Ve věci návrhu na zrušení § 3 a § 16 nařízení vlády č. 364/2004 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, a návrhu na zrušení § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru 154/2006 účinný od 26.04.2006

Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2006 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení § 3 a § 16 nařízení vlády č. 364/2004 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, a návrhu téhož navrhovatele na zrušení § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, takto:

I. Řízení o návrhu na zrušení § 3 a § 16 nařízení vlády č. 364/2004 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, se zastavuje.

II. Ustanovení § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodněn�

I.

Rekapitulace n�vrhu

A) Původn�m n�vrhem, kter� byl �stavn�mu soudu doručen dne 18. 10. 2004, se skupina 35 poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky dom�hala zrušen� � 3 a � 16 nař�zen� vl�dy č. 364/2004 Sb., o stanoven� někter�ch podm�nek prov�děn� opatřen� společn� organizace trhů v odvětv� cukru.

Jak navrhovatel� uvedli, trh s cukrem je v Česk� republice regulov�n již několik let. Vl�da se pokusila regulovat v�robu cukru nař�zen�m č. 51/2000 Sb., kter�m se stanov� opatřen� a pod�l st�tu na tvorbě podm�nek pro zajištěn� a udržen� v�roby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem, kter� platilo v obdob� od 14. 3. 2000 do 12. 3. 2001 a bylo n�lezem �stavn�ho soudu publikovan�m pod č. 96/2001 Sb. zrušeno. Po zrušen� tohoto nař�zen� vydala vl�da nař�zen� č. 114/2001 Sb., jehož ustanoven� � 4 odst. 3, � 5 odst. 3, � 7 a � 13 zrušil �stavn� soud n�lezem č. 499/2002 Sb., přičemž hlavn� důvod pro zrušen� shledal v nerovnosti mezi v�robci a t�m i na v�robc�ch z�visl�mi pěstiteli. �stavn� soud podle navrhovatelů tehdy uvedl, že nerovnost "vyvol�v� již skutečnost, že na z�kladě opatřen� (nař�zen� vl�dy č. 51/2000 Sb.) již z form�ln�ch důvodů ne�stavn�ho a věcně diskriminačn�ho mohli někteř� v�robci v�robu zv�šit, neboť byli chr�něni před konkurenc�, jež produkčn� kv�tu neměla a nemohla tak bez z�těže sankčn�m odvodem vyr�bět. Vl�da dnešn� form�lně korektn� �pravou pro budoucnost zachov�v� než�douc� stav, jejž vyvolala svou dř�vějš� jak form�lně, tak materi�lně ne�stavn� �pravou."

Navrhovatel� d�le odk�zali na tehdejš� z�věr �stavn�ho soudu, podle kter�ho tehdy zvolen� kl�č rozdělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t se ocit� v rozporu se z�konn�m požadavkem objektivn�ho způsobu v�počtu a zejm�na s �stavn�m požadavkem rovnosti podle čl. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le t�ž "Listina"), což současně zakl�d� nepř�pustn� nestejn� z�konn� obsah vlastnictv� mezi jednotliv�mi podniky, jež se těš� stejn� svobodě podnik�n� podle čl. 26 Listiny. K tomuto z�věru podle navrhovatelů �stavn� soud dospěl na z�kladě zjištěn�, že postaven� jednotliv�ch cukrovarů ovlivnila proti�stavn� pr�vn� �prava podle nař�zen� vl�dy č. 51/2000 Sb. před sv�m zrušen�m.

Dne 5. 11. 2003 byl navrhovateli pod�n n�vrh na zrušen� nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb., o stanoven� produkčn�ch kv�t cukru na kv�tov� roky 2001/2002 až 2004/2005, ve zněn� nař�zen� vl�dy č. 296/2002 Sb., n�lezu �stavn�ho soudu č. 499/2002 Sb., nař�zen� vl�dy č. 15/2003 Sb., nař�zen� vl�dy č. 97/2003 Sb. a nař�zen� vl�dy č. 319/2003 Sb. In eventum se navrhovatel� dom�hali zrušen� někter�ch ustanoven� tohoto pr�vn�ho předpisu.

�stavn� soud sv�m usnesen�m sp. zn. Pl. �S 48/03 ze dne 23. 3. 2004 ř�zen� přerušil pro nedostatečn� počet soudců a dne 22. 6. 2004 rozhodl o pokračov�n� ř�zen�, když důvod přerušen� odpadl. Napaden� nař�zen� však bylo s �činnost� od 1. 7. 2004 zrušeno nař�zen�m vl�dy č. 364/2004 Sb., přičemž dne 31. 7. 2004 pož�dali navrhovatel� o posečk�n� s projedn�n�m věci tak, aby mohl b�t změněn původn� n�vrh. Navrhovatel� totiž byli přesvědčeni, že nově přijat� nař�zen� č. 364/2004 Sb. obsahově navazuje na dř�ve napaden� nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb., a zam�šleli proto podat n�vrh na změnu původn�ho n�vrhu. Přitom vych�zeli z obdobn�ho postupu, k němuž došlo ve věci vyhl�šen� �stavn�m soudem pod č. 528/2002 Sb. (form�ln� zrušen� a obsahov� totožnost napaden�ho pr�vn�ho předpisu v průběhu ř�zen� před �stavn�m soudem). �stavn� soud však podle navrhovatelů těsně před pod�n�m změny n�vrhu podle � 69 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů (d�le jen "z�kon o �stavn�m soudu"), usnesen�m ze dne 14. 9. 2004 ř�zen� zastavil.

Navrhovatel� proto vyjadřuj� přesvědčen�, že tak� nově přijat� nař�zen� č. 364/2004 Sb., konkr�tně jeho ustanoven� � 3 a � 16, je v rozporu s �stavn�m poř�dkem ČR. Obě ustanoven� podle navrhovatelů řeš� ot�zku rozdělen� kv�t, přičemž z pouh�ho textu obou napaden�ch ustanoven� je zřejm�, že vych�zej� z předchoz�ho pr�vn�ho předpisu (nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb., ve zněn�, kter� již bylo napadeno v ř�zen� zastaven�m �stavn�m soudem). Vzhledem k tomu je argumentace navrhovatelů zaměřena na již form�lně neplatn� nař�zen�, na kter� napaden� ustanoven� nov�ho nař�zen� odkazuj�.

Přitom z�kladn� argument navrhovatelů se t�k� nerovnosti mezi v�robci a t�m i na v�robc�ch z�visl�ch pěstitel�ch. Způsob v�počtu kv�ty jednotliv�ch producentů byl ovlivněn proti�stavn� �pravou platnou před n�lezem �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 39/01, publikovan�m pod č. 499/2002 Sb., když jako rozhodn� obdob� pro určen� kv�t bylo vzato obdob�, kdy tato proti�stavn� �prava platila. Producenti, kteř� nerespektovali tuto proti�stavn� �pravu zrušenou t�mto n�lezem tak byli ve sv� podstatě zv�hodněni. Došlo tak ke stejn� situaci, jak� zde byla před přijet�m tohoto n�lezu, když i před t�m byla za rozhodn� obdob� vzata doba, kdy platila proti�stavn� �prava v podobě nař�zen� č. 51/2000 Sb.

Normotvůrce ani přes v�še uveden� n�lez �stavn�ho soudu publ. pod č. 499/2002 Sb. nezjednal n�pravu, přičemž tento proti�stavn� stav odkazem na kv�ty určen� podle dosavadn�ch pr�vn�ch předpisů zachoval i v nově napaden�m nař�zen�.

Nař�zen�m vl�dy č. 97/2003 Sb., kter�m bylo změněno nař�zen� č. 114/2001 Sb., byl stanoven v � 7 odst. 2 a 3 kl�č pro stanoven� kv�ty jednotliv�m žadatelům tak, že St�tn� zemědělsk� intervenčn� fond (d�le t�ž "Fond") vypočte koeficient pro stanoven� kv�ty jednotliv�m žadatelům jako pod�l kapacity v�roby cukru žadatele a souhrnu kapacit v�roby cukru žadatelů, přičemž kv�ta bude Fondem stanovena jako součin koeficientu a množstv� 415 000 tun cukru. Z uveden�ho ustanoven� je podle navrhovatelů evidentn�, že rozhoduj�c�m krit�riem pro stanoven� kv�ty byl pojem kapacity v�roby cukru žadatele. Podle � 2 p�sm. j) vložen�ho do nař�zen� č. 114/2001 Sb. nař�zen�m č. 97/2003 Sb. bylo kapacitou v�roby cukru nejvyšš� průměrn� množstv� cukru vyroben� producentem cukru za 24 hodin v cukrovaru, v němž vyr�běl cukr v listopadu 2001 nebo v ř�jnu 2002, pokud v tomto cukrovaru vyr�běl cukr v kv�tov�m roce 2002/2003, nejv�še však v prokazateln�m množstv� odpov�daj�c�m maxim�ln�mu denn�mu v�konu strojně technologick�ho zař�zen� cukrovaru (maxim�ln� denn� v�kon), nebo u žadatele o novou kv�tu z rezervy (maxim�ln� denn� v�kon ověřen� znaleck�m posudkem) (pozn. red.: sic - spr�vně: nebo u žadatele o novou kv�tu z rezervy maxim�ln� denn� v�kon, ověřen� znaleck�m posudkem).

Vl�da tak vzala jako rozhodn� obdob� pro stanoven� kl�če k rozdělen� kv�ty jednotliv�m žadatelům pr�vě obdob�, ve kter�m byla v platnosti proti�stavn� �prava nař�zen� č. 114/2001 Sb. před �činky n�lezu č. 499/2002 Sb., tedy v obdob� od 30. 3. 2001 do 29. 11. 2002. Vl�da tedy podle navrhovatelů nam�sto toho, aby jako rozhodn� obdob� pro stanoven� kl�če k rozdělen� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t vzala takov� obdob�, ve kter�m ještě nebyla upravena regulace trhu s cukrem, kter� trh zkresluje, zcela sv�volně a v rozporu se stanovisky �stavn�ho soudu stanovila jako rozhodn� obdob� pr�vě to, kdy platila proti�stavn� pr�vn� �prava.

Navrhovatel� d�le vyj�dřili přesvědčen�, že zvolen� krit�rium produkce ve dvou vybran�ch měs�c�ch v průběhu dvou let je ryze arbitr�rn�, rozhodně ne promyšlen�, přičemž opom�j� přirozen� důvody vysvětluj�c� rozlišn� objemy v�roby. Definice kapacity, jak ji předpokl�dal � 2 p�sm. j) nař�zen� č. 114/2001 Sb., tedy podle objemu v�roby cukru za den ve dvou (nam�tkou) vybran�ch měs�c�ch, nen� pro stanoven� skutečn� kapacity cukrovaru rozhoduj�c�, neboť (1.) nezohledňuje různ� technologick� postupy použ�van� v jednotliv�ch cukrovarech při v�robě cukru a (2.) data rozhoduj�c� pro určen� kapacity spadaj� do obdob�, kdy trh s cukrem byl proti�stavn�m způsobem regulov�n a v�roba byla podř�zena t�to regulaci.

Nikoliv každ� cukrovar vyr�b� podle navrhovatelů při zpracov�n� cukrovky př�mo cukr, cukrovary použ�vaj� různou technologii v�roby cukru, přičemž někter� technologie spoč�vaj� v tom, že během kampaně se pouze extrahuje z cukrovky těžk� šť�va, kter� je pak skladov�na. K samotn� v�robě cukru ze šť�vy pak doch�z� v průběhu cel�ho hospod�řsk�ho roku. D�le se navrhovatel� domn�vaj�, že měla-li b�t zachov�na z�sada rovnosti př�stupu ke všem žadatelům a z�sada objektivn�ho způsobu v�počtu, naopak měla b�t při stanoven� kapacit zohledněna tak� d�lka kampaně zpracov�n� cukrovky, protože v praxi každ� cukrovar zpracov�val dodanou cukrovku po různě dlouh� obdob�, a měl tak� k dispozici v�ce nebo m�ně času. Rozd�l v d�lce kampaně v př�padě jednotliv�ch cukrovarů se může ř�dově pohybovat kolem 40 dnů, vlastn� v�roba cukru (různ�mi technologiemi) pak může prob�hat po cel� rok, a je proto zcela neobjektivn� stanovit kapacitu cukrovaru na z�kladě množstv� cukru vyroben�ho v průběhu jednoho dne.

Stanoven� krit�ri� pro určen� kv�ty tak dle m�něn� navrhovatelů postr�dalo jak�koliv objektivn� hledisko a jev� se tak jako v�raz naprost� libovůle. Z těchto důvodů jsou navrhovatel� přesvědčeni, že � 2 p�sm. j) a � 7 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. byly v rozporu se z�sadou rovn�ho př�stupu ke všem žadatelům o kv�tu a z�sadou objektivn�ho způsobu v�počtu tak, jak je stanoveno v � 11d odst. 10 p�sm. b) z�kona č. 256/2000 Sb. (původně � 12 odst. 6 citovan�ho z�kona). Současně byla tato ustanoven� v rozporu s �stavn�m požadavkem rovnosti dle čl. 1 a čl. 3 Listiny, což z�roveň založilo �stavně nepř�pustn� nestejn� z�konn� obsah vlastnictv� v�robn�ch zař�zen� podle čl. 11 odst. 1 Listiny a neospravedlniteln� rozlišov�n� mezi jednotliv�mi podniky, jež se těš� stejn� svobodě podnik�n� podle čl. 26 Listiny. Podle navrhovatelů tak došlo rovněž k porušen� čl. 14 Evropsk� �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod ve spojen� s čl. 1 Dodatkov�ho protokolu k �mluvě.

Převzet�m syst�mu kv�t určen�ch podle �pravy obsažen� v nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb., a to prostřednictv�m navrhovateli napaden�ho � 3 nař�zen� vl�dy č. 364/2004 Sb. došlo proto k založen� ne�stavnosti i �pravy nov�.

Zpochybňuj�-li navrhovatel� �stavnost a z�konnost určen� jednotliv�ch produkčn�ch kv�t, je t�m podle nich zpochybněna i rezerva, na kterou se odkazuje v � 16 nař�zen� vl�dy č. 364/2004 Sb. Aktu�ln� ročn� kv�ta je totiž tvořena ze součtu individu�ln�ch kv�t a rezervy (� 3 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb.). Přidělov�n� kv�ty z rezervy podle � 4 odst. 2 a � 12 nař�zen� č. 114/2001 Sb. bylo totiž podle navrhovatelů rovněž v rozporu se z�sadou rovnosti a objektivn�ho způsobu v�počtu, neboť tato ustanoven� neobsahovala ž�dn� přezkoumateln� krit�ria, na z�kladě kter�ch měl Fond o přidělen� kv�ty z rezervy rozhodnout.

Jin�mi slovy, napaden� ustanoven� � 3 a � 16 nař�zen� č. 364/2004 Sb. zachov�vaj� kontinuitu s předchoz�, dle navrhovatelů ne�stavn� a nez�konnou, �pravou obsaženou v předchoz�m nař�zen� č. 114/2001 Sb., kter� bylo rovněž navrhovateli v předchoz�m ř�zen� před �stavn�m soudem napadeno. Toto ř�zen� však �stavn� soud zastavil s ohledem na to, že napaden� �prava byla v průběhu ř�zen� derogov�na pr�vě nař�zen�m č. 364/2004 Sb.

Navrhovatel� jsou však toho n�zoru, že ne�stavnost napaden� pr�vn� �pravy nevypl�v� pouze z ne�stavnosti předchoz� pr�vn� �pravy, neboť vl�da podle navrhovatelů vybočila i ze sv�ho kompetenčn�ho r�mce, č�mž porušila čl. 78 �stavy Česk� republiky (d�le jen "�stava"). Vl�da totiž podle navrhovatelů zachov�n�m dosavadn�ho rozdělen� kv�t v nov� pr�vn� �pravě zasahuje do kompetenc� org�nu, jehož působnost rozhodovat o v�ši kv�t (St�tn� zemědělsk� intervenčn� fond) je stanovena pr�vn�mi předpisy vyšš� pr�vn� s�ly (z�kon č. 256/2000 Sb. a nař�zen� rady ES č. 1260/2001). Vzhledem k tomu, že nov� pr�vn� předpis zrušil pr�vn� důvod, o kter� se op�rala v mezidob� vydan� spr�vn� rozhodnut� o přidělen� kv�t, nicm�ně tato rozhodnut� ponechal platn�mi a �činn�mi, bylo t�mto nov�m pr�vn�m předpisem nav�c zasaženo do v�roku těchto spr�vn�ch rozhodnut�, resp. byly změněny v�rokov� č�sti spr�vn�ch rozhodnut� - viz č�st věty � 3 odst. 1 nař�zen� č. 364/2004 Sb.: "... se ... považuje za součet kv�ty A a kv�ty B podle předpisů Evropsk�ho společenstv�". (pozn. red.: sic - spr�vně: podle předpisů Evropsk�ch společenstv�).

Navrhovatel� proto navrhli, aby �stavn� soud obě napaden� ustanoven� nař�zen� vl�dy č. 364/2004 Sb. zrušil dnem vyhl�šen� n�lezu ve Sb�rce z�konů.

Sdělen�m ze dne 18. 10. 2005 navrhovatel� doplnili původn� n�vrh. V tomto doplněn� rozvedli svou původn� argumentaci stran vztahu mezi napaden�mi ustanoven�mi nař�zen� č. 364/2004 Sb. a předchoz� pr�vn� �pravou stanovuj�c� kl�č k rozdělen� kv�ty obsaženou v nař�zen� č. 114/2001 Sb., ve zněn� nař�zen� č. 97/2003 Sb. Jak navrhovatel� zopakovali, považovali za proti�stavn� i předchoz� pr�vn� �pravu; ř�zen� o n� však bylo před �stavn�m soudem zastaveno s ohledem na přijet� nov�, nyn� napaden� pr�vn� �pravy. Navrhovatel� jsou toho n�zoru, že s ohledem na to, že napaden� ustanoven� odkazuj� na původn� pr�vn� �pravu, fakticky přetrv�v� proti�stavnost původn�ho vl�dn�ho nař�zen�. Navrhovatel� se domn�vaj�, že jde o mnohem obš�rnějš� obecnou ot�zku, zda je z hlediska �stavn�ho poř�dku př�pustn�, aby určit� pr�vn� �prava, kter� je proti�stavn�, mohla působit pr�vn� �činky i po sv�m form�ln�m zrušen�, a to prostřednictv�m ustanoven�, kter� na ni budou odkazovat. Ačkoliv z normotvorn� praxe vypl�v�, že takov� postup regulace pr�vn�ch vztahů novou pr�vn� �pravou, kter� vyžaduje použ�t předchoz� pr�vn� �pravy již form�lně zrušen�, na n�ž se toliko odkazuje, je poměrně čast� a z řady důvodů (např. naplněn� požadavku na zachov�n� principu pr�vn� jistoty) i legitimn�, jin� situace nast�v� podle navrhovatelů v př�padě, kdy dosavadn� pr�vn� �prava, kter� se m� použ�t vzhledem k "odkazuj�c�mu ustanoven�" obsažen�mu v nov�m pr�vn�m předpise, je proti�stavn�. Navrhovatel� jsou proto přesvědčeni, že �stavn� soud mus� m�t pravomoc přezkoum�vat platn� ustanoven� pr�vn�ch předpisů v př�padě, že by to znamenalo posuzovat �stavn� konformitu pr�vn�ch předpisů již form�lně zrušen�ch. Pravomoc �stavn�ho soudu by jinak byla podstatně z�žena, resp. by ji bylo možno obej�t tak, že by normotvůrce přijal nov� pr�vn� předpis vždy pot�, co by byl předchoz� předpis napaden před �stavn�m soudem. Z hlediska ryze form�ln�ho by tak znemožnil �stavn�mu soudu o n�vrhu na zrušen� původn�ho pr�vn�ho předpisu rozhodnout. Je-li mezi původn�m předpisem a nov�m předpisem zcela zjevn� vazba, jako je tomu podle navrhovatelů v dan�m př�padě, mus� b�t d�na možnost posoudit prostřednictv�m ustanoven� nov�ho pr�vn�ho předpisu i pr�vn� předpis dosavadn�.

Navrhovatel� v z�věru doplněn� n�vrhu zdůraznili, že �stavn� soud se ve sv� předchoz� judikatuře vyslovil dostatečně jasně, když stanovil meze podz�konn� pr�vn� �pravy v oblasti regulace trhu s cukrem. Navrhovatel� se domn�vaj�, že napaden� pr�vn� �prava tyto meze nerespektuje, a je tedy na m�stě, aby �stavn� soud setrval na sv�ch dosavadn�ch pr�vn�ch n�zorech, neboť podle m�něn� navrhovatelů nenastaly takov� skutečnosti, kter� by odůvodňovaly revizi stanoviska �stavn�ho soudu v těchto ot�zk�ch.

B) Dne 3. 1. 2006 obdržel �stavn� soud pod�n�, kter�m navrhovatel� reagovali na postup vl�dy Česk� republiky, kter� dne 21. 12. 2005 přijala nař�zen� č. 548/2005 Sb., o stanoven� někter�ch podm�nek prov�děn� opatřen� společn� organizace trhů v odvětv� cukru. T�mto nař�zen�m bylo s �činnost� od 31. 12. 2005 zrušeno nař�zen� č. 364/2004 Sb., jehož ustanoven� � 3 a � 16 byla původn�m n�vrhem navrhovatelů napadena. T�mto pod�n�m navrhovatel� rozš�řili původn� n�vrh a v�slovně navrhli zrušen� � 3 nov�ho nař�zen� č. 548/2005 Sb. Přitom k odůvodněn� tohoto n�vrhu uvedli, že postup vl�dy považuj� za �čelovou a již opakovanou snahu vyhnout se projedn�n� věci před �stavn�m soudem. Podle navrhovatelů dosud platn� pr�vn� �prava ž�dnou změnu nevyžadovala. Argumentace, že nov� nař�zen� bylo koncipov�no tak, aby umožnilo v podm�nk�ch ČR realizaci všech nezbytn�ch opatřen� dosluhuj�c�ho syst�mu tržn� organizace, kter� bude od 1. 7. 2006 nahrazen novou reformovanou organizac� trhů (jak podle navrhovatelů vypl�v� z předkl�dac� zpr�vy k nař�zen�), nen� důvodn�. S�m předkladatel totiž podle navrhovatelů připoušt�, že nov� �prava si vynut� od 1. 7. 2006 z�sadn� změny v syst�mu produkčn�ch kv�t, v cenov� politice i dalš�ch instrumentech tržn� organizace, a tedy i novelizaci nyn� přijat� �pravy. Nav�c cel� konkr�tn� podoba reformy ještě nen� �plně zn�ma. Samotn� skutečnost, že nař�zen�m Komise (ES) č. 1609/2005 došlo ke sn�žen� produkčn�ch kv�t, nem� ž�dn� vliv na projedn�vanou věc. Naopak, i přes toto sn�žen� je podle navrhovatelů zachov�n v rozporu s �stavou ČR a Listinou z�kladn�ch pr�v a svobod stanoven� pod�l producentů na produkčn� kv�tě. Původn� syst�m v�počtu kv�ty proto zůst�v� zachov�n tak� v nov� pr�vn� �pravě.

Navrhovatel� se domn�vaj�, že zastaven� ř�zen� a t�m faktick� schv�len� postupu vl�dy by bylo ryze formalistick�m př�stupem, kter� �stavn� soud u obecn�ch soudů vždy kritizoval. Proto pod�vaj� změnu původn�ho n�vrhu podle � 63 z�kona o �stavn�m soudu ve spojen� s � 95 o. s. ř. a navrhuj�, aby �stavn� zrušil ustanoven� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb., a to dnem vyhl�šen� n�lezu ve Sb�rce z�konů.

II.

Rekapitulace podstatn�ch č�st� vyj�dřen� �častn�ků, vedlejš�ch �častn�ků ř�zen� a dalš�ch důkazů

A) Vl�da Česk� republiky ve sv�m vyj�dřen� ze dne 24. 11. 2004 k původn�mu n�vrhu na zrušen� � 3 a � 16 nař�zen� č. 364/2004 Sb. předložila �stavn�mu soudu n�sleduj�c� argumentaci.

Cukrovarnick� průmysl v Česk� republice a tak� sektor pěstitelů cukrov� řepy se podle vl�dy po přistoupen� Česk� republiky k EU ř�d� v pln�m rozsahu pravidly společn� organizace trhů s cukrem, kter� jsou souč�st� Společn� zemědělsk� politiky EU. Pravidla a mechanismy společn� organizace trhu s cukrem byly stanoveny celou řadou nař�zen� vydan�ch Radou nebo Komis� ES. Nař�zen� Rady nebo Komise maj� podle čl. 249 Smlouvy o založen� ES př�mou z�vaznost ve všech sv�ch č�stech a jsou př�mo použiteln� v každ�m člensk�m st�tě EU. V r�mci př�pravy Česk� republiky na zapojen� se do Společn� zemědělsk� politiky EU v oblasti společn� organizace trhů v odvětv� cukru bylo podle vl�dy nutn� přistoupit k přijet� pr�vn�ch n�strojů, kter� umožnily, aby v okamžiku přistoupen� Česk� republiky k EU bylo možn� zabezpečit administraci opatřen� v oblasti společn� organizace trhů v odvětv� cukru, kterou prov�d� St�tn� zemědělsk� intervenčn� fond na z�kladě z�kona č. 256/2000 Sb., o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu a o změně někter�ch dalš�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů.

Pr�vn� r�mec prov�děn� opatřen� Společn� zemědělsk� politiky je tedy po přistoupen� Česk� republiky k EU d�n z�konem č. 256/2000 Sb., z�konem č. 258/1997 Sb., o zemědělstv�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, př�slušn�mi nař�zen�mi a rozhodnut�mi ES a nař�zen�m vl�dy č. 364/2004 Sb., o stanoven� někter�ch podm�nek prov�děn� opatřen� společn� organizace trhů v odvětv� cukru.

Z�kladn�m pr�vn�m n�strojem při stanovov�n� platn�ho syst�mu produkčn�ch kv�t do pr�vn�ho ř�du Česk� republiky se tedy stal z�kon č. 256/2000 Sb., kter� zmocnil vl�du, aby sv�m nař�zen�m stanovila produkčn� kv�ty a podm�nky syst�mu produkčn�ch kv�t, a při jejich stanoven� dodržela rozsah a časov� term�ny vypl�vaj�c� z časov�ho harmonogramu, stanoven�ho v jedn�n� o přistoupen� Česk� republiky k EU. Vl�da proto při zpracov�n� nař�zen� vych�zela jak z platn�ho �stavn�ho principu (čl. 78 �stavy), kter� ji opravňuje k proveden� z�kona a v jeho mez�ch vydat př�slušn� nař�zen�, tak i z konkr�tn�ho z�konn�ho zmocněn�, a postupovala v mez�ch dan�ch z�konem.

Ke konkr�tn�m v�tk�m navrhovatelů uvedla vl�da n�sleduj�c�. K n�mitk�m t�kaj�c�m se porušen� čl. 11 Listiny, kter� chr�n� vlastnictv�, vl�da odk�zala na n�lez �stavn�ho soudu ze dne 16. 10. 2001, publikovan� pod č. 410/2001 Sb., podle kter�ho kv�tn� syst�m představuje formu kontroly už�v�n� majetku, u n�ž je nutno bedlivě zvažovat jak existenci veřejn�ho z�jmu opravňuj�c�ho k uplatněn� usměrňuj�c�ch (kontroln�ch) opatřen�, tak i v�běr podrobn�ch pravidel pro (spravedlivou) rovnov�hu mezi obecn�m z�jmem společnosti a ochranou z�kladn�ch pr�v jednotlivce. Vl�da k tomu uvedla, že mezi takov� opatřen� patř� např�klad opatřen� k organizaci trhu s určit�mi komoditami, jako je stanoven� minim�ln�ch nebo maxim�ln�ch cen, nejrůznějš�ch kv�t v�robn�ch, dovozn�ch nebo v�vozn�ch apod. V př�padě napaden�ho nař�zen� je veřejn�m z�jmem, kter� legitimizuje st�t k zaveden� syst�mu produkčn�ch kv�t cukru, stabilizace trhu s cukrem a zajištěn� a udržen� v�roby cukrovky, to znamen� vytvořen� podm�nek pro to, aby každ� producent měl zajištěn odbyt a aby obdržel odpov�daj�c� minim�ln� cenu. Podle n�zoru vl�dy jsou pak prostředky použit� k dosažen� tohoto c�le a obsažen� v nař�zen� přiměřen�. Stanoven� podm�nek v napaden�m nař�zen�, kter� mus� žadatel o kv�tu a žadatel o rezervu splňovat, se op�r� o z�konn� zmocněn� obsažen� v � 12 odst. 3, resp. v � 11d odst. 10 z�kona č. 256/2000 Sb. Tyto podm�nky přitom dopadaj� stejně na všechny žadatele. Pokud žadateli podle vl�dy nen� stanovena kv�ta proto, že uveden� podm�nky nesplnil, v ž�dn�m př�padě nedoch�z� ke změně obsahu vlastnick�ho pr�va tohoto žadatele k jeho majetku - cukrovaru, jeho vlastnick� pr�vo m� st�le stejn� obsah jako vlastnick� pr�vo jin�ch žadatelů. Doch�z� pouze k tomu, že j�m vyroben� cukr je zat�žen odvodem podle � 13 odst. 7 z�kona č. 256/2000 Sb., což se však nikterak nedot�k� vlastnick�ho pr�va k cukrovaru a t�m sp�še ani k vyvlastněn�, kter� předpokl�d� nucen� omezen� vlastnick�ho pr�va. V t�to souvislosti pouk�zala vl�da opakovaně na n�lez �stavn�ho soudu publikovan� pod č. 410/2001 Sb., v němž �stavn� soud stanovil, že omezen� produkce v�robku sice představuje omezen� pr�va tento v�robek už�vat, avšak nepředstavuje vyvlastněn�, neboť vlastn�k může s t�mto v�robkem i nad�le nakl�dat. Nedoch�z� k převodu či přechodu vlastnick�ho pr�va na jinou osobu, v�robek se pouze regulac� st�v� obt�žně prodejn� nebo neprodejn�. N�rok na dosažen� určit� ceny na trhu však nen� souč�st� chr�něn�ho vlastnick�ho pr�va. S ohledem na to je proto vl�da přesvědčena, že k porušen� čl. 11 Listiny nedošlo.

Vl�da v t�to souvislosti pouk�zala na někter� dalš� n�lezy a usnesen� �stavn�ho soudu, kter� se ze širš�ho hlediska zab�valy �stavn� ochranou poskytovanou čl. 26 odst. 1 Listiny. Podle vl�dy vypl�v� např. z usnesen� �stavn�ho soudu sp. zn. III. �S 363/96 [Sb�rka n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu (d�le jen "Sb�rka rozhodnut�"), svazek 7, usn. č. 7], že pr�vo podnik�n� je nutno ch�pat pouze jako pr�vo v�běru, zda určit� činnost bude vykon�v�na jako samostatn� v�dělečn� činnost, nebo jako z�visl� činnost v pracovn�m poměru. Pr�vo svobodně se rozhodnout přitom neznamen�, že při t�to činnosti nen� subjekt nijak omezen, naopak sv� rozhodnut� může realizovat jen v hranic�ch dan�ch pr�vn�m ř�dem. Pr�va a svobody obsažen� v hlavě čtvrt� Listiny jako "Hospod�řsk�, soci�ln� a kulturn� pr�va" vyžaduj� ke sv� realizaci součinnost dalš�ch faktorů; nepůsob� bezprostředně jako z�kladn� pr�va uveden� v hlavě druh� Listiny. Zcela evidentn� je to podle vl�dy v ustanoven� čl. 26 odst. 2 Listiny, kde rozsah pr�va na svobodn� podnik�n� je řešen odkazem na z�konem stanoven� podm�nky a omezen�. Normativn� obsah čl. 26 odst. 1 Listiny je pak omezen čl. 41 odst. 1 Listiny, což znamen�, že tohoto ustanoven� se jako pr�va lze dovolat pouze v mez�ch z�konů, kter� tato ustanoven� prov�děj� (n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 35/95, Sb�rka rozhodnut�, svazek 5, n�lez č. 64; vyhl�šen pod č. 206/1996 Sb.). Z�konn� vymezen� těchto pr�v je provedeno pr�vě z�konem, na z�kladě kter�ho je vyd�no napaden� nař�zen�. Vl�da proto v důsledku shora uveden�ho nespatřuje v napaden�m nař�zen� ani rozpor s čl. 26 odst. 1 Listiny.

Vl�da rovněž odm�tla tvrzen� stěžovatelů, že v�robcům bez kv�ty je př�stup na trh zt�žen nebo dokonce zcela uzavřen. Podle vl�dy každ� subjekt maj�c� z�jem podnikat ve v�robě cukru m� možnost na trh vstoupit, a to buď prostřednictv�m ž�dosti o přidělen� kv�ty z rezervy nebo nabyt�m kv�ty od jin�ho producenta, kter� bude m�t z�jem v�robu ukončit. Jak vypl�v� z n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 39/01, publikovan�ho pod č. 499/2002 Sb., ani �stavn� poř�dek, ani mezin�rodn� smlouvy o lidsk�ch pr�vech a z�kladn�ch svobod�ch nezakazuj� z�konod�rci omezen� množstv� produkce, distribuce nebo spotřeby statků. Z�konod�rce proto sm� podle sv� �vahy zav�st cenovou nebo kvantitativn� regulaci produkce v určit�m odvětv� hospod�řstv�, vymezit či ovlivnit druh, počet subjektů v něm působ�c�ch či omezit smluvn� svobodu při uplatňov�n� produkce na trhu či při n�kupu surovin a v�robn�ch zař�zen�. Vl�da upozornila na to, že tvrzen� skupiny poslanců, že omezen� mohou b�t jen kvalifikačn�, označil v tomto n�lezu �stavn� soud za nepřiměřeně �zk� v�klad.

Vl�da d�le konstatovala, že napaden� nař�zen� zachov�v� kontinuitu s př�slušn�mi předpisy ES a se z�konem. Tato kontinuita zohledňuje způsob stanoven� produkčn�ch kv�t proveden� ještě před přistoupen�m ČR k EU v souladu s povinnost� jejich stanoven�, vypl�vaj�c� pro člensk� st�t z př�slušn�ch předpisů ES tak, aby již od poč�tku hospod�řsk�ho roku 2004/2005 (tj. od 1. 7. 2004) mohly b�t uplatňov�ny všechny mechanismy společn� organizace trhu v odvětv� cukru i v ČR. K argumentům navrhovatelů, t�kaj�c�m se kl�če k přidělen� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t jednotliv�m žadatelům, vl�da uvedla, že v obdob� listopad 2001 nebo ř�jen 2002 sice platila �prava rozdělen� produkčn�ch kv�t proveden� na z�kladě předchoz�ho nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb., avšak produkčn� kv�ty stanoven� tehdy jednotliv�m producentům cukru neměly ž�dn� z�sadn� vliv na objem v�roby producentů cukru v jejich cukrovarech v uveden�ch měs�c�ch. Krit�riem pro přidělen� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t žadatelům se na z�kladě nař�zen� vl�dy č. 97/2003 Sb., kter� nabylo �činnosti dne 9. 4. 2003, stala kapacita v�roby cukru každ�ho žadatele. V�choz�m r�mcem se přitom stalo obdob� jednoho měs�ce, buď listopadu 2001 nebo ř�jna 2002, neboť v měs�c�ch ř�jnu a listopadu každ�ho roku prob�h� ve všech cukrovarech podstatn� č�st v�robn� kampaně, přičemž objem v�roby v těchto dvou měs�c�ch nen� podm�něn celkovou pl�novanou v�robou, vypl�vaj�c� z přidělen� produkčn� kv�ty, n�brž požadavkem na maxim�ln� v�kon strojně technologick�ho zař�zen� každ�ho cukrovaru tak, aby producent cukru mohl realizovat kampaň v co nejkratš�m obdob� a t�m minimalizoval sv� ekonomick� n�klady.

Zm�něn� dvouměs�čn� obdob� bylo d�le rozděleno na dva měs�ce ve dvou různ�ch kalend�řn�ch roc�ch jednak s ohledem na to, aby někter� producent cukru nebyl poškozen př�padnou v�lukou nebo přerušen�m v�roby v jednom ze dvou alternativně zvolen�ch měs�ců. Z�kladem pro stanoven� kapacity v�roby cukru se pak stalo průměrn� množstv� vyroben� žadatelem za 24 hodin v j�m provozovan�m cukrovaru nebo cukrovarech tak, že se v�roba ve zvolen�m měs�ci vydělila př�slušn�m počtem dn�. Touto specifikac� na průměrn� denn� množstv� v�roby se mělo předej�t př�padům, kdyby někter� z producentů ve sledovan�m měs�ci přerušil v někter�ch dnech v�robu, což by se negativně projevilo na ukazateli v�roby za sledovan� měs�c. Popsan�m postupem se pak dospělo ke stanoven� kapacity v�roby cukru žadatele tak, aby se postupn�m způsobem stanovil maxim�ln� v�kon v�robn�ch zař�zen� jednotliv�ch žadatelů o kv�tu. Celkov� d�lka kampaně v př�slušn�m roce se tak stala s ohledem na v�še uveden� zcela bezpředmětn�.

K v�robě cukru z těžk� šť�vy, kter� prob�h� i řadu měs�ců po konci kampaně, vl�da uvedla, že tato v�roba těžk� šť�vy je podle �pravy obsažen� v nař�zen� Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. 6. 2001 o společn� organizaci trhů v odvětv� cukru, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, považov�na za v�robu cukru, takže v takov�ch př�padech je možn� již vykazovat v�robu cukru, ačkoliv byla vyrobena v průběhu kampaně pouze těžk� šť�va.

Vl�da d�le uvedla, že ze stanoven� krit�ri� pro určen� kv�ty je zřejm� snaha o stanoven� takov�ch objektivn�ch krit�ri�, kter� by vyhovovaly požadavkům z�kona a současně odr�žely re�ln� ekonomick� a technologick� r�mec pro jejich stanoven�. Skutečnost, že splněn� z�konn�ch požadavků na prvotn� přidělen� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t je velmi obt�žn�, dokazuj� podle vl�dy paradoxně sami navrhovatel�, když jako rozhodn� obdob� pro stanoven� kl�če k rozdělen� kv�t navrhuj� obdob�, ve kter�m ještě nebyla upravena regulace trhu s cukrem. Aplikac� tohoto n�vrhu by však nebylo možn� přidělit kv�ty těm žadatelům, kteř� v t� době cukr nevyr�běli. Tot�ž plat� o cukrovarech, kter� tito nov� v�robci cukru znovu zprovoznili, ačkoliv před t�m je vlastnily jin� společnosti.

Toto tvrzen� podle vl�dy potvrdil tak� �stavn� soud, kter� např. v př�padu ml�čn�ch kv�t v n�lezu publikovan�m pod č. 410/2001 Sb. judikoval, že "...jist� znev�hodněn� potenci�ln�ch budouc�ch producentů je přirozenou a neodstranitelnou vlastnost� vešker�ch omezen� množstv� produkce a nemůže v něm b�t spatřov�no porušen� �stavně zaručen�ho principu rovnosti, neboť - což již bylo řečeno - rovnost v modern�ch �stavn�ch syst�mech nelze ch�pat jako kategorii absolutn�, n�brž relativn�...".

Vl�da v z�věru sv�ho vyj�dřen� proto konstatovala, že n�vrh shledala nedůvodn�m, a to s ohledem na z�vazek Česk� republiky vůči EU vybudovat v Česk� republice v intenc�ch pravidel Společn� zemědělsk� politiky EU funguj�c� a efektivn� syst�m produkčn�ch kv�t. Jak vl�da uvedla, v př�padě zrušen� př�slušn�ch ustanoven� napaden�ho nař�zen� by se Česk� republika stala zem�, kter� by v r�mci tržn� organizace neměla na cukr přiděleny produkčn� kv�ty jednotliv�m podnikům, což by bylo v r�mci EU zcela neobvykl�, a tato skutečnost by podle vl�dy přinesla ČR nevyč�sliteln� a neodhadnuteln� n�sledky s dopady na všechny pěstitele cukrovky a v�robce cukru. Vl�da proto navrhla, aby �stavn� soud n�vrh jako takov� zam�tl.

B) �stavn� soud d�le podle � 69 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu zaslal n�vrh veřejn�mu ochr�nci pr�v s t�m, aby v z�konn� lhůtě sdělil, zda vstupuje do ř�zen� jako vedlejš� �častn�k. Veřejn� ochr�nce pr�v př�pisem ze dne 23. 11. 2004 projevil vůli do ř�zen� vstoupit a současně �stavn�mu soudu poskytl k n�vrhu sv� vyj�dřen�. V něm uvedl, že veřejn� ochr�nce pr�v vstoupil již v roce 2002 do ř�zen� o n�vrhu na zrušen� č�sti z�kona č. 256/2000 Sb. a na zrušen� č�sti nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. veden�ho pod sp. zn. Pl. �S 39/01. Učinil tak předevš�m s ohledem na to, že se na něj obr�tily soukrom� osoby se ž�dostmi, aby podpořil jejich snahu o zrušen� těchto pr�vn�ch předpisů. Veřejn� ochr�nce pr�v takto vstoupil tak� do ř�zen� o n�vrhu na zrušen� nař�zen� vl�dy č. 114/2001 v tehdy platn�m zněn�, veden�ho �stavn�m soudem pod sp. zn. Pl. �S 48/03, kter� �stavn� soud po odpadnut� důvodu zastavil. V obou př�padech veřejn� ochr�nce pr�v poukazoval na fakt, že aplikac� tehdy platn� z�konn� �pravy doch�zelo k porušov�n� z�sady rovn�ho př�stupu a požadavku objektivn�ho způsobu v�počtu cukern�ch kv�t. Doch�zelo tak, zjednodušeně řečeno, k vytv�řen� nerovnosti mezi v�robci cukru navz�jem. K nyn� podan�mu n�vrhu veřejn� ochr�nce pr�v uvedl, že obě napaden� ustanoven� maj� z�klad v nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb., kter� bylo již dvakr�t napadeno n�vrhy na zrušen� u �stavn�ho soudu. Proto se veřejn� ochr�nce pr�v ztotožnil s n�zorem navrhovatelů, že požadavek rovn�ho př�stupu a objektivn�ho způsobu v�počtu nen� d�n, jelikož nov� nař�zen� č. 364/2004 Sb. odkazuje na již neplatn� nař�zen� č. 114/2001 Sb., kter� rovnost a objektivitu nezaručovalo. Podle veřejn�ho ochr�nce pr�v vl�da vyd�n�m nov�ho nař�zen� opět překročila meze stanoven� j� v čl. 78 �stavy.

C) �stavn� soud si pak dne 31. 3. 2005 vyž�dal k proveden� důkazu od St�tn�ho zemědělsk�ho intervenčn�ho fondu srovn�vac� informace o tom, jak� kl�č k přidělen� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t cukru užily a už�vaj� ostatn� člensk� st�ty EU. St�tn� zemědělsk� intervenčn� fond �stavn�mu soudu sdělil, že produkčn� kv�ty byly poprv� zavedeny a rozděleny mezi podniky v člensk�ch st�tech tehdejš�ho EHS na z�kladě nař�zen� EHS č. 1009/1967 o společn� organizaci trhu s cukrem. Podle čl. 23 nař�zen� určila člensk� země z�kladn� kv�tu podniku tak, že zjistila pod�l dotyčn�ho podniku na celkov� průměrn� ročn� produkci cukru t�to země v hospod�řsk�ch letech 1961/1962 až 1965/1966, tedy v průběhu obdob� 5 let. Stejn� postup byl realizov�n v př�padě přistoupivš�ch st�tů v 70. letech, tedy v př�padě D�nska, Irska a Spojen�ho kr�lovstv� Velk� Brit�nie a Severn�ho Irska, u nichž bylo rozhoduj�c�m obdob�m obdob� let 1965/1966 až 1969/1970.

Nař�zen�m rady (EHS) č. 1785/1981 o společn� organizaci trhů v odvětv� cukru bylo zavedeno členěn� kv�ty každ�ho podniku na kv�tu A a kv�tu B, přičemž určuj�c�m obdob�m byla produkce v hospod�řsk�ch letech 1975/1976 až 1979/1980.

Na z�kladě Smlouvy o přistoupen� Španělska a Portugalska k ES z roku 1985 byly přiděleny kv�ty A a B tak� podnikům na �zem� těchto st�tů, a to podle množstv� produkce během roku 1985; přesn� krit�rium podle informac� St�tn�ho zemědělsk�ho intervenčn�ho fondu však stanoveno nebylo. Na z�kladě Smlouvy o přistoupen� Šv�dska, Finska a Rakouska k ES byly přiděleny kv�ty i v těchto zem�ch, a to podle produkce v roce 1994. Konkr�tn� krit�ria byla ponech�na na dotyčn�ch zem�ch.

Pokud jde o st�ty z posledn� vlny přistoupen�, jak na Slovensku, tak v Polsku a v Maďarsku bylo podle neověřen�ch informac�, kter�mi St�tn� zemědělsk� intervenčn� fond disponuje, zvoleno jako rozhoduj�c� obdob� hospod�řsk�ch let 1994/95 až 1998/99, tedy vždy obdob� 5 po sobě jdouc�ch hospod�řsk�ch let.

D) �stavn� soud si d�le dne 2. 1. 2006 vyž�dal informaci St�tn�ho zemědělsk�ho intervenčn�ho fondu o tom, zda bylo na �zem� Česk� republiky aplikov�no nař�zen� Komise (ES) č. 1609/2005. Ze sdělen� Fondu vyplynulo, že Fond splnil povinnost vypl�vaj�c� z čl. 1 odst. 3 nař�zen� a přede dnem 1. 11. 2005 stanovil každ�mu z producentů drž�c�ch kv�tu A a kv�tu B jej� sn�žen�.

E) Dne 4. 1. 2006 obdržel �stavn� soud reakci vl�dy na pod�n�, kter�m navrhovatel� navrhli připuštěn� změny původn�ho n�vrhu na n�vrh na zrušen� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb. Ve sv�m vyj�dřen� vl�da uvedla, že v�sledky dosavadn�ho ř�zen� nemohou b�t podkladem pro ř�zen� o změněn�m n�vrhu, neboť obě nař�zen� se odlišuj� (� 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb. m� odlišnou dikci i �čel než původn� � 3 nař�zen� č. 364/2004 Sb.). Tvrzen�, že se vl�da opakovaně vyh�b� jedn�n� a v�roku �stavn�ho soudu se nezakl�d� na pravdě, neboť legislativn� proces prob�hal nez�visle na ř�zen� před �stavn�m soudem; ž�dost o projedn�n� n�vrhu nař�zen� ve zkr�cen�m legislativn�m procesu byla odesl�na již 1. 11. 2005, tedy před t�m, než byla vl�da dot�z�na, zda souhlas� s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n�. Důvodem přijet� nov�ho nař�zen� byla nutnost přizpůsobit vnitrost�tn� �pravu nař�zen� Komise (ES) č. 1609/2005 a současně vnitrost�tn� �pravu připravit na nov� cukern� poř�dek, kter� bude přijat na komunit�rn� �rovni. S ohledem na rozsah těchto změn pak byla zvolena cesta vyd�n� nov�ho předpisu nam�sto novelizace st�vaj�c�ho. Vl�da proto navrhla, aby �stavn� soud nepřipustil změnu n�vrhu a ř�zen� zastavil.

F) Dne 12. 1. 2006 doručila vl�da �stavn�mu soudu podklady t�kaj�c� se procesu přij�m�n� nař�zen� č. 548/2005 Sb. tedy n�vrh nař�zen� a jeho odůvodněn�, vypoř�d�n� připom�nek př�slušn�ch připom�nkov�ch m�st (Ministerstvo financ�, Ministerstvo zahraničn�ch věc�, Ministerstvo průmyslu a obchodu, �řad vl�dy, Gener�ln� ředitelstv� cel), ž�dost ministra zemědělstv� o projedn�n� n�vrhu ve zkr�cen�m připom�nkov�m ř�zen� ze dne 1. 11. 2005, povolen� ministra a předsedy Legislativn� rady vl�dy projednat n�vrh ve zkr�cen�m ř�zen� ze dne 3. 11. 2005, stanovisko předsedy Legislativn� rady vl�dy k n�vrhu nař�zen� ze dne 16. 12. 2005 a vyj�dřen� Odboru kompatibility �řadu vl�dy k n�vrhu nař�zen�.

D�le vl�da �stavn�mu soudu sdělila, že nesouhlasem s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n� realizovala sv� pr�vo, neboť ř�zen� přikl�dala mimoř�dn� v�znam. V t� době sice již prob�hal legislativn� proces, nebylo však jasn�, zda bude nař�zen� přijato a kdy nabude �činnosti. Proto vl�da tuto skutečnost �stavn�mu soudu nesdělila a učinila tak až v okamžiku, kdy bylo nař�zen� publikov�no ve Sb�rce z�konů.

G) Dne 19. 1. 2006 bylo �stavn�mu soudu doručeno doplněn� k vyj�dřen� vl�dy k n�vrhu na připuštěn� změny n�vrhu ze dne 3. 1. 2006, ve kter�m vl�da navrhla pro př�pad, že by byla změna n�vrhu připuštěna, aby �stavn� soud n�vrh na zrušen� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb. zam�tl. V tomto pod�n� vl�da shrnula, pokud jde o samotnou podstatu stanoven� kl�če k v�počtu produkčn�ch kv�t, argumenty uveden� již v původn�m vyj�dřen� k původn�mu n�vrhu.

H) Dne 20. 1. 2006 doručil �stavn�mu soudu sv� vyj�dřen� k n�vrhu na připuštěn� změny n�vrhu a zrušen� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb. tak� vedlejš� �častn�k, veřejn� ochr�nce pr�v. Ten uvedl, že je třeba nejprve zkoumat, zda lze v�sledky dosavadn�ho ř�zen� využ�t pro ř�zen� o změněn�m n�vrhu. Obě nař�zen� podle něj nejsou obsahově zcela totožn�, avšak je třeba připustit, že v ot�zce přidělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t přeb�r� � 3 v z�sadě kv�ty stanoven� v předchoz�m nař�zen�, pouze je snižuje při zachov�n� vz�jemn�ho poměru. K samotn�mu meritu pak veřejn� ochr�nce pr�v poznamenal, že �stavn� soud sv�m předchoz�m n�lezem sp. zn. Pl. �S 39/01 postavil vl�du do nelehk� situace. Časov� odstup od okamžiku, kdy začal b�t trh s cukrem regulov�n, byl již natolik velk�, že vl�da mohla jen velmi těžko použ�t jako v�choz� hodnotu objem v�roby jednotliv�ch producentů před poč�tkem regulace. Přesto je veřejn� ochr�nce přesvědčen, že vl�da měla a mohla vyvinout �sil� k nalezen� takov�ho mechanismu, kter� by dř�ve vzniklou nerovnost buď zcela odstranil, nebo alespoň zm�rnil. Vl�da však nepředložila ž�dn� v�čet modelů řešen�, kter� snad zvažovala a z nejrůznějš�ch důvodů zavrhla.

Veřejn� ochr�nce pr�v proto alternativně navrhl, buď aby �stavn� soud ř�zen� zastavil a vysvětlil důvody, kter� jej k tomu vedly, nebo pokud připust� změnu n�vrhu a změněn�mu n�vrhu vyhov�, aby současně posunul datum �činnosti n�lezu o lhůtu 6 měs�ců ode dne jeho vyhl�šen�.

I) Konečně dne 8. 2. 2006 obdržel �stavn� soud dopis St�tn�ho zemědělsk�ho intervenčn�ho fondu, v němž �stavn� soud sezn�mil se sv�mi postoji k n�vrhu. Př�padn� radik�ln� z�sah �stavn�ho soudu do soustavy produkčn�ch kv�t cukru by podle Fondu představoval krok k takov�mu pojet� vnitrost�tně garantovan�ch z�kladn�ch pr�v, kter� by neobst�lo z pohledu pr�va ES. D�le St�tn� zemědělsk� intervenčn� fond naznačil možn� sc�n�ře v�voje, kter� by nastal po zrušuj�c�m n�lezu �stavn�ho soudu (vyroben� cukr by nemohl b�t považov�n za cukr kategorie A a B a byl by cukrem C, kter� by producenti museli vyv�žet mimo �zem� EU, nastal by kolaps trhu, byl by zpochybněn proces v�běru finančn�ch d�vek z v�roby cukru A a B od producentů cukru v Česk� republice odv�děn�ch do rozpočtu EU, ztr�ta kv�t by znamenala ztr�tu trhů atd.).

III.

Průběh �stn�ho jedn�n�

Na �stn�m jedn�n� dne 8. 3. 2006 odk�zal pr�vn� z�stupce navrhovatelů na obsahy všech n�vrhů a shrnul podstatn� argumenty. Navrhovatelům nejde o to, aby byla zrušena regulace jako takov�, ale pouze aby došlo ke změně způsobu regulace. Podstatn� je přitom v�běr rozhodn�ho obdob� pro stanoven� individu�ln� kv�ty, kter� ve všech dř�vějš�ch nař�zen�ch bylo obdob�m, kter� �stavn� soud v předchoz�m n�lezu označil za proti�stavn�. V�běr rozhodn�ho obdob� v kl�či byl arbitr�rn�, neboť i z komparativn�ho přehledu vypl�v�, že lze zvolit delš� obdob�. Pr�vn� z�stupce navrhovatelů sice připustil, že nelze dos�hnout absolutn� rovnosti mezi producenty, ale v r�mci snahy o maxim�ln� přibl�žen� se rovn�mu postaven� mezi producenty by bylo lze zvolit jin� způsob rozdělen� kv�t.

Jeden z navrhovatelů, poslanec Miloslav Kučera, pak doplnil, že existuj� dvě varianty regulace trhu s cukrem: st�t buď může omezovat př�mo pěstitele cukrovky, nebo, jak učinila vl�da, producenty cukru. Podle něj by byl syst�m regulace množstv� vypěstovan� cukrov� řepy př�mo u pěstitelů spravedlivějš� než zaveden� syst�m. Syst�m kv�tov�n� v Česk� republice pak podle něj nelze srovn�vat se syst�my v ostatn�ch člensk�ch zem�ch EU, kde jsou cukrovary př�mo ve vlastnictv� pěstitelů.

Z�stupce vl�dy rovněž odk�zal na vyj�dřen� vl�dy, v nichž vl�da jasně stanovila, proč považuje zvolen� způsob za spravedliv�. Způsoby v�počtu individu�ln� kv�ty byly podle něj v minulosti zvoleny různě, vždy však byly zpochybněny a lze oček�vat, že i v př�padě, kdy by vl�da v budoucnu zvolila jin� kl�č, opět by i on byl napaden. Podle z�stupce vl�dy nelze nal�zt absolutně spravedliv� způsob v�počtu, př�padn� znev�hodněn� jednoho producenta nelze posuzovat jako nerovn� postaven� všech producentů. Proto vl�da trv� na tom, že podan� n�vrh je neodůvodněn�.

Veřejn� ochr�nce pr�v uvedl, že jako vedlejš� �častn�k může zast�vat poněkud obecnějš� postoje. Proto sice odk�zal na sv� dř�vějš� vyj�dřen�, ovšem s t�m, že v mezidob� se jeho postoje poněkud relativizovaly. Uvedl, že si položil ot�zku, komu tento proces prosp�v�. V konečn�m důsledku nejde o kv�ty stanoven� jednotliv�m producentům, n�brž o to, kolik kdo dostane n�hrad za to, že nebude produkovat cukr. Dopad pr�vn� �pravy nen� jen na v�robce cukru, ale i na pěstitele. Proto trv� na tom, aby �stavn� soud, pokud pr�vn� �pravu zruš�, odložil vykonatelnost n�lezu.

K dotazu soudce zpravodaje �častn�ci ř�zen� konečně shodně uvedli, že je již zn�ma i n�rodn� kv�ta pro hospod�řsk� rok 2006/2007.

IV.

Aktivn� legitimace navrhovatele, př�pustnost n�vrhu

�stavn� soud nejprve zkoumal, zda je splněna podm�nka aktivn� legitimace navrhovatelů, zda je n�vrh př�pustn� a zda zde nejsou důvody zastaven� ř�zen�. Přitom konstatoval, že n�vrh byl pod�n opr�vněn�m subjektem v souladu s � 64 odst. 2 p�sm. b) z�kona o �stavn�m soudu, tedy skupinou 35 poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky.

V souvislosti s posouzen�m př�pustnosti n�vrhu a podm�nek pro zastaven� ř�zen� byl �stavn� soud konfrontov�n se situac�, kdy vl�da v průběhu ř�zen� o původn�m n�vrhu a těsně přede dnem �stn�ho jedn�n� napadenou pr�vn� �pravu zrušila a přijala pr�vn� �pravu novou, na což navrhovatel� reagovali n�vrhem na připuštěn� změny původn�ho n�vrhu. �stavn� soud proto pot�, co se sezn�mil s argumenty �častn�ků a vedlejš�ho �častn�ka ř�zen� stran připuštěn� změny n�vrhu, rozhodl usnesen�m ze dne 14. 2. 2006 tak, že změnu n�vrhu připustil.

�stavn� soud byl již v minulosti před obdobnou situaci postaven v ř�zen� sp. zn. Pl. �S 8/02 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 28, n�lez č. 142; vyhl�šen pod č. 528/2002 Sb.), kdy Ministerstvo financ� v průběhu ř�zen� zrušilo napadenou �pravu regulace n�jemn�ho a přijalo form�lně novou �pravu, obsahově shodnou, či v ř�zen� sp. zn. Pl. �S 49/03 (n�lez byl vyhl�šen pod č. 227/2005 Sb. a bude uveřejněn ve svazku 37 Sb�rky rozhodnut�), kdy zastupitelstvo obce Jindřichovice pod Smrkem rovněž v průběhu ř�zen� před �stavn�m soudem zrušilo napadenou obecně z�vaznou vyhl�šku a přijalo vyhl�šku obsahově totožnou. �stavn� soud v obou těchto př�padech změnu n�vrhu připustil.

V nyn� projedn�van�m př�padě �stavn� soud shledal důvody pro stejn� postup, neboť vl�da v průběhu ř�zen� o původn�m n�vrhu napadenou pr�vn� �pravu form�lně zrušila a přijala novou pr�vn� �pravu, materi�lně obdobnou �pravě předchoz�. Vl�da tak nav�c učinila pot�, co nesouhlasila s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n�, a to těsně před term�nem nař�zen�ho �stn�ho jedn�n�. Vl�da přitom v době, kdy byl n�vrh nař�zen� připravov�n, o tom �stavn� soud nezpravila, ačkoliv si musela b�t vědoma toho, že přijet�m nař�zen� bude v�razně dotčeno i ř�zen� před �stavn�m soudem. Několik dn� před �stn�m jedn�n�m pak z�stupce vl�dy pouze �stavn� soud informoval o přijet� nov� pr�vn� �pravy s t�m, že se nehodl� �stn�ho jedn�n� �častnit, neboť oček�v� zastaven� ř�zen�.

Pokud by �stavn� soud akceptoval takov� postup vl�dy a ř�zen� zastavil, jak vl�da předpokl�dala, znamenalo by to za dan� situace popřen� �čelu a smyslu abstraktn� kontroly norem. Dan�m postupem, jenž vl�da zvolila, by mohl b�t �stavn� soud kdykoliv v budoucnu stejn�m způsobem vyloučen z možnosti jakoukoliv napadenou pr�vn� �pravu přezkoumat. Jinak řečeno, zastaven� ř�zen� by znamenalo nepř�pustn� precedens pro postup st�tn�ch org�nů v budoucnu. T�m by byla př�mo zmařena �stavod�rcem zam�šlen� funkce specializovan� a koncentrovan� abstraktn� kontroly norem. Takov� postup by ve sv�m důsledku celkově oslabil ochranu �stavnosti v Česk� republice a tak i princip materi�ln�ho pr�vn�ho st�tu.

Obsahov� totožnost ustanoven� � 3 nař�zen� č. 364/2004 Sb. a � 3 nař�zen� č. 548/2004 Sb. je přitom podle �stavn�ho soudu d�na meritem vlastn�ho �stavn�ho přezkumu, j�mž je ot�zka �stavn� konformity stanoven�ho způsobu v�počtu individu�ln�ch produkčn�ch kv�t. Ačkoliv lze tedy souhlasit s vl�dou v tom, že dikce obou ustanoven� je odlišn�, co do materie obě ustanoven� v sobě implicitně uchov�vaj� původn� kl�č v�počtu individu�ln�ch produkčn�ch kv�t, což bylo hlavn�m předmětem pro �stavněpr�vn� přezkum jak v n�vrhu původn�m, tak ve změněn�m n�vrhu. V�sledky dosavadn�ho ř�zen�, t�kaj�c�ho se přezkumu � 3 a � 16 nař�zen� č. 364/2004 Sb., lze proto v tomto směru použ�t i pro ř�zen� o změněn�m n�vrhu na zrušen� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb.

S ohledem na tyto skutečnosti �stavn� soud podle � 63 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu ve spojen� s � 95 odst. 1 občansk�ho soudn�ho ř�du n�vrhu na připuštěn� změny n�vrhu vyhověl.

Ve vztahu k n�vrhu na zrušen� � 3 a � 16 nař�zen� č. 364/2004 Sb. �stavn� soud ř�zen� zastavil podle ustanoven� � 67 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu a pokračoval v ř�zen� o n�vrhu na zrušen� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb.

N�vrh na zrušen� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb. je pak n�vrhem př�pustn�m, neboť byl �stavn�mu soudu doručen pot�, co bylo nař�zen� č. 548/2005 Sb. publikov�no ve Sb�rce z�konů (� 66 z�kona o �stavn�m soudu a contrario).

V.

Dikce napaden�ch ustanoven�

Původn�m n�vrhem napaden� ustanoven� nař�zen� vl�dy č. 364/2004 Sb., o stanoven� někter�ch podm�nek prov�děn� opatřen� společn� organizace trhů v odvětv� cukru, znělo:

"� 3

Kv�ta

(1) Produkčn� kv�ta cukru³⁾ stanoven� v�robci cukru (d�le jen "držitel kv�ty") St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondem (d�le jen "Fond") od 1. z�ř� 2003 v členěn� na cukrovary provozovan� držitelem kv�ty, popř�padě produkčn� kv�ta cukru³⁾ sn�žen� držiteli kv�ty Fondem, podle dosavadn�ho pr�vn�ho předpisu⁴⁾ se považuje za součet kv�ty A⁵⁾ a kv�ty B⁵⁾ podle předpisů Evropsk�ch společenstv�¹⁾.

(2) Kv�ta A⁵⁾ držitele kv�ty čin� 97 % kv�ty, stanoven� Fondem držiteli kv�ty podle dosavadn�ho pr�vn�ho předpisu⁴⁾. Kv�ta B⁵⁾ držitele kv�ty čin� 3 % kv�ty, stanoven� Fondem držiteli kv�ty podle dosavadn�ho pr�vn�ho předpisu⁴⁾.

(3) Fond do 30 dnů po dni nabyt� �činnosti tohoto nař�zen� ozn�m� držiteli kv�ty podle odstavců 1 a 2 v�ši kv�ty A⁵⁾ a v�ši kv�ty B⁵⁾ pro obdob� stanoven� předpisem Evropsk�ch společenstv�⁶⁾, v členěn� podle jednotliv�ch cukrovarů držitele kv�ty."

1) Nař�zen� Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společn� organizaci trhů v odvětv� cukru, ve zněn� nař�zen� Komise (ES) č. 680/2002 ze dne 19. dubna 2002, nař�zen� Komise (ES) č. 2196/2003 ze dne 16. prosince 2003, nař�zen� Komise (ES) č. 39/2004 ze dne 9. ledna 2004 a Aktu o podm�nk�ch přistoupen� Česk� republiky, Estonsk� republiky, Kypersk� republiky, Lotyšsk� republiky, Litevsk� republiky, Maďarsk� republiky, Republiky Malta, Polsk� republiky, Republiky Slovinsko a Slovensk� republiky a o �prav�ch smluv, na nichž je založena Evropsk� unie.

Nař�zen� Komise (EHS) č. 1043/1967 ze dne 22. prosince 1967 o prov�děc�ch pravidlech pro stanoven� kv�t v odvětv� cukru, ve zněn� nař�zen� Komise (EHS) č. 1431/1968.

Nař�zen� Komise (EHS) č. 1265/1969 ze dne 1. července 1969 o metod�ch pro stanoven� jakosti cukru, kter� nakupuj� intervenčn� agentury.

Nař�zen� Komise (EHS) č. 100/1972 ze dne 14. ledna 1972, kter�m se stanov� prov�děc� pravidla pro denaturaci cukru určen�ho ke krmen� zv�řat, ve zněn� nař�zen� Komise (EHS) č. 2351/1972, nař�zen� Komise (EHS) č. 2847/1972, nař�zen� Komise (EHS) č. 3475/1980, nař�zen� Komise (EHS) č. 3819/1985 a nař�zen� Komise (ES) č. 260/1996.

Rozhodnut� Rady (EHS) č. 583/1974 ze dne 20. listopadu 1974 o sledov�n� pohybů cukru.

Nař�zen� Komise (EHS) č. 1516/1974 ze dne 18. června 1974 o dohledu člensk�ch st�tů nad smlouvami uzavřen�mi mezi v�robci cukru a producenty cukrov� řepy.

Nař�zen� Komise (EHS) č. 825/1975 ze dne 25. března 1975, kter�m se stanov� zvl�štn� prov�děc� pravidla k režimu v�vozn�ch d�vek v odvětv� cukru, ve zněn� nař�zen� Komise (EHS) č. 1714/1988 a nař�zen� Komise (ES) č. 1148/1998.

Nař�zen� Komise (EHS) č. 797/1980 ze dne 31. března 1980 o �pravě v�vozn�ch d�vek a n�hrad stanoven�ch předem v odvětv� cukru, ve zněn� nař�zen� Komise (EHS) č. 1698/1980.

Nař�zen� Komise (EHS) č. 2670/1981 ze dne 14. z�ř� 1981, kter�m se stanov� prov�děc� pravidla pro v�robu cukru nad r�mec kv�ty, ve zněn� nař�zen� Komise (EHS) č. 1760/1984, nař�zen� Komise (EHS) č. 2561/1985, nař�zen� Komise (EHS) č. 1714/1988, nař�zen� Komise (EHS) č. 3892/1988, nař�zen� Komise (EHS) č. 56/1991, nař�zen� Komise (EHS) č. 3559/1991, nař�zen� Komise (EHS) č. 2177/1992, nař�zen� Komise (ES) č. 158/1996, nař�zen� Komise (ES) č. 1148/1998 a nař�zen� Komise (ES) č. 95/2002.

Nař�zen� Komise (EHS) č. 65/1982 ze dne 13. ledna 1982, kter�m se stanov� prov�děc� pravidla pro převod cukru do n�sleduj�c�ho hospod�řsk�ho roku, ve zněn� nař�zen� Komise (EHS) č. 948/1982, nař�zen� Komise (EHS) č. 1708/1984, nař�zen� Komise (ES) č. 260/1996 a nař�zen� Komise (ES) č. 2223/2000.

Nař�zen� Komise (EHS) č. 1713/1993 ze dne 30. června 1993, kter�m se stanov� zvl�štn� prov�děc� pravidla pro použ�v�n� zemědělsk�ho přepoč�tac�ho koeficientu v odvětv� cukru, ve zněn� nař�zen� Komise (EHS) č. 2627/1993, nař�zen� Komise (ES) č. 2926/1994, nař�zen� Komise (ES) č. 59/1997 a nař�zen� Komise (ES) č. 624/1999.

Nař�zen� Komise (ES) č. 1464/1995 ze dne 27. června 1995 o podrobn�ch pravidlech pro aplikaci syst�mu dovozn�ch a v�vozn�ch licenc� v odvětv� cukru, ve zněn� nař�zen� Komise (ES) č. 2136/1995, nař�zen� Komise (ES) č. 1507/1996, nař�zen� Komise (ES) č. 1141/1998, nař�zen� Komise (ES) č. 1148/1998, nař�zen� Komise (ES) č. 2513/2001, nař�zen� Komise (ES) č. 995/2002 a nař�zen� Komise (ES) č. 1159/2003.

Nař�zen� Komise (ES) č. 2135/1995 ze dne 7. z�ř� 1995, kter�m se stanov� prov�děc� pravidla pro poskytov�n� v�vozn�ch n�hrad v odvětv� cukru, ve zněn� nař�zen� Komise (ES) č. 1729/1997, nař�zen� Komise (ES) č. 1574/1998, nař�zen� Komise (ES) č. 1489/1999 a nař�zen� Komise (ES) č. 1531/2000.

Nař�zen� Komise (ES) č. 2315/1995 ze dne 29. z�ř� 1995, kter�m se stanov� prov�děc� pravidla pro v�vozn� n�hrady pro někter� cukry, na něž se vztahuje společn� organizace trhů v odvětv� cukru, použ�van� v někter�ch produktech zpracovan�ch z ovoce a zeleniny.

Nař�zen� Komise (ES) č. 779/1996 ze dne 29. dubna 1996 ustanovuj�c� podrobn� pravidla pro aplikaci nař�zen� Komise (EHS) č. 1785/1981 v souvislosti s před�v�n�m informac� v sektoru cukru, ve zněn� nař�zen� Komise (ES) č. 995/2002, nař�zen� Komise (ES) č. 1140/2003 a nař�zen� Komise (ES) č. 1159/2003.

Nař�zen� Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kter�m se stanovuj� společn� podrobn� pravidla pro použ�v�n� syst�mu v�vozn�ch n�hrad na zemědělsk� v�robky, ve zněn� nař�zen� Komise (ES) č. 1557/2000, nař�zen� Komise (ES) č. 90/2001, nař�zen� Komise (ES) č. 2299/2001, nař�zen� Komise (ES) č. 1253/2002, nař�zen� Komise (ES) č. 444/2003 a nař�zen� Komise (ES) č. 2010/2003.

Nař�zen� Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000, kter�m se stanov� společn� prov�děc� pravidla k režimu dovozn�ch a v�vozn�ch licenc� a osvědčen� o stanoven� n�hrady předem pro zemědělsk� v�robky, ve zněn� nař�zen� Komise (ES) č. 2299/2001 a nař�zen� Komise (ES) č. 325/2003.

Nař�zen� Komise (ES) č. 1520/2000 ze dne 13. července 2000, kter�m se stanov� podrobnějš� pravidla syst�mu poskytov�n� v�vozn�ch n�hrad a krit�ria pro stanoven� v�še těchto n�hrad pro někter� zemědělsk� produkty vyv�žen� ve formě zbož� neuveden�ho v př�loze č. I Smlouvy, ve zněn� nař�zen� Komise (ES) č. 2390/2000, nař�zen� Komise (ES) č. 1563/2001, nař�zen� Komise (ES) č. 595/2002, nař�zen� Komise (ES) č. 1052/2002 a nař�zen� Komise (ES) č. 740/2003.

Nař�zen� Komise (ES) č. 1261/2001 ze dne 27. června 2001, kter�m se stanov� prov�děc� pravidla k nař�zen� Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o smlouvy o dod�vk�ch cukrov� řepy a o cenov� přir�žky a sr�žky použiteln� pro cukrovou řepu.

Nař�zen� Komise (ES) č. 1262/2001 ze dne 27. června 2001, kter�m se stanov� prov�děc� pravidla k nař�zen� Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o n�kup a prodej cukru intervenčn�mi agenturami.

Nař�zen� Komise (ES) č. 1265/2001 ze dne 27. června 2001 o prov�děc�ch pravidlech k nař�zen� Rady (ES) č. 1260/2001 ohledně poskytov�n� v�robn� n�hrady na někter� produkty z cukru použ�van� v chemick�m průmyslu.

Nař�zen� Komise (ES) č. 1646/2001 ze dne 13. srpna 2001, kter�m se stanov� podrobn� prov�děc� pravidla pro poskytov�n� podpory na přizpůsoben� určen� rafin�ri�m zpracov�vaj�c�m preferenčn� surov� cukr a kter�m se upravuje podpora na přizpůsoben� a doplňkov� z�kladn� podpora pro rafin�rie, ve zněn� nař�zen� Komise (ES) č. 1164/2002.

Nař�zen� Komise (ES) č. 314/2002 ze dne 20. �nora 2002, kter�m se stanov� prov�děc� pravidla pro režim kv�t v odvětv� cukru, ve zněn� nař�zen� Komise (ES) č. 1140/2003 a nař�zen� Komise (ES) č. 38/2004.

Nař�zen� Komise (ES) č. 192/2002 ze dne 31. ledna 2002, kter�m se stanov� prov�děc� pravidla pro vyd�v�n� dovozn�ch licenc� pro cukr a směsi cukru a kakaa s kumulac� původu z AKT/ZZ� a ES/ZZ�.

Nař�zen� Komise (ES) č. 1159/2003 ze dne 30. června 2003, kter�m se stanov� prov�děc� pravidla aplikovan� pro hospod�řsk� roky 2003/2004, 2004/2005 a 2005/2006 na dovoz třtinov�ho cukru v r�mci kv�t a preferenčn�ch dohod a měn�c� nař�zen� Komise (ES) č. 1464/1995 a nař�zen� Komise (ES) č. 779/1996.

3) � 2 p�sm. d) z�kona č. 256/2000 Sb. , o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu a o změně někter�ch dalš�ch z�konů (z�kon o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu), ve zněn� z�kona č. 128/2003 Sb.

4) � 5 a n�sl. nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb., o stanoven� produkčn�ch kv�t cukru na kv�tov� roky 2001/2002 až 2004/2005, ve zněn� nař�zen� vl�dy č. 296/2002 Sb., nař�zen� vl�dy č. 15/2003 Sb., nař�zen� vl�dy č. 97/2003 Sb., nař�zen� vl�dy č. 319/2003 Sb., nař�zen� vl�dy č. 160/2004 Sb. a n�lezu �stavn�ho soudu vyhl�šen�ho pod č. 499/2002 Sb.

5) Čl. 11 nař�zen� Rady (ES) č. 1260/2001.

6) Čl. 10 odst. 1 nař�zen� Rady (ES) č. 1260/2001."

Vl�dou nově přijat� a navrhovateli napaden� ustanoven� nař�zen� č. 548/2005 Sb., o stanoven� někter�ch podm�nek prov�děn� opatřen� společn� organizace trhů v odvětv� cukru, zn�:

"� 3

Produkčn� kv�ty

V�robce cukru, kter� je držitelem individu�ln� produkčn� kv�ty cukru A (d�le jen "kv�ta A") a individu�ln� produkčn� kv�ty cukru B (d�le jen "kv�ta B") podle dosavadn�ho pr�vn�ho předpisu⁴⁾ (d�le jen "držitel kv�ty"), je pro hospod�řsk� rok 2005/2006 držitelem kv�ty A a kv�ty B sn�žen� podle předpisu Evropsk�ch společenstv�⁵⁾ o množstv� cukru, kter� představuje pod�l tohoto držitele kv�ty na celkov�m sn�žen� zaručen�ho množstv� v r�mci kv�t A a B připadaj�c�ho na českou republiku⁵⁾.

4) � 3 nař�zen� č. 364/2004 Sb., o stanoven� někter�ch podm�nek prov�děn� opatřen� společn� organizace trhů v odvětv� cukru.

5) Čl. 1 nař�zen� Komise (ES) č. 1609/2005."

Ze zněn� napaden�ho ustanoven� je zřejm�, že jak �prava obsažen� v ust. � 3 nař�zen� č. 364/2004 Sb., tak �prava obsažen� v ust. � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb. prolonguj� předchoz� pr�vn� �pravu, resp. vych�z� z kl�če rozdělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t, kter� byl upraven předchoz�m nař�zen�m č. 114/2001 Sb. a takto v př�slušn�ch ř�zen�ch na individu�ln� žadatele aplikov�n. Je tedy evidentn�, že bez ohledu na to, v jak� formě se dan� pr�vn� �prava vyskytuje, může př�padn� důvod ne�stavnosti pramenit z �pravy předchoz�, jak ostatně ve sv�m n�vrhu tvrdili samotn� navrhovatel� (viz n�že). Proto se �stavn� soud nejprve zaměřil na posouzen� toho, zda kl�č stanoven� vl�dou k rozdělen� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t je v souladu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky.

VI.

Vlastn� přezkum

A) Ze zněn� napaden�ch ustanoven� vypl�v� toliko skutečnost, že produkčn� kv�ta cukru, stanoven� jednotliv�m producentům rozhodnut�m Fondu podle nař�zen� č. 114/2001 Sb., se považuje za zachovanou i nad�le, tj. po přistoupen� Česk� republiky k ES, a považuje se za součet kv�ty A a kv�ty B podle nař�zen� ES č. 1260/2001 (� 3 nař�zen� č. 364/2004 Sb.), resp. že produkčn� kv�ta v členěn� na kv�tu A a kv�tu B se v důsledku sn�žen� n�rodn� kv�ty podle nař�zen� Komise (ES) č. 1609/2005 jednotliv�m producentům poměrně snižuje (� 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb.).

V t�to souvislosti �stavn� soud považuje za podstatnou skutečnost, že vl�da již nař�zen�m č. 364/2004 Sb. zrušila předchoz� nař�zen�, kter� stanovilo původn� kl�č pro přidělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t. Ačkoliv tedy vl�da napaden�mi ustanoven�mi v�slovně poč�t� s t�m, že rozhodnut� přijat� na z�kladě předchoz� pr�vn� �pravy zůst�vaj� zachov�na, současně normativn� podklad pro tato rozhodnut� zrušila. Vl�da opakovaně (při přij�m�n� nař�zen� č. 364/2004 Sb. a nař�zen� č. 548/2005 Sb.) zvolila takov� postup i při vědom� toho, že kl�č pro rozdělen� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t je posuzov�n v ř�zen� před �stavn�m soudem. Zrušen�m nař�zen� č. 114/2001 Sb. tak byl již jednou v minulosti �stavn�mu soudu znemožněn �stavn� přezkum kl�če prvotn�ho rozdělen� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t. Jin�mi slovy řečeno, ačkoliv vl�da nař�zen�m č. 364/2004 Sb. předchoz� �pravu rozdělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t form�lně zrušila, skrze ustanoven� � 3 nař�zen� č. 364/2004 Sb. a po jeho zrušen� skrze ustanoven� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb. zůst�vaj� jej� důsledky zachov�ny.

Z toho důvodu se �stavn� soud zaměřil na přezkum samotn�ho kl�če, kter� vl�da stanovila pro rozdělen� kv�ty již v nař�zen� č. 97/2003 Sb., kter�m se novelizovalo nař�zen� č. 114/2001 Sb., neboť tento kl�č m� bezprostředn� vazbu jak na ustanoven� � 3 nař�zen� č. 364/2004 Sb., tak na ustanoven� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb., byť samotn� ustanoven� vymezuj�c� vlastn� kl�č v�počtu kv�ty byla form�lně vl�dou již v minulosti zrušena.

Pr�vn� �prava reguluj�c� rozdělov�n� produkčn�ch kv�t cukru je sf�rou, v n�ž navazuje regulace vnitrost�tn� na regulaci obsaženou v acquis communautaire. Jinak řečeno, zat�mco c�le a �čely t�to regulace, kter� je souč�st� širš� oblasti společn� organizace trhu se zemědělsk�mi komoditami, tedy souč�st� n�strojů Společn� zemědělsk� politiky (Common Agricultural Policy), jsou obsaženy v norm�ch evropsk�ho pr�va, vymezen� a v�běr navazuj�c�ch prostředků, jimiž je těchto c�lů dosahov�no, ponechaly normy evropsk�ho pr�va na člensk�ch st�tech. Napaden� pr�vn� �prava t�kaj�c� se stanoven� kl�če rozdělen� kv�ty je tedy na jednu stranu dom�nou vnitrost�tn�ho pr�va, na druhou stranu je bezprostředně nav�z�na na normy evropsk�ho pr�va. �stavn� soud byl proto nejprve postaven před ot�zku, do jak� m�ry je vůbec opr�vněn posuzovat �stavn� konformitu takov�ch pr�vn�ch norem, kter� navazuj� na komunit�rn� pr�vo.

�stavn� soud nen� kompetentn� k tomu, aby posuzoval ot�zky platnosti norem komunit�rn�ho pr�va. Takov� ot�zky spadaj� do v�lučn� pravomoci Evropsk�ho soudn�ho dvora. Z pohledu komunit�rn�ho pr�va, jak bylo v minulosti vyloženo Evropsk�m soudn�m dvorem (d�le jen "ESD"), pož�vaj� normy komunit�rn�ho pr�va aplikačn� přednosti před pr�vn�mi ř�dy člensk�ch st�tů ES. Podle judikatury ESD tam, kde jde o v�lučnou regulaci komunit�rn�m pr�vem, m� toto pr�vo přednost a nemůže b�t popřeno skrze referenčn� krit�ria stanoven� vnitrost�tn�m pr�vem, včetně krit�ri� uplatňovan�ch v �stavn� rovině.

Aniž by byl �stavn� soud nucen vymezovat se k t�to doktr�ně ESD, nemůže odhl�žet od n�sleduj�c�ch okolnost�. Existuj� totiž i dalš� okolnosti a důvody, kter� je třeba při zvažov�n� t�to ot�zky posuzovat. Předevš�m nelze přehl�dnout, že řada nejvyšš�ch soudn�ch instanc� původn�ch člensk�ch st�tů ES, včetně zakl�daj�c�ch členů jako jsou It�lie (srov. rozhodnut� ze dne 27. 12. 1973 č. 183/73 Frontini v. Ministero delle Finanze, Constitutional Court; rozhodnut� ze dne 21. 4. 1989 č. 232/1989 Fragd v. Amministrazione delle Finanze dello Stato, Constitutional Court) a SRN (rozhodnut� ze dne 22. 10. 1986 č. 2 BvR 197/83 Wuensche Handelsgesellschaft, Solange II.; rozhodnut� ze dne 12. 10. 1993 č. 2 BvR 2134 a 2159/92 zum Vertrag �ber die Europ�ische Union), i později přistoupivš� členov� jako Irsko (rozhodnut� Nejvyšš�ho soudu ze dne 19. 12. 1989 Society for the Protection of Unborn Children (Ireland) Ltd. v. Grogan a ze dne 5. 3. 1992 Attorney General v. X) a D�nsko (rozhodnut� Nejvyšš�ho soudu ze dne 6. 4. 1998 č. I-361/1997 Carlsen and Others v. Rasmussen), se nikdy zcela nepodř�dila doktr�ně absolutn� přednosti komunit�rn�ho pr�va nad vešker�m �stavn�m pr�vem, předevš�m pak ponechala jistou rezervu při interpretaci principů jako jsou princip demokratick�ho pr�vn�ho st�tu a oblast ochrany z�kladn�ch pr�v a svobod.

�stavn� soud si je vědom toho, že na těchto ot�zk�ch spoč�vaj� z�klady �stavněpr�vn� exegeze cel�ho Společenstv�, a že tyto ot�zky maj� určit� implikace nejen v oblasti pr�vn�, ale t�ž politick�. Tyto ot�zky mohou m�t v�žn� dopady na dalš� v�voj soudn� praxe uvnitř Společenstv�, dokonce na v�voj Společenstv�, resp. Unie jako takov�, a proto by mělo b�t i povinnost� �stavn�ho soudu jako soudn�ho org�nu ochrany �stavnosti jednoho z nově přistoupivš�ch členů pokusit se k těmto ot�zk�m ve sv� judikatuře relevantně vyj�dřit. Zvl�ště podstatnou je přitom ot�zka, zda česk� �stavn� pr�vo a předevš�m podstatn� n�ležitosti demokratick�ho pr�vn�ho st�tu ve smyslu čl. 9 odst. 2 �stavy dovoluj�, aby mezin�rodn� organizace, na niž Česk� republika přenesla č�st sv� svrchovanosti, disponovala i v oblastech, v nichž k tomuto přenosu došlo, možnost� tvořit pr�vo přednostně aplikovateln� před cel�m česk�m �stavn�m poř�dkem [viz k tomu d�le v č�sti VI.B) tohoto n�lezu].

Jak uvedeno shora, tam kde je předmětem komunit�rn�ho pr�va společn� organizace trhu, v dan�m př�padě trhu se zemědělsk�mi komoditami, pož�vaj� Společenstv� plnou pravomoc. To však neznamen� absolutn� povinnost Společenstv� regulovat každou ot�zku souvisej�c� s danou oblast� regulace. Naopak Společenstv� jsou povinov�na, a to v důsledku aplikace principu subsidiarity, k jist� zdrženlivosti a ponech�vaj� určitou č�st kompetenc� v rukou člensk�ch st�tů, nebo pot�, co Společenstv� přebrala plnou kompetenci nad danou oblast�, ji deleguj� zpět, zejm�na za �čelem naplňov�n� konkr�tn�ch c�lů obecn� "policy-making" nebo za �čelem administrace obecn� pr�vn� regulace komunit�rn�ho pr�va. Proto obecně plat�, že tam, kde komunit�rn� legislativa ponechala určit� věci v kompetenci člensk�ch st�tů (tj. tam, kde neexistuje v�slovn� �prava v komunit�rn�m pr�vu) nebo tyto věci zpětně v�slovně delegovala na člensk� st�ty, je věc� člensk�ch st�tů, aby přijaly a aplikovaly vlastn� legislativu. Přesto nelze tvrdit, že v těchto oblastech komunit�rn� pr�vo nikterak nepůsob�. Naopak i v těchto př�padech, kdy člensk� st�ty vlastn�mi pr�vn�mi n�stroji implementuj� č�st komunit�rn� politiky, je diskrece ze strany člensk�ch st�tů limitov�na překlenuj�c�mi obecn�mi principy komunit�rn�ho pr�va, do nichž se řad� i ochrana z�kladn�ch pr�v [viz př�pad C-260/89, Elliniki Radiophonia Til�orassi AE a Panellinia Omospondia Syllogon Prossopikou v. Dimotiki Etairia Pliroforissis and Sotirios Kouvelas a Nicolaos Avdellas a jin�, (1991) ECR I-2925].

Jinak řečeno, v určit�ch př�padech Společenstv� deleguje pravomoc zpět na člensk� st�ty za �čelem proveden� určit�ho aktu komunit�rn�ho pr�va nebo ponech�v� určit� ot�zky neupraven� a umožňuje člensk�m st�tům přijet� specifick� �pravy k proveden� evropsk�ho pr�va. I v takov�ch př�padech je ovšem Česk� republika v�z�na principy evropsk�ho pr�va. Současně však, protože jde o vnitrost�tn� pr�vn� �pravu, mus� b�t takov� pr�vn� �prava konformn� i s česk�m �stavn�m poř�dkem.

�stavn� soud je tedy přesvědčen, že ačkoliv př�slušn� pr�vn� �prava je �pravou vnitrost�tn�, na kterou je třeba vzt�hnout krit�ria vypl�vaj�c� z �stavn�ho poř�dku Česk� republiky, současně však nelze bez dalš�ho pominout skutečnost, že se jedn� o problematiku, jej�ž původ pramen� z komunit�rn�ho pr�va jako syst�mu produkovan�ho mezin�rodn� organizac�, na kterou ČR sv�m vstupem přenesla podle čl. 10a �stavy někter� č�sti st�tn� suverenity. V důsledku toho se tento syst�m stal v těchto č�stech pro Českou republiku bezprostředně z�vazn�m i uvnitř pr�vn�ho ř�du Česk� republiky.

Ač tedy referenčn�m r�mcem přezkumu �stavn�m soudem zůst�vaj� i po 1. 5. 2004 normy �stavn�ho poř�dku Česk� republiky, nemůže �stavn� soud zcela přehl�žet dopad komunit�rn�ho pr�va na tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrost�tn�ho pr�va, a to v oblasti pr�vn� �pravy, jej�ž vznik, působen� a �čel je bezprostředně nav�z�n na komunit�rn� pr�vo. Jin�mi slovy, �stavn� soud v t�to oblasti interpretuje �stavn� pr�vo s přihl�dnut�m k principům plynouc�m z pr�va komunit�rn�ho.

A-1) Posouzen� napaden� pr�vn� �pravy s přihl�dnut�m ke krit�ri�m vypl�vaj�c�m z judikatury ESD

Před t�m, než �stavn� soud přistoupil k posouzen� napaden� pr�vn� �pravy z hlediska standardů dosažen�ch v komunit�rn�m pr�vu, zkoumal, zda ot�zka konformity zvolen�ho kl�če k přidělen� individu�ln� produkčn� kv�ty nen� ot�zkou, kterou by měl �stavn� soud předložit k posouzen� př�mo ESD podle čl. 234 Smlouvy ES. S t�m však souvis� dalš� ot�zka, a to zda lze �stavn� soud považovat za soudn� org�n, kter� je podle čl. 234 Smlouvy ES povol�n k pod�v�n� předběžn�ch ot�zek. Je třeba se t�zat, zda v př�padě soudu, kter� m� z�žen� �hel pohledu při posuzov�n� věc�, jak�m je �stavn� soud, je vhodn�, aby před�val věci ESD. Tato ot�zka se jev� jako legitimn� přinejmenš�m v ř�zen� o abstraktn� kontrole norem, j�mž je i ř�zen� v dan� věci. Např�klad italsk� �stavn� soud ve sv�m rozhodnut� z roku 1995 konstatoval, že se nec�t� b�t soudem podle čl. 234 Smlouvy ES (viz rozhodnut� z 29. 12. 1995 č. 536/95, Messaggero Servizi Sr. v. Office of Registrar of Padua). Přitom vyšel ze dvou důvodů. �stavn� soud nen� soudem, na kter� se vztahuje čl. 234 Smlouvy ES a čl. 234 nelze použ�t v určit�ch typech ř�zen�, kter� �stavn� soud vede (ř�zen� o abstraktn� kontrole norem).

Na druhou stranu nelze ignorovat opačnou praxi jin�ch �stavn�ch soudů člensk�ch st�tů, kter� se naopak považuj� za soud ve smyslu čl. 234 Smlouvy ES a v řadě př�padů předběžnou ot�zku k ESD vznesly (rakousk� �stavn� soud nebo belgick� arbitr�žn� soud) (srov. Bobek, M. - Kom�rek, J. - Passer, J. M. - Gillis, M.: Předběžn� ot�zka v komunit�rn�m pr�vu. Linde, Praha 2005, str.72 - 73).

�stavn� soud si je vědom delik�tnosti nalezen� odpovědi na ot�zku, zda lze �stavn� soud považovat za soud podle čl. 234 Smlouvy ES, popř�padě v jak�ch typech ř�zen�, a nezbavuje se do budoucna možnosti zaujmout k t�to ot�zce jednoznačnou odpověď, tj. předložit v jednotliv�ch typech ř�zen� věc k posouzen� ESD.

�stavn� soud je však nyn� toho n�zoru, že v dan�m př�padě by bylo možn� na projedn�vanou věc vzt�hnout jednu z v�jimek zformulovan�ch v judikatuře ESD [viz př�pad 283/81, Srl CILFIT and Lanificio di Gavardo SpA v. Ministry of Health, (1982) ECR 3415, ned�vno potvrzen v rozhodnut� ze dne 15. 9. 2005, C-495/03, Intermodal Transports BV v Staatssecretaris van Financi�n]. V těchto rozhodnut�ch ESD traktoval, že vznesen� předběžn� ot�zky nen� nutn�, pokud se danou ot�zkou "zab�vala předchoz� ust�len� judikatura ESD, bez ohledu na povahu ř�zen�, kter� vedla k těmto rozhodnut�m, a dokonce i tehdy, pokud dan� ot�zka nebyla identick�". Jinak řečeno, jde o situaci, kdy předch�zej�c� rozhodnut� ESD již pojednala o pr�vn� ot�zce řešen� v dan�m př�padě (CILFIT odst. 14). V př�padě Intermodal Transports ESD uvedl, že řešen� přijat� v rozhodnut�ch CILFIT a dalš�ch přen�š� na n�rodn� soudy v�hradn� odpovědnost za posouzen�, zda ř�dn� aplikace komunit�rn�ho pr�va je natolik zřejm�, že ned�v� ž�dn� prostor pro rozumn� pochybnosti a pro rozhodnut� o tom, že nen� nutn� vzn�st vůči ESD ot�zku t�kaj�c� se interpretace komunit�rn�ho pr�va, kter� v projedn�van�m př�padě vyvstala (viz k tomu i Bobek, M. - Kom�rek, J. - Passer, J. M. - Gillis, M.: Předběžn� ot�zka v komunit�rn�m pr�vu. Linde, Praha 2005, str.227 - 231).

V oblasti Společn� zemědělsk� politiky a zvl�ště v oblasti stanovov�n� produkčn�ch kv�t existuje natolik rozs�hl�, konsistentn� a dlouhodobě ust�len� judikatura ESD, kter� bezpochyby umožňuje �stavn�mu soudu, aby pr�vn� �pravu kl�če k rozdělen� produkčn�ch kv�t zkoumal z hlediska dom�c�ho �stavn�ho pr�va interpretovan�ho ve světle komunit�rn�ho pr�va, resp. ve světle jej�ho souladu s obecn�mi principy komunit�rn�ho pr�va, s�m. Přitom obecn� principy komunit�rn�ho pr�va vyj�dřen� v dosavadn� judikatuře ESD �stavn� soud nech�v� prozařovat do v�kladu �stavn�ho pr�va.

Princip voln� diskrece st�tu a jeho meze

Prakticky od poč�tků sv� činnosti ESD zdůrazňoval, že pr�vn� �prava oblast� regulovan�ch komunit�rn�m pr�vem mus� b�t doprov�zena odpov�daj�c� vnitrost�tn� regulac� člensk�mi st�ty (viz spojen� př�pady 205 až 215/82 - Deutsche Milchkontor GmbH and others v Federal Republic of Germany, ECR 2633, odst. 17: "Podle obecn�ch z�sad, na nichž je vystavěn institucion�ln� syst�m Společenstv� a jimiž se ř�d� vztahy mezi Společenstv�m a člensk�mi st�ty, je podle čl. 5 (nyn� čl. 10) Smlouvy na člensk�ch st�tech zajistit, aby komunit�rn� pr�vn� regulace zvl�ště kter� se t�k� Společn� zemědělsk� politiky byla na jejich �zem� implementov�na. Protože komunit�rn� pr�vo, včetně jeho obecn�ch principů, v sobě nezahrnuje obecn� pravidla, kter� by toto zajistila, je na vnitrost�tn�ch org�nech, aby při implementaci komunit�rn�ho pr�va jednaly podle sv�ch vnitrost�tn�ch hmotněpr�vn�ch a procesněpr�vn�ch pravidel“. Takov� z�věr ostatně na jedn� straně koresponduje s potřebami rozv�jej�c�ho se pr�vn�ho ř�du, na druhou stranu konvenuje i představě ponech�n� určit�ch z�ležitost� n�rodn�m či m�stn�m podm�nk�m. Jak ve věci Milchkontor d�le zdůraznil, tento z�věr plyne z principu spolupr�ce podle čl. 10 Smlouvy ES a zvl�ště se uplatn� pr�vě v oblasti zemědělstv�. V takov�ch př�padech, kdy vnitrost�tn� pr�vn� �prava navazuje na �pravu komunit�rn�, jak již �stavn� soud v�še zdůraznil, je člensk� st�t nad�le v�z�n obecn�mi principy komunit�rn�ho pr�va, zvl�ště postul�tem ochrany z�kladn�ch pr�v [př�pad 5/88 - Hubert Wachauf v Bundesamt f�r Ern�hrung und Forstwirtschaft. (1989) ECR 2609; př�pad C-459/02, Willy Gerekens and Association agricole pour la promotion de la commercialisation laitičre Procola v �tat du grand-duch� de Luxembourg, odst. 21].

Přitom v oblasti zemědělstv� vyložil v minulosti ESD komunit�rn� legislativu velmi volně s c�lem umožnit člensk�m st�tům při implementaci př�slušn�ch n�strojů zemědělsk� politiky vysok� stupeň diskrece: "ve věcech t�kaj�c�ch se Společn� zemědělsk� politiky disponuje komunit�rn� legislativa diskrečn�mi pravomocemi, kter� odpov�daj� politick� odpovědnosti podle čl. 40 a 43 (nyn� čl. 34 a 37) Smlouvy o ES [př�pad C-331/88 - The Queen v Minister of Agriculture, Fisheries and Food and Secretary of State for Health, ex parte: Fedesa and others. (1990) ECR I-4023, odst. 14; nebo viz odst. 13-16 spojen�ch věc� 196/88, 197/88 a 198/88 - Daniel Corn�e and others v Coop�rative agricole laitičre de Loud�ac (Copall), (1989) ECR 2309]. V jednom z př�padů, kter� se t�kal stanovov�n� množstevn�ch kv�t člensk�mi st�ty, ESD vyložil ustanoven� komunit�rn�ho pr�va, podle kter�ho "člensk� st�t mus� br�t zřetel na pl�n produkce a pl�novan� v�voj produkce" tak, že je věc� voln�ho uv�žen� člensk�ch st�tů, zda producentům, kteř� realizuj� pl�n zv�šen� produkce, uděl� dodatečnou kv�tu. Dokonce v př�padech, kdy člensk� st�t udělil takovou dodatečnou množstevn� kv�tu, vyžadoval ESD pouze to, aby jej� v�še "byla �měrn� celkov�mu pl�nu produkce", nikoliv aby byla ve "vztahu př�sn� proporcionality" ("in the relation of strict proportionality"). Naopak ve vztahu k celkově pl�novan� v�ši produkce jsou člensk� st�ty opr�vněny přihl�žet k dalš�m krit�ri�m, jako jsou soci�ln� ohledy, např. zv�hodňov�n� menš�ch producentů [viz př�pad C-16/89 - G. Spronk v Minister van Landbouw en Visserij (1990) ECR I-3185, odst. 14 - 16). Voln� diskrece st�tů je podle judikatury ESD omezena pouze třemi z�kladn�mi krit�rii: přijat� opatřen� mus� b�t v souladu s c�li zemědělsk� politiky, mus� b�t založeno na objektivn�ch krit�ri�ch a v souladu s obecn�mi principy komunit�rn�ho pr�va (viz př�pad C - 13/99, Gerard Mulligan and others v. Minister for Agriculture and Food, Ireland, odst. 33-35; viz tak� př�pad C-16/89 - G. Spronk v Minister van Landbouw en Visserij (1990) ECR I-3185, odst. 13, t�kaj�c� se diskrece člensk�ch st�tů v oblasti stanovov�n� v�še zvl�štn�ch množstevn�ch kv�t jednotliv�m producentům].

Voln� uv�žen� člensk�ch st�tů je tak omezeno pouze c�li Společn� zemědělsk� politiky a obecn�mi principy komunit�rn�ho pr�va. Např�klad v př�padě, kde jazykov� v�klad komunit�rn�ho předpisu vedl k porušen� z�kladn�ch pr�v určit�ho producenta, ESD judikoval, že "komunit�rn� legislativa aplikovateln� na dan� př�pad ponech�v� př�slušn�m vnitrost�tn�m org�nům dostatečnou m�ru voln�ho uv�žen� (sufficiently wide margin of appreciation) tak, aby člensk� st�ty mohly legislativu aplikovat způsobem slučiteln�m s požadavkem ochrany z�kladn�ch pr�v" [př�pad 5/88 - Hubert Wachauf v Bundesamt f�r Ern�hrung und Forstwirtschaft. (1989) ECR 2609, odst. 22].

Vysokou m�ru voln�ho uv�žen� člensk�ch st�tů při implementaci komunit�rn� legislativy v oblasti zemědělstv� lze rovněž ilustrovat na př�padu t�kaj�c�m se ml�čn�ch kv�t. Komunit�rn� legislativa v obecn� rovině stanovila, že v př�padě převodů půdy se přidělen� množstevn� kv�ta v�že nad�le k t�to půdě. Irsko ve sv� dom�c� legislativě tuto normu implementovalo způsobem, že stanovilo pro př�pad takov�ch převodů půdy, že 20 % přidělen� kv�ty se vrac� zpět do st�tn� rezervy. ESD ve sv�m rozhodnut� potvrdil, že takov� opatřen� považuje ještě v mez�ch voln�ho uv�žen� člensk�ho st�tu (within the member state discreation) (viz př�pad C-313/99, Gerard Mulligan and others v. Minister for Agriculture and Food, Ireland, odst. 33 - 35).

Ve světle těchto principů �stavn� soud posoudil nam�tan� porušen� �stavně chr�něn�ho rovn�ho př�stupu k žadatelům o kv�ty a dospěl k z�věru, že postup Vl�dy ČR při stanoven� kl�če k rozdělen� kv�t obstoj�.

Princip proporcionality

Z�sada proporcionality tvoř� podle judikatury ESD ned�lnou souč�st obecn�ch principů komunit�rn�ho pr�va. ESD ve sv�ch rozhodnut�ch mnohokr�t traktoval, že tento princip vyžaduje, aby "komunit�rn� legislativa byla vhodnou a nezbytnou ve vztahu k c�lům legitimně sledovan�m př�slušn�m předpisem [...] a aby tam, kde existuje v�ce alternativ opatřen� bylo použito nejšetrnějš� z nich, kter� nen� ve vztahu ke sledovan�m c�lům neproporcion�ln�" [např. př�pad 265/87, Hermann Schr�der HS Kraftfutter GmbH & Co. KG v Hauptzollamt Gronau, (1989) ECR 2237, odst. 21].

Z ust�len� judikatury ESD vypl�v�, že krit�rium proporcionality ESD neaplikuje na všechny př�pady stejně striktně. Zejm�na v oblasti hospod�řsk� politiky je zřejm�, že ESD volil sp�še cestu soudn�ho omezen� a ponechal na kompetentn�ch legislativn�ch org�nech hlavn� odpovědnost za určen�, zda př�slušn� opatřen� splňuje př�slušn� standardy: "Tam, kde se posuzuje složit� ekonomick� situace, jako je tento př�pad, je třeba m�t na zřeteli, jak již ESD v minulosti uvedl, že je to Komise, kter� je nad�na voln�m uv�žen�m, a komunit�rn� soudnictv� při posuzov�n� nez�konnosti použit� takov� voln� �vahy, nemůže suplovat �vahy, kter� n�ležej� k tomu kompetentn�mu org�nu, ale naopak se sama mus� omezit pouze na zkoum�n� toho, zda takov� uv�žen� kompetentn�ho org�nu nen� zjevnou chybou nebo zda nezakl�d� zneužit� kompetence..." [př�pad C-99/99, Italian Republic v Commission of the European Communities, (2000) ECR I-11535, odst. 26].

Takov� sebeomezen� použ�v� ESD typicky i v oblasti zemědělsk� politiky: "V n�ležitostech t�kaj�c�ch se společn� zemědělsk� politiky pož�v� komunit�rn� z�konod�rstv� voln�ho uv�žen�, kter� odpov�d� jeho politick� odpovědnosti podle čl. 40 a 43 (nyn� čl. 34 a 37) Smlouvy o ES." [př�pad C-331/88 - The Queen v Minister of Agriculture, Fisheries and Food and Secretary of State for Health, ex parte: Fedesa and others. (1990) ECR I-4023, odst. 14]. Jinak řečeno, ESD v oblasti Společn� zemědělsk� politiky dal jasně najevo, kde se nach�zej� limity soudn�ho přezkumu.

V důsledku takov�ho v�razně zdrženliv�ho př�stupu ponech�v� ESD při posuzov�n� nezbytnosti a vhodnosti př�slušn�ch opatřen� legislativě velmi širok� meze uv�žen� (wide margin of appreciation): "Tam, kde je potřeba zhodnotit složitou ekonomickou situaci, pož�vaj� instituce širokou m�ru voln�ho uv�žen�. Při posuzov�n� legality použit� takov�ho voln�ho uv�žen� ESD nemůže nahradit co do obsahu rozhodov�n� k tomu kompetentn� org�n, ale mus� se omezit pouze na zkoum�n� toho, zda ono posouzen� proveden� kompetentn�m org�nem nen� postiženo zcela zjevnou chybou, nebo nepředstavuje zneužit� moci, nebo zda př�slušn� instituce zjevně nepřekročila meze voln�ho uv�žen�." (př�pad C-87/00 - Roberto Nicoli v Eridania SpA., odst. 37). V praxi proto ESD zř�dkakdy dosp�v� k z�věru, že př�slušn�m opatřen�m v oblasti hospod�řsk� politiky byla porušena z�sada proporcionality. Pokud tak již v minulosti učinil, jednalo se o př�pady vyvolan� nikoliv nesouhlasem soudu s rozumnost� dan�ho opatřen�, tedy s jeho vlastn�m obsahem, n�brž v důsledku excesivn�ho dopadu opatřen� do oblasti z�kladn�ch pr�v a jejich extr�mn�ho porušen� [viz př�pad 114/76, Bela-M�hle Josef Bergmann KG v Grows-Farm GmbH & CO. KG, (1977) ECR 1211, odst. 7].

ESD se v minulosti rovněž vyslovil př�mo k ot�zce, zda opatřen�, kter� směřuje k omezen� produkce určit� zemědělsk� komodity, představuje porušen� principu proporcionality [viz př�pad 138/79, SA Roquette Frčres v Council of the European Communities, (1980) ECR 3333]. Tento konkr�tn� př�pad byl vyvol�n situac�, kdy ESD v minulosti prohl�sil za neplatn� konkr�tn� nař�zen�, přičemž v důsledku toho bylo navrhovatelem napadeno i n�sledně přijat� nař�zen�, a to z důvodu, že př�slušn� producenti byli ponech�ni v nejistotě, jak� tato n�sledn� pr�vn� �prava bude, což jim v důsledku omezilo produkci. ESD v tomto př�padě konstatoval, že je třeba m�t na zřeteli legitimitu c�le, kter� př�slušn� opatřen� sleduj�. T�m je stabilizace př�slušn�ho trhu prostřednictv�m omezen� nadprodukce. Jinak řečeno, sleduje-li opatřen� tento c�l, syst�m kv�t, kter� je prostředkem jeho dosažen�, s�m o sobě nepředstavuje porušen� principu proporcionality. Ve vztahu ke konkr�tn�m argumentům navrhovatele, že nejistota ohledně obsahu pr�vn� �pravy vedla ke zhoršen� jeho situace na trhu, ESD uvedl, že "od Rady nelze požadovat, aby při přij�m�n� konkr�tn�ch opatřen� sleduj�c�ch obecn� z�jem přihl�žela k pohnutk�m, obchodn�m př�ležitostem a vnitřn� strategii každ�ho jednotliv�ho podniku." (Roquette Frčres, odst. 30). Nav�c ESD v tomto př�padě dodal, že takov� argumentace by mohla b�t relevantn� toliko v př�padě, kdyby jednotliv� producenti byli s to prok�zat, že v důsledku nejasn� pr�vn� �pravy se skutečně změnily podm�nky jejich podnik�n� a produkce.

Protože v dan�m př�padě se �stavn� soud pohybuje v r�mci vymezen�m ř�zen�m o abstraktn� kontrole norem, těžko může zkoumat, jak napaden� pr�vn� �prava dopadla, pokud vůbec, do sf�ry z�kladn�ch pr�v jednotliv�ch konkr�tn�ch producentů. V tomto typu ř�zen� proto �stavn� soud mohl napadenou pr�vn� �pravu zkoumat toliko pod zorn�m �hlem principů, kter� lze z jednotliv�ch z�kladn�ch pr�v dovodit, tj. nezkoumal a zkoumat nemohl př�padn� skutečn� z�sahy do z�kladn�ch pr�v jednotliv�ch producentů.

Princip ochrany z�kladn�ch pr�v

Jak již uvedeno shora, z judikatury ESD vypl�v�, že člensk� st�ty jsou při implementaci komunit�rn�ho pr�va v�z�ny povinnost� respektovat z�kladn� pr�va [např. př�pady 5/88 - Hubert Wachauf v Bundesamt f�r Ern�hrung und Forstwirtschaft (1989) ECR 2609; C-459/02, Willy Gerekens and Association agricole pour la promotion de la commercialisation laitičre Procola v �tat du grand-duch� de Luxembourg, odst. 21]. ESD již mnohokr�te posuzoval omezen� z�kladn�ch pr�v opatřen�mi v oblasti hospod�řsk� politiky a opakovaně deklaroval, že z�kladn� pr�va mohou b�t při prov�děn� komunit�rn�ch politik předmětem i podstatn�ho omezen�: "Z�kladn� pr�va uznan� ESD nejsou absolutn�, ale musej� b�t posuzov�na z hlediska sv� soci�ln� funkce. V důsledku toho lze akceptovat omezen� v�konu těchto pr�v, zejm�na v souvislosti se společnou organizac� trhu, a to za předpokladu, že tato omezen� koresponduj� s �čelem, j�mž je obecn� z�jem sledovan� Společenstv�m, a nezakl�daj� s ohledem na tento �čel neproporcion�ln� a neakceptovateln� z�sah porušuj�c� samotnou podstatu těchto pr�v." [např. př�pad 5/88 - Hubert Wachauf v Bundesamt f�r Ern�hrung und Forstwirtschaft (1989) ECR 2609, odst. 18].

Při posuzov�n� př�pustnosti omezen� z�kladn�ch pr�v v oblasti zemědělsk� politiky považoval v minulosti ESD za kl�čov� v�žit a zohledňovat specifick� charakter společn� organizace trhu a syst�m kv�t v r�mci Společn� zemědělsk� politiky: "Z�kladn� vlastnost� organizace trhu je jeho proměnlivost v z�vislosti na ekonomick�ch faktorech, jež ovlivňuj� v�voj trhu, a v z�vislosti na obecn�ch podm�nk�ch směřov�n� Společn� zemědělsk� politiky." [př�pad 230/78 - SpA Eridania-Zuccherifici nazionali v Minister of Agriculture and Forestry, (1979) ECR 2749, odst. 21].

�stavn� soud s ohledem na shora uveden� d�le přikročil k hodnocen� toho, zda lze napadenou pr�vn� �pravu považovat za konformn� se z�kladn�mi d�lč�mi principy a z�kladn�mi pr�vy vypl�vaj�c�mi z komunit�rn�ho pr�va, jež mohly b�t napadenou pr�vn� �pravou dotčeny. Jedn� se o princip legitimn�ho oček�v�n�, princip pr�vn� jistoty a z�kazu retroaktivity, z�kazu diskriminace, ochrany pr�va na nerušen� v�kon hospod�řsk� činnosti v podobě podnik�n� či zaměstn�n� a ochrany majetkov�ch pr�v.

a) Princip legitimn�ho oček�v�n�

Princip legitimn�ho oček�v�n� byl v judikatuře ESD formulov�n jako obecn� princip komunit�rn�ho pr�va. Přitom v oblasti realizace zemědělsk� politiky ESD dovodil, že princip legitimn�ho oček�v�n� nelze vykl�dat tak, že by garantoval individu�ln�mu producentovi př�stup k takov� v�ši produkčn� kv�ty, jakou oček�val nebo jakou by mohl n�rokovat z hlediska jeho oček�van� produkce v konkr�tn�m roce [viz př�pad 230/78 - SpA Eridania-Zuccherifici nazionali v Minister of Agriculture and Forestry, (1979) ECR 2749, odst. 22]. V t�to věci ESD traktoval, že "individu�ln� producent se nemůže dovol�vat sv�ho nabyt�ho pr�va na udržen� v�hod, kter� z�skal ustaven�m společn� organizace trhu". ESD naopak jasně formuloval, že oček�v�n� producentů mohou b�t zmařena s ohledem na nezbytnost změn př�slušn�ch pravidel, kter� si vyžaduje realizace Společn� zemědělsk� politiky, a že jednotliv� producenti mohou b�t omezeni opatřen�mi plynouc�mi z norem komunit�rn�ho pr�va, kter� byly přijaty i pot�, co byl schv�len produkčn� pl�n, a to předevš�m v souvislosti s požadavky trhu a struktur�ln� politiky." [viz rozhodnut� ve spojen�ch věcech 196-198/88 - Daniel Corn�e and others v Coop�rative agricole laitičre de Loud�ac (Copall), odst. 26].

Jak ESD uvedl v jin�m př�padě: "Podle ust�len� judikatury v oblasti společn� organizace trhu, kter� se mus� neust�le přizpůsobovat změn�m v hospod�řsk�ch podm�nk�ch, nemohou jednotliv� ekonomičt� akt�ři legitimně oček�vat, že nebudou podrobeni omezen�m vypl�vaj�c�m z budouc�ch pravidel reguluj�c�ch trh a struktur�ln� politiky." [př�pad C-63/93 - Fintan Duff et al v Minister for Agriculture and Food and Attorney General, (1996) ECR I-569, odst. 20]. V tomto citovan�m př�padě ESD judikoval, že voln� diskrece udělen� člensk�m st�tům evropsk�m nař�zen�m, aby přidělovaly jednotliv�m producentům, kteř� předložili produkčn� pl�n rozvoje, zvl�štn� produkčn� kv�tu, ještě nezakl�d� legitimn� oček�v�n�, že individu�ln� producent takovou kv�tu obdrž� [viz k tomu i př�pad C-177/90 - Ralf- Herbert K�hn v Landwirtschaftskammer Weser-Ems (1992) ECR I- 0035, odst. 13]. Ze stejn�ho důvodu nen� podle ESD v rozporu s principem legitimn�ho oček�v�n�, pokud sn�žen� přidělen� kv�ty o 4,5 %, kter� je původně zavedeno jako dočasn�, bude posl�ze stanoveno trvale [C-22/94 - The Irish Farmers Association and others v Minister for Agriculture, Food and Forestry, Ireland and Attorney General. (1997) ECR I-1809, odst. 17-25]. Jinak řečeno, za situace, kdy evropsk� instituce nebo člensk� st�ty jsou nuceny přizpůsobovat svou zemědělskou politiku změn�m hospod�řsk�ch podm�nek nebo dokonce mus� reformovat zemědělstv� jako celek, musej� jednotliv� producenti oček�vat takov� změny a nemaj� legitimn� oček�v�n�, že bude z hlediska jejich postaven� udržov�n status quo (viz The Irish Farmers Association and others v Minister for Agriculture, Food and Forestry, Ireland and Attorney General, odst. 25: "jestliže rozumn� a soudn� podnikatel mohl předpokl�dat přijet� komunit�rn�ho opatřen�, kter� pravděpodobně ovlivn� jeho z�jmy, nemůže se dovol�vat legitimn�ho oček�v�n�, když takov� opatřen� bylo přijato"; viz tak� př�pad C - 9/02, Willy Gerekens and Association agricole pour la promotion de la commercialisation laitičre Procola v �tat du grand-duch� de Luxembourg, odst. 29).

Na druhou stranu, princip legitimn�ho oček�v�n� může b�t dotčen komunit�rn� �pravou pouze tehdy, pokud samo Společenstv� v minulosti vytvořilo situaci, kter� mohla vyvolat legitimn� oček�v�n� [př�pad C-63/93 - Fintan Duff et al v Minister for Agriculture and Food and Attorney General, (1996) ECR I-569, para. 20; Case C-177/90 - Ralf-Herbert K�hn v Landwirtschaftskammer Weser-Ems [1992] ECR I- 0035, para. 14; Case C-459/02, Willy Gerekens and Association agricole pour la promotion de la commercialisation laitičre Procola v �tat du grand-duch� de Luxembourg, para. 29]. Takov� situace např�klad nastala tehdy, když ES přimělo producenty k zastaven� produkce kompenzac� konkr�tn� platbou a pot� byl zaveden syst�m kv�t odvisl� od v�še produkce v tom roce, v němž producenti dočasně přerušili v�robu, což vedlo k efektu, že ti, co využili možnosti přerušen� v�roby, ztratili n�rok na jakoukoliv kv�tu.

ESD shledal, že vzhledem k tomu, že samotn� org�ny Společenstv� motivovaly producenty k zastaven� v�roby pouze na určitou dobu, tito producenti měli legitimn� oček�v�n�, že po vypršen� t�to doby budou moci ve v�robě pokračovat [př�pad 120/86, J. Mulder v Minister van Landbouw en Visserij, (1988) ECR 2321]. Na druhou stranu tam, kde producent omez� nebo zcela zastav� svou činnost v důsledku sv�ho svobodn�ho rozhodnut�, tedy aniž by byl k tomu motivov�n komunit�rn�m opatřen�m, a to v obdob�, kter� je posl�ze považov�no za referenčn�, nezakl�d� porušen� legitimn�ho oček�v�n� [př�pad C-177/90 - Ralf-Herbert K�hn v Landwirtschaftskammer Weser-Ems (1992) ECR I- 0035, odst. 15]. V tomto př�padě byla produkce omezena v důsledku převodu zemědělsk�ho podniku z n�jemce zpět na vlastn�ka, přičemž ESD dovodil, že skutečnost, že se producent spravuj�c� zemědělsk� podnik v průběhu referenčn�ho obdob� stanoven�ho člensk�m st�tem změnil, v důsledku čehož se sn�žila produkce, nezakl�d� porušen� legitimn�ho oček�v�n�.

�stavn� soud dosud judikoval k principu legitimn�ho oček�v�n� v souladu s judikaturou Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va, z n�ž zřetelně vystupuje pojet� ochrany legitimn�ho oček�v�n� jako majetkov�ho n�roku, kter� byl již individualizov�n individu�ln�m pr�vn�m aktem, a nebo je individualizovateln� př�mo na z�kladě pr�vn� �pravy (srov. n�lez ve věci sp. zn. Pl. �S 2/02, Sb�rka rozhodnut�, svazek 32, n�lez č. 35; vyhl�šen pod č. 278/2004 Sb.). Vych�zeje z těchto principů �stavn� soud konstatuje, že princip legitimn�ho oček�v�n� napaden�m předpisem porušen nebyl, když z n�lezu ve věci sp. zn. Pl. �S 39/01 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 28, n�lez č. 135; vyhl�šen pod č. 499/2002 Sb.) rozhodně nelze dovodit individualizovateln� n�rok. Tento n�lez naopak ponechal otevřen� prostor exekutivě k nov� �pravě rozdělen� produkčn�ch kv�t. Nelze tedy tvrdit, že napaden� pr�vn� �prava porušila princip legitimn�ho oček�v�n�, kter� by producentům mohl vzniknout na z�kladě předchoz�ho n�lezu �stavn�ho soudu.

b) Princip pr�vn� jistoty a z�kazu retroaktivity

V judikatuře ESD byl princip pr�vn� jistoty a z�kazu retroaktivity interpretov�n tak, že obecně vylučuje zpětně �činnou legislativu přij�manou jak ES, tak člensk�mi st�ty, ledaže je tato legislativa přij�m�na za zvl�štn�ch okolnost�, "když to vyžaduje �čel, jehož m� b�t t�mto opatřen�m dosaženo a pokud je současně n�ležitě respektov�no legitimn� oček�v�n� adres�tů pr�vn� normy" (C-459/02, Willy Gerekens and Association agricole pour la promotion de la commercialisation laitičre Procola v �tat du grand-duch� de Luxembourg, odst. 23- 24). Jednou z těchto v�jimek je i situace, kdy člensk� st�t implementoval komunit�rn� legislativu, kter� m� omezenou časovou působnost a tato legislativa byla shled�na v rozporu komunit�rn�m pr�vem, přičemž člensk� st�t byl zav�z�n přijmout legislativu vztahuj�c� se i na již uplynul� obdob�. Pokud by takov� legislativa nemohla b�t aplikov�na retroaktivně, "nebylo by dosaženo sledovan�ho c�le a ohrozilo by to efektivitu takov�ch opatřen�", t�kaj�c�ch se zemědělsk�ch kv�t (C-459/02, odst. 25-26).

Tento princip napadenou pr�vn� �pravou porušen nebyl, neboť, i když se v důsledku judikatury �stavn�ho soudu �prava rozdělov�n� produkčn�ch kv�t měnila, vždy šlo o �pravu působ�c� perspektivně, nikoliv retrospektivně, a vždy byla tato �prava ř�dně publikov�na ve Sb�rce z�konů.

c) Princip nediskriminace, resp. z�kazu diskriminace

V oblasti zemědělstv� je princip rovn�ho zach�zen� vyžadov�n nejen obecn�mi principy komunit�rn�ho pr�va, ale rovněž př�mo čl. 34 odst. 2 (dř�vějš� čl. 40 odst. 3) Smlouvy ES, kter� představuje "specifick� projev obecn�ho principu rovnosti" [viz rozhodnut� ve spojen�ch věcech 201 a 202/85, Marthe Klensch and others v Secr�taire d'�tat � l'Agriculture et � la Viticulture, (1986) ECR 3477, odst. 9]. Vytv�řen� společn� organizace zemědělsk�ch trhů v souvislosti s realizac� Společn� zemědělsk� politiky vyžaduje "vyloučen� jak�koliv diskriminace mezi producenty nebo spotřebiteli uvnitř Společenstv�". Toto ustanoven� pokr�v� všechna opatřen� t�kaj�c� se společn� organizace zemědělsk�ch trhů bez ohledu na org�n, kter� je stanov�. Jinak řečeno, podle ESD zavazuje rovněž člensk� st�ty za situace, kdy implementuj� společnou organizaci trhů [spojen� věci 201 a 202/85, Marthe Klensch and others v Secr�taire d'�tat � l'Agriculture et � la Viticulture, (1986) ECR 3477, odst. 8].

Při posuzov�n� dodržen� principu rovnosti zvažuje ESD dva aspekty - srovnatelnost (comparability) a objektivn� ospravedlnitelnost (objektive justification). Jde-li o krit�rium srovnatelnosti, ESD již v minulosti judikoval, že "nelze ve smyslu čl. 40 Smlouvy považovat za diskriminaci situaci, kdy nerovnost v zach�zen� s jednotliv�mi podniky odpov�d� nerovnosti ve faktick�m postaven� a faktick� situaci takov�ch podniků." [př�pad 230/78 - SpA Eridania-Zuccherifici nazionali v Minister of Agriculture and Forestry, (1979) ECR 2749, odst. 18]. V takov�m př�padě ESD dovodil, že princip rovnosti nebyl porušen opatřen�m stanoven�m v komunit�rn� pr�vu, podle kter�ho se v cel�m Společenstv� měla sn�žit cukern� kv�ta o 5 %, vyjma It�lie, v jej�mž př�padě komunit�rn� legislativa umožnila mnohem razantnějš� snižov�n�. Podle argumentace ESD vzhledem k tomu, že „je obecně zn�mo, že situace v oblasti pěstov�n� řepy a produkce cukru se v It�lii v�razně liš� od podm�nek v jin�ch st�tech [...], jsou takov� rozd�ly v zach�zen� [...] založeny na objektivn�ch rozd�lech vypl�vaj�c�ch z v�choz� ekonomick� situace.“ (př�pad 230/78, odst. 18 - 19).

V určit�ch situac�ch může b�t i diskriminačn� a rozd�ln� zach�zen� mezi jednotliv�mi producenty ospravedlniteln�, zvl�ště pokud směřuje k uskutečněn� c�lů Společn� zemědělsk� politiky. ESD proto v minulosti shledal různ� formy rozd�ln�ho zach�zen� jako ospravedlniteln�, pokud napom�haly rozumn� a efektivn� realizaci zemědělsk� politiky. Např�klad při rozdělov�n� kv�t může člensk� st�t zv�hodňovat určit� formy sdružen� producentů vyjma těch, jejichž organizace nebo struktura by snadněji umožňovala porušovat komunit�rn� pr�vo [viz př�pad C-15/95 - EARL de Kerlast v Union r�gionale de coop�ratives agricoles (Unicopa) and Coop�rative du Trieux. (1997) ECR I-1961, odst. 39: "člensk�mu st�tu mus� b�t umožněno vyloučit takov� formy společnost�, kter� usnadňuj� činnost, jež nen� v souladu s komunit�rn�mi předpisy."].

ESD již rovněž judikoval, že ačkoliv referenčn� obdob� zvolen� člensk�m st�tem nemus� b�t pro někter� producenty ide�ln�, z toho vypl�vaj�c� rozd�ln� zach�zen� může b�t ospravedlněno z�jmem na rozumn� spr�vě a tomu odpov�daj�c�m omezen�m d�lky referenčn�ho obdob�, resp. počtu let stanoven�ch jako referenčn�. V reakci na argumentaci konkr�tn�ho producenta, že byl ve vztahu k jin�m producentům diskriminov�n, neboť v roce zvolen�m jako referenčn� obdob� nevyv�jel produkci v množstv� odpov�daj�c�m jeho kapacitě, ESD učinil z�věr, že "takov� efekt je ospravedlněn potřebou co největš�ho omezen� situac�, kdy se referenčn� obdob� přesouv� z jednoho roku do dalš�ch let" [př�pad C-177/90 - Ralf-Herbert K�hn v Landwirtschaftskammer Weser-Ems (1992) ECR I- 0035, odst. 18]. Podobn� probl�m nastal v př�padě producentů, kteř� realizovali pl�n rozvoje (a zv�šili svou kapacitu), avšak jim přidělen� kv�ta neodpov�dala zv�šen� produkci s ohledem na to, že za referenčn� obdob� byl vzat rok předch�zej�c� okamžiku dovršen� realizace pl�nu. ESD však judikoval, že nepovažuje situaci těchto producentů objektivně odlišnou od producentů, kteř� pl�n rozvoje nerealizovali, neboť "je to pr�vě zvolen� referenčn� obdob�, kter� je rozhoduj�c� pro srovn�n� situace dvou kategori� producentů" [př�pad C-63/93 - Fintan Duff et al v Minister for Agriculture and Food and Attorney General, (1996) ECR I-569, odst. 26]. Jinak řečeno, samotn� volba referenčn�ho obdob� nebyla způsobil� založit porušen� principu rovnosti mezi producenty.

Na druhou stranu judikatura ESD nedovoluje člensk�m st�tům �plnou diskreci při v�běru referenčn�ho obdob�. ESD konstatoval, že určit� v�běr může vy�stit do porušen� principu rovnosti. Např�klad ESD rozhodl, že v�běr referenčn�ho obdob� může vy�stit do diskriminace zak�zan� principem rovnosti, "pokud, kvůli specifick�m podm�nk�m na dom�c�m trhu, vede implementace takov�ho v�běru na �zem� st�tu k diskriminaci mezi producenty uvnitř cel�ho Společenstv�" [spojen� př�pady 201 a 202/85, Marthe Klensch and others v Secr�taire d'�tat � l'Agriculture et � la Viticulture, (1986) ECR 3477, odst. 12]. V tomto př�padě pak ESD dospěl k z�věru, že konkr�tn� volba referenčn�ho obdob� zv�hodnila větš� producenty na �kor mal�ch.

Ot�zkou rovnosti se pak ESD zab�val tak� v souvislosti s převodem přidělen� kv�ty z jednoho producenta na jin�ho. ESD např�klad dovodil, že komunit�rn� pr�vo nelze vykl�dat způsobem, kter� by umožnil převod kv�ty producentům, kteř� skončili s v�robou, na subjekty, kter� v minulosti jejich produkci nakupovaly, neboť takov� převod by vyvolal nerovnost ve prospěch těchto subjektů a na �kor ostatn�ch subjektů nakupuj�c�ch produkci v dan� oblasti v�roby. Kv�ty by proto podle ESD měly b�t raději vr�ceny zpět do n�rodn� rezervy a znovu přerozděleny spravedlivějš�m způsobem [spojen� př�pady 196/88, 197/88 and 198/88, Daniel Corn�e and others v Coop�rative agricole laitičre de Loud�ac (Copall) and Laiterie coop�rative du Trieux, (1989) ECR-2309, odst. 21-23].

Konečně lze pouk�zat i na stanovisko ESD, podle kter�ho nelze posuzovat toliko hypotetick� tvrzen� o tom, že vnitrost�tn� opatřen� diskriminovalo určit� producenty, pokud nen� předložen konkr�tn� důkaz o tom, že jak�koliv z těchto producentů, kter� měl b�t opatřen�m �dajně postižen, byl skutečně vystaven negativn�mu dopadu takov�ho opatřen� [spojen� př�pady 196/88, 197/88 and 198/88, Daniel Corn�e and others v Coop�rative agricole laitičre de Loud�ac (Copall) and Laiterie coop�rative du Trieux, (1989) ECR-2309].

�stavn� soud neshledal z�sah do principu z�kazu diskriminace vykl�dan�ho ve světle judikatury ESD. Jak bude posl�ze vyloženo, koriguje �stavn� soud dosavadn� v�klad principu rovnosti plynouc�ho z čl. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod podan� v n�lezu sp. zn. Pl. �S 39/01, a to pro oblast pr�va, kter� navazuje na komunit�rn� pr�vo (viz n�že).

d) Princip ochrany pr�va podnikat a vyv�jet jinou hospod�řskou činnost

ESD již v minulosti ve sv�ch rozhodnut�ch uvedl, že pr�vo vyv�jet hospod�řskou aktivitu nelze ve vztahu k syst�mu kv�t vykl�dat tak, že by garantovalo pr�vo obdržet určitou konkr�tn� v�ši kv�ty. Podle ESD kv�ty "neomezuj� ekonomickou aktivitu podnikatelů, ale v souvislosti s budov�n�m společn� organizace trhu fixuj� množstv� produkce, kter� lze na trhu uplatnit...". [př�pad 230/78 - SpA Eridania-Zuccherifici nazionali v Minister of Agriculture and Forestry, (1979) ECR 2749, odst. 20-21]. Nav�c s ohledem na proměnlivost společn� organizace trhu jsou kv�ty předmětem změn (srov. v�še argumentaci t�kaj�c� se ochrany legitimn�ho oček�v�n�).

Takov� omezen� pr�va podnikat a vyv�jet jinou hospod�řskou činnost splňuj� i obecn� standard omezen� z�kladn�ch pr�v, tedy takov� omezen� odpov�daj� sledovan�mu c�li, j�mž je obecn� z�jem Společenstv�, a nekonstituuj� s ohledem na sledovan� c�l neproporcion�ln� nebo nepřijateln� z�sah neslučiteln� s podstatou z�kladn�ch pr�v [př�pad 5/88 - Hubert Wachauf v Bundesamt f�r Ern�hrung und Forstwirtschaft. (1989) ECR 2609, odst. 18]. Prvn� krit�rium (soulad se sledovan�m c�lem) je dodrženo, pokud je omezen� souč�st� legislativy sleduj�c� odstraněn� přebytků na trhu se zemědělsk�mi komoditami, a to pr�vě cestou omezen� nadprodukce. Druh� krit�rium (proporcionalita) je splněno, pokud nen� narušena samotn� podstata pr�va podnikat a vykon�vat jinou hospod�řskou činnost. Jinak řečeno, pokud syst�m kv�t neomezuje pr�vo využ�vat př�slušn� pozemky k jin�m �čelům nebo pr�vo podnikat v jin� oblasti hospod�řstv� nebo obchodovat s jin�mi zemědělsk�mi produkty, je slučiteln� s ochranou pr�va podnikat a vykon�vat jinou hospod�řskou činnost [C-177/90 - Ralf-Herbert K�hn v Landwirtschaftskammer Weser-Ems (1992) ECR I- 0035, odst. 17; nebo C-63/93 - Fintan Duff et al v Minister for Agriculture and Food and Attorney General, (1996) ECR I-569, odst. 30, ve kter�m ESD dovodil, že nen� porušen�m tohoto pr�va, pokud producent obdrž� kv�tu bez ohledu na dosažen� pl�n rozvoje produkce, tedy kv�tu, kter� neodpov�d� objektivn� v�ši produkce, kter� je producent schopen po realizaci pl�nu dos�hnout. Nižš� kv�ta neomezuje pr�vo podnikat, ale pouze omezuje možnost um�stit produkci na trhu, kter�žto nepož�v� ochrany skrze z�kladn� pr�va]. Jinak řečeno, podle judikatury ESD přidělen� určit� konkr�tn� kv�ty nelze samo o sobě považovat za porušen� z�kladn�ho pr�va podnikat a vykon�vat jinou hospod�řskou činnost.

Princip ochrany pr�va podnikat je �stavn�m poř�dkem Česk� republiky aprobov�n jako ekonomick� pr�vo, kter� lze uplatnit jen v mez�ch z�kona (čl. 41 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod) a dosavadn� judikatura �stavn�ho soudu založen� na principu "self-restraint" plně koresponduje s př�stupem ESD. Proto �stavn� soud porušen� tohoto principu nedovodil.

A-2) Posouzen� napaden� pr�vn� �pravy z hlediska krit�ri� vypl�vaj�c�ch z �stavn�ho poř�dku Česk� republiky ve světle dosavadn� judikatury �stavn�ho soudu

Jak uvedeno shora, stanoven� kl�če pro v�počet individu�ln� produkčn� kv�ty představuje vnitrost�tn� realizaci c�lů Společn� zemědělsk� politiky vypl�vaj�c�ch z norem komunit�rn�ho pr�va, tedy v oblasti, v n�ž komunit�rn� pr�vo ponechalo voln� diskreci člensk�ch st�tů, jak� konkr�tn� n�stroje k dosažen� c�le (omezen� produkce cukru) zvol�. Ačkoliv tedy stanoven� samotn�ho kl�če pro přidělen� produkčn� kv�ty je věc� vnitrost�tn�ho pr�va, nelze pominout fakt, že sleduje �čel vypl�vaj�c� z pr�va komunit�rn�ho.

Jak již rovněž uvedeno v�še, �stavn� soud je přesvědčen, že pot�, co se Česk� republika stala plnohodnotn�m členem ES, resp. EU, nelze �stavněpr�vn� přezkum ot�zek t�kaj�c� se t�to oblasti prov�dět zcela izolovaně, bez ohledu na krit�ria a meze regulace stanoven� komunit�rn�m pr�vem a v minulosti dotvořen� judikaturou ESD. Jinak řečeno, při posuzov�n� souladu zvolen�ho kl�če s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky proto nelze zcela pominout to, jak�m způsobem se k ot�zk�m produkčn�ch kv�t a způsobům jejich rozdělov�n� stav� evropsk� pr�vo a ESD. Přitom na rozd�l od předchoz�ch rozhodnut� �stavn�ho soudu nelze ke komunit�rn�mu pr�vu přistupovat pouze jako k předmětu komparace, z něhož by vypl�valy nepř�m� argumenty ve vztahu k dom�c� �pravě, n�brž komunit�rn� pr�vo v současnosti prozařuje do �stavn�ho poř�dku Česk� republiky, je-li použ�v�n v oblasti pr�vn� regulace souvisej�c� s komunit�rn�m pr�vem.

Na druhou stranu nelze v současnosti ani pom�jet předchoz� judikaturu �stavn�ho soudu, a to z důvodu principu pr�vn� kontinuity vlastn� judikatury (viz n�že).

V n�lezu sp. zn. Pl. �S 45/2000 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 21, n�lez č. 30; vyhl�šen pod č. 96/2001 Sb.) �stavn� soud zrušil nař�zen� vl�dy č. 51/2000 Sb., kter�m se stanov� opatřen� a pod�l st�tu na tvorbě podm�nek pro zajištěn� a udržen� v�roby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem. Jednalo se o pr�vn� předpis, kter� v Česk� republice poprv� zav�děl regulaci trhu s cukrem, a to pro obdob� od 1. 8. 2000 do 30. 9. 2001. �stavn� soud v uveden�m n�lezu dospěl k z�věru, že vl�da t�mto nař�zen�m nerespektovala �stavn� meze stanoven� čl. 78 �stavy. �stavn� soud se tedy v předmětn�m n�lezu nezab�val samotn�m obsahem pr�vn� regulace a jeho slučitelnost� s �stavn�m poř�dkem. Přitom v�še kv�t dle nař�zen� byla určena tak, že referenčn�m obdob�m bylo stanoveno obdob� 5 předchoz�ch let, tedy obdob� let 1995 - 1999.

V n�lezu sp. zn. Pl. �S 5/01 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 24, n�lez č. 149; vyhl�šen pod č. 410/2001 Sb.) se �stavn� soud zab�val �stavn� konformitou nař�zen� č. 445/2000 Sb., o stanoven� produkčn�ch kv�t ml�ka na l�ta 2001 až 2005. Tehdejš�mu n�vrhu �stavn� soud vyhověl č�stečně, když zrušil � 4 odst. 2 a � 14 odst. 2 nař�zen�, a to opět z důvodu nedostatku z�konn�ho zmocněn� pro omezen� rozdělov�n� produkčn�ch kv�t z rezervy na zemědělce hospodař�c� v syst�mu ekologick�ho chovu skotu a ne�stavnosti a nez�konnosti delegace rozhodov�n� o v�ši rezervy na Ministerstvo zemědělstv�. V tomto n�lezu se nicm�ně �stavn� soud vyj�dřil tak� k obsahov�mu souladu produkčn�ch kv�t ml�ka jako jedn� z metod regulace hospod�řsk� politiky st�tu s �stavn�m poř�dkem, přičemž tento syst�m jako takov� ne�stavn�m neshledal. Přitom zformuloval z�kladn� �stavněpr�vn� limity jak samotn�ho omezov�n� hospod�řsk� produkce formou zav�děn� produkčn�ch kv�t, tak syst�mu přidělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t jednotliv�m producentům. �stavn� soud předevš�m dovodil, že z�konod�rce sm� (v mez�ch dan�ch �stavně garantovan�mi z�kladn�mi z�sadami, lidsk�mi pr�vy a svobodami) podle sv� �vahy zav�st cenovou nebo kvantitativn� regulaci produkce v určit�m odvětv� hospod�řstv�, vymezit či ovlivnit druh a počet subjektů v něm působ�c�ch či omezit smluvn� svobodu při uplatňov�n� produkce na trhu či při n�kupu surovin a v�robn�ch zař�zen�. Současně �stavn� soud odm�tl, že by každ� omezen� svobody podnik�n� bylo lze prov�dět v�lučně z�konem. Naopak uvedl, že k proveden� z�kona �stava připoušt� z praktick�ch důvodů přij�m�n� podz�konn�ch předpisů, pohybuj�-li se jimi stanoven� pravidla v mez�ch z�konů. �stavn� soud rovněž odm�tl, že by omezen� produkce představovalo vyvlastněn�, kter� nen� odůvodněno veřejn�m z�jmem a je bez n�hrady. Vlastnictv� k produkci nad produkčn� kv�tu nen� odňato, pouze se znesnadňuje jej� realizace na trhu. Soustava produkčn�ch kv�t představuje formu kontroly už�v�n� majetku, jež sleduje veřejn� z�jem, j�mž je stabilizace trhu s komoditou. Použit� n�stroje, tedy syst�m přidělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t, pak shledal přiměřen�mi.

Jde-li o syst�m přidělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t, �stavn� soud odm�tl, že by ne�stavn� diskriminaci představovalo rozd�ln� pr�vn� postaven� těch v�robců, kteř� kv�tu obdrž�, a těch, kteř� o ni než�daj�. Rovněž nepovažoval za ne�stavn� přirozenou diferenciaci mezi st�vaj�c�mi a nov�mi v�robci, když uvedl, že znev�hodněn� nov�ch podnikatelů (kteř� kv�ty obdrž� pouze formou převodu kv�ty od současn�ho producenta, jemuž byla kv�ta přidělena), je ned�lnou souč�st� jak�hokoliv omezov�n� produkce. Nelze ovšem vyloučit diskriminaci mezi v�robci, kteř� o kv�tu pož�daj� a dostanou ji v pln� v�ši a v�robci, kter�m bude odepřena nebo přidělena pouze zč�sti. Proto již ustanoven� � 12 odst. 6 z�kona č. 256/2000 Sb., o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu, požaduje, aby se způsob prvotn�ho rozdělen� produkčn�ch kv�t mezi žadatele ř�dil z�sadou rovnosti a objektivn�ho způsobu v�počtu. �stavn� soud k tomu poznamenal, že tento obecn� pokyn, jenž nen� než odvozen�m z�sady rovnosti podle čl. 1 Listiny a čl. 1 �stavy, mus� m�t na paměti vl�da při určov�n� způsobu v�choz�ho rozdělen� kv�t v r�mci jednotliv�ch soustav produkčn�ch kv�t s ohledem na rysy a zvl�štnosti v�roby komodit, jejichž v�roba je předmětem omezen�. �stavn� soud proto může posoudit kl�č použit� při původn�m rozdělov�n� kv�t, přitom jednoročn� referenčn� obdob� v př�padě přidělov�n� produkčn�ch kv�t na ml�ko uznal za přiměřen�. Současně však �stavn� soud připustil, že ani podrobně propracovan� kl�č, jenž pamatuje na pravideln� př�činy v�kyvů objemu v�roby, nemůže vz�t zřetel na všechny okolnosti. V jednotliv�ch př�padech proto může doj�t i k nespravedlnosti, jež však nedosahuje �stavn� z�važnosti.

Konečně v n�lezu sp. zn. Pl. �S 39/01 (publikovan�m pod č. 499/2002 Sb.) se �stavn� soud opět zab�val pr�vn� �pravou produkčn�ch kv�t cukru, přijatou v podobě nař�zen� č. 114/2001 Sb., o stanoven� produkčn�ch kv�t cukru na kv�tov� roky 2001/2002 až 2004/2005. T�mto n�lezem �stavn� soud zrušil � 4 odst. 3, � 5 odst. 3, � 7 a � 13 nař�zen� a zam�tl n�vrh na zrušen� � 13 z�kona č. 256/2000 Sb., o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu. �stavn� soud hodnotil tehdy zvolen� kl�č rozdělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t (na z�kladě objemu v�roby tř� z hlediska množstv� nej�spěšnějš�ch v�robn�ch sezon z posledn�ch pěti) jako v rozporu se z�konn�m požadavkem objektivn�ho způsobu v�počtu a požadavkem rovnosti. Důvodem takov�ho hodnocen� byla �vaha o tom, že postaven� jednotliv�ch provozovatelů cukrovarů ovlivnila pr�vn� �prava podle nař�zen� č. 51/2000 Sb., kter� byla aplikov�na před jej�m zrušen�m �stavn�m soudem, tedy v obdob� od 30. 3. 2001 do 29. 11. 2002. Ačkoliv toto nař�zen� bylo zrušeno z form�ln�ch důvodů, tedy pro nedostatek z�konn� opory, �stavn� soud dodatečně konstatoval, že tehdejš� rozlišov�n� cukrovarů na strategick� a nestrategick� lze důvodně považovat za podezřelou kvalifikaci (suspect qualification), kter� představovala sv�voln�, stěž� odůvodniteln� rozlišov�n� mezi jednotliv�mi producenty. �stavn� soud d�le poznamenal, že kl�č zvolen� v nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. s�m o sobě ne�stavn� nen�, nicm�ně než�douc� dopady předchoz�ho způsobu v�počtu, kter� byl jak form�lně vadn�, tak i věcně diskriminačn�, neodstraňuje, ale pouze zm�rňuje t�m, že neodvozuje rozhodnou průměrnou ročn� kv�tu od objemu v�roby ze všech pěti sezon, n�brž poč�t� se skutečnost�, že někter� cukrovary nebyly po všechny sezony v provozu a bere v �vahu tři sezony, kdy se vyr�bělo nejv�ce, nebo ty sezony, kdy se vyr�bělo, pokud se vyr�bělo po tři nebo m�ně sezon. Neodstraněn� nerovnosti spatřoval �stavn� soud v tom, že na z�kladě opatřen� již z form�ln�ch důvodů ne�stavn�ho a věcně diskriminačn�ho, mohli někteř� v�robci v�robu zv�šit, neboť byli chr�něni před konkurenc�, jež produkčn� kv�tu neměla, a nemohla tak bez z�těže sankčn�m odvodem vyr�bět. �stavn� soud tehdy uzavřel, že vl�da již form�lně korektn� �pravou pro budoucnost zachov�v� než�douc� stav, jež vyvolala svou dř�vějš� jak form�lně, tak materi�lně ne�stavn� �pravou.

Usnesen�m ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. Pl. �S 48/03 (nepublikov�no) �stavn� soud zastavil ř�zen� o n�vrhu skupiny poslanců na zrušen� př�slušn�ch č�st� nař�zen� č. 114/2001 Sb. ve zněn� nař�zen� č. 97/2003 Sb., kter�m vl�da v reakci na předchoz� n�lez �stavn�ho soudu nově upravila rozdělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t. �stavn� soud ř�zen� zastavil podle � 67 z�kona o �stavn�m soudu, neboť v průběhu ř�zen� bylo napaden� nař�zen� zrušeno a nahrazeno nař�zen�m č. 364/2004 Sb., jehož ustanoven� � 3 a � 16 jsou napadena nyn� projedn�van�m n�vrhem. Přitom pr�vn� �prava obsažen� v nař�zen� č. 114/2001 Sb., ve zněn� nař�zen� č. 97/2003 Sb., stanovila nov� kl�č vedouc� k rozdělen� kv�t tak, že rozdělen� bylo provedeno na z�kladě kapacity v�roby cukru stanoven� jako nejvyšš� průměrn� množstv� cukru vyroben� producentem za 24 hodin v cukrovaru, v němž vyr�běl cukr v listopadu 2001 nebo v ř�jnu 2002, pokud v tomto cukrovaru vyr�běl cukr v kv�tov�m roce 2002/2003, nejv�še však v prokazateln�m množstv�, odpov�daj�c�m maxim�ln�mu denn�mu v�konu strojně technologick�ho zař�zen� cukrovaru.

A-3)

�stavn� soud tedy o �stavn� konformitě kl�če pro v�počet individu�ln� produkčn� kv�ty rozhoduje za situace, kdy svou předchoz� judikaturou stanovil určit� meze jak pro samotnou př�pustnost pr�vn� �pravy produkčn�ch kv�t jako takov�ch, tak pro rozdělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t jednotliv�m producentům. Posuzov�n� současn� pr�vn� �pravy je tedy třeba prov�st mimo jin� i pod zorn�m �hlem dosavadn� judikatury �stavn�ho soudu, kterou je �stavn� soud v�z�n, ledaže by byly splněny podm�nky pro jej� překon�n�.

Pokud jde o syst�m kv�tov�n� jako takov�, �stavn� soud konstatuje, že tento n�lez navazuje na dosavadn� judikaturu v oblasti kv�t. Jin� je však situace posouzen� samotn�ho rozdělen� kv�t z hlediska �stavn�ch principů, tak jak byly formulov�ny v předchoz�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 39/01.

Ve sv�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 11/02 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 30, n�lez č. 87; vyhl�šen pod č. 198/2003 Sb.) �stavn� soud formuloval doktr�nu kontinuity sv� vlastn� judikatury, kterou dovodil z n�ležitost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu, jin�mi slovy dovodil povinnost �stavn�ho soudu b�t v�z�n sv�mi vlastn�mi rozhodnut�mi, kter� může svou judikaturou překonat jen za určit�ch podm�nek. Přitom prvn� možnost�, kdy �stavn� soud může překonat vlastn� judikaturu, je změna soci�ln�ch a ekonomick�ch poměrů v zemi, nebo změna v jejich struktuře, anebo změna kulturn�ch představ společnosti. Dalš� možnost� je změna či posun pr�vn�ho prostřed� tvořen�ho pod�stavn�mi pr�vn�mi normami, kter� v souhrnu ovlivňuj� nahl�žen� �stavn�ch principů a z�sad, aniž by z nich ovšem vybočovaly, a předevš�m neomezuj� princip demokratick� pr�vn� st�tnosti (čl. 1 odst. 1 �stavy). Dalš� možnost� pro změnu judikatury �stavn�ho soudu je změna, resp. doplněn� těch pr�vn�ch norem a principů, kter� tvoř� z�vazn� referenčn� hlediska pro �stavn� soud, tj. takov�ch, kter� jsou obsaženy v zstavn�m poř�dku Česk� republiky, nejde-li samozřejmě o změny odporuj�c� limitům stanoven�m čl. 9 odst. 2 �stavy, tj. nejde-li o změny podstatn�ch n�ležitost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu.

�stavn� soud tedy v dan�m př�padě po konfrontaci ust�len� judikatury ESD a dosavadn� judikatury �stavn�ho soudu v�žil, zda zde nejsou skutečnosti, kter� by odůvodňovaly přehodnocen� dosavadn�ch z�věrů �stavn�ho soudu. Jak již uvedeno shora, je nepochybn�, že přistoupen�m Česk� republiky k ES, resp. EU, došlo k z�sadn� změně uvnitř česk�ho pr�vn�ho ř�du, neboť t�mto okamžikem Česk� republika převzala do sv�ho vnitrost�tn�ho pr�va celou masu evropsk�ho pr�va. Tedy bezpochyby došlo k onomu posunu pr�vn�ho prostřed�, tvořen�ho pod�stavn�mi pr�vn�mi normami, kter� nutně mus� ovlivňovat nahl�žen� cel�ho dosavadn�ho pr�vn�ho ř�du, včetně �stavn�ch principů a z�sad, to vše ovšem za předpokladu, že faktory, jež ovlivňuj� vnitrost�tn� pr�vn� prostřed�, nejsou samy o sobě v rozporu s demokratickou pr�vn� st�tnost�, resp. v�klad těchto faktorů nesm� v�st k ohrožen� demokratick� pr�vn� st�tnosti. Takov� posun by byl v rozporu s čl. 9 odst. 2, resp. čl. 9 odst. 3 �stavy.

Je nepochybn�, že standard ochrany z�kladn�ch pr�v a svobod prostřednictv�m dodržov�n� principů z nich plynouc�ch uvnitř Společenstv� prošel dynamick�m v�vojem od poč�tečn�ho zdr�h�n� poskytovat ochranu skrze prostředky komunit�rn�ho pr�va projevuj�c� se tak� v judikatuře ESD [mezi jin�mi rozhodnut� č. 1/58, Stork v. Vysok� �řad ESUO (1959)], přes implementaci ochrany těchto principů v judikatuře ESD až po snahy o vytvořen� z�vazn�ho katalogu z�kladn�ch pr�v, kter� by tvořil souč�st prim�rn�ho pr�va. Stejně tak prošla dynamick�m v�vojem i reflexe tohoto probl�mu v judikatuře �stavn�ch soudů jednotliv�ch člensk�ch st�tů, z nichž nejreprezentativnějš�m př�kladem jsou změny postojů Spolkov�ho �stavn�ho soudu SRN (srov. rozhodnut� ze dne 29. 5. 1974 č. 2 BvL 52/71, Solange I., a rozhodnut� ze dne 22. 10. 1986 č. 2 BvR 197/83, Solange II., a rozhodnut� ze dne 12. 10. 1993 č. 2 BvR 2134 a 2159/92 zum Vertrag �ber die Europ�ische Union).

Současn� standard ochrany z�kladn�ch pr�v uvnitř Společenstv� nezavd�v� podle �stavn�ho soudu ž�dn� př�činy se domn�vat, že tento standard ochrany z�kladn�ch pr�v skrze uplatňov�n� principů z nich plynouc�ch, tak jak ostatně vyplynul i z v�še citovan� judikatury ESD, m� nižš� kvalitu než ochrana poskytovan� v ČR, resp. že standard ochrany se v�razně liš� od ochrany doposud poskytovan� ve vnitrost�tn�m prostřed� �stavn�m soudem. To ostatně vypl�v� i z konfrontace v�še uveden�ch z�věrů ESD ohledně př�pustnosti kvantitativn�ch omezen� produkce cestou stanovov�n� produkčn�ch kv�t, a z�věrů, kter� ke stejn� problematice v minulosti zaujal �stavn� soud. V�jimkou je podle �stavn�ho soudu toliko z�věr vypl�vaj�c� z n�lezu sp. zn. Pl. �S 39/01, v němž �stavn� soud hodnotil kl�č stanoven� vl�dou k rozdělov�n� produkčn� kv�ty jako porušuj�c� princip rovnosti.

Pokud je tento z�věr konfrontov�n se shora citovanou judikaturou ESD, lze jej považovat za excesivn� v tom směru, že �stavn� soud se pustil na relativně "tenk� led" hodnocen� ekonomick�ch veličin, kter� posl�ze prom�tl do hodnocen� zstavněpr�vn�ho. Jak vyplynulo z citovan� judikatury ESD, tento soud se ve vztahu k opatřen�m, jež jsou souč�st� Společn� zemědělsk� politiky, nec�t� b�t opr�vněn hodnotit tato opatřen� obsahov�mi hledisky. Pokud např. ESD hodnotil referenčn� krit�ria s ohledem na tvrzenou nerovnost mezi producenty, odkazoval na to, že tato nerovnost nemůže b�t pouze hypotetick�, n�brž mus� b�t konkr�tně podloženo, č�m byla ve vztahu ke konkr�tn�m producentům založena. Z�věr vypl�vaj�c� z n�lezu sp. zn. Pl. �S 39/01 lze ostatně považovat za do jist� m�ry excesivn� i ve vztahu k judikatuře samotn�ho �stavn�ho soudu, kter� ve sv�m předchoz�m n�lezu, v němž posuzoval syst�m ml�čn�ch kv�t jednoznačně uvedl, že "ani podrobně propracovan� kl�č, jenž pamatuje na pravideln� př�činy v�kyvů objemu v�roby, nemůže vz�t zřetel na všechny okolnosti. V jednotliv�ch př�padech proto může doj�t i k nespravedlnosti, jež však nedosahuje �stavn� z�važnosti." V tehdy projedn�van� věci se tedy ani �stavn� soud nec�til povol�n k tomu, aby vlastn� kl�č pro rozdělen� kv�ty přezkoum�val v abstraktn� rovině v r�mci �stavn�ho přezkumu.

Jinak řečeno, �stavn� soud v nyn� projedn�van�m př�padě nemůže odhl�žet od z�věrů, kter� vypl�vaj� př�mo z judikatury ESD a z n�ž lze dovodit určit� princip �stavn�ho sebeomezen�, pokud jde o opatřen� ekonomick� povahy sleduj�c� c�le př�mo vypl�vaj�c� z komunit�rn� politiky ES. Toho si byl ostatně vědom i �stavn� soud při přij�m�n� předmětn�ho n�lezu sp. zn. Pl. �S 39/01, když v jeho odůvodněn� uvedl, že nelze přijmout takov� z�věry, pokud jde o rozsah přezkumn� činnosti, kter� by byly posl�ze na přek�žku členstv� ČR v Evropsk� unii, ač toto sebeomezen� sv�m z�věrem do jist� m�ry popřel.

�stavn� soud proto dospěl k z�věru, že zde existuj� důvody pro odch�len� se od n�lezu ve věci sp. zn. Pl. �S 39/01. Tato změna se však net�k� samotn�ho obsahov�ho hodnocen� kl�če zvolen�ho vl�dou, ale toho, že �stavn� soud se již nec�t� b�t povol�n takov� kl�č způsobem, jak to učinil n�lez sp. zn. Pl. �S 39/01, podrobit �stavn�mu přezkumu v abstraktn� rovině. To však nevylučuje, aby se spravedlnost� tohoto kl�če zab�valy obecn� soudy v individu�ln�ch a konkr�tn�ch př�padech jednotliv�ch producentů, pokud bude prok�z�no, v jak�ch konkr�tn�ch skutečnostech je nerovnost založena.

Naopak inspirov�n z�věry ESD, k nimž po 1. 5. 2004 v posuzovan� oblasti přihl�ž� v rozsahu shora vymezen�m, a v�z�n sv�mi z�věry, k nimž dospěl před n�lezem sp. zn. Pl. �S 39/01, �stavn� soud nehodnotil, zda kl�č zvolen� vl�dou v nař�zen� č. 97/2003 Sb., jehož důsledky byly prom�tnuty do původně napaden�ho ustanoven� � 3 nař�zen� č. 364/2004 Sb. a po jeho zrušen� vl�dou do ustanoven� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb. je co do sv�ho obsahu způsobil� založit v abstraktn� rovině nerovnost mezi producenty. Tedy nebude hodnotit to, zda vl�dou zvolen� krit�rium je způsobil� reflektovat v�kyvy v produkci jednotliv�ch producentů, neboť takovou ot�zku považuje �stavn� soud za natolik ekonomicky odbornou, k jej�muž zodpovězen� se nec�t� b�t ani povol�n.

�stavn� soud k tomu d�le - toliko ve formě obiter dictum, tedy mimo vlastn� meze �stavněpr�vn�ho přezkumu - uv�d�, že z n�lezu sp. zn. Pl. �S 39/01 př�mo nevyplynulo, jak se snažili �stavn�mu soudu předložit navrhovatel�, že vl�da byla povinna jako referenčn� obdob� zvolit obdob� před okamžikem, než začala regulovat v�robu cukru cestou produkčn�ch kv�t, tedy obdob� před rokem 2000.

Z komparativn�ho přehledu, kter� si �stavn� soud pro �čely tohoto ř�zen� vyž�dal, sice vypl�v�, že většina st�tů středn� a v�chodn� Evropy, kter� v roce 2004 vstoupily do ES, v praxi zvolila za referenčn� obdob� rozmez� let 1994 - 1999, specifičnost situace v ČR je však d�na pr�vě t�m, že kl�č k rozdělen� kv�ty byl opakovaně rušen �stavn�m soudem (poprv� z důvodů form�ln�ch, podruh� z důvodů obsahov�ch). Ač se �stavn� soud nec�t� b�t k hodnocen� těchto ot�zek povol�n, přesto se mu jev�, že stanoven� referenčn�ho obdob� v roce 2004 před rok 2000 by bylo technicky nemožn�, snad i nerozumn� a zakl�daj�c� dalš� důvody pro tvrzen�, že i toto referenčn� obdob� je způsobil� zakl�dat nerovnost mezi producenty. Ze zvolen�ho kl�če, nyn� napaden�ho navrhovateli, lze podle �stavn�ho soudu naopak dovodit snahu vl�dy vybrat takov� obdob�, kter� by bylo jako referenčn� obdob� ještě vůbec v roce 2004 realizovateln� a na druhou stranu bylo s to eliminovat tržn� distorze, vznikl� v důsledku předchoz�ch regulac�, jak na ně v n�lezu sp. zn. Pl. �S 39/01 upozornil �stavn� soud.

�stavn� soud současně považuje za nutn� zdůraznit, že nyn� přijat� z�věr v ž�dn�m př�padě neznamen�, že by �stavn� soud rezignoval na �stavněpr�vn� přezkum vnitrost�tn�ch pr�vn�ch předpisů, kter� jsou komplement�rn� ke komunit�rn�mu pr�vu, tak jak to v minulosti činily někter� soudy člensk�ch st�tů ES [srov. rozhodnut� irsk�ho Nejvyšš�ho soudu ve věci Lawror v. Minister for Agriculture 1 (1990) IR 356, cit. dle K�hn, Z.: Rozš�řen� Evropsk� unie a vztahy šestadvaceti �stavn�ch syst�mů. Pr�vn�k 8/2004, str. 765]. Posun v jeho z�věrech se odv�j� od posunu v cel�m vnitrost�tn�m pr�vn�m ř�du, k němuž došlo po 1. 5. 2004, a t�k� se toliko ot�zky obsahov�ch mez� �stavněpr�vn�ho přezkumu v dan�m konkr�tn�m př�padě.

Lze uzavř�t, že kl�č rozdělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t byl shled�n �stavně konformn�m, z čehož plyne, že původn� n�vrh navrhovatelů by b�val musel b�t zam�tnut.

B) �stavn� soud však současně nemohl přehl�dnout a akceptovat to, že vl�da přijet�m napaden�ho ustanoven� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb., kter�m se toliko parafr�zuje ustanoven� čl. 1 odst. 3 nař�zen� Komise (ES) č. 1609/2005, nerespektovala skutečnost, že přistoupen�m Česk� republiky k EU došlo na z�kladě čl. 10a �stavy k přenosu pravomoc� vnitrost�tn�ch org�nů na org�ny nadn�rodn�.

Ustanoven� čl. 10a, kter� byl do �stavy vložen �stavn�m z�konem č. 395/2001 Sb. (tzv. euronovelou �stavy), totiž představuje ustanoven� umožňuj�c� přenos někter�ch pravomoc� org�nů Česk� republiky na mezin�rodn� organizaci nebo instituci, tedy předevš�m ES a jej� org�ny. Okamžikem, kdy se stala Smlouva o založen� ES ve zněn� všech jej�ch reviz� a ve zněn� př�stupov� smlouvy zav�znou pro ČR, došlo k přenosu těch pravomoc� vnitrost�tn�ch org�nů, kter� podle prim�rn�ho pr�va ES vykon�vaj� org�ny ES, na tyto org�ny.

Jinak řečeno, okamžikem přistoupen� Česk� republiky k ES se realizoval přenos těchto pravomoc�, a to tak, že Česk� republika propůjčila tyto pravomoci org�nům ES. V rozsahu těchto pravomoc�, kter� realizuj� org�ny ES, se pak omezily pravomoci všech př�slušn�ch vnitrost�tn�ch org�nů bez ohledu na to, zda se jedn� o pravomoci normativn� či individu�lně rozhodovac�.

Toto propůjčen� č�sti pravomoc� je ovšem podle �stavn�ho soudu propůjčen�m podm�něn�m, neboť origin�ln�m nositelem suverenity a z n� vypl�vaj�c�ch pravomoc� nad�le zůstala Česk� republika, jej�ž suverenitu konstituuje nad�le čl. 1 odst. 1 �stavy. Podle něho je Česk� republika svrchovan�, jednotn� a demokratick� pr�vn� st�t založen� na �ctě k pr�vům a svobod�m člověka a občana. Ona podm�něnost delegace těchto pravomoc� se podle �stavn�ho soudu projevuje ve dvou rovin�ch: v rovině form�ln� a v rovině materi�ln�. Prvn� z těchto rovin se t�k� samotn�ch mocensk�ch atributů st�tn� svrchovanosti, druh� rovina se t�k� obsahov�ch komponent v�konu st�tn� moci. Jinak řečeno, delegace č�sti pravomoc� vnitrost�tn�ch org�nů může trvat potud, pokud tyto pravomoci jsou org�ny ES vykon�v�ny způsobem slučiteln�m s uchov�n�m z�kladů st�tn� suverenity Česk� republiky a způsobem, jenž neohrožuje samotnou podstatu materi�ln�ho pr�vn�ho st�tu. Pokud by jedna z těchto podm�nek realizace přenosu pravomoc� nebyla naplněna, tj. pokud by v�voj v ES, resp. EU, ohrožoval samotnou podstatu st�tn� svrchovanosti Česk� republiky nebo podstatn� n�ležitosti demokratick�ho pr�vn�ho st�tu, bylo by třeba trvat na tom, aby se těchto pravomoc� opětovně ujaly vnitrost�tn� org�ny Česk� republiky, přitom plat�, že k ochraně �stavnosti je povol�n �stavn� soud (čl. 83 �stavy). Řečen� plat� v dimenzi form�ln� v r�mci platn� �stavn� �pravy. Pokud jde o podstatn� n�ležitosti demokratick�ho pr�vn�ho st�tu, ty podle čl. 9 odst. 2 �stavy lež� dokonce i mimo dispozice samotn�ho �stavod�rce. �stavn� soud již ve sv�m prvn�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 19/93 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 1, n�lez č. 1; vyhl�šen pod č. 14/1994 Sb.) t�kaj�c�m se z�kona o protipr�vnosti komunistick�ho režimu a odporu proti němu konstatoval, že konstitutivn� principy demokratick� společnosti v r�mci �stavy jsou postaveny nad z�konod�rnou pravomoc a t�m ultra vires Parlamentu. V dalš�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 36/01 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 26, n�lez č. 870; vyhl�šen pod č. 403/2002 Sb.) �stavn� soud uvedl, že ž�dnou novelu �stavy nelze interpretovat v tom smyslu, že by jej�m důsledkem bylo omezen� již dosažen� procedur�ln� �rovně ochrany z�kladn�ch pr�v a svobod.

Pokud by proto v�kon delegovan�ch pravomoc� byl org�ny ES realizov�n způsobem regresivn�m vůči dosavadn�mu pojet� podstatn�ch n�ležitost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu, jednalo by se o realizaci v rozporu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky, kter� by si vyžadovala opětovn� převzet� těchto pravomoc� vnitrost�tn�mi org�ny Česk� republiky.

Takov� situace však obecně ani v projedn�van�m konkr�tn�m př�padě nenastala a dle �stavn�ho soudu nebyl důvod, aby vl�da realizovala svou normotvornou pravomoc způsobem, jež se projevil přijet�m napaden�ho ustanoven� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb.

�stavn� soud po zhodnocen� obsahu napaden�ho ustanoven� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb. proto dospěl k z�věru, že jeho přijet�m vl�da vybočila ze sv�ch opr�vněn�, resp. uplatnila svou normotvornou pravomoc v oblasti, kter� byla na z�kladě čl. 10a �stavy přenesena na org�ny ES, a to čl. 37 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES a čl. 1 odst. 3 Smlouvy o přistoupen� Česk� republiky k EU. Jestliže ust. � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb. m� b�t realizac� nař�zen� Komise (ES) č. 1609/2005, jde o jedn�n� ultra vires ve vztahu k čl. 78 �stavy, neboť vl�da k přijet� takov� pr�vn� �pravy nebyla opr�vněna.

Nař�zen� Komise (ES) č. 1609/2005 je komunit�rn�m pr�vn�m předpisem, kter�m Komise na z�kladě čl. 10 odst. 3 a 4 nař�zen� Rady (ES) č. 1260/2001 sn�žila pro hospod�řsk� rok 2005/2006 kv�ty na produkci cukru př�slušej�c� jednotliv�m člensk�ch st�tům. Toto nař�zen� m� přednost před vnitrost�tn� pr�vn� (z�konnou) �pravou a je bezprostředně použiteln� ve vnitrost�tn�ch pr�vn�ch ř�dech.

Bezprostředn� použitelnost ve vnitrost�tn�m pr�vu a přednostn� aplikace nař�zen� vypl�v� z vlastn� dogmatiky komunit�rn�ho pr�va, tak jak byla v minulosti pod�na v judikatuře ESD [srov. např. rozhodnut� 26/62 NV Algemene Transport- en Expeditie Orderneming Van Gend en Loos v. Nederlandse Administratie der Belastingen (1963) ECR 1; 6/64 Costa v. ENEL (1964) ECR 585]. Komunit�rn� pr�vo totiž samo určuje a specifikuje, na rozd�l od mezin�rodn�ho pr�va, jak� jsou jeho vnitrost�tn� �činky v člensk�ch st�tech.

Pokud členstv� v ES s sebou nese určit� omezen� pravomoc� vnitrost�tn�ch org�nů ve prospěch komunit�rn�ch org�nů, mus� b�t nutně jedn�m z projevů takov�ho omezen� i omezen� volnosti člensk�ch st�tů určovat vnitrost�tn� �činky komunit�rn�ho pr�va (srov. Kr�l, R.: Znovu k zakotven� vnitrost�tn�ch �činků komunit�rn�ho pr�va v �stavě ČR. Pr�vn� rozhledy, roč. 2004, č. 3, str. 111). Jinak řečeno, s přenesen�m někter�ch pravomoc� na ES je spojen i z�nik volnosti Česk� republiky určovat vnitrost�tn� �činky komunit�rn�ho pr�va, kter� se odvozuj� v oblastech, v nichž k tomuto přenosu došlo, př�mo z komunit�rn�ho pr�va. Ustanoven� čl. 10a �stavy tak vlastně působ� obousměrně: tedy tvoř� normativn� z�klad pro přenos pravomoc� a současně je t�m ustanoven�m �stavy, kter� otev�r� vnitrost�tn� pr�vn� ř�d pro působen� komunit�rn�ho pr�va včetně pravidel t�kaj�c�ch se jeho �činků uvnitř pr�vn�ho ř�du Česk� republiky (srov. K�hn, Z. - Kysela, J.: Na z�kladě čeho bude působit komunit�rn� pr�vo v česk�m pr�vn�m ř�du? Pr�vn� rozhledy, roč. 2004, č. 1, str. 23 - 27; nebo K�hn, Z.: Ještě jednou k �stavn�mu z�kladu působen� komunit�rn�ho pr�va v česk�m pr�vn�m ř�du. Pr�vn� rozhledy, roč. 2004, č. 10, str. 395 - 397).

�stavn� soud je toho n�zoru, že - pokud jde o působen� komunit�rn�ho pr�va ve vnitrost�tn�m pr�vu - je třeba přijmout takov� př�stup, kter� by nekonzervoval �činky komunit�rn�ho pr�va ve vnitrost�tn�m pr�vn�m ř�du. Takov� př�stup by totiž neodpov�dal tomu, že samotn� dogmatika �činků, kter� komunit�rn� akty vyvol�vaj� ve vnitrost�tn�m pr�vu, prošla a proch�z� dynamick�m v�vojem. Toto pojet� tak� nejl�pe zajišťuje to, co bylo uvedeno shora, totiž podm�něnost přenosu č�sti pravomoc�.

Podle ustanoven� čl. 1 odst. 3 nař�zen� byly člensk� st�ty povinny nejpozději do 1. 11. 2005 stanovit každ�mu v�robn�mu podniku, kter�mu byla přidělena produkčn� kv�ta, č�st, o n�ž se tato kv�ta snižuje. Jak �stavn� soud dotazem u St�tn�ho zemědělsk�ho intervenčn�ho fondu zjistil, bylo sn�žen� kv�ty všem držitelům kv�ty ozn�meno individu�ln�m aktem na z�kladě př�m� aplikace tohoto ustanoven� nař�zen� Komise (ES) č. 1609/2005.

Jinak řečeno, v době, kdy vl�da přij�mala ustanoven� � 3 nař�zen� č. 548/2005 Sb., byla individu�ln� produkčn� kv�ta jednotliv�m producentům d�vno sn�žena, a to na z�kladě př�m� aplikace komunit�rn�ho pr�va k tomu př�slušn�m org�nem, tedy St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondem. Toto ustanoven� tak na jednu stranu nemůže vyvol�vat v praxi ž�dn� pr�vn� důsledky, na druhou stranu k jeho přijet� nebyla vl�da ani opr�vněna, neboť se jedn� o oblast, v n�ž bylo opr�vněn� přeneseno na org�ny Společenstv�, kter� je v dan�m př�padě realizovaly přijet�m nař�zen� č. 1609/2005, kter� je - jak již shora uvedeno - bezprostředně aplikovateln� v pr�vu člensk�ch st�tů a nepředpokl�d� dalš� implementaci ve vnitrost�tn�m pr�vu.

Nav�c z judikatury ESD vypl�v� pravidlo, podle kter�ho člensk� st�ty nesměj� skrze vnitrost�tn� pr�vn� předpisy reprodukovat ustanoven� bezprostředně aplikovateln�ho komunit�rn�ho pr�va, resp. jak�koliv vnitrost�tn� opatřen� prov�děj�c� nař�zen� je v rozporu s bezprostředn� aplikovatelnost� nař�zen� [srov. př�pady 93/71, Orsolina Leonesio v. Ministero dell’agricoltura e Oreste, (1972) ECR 287; 39/72 Commission of the European Communities v. Italian Republic, (1973) ECR 101; 34/73 Fratelli Variola S.p.A. v. Amministrazione italiana delle Finance, (1973) ECR 981].

Jak �stavn� soud d�le zjistil, př�klady jin�ch člensk�ch st�tů (SRN a Slovenska) ukazuj�, že tyto st�ty aplikovaly nař�zen� Komise (ES) př�mo, aniž by přikročily k normativn� transformaci tohoto nař�zen� do někter� z forem vnitrost�tn�ho pr�va.

Přijet�m napaden�ho ustanoven� proto vl�da jednala ultra vires a porušila čl. 78 ve spojen� s čl. 10a a čl. 1 odst. 2 �stavy, neboť tak realizovala opr�vněn�, kter� bylo přeneseno na org�ny Společenstv� a kter�m tedy vl�da nedisponovala.

Zrušen� napaden�ho ustanoven� pro jeho ne�stavnost se podle �stavn�ho soudu nikterak nedot�k� vlastn�ho syst�mu regulace trhu s cukrem ani zvolen�ho kl�če pro přidělen� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t. Samotn� aktu�ln� v�še kv�t pro hospod�řsk� rok 2005/2006 byla sn�žena na z�kladě bezprostředně aplikovan�ho nař�zen� Komise (ES) č. 1609/2005 v podobě individu�ln�ch aktů, jejichž �činky zůst�vaj� zachov�ny a n�rodn� cukern� kv�ta pro dalš� hospod�řsk� rok 2006 - 2007, jak shodně potvrdili �častn�ci ř�zen�, byla již stanovena.

�stavn� soud proto pouze s ohledem na tyto důvody rozhodl podle � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu o zrušen� � 3 nař�zen� vl�dy č. 548/2005 Sb., o stanoven� někter�ch podm�nek prov�děn� opatřen� společn� organizace trhů v odvětv� cukru, pro rozpor s čl. 1 odst. 2, čl. 10a a čl. 78 �stavy, a to ke dni publikace tohoto n�lezu ve Sb�rce z�konů.