a procesněprvnch pravidel“. Takov zvěr ostatně na jedn straně koresponduje s potřebami rozvjejcho se prvnho řdu, na druhou stranu konvenuje i představě ponechn určitch zležitost nrodnm či mstnm podmnkm. Jak ve věci Milchkontor dle zdůraznil, tento zvěr plyne z principu spoluprce podle čl. 10 Smlouvy ES a zvlště se uplatn prvě v oblasti zemědělstv. V takovch přpadech, kdy vnitrosttn prvn prava navazuje na pravu komunitrn, jak již stavn soud vše zdůraznil, je člensk stt nadle vzn obecnmi principy komunitrnho prva, zvlště postultem ochrany zkladnch prv [přpad 5/88 - Hubert Wachauf v Bundesamt fr Ernhrung und Forstwirtschaft. (1989) ECR 2609; přpad C-459/02, Willy Gerekens and Association agricole pour la promotion de la commercialisation laitičre Procola v tat du grand-duch de Luxembourg, odst. 21].

Přitom v oblasti zemědělstv vyložil v minulosti ESD komunitrn legislativu velmi volně s clem umožnit členskm sttům při implementaci přslušnch nstrojů zemědělsk politiky vysok stupeň diskrece: "ve věcech tkajcch se Společn zemědělsk politiky disponuje komunitrn legislativa diskrečnmi pravomocemi, kter odpovdaj politick odpovědnosti podle čl. 40 a 43 (nyn čl. 34 a 37) Smlouvy o ES [přpad C-331/88 - The Queen v Minister of Agriculture, Fisheries and Food and Secretary of State for Health, ex parte: Fedesa and others. (1990) ECR I-4023, odst. 14; nebo viz odst. 13-16 spojench věc 196/88, 197/88 a 198/88 - Daniel Corne and others v Cooprative agricole laitičre de Loudac (Copall), (1989) ECR 2309]. V jednom z přpadů, kter se tkal stanovovn množstevnch kvt členskmi stty, ESD vyložil ustanoven komunitrnho prva, podle kterho "člensk stt mus brt zřetel na pln produkce a plnovan vvoj produkce" tak, že je věc volnho uvžen členskch sttů, zda producentům, kteř realizuj pln zvšen produkce, uděl dodatečnou kvtu. Dokonce v přpadech, kdy člensk stt udělil takovou dodatečnou množstevn kvtu, vyžadoval ESD pouze to, aby jej vše "byla měrn celkovmu plnu produkce", nikoliv aby byla ve "vztahu přsn proporcionality" ("in the relation of strict proportionality"). Naopak ve vztahu k celkově plnovan vši produkce jsou člensk stty oprvněny přihlžet k dalšm kritrim, jako jsou sociln ohledy, např. zvhodňovn menšch producentů [viz přpad C-16/89 - G. Spronk v Minister van Landbouw en Visserij (1990) ECR I-3185, odst. 14 - 16). Voln diskrece sttů je podle judikatury ESD omezena pouze třemi zkladnmi kritrii: přijat opatřen mus bt v souladu s cli zemědělsk politiky, mus bt založeno na objektivnch kritrich a v souladu s obecnmi principy komunitrnho prva (viz přpad C - 13/99, Gerard Mulligan and others v. Minister for Agriculture and Food, Ireland, odst. 33-35; viz tak přpad C-16/89 - G. Spronk v Minister van Landbouw en Visserij (1990) ECR I-3185, odst. 13, tkajc se diskrece členskch sttů v oblasti stanovovn vše zvlštnch množstevnch kvt jednotlivm producentům].

Voln uvžen členskch sttů je tak omezeno pouze cli Společn zemědělsk politiky a obecnmi principy komunitrnho prva. Napřklad v přpadě, kde jazykov vklad komunitrnho předpisu vedl k porušen zkladnch prv určitho producenta, ESD judikoval, že "komunitrn legislativa aplikovateln na dan přpad ponechv přslušnm vnitrosttnm orgnům dostatečnou mru volnho uvžen (sufficiently wide margin of appreciation) tak, aby člensk stty mohly legislativu aplikovat způsobem slučitelnm s požadavkem ochrany zkladnch prv" [přpad 5/88 - Hubert Wachauf v Bundesamt fr Ernhrung und Forstwirtschaft. (1989) ECR 2609, odst. 22].

Vysokou mru volnho uvžen členskch sttů při implementaci komunitrn legislativy v oblasti zemědělstv lze rovněž ilustrovat na přpadu tkajcm se mlčnch kvt. Komunitrn legislativa v obecn rovině stanovila, že v přpadě převodů půdy se přidělen množstevn kvta vže nadle k tto půdě. Irsko ve sv domc legislativě tuto normu implementovalo způsobem, že stanovilo pro přpad takovch převodů půdy, že 20 % přidělen kvty se vrac zpět do sttn rezervy. ESD ve svm rozhodnut potvrdil, že takov opatřen považuje ještě v mezch volnho uvžen členskho sttu (within the member state discreation) (viz přpad C-313/99, Gerard Mulligan and others v. Minister for Agriculture and Food, Ireland, odst. 33 - 35).

Ve světle těchto principů stavn soud posoudil namtan porušen stavně chrněnho rovnho přstupu k žadatelům o kvty a dospěl k zvěru, že postup Vldy ČR při stanoven klče k rozdělen kvt obstoj.

Princip proporcionality

Zsada proporcionality tvoř podle judikatury ESD nedlnou součst obecnch principů komunitrnho prva. ESD ve svch rozhodnutch mnohokrt traktoval, že tento princip vyžaduje, aby "komunitrn legislativa byla vhodnou a nezbytnou ve vztahu k clům legitimně sledovanm přslušnm předpisem [...] a aby tam, kde existuje vce alternativ opatřen bylo použito nejšetrnějš z nich, kter nen ve vztahu ke sledovanm clům neproporcionln" [např. přpad 265/87, Hermann Schrder HS Kraftfutter GmbH & Co. KG v Hauptzollamt Gronau, (1989) ECR 2237, odst. 21].

Z ustlen judikatury ESD vyplv, že kritrium proporcionality ESD neaplikuje na všechny přpady stejně striktně. Zejmna v oblasti hospodřsk politiky je zřejm, že ESD volil spše cestu soudnho omezen a ponechal na kompetentnch legislativnch orgnech hlavn odpovědnost za určen, zda přslušn opatřen splňuje přslušn standardy: "Tam, kde se posuzuje složit ekonomick situace, jako je tento přpad, je třeba mt na zřeteli, jak již ESD v minulosti uvedl, že je to Komise, kter je nadna volnm uvženm, a komunitrn soudnictv při posuzovn nezkonnosti použit takov voln vahy, nemůže suplovat vahy, kter nležej k tomu kompetentnmu orgnu, ale naopak se sama mus omezit pouze na zkoumn toho, zda takov uvžen kompetentnho orgnu nen zjevnou chybou nebo zda nezakld zneužit kompetence..." [přpad C-99/99, Italian Republic v Commission of the European Communities, (2000) ECR I-11535, odst. 26].

Takov sebeomezen použv ESD typicky i v oblasti zemědělsk politiky: "V nležitostech tkajcch se společn zemědělsk politiky požv komunitrn zkonodrstv volnho uvžen, kter odpovd jeho politick odpovědnosti podle čl. 40 a 43 (nyn čl. 34 a 37) Smlouvy o ES." [přpad C-331/88 - The Queen v Minister of Agriculture, Fisheries and Food and Secretary of State for Health, ex parte: Fedesa and others. (1990) ECR I-4023, odst. 14]. Jinak řečeno, ESD v oblasti Společn zemědělsk politiky dal jasně najevo, kde se nachzej limity soudnho přezkumu.

V důsledku takovho vrazně zdrženlivho přstupu ponechv ESD při posuzovn nezbytnosti a vhodnosti přslušnch opatřen legislativě velmi širok meze uvžen (wide margin of appreciation): "Tam, kde je potřeba zhodnotit složitou ekonomickou situaci, požvaj instituce širokou mru volnho uvžen. Při posuzovn legality použit takovho volnho uvžen ESD nemůže nahradit co do obsahu rozhodovn k tomu kompetentn orgn, ale mus se omezit pouze na zkoumn toho, zda ono posouzen proveden kompetentnm orgnem nen postiženo zcela zjevnou chybou, nebo nepředstavuje zneužit moci, nebo zda přslušn instituce zjevně nepřekročila meze volnho uvžen." (přpad C-87/00 - Roberto Nicoli v Eridania SpA., odst. 37). V praxi proto ESD zřdkakdy dospv k zvěru, že přslušnm opatřenm v oblasti hospodřsk politiky byla porušena zsada proporcionality. Pokud tak již v minulosti učinil, jednalo se o přpady vyvolan nikoliv nesouhlasem soudu s rozumnost danho opatřen, tedy s jeho vlastnm obsahem, nbrž v důsledku excesivnho dopadu opatřen do oblasti zkladnch prv a jejich extrmnho porušen [viz přpad 114/76, Bela-Mhle Josef Bergmann KG v Grows-Farm GmbH & CO. KG, (1977) ECR 1211, odst. 7].

ESD se v minulosti rovněž vyslovil přmo k otzce, zda opatřen, kter směřuje k omezen produkce určit zemědělsk komodity, představuje porušen principu proporcionality [viz přpad 138/79, SA Roquette Frčres v Council of the European Communities, (1980) ECR 3333]. Tento konkrtn přpad byl vyvoln situac, kdy ESD v minulosti prohlsil za neplatn konkrtn nařzen, přičemž v důsledku toho bylo navrhovatelem napadeno i nsledně přijat nařzen, a to z důvodu, že přslušn producenti byli ponechni v nejistotě, jak tato nsledn prvn prava bude, což jim v důsledku omezilo produkci. ESD v tomto přpadě konstatoval, že je třeba mt na zřeteli legitimitu cle, kter přslušn opatřen sleduj. Tm je stabilizace přslušnho trhu prostřednictvm omezen nadprodukce. Jinak řečeno, sleduje-li opatřen tento cl, systm kvt, kter je prostředkem jeho dosažen, sm o sobě nepředstavuje porušen principu proporcionality. Ve vztahu ke konkrtnm argumentům navrhovatele, že nejistota ohledně obsahu prvn pravy vedla ke zhoršen jeho situace na trhu, ESD uvedl, že "od Rady nelze požadovat, aby při přijmn konkrtnch opatřen sledujcch obecn zjem přihlžela k pohnutkm, obchodnm přležitostem a vnitřn strategii každho jednotlivho podniku." (Roquette Frčres, odst. 30). Navc ESD v tomto přpadě dodal, že takov argumentace by mohla bt relevantn toliko v přpadě, kdyby jednotliv producenti byli s to prokzat, že v důsledku nejasn prvn pravy se skutečně změnily podmnky jejich podnikn a produkce.

Protože v danm přpadě se stavn soud pohybuje v rmci vymezenm řzenm o abstraktn kontrole norem, těžko může zkoumat, jak napaden prvn prava dopadla, pokud vůbec, do sfry zkladnch prv jednotlivch konkrtnch producentů. V tomto typu řzen proto stavn soud mohl napadenou prvn pravu zkoumat toliko pod zornm hlem principů, kter lze z jednotlivch zkladnch prv dovodit, tj. nezkoumal a zkoumat nemohl přpadn skutečn zsahy do zkladnch prv jednotlivch producentů.

Princip ochrany zkladnch prv

Jak již uvedeno shora, z judikatury ESD vyplv, že člensk stty jsou při implementaci komunitrnho prva vzny povinnost respektovat zkladn prva [např. přpady 5/88 - Hubert Wachauf v Bundesamt fr Ernhrung und Forstwirtschaft (1989) ECR 2609; C-459/02, Willy Gerekens and Association agricole pour la promotion de la commercialisation laitičre Procola v tat du grand-duch de Luxembourg, odst. 21]. ESD již mnohokrte posuzoval omezen zkladnch prv opatřenmi v oblasti hospodřsk politiky a opakovaně deklaroval, že zkladn prva mohou bt při provděn komunitrnch politik předmětem i podstatnho omezen: "Zkladn prva uznan ESD nejsou absolutn, ale musej bt posuzovna z hlediska sv sociln funkce. V důsledku toho lze akceptovat omezen vkonu těchto prv, zejmna v souvislosti se společnou organizac trhu, a to za předpokladu, že tato omezen koresponduj s čelem, jmž je obecn zjem sledovan Společenstvm, a nezakldaj s ohledem na tento čel neproporcionln a neakceptovateln zsah porušujc samotnou podstatu těchto prv." [např. přpad 5/88 - Hubert Wachauf v Bundesamt fr Ernhrung und Forstwirtschaft (1989) ECR 2609, odst. 18].

Při posuzovn přpustnosti omezen zkladnch prv v oblasti zemědělsk politiky považoval v minulosti ESD za klčov vžit a zohledňovat specifick charakter společn organizace trhu a systm kvt v rmci Společn zemědělsk politiky: "Zkladn vlastnost organizace trhu je jeho proměnlivost v zvislosti na ekonomickch faktorech, jež ovlivňuj vvoj trhu, a v zvislosti na obecnch podmnkch směřovn Společn zemědělsk politiky." [přpad 230/78 - SpA Eridania-Zuccherifici nazionali v Minister of Agriculture and Forestry, (1979) ECR 2749, odst. 21].

stavn soud s ohledem na shora uveden dle přikročil k hodnocen toho, zda lze napadenou prvn pravu považovat za konformn se zkladnmi dlčmi principy a zkladnmi prvy vyplvajcmi z komunitrnho prva, jež mohly bt napadenou prvn pravou dotčeny. Jedn se o princip legitimnho očekvn, princip prvn jistoty a zkazu retroaktivity, zkazu diskriminace, ochrany prva na nerušen vkon hospodřsk činnosti v podobě podnikn či zaměstnn a ochrany majetkovch prv.

a) Princip legitimnho očekvn

Princip legitimnho očekvn byl v judikatuře ESD formulovn jako obecn princip komunitrnho prva. Přitom v oblasti realizace zemědělsk politiky ESD dovodil, že princip legitimnho očekvn nelze vykldat tak, že by garantoval individulnmu producentovi přstup k takov vši produkčn kvty, jakou očekval nebo jakou by mohl nrokovat z hlediska jeho očekvan produkce v konkrtnm roce [viz přpad 230/78 - SpA Eridania-Zuccherifici nazionali v Minister of Agriculture and Forestry, (1979) ECR 2749, odst. 22]. V tto věci ESD traktoval, že "individuln producent se nemůže dovolvat svho nabytho prva na udržen vhod, kter zskal ustavenm společn organizace trhu". ESD naopak jasně formuloval, že očekvn producentů mohou bt zmařena s ohledem na nezbytnost změn přslušnch pravidel, kter si vyžaduje realizace Společn zemědělsk politiky, a že jednotliv producenti mohou bt omezeni opatřenmi plynoucmi z norem komunitrnho prva, kter byly přijaty i pot, co byl schvlen produkčn pln, a to předevšm v souvislosti s požadavky trhu a strukturln politiky." [viz rozhodnut ve spojench věcech 196-198/88 - Daniel Corne and others v Cooprative agricole laitičre de Loudac (Copall), odst. 26].

Jak ESD uvedl v jinm přpadě: "Podle ustlen judikatury v oblasti společn organizace trhu, kter se mus neustle přizpůsobovat změnm v hospodřskch podmnkch, nemohou jednotliv ekonomičt aktři legitimně očekvat, že nebudou podrobeni omezenm vyplvajcm z budoucch pravidel regulujcch trh a strukturln politiky." [přpad C-63/93 - Fintan Duff et al v Minister for Agriculture and Food and Attorney General, (1996) ECR I-569, odst. 20]. V tomto citovanm přpadě ESD judikoval, že voln diskrece udělen členskm sttům evropskm nařzenm, aby přidělovaly jednotlivm producentům, kteř předložili produkčn pln rozvoje, zvlštn produkčn kvtu, ještě nezakld legitimn očekvn, že individuln producent takovou kvtu obdrž [viz k tomu i přpad C-177/90 - Ralf- Herbert Khn v Landwirtschaftskammer Weser-Ems (1992) ECR I- 0035, odst. 13]. Ze stejnho důvodu nen podle ESD v rozporu s principem legitimnho očekvn, pokud snžen přidělen kvty o 4,5 %, kter je původně zavedeno jako dočasn, bude poslze stanoveno trvale [C-22/94 - The Irish Farmers Association and others v Minister for Agriculture, Food and Forestry, Ireland and Attorney General. (1997) ECR I-1809, odst. 17-25]. Jinak řečeno, za situace, kdy evropsk instituce nebo člensk stty jsou nuceny přizpůsobovat svou zemědělskou politiku změnm hospodřskch podmnek nebo dokonce mus reformovat zemědělstv jako celek, musej jednotliv producenti očekvat takov změny a nemaj legitimn očekvn, že bude z hlediska jejich postaven udržovn status quo (viz The Irish Farmers Association and others v Minister for Agriculture, Food and Forestry, Ireland and Attorney General, odst. 25: "jestliže rozumn a soudn podnikatel mohl předpokldat přijet komunitrnho opatřen, kter pravděpodobně ovlivn jeho zjmy, nemůže se dovolvat legitimnho očekvn, když takov opatřen bylo přijato"; viz tak přpad C - 9/02, Willy Gerekens and Association agricole pour la promotion de la commercialisation laitičre Procola v tat du grand-duch de Luxembourg, odst. 29).

Na druhou stranu, princip legitimnho očekvn může bt dotčen komunitrn pravou pouze tehdy, pokud samo Společenstv v minulosti vytvořilo situaci, kter mohla vyvolat legitimn očekvn [přpad C-63/93 - Fintan Duff et al v Minister for Agriculture and Food and Attorney General, (1996) ECR I-569, para. 20; Case C-177/90 - Ralf-Herbert Khn v Landwirtschaftskammer Weser-Ems [1992] ECR I- 0035, para. 14; Case C-459/02, Willy Gerekens and Association agricole pour la promotion de la commercialisation laitičre Procola v tat du grand-duch de Luxembourg, para. 29]. Takov situace napřklad nastala tehdy, když ES přimělo producenty k zastaven produkce kompenzac konkrtn platbou a pot byl zaveden systm kvt odvisl od vše produkce v tom roce, v němž producenti dočasně přerušili vrobu, což vedlo k efektu, že ti, co využili možnosti přerušen vroby, ztratili nrok na jakoukoliv kvtu.

ESD shledal, že vzhledem k tomu, že samotn orgny Společenstv motivovaly producenty k zastaven vroby pouze na určitou dobu, tito producenti měli legitimn očekvn, že po vypršen tto doby budou moci ve vrobě pokračovat [přpad 120/86, J. Mulder v Minister van Landbouw en Visserij, (1988) ECR 2321]. Na druhou stranu tam, kde producent omez nebo zcela zastav svou činnost v důsledku svho svobodnho rozhodnut, tedy aniž by byl k tomu motivovn komunitrnm opatřenm, a to v obdob, kter je poslze považovno za referenčn, nezakld porušen legitimnho očekvn [přpad C-177/90 - Ralf-Herbert Khn v Landwirtschaftskammer Weser-Ems (1992) ECR I- 0035, odst. 15]. V tomto přpadě byla produkce omezena v důsledku převodu zemědělskho podniku z njemce zpět na vlastnka, přičemž ESD dovodil, že skutečnost, že se producent spravujc zemědělsk podnik v průběhu referenčnho obdob stanovenho členskm sttem změnil, v důsledku čehož se snžila produkce, nezakld porušen legitimnho očekvn.

stavn soud dosud judikoval k principu legitimnho očekvn v souladu s judikaturou Evropskho soudu pro lidsk prva, z nž zřetelně vystupuje pojet ochrany legitimnho očekvn jako majetkovho nroku, kter byl již individualizovn individulnm prvnm aktem, a nebo je individualizovateln přmo na zkladě prvn pravy (srov. nlez ve věci sp. zn. Pl. S 2/02, Sbrka rozhodnut, svazek 32, nlez č. 35; vyhlšen pod č. 278/2004 Sb.). Vychzeje z těchto principů stavn soud konstatuje, že princip legitimnho očekvn napadenm předpisem porušen nebyl, když z nlezu ve věci sp. zn. Pl. S 39/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 28, nlez č. 135; vyhlšen pod č. 499/2002 Sb.) rozhodně nelze dovodit individualizovateln nrok. Tento nlez naopak ponechal otevřen prostor exekutivě k nov pravě rozdělen produkčnch kvt. Nelze tedy tvrdit, že napaden prvn prava porušila princip legitimnho očekvn, kter by producentům mohl vzniknout na zkladě předchozho nlezu stavnho soudu.

b) Princip prvn jistoty a zkazu retroaktivity

V judikatuře ESD byl princip prvn jistoty a zkazu retroaktivity interpretovn tak, že obecně vylučuje zpětně činnou legislativu přijmanou jak ES, tak členskmi stty, ledaže je tato legislativa přijmna za zvlštnch okolnost, "když to vyžaduje čel, jehož m bt tmto opatřenm dosaženo a pokud je současně nležitě respektovno legitimn očekvn adrestů prvn normy" (C-459/02, Willy Gerekens and Association agricole pour la promotion de la commercialisation laitičre Procola v tat du grand-duch de Luxembourg, odst. 23- 24). Jednou z těchto vjimek je i situace, kdy člensk stt implementoval komunitrn legislativu, kter m omezenou časovou působnost a tato legislativa byla shledna v rozporu komunitrnm prvem, přičemž člensk stt byl zavzn přijmout legislativu vztahujc se i na již uplynul obdob. Pokud by takov legislativa nemohla bt aplikovna retroaktivně, "nebylo by dosaženo sledovanho cle a ohrozilo by to efektivitu takovch opatřen", tkajcch se zemědělskch kvt (C-459/02, odst. 25-26).

Tento princip napadenou prvn pravou porušen nebyl, neboť, i když se v důsledku judikatury stavnho soudu prava rozdělovn produkčnch kvt měnila, vždy šlo o pravu působc perspektivně, nikoliv retrospektivně, a vždy byla tato prava řdně publikovna ve Sbrce zkonů.

c) Princip nediskriminace, resp. zkazu diskriminace

V oblasti zemědělstv je princip rovnho zachzen vyžadovn nejen obecnmi principy komunitrnho prva, ale rovněž přmo čl. 34 odst. 2 (dřvějš čl. 40 odst. 3) Smlouvy ES, kter představuje "specifick projev obecnho principu rovnosti" [viz rozhodnut ve spojench věcech 201 a 202/85, Marthe Klensch and others v Secrtaire d'tat l'Agriculture et la Viticulture, (1986) ECR 3477, odst. 9]. Vytvřen společn organizace zemědělskch trhů v souvislosti s realizac Společn zemědělsk politiky vyžaduje "vyloučen jakkoliv diskriminace mezi producenty nebo spotřebiteli uvnitř Společenstv". Toto ustanoven pokrv všechna opatřen tkajc se společn organizace zemědělskch trhů bez ohledu na orgn, kter je stanov. Jinak řečeno, podle ESD zavazuje rovněž člensk stty za situace, kdy implementuj společnou organizaci trhů [spojen věci 201 a 202/85, Marthe Klensch and others v Secrtaire d'tat l'Agriculture et la Viticulture, (1986) ECR 3477, odst. 8].

Při posuzovn dodržen principu rovnosti zvažuje ESD dva aspekty - srovnatelnost (comparability) a objektivn ospravedlnitelnost (objektive justification). Jde-li o kritrium srovnatelnosti, ESD již v minulosti judikoval, že "nelze ve smyslu čl. 40 Smlouvy považovat za diskriminaci situaci, kdy nerovnost v zachzen s jednotlivmi podniky odpovd nerovnosti ve faktickm postaven a faktick situaci takovch podniků." [přpad 230/78 - SpA Eridania-Zuccherifici nazionali v Minister of Agriculture and Forestry, (1979) ECR 2749, odst. 18]. V takovm přpadě ESD dovodil, že princip rovnosti nebyl porušen opatřenm stanovenm v komunitrn prvu, podle kterho se v celm Společenstv měla snžit cukern kvta o 5 %, vyjma Itlie, v jejmž přpadě komunitrn legislativa umožnila mnohem razantnějš snižovn. Podle argumentace ESD vzhledem k tomu, že „je obecně znmo, že situace v oblasti pěstovn řepy a produkce cukru se v Itlii vrazně liš od podmnek v jinch sttech [...], jsou takov rozdly v zachzen [...] založeny na objektivnch rozdlech vyplvajcch z vchoz ekonomick situace.“ (přpad 230/78, odst. 18 - 19).

V určitch situacch může bt i diskriminačn a rozdln zachzen mezi jednotlivmi producenty ospravedlniteln, zvlště pokud směřuje k uskutečněn clů Společn zemědělsk politiky. ESD proto v minulosti shledal různ formy rozdlnho zachzen jako ospravedlniteln, pokud napomhaly rozumn a efektivn realizaci zemědělsk politiky. Napřklad při rozdělovn kvt může člensk stt zvhodňovat určit formy sdružen producentů vyjma těch, jejichž organizace nebo struktura by snadněji umožňovala porušovat komunitrn prvo [viz přpad C-15/95 - EARL de Kerlast v Union rgionale de coopratives agricoles (Unicopa) and Cooprative du Trieux. (1997) ECR I-1961, odst. 39: "členskmu sttu mus bt umožněno vyloučit takov formy společnost, kter usnadňuj činnost, jež nen v souladu s komunitrnmi předpisy."].

ESD již rovněž judikoval, že ačkoliv referenčn obdob zvolen členskm sttem nemus bt pro někter producenty ideln, z toho vyplvajc rozdln zachzen může bt ospravedlněno zjmem na rozumn sprvě a tomu odpovdajcm omezenm dlky referenčnho obdob, resp. počtu let stanovench jako referenčn. V reakci na argumentaci konkrtnho producenta, že byl ve vztahu k jinm producentům diskriminovn, neboť v roce zvolenm jako referenčn obdob nevyvjel produkci v množstv odpovdajcm jeho kapacitě, ESD učinil zvěr, že "takov efekt je ospravedlněn potřebou co největšho omezen situac, kdy se referenčn obdob přesouv z jednoho roku do dalšch let" [přpad C-177/90 - Ralf-Herbert Khn v Landwirtschaftskammer Weser-Ems (1992) ECR I- 0035, odst. 18]. Podobn problm nastal v přpadě producentů, kteř realizovali pln rozvoje (a zvšili svou kapacitu), avšak jim přidělen kvta neodpovdala zvšen produkci s ohledem na to, že za referenčn obdob byl vzat rok předchzejc okamžiku dovršen realizace plnu. ESD však judikoval, že nepovažuje situaci těchto producentů objektivně odlišnou od producentů, kteř pln rozvoje nerealizovali, neboť "je to prvě zvolen referenčn obdob, kter je rozhodujc pro srovnn situace dvou kategori producentů" [přpad C-63/93 - Fintan Duff et al v Minister for Agriculture and Food and Attorney General, (1996) ECR I-569, odst. 26]. Jinak řečeno, samotn volba referenčnho obdob nebyla způsobil založit porušen principu rovnosti mezi producenty.

Na druhou stranu judikatura ESD nedovoluje členskm sttům plnou diskreci při vběru referenčnho obdob. ESD konstatoval, že určit vběr může vystit do porušen principu rovnosti. Napřklad ESD rozhodl, že vběr referenčnho obdob může vystit do diskriminace zakzan principem rovnosti, "pokud, kvůli specifickm podmnkm na domcm trhu, vede implementace takovho vběru na zem sttu k diskriminaci mezi producenty uvnitř celho Společenstv" [spojen přpady 201 a 202/85, Marthe Klensch and others v Secrtaire d'tat l'Agriculture et la Viticulture, (1986) ECR 3477, odst. 12]. V tomto přpadě pak ESD dospěl k zvěru, že konkrtn volba referenčnho obdob zvhodnila větš producenty na kor malch.

Otzkou rovnosti se pak ESD zabval tak v souvislosti s převodem přidělen kvty z jednoho producenta na jinho. ESD napřklad dovodil, že komunitrn prvo nelze vykldat způsobem, kter by umožnil převod kvty producentům, kteř skončili s vrobou, na subjekty, kter v minulosti jejich produkci nakupovaly, neboť takov převod by vyvolal nerovnost ve prospěch těchto subjektů a na kor ostatnch subjektů nakupujcch produkci v dan oblasti vroby. Kvty by proto podle ESD měly bt raději vrceny zpět do nrodn rezervy a znovu přerozděleny spravedlivějšm způsobem [spojen přpady 196/88, 197/88 and 198/88, Daniel Corne and others v Cooprative agricole laitičre de Loudac (Copall) and Laiterie cooprative du Trieux, (1989) ECR-2309, odst. 21-23].

Konečně lze poukzat i na stanovisko ESD, podle kterho nelze posuzovat toliko hypotetick tvrzen o tom, že vnitrosttn opatřen diskriminovalo určit producenty, pokud nen předložen konkrtn důkaz o tom, že jakkoliv z těchto producentů, kter měl bt opatřenm dajně postižen, byl skutečně vystaven negativnmu dopadu takovho opatřen [spojen přpady 196/88, 197/88 and 198/88, Daniel Corne and others v Cooprative agricole laitičre de Loudac (Copall) and Laiterie cooprative du Trieux, (1989) ECR-2309].

stavn soud neshledal zsah do principu zkazu diskriminace vykldanho ve světle judikatury ESD. Jak bude poslze vyloženo, koriguje stavn soud dosavadn vklad principu rovnosti plynoucho z čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod podan v nlezu sp. zn. Pl. S 39/01, a to pro oblast prva, kter navazuje na komunitrn prvo (viz nže).

d) Princip ochrany prva podnikat a vyvjet jinou hospodřskou činnost

ESD již v minulosti ve svch rozhodnutch uvedl, že prvo vyvjet hospodřskou aktivitu nelze ve vztahu k systmu kvt vykldat tak, že by garantovalo prvo obdržet určitou konkrtn vši kvty. Podle ESD kvty "neomezuj ekonomickou aktivitu podnikatelů, ale v souvislosti s budovnm společn organizace trhu fixuj množstv produkce, kter lze na trhu uplatnit...". [přpad 230/78 - SpA Eridania-Zuccherifici nazionali v Minister of Agriculture and Forestry, (1979) ECR 2749, odst. 20-21]. Navc s ohledem na proměnlivost společn organizace trhu jsou kvty předmětem změn (srov. vše argumentaci tkajc se ochrany legitimnho očekvn).

Takov omezen prva podnikat a vyvjet jinou hospodřskou činnost splňuj i obecn standard omezen zkladnch prv, tedy takov omezen odpovdaj sledovanmu cli, jmž je obecn zjem Společenstv, a nekonstituuj s ohledem na sledovan cl neproporcionln nebo nepřijateln zsah neslučiteln s podstatou zkladnch prv [přpad 5/88 - Hubert Wachauf v Bundesamt fr Ernhrung und Forstwirtschaft. (1989) ECR 2609, odst. 18]. Prvn kritrium (soulad se sledovanm clem) je dodrženo, pokud je omezen součst legislativy sledujc odstraněn přebytků na trhu se zemědělskmi komoditami, a to prvě cestou omezen nadprodukce. Druh kritrium (proporcionalita) je splněno, pokud nen narušena samotn podstata prva podnikat a vykonvat jinou hospodřskou činnost. Jinak řečeno, pokud systm kvt neomezuje prvo využvat přslušn pozemky k jinm čelům nebo prvo podnikat v jin oblasti hospodřstv nebo obchodovat s jinmi zemědělskmi produkty, je slučiteln s ochranou prva podnikat a vykonvat jinou hospodřskou činnost [C-177/90 - Ralf-Herbert Khn v Landwirtschaftskammer Weser-Ems (1992) ECR I- 0035, odst. 17; nebo C-63/93 - Fintan Duff et al v Minister for Agriculture and Food and Attorney General, (1996) ECR I-569, odst. 30, ve kterm ESD dovodil, že nen porušenm tohoto prva, pokud producent obdrž kvtu bez ohledu na dosažen pln rozvoje produkce, tedy kvtu, kter neodpovd objektivn vši produkce, kter je producent schopen po realizaci plnu doshnout. Nižš kvta neomezuje prvo podnikat, ale pouze omezuje možnost umstit produkci na trhu, kteržto nepožv ochrany skrze zkladn prva]. Jinak řečeno, podle judikatury ESD přidělen určit konkrtn kvty nelze samo o sobě považovat za porušen zkladnho prva podnikat a vykonvat jinou hospodřskou činnost.

Princip ochrany prva podnikat je stavnm pořdkem Česk republiky aprobovn jako ekonomick prvo, kter lze uplatnit jen v mezch zkona (čl. 41 Listiny zkladnch prv a svobod) a dosavadn judikatura stavnho soudu založen na principu "self-restraint" plně koresponduje s přstupem ESD. Proto stavn soud porušen tohoto principu nedovodil.

A-2) Posouzen napaden prvn pravy z hlediska kritri vyplvajcch z stavnho pořdku Česk republiky ve světle dosavadn judikatury stavnho soudu

Jak uvedeno shora, stanoven klče pro vpočet individuln produkčn kvty představuje vnitrosttn realizaci clů Společn zemědělsk politiky vyplvajcch z norem komunitrnho prva, tedy v oblasti, v nž komunitrn prvo ponechalo voln diskreci členskch sttů, jak konkrtn nstroje k dosažen cle (omezen produkce cukru) zvol. Ačkoliv tedy stanoven samotnho klče pro přidělen produkčn kvty je věc vnitrosttnho prva, nelze pominout fakt, že sleduje čel vyplvajc z prva komunitrnho.

Jak již rovněž uvedeno vše, stavn soud je přesvědčen, že pot, co se Česk republika stala plnohodnotnm členem ES, resp. EU, nelze stavněprvn přezkum otzek tkajc se tto oblasti provdět zcela izolovaně, bez ohledu na kritria a meze regulace stanoven komunitrnm prvem a v minulosti dotvořen judikaturou ESD. Jinak řečeno, při posuzovn souladu zvolenho klče s stavnm pořdkem Česk republiky proto nelze zcela pominout to, jakm způsobem se k otzkm produkčnch kvt a způsobům jejich rozdělovn stav evropsk prvo a ESD. Přitom na rozdl od předchozch rozhodnut stavnho soudu nelze ke komunitrnmu prvu přistupovat pouze jako k předmětu komparace, z něhož by vyplvaly nepřm argumenty ve vztahu k domc pravě, nbrž komunitrn prvo v současnosti prozařuje do stavnho pořdku Česk republiky, je-li použvn v oblasti prvn regulace souvisejc s komunitrnm prvem.

Na druhou stranu nelze v současnosti ani pomjet předchoz judikaturu stavnho soudu, a to z důvodu principu prvn kontinuity vlastn judikatury (viz nže).

V nlezu sp. zn. Pl. S 45/2000 (Sbrka rozhodnut, svazek 21, nlez č. 30; vyhlšen pod č. 96/2001 Sb.) stavn soud zrušil nařzen vldy č. 51/2000 Sb., kterm se stanov opatřen a podl sttu na tvorbě podmnek pro zajištěn a udržen vroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem. Jednalo se o prvn předpis, kter v Česk republice poprv zavděl regulaci trhu s cukrem, a to pro obdob od 1. 8. 2000 do 30. 9. 2001. stavn soud v uvedenm nlezu dospěl k zvěru, že vlda tmto nařzenm nerespektovala stavn meze stanoven čl. 78 stavy. stavn soud se tedy v předmětnm nlezu nezabval samotnm obsahem prvn regulace a jeho slučitelnost s stavnm pořdkem. Přitom vše kvt dle nařzen byla určena tak, že referenčnm obdobm bylo stanoveno obdob 5 předchozch let, tedy obdob let 1995 - 1999.

V nlezu sp. zn. Pl. S 5/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 24, nlez č. 149; vyhlšen pod č. 410/2001 Sb.) se stavn soud zabval stavn konformitou nařzen č. 445/2000 Sb., o stanoven produkčnch kvt mlka na lta 2001 až 2005. Tehdejšmu nvrhu stavn soud vyhověl čstečně, když zrušil 4 odst. 2 a 14 odst. 2 nařzen, a to opět z důvodu nedostatku zkonnho zmocněn pro omezen rozdělovn produkčnch kvt z rezervy na zemědělce hospodařc v systmu ekologickho chovu skotu a nestavnosti a nezkonnosti delegace rozhodovn o vši rezervy na Ministerstvo zemědělstv. V tomto nlezu se nicmně stavn soud vyjdřil tak k obsahovmu souladu produkčnch kvt mlka jako jedn z metod regulace hospodřsk politiky sttu s stavnm pořdkem, přičemž tento systm jako takov nestavnm neshledal. Přitom zformuloval zkladn stavněprvn limity jak samotnho omezovn hospodřsk produkce formou zavděn produkčnch kvt, tak systmu přidělovn individulnch produkčnch kvt jednotlivm producentům. stavn soud předevšm dovodil, že zkonodrce sm (v mezch danch stavně garantovanmi zkladnmi zsadami, lidskmi prvy a svobodami) podle sv vahy zavst cenovou nebo kvantitativn regulaci produkce v určitm odvětv hospodřstv, vymezit či ovlivnit druh a počet subjektů v něm působcch či omezit smluvn svobodu při uplatňovn produkce na trhu či při nkupu surovin a vrobnch zařzen. Současně stavn soud odmtl, že by každ omezen svobody podnikn bylo lze provdět vlučně zkonem. Naopak uvedl, že k proveden zkona stava připoušt z praktickch důvodů přijmn podzkonnch předpisů, pohybuj-li se jimi stanoven pravidla v mezch zkonů. stavn soud rovněž odmtl, že by omezen produkce představovalo vyvlastněn, kter nen odůvodněno veřejnm zjmem a je bez nhrady. Vlastnictv k produkci nad produkčn kvtu nen odňato, pouze se znesnadňuje jej realizace na trhu. Soustava produkčnch kvt představuje formu kontroly užvn majetku, jež sleduje veřejn zjem, jmž je stabilizace trhu s komoditou. Použit nstroje, tedy systm přidělovn individulnch produkčnch kvt, pak shledal přiměřenmi.

Jde-li o systm přidělovn individulnch produkčnch kvt, stavn soud odmtl, že by nestavn diskriminaci představovalo rozdln prvn postaven těch vrobců, kteř kvtu obdrž, a těch, kteř o ni neždaj. Rovněž nepovažoval za nestavn přirozenou diferenciaci mezi stvajcmi a novmi vrobci, když uvedl, že znevhodněn novch podnikatelů (kteř kvty obdrž pouze formou převodu kvty od současnho producenta, jemuž byla kvta přidělena), je nedlnou součst jakhokoliv omezovn produkce. Nelze ovšem vyloučit diskriminaci mezi vrobci, kteř o kvtu poždaj a dostanou ji v pln vši a vrobci, kterm bude odepřena nebo přidělena pouze zčsti. Proto již ustanoven 12 odst. 6 zkona č. 256/2000 Sb., o Sttnm zemědělskm intervenčnm fondu, požaduje, aby se způsob prvotnho rozdělen produkčnch kvt mezi žadatele řdil zsadou rovnosti a objektivnho způsobu vpočtu. stavn soud k tomu poznamenal, že tento obecn pokyn, jenž nen než odvozenm zsady rovnosti podle čl. 1 Listiny a čl. 1 stavy, mus mt na paměti vlda při určovn způsobu vchozho rozdělen kvt v rmci jednotlivch soustav produkčnch kvt s ohledem na rysy a zvlštnosti vroby komodit, jejichž vroba je předmětem omezen. stavn soud proto může posoudit klč použit při původnm rozdělovn kvt, přitom jednoročn referenčn obdob v přpadě přidělovn produkčnch kvt na mlko uznal za přiměřen. Současně však stavn soud připustil, že ani podrobně propracovan klč, jenž pamatuje na pravideln přčiny vkyvů objemu vroby, nemůže vzt zřetel na všechny okolnosti. V jednotlivch přpadech proto může dojt i k nespravedlnosti, jež však nedosahuje stavn zvažnosti.

Konečně v nlezu sp. zn. Pl. S 39/01 (publikovanm pod č. 499/2002 Sb.) se stavn soud opět zabval prvn pravou produkčnch kvt cukru, přijatou v podobě nařzen č. 114/2001 Sb., o stanoven produkčnch kvt cukru na kvtov roky 2001/2002 2004/2005. Tmto nlezem stavn soud zrušil 4 odst. 3, 5 odst. 3, 7 a 13 nařzen a zamtl nvrh na zrušen 13 zkona č. 256/2000 Sb., o Sttnm zemědělskm intervenčnm fondu. stavn soud hodnotil tehdy zvolen klč rozdělovn individulnch produkčnch kvt (na zkladě objemu vroby tř z hlediska množstv nejspěšnějšch vrobnch sezon z poslednch pěti) jako v rozporu se zkonnm požadavkem objektivnho způsobu vpočtu a požadavkem rovnosti. Důvodem takovho hodnocen byla vaha o tom, že postaven jednotlivch provozovatelů cukrovarů ovlivnila prvn prava podle nařzen č. 51/2000 Sb., kter byla aplikovna před jejm zrušenm stavnm soudem, tedy v obdob od 30. 3. 2001 do 29. 11. 2002. Ačkoliv toto nařzen bylo zrušeno z formlnch důvodů, tedy pro nedostatek zkonn opory, stavn soud dodatečně konstatoval, že tehdejš rozlišovn cukrovarů na strategick a nestrategick lze důvodně považovat za podezřelou kvalifikaci (suspect qualification), kter představovala svvoln, stěž odůvodniteln rozlišovn mezi jednotlivmi producenty. stavn soud dle poznamenal, že klč zvolen v nařzen vldy č. 114/2001 Sb. sm o sobě nestavn nen, nicmně neždouc dopady předchozho způsobu vpočtu, kter byl jak formlně vadn, tak i věcně diskriminačn, neodstraňuje, ale pouze zmrňuje tm, že neodvozuje rozhodnou průměrnou ročn kvtu od objemu vroby ze všech pěti sezon, nbrž počt se skutečnost, že někter cukrovary nebyly po všechny sezony v provozu a bere v vahu tři sezony, kdy se vyrbělo nejvce, nebo ty sezony, kdy se vyrbělo, pokud se vyrbělo po tři nebo mně sezon. Neodstraněn nerovnosti spatřoval stavn soud v tom, že na zkladě opatřen již z formlnch důvodů nestavnho a věcně diskriminačnho, mohli někteř vrobci vrobu zvšit, neboť byli chrněni před konkurenc, jež produkčn kvtu neměla, a nemohla tak bez ztěže sankčnm odvodem vyrbět. stavn soud tehdy uzavřel, že vlda již formlně korektn pravou pro budoucnost zachovv neždouc stav, jež vyvolala svou dřvějš jak formlně, tak materilně nestavn pravou.

Usnesenm ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. Pl. S 48/03 (nepublikovno) stavn soud zastavil řzen o nvrhu skupiny poslanců na zrušen přslušnch čst nařzen č. 114/2001 Sb. ve zněn nařzen č. 97/2003 Sb., kterm vlda v reakci na předchoz nlez stavnho soudu nově upravila rozdělovn individulnch produkčnch kvt. stavn soud řzen zastavil podle 67 zkona o stavnm soudu, neboť v průběhu řzen bylo napaden nařzen zrušeno a nahrazeno nařzenm č. 364/2004 Sb., jehož ustanoven 3 a 16 jsou napadena nyn projednvanm nvrhem. Přitom prvn prava obsažen v nařzen č. 114/2001 Sb., ve zněn nařzen č. 97/2003 Sb., stanovila nov klč vedouc k rozdělen kvt tak, že rozdělen bylo provedeno na zkladě kapacity vroby cukru stanoven jako nejvyšš průměrn množstv cukru vyroben producentem za 24 hodin v cukrovaru, v němž vyrběl cukr v listopadu 2001 nebo v řjnu 2002, pokud v tomto cukrovaru vyrběl cukr v kvtovm roce 2002/2003, nejvše však v prokazatelnm množstv, odpovdajcm maximlnmu dennmu vkonu strojně technologickho zařzen cukrovaru.

A-3)

stavn soud tedy o stavn konformitě klče pro vpočet individuln produkčn kvty rozhoduje za situace, kdy svou předchoz judikaturou stanovil určit meze jak pro samotnou přpustnost prvn pravy produkčnch kvt jako takovch, tak pro rozdělovn individulnch produkčnch kvt jednotlivm producentům. Posuzovn současn prvn pravy je tedy třeba provst mimo jin i pod zornm hlem dosavadn judikatury stavnho soudu, kterou je stavn soud vzn, ledaže by byly splněny podmnky pro jej překonn.

Pokud jde o systm kvtovn jako takov, stavn soud konstatuje, že tento nlez navazuje na dosavadn judikaturu v oblasti kvt. Jin je však situace posouzen samotnho rozdělen kvt z hlediska stavnch principů, tak jak byly formulovny v předchozm nlezu sp. zn. Pl. S 39/01.

Ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 11/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 30, nlez č. 87; vyhlšen pod č. 198/2003 Sb.) stavn soud formuloval doktrnu kontinuity sv vlastn judikatury, kterou dovodil z nležitost demokratickho prvnho sttu, jinmi slovy dovodil povinnost stavnho soudu bt vzn svmi vlastnmi rozhodnutmi, kter může svou judikaturou překonat jen za určitch podmnek. Přitom prvn možnost, kdy stavn soud může překonat vlastn judikaturu, je změna socilnch a ekonomickch poměrů v zemi, nebo změna v jejich struktuře, anebo změna kulturnch představ společnosti. Dalš možnost je změna či posun prvnho prostřed tvořenho podstavnmi prvnmi normami, kter v souhrnu ovlivňuj nahlžen stavnch principů a zsad, aniž by z nich ovšem vybočovaly, a předevšm neomezuj princip demokratick prvn sttnosti (čl. 1 odst. 1 stavy). Dalš možnost pro změnu judikatury stavnho soudu je změna, resp. doplněn těch prvnch norem a principů, kter tvoř zvazn referenčn hlediska pro stavn soud, tj. takovch, kter jsou obsaženy v zstavnm pořdku Česk republiky, nejde-li samozřejmě o změny odporujc limitům stanovenm čl. 9 odst. 2 stavy, tj. nejde-li o změny podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu.

stavn soud tedy v danm přpadě po konfrontaci ustlen judikatury ESD a dosavadn judikatury stavnho soudu vžil, zda zde nejsou skutečnosti, kter by odůvodňovaly přehodnocen dosavadnch zvěrů stavnho soudu. Jak již uvedeno shora, je nepochybn, že přistoupenm Česk republiky k ES, resp. EU, došlo k zsadn změně uvnitř českho prvnho řdu, neboť tmto okamžikem Česk republika převzala do svho vnitrosttnho prva celou masu evropskho prva. Tedy bezpochyby došlo k onomu posunu prvnho prostřed, tvořenho podstavnmi prvnmi normami, kter nutně mus ovlivňovat nahlžen celho dosavadnho prvnho řdu, včetně stavnch principů a zsad, to vše ovšem za předpokladu, že faktory, jež ovlivňuj vnitrosttn prvn prostřed, nejsou samy o sobě v rozporu s demokratickou prvn sttnost, resp. vklad těchto faktorů nesm vst k ohrožen demokratick prvn sttnosti. Takov posun by byl v rozporu s čl. 9 odst. 2, resp. čl. 9 odst. 3 stavy.

Je nepochybn, že standard ochrany zkladnch prv a svobod prostřednictvm dodržovn principů z nich plynoucch uvnitř Společenstv prošel dynamickm vvojem od počtečnho zdrhn poskytovat ochranu skrze prostředky komunitrnho prva projevujc se tak v judikatuře ESD [mezi jinmi rozhodnut č. 1/58, Stork v. Vysok řad ESUO (1959)], přes implementaci ochrany těchto principů v judikatuře ESD až po snahy o vytvořen zvaznho katalogu zkladnch prv, kter by tvořil součst primrnho prva. Stejně tak prošla dynamickm vvojem i reflexe tohoto problmu v judikatuře stavnch soudů jednotlivch členskch sttů, z nichž nejreprezentativnějšm přkladem jsou změny postojů Spolkovho stavnho soudu SRN (srov. rozhodnut ze dne 29. 5. 1974 č. 2 BvL 52/71, Solange I., a rozhodnut ze dne 22. 10. 1986 č. 2 BvR 197/83, Solange II., a rozhodnut ze dne 12. 10. 1993 č. 2 BvR 2134 a 2159/92 zum Vertrag ber die Europische Union).

Současn standard ochrany zkladnch prv uvnitř Společenstv nezavdv podle stavnho soudu ždn přčiny se domnvat, že tento standard ochrany zkladnch prv skrze uplatňovn principů z nich plynoucch, tak jak ostatně vyplynul i z vše citovan judikatury ESD, m nižš kvalitu než ochrana poskytovan v ČR, resp. že standard ochrany se vrazně liš od ochrany doposud poskytovan ve vnitrosttnm prostřed stavnm soudem. To ostatně vyplv i z konfrontace vše uvedench zvěrů ESD ohledně přpustnosti kvantitativnch omezen produkce cestou stanovovn produkčnch kvt, a zvěrů, kter ke stejn problematice v minulosti zaujal stavn soud. Vjimkou je podle stavnho soudu toliko zvěr vyplvajc z nlezu sp. zn. Pl. S 39/01, v němž stavn soud hodnotil klč stanoven vldou k rozdělovn produkčn kvty jako porušujc princip rovnosti.

Pokud je tento zvěr konfrontovn se shora citovanou judikaturou ESD, lze jej považovat za excesivn v tom směru, že stavn soud se pustil na relativně "tenk led" hodnocen ekonomickch veličin, kter poslze promtl do hodnocen zstavněprvnho. Jak vyplynulo z citovan judikatury ESD, tento soud se ve vztahu k opatřenm, jež jsou součst Společn zemědělsk politiky, nect bt oprvněn hodnotit tato opatřen obsahovmi hledisky. Pokud např. ESD hodnotil referenčn kritria s ohledem na tvrzenou nerovnost mezi producenty, odkazoval na to, že tato nerovnost nemůže bt pouze hypotetick, nbrž mus bt konkrtně podloženo, čm byla ve vztahu ke konkrtnm producentům založena. Zvěr vyplvajc z nlezu sp. zn. Pl. S 39/01 lze ostatně považovat za do jist mry excesivn i ve vztahu k judikatuře samotnho stavnho soudu, kter ve svm předchozm nlezu, v němž posuzoval systm mlčnch kvt jednoznačně uvedl, že "ani podrobně propracovan klč, jenž pamatuje na pravideln přčiny vkyvů objemu vroby, nemůže vzt zřetel na všechny okolnosti. V jednotlivch přpadech proto může dojt i k nespravedlnosti, jež však nedosahuje stavn zvažnosti." V tehdy projednvan věci se tedy ani stavn soud nectil povoln k tomu, aby vlastn klč pro rozdělen kvty přezkoumval v abstraktn rovině v rmci stavnho přezkumu.

Jinak řečeno, stavn soud v nyn projednvanm přpadě nemůže odhlžet od zvěrů, kter vyplvaj přmo z judikatury ESD a z nž lze dovodit určit princip stavnho sebeomezen, pokud jde o opatřen ekonomick povahy sledujc cle přmo vyplvajc z komunitrn politiky ES. Toho si byl ostatně vědom i stavn soud při přijmn předmětnho nlezu sp. zn. Pl. S 39/01, když v jeho odůvodněn uvedl, že nelze přijmout takov zvěry, pokud jde o rozsah přezkumn činnosti, kter by byly poslze na překžku členstv ČR v Evropsk unii, ač toto sebeomezen svm zvěrem do jist mry popřel.

stavn soud proto dospěl k zvěru, že zde existuj důvody pro odchlen se od nlezu ve věci sp. zn. Pl. S 39/01. Tato změna se však netk samotnho obsahovho hodnocen klče zvolenho vldou, ale toho, že stavn soud se již nect bt povoln takov klč způsobem, jak to učinil nlez sp. zn. Pl. S 39/01, podrobit stavnmu přezkumu v abstraktn rovině. To však nevylučuje, aby se spravedlnost tohoto klče zabvaly obecn soudy v individulnch a konkrtnch přpadech jednotlivch producentů, pokud bude prokzno, v jakch konkrtnch skutečnostech je nerovnost založena.

Naopak inspirovn zvěry ESD, k nimž po 1. 5. 2004 v posuzovan oblasti přihlž v rozsahu shora vymezenm, a vzn svmi zvěry, k nimž dospěl před nlezem sp. zn. Pl. S 39/01, stavn soud nehodnotil, zda klč zvolen vldou v nařzen č. 97/2003 Sb., jehož důsledky byly promtnuty do původně napadenho ustanoven 3 nařzen č. 364/2004 Sb. a po jeho zrušen vldou do ustanoven 3 nařzen č. 548/2005 Sb. je co do svho obsahu způsobil založit v abstraktn rovině nerovnost mezi producenty. Tedy nebude hodnotit to, zda vldou zvolen kritrium je způsobil reflektovat vkyvy v produkci jednotlivch producentů, neboť takovou otzku považuje stavn soud za natolik ekonomicky odbornou, k jejmuž zodpovězen se nect bt ani povoln.

stavn soud k tomu dle - toliko ve formě obiter dictum, tedy mimo vlastn meze stavněprvnho přezkumu - uvd, že z nlezu sp. zn. Pl. S 39/01 přmo nevyplynulo, jak se snažili stavnmu soudu předložit navrhovatel, že vlda byla povinna jako referenčn obdob zvolit obdob před okamžikem, než začala regulovat vrobu cukru cestou produkčnch kvt, tedy obdob před rokem 2000.

Z komparativnho přehledu, kter si stavn soud pro čely tohoto řzen vyždal, sice vyplv, že většina sttů středn a vchodn Evropy, kter v roce 2004 vstoupily do ES, v praxi zvolila za referenčn obdob rozmez let 1994 - 1999, specifičnost situace v ČR je však dna prvě tm, že klč k rozdělen kvty byl opakovaně rušen stavnm soudem (poprv z důvodů formlnch, podruh z důvodů obsahovch). Ač se stavn soud nect bt k hodnocen těchto otzek povoln, přesto se mu jev, že stanoven referenčnho obdob v roce 2004 před rok 2000 by bylo technicky nemožn, snad i nerozumn a zakldajc dalš důvody pro tvrzen, že i toto referenčn obdob je způsobil zakldat nerovnost mezi producenty. Ze zvolenho klče, nyn napadenho navrhovateli, lze podle stavnho soudu naopak dovodit snahu vldy vybrat takov obdob, kter by bylo jako referenčn obdob ještě vůbec v roce 2004 realizovateln a na druhou stranu bylo s to eliminovat tržn distorze, vznikl v důsledku předchozch regulac, jak na ně v nlezu sp. zn. Pl. S 39/01 upozornil stavn soud.

stavn soud současně považuje za nutn zdůraznit, že nyn přijat zvěr v ždnm přpadě neznamen, že by stavn soud rezignoval na stavněprvn přezkum vnitrosttnch prvnch předpisů, kter jsou komplementrn ke komunitrnmu prvu, tak jak to v minulosti činily někter soudy členskch sttů ES [srov. rozhodnut irskho Nejvyššho soudu ve věci Lawror v. Minister for Agriculture 1 (1990) IR 356, cit. dle Khn, Z.: Rozšřen Evropsk unie a vztahy šestadvaceti stavnch systmů. Prvnk 8/2004, str. 765]. Posun v jeho zvěrech se odvj od posunu v celm vnitrosttnm prvnm řdu, k němuž došlo po 1. 5. 2004, a tk se toliko otzky obsahovch mez stavněprvnho přezkumu v danm konkrtnm přpadě.

Lze uzavřt, že klč rozdělovn individulnch produkčnch kvt byl shledn stavně konformnm, z čehož plyne, že původn nvrh navrhovatelů by bval musel bt zamtnut.

B) stavn soud však současně nemohl přehldnout a akceptovat to, že vlda přijetm napadenho ustanoven 3 nařzen č. 548/2005 Sb., kterm se toliko parafrzuje ustanoven čl. 1 odst. 3 nařzen Komise (ES) č. 1609/2005, nerespektovala skutečnost, že přistoupenm Česk republiky k EU došlo na zkladě čl. 10a stavy k přenosu pravomoc vnitrosttnch orgnů na orgny nadnrodn.

Ustanoven čl. 10a, kter byl do stavy vložen stavnm zkonem č. 395/2001 Sb. (tzv. euronovelou stavy), totiž představuje ustanoven umožňujc přenos některch pravomoc orgnů Česk republiky na mezinrodn organizaci nebo instituci, tedy předevšm ES a jej orgny. Okamžikem, kdy se stala Smlouva o založen ES ve zněn všech jejch reviz a ve zněn přstupov smlouvy zavznou pro ČR, došlo k přenosu těch pravomoc vnitrosttnch orgnů, kter podle primrnho prva ES vykonvaj orgny ES, na tyto orgny.

Jinak řečeno, okamžikem přistoupen Česk republiky k ES se realizoval přenos těchto pravomoc, a to tak, že Česk republika propůjčila tyto pravomoci orgnům ES. V rozsahu těchto pravomoc, kter realizuj orgny ES, se pak omezily pravomoci všech přslušnch vnitrosttnch orgnů bez ohledu na to, zda se jedn o pravomoci normativn či individulně rozhodovac.

Toto propůjčen čsti pravomoc je ovšem podle stavnho soudu propůjčenm podmněnm, neboť originlnm nositelem suverenity a z n vyplvajcch pravomoc nadle zůstala Česk republika, jejž suverenitu konstituuje nadle čl. 1 odst. 1 stavy. Podle něho je Česk republika svrchovan, jednotn a demokratick prvn stt založen na ctě k prvům a svobodm člověka a občana. Ona podmněnost delegace těchto pravomoc se podle stavnho soudu projevuje ve dvou rovinch: v rovině formln a v rovině materiln. Prvn z těchto rovin se tk samotnch mocenskch atributů sttn svrchovanosti, druh rovina se tk obsahovch komponent vkonu sttn moci. Jinak řečeno, delegace čsti pravomoc vnitrosttnch orgnů může trvat potud, pokud tyto pravomoci jsou orgny ES vykonvny způsobem slučitelnm s uchovnm zkladů sttn suverenity Česk republiky a způsobem, jenž neohrožuje samotnou podstatu materilnho prvnho sttu. Pokud by jedna z těchto podmnek realizace přenosu pravomoc nebyla naplněna, tj. pokud by vvoj v ES, resp. EU, ohrožoval samotnou podstatu sttn svrchovanosti Česk republiky nebo podstatn nležitosti demokratickho prvnho sttu, bylo by třeba trvat na tom, aby se těchto pravomoc opětovně ujaly vnitrosttn orgny Česk republiky, přitom plat, že k ochraně stavnosti je povoln stavn soud (čl. 83 stavy). Řečen plat v dimenzi formln v rmci platn stavn pravy. Pokud jde o podstatn nležitosti demokratickho prvnho sttu, ty podle čl. 9 odst. 2 stavy lež dokonce i mimo dispozice samotnho stavodrce. stavn soud již ve svm prvnm nlezu sp. zn. Pl. S 19/93 (Sbrka rozhodnut, svazek 1, nlez č. 1; vyhlšen pod č. 14/1994 Sb.) tkajcm se zkona o protiprvnosti komunistickho režimu a odporu proti němu konstatoval, že konstitutivn principy demokratick společnosti v rmci stavy jsou postaveny nad zkonodrnou pravomoc a tm ultra vires Parlamentu. V dalšm nlezu sp. zn. Pl. S 36/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 26, nlez č. 870; vyhlšen pod č. 403/2002 Sb.) stavn soud uvedl, že ždnou novelu stavy nelze interpretovat v tom smyslu, že by jejm důsledkem bylo omezen již dosažen procedurln rovně ochrany zkladnch prv a svobod.

Pokud by proto vkon delegovanch pravomoc byl orgny ES realizovn způsobem regresivnm vůči dosavadnmu pojet podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu, jednalo by se o realizaci v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky, kter by si vyžadovala opětovn převzet těchto pravomoc vnitrosttnmi orgny Česk republiky.

Takov situace však obecně ani v projednvanm konkrtnm přpadě nenastala a dle stavnho soudu nebyl důvod, aby vlda realizovala svou normotvornou pravomoc způsobem, jež se projevil přijetm napadenho ustanoven 3 nařzen č. 548/2005 Sb.

stavn soud po zhodnocen obsahu napadenho ustanoven 3 nařzen č. 548/2005 Sb. proto dospěl k zvěru, že jeho přijetm vlda vybočila ze svch oprvněn, resp. uplatnila svou normotvornou pravomoc v oblasti, kter byla na zkladě čl. 10a stavy přenesena na orgny ES, a to čl. 37 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES a čl. 1 odst. 3 Smlouvy o přistoupen Česk republiky k EU. Jestliže ust. 3 nařzen č. 548/2005 Sb. m bt realizac nařzen Komise (ES) č. 1609/2005, jde o jednn ultra vires ve vztahu k čl. 78 stavy, neboť vlda k přijet takov prvn pravy nebyla oprvněna.

Nařzen Komise (ES) č. 1609/2005 je komunitrnm prvnm předpisem, kterm Komise na zkladě čl. 10 odst. 3 a 4 nařzen Rady (ES) č. 1260/2001 snžila pro hospodřsk rok 2005/2006 kvty na produkci cukru přslušejc jednotlivm členskch sttům. Toto nařzen m přednost před vnitrosttn prvn (zkonnou) pravou a je bezprostředně použiteln ve vnitrosttnch prvnch řdech.

Bezprostředn použitelnost ve vnitrosttnm prvu a přednostn aplikace nařzen vyplv z vlastn dogmatiky komunitrnho prva, tak jak byla v minulosti podna v judikatuře ESD [srov. např. rozhodnut 26/62 NV Algemene Transport- en Expeditie Orderneming Van Gend en Loos v. Nederlandse Administratie der Belastingen (1963) ECR 1; 6/64 Costa v. ENEL (1964) ECR 585]. Komunitrn prvo totiž samo určuje a specifikuje, na rozdl od mezinrodnho prva, jak jsou jeho vnitrosttn činky v členskch sttech.

Pokud členstv v ES s sebou nese určit omezen pravomoc vnitrosttnch orgnů ve prospěch komunitrnch orgnů, mus bt nutně jednm z projevů takovho omezen i omezen volnosti členskch sttů určovat vnitrosttn činky komunitrnho prva (srov. Krl, R.: Znovu k zakotven vnitrosttnch činků komunitrnho prva v stavě ČR. Prvn rozhledy, roč. 2004, č. 3, str. 111). Jinak řečeno, s přenesenm některch pravomoc na ES je spojen i znik volnosti Česk republiky určovat vnitrosttn činky komunitrnho prva, kter se odvozuj v oblastech, v nichž k tomuto přenosu došlo, přmo z komunitrnho prva. Ustanoven čl. 10a stavy tak vlastně působ obousměrně: tedy tvoř normativn zklad pro přenos pravomoc a současně je tm ustanovenm stavy, kter otevr vnitrosttn prvn řd pro působen komunitrnho prva včetně pravidel tkajcch se jeho činků uvnitř prvnho řdu Česk republiky (srov. Khn, Z. - Kysela, J.: Na zkladě čeho bude působit komunitrn prvo v českm prvnm řdu? Prvn rozhledy, roč. 2004, č. 1, str. 23 - 27; nebo Khn, Z.: Ještě jednou k stavnmu zkladu působen komunitrnho prva v českm prvnm řdu. Prvn rozhledy, roč. 2004, č. 10, str. 395 - 397).

stavn soud je toho nzoru, že - pokud jde o působen komunitrnho prva ve vnitrosttnm prvu - je třeba přijmout takov přstup, kter by nekonzervoval činky komunitrnho prva ve vnitrosttnm prvnm řdu. Takov přstup by totiž neodpovdal tomu, že samotn dogmatika činků, kter komunitrn akty vyvolvaj ve vnitrosttnm prvu, prošla a prochz dynamickm vvojem. Toto pojet tak nejlpe zajišťuje to, co bylo uvedeno shora, totiž podmněnost přenosu čsti pravomoc.

Podle ustanoven čl. 1 odst. 3 nařzen byly člensk stty povinny nejpozději do 1. 11. 2005 stanovit každmu vrobnmu podniku, ktermu byla přidělena produkčn kvta, čst, o nž se tato kvta snižuje. Jak stavn soud dotazem u Sttnho zemědělskho intervenčnho fondu zjistil, bylo snžen kvty všem držitelům kvty oznmeno individulnm aktem na zkladě přm aplikace tohoto ustanoven nařzen Komise (ES) č. 1609/2005.

Jinak řečeno, v době, kdy vlda přijmala ustanoven 3 nařzen č. 548/2005 Sb., byla individuln produkčn kvta jednotlivm producentům dvno snžena, a to na zkladě přm aplikace komunitrnho prva k tomu přslušnm orgnem, tedy Sttnm zemědělskm intervenčnm fondem. Toto ustanoven tak na jednu stranu nemůže vyvolvat v praxi ždn prvn důsledky, na druhou stranu k jeho přijet nebyla vlda ani oprvněna, neboť se jedn o oblast, v nž bylo oprvněn přeneseno na orgny Společenstv, kter je v danm přpadě realizovaly přijetm nařzen č. 1609/2005, kter je - jak již shora uvedeno - bezprostředně aplikovateln v prvu členskch sttů a nepředpokld dalš implementaci ve vnitrosttnm prvu.

Navc z judikatury ESD vyplv pravidlo, podle kterho člensk stty nesměj skrze vnitrosttn prvn předpisy reprodukovat ustanoven bezprostředně aplikovatelnho komunitrnho prva, resp. jakkoliv vnitrosttn opatřen provdějc nařzen je v rozporu s bezprostředn aplikovatelnost nařzen [srov. přpady 93/71, Orsolina Leonesio v. Ministero dell’agricoltura e Oreste, (1972) ECR 287; 39/72 Commission of the European Communities v. Italian Republic, (1973) ECR 101; 34/73 Fratelli Variola S.p.A. v. Amministrazione italiana delle Finance, (1973) ECR 981].

Jak stavn soud dle zjistil, přklady jinch členskch sttů (SRN a Slovenska) ukazuj, že tyto stty aplikovaly nařzen Komise (ES) přmo, aniž by přikročily k normativn transformaci tohoto nařzen do někter z forem vnitrosttnho prva.

Přijetm napadenho ustanoven proto vlda jednala ultra vires a porušila čl. 78 ve spojen s čl. 10a a čl. 1 odst. 2 stavy, neboť tak realizovala oprvněn, kter bylo přeneseno na orgny Společenstv a kterm tedy vlda nedisponovala.

Zrušen napadenho ustanoven pro jeho nestavnost se podle stavnho soudu nikterak nedotk vlastnho systmu regulace trhu s cukrem ani zvolenho klče pro přidělen individulnch produkčnch kvt. Samotn aktuln vše kvt pro hospodřsk rok 2005/2006 byla snžena na zkladě bezprostředně aplikovanho nařzen Komise (ES) č. 1609/2005 v podobě individulnch aktů, jejichž činky zůstvaj zachovny a nrodn cukern kvta pro dalš hospodřsk rok 2006 - 2007, jak shodně potvrdili častnci řzen, byla již stanovena.

stavn soud proto pouze s ohledem na tyto důvody rozhodl podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu o zrušen 3 nařzen vldy č. 548/2005 Sb., o stanoven některch podmnek provděn opatřen společn organizace trhů v odvětv cukru, pro rozpor s čl. 1 odst. 2, čl. 10a a čl. 78 stavy, a to ke dni publikace tohoto nlezu ve Sbrce zkonů.

Načítávám znění...
MENU
Hore