Ve věci návrhu na zrušení § 26 odst. 3 a 4 zákona č. 449/201 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů 149/2007 účinný od 27.06.2007
| Schválené: | 06.03.2007 |
| Účinnost od: | 27.06.2007 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | MYSLIVOST., Soukromé vlastnictví půdy. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Jménem České republiky Plénum Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Eliška Wagnerová rozhodlo o návrhu Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře na zrušení ustanovení § 26 odst. 3 a 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, takto:
I. Návrh na zrušení ustanovení § 26 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, se odmítá. II. Návrh na zrušení ustanovení § 26 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
1. Podnm doručenm stavnmu soudu dne 27. 1. 2006 navrhl Krajsk soud v Českch Budějovicch - pobočka v Tboře (sent 15 Co ve složen: předseda sentu JUDr. Robert Ožvald a soudci JUDr. Marcela Pechov a JUDr. Libuše Vorlčkov) s odvolnm na čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky a podle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen „zkon o stavnm soudu“), aby stavn soud zrušil ustanoven 26 odst. 3 a 4 zkona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve zněn zkonů č. 320/2002 Sb., č. 59/2003 Sb. a č. 444/2005 Sb. (dle jen „zkona o myslivosti“), neboť jsou podle jeho nzoru v rozporu s stavnm pořdkem, jmenovitě s čl. 1, čl. 4 odst. 3 a 4 a čl. 11 odst. 1, 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“).
2. V občanskoprvnm řzen, vedenm u Okresnho soudu v Pelhřimově pod zn. 1 C 106/2005, se žalobce domh zaplacen 8.077,50 Kč, jakožto „nhrady za nucen omezen vlastnickho prva“, k němuž mělo dojt tm, že ačkoliv ukončil sv členstv v žalovanm Honebnm společenstvu Kamenice na Lipou k 31. 12. 2002, jeho nemovitosti, s nimž do společenstva vstoupil, jsou nadle honebnm společenstvem k vkonu prva myslivosti užvny. Třebaže (podle žalobce) požadovan „nhrada“ měla bt přiznna „za analogickho použit“ 30 odst. 2 zkona o myslivosti, soud prvnho stupně žalobu zamtl s tm, že postrd zkonn podklad; použit tohoto ustanoven podle jeho nzoru nepřichz v vahu, jelikož přslušn orgn sttn sprvy o přičleněn dotčench nemovitost k honitbě žalovanho nerozhodl. O odvoln žalobce rozhoduje navrhovatel, a z odvolacho řzen vychz jeho nvrh, jenž byl vše specifikovn.
3. Navrhovatel předně všeobecně ohlašuje, že sdl nmitky protistavnosti zkona o myslivosti, jež jsou vtěleny do nvrhu skupiny poslanců a sentorů na zrušen některch jeho ustanoven, kter je u stavnho soudu veden pod sp. zn. Pl. S 34/03. Argumentuje tm, že prvo myslivosti představuje zsah do vlastnickho prva jednotlivch vlastnků nemovitost, na nichž je toto prvo vykonvno, neboť při jeho vkonu dochz k užvn cizch pozemků, hospodařen na nich a zskvn jejich užitků. Prvo myslivosti, vymezen v 2 psm. h) zkona, podle navrhovatele nezahrnuje pouze ochranu zvřat, ale celou řadu dalšch aktivit, kter představuj zjmovou, sportovn či hospodřskou činnost, z čehož dovozuje, že zde veřejn zjem na omezen vlastnickho prva vlastnka nemovitost užvanch „přes jeho nesouhlas k vkonu prva myslivosti“ dn nen. Proto nelze přitakat, uvd navrhovatel, vkladu podanmu Nejvyššm soudem v rozsudku ze dne 7. 10. 2002, sp. zn. 22 Cdo 3006/2000, že jde o omezen vlastnickho prva ve smyslu 128 odst. obč. zk.
4. Napaden ustanoven „vytvř situaci“, odporujc člnku 11 odst. 4 Listiny, kdy je vlastnk nemovitost proti sv vůli omezen ve svm oprvněn užvat svoji nemovitost, jelikož na nich vykonv prvo myslivosti „od něho odlišn osoba, jejmž členem nen a ani nechce bt“. Pokud člen honebnho společenstva v souladu s 26 odst. 3 zkona o myslivosti z tohoto společenstva vystoup, nen mu povoleno vytvořen jin (vlastn nebo společenstevn) honitby a zůstv ve vztahu k zkonn pravě prva myslivosti tzv. „bezprizorn“; na straně jedn již nen členem honebnho společenstva, na straně druh však jeho nemovitosti zůstvaj součst honitby, jž je společenstvo držitelem.
5. Za vznamn „z pohledu stavnch prv“ pokld navrhovatel, že zkon o myslivosti „nepočt se ždnou nhradou pro takovho vlastnka pozemků, kter jsou nadle užvny k vkonu prva myslivosti“, když o přičleněn pozemků (a o nhradě) podle 30 odst. 1, 2 zkona o myslivosti podle jeho nzoru uvažovat nelze; „vystoupen“ z honebnho společenstva „nem ždn dopad na existenci honitby“ a nemovitosti i bvalho člena zůstvaj jej součst. Zkonn prava (napaden 26 odst. 4) „řeš“ pouze nroky spojen s členstvm (na vypořdac podl), „nhradu“, jž se v dan věci domh žalobce, však „dotčen ustanoven 26 odst. 3, 4 zkona nezakotvuj“.
6. Navrhovatel pokld stav, kdy po vystoupen člena z honebnho společenstva zůstvaj jeho pozemky nadle součst honitby „za problematick“; v takovm přpadě by se znikem členstv měla zaniknout „i prva a povinnosti z něho plynouc“ (čl. 4 odst. 3 a 4, čl. 11 odst. 4 Listiny), přpadně by mělo bt „možn připustit pravomoc orgnů sttn sprvy myslivosti přičlenit -(jeho pozemky) - k jin honitbě“, s čmž však zkon nepočt rovněž. Jinak vlastnk honebnch pozemků, kter vystoupil z honebnho společenstv, by měl „vůči jinm vlastnkům pozemků - členům honebnho společenstva - odlišn, prvně horš postaven, protože logicky nemůže vykonvat prvo myslivosti“, a na takovmto rozdlnm postaven nen podle navrhovatele ždn rozumn důvod či veřejn zjem. Navrhovatel očekv, že otzka souladu prvn pravy přičleněn honebnch pozemků s stavnm pořdkem bude tž posouzena stavnm soudem při projednvn nvrhu vedenho pod sp. zn. Pl. S 34/03 (viz nže).
II.
Vyjdřen častnků řzen
A.
Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky
7. Poslaneck sněmovna předevšm uvedla, že zkonodrn sbor jednal při projednvn zkona o myslivosti ve shodě s předepsanou procedurou a v přesvědčen, že přijat zkon nen v rozporu s stavou Česk republiky. Zkon o myslivosti nepopr ani nevylučuje zkladn lidsk prva zaručen všem stavou Česk republiky a Listinou zkladnch prv a svobod.
8. Prvn nzor navrhovatelů se Poslaneck sněmovně „jev jako čelov“; stejně jako nvrh ve věci stavnho soudu sp. zn. Pl. S 34/03 zpochybňuje zkladn principy mysliveckho zkona a vyjadřuje se k dan problematice dřve, než stavn soud o tomto nvrhu rozhodl. Podle jejho nzoru „nen vhodn měnit zkon o myslivosti jenom kvůli ojedinělm a často osobně vyhraněnm mezilidskm vztahům mezi členy honebnho společenstva.“
9. Poslaneck sněmovna odkzala tž na rozhodnut Nejvyššho soudu ze dne 17. 10. 2002, sp. zn. 22 Cdo 3006/2000, podle kterho zkon o myslivosti svmi ustanovenmi omezuje prva vlastnků honebnch pozemků „v zjmu ochrany myslivosti“. K omezenm dochz již v okamžiku, kdy byla uznna společenstevn honitba a vzniklo honebn společenstv. Zkon nespojuje s vystoupenm vlastnka honebnho pozemku z honebnho společenstva „vyjmut“ tohoto pozemku z honitby, a proto vlastnk, kter již nen členem honebnho společenstva, je povinen strpět, aby na jeho pozemku bylo vykonvno prvo myslivosti, „a přsluš mu z toho důvodu nhrada“.
B.
Sent Parlamentu Česk republiky
10. Sent ve svm vyjdřen uvedl, že problmem absence nhrad za užvn honebnch pozemků vlastnka se zabval při projednvn novely zkona o myslivosti (č. 59/2003 Sb.). Svm usnesenm tehdy vrtil Poslaneck sněmovně nvrh uveden novely mimo jin s pozměňovacm nvrhem, jenž předpokldal, že vlastnkům do honitby zahrnutch honebnch pozemků, kteř nejsou členy honebnho společenstva, nlež nhrada. Poslaneck sněmovna však novelu zkona schvlila v původnm zněn, ve kterm byla postoupena Sentu.
11. Stejně jako v přpadě vyjdřen k nvrhu vedenmu pod sp. zn. Pl. S 34/03 Sent uvedl, že při posuzovn napadench ustanoven v kontextu celho zkona o myslivosti je zsadn otzkou vymezen veřejnho zjmu zakldajcho pro provděn prva myslivosti legitimitu konkrtnch omezen vlastnickch prv vlastnků honebnch pozemků. Sent nepochybuje o tom, že potřeba chrnit zvěř tak, aby mohlo bt každmu, v souladu s čl. 35 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, zajištěno prvo na přzniv životn prostřed, představuje veřejn zjem.
12. Prvo myslivosti jak z hlediska jeho historickho vvoje tak i z hlediska současn pravy Sent charakterizuje jako kompaktn souhrn přslušnch prv a povinnost, jež jsou při jeho provděn vzjemně provzna a kter je proto nutno posuzovat v jejich vzjemnch souvislostech.
III.
Stanovisko Ministerstva zemědělstv
13. stavn soud dle 48 odst. 2 a 49 odst. 1 zkona o stavnm soudu vyzval Ministerstvo zemědělstv, aby se vyjdřilo k podanmu nvrhu.
14. Ministerstvo zemědělstv s prvnmi nzory navrhovatele nesouhlas; nakldn s honebnmi pozemky, kter netvoř vlastn nebo společenstevn honitbu, upravuje 30 odst. 1, 2 zkona o myslivosti, přičemž zkon nerozlišuje, co bylo přčinou „navozen tohoto vztahu“. Jestliže tedy vlastnk honebnho pozemku podle 26 odst. 3 zkona přestane bt členem honebnho společenstva, jeho pozemky sice zůstvaj v předmětn honitbě, nemohou však zůstat zahrnuty mezi honebn pozemky stvajcho společenstva a mus bt přslušnm orgnem sttn sprvy myslivosti k předmětn honitbě přičleněny podle 30 odst. 1 zkona o myslivosti.
15. Ministerstvo zemědělstv tedy dovodilo, že v rozhodovn přpadu, na zkladě kterho navrhovatel podal projednvan nvrh na zrušen 26 odst. 3 a 4 zkona o myslivosti, se prvoinstančn orgn sttn sprvy myslivosti dopustil chyby, když po ukončen členstv vlastnka honebnho pozemku v honebnm společenstvu neprovedl přičleněn tohoto pozemku ke stvajc honitbě ve smyslu 30 odst. 1 zkona o myslivosti, čmž vlastnku honebnho pozemku zabrnil uplatnit prvo podle 30 odst. 2 zkona o myslivosti, tj. na nhradu za přičleněn. Nen tedy vhodn, uzavřelo Ministerstvo zemědělstv, měnit zkon o myslivosti pouze s ohledem na „ojediněl chybn postup prvoinstančnho orgnu sttn sprvy myslivosti“.
IV.
Upuštěn od stnho jednn
16. Vzhledem k tomu, že navrhovatel a Sent Parlamentu Česk republiky souhlasili s upuštěnm od stnho jednn vslovně a Poslaneck sněmovna mlčky ( 63 zkona o stavnm soudu, 101 odst. 4 o.s.ř.), a stavn soud m za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, byly splněny podmnky, aby stavn soud v dan věci rozhodl bez toho, že by nařizoval stn jednn ( 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu).
V.
Aktivn legitimace navrhovatele
17. Aktivn legitimaci k podn posuzovanho nvrhu dovozuje navrhovatel z čl. 95 odst. 2 stavy, podle nějž plat, že dojde-li soud k zvěru, že zkon jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu (srov. tž 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, přpadně 109 odst. 1 psm. c) o.s.ř.). Zda je v konkrtnm přpadě dna, se odvj od předmětu sporu a jeho prvn kvalifikace (viz Pl. S 57/04 (nepublikovan rozhodnut)).
18. Se zřetelem ku specifikaci ustanoven, jež jsou navržena k zrušen a k předmětu řzen, z něhož nvrh vychz, jakož i souvisejcch čst odůvodněn nvrhu, dospěl stavn soud k zvěru, že navrhovatel sleduje předevšm odstraněn „mezery“ v zkoně, jež spočv v absenci vslovn pravy „nhradovch“ důsledků zniku členstv v honebnm společenstvu osoby, jejž honebn pozemky nadle honebn společenstvo užv k vkonu prva myslivosti.
VI.
stavn konformita legislativnho procesu
19. stavn soud se nezabval otzkou, zda zkon, jehož ustanoven jsou napadena, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu), neboť již byla posouzena v rmci řzen o nvrhu skupiny poslanců a sentorů (sp. zn. Pl. S 34/03 (nlez vyhlšen pod č. 49/2007 Sb.)), stejně jako o nvrhu Okresnho soudu v Břeclavi (sp. zn. Pl. S 74/04 (nlez vyhlšen pod č. 60/2007 Sb.)).
VII.
Dikce napadenho ustanoven
20. Cel ustanoven, jehož čst navrhovatel napad, zn:
" 26
Členstv v honebnm společenstvu
(1) Převede-li člen honebnho společenstva vlastnick prvo k honebnm pozemkům, kter jsou součst společenstevn honitby, jeho členstv v honebnm společenstvu zanik; nabyvatel těchto pozemků se stv členem honebnho společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnickho prva neoznm psemně honebnmu společenstvu, že s členstvm nesouhlas.
(2) Členstv v honebnm společenstvu dle zanik v přpadě, že sprvn řad k tomu oprvněn podle tohoto zkona prohlsil pozemky ve vlastnictv člena honebnho společenstva za nehonebn.
(3) Člen honebnho společenstva může ukončit sv členstv na zkladě psemnho oznmen; členstv zanik poslednm dnem kalendřnho roku, ve kterm bylo oznmen učiněno.
(4) Osoba, jejž členstv v honebnm společenstvu zaniklo, m nrok na vypořdac podl. Vši tohoto podlu nebo způsob jeho vpočtu urč stanovy.
(5) Spoluvlastnci honebnch pozemků, kter jsou součst společenstevn honitby, se mus dohodnout, kdo z nich bude vykonvat prva člena honebnho společenstva, nebo mohou určit společnho zmocněnce.
(6) Vlastnci honebnch pozemků, kter orgn sttn sprvy myslivosti přičlenil do společenstevn honitby, se stvaj řdnmi členy honebnho společenstva, pokud do 30 dnů od doručen vyrozuměn o přičleněn oznm psemně honebnmu společenstvu, že trvaj na členstv."
Navrhovatel požaduje zrušen odstavců 3 a 4 tohoto ustanoven.
VIII.
Hodnocen stavnho soudu
21. V nejobecnějšch rovině navrhovatel kritizuje zkon o myslivosti nmitkou, že prvo myslivosti, jak je upravuje, představuje zsah do vlastnickch prv jednotlivch vlastnků nemovitost, na nichž je toto prvo vykonvno (neboť při jeho vkonu dochz k užvn cizch pozemků, hospodařen na nich a zskvn jejich užitků), kter nen ospravedlněn adekvtnm veřejnm zjmem, a dovozuje, že stavně relevantn důvod k omezen vlastnickho prva vkonem myslivosti „přes nesouhlas“ vlastnka nen dn.
22. Tento zvěr - nejmně se zřetelem k nsledn judikatuře stavnho soudu - neobstoj.
23. Zkonnou pravou myslivosti a prva myslivosti a jeho hodnocenm z pohledu stavnch garanc se stavn soud zabval předevšm v již zmiňovanm nlezu ze dne 13. 12. 2006 sp. zn. Pl. S 34/03 (viz vše), ve kterm konstatoval, že jeho podstatou je ochrana zvěře, jakož i ochrana myslivosti jako nrodnho kulturnho dědictv. „V podmnkch Česk republiky jsou myslivost a prvo myslivosti společenskmi aktivitami aprobovanmi sttem k ochraně a rozvoji jedn ze složek životnho prostřed - zvěře. Zkon o myslivosti nepředstavuje pravu myslivosti jako zjmov aktivity, ale ve svm zkladu jako clevědom a regulovan činnosti k ochraně a rozvoji přrody“. Při hodnocen podstaty prvn pravy myslivosti, jak vyplv z uvedenho, stavn soud dospěl k zvěru, že se jedn o činnost sloužc k realizaci stavně zakotvenho kolu sttu (čl. 7 stavy Česk republiky). „Plněn stavn povinnosti proto nelze nemt za plněn kolu v obecnm, či dokonce ve veřejnm zjmu“. Souhrn uvedenho dovolil stavnmu soudu vyslovit zkladn zsadu použitelnou i při posuzovn projednvan věci, totiž že „realizace myslivosti a prva myslivosti je v obecn rovině legitimnm omezenm vlastnickho prva“.
24. Obdobně - navrhovateli nepřznivě - se v označenm nlezu stavn soud vyslovil i k dalšm dlčm vhradm, jimiž se připojil ke kritice, vtělen do zamtnutho nvrhu skupiny poslanců a sentorů, jmenovitě k pravě vkonu prva myslivosti na „cizch“ pozemcch, resp. k institutu přičleněn pozemků k honitbě. Odkazuje-li zde tedy navrhovatel na porušen čl. 1, čl. 4 odst. 3 a čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny, pak otzka stavnosti tto zkonn pravy již byla v obecn poloze posouzena tmto nlezem, a stavn soud nem důvod se od dřve přijatch zvěrů odchlit.
25. Řečen se však uvd navrhovateli jen na vysvětlenou, jelikož těmito nmitkami zjevně vybočil z mez nejen vlastnho nvrhu, nbrž i svch nvrhovch oprvněn (legitimace), jež jsou předznačeny vše citovanm člnkem 95 odst. 2 stavy. Z odůvodněn nvrhu je totiž zřejm, že navrhovatel nejenže (povtce) nekritizuje ta ustanoven zkona o myslivosti, jež navrhuje ku zrušen, ale (v převžn čsti) jeho argumentace i postrd jakoukoli vazbu na řzen, kter jakožto odvolac soud vede.
26. Podle nlezu sp. zn. Pl. S 39/2000 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 20, usn. č. 39) podmnka nvrhovho oprvněn soudu vysloven v čl. 95 odst. 2 stavy, aby požadavek zrušen zkona směřoval proti tomu, „jehož m bt při řešen věci použito“, je splněna, „jedn- li se o zkon, resp. jeho jednotliv ustanoven, jehož aplikace m bt bezprostředn -“, přpadně „je nezbytn jeho nevyhnuteln aplikace a nikoli jen hypotetick použit, resp. jin širš souvislosti-“ (srov. tž sp. zn. Pl. S 20/05 (nlez vyhlšen pod č. 252/2006 Sb.)). Jinak řečeno, z čelu a smyslu kontroly stavnosti prvnch norem plyne, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito“ je pouze ten (to jeho ustanoven), jenž překž tomu, aby bylo dosaženo ždoucho (stavně konformnho) vsledku; nebyl-li by odstraněn, byl by vsledek sporu jin.
27. Z t čsti nvrhu, jež m obsahovou vazbu na kontext uvedenho vymezen nvrhov legitimace, lze vyvodit, že navrhovatel spatřuje nezdůvodněnou nerovnost v postaven vlastnků honebnch pozemků, kteř z honebnho společenstva nevystoupili, a těch, kterm členstv postupem podle 26 odst. 3 zkona o myslivosti toto členstv zaniklo, přpadně vlastnků, jejichž pozemky byly k honitbě přičleněny ( 30 odst. 1 zkona); jedni se totiž mohou podlet na vkonu prva myslivosti ( 19 odst. 1 psm. b) zkona), jinm zkon přiznv za omezen jejich vlastnickho prva nhradu ( 30 odst. 2 zkona). Se zřetelem k předmětu řzen (o zaplacen „nhrady“), jež navrhovatel v odvolacm stadiu vede, však mohou bt podmnky jeho věcn legitimace splněny vlučně ve vztahu k otzce, zda zkon o myslivosti vskutku neumožňuje, aby vlastnku honebnch pozemků, jenž sv členstv v honebnm společenstvu ukončil, byla za vkon prva myslivosti realizovanho tž na jeho pozemcch poskytnuta nhrada (čmž by podle navrhovatele mělo dojt k porušen čl. 1 a čl. 11 Listiny), a v přpadě zpornm, zda je takov stav (objektivně) stavněprvně přijateln či nikoli.
28. Tato otzka přm (explicitn) průmět do ustanoven 26 odst. 3 a 4 zkona o myslivosti, kter navrhovatel navrhuje ku zrušen, nem; vše (pod bodem 18) bylo uvedeno, že z širšch souvislost nvrhu lze usuzovat, že navrhovatel těmto ustanovenm nevytk, co je v nich obsaženo, nbrž co v nich naopak nen, ačkoli podle jeho nzoru by bt mělo (jmenovitě prava nroku na nhradu za vkon prva myslivosti na pozemcch vlastnka, jenž ukončil členstv v honebnm společenstvu).
29. Tm se otevr otzka tzv. mezer v zkoně (opomenut zkonodrce), již stavn soud ve sv judikatuře posuzoval vcekrt. Mezeru „nepravou, jejmž obsahem je neplnost psanho prva (jeho absence) ve srovnn s explicitn pravou obdobnch přpadů, tj. neplnost z pohledu principu rovnosti, anebo z pohledu obecnch prvnch principů“ shledal stavn soud protistavn napřklad v nlezu sp. zn. Pl. S 36/01 (v němž šlo o situaci, kdy tehdejš zkon o konkursu a vyrovnn neobsahoval ustanoven, jež by určilo subjekt povinn k hradě odměny a hotovch vdajů sprvce konkursn podstaty v přpadě insolventnho padce, když nebyla složena zloha na nklady konkursu vzhledem k zkonnmu osvobozen jeho navrhovatele) - Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 26, nlez č. 80, vyhlšen pod č. 403/2002 Sb. Zde zvolen řešen, spočvajc ve zrušen obsahově navazujcch ustanoven, aplikoval stavn soud proto, že nebylo k dispozici jin, na jehož možnost však vslovně poukzal, a kter použil ve věci sp. zn. Pl. S 48/95 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 5, nlez č. 21; v n mezeru „vytvořenou nerovnost prvn pravy normativně vyplnil pomoc stavně konformn interpretace přslušn zkonn pravy“ (argumentem a minori ad maius ve vztahu k ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb., ve zněn zkona č. 441/1992 Sb., resp. jm užitho pojmu „-nabyl zpět občanstv“), aniž by bylo nutn přistoupit k derogaci zkona či jeho ustanoven.
30. Uplatněn tto (posledně zmněn) metody přichz v vahu i v posuzovan věci.
31. Je nepochybn, že zkon o myslivosti neobsahuje ustanoven, kter by vslovně upravovala otzku nhrady za vkon prva myslivosti honebnm společenstvem na honebnch pozemcch vlastnka, jehož členstv ve společenstvu podle 26 odst. 3 zkona zaniklo. Zkon pouze (v 26 odst. 4) zakotvuje nrok na vypořdac podl, jenž se však poj toliko se „zaniklou“ majetkovou čast bvalho člena ve společenstvu, zatmco jeho nslednch majetkovch vztahů k honebnmu společenstvu (o něž zde jde) se netk. Stejně tak je zřejm, že samotnm znikem členstv nedochz k ždn změně honitby; ta je totiž „uznna“ (a pozemkově vymezena) sprvnm rozhodnutm ( 2 psm. i), 18 odst. 1) jako celek, jenž je tvořen konkrtnmi souvislmi honebnmi pozemky ( 17 odst. 2, věta prvn). Pozemky vlastnka, jehož členstv zaniklo, zůstvaj proto součst honitby, v jejmž rmci vykonv myslivost ( 17 odst. 1), resp. prvo myslivosti ( 19 odst. 1 psm. b)), nadle honebn společenstvo, neboť vystoupen člena z honebnho společenstva se nemůže dotknout sprvnho rozhodnut o uznn honitby ( 18 odst. 1).
32. Uveden situace nen jedinou, kdy zkon o myslivosti (ačkoli vychz ze zsady, že prvo myslivosti vykonvaj v honitbě ti, kdo jsou i vlastnky pozemků, jež ji tvoř - viz 18 odst. 3, 19 odst. 1 psm. a), resp. 26 odst. 1, věta za střednkem) počt s honitbou, jejž součst jsou pozemky nečlenů honebnho společenstva. Podle 30 odst. 1 plat, že honebn pozemky, kter netvoř vlastn nebo společenstevn honitbu, přičlen orgn sttn sprvy myslivosti zpravidla k honitbě, kter m s těmito honebnmi pozemky nejdelš společnou hranici a zsady řdnho mysliveckho hospodařen nevyžaduj jejich jin přičleněn (přitom vlastnci přičleněnch pozemků se mohou, ale nemus stt členy honebnho společenstva - viz 26 odst. 6).
33. Majetkov poměry vlastnků přičleněnch pozemků, kteř se členy honebnho společenstva nestali, však zkon o myslivosti již vslovně a jednoznačně upravuje. V ustanoven 30 odst. 2 stanov, že „vlastnkům honebnch pozemků, kter orgn sttn sprvy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, nlež od držitele honitby nhrada; jde- li o společenstevn honitbu, je nhradu povinno platit honebn společenstvo. Nedohodnou-li se zčastněn osoby o vši nhrady, urč nhradu orgn sttn sprvy myslivosti a přihldne přitom k velikosti přičleněnch honebnch pozemků a k předpokldanmu vnosu z vkonu prva myslivosti na těchto pozemcch. Nhrada je splatn do 31. března běžnho roku zpětně. Nhrada však nenlež, pokud honebn pozemky byly přičleněny ke společenstevn honitbě a jejich vlastnk se stal členem honebnho společenstva“.
34. Postaven vlastnků honebnch pozemků, kteř vystoupili z honebnho společenstva a jejichž pozemky jsou jm nadle využvny k vkonu prva myslivosti, je zjevně srovnateln s postavenm těch, kteř členy tohoto společenstva nikdy nebyli a jejichž pozemky byly k honitbě rozhodnutm sprvnho orgnu přičleněny. Proto rozlišovn mezi nimi co do poskytovn nhrady za užvn jejich pozemků k vkonu prva myslivosti chyb vskutku rozumn opodstatněn, a bylo by v rozporu s stavně zaručenou zsadou rovnosti zakotvenou v čl. 1 a čl. 3 odst. 1 (ve vztahu k čl. 11 odst. 1) Listiny, jak je standardně traktovna v judikatuře stavnho soudu (srov. sp. zn. Pl. S 5/95 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 4, nlez č. 74, vyhlšen pod č. 6/1996 Sb.), sp. zn. II. S 192/95 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 4, nlez č. 73), Pl. S 36/01, sp. zn. Pl. S 36/01 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 26, nlez č. 80, vyhlšen pod č. 403/2002 Sb.), sp.zn. Pl. S 12/02 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 29, nlez č. 20, vyhlšen pod č. 83/2003 Sb.), a dalš); vyloučit z nhrady vlastnky, jejichž vlastnick prvo zůstalo dřvějšm začleněnm do uznan honitby omezeno, představuje i riziko kolize s čl. 11 odst. 4 Listiny, jenž nucen omezen vlastnickho prva poskytnutm nhrady prvě podmiňuje.
35. Instrument k potlačen těchto důsledků je však k dispozici již v rovině podstavnho prva, a představuje jej standardn vkladov pravidlo v podobě analogie legis, jež umožňuje prvn poměr vslovně normativně neupraven posoudit podle pravidla, v normě zakotvenho pro přpady blzk, resp. svoj povahou obdobn. Z předchozho plyne, že toto - analogicky použiteln - pravidlo lze spatřovat v ustanoven vše citovanho ustanoven 30 odst. 2 zkona o myslivosti. Jeho aplikace v posuzovanch vztazch se klade nalhavě tž proto, že honebn společenstvo po zniku členstv vlastnka honebnch pozemků přestv objektivně respektovat zsadu, že k vkonu prva myslivosti je povolno v honitbě tvořen pozemky jejch členů (přpadně pozemky přičleněnmi sprvnm rozhodnutm), a že prvě dodržen tto zsady je vznamnch důvodem zvěru, že prava vkonu prva myslivosti i ve vztahu k prvu vlastnictv z hlediska stavněprvnho může obstt. Uplatněn principu nhrady, vyjdřenho v ustanoven 30 odst. 2 zkona o myslivosti, m tž ideovou zkladnu (nikoli přmo aplikačn) v institutu bezdůvodnho obohacen ve smyslu 451 a nsl. obč. zk.
36. Analogick použit ustanoven 30 odst. 2 zkona o myslivosti se přirozeně mus obejt bez tam založenho sprvnho režimu, neboť nelze nrok na nhradu vlastnku, jehož členstv v honebnm společenstvu zaniklo, vystavit nejistotě, zda se přslušn sprvn orgn pro přičleněn jeho pozemků k honitbě rozhodne, zejmna když pro takov postup chyb vslovn zkonn opora. To však nic neměn na oprvněn (a povinnosti) soudu o takovm nroku rozhodnout, neboť nic nebrn jej posoudit (již) jako nrok ze soukromho prva, jemuž je povoln poskytnout ochranu prvě soud (srov. zsadu vyjdřenou v 4, větě druh, občanskho zkonku).
37. Stoj za připomenut, že rozhodnut, na kter navrhovatel poukazoval (rozsudek Nejvyššho soudu ze dne 17.10.2002, č.j. 22 Cdo 3006/2000-64), počt s prvem na nhradu zcela samozřejmě (byť bez bližšho odůvodněn), a stejně si počn Krajsk soud v Hradci Krlov v rozhodnut ze dne 3.4.1997, sp. zn. 19 Co 502/96 (uveřejněnm v časopise Soudn rozhledy 99, 8: 256). Nen podstatn, že obě jsou vztažena k prvn pravě předchoz, k zkonu č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve zněn pozdějšch předpisů.
38. Omezen vlastnka honebnho pozemku ostatně nemus bt trval, resp. bezvjimečn, a vlastnk mu může čelit i jinak než uplatněnm nroku na nhradu; podle 17 odst. 2 zkona o myslivosti je sprvn orgn oprvněn tž prohlsit pozemek za nehonebn, a to i z důvodu „zjmu vlastnku“; k vymezen tto podmnky se stavn již rovněž vyjdřil v dřve zmiňovanm nlezu Pl. S 34/03.
IX.
Zvěrečn shrnut
39. Nedostatek vslovn pravy prvnch poměrů vlastnka honebnch pozemků, kter ukončil sv členstv v honebnm společenstvu postupem podle 26 odst. 3 zkona o myslivosti, tedy nepřekž tomu, aby jeho vztah k honebnmu společenstvu, kter využv nadle jeho pozemky k vkonu prva myslivosti, byl na zkladě pozitivnho prva vyložen. Ve vztahu k tomu, co je předmětem danho občanskoprvnho řzen, a čemu je podřzeno obsahov vymezen nvrhov legitimace rozhodujcho soudu podle čl. 95 odst. 2 stavy ( 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu), je v rovni tohoto prva vlastn zvěr, že vlastnku honebnch pozemků přsluš od honebnho společenstva nhrada podle obdobnho užit 30 odst. 2 zkona o myslivosti, o kter rozhodne (v přpadě absentujcho sprvnho rozhodnut o přičleněn pozemků k honitbě) soud. stavn soud m za to, že je tento zvěr stavně konformn, a že ostatně odpovd i vahm, jež ve vztahu k otzkm stavn konformity zkona o myslivosti obšrně vyjdřil navrhujc odvolac soud; domnv se toliko, že k němu měl soud dospět sm, neboť ani on nen vyvzn z povinnosti poskytovat ochranu zkladnm prvům a svobodm (čl. 4 stavy).
40. V intencch shora ohlšen (připomenut) metody nlezu sp. zn. Pl. S 48/95 (viz vše) dospv stavn soud i v danm přpadě k zvěru, že vzhledem k dovozenmu vkladu rozhodnho pozitivnho prva, jež je způsobil stavně konformn aplikace v konkrtn soudn věci, nen důvodnm nvrh, aby v něm označen ustanoven zkona o myslivosti byla zrušena.
41. Sluš se pak, pro potřeby formulace konečnho vsledku řzen o nvrhu obecnho soudu podle čl. 95 odstavy 2 stavy a 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, k němuž vysloven zvěr vede, připomenout ty podmnky, jež byly zaznamenny vše (viz body č. 17. až 18. a 25. až 28.) ve smyslu existence aktivn legitimace k jeho podn. Lze připustit, že v situaci, kdy navrhovatel tvrd „mezeru v zkoně“, je logicky nesnadn vymezit ta ustanoven, jež maj bt derogovna, aby se otevřel prostor pro pravu, jež - oproti dosavadn - zahrne i způsobilost regulovat vztahy dosud opomenut, a to současně ty, kter je v konkrtnm soudnm řzen povinen navrhovatel (coby rozhodujc obecn soud) posoudit. Oproti dřve vysloven obecn zsadě zde nezbv, než aktivn legitimaci navrhovatele spojovat s těmi ustanovenmi, jež sice sama o sobě nepřekž „dosažen stavně konformnho vsledku“ (srov. bod 26. shora), s nimiž však z hlediska systematickho, logickho a obsahovho je adekvtn spojit požadavek, aby dosavadn prava byla - k odstraněn tvrzen nestavn „mezery“ - doplněna.
42. Lze-li takto pojmanou aktivn legitimaci navrhovateli přiznat ve vztahu k ustanoven 26 odst. 4 zkona o myslivosti (tm, že upravuje majetkov nroky, spjat se znikem členstv v honebnm společenstvu, a že „mezera“ reflektuje rovněž majetkov nroky, byť jinho druhu), nen totž udržiteln - se zřetelem k vše vyjdřen podmnce adekvtnho vztahu - co do ustanoven 26 odst. 3 zkona o myslivosti, neboť neupravuje nic jinho, než oprvněn člena z honebnho společenstva vystoupit. Nedostatek aktivn legitimace navrhovatele je pak standardnm důvodem odmtnut nvrhu ve smyslu 43 odst. 1 psm. c) zkona o stavnm soudu, jelikož tm jde o nvrh podan někm zjevně neoprvněnm.
43. Z uvedench důvodů stavn soud nvrh na zrušen ustanoven 26 odst. 4 zkona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve zněn pozdějšch předpisů, podle 82 odst. 1 zkona o stavnm soudu zamtl, a nvrh na zrušen ustanoven 26 odst. 3 thož předpisu podle 43 odst. 1 psm. c) zkona o stavnm soudu odmtl.
44. Tm nen řečeno, že by nebylo přpadn, aby zkonodrce otzku nhrady za užvn honebnho pozemku toho, kdo z honebnho společenstva vystoupil, aniž by se domhal prohlšen pozemku za nehonebn, pozitivně upravil, když ostatně v Sentu Parlamentu Česk republiky byl takov nzor již dřve vyjdřen.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí pléna soudkyně Eliška Wagnerová