Sbírka 18.200 zákonů od roku 1945 - všechny konsolidované znění

X
Měli jste na mysli
...
Dokument musí obsahovat také:
Dokument nesmí obsahovat:
Typ právního předpisu:
Autor:
Dokument nesmí obsahovat:
Dokument musí obsahovat také:
+Hledat podle paragrafu
:
:
:
od:
do:
:

Poslední aktualizace
02.04.2020
Nové vyhlášené předpisy

Ve věci návrhu na zrušení § 9b až 9h zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 217/1997 Sb. 152/1998 účinný od 08.07.1998


Schválené: 27.05.1998
Účinnost od: 08.07.1998
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Právo vlastnit majetek., Pozemkové úpravy., Pozemkový úřad.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HIST JUD DZ EU PP ČL
...   Načítávám historická znění...
...   Načítávám judikaturu...
...   Načítávám důvodové zprávy...
...   Načítávám evropskou legislativu...
...   Načítávám podzákonní předpisy...
...   Načítávám čôlánky...

Ve věci návrhu na zrušení § 9b až 9h zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 217/1997 Sb. 152/1998 účinný od 08.07.1998
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 152/1998 s účinností od 08.07.1998
152/1998 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 27. května 1998 v plénu o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení § 9b až 9h zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 217/1997 Sb. takto:

Návrh se zamítá

Odůvodněn

I.

Dne 9. řjna 1997 podala skupina 46 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky nvrh na zrušen ustanoven 9b až 9h zkona Česk nrodn rady č. 284/1991 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch řadech, ve zněn pozdějšch předpisů. Nvrhem napaden ustanoven byla do zkona Česk nrodn rady č. 284/1991 Sb. vložena zkonem č. 217/1997 Sb., jehož obsahem byla prvn regulace, mimo jin, postupu při pozemkovch pravch v zemch s nedokončenm scelovacm řzenm. Novelizace nabyla činnosti dnem vyhlšen zkona č. 217/1997 Sb. ve Sbrce zkonů, tj. dnem 8. zř 1997, a tm se stala součst textu zkona Česk nrodn rady č. 284/1991 Sb.

Skupina poslanců ve svm nvrhu tvrd, že napaden ustanoven zkona jsou v rozporu s čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Konkrtně poukazuj na skutečnost, že citovan ustanoven umožňuj přechod vlastnickho prva bez souhlasu dosavadnho vlastnka a preferuj užvac vztahy (jež nepožvaj stavněprvn ochrany) před vlastnickm prvem, čmž je znemožňovno jedno ze zkladnch prv, a to prvo vlastnit majetek. Navrhovatel současně poukazuj na okolnost, že přechody vlastnickho prva postrdaj charakter vyvlastněn podle čl. 11 odst. 4 Listiny, zejmna proto, že se tak neděje ve veřejnm zjmu, neboť nen veřejnm zjmem ukončit nedokončen scelovac řzen, a dle že napaden prava neobsahuje poskytnut nhrady všem častnkům nedokončenho scelovacho řzen. Nhrada, dle dikce zkona, nebude přslušet těm, jimž okresn řad po dohodě s katastrlnm řadem nevyhov, a těm, v jejichž obvodě pozemkovch prav nen potřebn vměra pozemků. Navc, i tam, kde zkon nhradu připoušt, je poskytovna jinmi osobami než těmi, v jejichž prospěch došlo k nucenmu přechodu vlastnickch prv. Podle stanoviska navrhovatelů, novelizac upraven nucen přechod vlastnickho prva nastv ex tunc, pravděpodobně od doby, kdy vznikl nvrh scelovacho plnu, popřpadě kdy častnk scelovn převzal podle nvrhu scelovacho plnu pozemky do nhradnho užvn. Tyto aspekty ve svm souhrnu hodnot navrhovatel jako jin způsob nucenho zbaven vlastnickho prva, než jak stanov čl. 11 odst. 4 Listiny.

II.

Nvrh na zrušen 9b až 9h zkona Česk nrodn rady č. 284/1991 Sb., ve zněn zkona č. 217/1997 Sb., podala podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky (dle jen "stava") a 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, skupina 46 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, kteř ze svch řad pověřili zastupovnm v řzen před stavnm soudem Ing. Miroslava Tyla.

Po zjištěn, že neexistuj důvody ani pro odmtnut nvrhu podle 43 zkona č. 182/1993 Sb., ani pro zastaven řzen podle 67 thož zkona, byl nvrh v souladu s ustanovenm 69 citovanho zkona zasln Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky a Sentu Parlamentu Česk republiky s vzvou k vyjdřen. V rmci zajišťovn dalšch listinnch důkazů podle 42 odst. 2, 48 odst. 1 a 2 a 49 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. vyždal stavn soud stanovisko dalšch vybranch střednch orgnů, a to Ministerstva zemědělstv - střednho pozemkovho řadu a Českho řadu katastrlnho a zeměměřickho, a Ministerstvo zemědělstv poždal o poskytnut všech psemnch podkladů z přpravy napadenho předpisu.

III.

Vyjdřen častnka řzen

A)

Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky

Poslaneck sněmovna jako častnk řzen ve svm vyjdřen podepsanm jejm předsedou Ing. Milošem Zemanem vychzela z obsahu důvodov zprvy. Zejmna poukzala na to, že zkon o půdě (sc. zkon č. 229/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů) se nevypořdal s dlouhodobě neřešenm chaotickm prvnm stavem v cca 450 katastrlnch zemch vzniklm v různch stadich přerušenho a nedokončenho scelovacho řzen podle scelovacho zkona č. 47/1948 Sb. a předchzejcho vldnho nařzen č. 171/1940 Sb., o scelovn hospodřskch pozemků a o jinch pravch pozemkov držby, a rovněž s důsledky nedokončenho přdělovho řzen z pozemkovch reforem. Řešen nashromžděnch problmů se neobejde bez aktivnho zsahu sttu do majetkovch vztahů v katastrech. Z obsahu zvlštn čsti důvodov zprvy se zdůrazňuje předevšm poukaz na zajištěn soudn ochrany prv a oprvněnch zjmů dotčench vlastnků (odvolacm orgnem proti rozhodnut o schvlen nvrhu pozemkovch prav je soud).

Poslaneck sněmovna potvrzuje, že vznikl chaotick prvn vztahy k pozemkům v zemch s nedokončenm scelovnm jsou důsledkem přerušenho scelovacho řzen po noru 1948 a v etapě, kdy nhradn pozemky i společn zařzen byla již předna a častnky převzata do užvn, ale nebyl proveden zpis novch vlastnickch vztahů v pozemkov knize. Tm byl vytvořen stav, kdy s vlastnickm prvem k určenmu pozemku bylo spojeno užvac prvo k pozemku zcela jinmu s tm, že tento užvac vztah byl častnky považovn za vlastnictv. Na zkladě toho se Poslaneck sněmovna domnv, že neexistuje možnost vyřešen jednotlivho přpadu, aniž by došlo k zsahu do prvnch vztahů jinch subjektů.

Vyjdřen Poslaneck sněmovny konkrtně reaguje na někter nmitky navrhovatelů. K nim např. uvd, že kritizovan upřednostněn užvacho prva před vlastnickm prvem nen napadenou prvn pravou umožněno obecně, ale pouze ve spojitosti s řešenm otzky vlastnickho prva osob, jmž bylo po přidělen a převzet jinch (nhradnch) pozemků častnky scelovn znemožněno užvn vlastnho pozemku, a uživatel převzat pozemky nepřetržitě užvali v dobr vře, že jsou vlastnky. K nmitce ohledně činnosti přechodu vlastnickch prv Poslaneck sněmovna připomn, že činnost je spojena se dnem nabyt prvn moci rozhodnut okresnho pozemkovho řadu o přechodu vlastnickch prv, nejde-li o přpady stanoven zkonem v 9d.

Myšlenkov zvěry vyjdřen Poslaneck sněmovny se koncentruj na zhodnocen čelu prvn pravy. V tomto duchu je zdůrazňovn cl zkona v dosažen prvn jistoty ve vlastnickch vztazch k pozemkům v zemch, kde existuj nevyřešen otzky - zda se častnci scelovn podle stavu řzen stali již vlastnky nhradnch pozemků či nikoliv (a to např. na zkladě vydržen) - a kde je třeba v současn době řešit i důsledky provděnch převodů, přechodů, vkupů i vyvlastněn pozemků za uplynulch 40 let, při nichž byli někdy za řdnho vlastnka považovni jejich držitel po scelovn a někdy jejich knihovn vlastnci. Clem zkona rozhodně nen, dle Poslaneck sněmovny, vyvlastňovn či jin omezovn vlastnickho prva, ale naopak jeho ochrana odstraněnm stavu, kdy vlastnci doposud v důsledku nedokončenho scelovacho řzen byli ve svch prvech omezeni tak, že došlo ke ztrtě předmětu jejich vlastnickho prva nebo ztratili možnost disponovat tmto vlastnictvm.

V zvěru vyjdřen vyslovuje předseda Poslaneck sněmovny stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a prvnm řdem Česk republiky, zkon byl schvlen dne 30. července 1997, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen. Podle jeho nzoru je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem posoudil stavnost tohoto zkona a vydal přslušn rozhodnut.

B)

Sent Parlamentu Česk republiky

Ve vyjdřen Sentu podepsanm jeho předsedou doc. JUDr. Petrem Pithartem jsou použity obsahově shodn argumenty jako ve vyjdřen Poslaneck sněmovny. In concreto zdůrazňuje stanovisko Sentu myšlenku, že jednm z hlavnch důvodů přijet napadenho zkona je napraven dlouhodobě neřešenho chaotickho prvnho stavu v cca 450 katastrlnch zemch vzniklch v různch stadich přerušenho a nedokončenho scelovacho řzen.

Sent se tak zaměřil na nmitku poslanců tkajc se činků přechodu vlastnickch prv. K tomu uvd, že tato činnost je spojena se dnem nabyt prvn moci rozhodnut okresnho pozemkovho řadu o přechodu vlastnickch prv, nejde-li o přpady stanoven zkonem v 9d.

V zvěru vyjdřen se konstatuje, že Sent při projednvn zkona schvlenho Poslaneckou sněmovnou neshledal důvody, pro kter by nemohl s tmto zkonem vyslovit svůj souhlas. Podle jeho stanoviska je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost tohoto zkona a vydal přslušn rozhodnut.

IV.

Rekapitulace vyždanch stanovisek

A)

Ministerstvo zemědělstv - středn pozemkov řad

středn pozemkov řad konstatuje, že pozemkov pravy v zemch s nedokončenm scelovnm nebylo možno před provedenou novelizac prakticky realizovat, neboť obecn zsady řzen o pozemkovch pravch předpokldaj jasn vlastnick vztahy k pozemkům ve stanovenm obvodu. Teprve po činnosti zkona č. 217/1997 Sb. mohou pozemkov řady v řzen pokračovat prvě s ohledem na možnosti, kter jim přinesla prvn prava, zejmna v ustanovench 9d až 9h.

Nejdůležitějš přnos novelizace proveden zkonem č. 217/1997 Sb. spatřuje středn pozemkov řad v tom, že:

a) stav pozemkovho vlastnictv v zemch, kde vsledky ze scelovn byly zavedeny do evidence nemovitost a nsledně převzaty do katastru nemovitost, se stal stavem platnm,

b) v katastrlnch zemch, kde je stav pozemkovho vlastnictv v katastru nemovitost veden podle stavu před scelovnm, je možn

- zahrnout do pozemkovch prav i ty pozemky, kter by podle obecnch zsad podle 3 odst. 2 zkona Česk nrodn rady č. 284/1991 Sb. byly z pozemkovch prav vyloučeny,

- sestavit nroky vlastnků tm, že jsou stanovena pravidla a postup v přpadech uvedench v 9d, 9e a 9f,

- rozhodnout o schvlen pozemkovch prav při dodržen stanovench pravidel i bez souhlasu vlastnků.

B)

Česk řad zeměměřick a katastrln

V obshlm stanovisku Českho řadu zeměměřickho a katastrlnho (ČZK) je podn důkladn prvn rozbor vvoje scelovacho řzen. Současně je v něm vyjdřen nzor o tom, že ustanoven zkona, kter umožňuj, aby za pozemky, kter fyzick osoby (nebo jejich předchůdci) vložily do scelovacho řzen, byla poskytnuta odpovdajc nhrada v plnohodnotnm neduplicitnm vlastnictv k jinm pozemkům nebo finančn nhrada v penězch nemohou bt v rozporu s ustanovenm čl. 11 Listiny. prava byla vedena snahou najt optimln řešen lta neřešenho problmu, když při hledn prostředků byla preferovna snaha zachovat předevšm prva nabyt v dobr vře, snaha, aby se každmu, kdo vložil kdysi pozemky do scelovacho řzen, dostalo pokud možno odpovdajc nhrady a aby dovršen nedokončenho scelen vedlo k obnoven jistoty vlastnků v dotčench zemch.

V.

stavn soud, jak mu ukld 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., nejprve zkoumal, zda zkon č. 217/1997 Sb., protistavnost jehož ustanoven navrhovatel namtaj, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Z vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, z těsnopiseck zprvy o schůzi Poslaneck sněmovny 12 (2. dl), 2. volebn obdob, jakož i ze sněmovnch tisků č. 139, 139/1 a 139/2 je zřejm, že zkon č. 217/1997 Sb. navrhla vlda Česk republiky. Zkon byl přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky podle čl. 15 odst. 1 a čl. 106 odst. 2 věta třet stavy. Kvora předepsan ustanovenmi čl. 39 odst. 1 a 2 stavy byla dodržena. Pro usnesen Poslaneck sněmovny, v němž byl vysloven souhlas s vldnm nvrhem zkona, ve zněn schvlench pozměňovacch nvrhů, se z přtomnch 179 poslanců pro vyslovilo 146, proti 2.

Z vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky a ze stenozznamu z jeho 7. schůze vyplv, že Sent zkon schvlil dne 30. července 1997, a to v hlasovn, při kterm z 75 přtomnch sentorek a sentorů se pro schvlen nvrhu zkona vyslovilo 64 sentorek, resp. sentorů a nikdo nehlasoval proti. stavou předepsan způsob přijet zkona byl dodržen, stejně tak i jeho vydn, neboť byl podepsn předsedou Poslaneck sněmovny, prezidentem republiky a předsedou vldy (čl. 51 stavy) a byl vyhlšen ve Sbrce zkonů (čl. 52 stavy, 2 zkona Česk nrodn rady č. 545/1992 Sb., o Sbrce zkonů Česk republiky) v čstce 76, ročnk 1997, rozeslan dne 8. zř 1997. Tmto dnem nabyl zkon č. 217/1997 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 284/1991 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch řadech, ve zněn zkona Česk nrodn rady č. 38/1993 Sb., a doplňuje zkon č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, platnosti a současně i činnosti.

Nmitky skupiny poslanců se koncentruj na poukzn rozporu přijat prvn pravy a jejho obsahu s stavně prvn ochranou zkladnch lidskch prv a svobod. Je nepochybn, že subjektivn vlastnick prvo patř v demokratick společnosti do souboru prv chrněnch předpisy nejvyšš prvn sly. Jakkoliv zsahy do vlastnickho prva, zejmna omezen a odnět, mus respektovat přsn pravidla. Proto tak Listina garantuje prvo každho vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1) a připoušt vyvlastněn nebo nucen omezen vlastnickho prva jen ve veřejnm zjmu, a to na zkladě zkona a za nhradu (čl. 11 odst. 4). Navrhovatel tvrd, že tato ustanoven Listiny byla přijetm napadench ustanoven porušena, a to z těchto důvodů:

a) přechody vlastnickho prva [na podkladě existence nvrhu scelovacho plnu - 9b odst. 2, založen vlastnickho prva osobě, kter sama pozemek užv od doby jeho převzet ve scelovn - 9d odst. 1 psm. a), na zkladě rozhodnut pozemkovho řadu - 9e bez souhlasu vlastnků ( 9g odst. 1)] postrdaj charakter vyvlastněn, neboť se tak neděje ve veřejnm zjmu, když podle navrhovatelů nen veřejnm zjmem ukončit nedokončen scelovac řzen,

b) napaden ustanoven nezaručuj poskytnut nhrady všem častnkům scelovacho řzen - nhradu neobdrž ti, jimž nevyhov okresn řad po dohodě s katastrlnm řadem, a dle ti, v jejichž obvodě pozemkovch prav nen potřebn vměra pozemků.

Vzhledem k obsahu nmitek navrhovatelů zkoumal stavn soud věcn důvody, kter vedly k přijet napaden prvn pravy, jakož i soulad přijat prvn pravy s stavnm pořdkem Česk republiky.

ad a)

Jednotliv přpady, u nichž navrhovatel namtaj nedostatek veřejnho zjmu, jsou legislativně vyjdřeny takto:

9b odst. 2

V katastrlnm zem, ve kterm nebylo dokončeno scelovn a katastr nemovitost vede vlastnictv k pozemkům v souladu s nvrhem scelovacho plnu, plat, že vzniklo vlastnictv k pozemkům podle tohoto nvrhu.

9d odst. 1 psm. a) včetně nvět

Jsou-li v důsledku nedokončenho scelovn u některch pozemků nebo jejich čst zapsny v katastru nemovitost jako vlastnci dvě či vce osob a nejde-li o spoluvlastnictv, potom je vlastnkem takovho pozemku ta osoba nebo jej prvn nstupce, kter sama pozemek nepřetržitě užv od doby jeho převzet ve scelovn, nebo...

9e

Pokud častnk scelovn převzal podle nvrhu scelovacho plnu do užvn za pozemky, s nimiž vstoupil do scelovn a kter doposud vlastn, pozemky nhradn ve vlastnictv jinch vlastnků a tyto pozemky sm nebo jeho prvn nstupce dosud užv a vlastn stavbu umstěnou na některm z těchto pozemků nebo jde o pozemek s trvalm porostem (sad, vinice aj.), popřpadě zahradu, okresn pozemkov řad rozhodne o přechodu vlastnickho prva k předmětnmu pozemku na jeho uživatele.

Nen nejmenšch pochybnost o tom, že pozemky, zejmna určen k zemědělskmu využvn, byly v historii lidsk společnosti považovny na součst přrody a krajiny, přitom nzory na vhodn uspořdn přrody a krajiny prošly určitm vvojem. Zsahy provzejc toto uspořdn byly však ve všech přpadech považovny za činnost provděnou ve veřejnm zjmu. Nezbytnm produktem pozemkovch prav byly i zsahy do vlastnickch a jinch prv k pozemkům. Principilně se tak dělo za nhradu, a to buď nhradu věcnou (přidělenm nhradnho pozemku), či relutrn (přiznnm adekvtn nhrady v penězch). Jde o postup obvykl ve všech vyspělch zemch tak v dnešn době, i když k němu nedochz v takovm rozsahu jako v Česk republice. Přitom však neexistuj signly, že by v těchto přpadech byl takov postup klasifikovn jako porušovn zkladnch lidskch prv.

V tomto směru patřilo k avantgardnm sttům v obdob 19. stolet Německo, kter bylo vzorem pro rakousk zkony o agrrnch operacch (na zem Česk republiky většinou platnch až do poloviny 20. stolet), tak v Uhrch byla věnovna pravm pozemkov držby značn pozornost již od prvn poloviny 19. stolet. K agrrnm operacm bylo zařazovno předevšm scelovn (komasace) hospodřskch pozemků, scelovn lesů, dělen společnch pozemků (agrrnch společenstev) a prava užvacch a sprvnch prv ke společnm pozemkům, jakož i očišťovn lesů od cizch enklv a vyrovnvn lesnch hranic. V současn době se takov zsahy označuj jako "pozemkov pravy".

Počtky pozemkovch prav se na zem Česk republiky objevuj již v minulm stolet. Nejprve byly založeny na dobrovoln směně vlastnickch prv k pozemkům, neboť se nedostvalo potřebn prvn pravy. Scelovn bylo považovno za pravu pozemkov držby spočvajc v tom, že vlastnci půdy odevzdali všechny sv hospodřsk nebo lesn pozemky určitho obvodu do společn masy, z kter obdrželi jako nhradu nov pozemky, pokud možno pravidelnho a čelnho tvaru v počtu mnohem menšm, avšak ve větš vměře jednotlivch kusů. Současně se provděla s novm rozdělenm půdy prava zařzen potřebnch pro čeln obdělvn pozemků (např. nov přstupov cesty, odvodňovac přkopy, remzy pro ochranu poln zvěře) a prava prvnch poměrů s pozemkovou držbou souvisejcch (např. vypořdn služebnost a relnch břemen). Scelovn pozemků bylo buď soukrom, nebo ředn. Soukrom scelovn se provdělo vzjemnou dohodou častnků, kteř směnnmi smlouvami jednotliv pozemky mezi sebou si vyměnili tak, aby vždy ze dvou nebo vce sousednch pozemků byl utvořen jeden větš celek pro každho měnitele. Poněvadž tato akce vyžadovala vždy souhlas stran, omezila se zpravidla jen na směny několika mlo pozemků a dochzelo k n dosti zřdka. Pro rozvoj zemědělstv byl jej přnos proto hodnocen jako nepoměrně menš ve srovnn s řednm scelovnm.

Směna vlastnickch prv v rmci pozemkov pravy je velmi nročn proces, kter mus bt formlně proveden v jeden okamžik na celm zem pozemkov pravy. Nen totiž možn, aby jeden častnk vlastnick prvo k pozemku v rmci mnohonsobn vměny vlastnickch prv směnil, zatmco jin nikoliv. Jinak by došlo k tomu, že k určitm pozemkům by mělo pln vlastnick prvo současně několik vlastnků, což je vzhledem k jeho obsahu pojmově vyloučeno (nejde-li o spoluvlastnictv). ředn scelovn provděly na zkladě citovanch zkonů zvlštn sttn řady sprvn podle řzen podrobně upravenho. Tyto tzv. agrrn řady byly zřzeny na Moravě a ve Slezsku. Jejich působnost se vztahovala na projednn a rozhodnut o všech skutečnch a prvnch poměrech, kter při scelovn nemohly zůstat v dosavadnm stavu. Z působnosti agrrnch řadů byly vyňaty pouze spory o vlastnictv a držbu pozemků, věci upraven stavebnmi řdy a předpisy o železnicch a veřejnch cestch. K zahjen scelovacho řzen postačoval nvrh poloviny vlastnků hospodřskch pozemků (přp. tak jen třetiny vlastnků). Principy citovan prvn pravy byly převzaty do vldnho nařzen č. 171/1940 Sb., na jehož zkladě bylo zahjeno scelen v převžn řadě katastrlnch zemch po II. světov vlce, aniž bylo scelovac řzen dokončeno, čmž byl založen problm, kter novelizace řeš.

Posledn prvn předpis, kter v předlistopadovm obdob upravoval postup při pozemkovch pravch na principu adekvtn nhrady za zsah do vlastnickho prva k pozemku, byl zkon č. 47/1948 Sb. (tento zkon přitom zachoval možnost dokončit již zahjen scelovac řzen podle dřvějšch předpisů, jestliže již v těchto věcech bylo skončeno odhadn řzen). Adekvtn nhrada přitom spočvala v přidělen nhradnho pozemku nebo v peněžitm plněn. Obecně při zahjen pozemkov pravy došlo k omezen vlastnickho prva všech častnků pravy k pozemkům do n zahrnutch. Rozsah tohoto omezen se s dalšm průběhem měnil. Vznamn omezen vlastnickho prva častnků pozemkov pravy nastalo v okamžiku, kdy jim bylo zřzeno tzv. prvo zatmnho užvn nhradnch pozemků k pozemkům jinch vlastnků ( 60 cit. zkona), pokud jim nebyla vyplacena peněžit nhrada. Od zřzen prva zatmnho užvn nastal stav, kdy vlastnick prvo k pozemku podrobenmu scelen již neumožňovalo užvat vlastněn pozemek ani požvat jeho plody, ale bylo s nm spojeno prvo užvat pozemek v zatmnm užvn a požvat plody tohoto pozemku. Tedy po odevzdn nhradnho pozemku do zatmnho užvn bylo vlastnick prvo jednoho pozemku trvale spojeno s užvacm prvem k pozemku zcela jinmu. Přitom tento stav nebyl časově nijak omezen. Scelovac zkon však předpokldal, že jde o stav přechodn, kter bude trvat pouze do doby, než bude scelovac řzen ukončeno i po formlně prvn strnce a dojde ke směně vlastnickch prv k pozemkům, při kter se změn prvo zatmnho užvn na vlastnick prvo při současnm zniku vlastnickho prva k původnmu pozemku, kter byl vložen do scelovacho řzen. Scelovn mělo bt zakončeno zvěrečnm řzenm, v němž měla bt provedena, mimo jin, změna, oprava a založen pozemkov knihy a pozemkovho katastru jako zkladnch nstrojů tehdejš evidence nemovitost. Zakončen scelovacho řzen mělo bt oznmeno vyhlškou v řednm listě II.

Stt, kter v době komunistickho režimu nerespektoval ani zkony, jež sm přijal, postupem doby ztratil zjem na tom, aby byl dodržovn postup stanoven prvnmi předpisy, a od oznamovn ukončen řzen se upustilo. Do pozemkovch prav se začal vrazně prosazovat politick podtext. Počnaje rokem 1950 se pozemkov pravy staly nstrojem co nejrychlejš likvidace rozporu mezi zesttněnmi odvětvmi nrodnho hospodřstv, zejmna průmyslu, a přetrvvajcm poměrně silnm zemědělskm sektorem. V širok mře byl využvn zkon č. 69/1949 Sb., o jednotnch zemědělskch družstvech, kter měl dt našemu zemědělstv nov směr -- nově organizovat zemědělsk půdn fond a podpořit i v zemědělstv rozvoj zemědělsk vroby po vzoru sovětskch kolchozů a sovchozů, při maximlnm potlačen soukromho vlastnictv zemědělskho nemovitho majetku.

Vldnm nařzenm č. 47/1955 Sb., o opatřench v oboru hospodřsko-technickch prav pozemků, došlo ke zrušen scelovacho zkona, nebyla však zrušena ždn prva nabyt na jeho zkladě. Tato nov prvn prava však neobsahovala ždn pravidlo chovn, na jehož zkladě by bylo možn dokončit započat, ale dosud neukončen scelovac řzen, ani fakticky neumožňovala nvrat k původnmu vlastnictv. Tm byla všechna neukončen scelovac řzen fakticky přerušena a prvn vztahy k pozemkům dotčenm nedokončenm scelovacm řzenm byly ponechny v tom stavu, v jakm byly. Zatmn užvn k nhradnmu pozemku se změnilo na prvo nhradnho užvn, jejich obsah zůstal prakticky totožn, rozdl spočval v tom, že prvo zatmnho užvn mělo trvat jen do sv transformace ve vlastnick prvo, nhradn užvn se ve vlastnick prvo nikdy nemělo změnit. Vldn nařzen č. 47/1955 Sb., i když podle něj probhaly hospodřsko-technick pravy pozemků, nekalkulovalo s tm, že by v nvaznosti na pravy krajiny a změn konfigurace zemědělsk půdy mělo dochzet ke směně vlastnickch prv. Podle něj totiž mohlo u pozemků v soukromm vlastnictv dochzet jen ke směně prv užvacch.

Provděc předpisy (nejprve vyhlška č. 212/1955 . l.) pouze prohlsily předešl pozemkov pravy za pravy proveden podle vldnho nařzen č. 47/1955 Sb. a stanovily, že nhradn pozemky dan do užvn se považuj za pozemky přidělen do užvn (obdobn režim postihl požvac a užvac prva), poslze (vyhlška č. 27/1958 . l.) vyjdřily nedotčenost vlastnickch prv k pozemkům, kter byly pojaty do pozemkovch prav provedench v souladu s čelem sledovanm vldnm nařzenm č. 47/1955 Sb. před jeho činnost. Druhm provděcm předpisem byl učiněn pokus o vyjdřen faktu, že při pozemkovch pravch zahjench podle scelovacho zkona ke směně vlastnickch prv nedošlo. Toto ustanoven však nebylo sttn moc respektovno (tento zvěr plat zejmna o praktikch Ministerstva zemědělstv v 70. letech).

Z podanho přehledu je evidentn, že přechodn stav vyvolan v souladu se scelovacm zkonem, kdy vlastnickmu prvu k určitmu pozemku neodpovdalo prvo požvn a užvn k pozemku ve vlastnictv, ale k pozemku nhradnmu, trv až do současn doby. Vazba mezi vlastněnm a nhradnm pozemkem m prakticky věcně prvn charakter, protože trv i tehdy, když dojde ke změně vlastnka pozemku. Ždnm prvnm předpisem nebylo prvo nhradnho užvn zrušeno, i po přijet zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, zůstalo zachovno s předpokladem trvn až do schvlen nvrhu pozemkov pravy.

Tento prvn stav znamen, že vlastnkem pozemku, kter byl podroben scelovacmu řzen později přerušenmu, je osoba, kter pozemek do scelovacho řzen vložila, ev. jej prvn nstupce (nedošlo-li k zniku vlastnickho prva jinm způsobem). Vlastnick prvo k tomuto pozemku je svm obsahem tzv. holm vlastnictvm. Vlastnk totiž nemůže svůj pozemek užvat, nenlež mu ani prvo užvn a požvn. K vlastnictv tohoto pozemku, prvě v důsledku nedokončenho scelovacho řzen, neoddělitelně nlež prvo nhradnho užvn pozemku jinho vlastnka, k jehož obsahu patř prvo užvat nhradn pozemek a přivlastňovat si jeho plody.

V souvislosti s pokračujc tzv. socializac vesnice se množily přpady nerespektovn vlastnickho prva, důraz byl kladen na prva užvac. Stt nikdy neprovedl knihovn pořdek, ač k tomu byl zkonem č. 90/1947 Sb. i zkonem č. 47/1948 Sb. zavzn. Přestala bt vedena zkladn evidence v pozemkovch knihch, byly opuštěny tradičn principy nabvn vlastnickho prva, naopak byla zavděna jednotn evidence půdy, jejmž kolem byl popis a zobrazen toliko užvacch vztahů, a to navc podle faktickho stavu, bez ohledu na prvn titul. Ani tato evidence nezachycovala někter užvac prva, k nimž patřilo prvo zatmnho užvn, prvo nhradnho užvn, prvo družstevnho užvn apod.

Npravu nepřineslo ani vytvořen novho evidenčnho systmu - evidence nemovitost - v roce 1964. Původn změr směřujc vedle evidence užvacch vztahů tak k zachycen vztahů vlastnickch, však nebyl důsledně realizovn. Např. zemědělsk a lesn pozemky ve vlastnictv občanů, kter užvala socialistick organizace nebo kter byly v nhradnm užvn, se v mapch evidence nemovitost vůbec nezobrazovaly a neevidovaly se podle parcelnch čsel. Vlastnick prva k takovm pozemkům byla evidovna jen v čsti D listu vlastnictv vyhrazen pro poznmky, a to textem "ostatn pozemky v kat. z. ... v užvn socialistick organizace". Založen a veden evidence nemovitost bylo zvlšť obtžn v katastrlnch zemch, v nichž bylo v roce 1955 přerušeno scelovac řzen. Spisy ze scelovacch prac byly uloženy u různch orgnů, někter byly ztraceny, jin nebylo možn dohledat. Důsledek vyplvajc ze scelovacho zkona, že od přidělen pozemku do zatmnho užvn vznikl stav trvajc do směny vlastnickho prva, kdy vlastnictv k jednomu pozemku bylo nerozlučně spojeno s užvacm prvem k pozemku zcela jinmu, s ohledem na politick poměry nebyl respektovn. Střediska geodzie, pověřen vedenm evidence nemovitost, měla z katastrlnch zem dotčench nedokončenm scelovacm řzenm ve sv dokumentaci zpravidla měřick operty zachycujc stav pozemkov držby před scelenm a po scelen. Za zklad pozemkovch map evidence nemovitost byl při jejm zakldn zpravidla použit měřick opert zachycujc již uspořdn pozemku po scelen. V přpadech, kdy bylo nedokončen scelovac řzen kombinovno s nedokončenm přdělovm řzenm, byla situace složitějš o existenci dokumentů zachycujcch dalš možn stav pozemkov držby. Dky tomu vznikla nepřehledn situace, kdy nen jist, kter z dokumentovanch vztahů pozemkov držby zobrazuje stav vlastnickch prv, kter zachycuje stav prva zatmnho či nhradnho užvn a kter stav je zcela neplatn.

Na zem dotčenm nedokončenm scelenm dochzelo v průběhu nsledujcch decni k mnoha dalšm změnm, k přechodům i převodům vlastnickho prva, k jinm dispozicm, což v mnoha přpadech vedlo ke vzniku duplicitnch vztahů. Vyskytovaly se však odlišn prvn nzory na otzku, kter z možnch stavů pozemkov držby vyjadřuje vlastnick vztah, nzory se často odlišovaly a měnily. Rozdly mezi skutečnm stavem prvnch vztahů a evidovanmi vztahy se nadle prohlubovaly.

Zavedenm novch metod při veden katastru nemovitost (např. digitalizace souboru psemnch informac) lze odhalit duplicity, přp. tak triplicity v listinch svědčcch o vlastnickm prvu různch subjektů ke stejnm čstem zemskho povrchu. Katastrln řady jsou vedeny snahou odstraňovat tyto neždouc jevy, nemaj však dostatek prvnch prostředků k jejich řešen. Proto se mohou omezit na doporučen různm subjektům, aby sporn vlastnictv řešily buď mimosoudně (uznnm vlastnickho prva), či žalobou na určen vlastnictv. Tento postup je však možn pouze v konkrtnm přpadě, neřeš samotnou podstatu nedokončenho scelovacho řzen. I eventuln soudn řzen v jednotlivm konkrtnm přpadě narž na velk praktick potže. Pokud by rozhodnut soudu mělo bt zvazn i pro jin osoby než pro žalobce a žalovanho, bylo by nezbytn, aby častnkem takovho sporu byli všichni častnci přerušenho scelovacho řzen (nebo jejich prvn nstupci), tedy všichni častnci v minulosti probhajc mnohansobn směny pozemků. Mnoz z nich by nepochybně mohli uplatnit nmitku vydržen vlastnickho prva k některm pozemkům. Rozsah takovho soudnho řzen by fakticky korespondoval rozsahu provděn pozemkov pravy. Pokud by rozhodnut soudu mělo bt spravedliv, muselo by každmu, kdo vložil kdysi jakkoliv pozemky do přerušenho scelovacho řzen, stanovit odpovdajc nhradu. Dochz-li proto ke konstrukci vlastnickho prva ex lege [ 9b odst. 2, 9d odst. 1 psm. a)] nebo ke vzniku vlastnickho prva v důsledku rozhodnut sprvnho orgnu ( 9e), lze uvažovat o dvou důsledcch:

- Buď se tm potvrzuje již existujc vlastnick prvo, kter dosavadn uživatel nabyl vydrženm (v souladu s podmnkami vydržen, kter občansk zkonk různě upravoval v jednotlivch historickch obdobch), pak nelze vůbec hovořit o zsahu do vlastnickho prva původnho vlastnka, kter již zaniklo v důsledku vydržen. Naplněn podmnek vydržen lze předpokldat ve velkm množstv přpadů. stavn soud z vyjdřen Zeměměřickho a katastrlnho inspektortu v Brně zjistil, že nedokončen scelen se v Jihomoravskm kraji (jenž lze označit za těžiště problmů s nedokončenm scelenm) dotk 179 540 vlastnků pozemků, přičemž u 173 076 je v katastru nemovitost veden stav po scelen a u 151 372 (tj. cca 88 %) byl již tento stav tzv. překryt změnami provedenmi na zkladě rozhodnut o dědictv, registrace smluv či vkladem vlastnickho prva. U těchto vlastnků chrn novelizace jejich prvn jistotu navc podloženou zkonnou domněnkou dobr vry ( 11 a 16 odst. 1 zkona č. 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch věcnch prv k nemovitostem, ve zněn pozdějšch předpisů).

- Nebo dochz k zsahu do vlastnickho prva jeho odnětm v nvaznosti na konstruovn vlastnickho prva jinho subjektu k tže věci. Předchoz zjištěn dokldaj, že za vzniklho stavu bylo nezbytn přikročit ke komplexnmu řešen důsledků nedokončenho scelovacho řzen, a to obecně zvaznm pravidlem chovn obsaženm v prvnm předpise. Tento způsob obecnho řešen vylučuje vznik souběžně probhajcch soudnch sporů v jednotlivch přpadech. Z tohoto hlediska je volba způsobu řešen, tj. regulace prvnm předpisem, adekvtn veřejnmu zjmu. Je nepochybně ve veřejnm zjmu, aby byla odstraněna nepřehlednost ve vlastnickch a užvacch vztazch, napraven dlouhodobě neřešenho chaotickho prvnho stavu v 439 katastrlnch zemch. Soudn řešen individulnch přpadů by znemožnilo, přp. značně oddlilo proveden pozemkovch prav.

Nmitka navrhovatelů, že jsou napadenmi ustanovenmi upřednostňovny užvac vztahy před vlastnickmi prvy, jejichž ochrana je zakotvena v čl. 11 Listiny, čmž je znemožňovno prvo vlastnit majetek, nemůže bt hodnocena izolovaně. Čl. 11 odst. 1 na stavně prvn rovni zaručuje vlastnick prvo, tj. prvně zabezpečuje, že každ může bt vlastnkem a nikdo ve svm vlastnictv nesm bt diskriminovn ve vztahu k jinm vlastnkům, jak již stavn soud konstatoval v usnesen ve věci sp. zn. II. S 249/95. Tento princip napaden ustanoven neporušuj. Čl. 11 odst. 1 totiž neobsahuje generln klauzuli omezen vlastnickho prva zkonem, proto na něj navazuj dalš odstavce reglementujc taxativně možnosti omezen.

Mezi ně patř podmnky pro vyvlastněn nebo nucen omezen vlastnickho prva (čl. 11 odst. 4).

Z vše formulovanch důvodů nelze přisvědčit navrhovatelům, že zsahy do vlastnickho prva postrdaj veřejn zjem. Naopak důsledky dlouhodobě neřešench vztahů a jejich poměrně vysok četnost neumožňuj dokončen pozemkovch prav. Přitom je nepochybně evidentn, že pozemkov pravy jsou determinovny souborem veřejnch zjmů, z nichž je dominujcm zjem na dalšm rozvoji zemědělsk vroby při respektovn odůvodněnch ekologickch požadavků. K tomu lze využt tak judikaturu bvalho Nejvyššho sprvnho soudu Československ republiky. Např. v nlezu Boh. adm. č. 14224 je formulovno stanovisko, že veřejn zjem je dn, podnik-li se dlo za tm čelem, aby bylo vyhověno životnm potřebm nějakho širšho celku, sttnho, zemnho, socilnho apod. V dalšch nlezech bylo konstatovno, že zjem veřejn nemus bt zjmem absolutnm, neboť takov veřejn zjem buď vůbec nen, nebo se vyskytuje jen zcela vjimečně. Pokud by vyvlastněn mělo bt podmněno absolutn nutnost, byl by tm tento institut prakticky znehodnocen a soukrom zjem vlastnků by byl neměrně povšen nad zjem veřejn. Mněna byla pouze nutnost relativn (Boh. adm. č. 5766 a č. 14396).

Navrhovatel sice sprvně poukazuj na to, že pro schvlen nvrhu v zem, ve kterm nebylo dokončeno scelovn, se nevyžaduje souhlas vlastnků půdy dotčen pozemkovou pravou ( 9g odst. 1). Jde však pouze o prvostupňov rozhodnut orgnu sttn sprvy; zkon respektuje princip soudn ochrany, když zakotvuje možnost častnků podat proti tomuto rozhodnut opravn prostředek k soudu ve smyslu 250l a nsl. občanskho soudnho řdu ( 9g odst. 2). V tto souvislosti je ždouc připomenout, že v řzen při rozhodovn o opravnch prostředcch proti rozhodnutm sprvnch orgnů může soud provst důkazy nezbytn k přezkoumn napadanho rozhodnut ( 250q odst. 1 občanskho soudnho řdu).

stavn soud konstatuje, že pozemkov pravy ve sv většině nepředstavuj vyvlastněn vlastnickho prva v pravm slova smyslu, protože v podstatě jsou hromadnou dobrovolnou směnou vlastnickch prv dotčench vlastnků. Nicmně pro tu skupinu vlastnků, kter s provděnmi pozemkovmi pravami nesouhlas, jsou stavn pravidla platn pro vyvlastněn (nucen omezen vlastnickho prva) krajnm kritriem ochrany jejich vlastnictv.

Zkonodrce přihldl tak k tomu, že pokud by scelen bylo dokončeno podle nvrhu scelovacho plnu, zatmn uživatel by se stali "plnmi" vlastnky. Nejde proto o libovůli, ale o respektovn přpadnch důsledků přerušenho a nedokončenho procesu. V řzen před obecnmi soudy byl dokonce vysloven i nzor, že vlastnick prvo k novm pozemkům nabvali častnci scelen už rozhodnutm přslušnho orgnu, aniž došlo k zpisu vlastnickho prva do pozemkov knihy. Scelovac řzen nebylo sice formlně prvně dokončeno, avšak vlastnick vztahy podle tohoto stanoviska již byly nově nastoleny (rozsudek Krajskho soudu v Plzni sp. zn. 15 Ca 142/94). Zvolen postupy svmi důsledky, v konečn fzi, evidentně vedou k odstraněn nejistoty ve vlastnickch vztazch. stavn soud je, na rozdl od navrhovatelů, toho nzoru, že ustanoven, jejichž zrušen je navrhovno, naopak přispvaj k naplněn jednoho ze zkladnch principů prvnho sttu - prvn jistoty.

Pokud jde o hodnocen okamžiku vzniku prvnch činků přechodu vlastnickch prv, kter navrhovatel kladou do doby, kdy vznikl nvrh scelovacho plnu, přp. kdy častnk scelovn převzal podle nvrhu scelovacho plnu pozemky do nhradnho užvn (sprvně zatmnho užvn), stavn soud se ztotožňuje se stanoviskem obou komor Parlamentu Česk republiky.

ad b)

Navrhovatel dle tvrd, že nhradu neobdrž všichni vlastnci, jimž vlastnick prvo zaniklo. Pro vymezen skupiny přpadů založen vlastnickho prva (kter navrhovatel označuj za přechody) zkon formuluje, v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny, prvo na nhradu.

9d odst. 2

Osoby, jimž nen založeno vlastnictv podle psmene a) nebo psmene b), maj prvo na nhradu.

9e posledn věta

Dosavadn vlastnk obdrž nhradu v jinm pozemku podle druhu před zahjenm scelovn.

Půjde-li o přpad předvdan v 9c odst. 2 (Pokud z dajů scelovacho opertu, kter je založen u katastrlnho řadu, vyplv, že někter častnk scelovn neobdržel nhradu za sv pozemky pojat do scelovn, může okresn pozemkov řad po projednn s katastrlnm řadem tomuto častnkovi, popřpadě jeho dědici stanovit nrok na pozemky ve vměře odpovdajc neposkytnut nhradě, je-li potřebn vměra pozemků v obvodu pozemkovch prav k dispozici), tvrd navrhovatel, že nhradu neobdrž ti, jimž okresn řad po dohodě s katastrlnm řadem nevyhov, a dle ti, v jejichž obvodě pozemkovch prav nen potřebn vměra pozemků.

Tento přpad poskytnut nhrady za pozemek vnesen do scelovn se uplatn pouze v nvaznosti na založen vlastnickho prva k pozemkům podle nvrhu scelovacho plnu ( 9b odst. 2). Již podle dřvějšch předpisů měl každ, kdo vnesl do scelen pozemek, obdržet nhradu, a to zpravidla v jinch pozemcch, a to i podle zkona č. 47/1948 Sb., jehož 41 odst. 1 stanovil: "Každ vlastnk pozemků pojatch do scelovn jest přmm častnkem scelovn a m nrok na nhradu (odstavec 4) za sv dosavadn pozemky podle ceny těchto pozemků, dohodnut přmmi častnky nebo podle jejich obecn ceny určen na podkladě posudku znalců.", taktž odstavec 4 thož ustanoven zněl: "Nhrada, pokud se nevyplat v penězch ( 85), mus bti dna v pozemcch, kter se maj rovnati jakost, vměrou a vzdlenost pokud možno dosavadnm pozemkům, přičemž je však přihlžet i k vhodě zskan scelovnm." Tedy takov vlastnk se stal (v kat. zemch s nedokončenm scelovacm řzenm) zatmnm uživatelem a jemu svědč konstrukce vzniku vlastnickho prva k pozemku odevzdanmu do zatmnho užvn podle 9b odst. 2. Jen vjimečně přichzela v vahu peněžn nhrada.

Lze proto důvodně předpokldat, že přpady, kdy někter častnk scelovn neobdržel nhradu za sv pozemky pojat do scelovn, se budou vyskytovat jen v minimlnm počtu. Pro takovou situaci je zakotven prva na nhradu v 9c odst. 2 dostatečn. Nhrada může spočvat v nroku na pozemek (je logick, že pouze tehdy, bude-li potřebn vměra pozemků v obvodu pozemkovch prav k dispozici). Samotn stanoven podmnek pro poskytnut nhrady na existenci vhodnch pozemků nen samo o sobě protistavn -- v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny. Pouze tehdy, pokud by v konkrtnm přpadě nhrada nemohla bt poskytnuta, přičemž v tto době nelze odhadnout, zda takov přpad vůbec nastane, bylo by možn připustit, aby se častnk domhal individulnm způsobem ochrany pro porušen jeho zkladnho prva. stavn soud přitom připomn, že zvolenou dikci v ustanoven 9c odst. 2 projevenou slovesem "může" nen možno interpretovat jako možnost pro projev libovůle okresnho pozemkovho řadu. Jestliže bude potřebn vměra pozemků v obvodu pozemkovch prav k dispozici, okresn pozemkov řad nrok na nhradu v pozemcch stanovit mus. K přijet tohoto stanoviska vede systmov přstup k interpretaci použitho slova "může", kter překonv vsledky izolovanho smantickho rozboru. Tehdy, kdy ustanoven zkona zakld pro častnky nějak prvo (zde prvo na věcnou nhradu), nesm přslušn orgn ochranu tohoto prva odepřt a mus ji přiznat, jestliže jsou splněny všechny předpoklady stanoven v hypotze prvn normy, i když zkonodrce použil nepřliš přesnho vyjdřen, mluvě jen o možnosti. Konečně je třeba vzt v vahu možnost přm aplikace čl. 11 odst. 4 Listiny, kter nhradu jednoznačně předpokld (věcnou či relutrn). Ustanovenm 9c odst. 2 s použitou dikc "může" dv zkonodrce najevo, že preferuje (jsou-li pro to dny podmnky) nhradu věcnou.

Nmitka navrhovatelů, že nhrady nebudou poskytnuty těmi, kteř nucenm přechodem vlastnickch prv tato prva nabudou, je z stavněprvnho pohledu bezvznamn. Listina chrn subjektivn vlastnick prvo pro přpad jeho omezen prvem na nhradu. Nen přitom rozhodn, kdo nhradu poskytne. V posuzovanm přpadě, dle nzoru stavnho soudu, aby nhradu poskytl stt, neboť je zřejm, že v minulosti svoj nečinnost způsobil popsan chaotick stav, takže se nemůže vyhnout jeho důsledkům.

Ze všech vše uvedench důvodů stavn soud nvrh na zrušen ustanoven 9b až 9h zkona Česk nrodn rady č. 284/1991 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch řadech, ve zněn zkona č. 217/1997 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 284/1991 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch řadech, ve zněn zkona Česk nrodn rady č. 38/1993 Sb., a doplňuje zkon č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, zamtl.

Práva na uvedení odlišného stanoviska k nálezu v protokolu o jednání a na jeho připojení k rozhodnutí s uvedením svého jména podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, využil soudce JUDr. Vladimír Čermák.

...   Načítávám znění...
Judikaty.info © všechny právy vyhrazená
Hore