Ve věci návrhu na zrušení druhé, třetí a čtvrté věty § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách 144/2002 účinný od 17.04.2002

Ústavní soud rozhodl dne 6. března 2002 v plénu o návrhu Vrchního soudu v Praze na zrušení druhé, třetí a čtvrté věty § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, takto:

JUDr. Kessler v. r.
Předseda Ústavního soudu

Návrhu se vyhovuje a druhá, třetí a čtvrtá věta § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, se s účinností od 31. 12. 2002 zrušují.

Odůvodněn�

I.

Dne 2. 4. 2001 byl �stavn�mu soudu předložen n�vrh sen�tu Vrchn�ho soudu v Praze (sen�t 6 A) ze dne 28. 3. 2001 na zrušen� druh�, třet� a čtvrt� věty � 10 z�kona č. 266/1994 Sb., o dr�h�ch. Podle čl. 95 odst. 2 �stavy Česk� republiky (d�le jen "�stava") tak obecn� soud učin�, dojde-li k z�věru, že z�kon, jehož m� b�t při řešen� věci použito, je v rozporu s �stavn�m z�konem. V n�vrhu, podepsan�m předsedou tohoto sen�tu JUDr. Bohuslavem Hn�zdilem, je konstatov�no, že vrchn� soud vede pod sp. zn. 6 A 44/98 ř�zen� o spr�vn� žalobě žalobce JUDr. V. S. proti žalovan�mu Ministerstvu dopravy a spojů, j�ž se žalobce dom�h� zrušen� d�le označen�ch rozhodnut� žalovan�ho a Dr�žn�ho �řadu Praha jako spr�vn�ho org�nu prvn�ho stupně. Předmětem ř�zen� před Vrchn�m soudem v Praze byla skutečnost, že Dr�žn� �řad Praha nař�dil žalobci, aby ze sv�ho lesn�ho pozemku odstranil zdroj ohrožen� dr�hy pok�cen�m čtyř stromů. Učinil tak pot�, když na jeden ze stromů, kter� z pozemku žalobce spadl na koleje, narazil osobn� vlak. Dr�žn� �řad uvedl, že hroz� opakov�n� havarijn� situace, což bylo potvrzeno m�stn�m šetřen�m i znaleck�m posudkem, kter� zjistil, že k p�du stromu došlo za norm�ln�ch povětrnostn�ch podm�nek. Majitel pozemku proti tomuto rozhodnut� uplatnil n�mitky, o nichž 4. 11. 1997 spr�vn� org�n prvn�ho stupně rozhodl. Rozhodnut�m ze dne 4. 11. 1997 č. j. 1112-97-D�/S/Su nař�dil dr�žn� �řad Česk�m dr�h�m odstraněn� zdroje ohrožen� dr�hy na n�klady žalobce, kter� nevyhověl jeho předchoz� v�zvě k pok�cen� 4 stromů na sv�m pozemku. Ministerstvo dopravy a spojů dne 12. 1. 1998 pod č. j. 16 178/98-0210 odvol�n� žalobce proti tomuto rozhodnut� zam�tlo a napaden� rozhodnut� potvrdilo. Vrchn� soud v Praze při projedn�v�n� spr�vn� žaloby v dan� věci dospěl k z�věru, že � 10 z�kona o dr�h�ch, podle něhož spr�vn� org�ny postupovaly, je v rozporu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky, pokud zmocňuje dr�žn� spr�vn� �řad nař�dit majiteli nebo provozovateli zdroje ohrožen� dr�hy jeho odstraněn�, resp. rozhodnout o odstraněn� zdroje ohrožen� na n�klady jeho vlastn�ka nebo provozovatele. Proto v souladu s � 109 odst. 1 p�sm. c) občansk�ho soudn�ho ř�du věc předložil �stavn�mu soudu s n�vrhem na zrušen� předmětn�ho ustanoven� v jeho větě druh�, třet� a čtvrt�.

Vrchn� soud v Praze argumentuje ve sv�m n�vrhu takto: M�-li vlastn�k nebo provozovatel zdroje ohrožen� dr�hy k v�zvě dr�žn�ho �řadu povinnost odstranit zdroj ohrožen�, mus� mu z�kon rovněž ukl�dat odpov�daj�c� povinnost pečovat o svůj majetek, zejm�na pozemek nebo stavbu, tak, aby riziko vzniku zdroje ohrožen� bylo co nejnižš�, což z�kon o dr�h�ch nečin�. V t�to skutečnosti spatřuje navrhovatel rozpor s čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina"). Z�kon o dr�h�ch ani jin� z�kon upravuj�c� povinnosti vlastn�ků nemovitost� totiž neurčuje, že vlastn�k nemovitosti je povinen prov�dět na sv� nemovitosti z�sahy k ochraně ciz�ho pozemku, stavby nebo zař�zen�, popř�padě tyto z�sahy strpět a n�st jejich n�klady. To vlastn�ku ulož� dr�žn� �řad, když jej vyzve ke splněn� t�to neexistuj�c� povinnosti, a pokud v�zvě nen� vyhověno, rozhodne o proveden� z�sahu na n�klady vlastn�ka. Přitom však � 10 z�kona o dr�h�ch ned�v� spr�vn�mu org�nu možnost uv�žen�: ze slov "nař�d�" a "rozhodne" vypl�v� povinnost �řadu při zjištěn� zdroje ohrožen� dr�hy postupovat pouze v�še uveden�m způsobem. Doch�z� t�m k takov�mu omezen� vlastnick�ho pr�va majitele "zdroje ohrožen�", jež nem� z�konn� podklad a nen� prov�děno za n�hradu, jestliže vlastn�k s�m nese n�klady.

Povinnost ukl�dan� podle napaden�ho ustanoven� je ukl�d�na ve veřejn�m z�jmu a neslouž� k ochraně soukrom�ho pr�va. Odstraněn� zdroje ohrožen� dr�hy by se proto nemělo prov�dět na n�klad majitele zdroje ohrožen�. �pravou pr�v a povinnost� vlastn�ků soused�c�ch nemovitost� se zab�v� občansk� z�kon�k v � 127. Tato povinnost je však soukromopr�vn�ho charakteru a nezakl�d� pravomoc spr�vn�ho �řadu řešit situaci vyd�n�m spr�vn�ho aktu ukl�daj�c�ho vlastn�ku nemovitosti povinnosti.

II.

Vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky

�stavn� soud zaslal v souladu s � 42 odst. 3 a 4 a � 69 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, předmětn� n�vrh k vyj�dřen� Poslaneck� sněmovně a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky a vyž�dal si i p�semn� stanovisko Ministerstva dopravy a spojů. Ve vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny Parlamentu ze dne 15. 6. 2001, podepsan�m jej�m předsedou, prof. Ing. V�clavem Klausem, CSc., je uvedeno, že posl�n�m napaden�ch z�konn�ch ustanoven� je ochrana dopravn� cesty dr�hy (předevš�m kolejov�ho svršku, trolejov�ho veden� a signalizačn�ho či zabezpečovac�ho zař�zen�) před různ�mi zdroji ohrožov�n�, kter� se v řadě př�padů vyskytuj� pr�vě na nemovitostech v ochrann�m p�smu dr�hy (� 8 a 9 z�kona o dr�h�ch), kde je prov�děn� někter�ch činnost� omezeno, aby nekolidovalo s potřebou bezpečn�ho provozu dr�hy. T�m podle n�zoru Poslaneck� sněmovny z�kon o dr�h�ch stanov� potřebnou m�ru prevence, aby nedoch�zelo ke vzniku zdrojů ohrožen� dr�hy. Povinnost provozovatele nebo vlastn�ka zdroje ohrožen� dr�hy je v souladu s čl. 4 odst. 1 Listiny uložena z�konem. Dr�žn� spr�vn� �řady, v jejichž působnosti je zjišťovat zdroje ohrožen� dr�hy, jsou zř�zeny v souladu s čl. 79 odst. 1 �stavy. Napaden� pr�vn� �prava je tradičn�m veřejnopr�vn�m institutem, kter� obsahoval již z�kon č. 86/1937 Sb. z. a n., o drah�ch (železničn� z�kon), a pot� jej v z�sadě převzaly i pr�vn� �pravy z pov�lečn�ho obdob�. Obdobn� ustanoven� obsahuj� i někter� dalš� z�kony z oblasti dopravy a energetiky. Poslaneck� sněmovna jednala v přesvědčen�, že z�kon je v souladu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky, a uzavřela, že ponech�v� na �stavn�m soudu, aby věc posoudil a vydal př�slušn� n�lez.

Vyj�dřen� Sen�tu Parlamentu Česk� republiky

Za Sen�t Parlamentu Česk� republiky se dne 22. 6. 2001 vyj�dřil jeho předseda doc. JUDr. Petr Pithart, kter� konstatoval, že z�kon o dr�h�ch byl doposud čtyřikr�t novelizov�n, ž�dn� z novel se však nedotkla ustanoven�, kter� je předmětem n�vrhu Vrchn�ho soudu v Praze. Sen�t jako druh� komora Parlamentu projednal všechny čtyři novely, přičemž v r�mci projedn�v�n� druh� z nich, později vyhl�šen� ve Sb�rce z�konů pod č. 23/2000 Sb., se na sv� 12. schůzi konan� dne 9. 12. 1999 zab�val napaden�m ustanoven�m. Přijal k němu pozměňovac� n�vrh a vr�til n�vrh novely z�kona o dr�h�ch Poslaneck� sněmovně, kter� však při jeho opětovn�m projedn�v�n� sen�tn� n�vrh nepřijala a setrvala na jeho původně schv�len�m zněn�. Sen�t navrhoval � 10 doplnit o nov� odstavec stanov�c�, že vlastn�k pozemku, na kter�m se vyskytuje zdroj ohrožen� dr�hy, odpov�d� za škody způsoben� t�mto zdrojem jen v př�padě, že vznik a působen� tohoto zdroje s�m vyvolal, a nikoliv tehdy, pokud k němu došlo působen�m př�rodn�ch sil nebo nahodil�ch ud�lost�. N�vrh vych�zel z principu stanoven� povinnosti proveden� nezbytn�ch opatřen� k zabr�něn� vzniku škod tomu subjektu, v důsledku jehož jedn�n� (činnosti nebo nečinnosti) by př�padn� škody mohly vzniknout. Rovněž Sen�t sv� vyj�dřen� uzavřel konstatov�n�m, že je na �stavn�m soudu, aby předmětn� n�vrh Vrchn�ho soudu v Praze posoudil a s konečnou platnost� o něm rozhodl.

Stanovisko Ministerstva dopravy a spojů Česk� republiky

Ministerstvo dopravy a spojů (d�le jen "ministerstvo") ve sv�m stanovisku ze dne 26. 6. 2001 k n�vrhu Vrchn�ho soudu v Praze uvedlo, že provozov�n� dr�hy, dr�žn� dopravy a služeb s t�m spojen�ch představuj� složit� mechanismus staveb a zař�zen�, jejichž smyslem je vytvořen� potřebn� technick� z�kladny splňuj�c� př�sn� bezpečnostn� krit�ria. Jejich prostřednictv�m pln� st�t jeden ze sv�ch z�kladn�ch �kolů, kter�m je vytvořen� podm�nek pro zajištěn� dopravn�ch potřeb a dopravn� obslužnosti na n�ležit� kvalitativn� �rovni za nutn� garance předepsan�ch bezpečnostn�ch parametrů. Tato povinnost vypl�v� nejen ze samotn�ho z�kona o dr�h�ch, kde se např. v � 20 ukl�d� vlastn�ku dr�hy pečovat o jej� rozvoj a modernizaci v rozsahu nezbytn�m pro zajištěn� dopravn�ch potřeb st�tu, ale i z př�slušn� komunit�rn� legislativy, kterou se v r�mci harmonizace našeho pr�vn�ho ř�du s pr�vn�mi předpisy ES zavazuje Česk� republika prom�tnout do sv�ch předpisů. Vlastnictv� dr�hy je spojeno s řadou zvl�štn�ch povinnost�, kter� jsou odůvodněny zvl�štn�m charakterem předmětu tohoto vlastnictv�.

Aby na konkr�tn� dr�ze mohla b�t provozov�na bezpečn� dr�žn� doprava, mus� b�t respektov�ny určit� z�ruky bezpečnosti. K tomuto c�li slouž� jednak v z�koně o dr�h�ch vymezen� zvl�štn� pr�vn� instituty obvodu dr�hy jako zvl�štn�ho �zem� určen�ho k um�stěn� a �držbě dr�hy a jednak ochrann� p�smo dr�hy, kde je odůvodněn zvl�štn� režim činnost� (� 9 z�kona o dr�h�ch), kter� se zde mohou vykon�vat pouze se souhlasem dr�žn�ho spr�vn�ho �řadu a za podm�nek j�m stanoven�ch. Provoz dr�hy však může b�t ohrožen, poškozen nebo rušen zdroji, kter� nen� možno předem obecně vymezit, v důsledku čehož nelze z�konem př�mo stanovit konkr�tn� povinnost vlastn�kům nebo provozovatelům těchto zdrojů. Je zde ovšem veřejn� z�jem na tom, aby mechanismus dr�hy a jej�ho provozu nebyl ohrožov�n. Tento veřejn� z�jem je podle n�zoru ministerstva nepochybně nadřazen vlastnick�mu pr�vu. Po proveden� potřebn�ch odborn�ch zjištěn�, kter� odhal� zdroj ohrožen� provozu dr�hy, nen� možno vystačit se soukromopr�vn�mi prostředky řešen� sporu, tj. dom�hat se ochrany u soudu, neboť veřejn� z�jem na zachov�n� bezpečnosti provozu dr�hy si vyžaduje operativn� z�sah vyd�n�m spr�vn�ho aktu ukl�daj�c�ho provozovateli nebo vlastn�ku zdroje ohrožen� okamžit� povinnosti k odstraněn� tohoto stavu. Uveden� operativa je uvedena pr�vě ve větě druh� � 10 z�kona o dr�h�ch. Ministerstvo se d�le odvolalo na čl. 11 odst. 3 Listiny, přičemž zdůraznilo z�sadu "vlastnictv� zavazuje" a konstatovalo, že nelze vytrhovat jednotliv� ustanoven� z�kona o dr�h�ch z kontextu, koncepce a c�le cel�ho z�kona. Dr�žn� doprava je provozov�na za �časti veřejn�ch rozpočtů, a t�m se do n� prom�t� v�razn� veřejnopr�vn� prvek. Zrušen� napaden�ch ustanoven� by podle ministerstva mělo za n�sledek nejen zat�žen� st�tn�ho rozpočtu, ale tak� zv�hodněn� soukrom�ho vlastnictv� na �kor ochrany veřejn�ch statků ve veřejn�m z�jmu.

III.

�stavn� soud nejdř�ve v souladu s � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu zkoumal, zda z�kon, u kter�ho navrhovatel nam�t� proti�stavnost jeho ustanoven�, byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem. Z vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky, jakož i ze zaslan�ch př�slušn�ch sněmovn�ch tisků a �dajů o průběhu hlasov�n� je zřejm�, že z�kon o dr�h�ch byl přijat a vyd�n �stavně předepsan�m způsobem a v mez�ch �stavou stanoven� kompetence při dodržen� kvor stanoven�ch v čl. 39 odst. 1 a 2 �stavy.

Po věcn�m projedn�n� n�vrhu a zv�žen� všech okolnost� dospěl �stavn� soud k rozhodnut� napaden� ustanoven� z�kona zrušit, i když z důvodů nikoli zcela shodn�ch s n�zorem navrhovatele.

Ustanoven� � 10 z�kona o dr�h�ch, jehož druhou, třet� a čtvrtou větu navrhuje Vrchn� soud v Praze zrušit, upravuje tzv. "zdroj ohrožen� dr�hy", kter� definuje jako zdroje ohrožov�n�, poškozov�n� nebo rušen� provozov�n� drah, dr�žn� dopravy, dr�žn�ch telekomunikačn�ch zař�zen� a veden� a dr�žn�ch zabezpečovac�ch zař�zen�, jež zjišťuje dr�žn� spr�vn� �řad (věta prvn�). Napaden� ustanoven� (věta druh�, třet� a čtvrt�) zněj� doslovně takto:

"Při zjištěn� zdroje ohrožen� nař�d� provozovateli nebo majiteli zdroje ohrožen� jeho odstraněn�. Nevyhov�-li provozovatel nebo majitel zdroje ohrožen�, dr�žn� spr�vn� �řad rozhodne o odstraněn� zdroje ohrožen� na jeho n�klady. Odvol�n� proti tomuto rozhodnut� nem� odkladn� �činek."

Obsahem těchto ustanoven� je tedy pr�vo a povinnost dr�žn�ho spr�vn�ho �řadu zjistit a nař�dit odstraněn� zdroje ohrožen� a v př�padě neuposlechnut� rozhodnout o jeho odstraněn� na n�klady provozovatele či majitele. Čtvrt� věta již jen odn�m� tomuto rozhodnut� odkladn� �činek. Navrhovatelova �stavněpr�vn� argumentace se op�r� předevš�m o n�zor, že z�kon o dr�h�ch ani ž�dn� jin� z�kon upravuj�c� povinnosti vlastn�ků nemovitost� neukl�d� vlastn�ku nemovitosti povinnost k preventivn�m opatřen�m zabraňuj�c�m vzniku možn�ho ohrožen� ciz�ho pozemku, stavby nebo zař�zen�, resp. povinnost strpět z�sahy k jejich ochraně a n�st n�klady na jejich odstraněn�.

S navrhovatelov�m n�zorem, že dr�žn� z�kon ani ž�dn� jin� z�kon neukl�d� vlastn�ku nemovitosti povinnost odstraňovat zdroj ohrožen� dr�hy, nelze souhlasit. Ochrann� p�smo dr�hy (60, př�p. 100 m od osy krajn� koleje na obě strany) m� veřejnopr�vně stanoven� zcela specifick� režim, v němž jsou pr�va vlastn�ků přilehl�ch nemovitost� v obecn�m z�jmu nesrovnatelně omezenějš�, než je tomu u lesn�ho z�kona (� 9 z�kona o dr�h�ch - srovnatelně např. s � 23 odst. 3 a 4 německ�ho z�kona o železnic�ch z 27. 12. 1993, ve zněn� pozdějš�ch předpisů). Podle � 9 odst. 1 z�kona o dr�h�ch v ochrann�m p�smu dr�hy lze zřizovat a provozovat stavby a prov�dět d�le vyjmenovan� činnosti jen se souhlasem dr�žn�ho spr�vn�ho �řadu a za podm�nek j�m stanoven�ch, přičemž odstavec 2 t�hož ustanoven� umožňuje provozovateli dr�hy a dopravci vstupovat na ciz� pozemky za �čelem odstraňov�n� jin�ch přek�žek omezuj�c�ch provozov�n� dr�žn� dopravy. Z � 10 z�kona o dr�h�ch pak vypl�v� povinnost provozovatele nebo majitele zdroje ohrožen� tento zdroj ohrožen� odstranit.

Tak� navrhovatelovu n�zoru, že ani jin� pr�vn� předpisy nezakl�daj� odpov�daj�c� povinnosti a omezen� vlastn�ků, nelze přisvědčit. Vzhledem k rozmanitosti možn�ch ohrožen� provozu dr�hy maj� z�sadn� v�znam obecn� ustanoven� občansk�ho z�kon�ku. �stavn� soud proto poukazuje na tyto pr�vn� předpisy:

a) Ustanoven� � 127 občansk�ho z�kon�ku, podle něhož vlastn�k věci se mus� zdržet všeho, č�m by v�žně ohrožoval v�kon pr�v jin�ho, např. i �pravami pozemku, porostem na pozemku, ale např. i světlem (jež by v dan�m př�padě mohlo podstatně sn�žit viditelnost signalizačn�ho zař�zen� dr�hy).

b) Ustanoven� � 415 občansk�ho z�kon�ku, jež přikazuje každ�mu poč�nat si tak, aby nedoch�zelo ke škod�m, přičemž koment�ř občansk�ho z�kon�ku (Jehlička, Švestka a kol., Občansk� z�kon�k, koment�ř, 3. vyd�n� 1996, C. H. Beck) na str. 251 - 252 uv�d�, že "každ� je povinen poč�nat si tak, aby nedoch�zelo ke škod�m", a proto i "nepoč�n�n� si tak je neplněn�m sv� pr�vn� povinnosti a je kon�n�m protipr�vn�m. Je tedy každ� odpovědn� za škodu, kter� v důsledku toho vznikne". Tato koncepce odpov�d� evropsk�mu pr�vu. V německ�m pr�vu např. mohou porušit sv� povinnosti subjekty jak jedn�n�m, tak i opomenut�m - např. t�m, že neudržovaly svůj majetek v n�ležit�m stavu. Vlastn�k pozemku se nemůže zbavit odpovědnosti např. za stromy na sv�m pozemku tvrzen�m, že je nezasadil a že vyrostly samy.

c) Ustanoven� � 417 občansk�ho z�kon�ku stanov� př�mo povinnost každ�ho, komu škoda hroz�, "zakročit způsobem přiměřen�m okolnostem ohrožen�" tak, aby byla škoda odvr�cena, u vědom� toho, že existence zdroje ohrožen� nevznikne až nař�zen�m k jeho odstraněn�. Nař�zen� pouze zjišťuje, že zdroj ohrožen� již existuje a že dosud nebyl odstraněn. Taxativn� v�čet zdrojů ohrožen� a priori nen� možn�, proto je na dr�žn�m spr�vn�m org�nu, kter� disponuje potřebnou odbornost�, aby připomněl povinnost, kterou vlastn�k s�m nevn�m�. Podle � 419 občansk�ho z�kon�ku pak ten, kdo odvracel hroz�c� škodu, m� pr�vo na n�hradu �čelně vynaložen�ch n�kladů.

Př�stup z�kona o dr�h�ch k ochraně veřejn�ho z�jmu na bezpečn�m provozu nen� v našem ř�du ojediněl�.

Tematicky nejbližš� z�konu o dr�h�ch je �prava z�konem č. 13/1997 Sb., o pozemn�ch komunikac�ch, ve zněn� novely č. 102/2000 Sb. Novelizovan� zněn� tohoto z�kona diferencuje odpovědnost za ohrožen� silničn� dopravy a omezuje odstraněn� zdroje ohrožen� na n�klady vlastn�ka nebo provozovatele na př�pady, kdy vznikne toto nebezpeč� z jedn�n� vlastn�ků pozemků v sousedstv� komunikace sam�ch.

Rovněž z�kon č. 50/1976 Sb., o �zemn�m pl�nov�n� a stavebn�m ř�du (stavebn� z�kon), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, svěřuje stavebn�mu �řadu pr�vo nař�dit ve veřejn�m z�jmu proveden� nezbytn�ch �prav na stavbě vlastn�ku stavby a obdobně vlastn�ku pozemku. Nař�zen� �pravy je vlastn�k povinen prov�st na svůj n�klad (� 94 odst. 1, obdobně � 94 odst. 4). Podle � 94 nař�d� stavebn� �řad ve veřejn�m z�jmu za podm�nek odstavce 1 vlastn�ku stavby proveden� neodkladn�ch zabezpečovac�ch prac�, popř. podle odstavce 2 zajist� jejich okamžit� proveden� na n�klady vlastn�ka.

Jist� omezen� v�konu vlastnick�ch pr�v obsahuj� i dalš� z�kony, jako např. lesn� z�kon, energetick� z�kon, horn� z�kon, vodn� z�kon, z�kon o životn�m prostřed�, z�kon o pož�rn� ochraně. Je přirozen�, že demokratick� st�t v postkomunistick� f�zi v�voje zv�šenou měrou db� na ochranu svobody vlastnictv�, jež byla star�m režimem potlačena, resp. podstatně okleštěna. To však neznamen�, že jak�koli omezen� v�konu vlastnick�ho pr�va je produktem nebo reliktem komunistick�ho režimu. Československ� železničn� z�kon, tj. z�kon o drah�ch č. 86/1937 Sb. z. a n., kter� sv�m textem připom�n� rakouskou a německou legislativu v těchto ot�zk�ch, upravuje v � 102 a 103 tzv. zak�zan� p�smo a pož�rn� p�smo a stanov� řadu omezen� v�konu vlastnick�ho pr�va v tomto prostoru v � 102 odst. 1 a 2, d�le v � 104 odst. 1, 2 a 3 a v � 105 o už�v�n� pozemků v okol� dr�hy. Podle � 105 odst. 1 "Pozemků v okol� dr�hy nesm� b�ti už�v�no tak, že by to mělo za n�sledek sesouv�n� půdy, sesyp�v�n� kamenů, p�d předmětů na trať, zatopov�n� trati nebo jak�koli jin� ohrožen� dr�hy a jej�ho provozu. Železničn� spr�vn� �řad může v�slovně označiti pozemky, jichž se to t�k�.". Podle odstavce 2 t�hož ustanoven� "Už�v�-li se pozemků v okol� dr�hy způsobem, jenž je zak�z�n v odstavci 1, je železničn� spr�vn� �řad opr�vněn nař�diti nezbytn� opatřen�, aby dr�ha nebyla ohrožena; ... Proveden� takov�ho opatřen� může b�ti uloženo i železničn�mu podniku na �čet uživatele pozemků.".

�prava současn�ho z�kona Česk� republiky o dr�h�ch je však v určit�m rozsahu srovnateln� i s �pravou jin�ch evropsk�ch st�tů. Jak z�konod�rce v důvodov� zpr�vě k z�konu, tak i ministerstvo ve sv�ch vyj�dřen�ch poukazuj� na směrnice Rady o rozvoji železnic Společenstv� z 29. 7. 1991, ve zněn� směrnic Evropsk�ho parlamentu a Rady č. 2001/12/ES, jež se t�kaj� tak� z�sad zajištěn� bezpečn�ho provozov�n� dr�hy a dr�žn� dopravy. V Německu např. plat� � 23 odst. 3 a 4 spolkov�ho z�kona o železnic�ch z 27. 12. 1993, ve zněn� platn�ch předpisů, podle něhož provozovatel dr�hy a dopravce je opr�vněn v ochrann�m p�smu dr�hy vstupovat na ciz� pozemky, a to i za �čelem odstraňov�n� zdrojů ohrožen� veřejn� dopravy. Železničn� z�kon země Baden-Wurtemberg z 8. 6. 1995 stanov� v � 5 o ochrann�ch opatřen�ch, že vlastn�ci a držitel� pozemků soused�c�ch s dr�hou mus� strpět opatřen� nezbytn� k ochraně železnice před �činky př�rody, jako jsou sněhov� z�věje, pad�n� kamene, z�valy, z�plavy. Dotčen� osoba je opr�vněna potřebn� opatřen� ve shodě s př�slušn�m �řadem prov�st sama. Podle odstavce 2 porost a ploty, jakož i stohy, hromady a jin� zař�zen�, jež nejsou pevně spojena s pozemkem, nesměj� ohrožovat bezpečnost a plynulost kolejov� dopravy. Na p�semnou ž�dost př�slušn�ho �řadu mus� b�t na n�klady dotčen�ho odstraněny. Šv�carsk� z�kon o železnic�ch z 20. 12. 1957 umožňuje v � 21 odst. 1 rovněž, aby v nal�hav�ch př�padech železničn� podnik činil i na pozemc�ch třet�ch osob s�m opatřen� k odvr�cen� nebezpeč�. Podle odstavce 2 n�klady na odstraněn� zdroje nebezpeč� nese majitel nebo provozovatel pozemku, aniž by mu n�ležel n�rok na odškodněn�. Z tohoto principu však existuje v�jimka: jsou-li zdrojem ohrožen� stromy, nese n�klady na odstraněn� ohrožen� železničn� podnik, pokud neprok�že zaviněn� jin� osoby. Slovensk� �prava těchto ot�zek je t�měř identick� s �pravou českou.

Současn� �prava � 10 z�kona o dr�h�ch postihuje srovnateln�m způsobem pr�vě ty př�pady, při nichž k ohrožen� provozu dr�hy došlo činnost� nebo opomenut�m majitele, resp. provozovatele zdroje ohrožen�, a t�m porušen� povinnost� vlastn�ka podle � 127, resp. � 415 - 420a občansk�ho z�kon�ku a � 4a, jakož i � 8 - 10 z�kona o dr�h�ch. Jestliže tuto svou povinnost vlastn�k ke dr�ze přilehl� nemovitosti opomenul, připad� podle � 10 z�kona o dr�h�ch dr�žn�mu spr�vn�mu �řadu, aby majiteli nebo provozovateli zdroje ohrožen� jeho odstraněn� nař�dil a - jestliže tak neučin� - rozhodl o odstraněn� zdroje ohrožen� na jeho n�klady. Z�kon přitom nemůže definovat všechny jednotliv� kroky, �kony, způsoby chov�n� a jedn�n� majitele přilehl�ch nemovitost�, jež pokl�d� vzhledem k rozmanitosti konkr�tn�ch situac� za potřebn�, předpokl�d� však, že majitel nemovitosti s�m - vědom si sv� povinnosti - sleduje na sv�m pozemku předměty a děje, jež by mohly ohrozit provoz dr�hy, a star� se o jejich odstraněn�. Nesplněn�m t�to povinnosti nemus� b�t pouze kon�n� (např. vysazen� stromu na nevhodn�m m�stě), ale i opomenut� (např. ponech�n� stromu, kter� s�m bez přičiněn� vlastn�ka na nevhodn�m m�stě vyrostl). Pr�vo dr�žn�ho spr�vn�ho �řadu nař�dit majiteli nutn� opatřen�, popř. rozhodnout o odstraněn� zdroje ohrožen� na jeho n�klady je pouze nezbytnou operativn� z�rukou prioritn� ochrany bezpečn�ho provozu dr�hy, a t�m eminentn�ho veřejn�ho z�jmu.

V takov�ch př�padech je nam�stě ustanoven� o odstraněn� zdroje ohrožen� na n�klady majitele nebo provozovatele pozemku, kter� nevyhověl nař�zen� o jeho odstraněn�. I toto "zv�hodněn�" veřejn�ho z�jmu je v z�jmu ochrany vlastnick�ho pr�va kompenzov�no určit�mi pr�vy vlastn�ků, jež je chr�n� před zvůl� spr�vn�ch org�nů, a to t�m, že n�hrada n�kladů a škod vznikl�ch nezbytn�mi opatřen�mi k odstraněn� zdroje ohrožen� dr�hy se řeš� v souladu s principem přiměřenosti. Z�kladn� v�znam v tomto směru m� ustanoven� � 419 občansk�ho z�kon�ku (na kter� odkazuje � 9 odst. 2 z�kona o dr�h�ch), podle něhož "Kdo odvracel hroz�c� škodu, m� pr�vo na n�hradu �čelně vynaložen�ch n�kladů a na n�hradu škody, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož z�jmu jednal, a to nejv�še v rozsahu odpov�daj�c�m škodě, kter� byla odvr�cena.". Koment�ř k občansk�mu z�kon�ku zdůrazňuje, že pr�vo na n�hradu škody a vynaložen�ch n�kladů směřuje i vůči tomu, v jehož z�jmu tento subjekt jednal (Jehlička, Švestka a kol., Občansk� z�kon�k, koment�ř, 3. vyd�n� 1996, C. H. Beck).

Na druh� straně si však lze představit i řadu jin�ch situac�. Takov�ch, ve kter�ch by byla specifick� povinnost prevence vlastn�ka nemovitosti v oblasti ochrann�ho p�sma dr�hy (provozovatele nebo majitele zdroje ohrožen�) nad jeho re�ln� možnosti a jeho n�sledn� odpovědnost za zdroj ohrožen� v rozporu s principem přiměřenosti. Nejedn� se přitom pouze o situace "vis maior" (stav vyvolan� ud�lostmi, na kter� nemohl m�t vlastn�k vliv). Vždy je nutno každ� př�pad pečlivě posuzovat s přihl�dnut�m ke všem jeho okolnostem. Z�kon o dr�h�ch takov� př�stup v inkriminovan�m ustanoven� vylučuje, když pauš�lně ukl�d� spr�vn�mu �řadu vydat rozhodnut� o odstraněn� zdroje ohrožen� na n�klady jeho majitele či provozovatele.

�stavn� soud poznamen�v�, že např. citovan� železničn� z�kon spolkov� země Baden-Wurtemberg sice na jedn� straně umožňuje dr�žn�mu �řadu rozhodnout o odstraněn� porostů, plotů, hromad, stohů a jin�ch předmětů, jež nejsou pevně spojeny s pozemkem, na n�klady majitele, na druh� straně však stanov� pr�vo na přiměřen� odškodněn� těch vlastn�ků nebo uživatelů, kter�m budou uložena omezen�, jež jsou z�těž� nepřiměřenou, vůči ostatn�m nerovnou a nepřijatelnou (� 4 odst. 4 z�kona). V � 5 t�hož z�kona se ukl�d� povinnost strpět z�sahy na ochranu dr�hy před př�rodn�mi vlivy, jako jsou z�věje, pad�n� kamen�, z�valy apod., přičemž v těchto př�padech př�sluš� postižen�mu majiteli pozemku přiměřen� peněžn� n�hrada za vzniklou škodu. Odpovědnosti za zdroj ohrožen� se majitel pozemku může zprostit t�ž, jestliže specifick� režim v ochrann�m p�smu dr�hy mu znemožnil o svůj majetek ř�dně pečovat.

Z toho je patrno, že �prava česk�ho z�kona o dr�h�ch je př�liš stroh�, jednoznačn� a nediferencovan�, takže pauš�ln� ustanoven� � 10 o odstraněn� zdroje ohrožen� dr�hy na n�klady majitele tohoto zdroje nepostihuje přiměřeně ty př�pady, kdy nelze po majiteli pozemku �hradu uveden�ch n�kladů spravedlivě požadovat.

Z�věrem lze ř�ci, že �stavn� soud respektuje konkretizaci soci�ln� z�vaznosti vlastnictv� podle čl. 11 odst. 3 Listiny a čl. 1 odst. 2 Dodatkov�ho protokolu k �mluvě o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod, podle něhož pr�vo na ochranu majetku nebr�n� pr�vu st�tů přij�mat z�kony, kter� považuj� za nezbytn�, aby upravily už�v�n� majetku v souladu s obecn�m z�jmem. Takov� z�konn� �pravy plat� i v Česk� republice, i když omezen� už�v�n� majetku v souladu s obecn�m z�jmem v občansk�m z�kon�ku i jin�ch z�konech nemaj� - a vzhledem k rozmanitosti okolnost� ani nemohou m�t - povahu invent�ře jednotlivě konkretizovan�ch povinnost�, n�brž povinnost� sice obecně formulovan�ch, avšak přiměřeně interpretovateln�ch.

Současně však, pokud jde o pauš�ln� povahu ustanoven� o odstraněn� zdroje ohrožen� na n�klady jeho majitele či provozovatele, nezb�v� �stavn�mu soudu, než přisvědčit navrhovatelovu n�zoru. Česk� z�kon o dr�h�ch dosud v t�to ot�zce nepřipoušt� takovou �pravu, kter� by byla přiměřen� rozmanitosti okolnost� spojen�ch s n�klady na odstraněn� zdroje ohrožen� dr�hy. Protože ostatn� ustanoven� věty druh�, třet� a čtvrt� v � 10 z�kona o dr�h�ch by po zrušen� slov "na jeho n�klady" ve třet� větě ztratily potřebnou jasnost a konzistenci, zrušil �stavn� soud napaden� věty v cel�m rozsahu, a umožnil tak celkově vyv�ženou novou �pravu.

Ze všech uveden�ch důvodů rozhodl �stavn� soud, jak je ve v�roku uvedeno. �činnost n�lezu k 31. 12. 2002 m� umožnit novou legislativn� �pravu, kter� by zejm�na t�ž přiměřeně diferencovala povinnosti n�hrady n�kladů spojen�ch s odstraněn�m zdroje ohrožen� dr�hy.