Ve věci návrhu na zrušení části čl. III bodu 1 zákona č. 210/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 145/2002 účinný od 17.04.2002

Schválené: 12.03.2002
Účinnost od: 17.04.2002
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Daně z příjmů obecně., Daň z příjmů fyzických osob., Daň z příjmů právnických osob.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení části čl. III bodu 1 zákona č. 210/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 145/2002 účinný od 17.04.2002
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 145/2002 s účinností od 17.04.2002
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

145/2002 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 12. března 2002 v plénu o návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení části čl. III bodu 1 zákona č. 210/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené číslicí a interpunkčním znaménkem "48," takto:

JUDr. Kessler v. r.
Předseda Ústavního soudu

Ustanovení čl. III bodu 1 zákona č. 210/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v části vyjádřené číslicí a interpunkčním znaménkem "48," se zrušuje dnem uveřejnění nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodněn

I.

stavn soud obdržel dne 11. 10. 2001 nvrh Krajskho soudu v Ostravě na zrušen čl. III bodu 1 zkona č. 210/1997 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, v čsti vyjdřen čslic a interpunkčnm znamnkem "48,".

V nvrhu se uvd, že Krajsk soud v Ostravě, sent 22 Ca, (dle jen "navrhovatel") projednv žalobu P. P. proti rozhodnut Finančnho ředitelstv v Ostravě, kterm bylo zamtnuto jeho odvoln proti dodatečnmu platebnmu vměru Finančnho řadu v Českm Těšně o doměřen daně z přjmů fyzickch osob za zdaňovac obdob roku 1997. Žalobce prodal v květnu 1997 veřejně neobchodovateln cenn papry se ztrtou cca 10 milionů Kč a sprvce daně posoudil tento přpad jako uzavřen obchodu mezi jinak spojenmi osobami za čelem snžen zkladu daně podle 23 odst. 7 zkona č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn zkona č. 210/1997 Sb. Navrhovatel m za to, že čst čl. III bodu 1 zkona č. 210/1997 Sb. vyjdřen čslic a interpunkčnm znamnkem "48," je v rozporu s čl. 1 stavy Česk republiky (dle jen "stava"), neboť m retroaktivn činky.

Bodem 48 čl. I zkona č. 210/1997 Sb. byl rozšřen okruh specifickch obchodnch přpadů, u nichž sprvce daně zkoum sjednan ceny. Pokud poplatnk nedolož uspokojivě rozdl mezi cenou sjednanou v takovm přpadě a cenou, kter by byla sjednna v běžnch obchodnch vztazch mezi nezvislmi osobami spojenmi jinak než ekonomicky nebo personlně, uprav sprvce daně zklad daně poplatnka o zjištěn rozdl. Nedostatek uspokojivho vysvětlen ze strany daňovho poplatnka zde vede ke změně zkladu daně, a tm i ke změně vše daně. Podle čl. V zkon č. 210/1997 Sb. nabyl činnosti dnem 1. 1. 1998, avšak čl. III bod 1 tohoto zkona stanovil, že ustanoven čl. I bodů 33, 34, 48, 51, 52, 62 [tkajc se pouze 24 odst. 2 psm. zf)], 69, 98 a 114 se použij již pro zdaňovac obdob 1997.

Podle navrhovatele k zkladnm principům vymezujcm kategorii prvnho sttu patř princip ochrany důvěry občanů v prvo a s tm souvisejc princip zkazu zpětn činnosti (retroaktivity) prvnch norem. Přestože zkaz retroaktivity prvnch norem je v čl. 40 odst. 6 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") vslovně upraven jen pro oblast trestnho prva (podle uvedenho ustanoven trestnost činu se posuzuje a trest se ukld podle zkona činnho v době, kdy byl čin spchn, a pozdějšho zkona se použije, jestliže je to pro pachatele přznivějš), je nutno z čl. 1 stavy dovodit působen tohoto zkazu i pro dalš odvětv prva. Akcent kladen na zkaz zpětn činnosti prvnch norem jako na jeden ze zkladnch prvků prvnho sttu pramen z požadavku prvn jistoty. Zkaz retroaktivity spočv v tom, že podle současn prvn normy zsadně nen možn posoudit lidsk chovn, prvn skutečnosti či prvn vztahy, jež se uskutečnily dřve, než prvn norma nabyla činnosti. Zkaz zpětn činnosti prvnch norem vychz z principu, podle něhož každ mus mt možnost vědět, kter jednn je zakzno, aby mohl bt za porušen zkazu voln k zodpovědnosti. Tento zkaz souvis i s funkc prvnch norem, kter svm adrestům ukldaj, jak se maj chovat po jejich činnosti, a proto zsadně plat jen do budoucna.

S odkazem na prvn zvěry stavnho soudu vyjdřen v jeho dosavadn judikatuře k otzce zpětn činnosti prvn normy a ochraně nabytch prv navrhovatel poukazuje na to, že použitm bodu 48 v čl. I zkona č. 210/1997 Sb. již pro zdaňovac obdob roku 1997, ačkoliv citovan zkon nabyl činnosti až dnem 1. 1. 1998, se daňov subjekt ocitl v postaven, kdy je na jeho dosud prvně bezzvadn jednn zpětně nahlženo přsněji, neboť ze strany sprvce daně je podrobeno i zkoumn těch jeho obchodnch aktivit, kter podle dosavadn prvn pravy takovmu zkoumn nepodlhaly. Podle nov prvn normy jsou tak posuzovny prvn vztahy, kter se uskutečnily dřve, než tato norma nabyla činnosti, přičemž toto posouzen může mt nepřzniv dopad na prva a povinnosti daňovho subjektu. V době před 31. 7. 1997, kdy byl přijat zkon č. 210/1997 Sb., nemohl prvn subjekt při vstupovn do obchodnch vztahů předvdat, kter skutečnosti budou mt nově povahu prvnch skutečnost rozhodnch pro jeho prva a povinnosti v oblasti daně z přjmů, a neměl tedy možnost volby, zda podstoup přpadn rizika s těmito nsledky spojen. Nov prvn prava měnc nsledky prvnch vztahů, kter nastaly již přede dnem jej činnosti, je tedy přpadem prav zpětn činnosti prvn normy. Protože tato změna zpětně zhoršuje prvn postaven daňovho subjektu, dochz k porušen zsady ochrany nabytch prv.

Navrhovatel uvd, že nov prava je v danm přpadě formulovna jednoznačně a nelze ji vyložit stavně konformnm způsobem tak, aby byl zabezpečen jej soulad s stavnm pořdkem. Navrhuje proto, aby stavn soud nlezem zrušil ustanoven čl. III bodu 1 zkona č. 210/1997 Sb. v čsti vyjdřen čslic a interpunkčnm znamnkem "48,".

II.

Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen ze dne 14. 11. 2001, podepsanm předsedou sněmovny prof. Ing. Vclavem Klausem, CSc., uvedla, že smysl bodu 48 čl. I zkona č. 210/1997 Sb. je uveden v důvodov zprvě k bodu 39 nvrhu novely zkona o danch z přjmů, kde se uvd, že důvodem pravy je umožnit sprvci daně zamezit daňovm nikům při obchodovn za ceny, kter se vrazně odchyluj od cen sjednvanch v běžnch obchodnch vztazch, i v přpadech, kdy spojen obchodnch partnerů je založeno jinak než kapitlově či personlně, anebo jestliže obchodn transakce mezi kapitlově či personlně spojenmi osobami jsou realizovny prostřednictvm třet osoby, jejž zapojen do obchodnho řetězce nem jin podstatn ekonomick čel, než zkrtit daňovou povinnost. Jde napřklad o prodeje v tuzemsku za velmi nzk ceny ziskovho poplatnka ztrtovmu poplatnkovi nebo za velmi vysok ceny ztrtovho poplatnka ziskovmu poplatnkovi. Protože šlo o značn daňov niky, Poslaneck sněmovna při projednvn rozhodla, že bod 48 novely bude zahrnut do čl. III Zvěrečn ustanoven mezi body, kter se použij již pro zdaňovac obdob roku 1997.

Podle nzoru Poslaneck sněmovny daňovmu poplatnkovi však zůstala zachovna možnost, aby i po činnosti zkona č. 210/1997 Sb. uspokojivě doložil sprvci daně rozdl sjednanch cen, a v danm přpadě sprvce daně jistě posuzoval věc podle všech ustanoven zkona o danch z přjmů, konkrtně 23 odst. 10, a neopral se jen o pojem "nebo jinak", kter pouze rozšřil již definovan propojen osob v 23 odst. 7 zkona o danch z přjmů. Zroveň nelze odhldnout ani od nově vložen věty "Jinak spojenmi osobami se rozum osoby, kter vytvořily obchodn vztah převžně za čelem snžen zkladu daně nebo zvšen daňov ztrty.", kter m vznamn vztah k již uvedenmu 23 odst. 10, jenž platil i před činnost zkona č. 210/1997 Sb.

Poslaneck sněmovna m za to, že navrhovatel pochybil, když vyložil novou prvn pravu izolovaně, a proto nesdl jeho nzor, že nelze doshnout stavně konformnho vkladu v souladu s čl. 1 stavy. Zvěrem ve vyjdřen uvd, že zkon č. 210/1997 Sb. byl schvlen potřebnou většinou poslanců Poslaneck sněmovny a poslze i Sentem, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů.

K nvrhu se rovněž vyjdřil Sent Parlamentu Česk republiky, kter ve vyjdřen ze dne 9. 11. 2001, podepsanm předsedou Sentu doc. JUDr. Petrem Pithartem, uvedl, že nvrh zkona č. 210/1997 Sb. byl přikzn k projednn ve vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, kter po diskusi o možn zpětn činnosti prvn pravy doporučil vrtit nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, z nichž jeden se tkal změny zněn bodu 1 čl. III odkazujcho na bod 48 čl. I tak, že by zpětn činnost zůstala zachovna jen pro větu vkldanou do 23 odst. 7 za větu druhou. V diskusi v plnu Sentu vystoupil za vldu Česk republiky ministr průmyslu a obchodu Karel Khnl, kter se, kromě jinho, vyslovil pro vyloučen jakkoliv retroaktivity v neprospěch poplatnka. Při nslednm hlasovn se však většina sentorů přiklonila k nzoru, že vytkan nedostatky bude možn odstranit v rmci budouc novely projednvanho zkona, a nvrh zkona schvlila ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Ve vyjdřen se uvd, že pro přijet zkona č. 210/1997 Sb. hlasovalo ze 75 přtomnch sentorů 49 a 6 bylo proti.

K dotazu stavnho soudu častnci řzen souhlasili s upuštěnm od stnho jednn v projednvan věci ( 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu).

III.

stavn soud považuje za potřebn vodem připomenout svoje usnesen z 15. 8. 2000 sp. zn. Pl. S 25/2000 [Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 19, usn. č. 27], jmž odmtl nvrh skupiny poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky na zrušen ustanoven novelizujcho zkona s tm, že novelizujc zkon nem samostatnou prvn existenci a stv se součst novelizovanho zkona. Zkon č. 210/1997 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, obsahuje jednak ustanoven novelizujc, kter se stvaj součst novelizovanho zkona (čl. I), jednak ustanoven přechodn (čl. II), ustanoven zvěrečn (čl. III), ustanoven zmocňujc k vyhlšen plnho zněn zkona o danch z přjmů (čl. IV) a konečně ustanoven o nabyt činnosti novelizujcho zkona (čl. V). Navrhovatelův petit nesměřuje proti doplněn zkona o danch z přjmů, ale proti ustanoven, kter se z legislativnětechnickho hlediska nestv součst novelizovanho zkona, neboť do něho nevnš změnu či doplněn. Tato čst novelizujcho zkona m samostatnou normativn existenci, a proto stavn soud podle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. přistoupil k přezkoumn, zda zkon č. 210/1997 Sb. byl přijat v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem, a k přezkumu samotnho napadenho ustanoven.

Z těsnopiseckch zprv o 12. schůzi Poslaneck sněmovny, II. volebn obdob, konan dne 8. 7. 1997, a o 7. schůzi Sentu, 1. volebn obdob, konan dne 31. 7. 1997, je zřejm, že vldn nvrh novely zkona o danch z přjmů byl ve zněn pozměňovacch nvrhů přijat Poslaneckou sněmovnou dne 8. 7. 1997, když pro nvrh hlasovalo 139 poslanců a poslankyň a 13 bylo proti. Dne 31. 7. 1997 pro nvrh ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou hlasovalo z přtomnch 75 sentorů a sentorek 49, proti bylo 6. Zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli, vyhlšen pod č. 210/1997 Sb. v čstce 74/1997 Sb., rozeslan dne 31. 7. 1997, a nabyl činnosti dnem 1. 1. 1998.

stavn soud konstatuje, že zkon byl přijat a vydn v mezch stavně stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

IV.

Ustanoven 23 odst. 7 zkona č. 586/1992 Sb. bylo novelizovno zkonem č. 259/1994 Sb. a zkonem č. 316/1996 Sb. a před přijetm novely proveden zkonem č. 210/1997 Sb. znělo:

"Liš-li se ceny sjednan mezi ekonomicky nebo personlně spojenmi osobami od cen, kter by byly sjednny mezi nezvislmi osobami v běžnch obchodnch vztazch za stejnch nebo obdobnch podmnek, a nen-li tento rozdl uspokojivě doložen, uprav sprvce daně zklad daně poplatnka o zjištěn rozdl. Za cenu, kter by byla sjednna mezi nezvislmi osobami v běžnch obchodnch vztazch při stanoven vše roků u půjček, se pro čely tohoto ustanoven považuje rok ve vši 140 % diskontn rokov sazby Česk nrodn banky platn v době uzavřen smlouvy. Ekonomicky nebo personlně spojenmi osobami se rozum, jestliže se jedna osoba podl přmo nebo nepřmo na veden, kontrole nebo jměn druh osoby, nebo jestliže se shodn prvnick nebo fyzick osoby přmo nebo nepřmo podlej na veden, kontrole nebo jměn obou osob anebo fyzick osoby blzk. čast na kontrole nebo jměn se rozum vlastnictv vce než 25 % podlů na zkladnm jměn nebo podlů s hlasovacm prvem. Toto ustanoven se nepoužije při platnm poskytnut mstnosti s nezbytnm vybavenm zaměstnavatelem odborov organizaci pro nezbytnou provozn činnost.".

Bodem 48 čl. I zkona č. 210/1997 Sb. ze dne 31. 7. 1997 bylo ustanoven 23 odst. 7 zkona o danch z přjmů doplněno takto: V 23 odst. 7 se ve větě prv za slova "personlně" vkldaj tato slova: "nebo jinak". Za větu druhou se vkld tato věta: "Nevztahuje se to na přpady, kdy věřitelem je osoba se sdlem nebo bydlištěm v zahranič a sjednan vše roku u půjčky je nižš než rok ve vši 140 % rokov sazby Česk nrodn banky platn v době uzavřen smlouvy.". Za slova "osoby blzk." se vkld tato věta: "Jinak spojenmi osobami se rozum osoby, kter vytvořily obchodn vztah převžně za čelem snžen zkladu daně nebo zvšen daňov ztrty.". Nsledn novely zkona o danch z přjmů se ustanoven 23 odst. 7 nedotkly.

Ustanoven čl. III Zvěrečn ustanoven bod 1 zkona č. 210/1997 Sb. zn: "Ustanoven čl. I bodů 33, 34, 48, 51, 52, 62 [tkajc se pouze 24 odst. 2 psm. zf)], 69, 98 a 114 se použij již pro zdaňovac obdob 1997.".

Jak již bylo uvedeno shora, nvrh a argumentace navrhovatele nesměřuj proti doplněn zkona, ale směřuj proti retroaktivitě zvěrečnho ustanoven, kter způsobuje, že na prvn vztahy vznikl přede dnem platnosti a činnosti zkona se vztahuj prvn nsledky zakotven v nov prvn pravě.

Podle 23 odst. 7 zkona o danch z přjmů, ve zněn před novelou provedenou zkonem č. 210/1997 Sb., sprvce daně mohl upravit zklad daně daňovho poplatnka o zjištěn rozdl, pokud se lišily ceny sjednan mezi ekonomicky nebo personlně spojenmi osobami od cen, kter byly sjednny mezi nezvislmi osobami v běžnch obchodnch vztazch za stejnch nebo obdobnch podmnek, a pokud tento rozdl nebyl uspokojivě doložen. Podle nov prvn pravy může sprvce daně prošetřit zjištěn rozdl navc i u cen, kter byly sjednny nejen mezi ekonomicky nebo personlně spojenmi osobami, ale i osobami spojenmi jinak, přičemž za jinak spojen osoby se považuj osoby, kter vytvořily obchodn vztah převžně za čelem snžen zkladu daně nebo zvšen daňov ztrty. V zjmu zamezen umělho krcen dan v důsledku čelově vytvřench obchodnch vztahů se rozšřilo oprvněn sprvce daně zpětně kontrolovat, prošetřovat a postihovat i tuto formu "obchodnho" chovn daňovho poplatnka.

Zkazu retroaktivity se ve sv judikatuře dotkl stavn soud ČSFR v nlezu sp. zn. Pl. S 78/92 (Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, 1992, č. 15), ve kterm konstatoval, že principy prvnho sttu vyžaduj u každho možnho přpadu retroaktivity jeho vslovn vyjdřen v stavě nebo v zkoně s clem vyloučit možnost retroaktivn interpretace zkona a zroveň vyžaduj v zkoně vyřešit s retroaktivitou spjat důsledky tak, aby nabyt prva byla řdně chrněna. stavn soud ČR ve svm nlezu ze dne 8. 6. 1995 sp. zn. IV. S 215/94 (Sbrka rozhodnut, svazek 3, nlez č. 30) uvedl, že ke znakům prvnho sttu neoddělitelně patř princip prvn jistoty a ochrany důvěry občana v prvo a že tento postup zahrnuje zkaz retroaktivity prvnch norem, resp. jejich retroaktivnho vkladu. Nepřpustnost zpětn činnosti prvnch norem pro oblast trestnho prva je vslovně upravena v čl. 40 odst. 6 Listiny a čl. 7 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"), jej působen pro dalš odvětv prva se dovozuje z čl. 1 stavy.

Prvn teorie i praxe rozlišuje mezi pravou a nepravou retroaktivitou. Podstatou prav zpětn působnosti je, že podle určit současn prvn normy je možno posoudit prvn skutečnosti či prvn vztahy, kter se uskutečnily dřve, než prvn norma nabyla činnosti, resp. to, že nov prvn norma může změnit prvn nsledky, kter podle prva nastaly přede dnem jej činnosti. Pro nepravou retroaktivitu plat, že prvn vztahy vznikl za platnosti prva starho se spravuj tmto prvem až do doby činnosti prva novho, pot se však řd tmto novm prvem. Vznik prvnch vztahů existujcch před nabytm činnosti nov prvn pravy a prvn nroky z nich vznikl se řd původn, zrušenou prvn normou. Obecně plat, že v přpadech časovho střetu star a nov prvn normy se použije neprav retroaktivita.

Analza principu retroaktivity je obsažena i v nlezu stavnho soudu ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. S 21/96 (Sbrka rozhodnut, svazek 7, nlez č. 13; vyhlšen pod č. 63/1997 Sb.), ve kterm se stavn soud zabval i otzkou možnch vjimek z nepřpustnosti retroaktivity prvnch norem. V nlezu se uvd, že zatmco neprav retroaktivita je obecně přpustn a existuj jen vjimky jej nepřpustnosti, prav retroaktivita je naopak obecně nepřpustn, vyskytuj se však striktně omezen vjimky jej přpustnosti. K osvětlen otzky, kdy lze tyto vjimky z principu zkazu prav retroaktivity připustit, stavn soud s podporou citace dřvějš i nynějš prvn teorie uvedl: Pravou retroaktivitu "lze ospravedlniti nanejvše tam, kde prvn povinnost pro minulost stanoven již dřve alespoň jako mravn povinnost byla pociťovna" (A. Prochzka, Retroaktivita zkonů. In: Slovnk veřejnho prva. Sv. III, Brno 1934, s. 800). Tuto situaci ostatně řeš i předvd již uveden čl. 7 mluvy, kter v odstavci 2 stanov, že vyloučen zpětn činnosti norem trestnho prva " ... nebrn souzen a potrestn osoby za jednn nebo opomenut, kter v době, kdy bylo spchno, bylo trestn podle obecnch prvnch zsad uznvanch civilizovanmi nrody.". V citovanm nlezu se dle uvd, že obdobn nzor nachzme i v současn prvn teorii: "Obecně plat, že od zsady zkazu retroaktivity se lze odchlit zcela vjimečně, a to vslovnm pozitivnm ustanovenm. Jak je patrno z historie, důvodem k takovm postupům byla situace, kdy by se prvn jistota dostala do přkrho rozporu s jistotou sociln a s prvnm vědomm, jak tomu bylo v ČSR v přpadě retribučnch dekretů. Zpětnou působnost zkona na občanskoprvn poměry by bylo možno odůvodnit tž veřejnm pořdkem (ordre public), předevšm jestliže by byly dotčeny předpisy absolutně kogentn, jež byly vydny v důsledku určit mezn situace přerodu hodnot ve společnosti." (L. Tich, K časov působnosti novely občanskho zkonku, Prvnk, č. 12, 1984, s. 1102). Kritriem přpustnosti vjimek z principu zkazu prav retroaktivity je legislativn zsada "ochrany oprvněn důvěry ve stlost prvnho řdu" (A. Prochzka, Zklady prva intertemporlnho, Brno 1928, s. 111). O oprvněn důvěře nelze uvažovat tehdy, jestliže prvn subjekt s retroaktivn regulac mus, resp. musel počtat. Přkladem takovto situace je působen prvn normy stojc v přkrm rozporu se zsadnmi, obecně uznanmi principy humanity a morlky: "V našem prvnm řdě můžeme ospravedlniti odkazem na předchoz vldnouc mravn přesvědčen např. zpětnou platnost lichevnch zkonů (viz 13 zk. č. 47/1881 ř. z., 10 cs. nař. č. 275/1914 ř. z., 105 III. dlč nov. k obč. zk.)." (A. Prochzka, Retroaktivita zkonů. In: Slovnk veřejnho prva. Sv. III, Brno 1934, s. 800).

K tomu, co bylo uvedeno vše, stavn soud pro plnost dodv, že zmněnmi "zsadami uznvanmi civilizovanmi nrody" lze v jejich souhrnu a komplexnosti stěž rozuměti něco jinho než ve společnosti etablovan hodnotov řd. Hodnoty maj ve společnosti zsadn vznam a pln v n nezastupitelnou funkci, neboť jen dky jim může lidsk společnost nejen existovat, ale i historicky a socilně komunikovat. Bez jejich existence by se sociln vvoj rozpadl v mozaiku navzjem nesouvisejcch socilnch jevů a sociln struktury ve vzjemně nekomunikujc sociln jednotky. V souhrnu všech svch jednotlivch tvarů vyjadřuj tedy hodnoty "pravidla hry", jež sice vždy byla, a patrně tak budou, porušovna, jejichž dodržovn se však lidsk společnosti vždy znovu ukazuje v podobě zkladn podmnky jej existence a socilnho vvoje.

Teprve na tento hodnotov řd navazuje normativn řd zahrnujc etick a prvn normy. Jestliže hodnoty lze definovat tak, že se jimi rozum vzory socilnho myšlen a jednn, vlastnosti, sociln stavy a jevy, institucionln tvary, jejichž společnm rysem je jejich konsensulně podmiňovan disponibilita k určitmu cli a čelu, lze normy vymezit jako pravidla, nařzen, předpisy pro určit sankcemi podmiňovan a zabezpečovan způsob socilnho jednn, jenž je uznvn nebo stanoven k dosažen takovho cle nebo čelu. Hodnoty sdlej s normami společnou bzi potud, že spolu s nimi vytvřej hodnotov a normativn řd společnosti jako jej konstituujc, etablujc a organizujc princip. V rmci tohoto hodnotovho a normativnho řdu pln však hodnoty a normy specifick, sice často zce souvisejc, nicmně vzjemně nezastupiteln funkce. Oboj, hodnoty i normy, vyznačuj se vztažnost k určitmu cli nebo čelu, jsou to však pouze hodnoty, jež udvaj obecn historick a sociln směr, konstituuj clovou představu i zkladn způsob jej realizace, zatmco bezprostředn aktualizace hodnotovch tvarů je zležitost norem. Přes tuto jejich exekutivn povahu a zvislost na danm hodnotovm systmu nelze však sociln funkci norem podceňovat a spojovat ji pouze s technickou strnkou socilnho děn. Prvě normy představuj totiž instrument, jenž umožňuje nejen aktualizaci hodnot, ale tak jejich verifikaci; normy napomhaj uvdět hodnotov systm do života a spěšnost či naopak nespěšnost tohoto sil naznačuj současně jeho sociln utilitu a disponibilitu. Protože hodnoty obsahuj předevšm vzory socilnho jednn a jako takov se prezentuj idelně typickmi dimenzemi, mohou bt stěž normovny v pln šři sv skladby. Společnost, jež by usilovala "normovat vše", by nakonec vytvořila rozshl vakuum mezi pretendovanm jednnm a jeho možnostmi, jež by nakonec bylo vyplněno spše simulativnmi a fiktivnmi prvky.

Vše uveden exkurz o hodnotovm a normativnm řdu umožňuje tak snad i lpe pochopit otzky souvisejc s pravou retroaktivitou, jejichž přpustnost se vzhledem k šři hodnotovch tvarů promt do všech oblast společenskch vztahů, zejmna pak prvnch vztahů. Jestliže tedy v hodnotovm řdu a vědom společnosti se konsensulně etabloval určit vzor a způsob socilnho myšlen a jednn, ktermu se z nejrůznějšch důvodů, např. v důsledku tlaku určitho politickho systmu, nemohlo dostat normativnho vyjdřen, potom prvn prava tohoto jednn, obsahujc retroaktivitu, zůstv zcela v souladu s principy prvnho a demokratickho sttu. Jinmi slovy, odporovalo by naopak principům spravedlnosti, jestliže by se v takovch přpadech prav retroaktivita nedostala ke slovu. To vše však by tm vrazněji mělo naznačit, že prav retroaktivita nem v prvnm sttu msto tam, kde zkonodrce se již dřve mohl "dostat ke slovu", nicmně tak neučinil.

Vychzeje z těchto teoretickch zkladů při posuzovn dan věci stavn soud dospěl k zvěru, že ustanoven bodu 1 čl. III odkazujcho na bod 48 čl. I zkona č. 210/1997 Sb. m činky prav zpětn působnosti.

Protože z stavněprvnho hlediska nemůže bt rozhodnut zkonodrce o způsobu řešen časovho střetu star a nov prvn pravy věc nahodilou nebo věc libovůle, ale je věc zvažovn v kolizi stojcch stavněprvnch principů, stavn soud zvažoval, zda jsou dny podmnky pro připuštěn vjimky z principu zkazu prav retroaktivity, jež by umožnila stavn akceptovatelnost tto prvn normy. Koncepce daňov politiky je věc sttu, kter určuje, jak bude daňov zatžen poplatnka konkrtn daně a jak uprav jeho povinnosti v souvislosti s ověřenm sprvnho vyměřen daně. Zkon o danch z přjmů ve svm původnm zněn z roku 1992 zakotvil použit cen obvyklch na trhu v přpadě, že se od nich ceny sjednan liš a rozdl nen uspokojivě doložen, s tm, že tento postup se použije vždy, jde-li o personln nebo ekonomick propojen stejnch prvnickch nebo fyzickch osob. Zkonem č. 259/1994 Sb., činnm od 1. 1. 1995, byla do zkona o danch z přjmů zakotvena povinnost uspokojivě doložit rozdl cen sjednanch mezi ekonomicky nebo personlně spojenmi osobami, od cen sjednanch mezi nezvislmi osobami v běžnch obchodnch vztazch za stejnch nebo obdobnch podmnek. Touto novelou došlo k zžen povinnost daňovho poplatnka, kter měl napřště dbt o uspokojiv doložen rozdlu cen jen v některch zkonem předvdanch prvnch vztazch, a za přpadn nesplněn tto povinnosti nesl důsledky ve formě pravy zkladu daně ze strany sprvce daně. Zkonem č. 316/1996 Sb., činnm od 1. 1. 1997, bylo stanoveno, co se považuje za cenu sjednanou mezi nezvislmi osobami v běžnch obchodnch vztazch při stanoven vše roků u půjček, čmž nedošlo k rozšřen okruhu zkonu podrobench prvnch vztahů. Daňov poplatnk tak do přijet novely proveden zkonem č. 210/1997 Sb. mohl důvodně spolhat na to, že při vytvřen prvnch vztahů bude muset jen u některch z nich dokldat sprvci daně cenov rozdl a nst nsledky, pokud tak neučin, zatmco u jinch prvnch vztahů ho tato povinnost sthat nebude. stavn soud se proto domnv, že dan přpad je přpadem oprvněn důvěry daňovho poplatnka v prvo, neboť podle prvn situace v době, na kterou se retroaktivn norma vztahuje, daňov poplatnk nemohl předpokldat zvadnost svho chovn a nemohl počtat s možnost retroaktivn změny. Přestože se ve společenskch vztazch začaly projevovat signly, jež nasvědčovaly nutnosti nov prvn pravy, kter je předmětem projednvan věci, pak zkonodrce v podmnkch demokratickho sttu neučinil nic pro to, aby nepřznivm činkům zamezil dřve, tedy pravou pro futuro. V danm přpadě tedy nejsou dny podmnky pro akceptaci vjimky ze zkazu prav retroaktivity a stavn rozpor nelze překlenout ani vkladem. Argument Poslaneck sněmovny, že sprvce daně se v danm přpadě jistě opral i o 23 odst. 10 zkona o danch z přjmů, na shora uvedenm zvěru nic neměn. Podle tohoto ustanoven "Pro zjištěn zkladu daně se vychz z četnictv vedenho podle zvlštnho předpisu,20) pokud zvlštn předpis nebo tento zkon nestanov jinak anebo pokud nedochz ke krcen daňov povinnosti jinm způsobem.". Zvlštnm předpisem se podle poznmky pod čarou rozum zkon č. 563/1991 Sb., o četnictv, Směrnice k čtov osnově a Zsady jednoduchho četnictv vyhlašovan ve Sbrce zkonů. Ustanoven 23 odst. 10 zkona o danch z přjmů považuje stavn soud za nezpůsobil odůvodnit vjimku ze zkazu prav zpětn činnosti ustanoven bodu 1 čl. III odkazujcho na bod 48 čl. I zkona č. 210/1997 Sb. a neshledal ani ždn jin důvod, pro kter by tak mohlo bt učiněno.

Z vše uvedench důvodů stavn soud nvrhu Krajskho soudu v Ostravě vyhověl a ustanoven čl. III bodu 1 zkona č. 210/1997 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, v čsti vyjdřen čslic a interpunkčnm znamnkem "48," podle 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. zrušil dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů.

Načítávám znění...
MENU
Hore