Sp. zn. Pl. ÚS 9/14 ve věci návrhu na zrušení § 158 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 14/2015 účinný od 29.01.2015
| Schválené: | 16.12.2014 |
| Účinnost od: | 29.01.2015 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Zabezpečení v nemoci. Pracovní neschopnost. Nemocenské dávky. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 9/14 dne 16. prosince 2014 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa (soudce zpravodaje), Vlasty Formánkové, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Nejvyššího správního soudu podaném podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení § 158 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ustanovení § 158 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn
I.
Předmět řzen
1. Nejvyšš sprvn soud (dle tž "navrhovatel") předložil stavnmu soudu svm usnesenm ze dne 17. 4. 2014 č. j. 4 Ads 116/2013-27 nvrh na zrušen ustanoven 158 psm. a) zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn (dle tž "napaden ustanoven").
2. Navrhovatel tento nvrh podal pot, co v souvislosti se svou rozhodovac činnost ve věci sp. zn. 4 Ads 116/2013 v souladu s ustanovenm čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") dospěl k zvěru, že napaden ustanoven je v rozporu s stavnm pořdkem.
II.
Průběh řzen před sprvnmi orgny a sprvnmi soudy
3. Předmětem sprvnho řzen bylo posouzen, zda m bt žadateli v iniciačnm sprvnm řzen podle 27 zkona o nemocenskm pojištěn vyplceno nemocensk pojištěn po uplynut podpůrč doby. Podle tohoto ustanoven po uplynut podpůrč doby stanoven podle 26 se nemocensk vyplc na zkladě ždosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnut orgnu nemocenskho pojištěn podle vyjdřen lkaře orgnu nemocenskho pojištěn, kter vyplc nemocensk, pokud lze očekvat, že pojištěnec v krtk době, nejdle však v době 350 kalendřnch dnů od uplynut podpůrč doby stanoven podle 26, nabude pracovn schopnost, a to i k jin než dosavadn pojištěn činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivm prodloužen vplaty nemocenskho nesm bt doba tohoto prodloužen delš než 3 měsce. Nemocensk lze podle věty prvn vyplcet celkem nejdle po dobu 350 kalendřnch dnů od uplynut podpůrč doby stanoven podle 26 thož zkona.
4. Okresn sprva socilnho zabezpečen (dle jen "OSSZ") o ždosti rozhodla tak, že vplatu nemocenskho po uplynut podpůrč doby nepřiznala. K odvoln žadatele Česk sprva socilnho zabezpečen (dle jen "ČSSZ") toto rozhodnut zrušila a věc vrtila orgnu prvnho stupně k novmu projednn s pokynem opětovnho posouzen zdravotnho stavu žadatele po sprvnm datu uplynut podpůrč doby (10. 8. 2012), neboť ve vroku rozhodnut bylo uvedeno nesprvn datum jejho uplynut. OSSZ nsledně vydala (dne 14. 2. 2013) nov rozhodnut, jmž byl žadateli přiznn nrok na vplatu nemocenskho po uplynut podpůrč doby, a to "při splněn ostatnch zkonem stanovench podmnek za obdob od 11. 8. 2012 do 29. 9. 2012". Od 30. 9. 2012, kdy byla obnovena pracovn schopnost žadatele, mu pak nemocensk přiznno nebylo.
5. Proti tomuto rozhodnut podal žadatel odvoln s tm, že od 2. 1. 2013 je opět v pracovn neschopnosti, jelikož neprošel vstupn prohldkou u zvodnho lkaře svho zaměstnavatele. Toto odvoln ČSSZ zamtla, přičemž si "pro čely kontroly sprvnosti posudku o zdravotnm stavu", jmž byl vzn orgn prvnho stupně, vyždala posudkov zhodnocen lkařem oddělen lkařsk posudkov služby ČSSZ.
6. Proti těmto (sub 4 a 5 uvedenm) rozhodnutm prvostupňovho i odvolacho sprvnho orgnu podal žadatel žalobu, v nž tvrdil, že napaden rozhodnut vychzej z nesprvnch zvěrů přslušn zdravotnick dokumentace, jejž přezkoumn proběhlo v průběhu řzen před odvolacm orgnem v jeho nepřtomnosti, nebylo zohledněno jeho onemocněn borelizou a skutečnost, že trpěl skřpnutm nervem. I přes neuspokojiv zdravotn stav se musel z důvodu nedostatku finančnch prostředků nechat uznat k 1. 1. 2013 prceschopnm. O tomto žalobnm nvrhu rozhodl Krajsk soud v Praze usnesenm ze dne 20. 11. 2013 č. j. 43 Ad 21/2013-15 tak, že jej odmtl s poukazem na tmto nvrhem napaden ustanoven 158 psm. a) zkona o nemocenskm pojištěn. Podle tohoto ustanoven jsou rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby ze soudnho přezkumu vyloučena.
7. V rmci řzen o kasačn stžnosti žadatele proti uvedenmu usnesen krajskho soudu předložil čtvrt sent Nejvyššho sprvnho soudu nvrh na zrušen předmětnho ustanoven zkona o nemocenskm pojištěn.
III.
Rekapitulace nvrhu
8. Navrhovatel nejprve poukzal na setrvalou judikaturu Nejvyššho sprvnho soudu (např. rozsudek ze dne 23. 8. 2012 č. j. 5 As 17/2012-31, podle nž "ustanoven 158 zkona o nemocenskm pojištěn koresponduje s obecnou zsadou uplatňovanou ve sprvnm soudnictv, dle kter "soudy nejsou povolny přezkoumvat samostatně vroky ve věcech zdravotnho stavu a pracovn schopnosti - tato zsada plyne jednak z obecn pravy obsažen v 70 psm. d) s. ř. s. (kony zvisejc vlučně na posouzen zdravotnho stavu osob, pokud samy o sobě neznamenaj prvn překžku vkonu povoln, jsou vyloučeny ze soudnho přezkumu), jednak z prav předpisů o socilnm zabezpečen, kter tento princip respektuj a otzky zdravotnho stavu čin předmětem pozornosti soudů až v okamžiku, kdy je přezkoumvno rozhodnut sprvnho orgnu o dvkovch nrocch - i tehdy se však vždy jedn o otzku odbornou, k nž si soud mus z hlediska skutkovho, aby ji mohl postavit najisto, povolat znalce, a to buď v rmci obecnch norem procesnch platnch pro řzen před soudem, anebo, v přpadě přezkumu rozhodnut o dvkch důchodovho pojištěn, lze užt posudku komise Ministerstva prce a socilnch věc" (viz rozsudek Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 7. 6. 2006, č. j. 6 Ads 41 /2005 -24).".
9. Navrhovatel uvd, že napaden ustanoven v oblasti nemocenskho pojištěn rozvd a opětovně vslovně zakotvuje pravidlo obsažen v 70 psm. d) zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, podle kterho jsou ze soudnho přezkumu vyloučena rozhodnut, jejichž vydn zvis vlučně na posouzen zdravotnho stavu osob nebo technickho stavu věc, pokud sama o sobě neznamenaj prvn překžku vkonu povoln, zaměstnn nebo podnikatelsk, popřpadě jin hospodřsk činnosti. K tomu poukazuje na nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 15/12 ze dne 15. 1. 2013 (N 13/68 SbNU 191; 82/2013 Sb.), v němž bylo ustanoven 70 soudnho řdu sprvnho vyloženo tak, že "kony sprvnho orgnu, jejichž vydn zvis vlučně na posouzen zdravotnho stavu osob, jsou ze soudnho přezkoumn vyloučeny, ledaže by samy o sobě znamenaly prvn překžku vkonu povoln, zaměstnn nebo podnikatelsk, popřpadě jin hospodřsk činnosti, nebo ledaže by šlo o kony dotkajc se zkladnch prv zaručench Listinou zkladnch prv a svobod". Navrhovatel dospěl k zvěru, že napaden ustanoven zkona o nemocenskm pojištěn je třeba zrušit pro rozpor s vykonatelnm a zvaznm nlezem stavnho soudu sp. zn. Pl. S 15/12.
10. Navrhovatel poukazuje na to, že napaden rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby by nemělo bt ze soudnho přezkumu vyloučeno, neboť se dotk zkladnch prv zaručench Listinou zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), resp. čl. 36 odst. 2 Listiny, a to prva na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci podle čl. 30 odst. 1 Listiny. Existence napadenho ustanoven zkona o nemocenskm pojištěn nut sprvn soudy, aby žaloby proti rozhodnutm o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby odmtaly, ačkoli takovto zvěr je v rozporu s vše uvedenm nlezem stavnho soudu. Zachovn takovto možnosti by podle navrhovatele v budoucnu mohlo vst k obchzen tohoto nlezu stavnho soudu, neboť ve zvlštnch zkonech by mohla bt přijata takov prvn prava, kter by ze soudnho přezkumu paušlně vylučovala rozhodnut, kter zvis vlučně na posouzen zdravotnho stavu osob. To by bylo v rozporu s čl. 89 odst. 2 stavy.
11. Navrhovatel se domnv, že napaden ustanoven zkona o nemocenskm pojištěn nelze vyložit stavně konformnm způsobem. Jeho zněn je zcela jasn a nepřipoušt ždnou možnost přezkumu zde uvedenho typu rozhodnut, nelze jej proto vyložit v souladu se zvěry nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 15/12. Navrhovatel k tomu odkazuje na usnesen Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 31. 5. 2011 č. j. 6 Ads 109/2009-72.
IV.
Vyjdřen častnků řzen
12. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky (dle jen "Poslaneck sněmovna") ve vyjdřen k nvrhu ze dne 8. června 2014, podepsanm předsedou Janem Hamčkem, popsala proceduru přijet nvrhu zkona o nemocenskm pojištěn. K tomu uvedla stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a našm prvnm řdem.
13. Sent Parlamentu Česk republiky (dle jen "Sent") se ve vyjdřen k nvrhu ze dne 16. června 2014, podepsanm předsedou Milanem Štěchem, rovněž zaměřil na průběh postupu schvalovn nvrhu zkona o nemocenskm pojištěn, jehož součst je i napaden ustanoven. K tomu uvedl, že pokud jde o pravu řzen ve věcech nemocenskho pojištěn, v rmci nž je vymezeno, kter rozhodnut jsou vyloučena ze soudnho přezkumu, tato prava obsažen v 158 zkona o nemocenskm pojištěn v době svho přijet (v březnu 2006) odpovdala pravě v t době uplatňovan. V obdob nsledujcm po přijet zkona o nemocenskm pojištěn, kter byl dosud 34krt novelizovn, se pouze v jednom přpadě dlčm způsobem zashlo do ustanoven 158. Jednalo se o novelu v rmci zkona č. 470/2011 Sb., kterm se měn zkon č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, v němž byla v čsti prvn obsažena poměrně rozshl novela zkona o nemocenskm pojištěn, v rmci kter bylo v čl. I bodu 138 stanoveno, že "V 158 se na konci textu psmene d) doplňuj slova "a o zrušen tohoto povolen.". Jednalo se tedy o dlč změnu, kter se netkala napadenho ustanoven 158 psm. a), kter je od přijet zkona v roce 2006 beze změny.
14. Sent uvedl, že při projednvn nvrhu zkona o nemocenskm pojištěn nebyla v Sentu vedena ždn diskuse jak ohledně pravy obsažen v ustanoven 27, tkajc se vplaty nemocenskho po uplynut podpůrč doby, tak ohledně pravy obsažen v 158, tkajc se rozhodnut, kter jsou vyloučena ze soudnho přezkumu. K dan zležitosti lze pouze zmnit, že jde o pravu, kterou v předchozch letech i soudn judikatura akceptovala, přičemž bylo vychzeno z toho, že ustanoven čl. 30 Listiny, v němž v odstavci 1 je stanoveno tak prvo na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci, je zařazeno mezi hospodřsk, sociln a kulturn prva, a proto je nutno je vykldat v nvaznosti na čl. 41 odst. 1 Listiny s tm, že se tudž nejedn o zkladn prva aplikovateln přmo na zkladě stavnho předpisu, tj. Listiny, jako je tomu např. u prv podle hlavy druh Listiny. Tento přstup byl zmněn tak v rozhodnut stavnho soudu, kter se tkalo obdobnho nvrhu [viz usnesen stavnho soudu sp. zn. II. S 524/06 ze dne 29. 11. 2006 (ve SbNU nepublikovno, dostupn na http://nalus.usoud.cz)].
15. Vlda, kter vstoupila do řzen jako vedlejš častnk řzen podle 69 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o stavnm soudu"), ve svm vyjdřen, schvlenm dne 16. 6. 2014 a podepsanm předsedou vldy Bohuslavem Sobotkou, uvedla, že navrhovatelem předložen argumentace je nepřilhav, neboť je založena na pouh mechanick aplikaci interpretativnho vroku nlezu sp. zn. Pl. S 15/12 (viz vše), avšak bez současnho proveden analzy judikatury stavnho soudu tkajc se rozsahu stavnch garanc dotčenho zkladnho prva, kterm však v uvedenm přpadě (stejně jako ve věci sp. zn. Pl. S 15/12) nen primrně prvo na soudn ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny, ale prvo na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci, garantovan ustanovenm čl. 30 odst. 1 Listiny.
16. Vlda m za to, že i v aktulně projednvan věci je pro posouzen, zda rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby je či nen konem, dotkajcm se zkladnch prv zaručench Listinou, stěžejn vymezen samotnho rozsahu "dotčenho zkladnho prva". Tmto dotčenm zkladnm prvem je v aktulně posuzovan věci prvo na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci garantovan ustanovenm čl. 30 odst. 1 Listiny. Uveden zkladn prvo je v rovině podstavnho prva realizovno mimo jin i nvrhem dotčenm zkonem o nemocenskm pojištěn. K tomu odkazuje na někter zvěry stavnho soudu, jež se tkaj stanoven stavně konformn mry naplněn prva na přiměřen hmotn zabezpečen; např. dle nlezu stavnho soudu ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. Pl. S 54/10 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.).
17. Podle vldy je nutno prvo na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci ve smyslu čl. 30 odst. 1 Listiny vnmat "toliko" jako povinnost poskytovat jednotlivcům sociln plněn ve vši postačujc k veden důstojnho života, a to pouze po nezbytně nutnou dobu, kdy tito nejsou objektivně ze zdravotnch důvodů prokazatelně schopni se sami zabezpečit vlastn vdělečnou činnost. Situace, kdy v důsledku sociln udlosti dochz k dlouhodob či trval nezpůsobilosti k prci, jsou pak řešeny zkonem č. 155/1995 Sb., o důchodovm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů. Osoba může bt přpadně zajištěna minimlnm socilnm standardem i z jinch (nepojistnch) socilnch systmů, zejmna podle zkona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotn nouzi, ve zněn pozdějšch předpisů. Minimln hmotn standard (ve smyslu přiměřenho rozsahu podle čl. 30 Listiny) je přitom stavně konformn, jak plyne z nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 54/10. Napaden ustanoven, resp. s nm souvisejc ustanoven zkona o nemocenskm pojištěn, podle vldy zcela zřejmě nezasahuje do samotnho jdra dotčenho zkladnho prva a nepředstavuje ani překžku jeho skutečn realizace, neboť se jej vůbec nedotk. Napaden ustanoven se totiž tk rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby jakožto rozhodnut o (ne)vyplacen nenrokovho plněn realizovanho navc z pojistnho systmu.
18. Na zkladě vchodisek konstrukce institutu poskytovn nemocenskho po vyčerpn podpůrč doby vlda shrnuje, že prodloužen vplaty nemocenskho po uplynut podpůrč doby lze chpat jako určit "nadstandard", dan specifickou situac zdravotnho stavu pojištěnce, kter se m v blzk době zlepšit natolik, že pojištěnec opět nabude pracovn schopnost, a nen tedy čeln, aby ždal o dlouhodobou dvku z jinho socilnho pojistnho systmu, tj. o invalidn důchod z důchodovho pojištěn. Podle vldy je zjevn, že napaden ustanoven (a s nm souvisejc ustanoven zkona o nemocenskm pojištěn) sleduje zcela legitimn cl, jmž je, vedle vše uvedenho benefitu poskytovanho pojištěnci, i snaha zabrnit zbytečnmu zatěžovn a zahlcovn sprvnch soudů spory, jejichž vsledek se de facto nemůže lišit od zvěrů sprvnho orgnu, neboť jejich rozhodnut zvis vlučně na posouzen zdravotnho stavu pojištěnce.
19. Vlda se domnv, že přpadn derogace napadenho ustanoven zkona o nemocenskm pojištěn by patrně otevřela cestu pro přezkum všech lkařskch posudků vydanch podle zkona o nemocenskm pojištěn (resp. rozhodnut z nich odvozench). Vydn rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby je odvisl od vyjdřen lkaře orgnu nemocenskho pojištěn, přičemž toto vyjdřen je pro orgn nemocenskho pojištěn zvazn, neboť m charakter odbornho zvaznho stanoviska ve smyslu ustanoven 149 odst. 1 zkona č. 500/2004 Sb., sprvn řd.
20. Ve věci ždosti o vplatu nemocenskho po uplynut podpůrč doby v prvnm stupni rozhoduje OSSZ na zkladě vyjdřen lkaře oddělen lkařsk posudkov služby OSSZ. Je-li proti prvoinstančnmu rozhodnut podno odvoln, kter obsahuje nmitky tkajc se posouzen zdravotnho stavu odvolatele, je OSSZ povinna vyždat si od přslušnho lkaře oddělen lkařsk posudkov služby OSSZ vyjdřen, zda nejsou dny důvody ke změně jeho posudkovho zvěru a zda setrvv na svm původnm posouzen zdravotnho stavu odvolatele. Pokud OSSZ v rmci autoremedury odvolateli plně nevyhov, před sprvn spis se svm stanoviskem ČSSZ jako odvolacmu orgnu. ČSSZ si na zkladě podanho odvoln opětovně vyžd posouzen zdravotnho stavu odvolatele, a to od oddělen lkařsk posudkov služby přslušnho pracoviště ČSSZ ve smyslu ustanoven 149 odst. 4 sprvnho řdu. Do vydn rozhodnut o odvoln je tudž zdravotn stav žadatele posuzovn celkem třikrt, a to dvěma pracovišti lkařsk posudkov služby. Vlda m za to, že vše popsan procedura garantuje dostatečnou mru prvn ochrany zjmů pojištěnce. Navrhuje zamtnut nvrhu.
21. Veřejn ochrnkyně prv nevyužila svho prva vstoupit do řzen jako vedlejš častnice, ve svm vyjdřen ze dne 3. 6. 2014 se však s nvrhem Nejvyššho sprvnho soudu ztotožnila.
22. ČSSZ v psemnm stanovisku, kter si stavn soud vyždal na zkladě 48 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, uvd, že napaden ustanoven m vazbu na ustanoven 145 odst. 3, 27 a 66 zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, ve zněn zkona č. 470/2011 Sb. Prvě z ustanoven 27 zkona o nemocenskm pojištěn vyplv, že rozhodnut, kterm nen přiznna vplata nemocenskho po uplynut podpůrč doby, může bt vydno jen ve dvou přpadech. Za prv v přpadě, že přslušn lkař orgnu nemocenskho pojištěn dospěje k zvěru, že pojištěnec nabyl pracovn schopnosti, a to i k jin než pojištěn činnosti (jeho dočasn pracovn neschopnost by měla bt ošetřujcm lkařem ukončena), a za druh v přpadě, že ani po 350 dnech pojištěnec takovto pracovn schopnosti nenabude, neboť poškozen jeho zdrav m dlouhodob nebo trval charakter. Negativn rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby se zkladnch prv zaručench Listinou nedotk, neboť žadatel buď způsobilost k prci nabyl, a odpadl tudž důvod mu formou nemocenskch dvek zajišťovat hmotn zabezpečen, nebo je, v přpadě dlouhodob nebo trval nezpůsobilosti k prci zapřčiněn nemoc či razem při splněn podmnek stanovench zkonem, zabezpečen invalidnm důchodem.
23. Orgny nemocenskho pojištěn postupuj při rozhodovn o nroku na vplatu nemocenskho po uplynut podpůrč doby podle prvn pravy v zkoně o nemocenskm pojištěn a ve sprvnm řdu, přičemž prvn prava nedv sprvm socilnho zabezpečen ždnou možnost pro sprvn uvžen. Rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby je odvisl od vyjdřen lkaře orgnu nemocenskho pojištěn a toto vyjdřen je pro orgn nemocenskho pojištěn zvazn. Stejně jako vlda ve svm vyjdřen, i ČSSZ poukazuje na možnosti opravnch prostředků proti rozhodnut o ždosti o vplatu nemocenskho po uplynut podpůrč doby. K tomu uvd, že nebylo-li by rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby vyloučeno ze soudnho přezkumu, lze předpokldat, že soud by v rmci řzen o žalobě proti rozhodnut sprvnho orgnu doplnil dokazovn znaleckm posudkem, jehož clem by bylo opětovn posouzen zdravotnho stavu žalobce. Dle podotk, že pojištěnci nic nebrn v tom, aby v přpadě zhoršen svho zdravotnho stavu, kvůli němuž byl opětovně uznn dočasně prce neschopnm, uplatnil nrok na vplatu nemocenskho po uplynut podpůrč doby.
24. ČSSZ je toho nzoru, že napaden ustanoven zkona o nemocenskm pojištěn vyhovuje tzv. testu rozumnosti (viz např. již zmiňovan nlez sp. zn. Pl. S 54/10), neboť nezasahuje do samotnho jdra prva na hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci, sleduje legitimn cl, a k dosažen tohoto cle zvolila racionln, a nikoliv svvoln prostředky.
V.
Upuštěn od stnho jednn
25. stavn soud neočekval od stnho jednn dalš objasněn věci, pročež od něj upustil dle ustanoven 44 věty prvn zkona o stavnm soudu.
VI.
Dikce napadenho ustanoven
26. Ustanoven 158 psm. a) zkona o nemocenskm pojištěn zn:
158
Soudn přezkum
Ze soudnho přezkumu jsou vyloučena rozhodnut o
a) vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby, (...).
VII.
Posouzen přslušnosti stavnho soudu k projednn nvrhu a aktivn legitimace navrhovatele
27. stavn soud nejprve zkoumal, zda jsou naplněny procesn podmnky pro projednn podanho nvrhu. Nvrh byl podn aktivně legitimovanm orgnem ( 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu ve spojen s čl. 95 odst. 2 stavy), stavn soud je k projednn tohoto nvrhu přslušn [čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy], a nejedn se o nvrh nepřpustn ( 66 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu), ve zněn zkona č. 48/2002 Sb.).
28. stavn soud tedy mohl přikročit k posouzen, zda je napaden ustanoven v souladu s stavnm pořdkem, tj. a) zda byla napaden prvn prava přijata a vydna v mezch stavou stanoven kompetence, b) zda byl dodržen stavně předepsan způsob takovho přijet, resp. vydn, a konečně c) zda je napaden prvn prava v souladu s stavnm pořdkem z hlediska obsahovho ( 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb.).
VIII.
Přezkum procedury přijet přezkoumvanho zkonnho ustanoven
29. Při posouzen, zda bylo napaden ustanoven přijato v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem, vyšel stavn soud z přslušnch stenoprotokolů (dostupnch na www.psp.cz) a z vyjdřen obou komor Parlamentu Česk republiky.
30. Nvrh zkona o nemocenskm pojištěn, obsahujc napaden ustanoven, předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 2. 6. 2005. Na 45. schůzi Poslaneck sněmovny, konan ve dnech 28. a 29. 6. 2005, byl vldn nvrh zkona o nemocenskm pojištěn, projednvan jako sněmovn tisk č. 1005, v prvnm čten přikzn k projednn stavně prvnmu vboru a vboru pro sociln politiku a zdravotnictv. stavně prvn vbor se na sv 74. schůzi konan dne 2. 11. 2005 usnesl, že vldn nvrh zkona projednvat nebude. Vbor pro sociln politiku a zdravotnictv vldn nvrh zkona projednal na sv 41. schůzi dne 3. 11. 2005, přijal k němu pozměňovac nvrhy, nikoliv však k ustanoven 158 zkona o nemocenskm pojištěn. V rmci druhho čten nvrhu zkona na 51. schůzi Poslaneck sněmovny dne 8. 12. 2005 se uskutečnila obecn i podrobn rozprava, k napadenmu ustanoven však nebyl předložen ždn pozměňovac nvrh. Třet čten proběhlo na 51. schůzi Poslaneck sněmovny dne 21. 12. 2005, kdy byl nvrh zkona schvlen v hlasovn č. 1480 (usnesen č. 2100); z přtomnch 87 poslanců hlasovalo pro nvrh zkona 69 a proti 17. Poslaneck sněmovna postoupila nvrh zkona dne 17. 1. 2006 Sentu.
31. Sent projednal nvrh zkona o nemocenskm pojištěn jako sentn tisk č. 242 (v 5. funkčnm obdob). Nvrh zkona byl projednn ve vboru pro zdravotnictv a sociln politiku, kter jako garančn vbor k nvrhu zkona přijal usnesen, v němž doporučil Sentu vrtit nvrh zkona s pozměňovacm nvrhem, kter se však netkal napadenho ustanoven (jednalo se o reakci na Poslaneckou sněmovnou vypuštěnou pravu tzv. zastropovn maximln vše pojistnho na sociln zabezpečen a zdravotn pojištěn). Dle byl sentn tisk č. 242 projednn ve vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, kter přijal usnesen obsahově identick s usnesenm garančnho vboru. Sent předmětn nvrh zkona projednal dne 9. 2. 2006 na 9. schůzi a usnesenm č. 356 jej vrtil Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy doporučenmi k přijet shodně oběma vbory, jak je vše uvedeno.
32. O nvrhu zkona, vrcenho Sentem, Poslaneck sněmovna hlasovala dne 14. 3. 2006 na 54. schůzi a setrvala na původnm nvrhu zkona, když ze 168 přtomnch poslanců bylo pro 104 poslanců a 17 proti (hlasovn č. 153, usnesen č. 2275). Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 17. 3. 2006, kter jej nepodepsal a vrtil jej Poslaneck sněmovně zpět. Poslaneck sněmovna prezidentsk veto přehlasovala na 55. schůzi, když v hlasovn č. 173 setrvala na původnm nvrhu zkona (usnesen č. 2419, ze 174 přtomnch poslanců 103 pro, 55 proti). Schvlen zkon byl doručen k podpisu premirovi dne 3. května 2006, publikovn byl pak ve Sbrce zkonů v čstce 64 pod čslem 187/2006 Sb.
33. stavn soud konstatuje, že zkon o nemocenskm pojištěn, jehož součst je napaden ustanoven, byl přijat a vydn v mezch stavně stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
34. Stejně tak byly splněny podmnky čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu. V přpadě navrhovatele se jedn o ustanoven zkona, kter souvis s jeho rozhodovac činnost a jehož m bt bezprostředně při řešen věci použito; jde tak o pravou konkrtn kontrolu stavnosti zkona, jak plyne z předestřen skutkovho a prvnho zkladu věci (sub 3 až 11). Nvrh tak splňuje podmnky pro řzen před stavnm soudem pro takov přpad.
IX.
Meritorn přezkum nvrhu
35. Podle čl. 36 odst. 2 Listiny "Kdo tvrd, že byl na svch prvech zkrcen rozhodnutm orgnu veřejn sprvy, může se obrtit na soud, aby přezkoumal zkonnost takovho rozhodnut, nestanov-li zkon jinak. Z pravomoci soudu však nesm bt vyloučeno přezkoumvn rozhodnut tkajcch se zkladnch prv a svobod podle Listiny.". Plat tedy oproti principu enumerace (do 31. 12. 1991 před přijetm novely občanskho soudnho řdu zkonem č. 519/1991 Sb.) obecn zsada, podle kter může bt každ rozhodnut orgnu veřejn sprvy podrobeno přezkumu soudem, pokud zkonodrce nevyužije mu poskytnut prostor k vyloučen soudnho přezkumu (původně byl tento včet vymezen 248 občanskho soudnho řdu a obsažen v přloze A k občanskmu soudnmu řdu na zkladě odstavce 3 uvedenho ustanoven).
36. Extenze a intenze tohoto prostoru nen předmětem tohoto řzen, neboť obrat "nestanov-li zkon jinak" v tomto přpadě nen třeba vykldat. To by bylo nutn v situaci, kdyby vznikla otzka, zda je zkonodrce limitovn i tehdy, nejde-li o zkaz stanovit vluku ve věcech tkajcch se zkladnch prv a svobod. Navrhovatel však k rozhodnut odpověď na takovou otzku nevyžaduje. Namt v duchu čl. 36 odst. 2 věty druh Listiny, že tato vhrada zkona je limitovna nemožnost vyloučen těch rozhodnut orgnů veřejn sprvy, jež se tkaj zkladnch prv uvedench v Listině. Toto ustanoven vystupuje jako speciln ve vztahu k čl. 4 stavy, kter vylučuje, aby byla z pravomoci soudů vyloučena ochrana zkladnch prv a svobod obecně, nejen v rmci rozhodovn orgnů veřejn sprvy.
37. Stejně tak čl. 36 odst. 2 Listiny vystupuje jako speciln ustanoven ve vztahu k čl. 36 odst. 1 Listiny. Je-li tedy zkonem stanovena vluka ze soudnho přezkumu takovho sprvnho rozhodnut, kter se "tk" zkladnch prv a svobod "podle Listiny", jedn se o vluku odporujc oběma vchodiskům stavnho pořdku v tto oblasti; řečeno jinmi slovy - v přpadě dotčen zkladnch prv a svobod zkon "jinak" stanovit nemůže (vluka), neboť by to odporovalo vhradě soudn pravomoci v oblasti zkladnch prv a svobod podle čl. 4 stavy a vhradě prva na soudn ochranu u nezvislho a nestrannho soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. To ovšem za podmnky, že:
a) o zkladn prva a svobody podle Listiny se bude skutečně jednat. Totž bude s ohledem na čl. 10 stavy platit ve vztahu k mezinrodnm smlouvm, neboť by byla splněna podmnka, že by zkon stanovil něco jinho než takov mezinrodn smlouva;
b) půjde o konkrtn zkladn prvo nebo svobodu, nikoli jen o obecn vše postihujc pojem (zkladn prva a svobody jako takov, demokratick řd zkladnch prv a svobod, sociln prva nebo politick prva jako určitou kategorii), neboť jinak by prakticky soudn vluky nepřichzely do vahy, protože tento řd či lidskoprvn systm ve smyslu čl. 1 odst. 1 stavy postihuje jakoukoli činnost sttu;
c) půjde o rozhodnut orgnu veřejn sprvy ve sprvnm řzen. V tomto přpadě nejde o omezen soudn ochrany, nbrž o specifikaci formy či procedury, ve kter bude poskytovna;
d) zkladnch prv a svobod se bude skutečně tkat. Dostačuje však, když rozhodnut se bude tkat zkladnho prva (např. stanoven podrobnost, povinnost při zachovn zkladnch prv a svobod); zsah nebo dokonce porušen nen podmnkou, neboť nejde o stavn stžnost. K tomu je třeba dodat, že pokud by obrat "tkajcch se" znamenal zsah do zkladnho prva či dokonce jeho porušen, mělo by to za nsledek povinnost obecnho soudu obracet se na stavn soud nejen z hlediska přezkumu stavnosti samotnho jm aplikovanho zkona ve smyslu čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, nbrž i z hlediska jeho vkladu.
38. Ustanoven čl. 36 odst. 2 věty druh Listiny nestanov, na kter "zkladn prva a svobody" dopad, resp. že dopad na jen někter z nich, ať již ve smyslu nějak privilegovanosti nebo jin kvalifikace. Z dikce tohoto ustanoven, stejně jako z historie jeho přpravy lze usuzovat na to, že stavodrce neměl v myslu činit rozdl mezi jednotlivmi "skupinami" zkladnch prv z jakhokoli klasifikačnho hlediska. Sprvn rozhodnut, jež m dopady na někter z prv zakotvench v hlavě čtvrt Listiny, jako v projednvan věci (čl. 30 odst. 1 Listiny), tak mus bt způsobil přezkumu ve sprvnm soudnictv, stejně jako sprvn rozhodnut tkajc se prv zakotvench v hlavch druh a třet Listiny, na něž se nevztahuje omezen ve formě čl. 41 odst. 1 Listiny. Tento nzorov přstup k předmětnmu ustanoven Listiny, kter bez dalšho garantuje prvo na soudn přezkum (potažmo spravedliv proces) těch rozhodnut sprvnch orgnů, jež se tkaj některho (jakhokoliv) ze zkladnch prv zakotvench v Listině, je rovněž patrn v judikatuře stavnho soudu [ve vztahu k rozhodnut dopadajcmu do prva na svobodnou volbu povoln ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny viz nlez sp. zn. Pl. S 11/2000 ze dne 12. 7. 2001 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.) a rozhodnut na něj navazujc, dostupn na http://nalus.usoud.cz, ve vztahu k prvu na ochranu osob zdravotně postižench v pracovnch vztazch ve smyslu čl. 29 odst. 2 Listiny pak viz nlez sp. zn. Pl. S 15/12 ze dne 15. 1. 2013 (N 13/68 SbNU 191; 82/2013 Sb.)].
39. Přestože v judikatuře stavnho soudu se objevila tž usnesen, kter přmou aplikaci čl. 36 odst. 2 Listiny ve vztahu k prvům zakotvenm v hlavě čtvrt Listiny (hospodřsk, sociln a kulturn prva), s ohledem na čl. 41 odst. 1 Listiny, vylučuj [viz např. usnesen sp. zn. II. S 524/06 ze dne 29. 11. 2006, srov. tž usnesen sp. zn. III. S 233/01 ze dne 10. 7. 2001 (U 25/23 SbNU 335), dostupn na http://nalus.usoud.cz], nemohla s ohledem na svou prvn povahu a prvn nzor vyjdřen stavnm soudem ve vše (sub 38) uvedench nlezech mt vliv na vsledek tohoto řzen, a to i z dalšch důvodů. Nen rozhodujc, k jakmu zkladnmu prvu se sprvn rozhodnut vztahuje (otzku jinch forem vystupovn veřejn sprvy nebylo nutn v tto věci řešit), neboť nic takovho čl. 36 odst. 2 Listiny jako sedes materiae nestanov. Předevšm je pak nutno zdůraznit, že v posuzovan věci 158 psm. a) zkona o nemocenskm pojištěn nejde o samostatnou otzku prva na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci, nbrž o zruku prva na soudn přezkum, kter je formulovna na stupnici - dotkat se (popř. zachovvat podle čl. 4 odst. 1 Listiny), zasahovat (vstupovat do chrněnho prostoru v mezch čl. 4 odst. 2 Listiny) a porušovat (přerušovat slovnkem Stadionovy stavy - 106), tedy zasahovat způsobem, kter je v rozporu s čl. 4 odst. 2 Listiny, popř. dalšmi již konkretizovanmi stavnmi kautelami. Jakkoli se může stavn soud shodovat se zvěry obsaženmi ve vyjdřen vldy Česk republiky a ve vyždanm stanovisku ČSSZ ohledně testu racionality u socilnch prv, nemohlo to mt vliv na vsledek řzen.
40. stavn soud tedy nem vhrady vůči argumentaci vldy či doždanho orgnu sttn sprvy, tato argumentace je ve vztahu k podstatě a smyslu prva na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci přilhavou, nicmně nesměřuje k podstatě toho, co mus posoudit navrhovatel z hlediska svho posln při ochraně zkladnch prv a svobod ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny. V danm přpadě nespočv otzka v tom, jak m o nroku ve smyslu čl. 30 odst. 1 Listiny rozhodnout, nbrž v tom, zda m nějak soud vůbec kompetenci rozhodnout o vplatě nemocenskho podle podmnek stanovench zkonem. V danm přpadě krajsk soud tuto kompetenci popřel na zkladě napadenho ustanoven a navrhovatel jako kasačn instance narž na stejnou překžku z hlediska možnosti podrobit zvěry krajskho soudu sv kognici. Zkon tak ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny může stanovit podrobnosti prva na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci podle čl. 30 odst. 3 Listiny, a navc jeho meze podle čl. 41 odst. 1 Listiny. Proto tyto a jen tyto podrobnosti a meze jsou posuzovny v režimu čl. 41 odst. 1 Listiny. Ten se nemůže vzthnout na obsah chrněn čl. 36 odst. 2 Listiny, natožpak čl. 4 stavy, neboť v tomto přpadě se jedn podle nzoru stavnho soudu o jednu z podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu.
41. Je-li vplata nemocenskho (i po uplynut podpůrč doby) konkretizac (podrobnost) čl. 30 odst. 1 Listiny, m to nevyhnutelně za důsledek splněn podmnek uvedench sub 37 pro situace, kdy zkon "jinak" stanovit nemůže. V dan věci proto nen posuzovno uplatněn podmnek pro konkrtn podobu prva na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci v zkoně o nemocenskm pojištěn, nbrž interpretovn je čl. 36 odst. 2 Listiny, podle kterho jsou-li "ve hře" zkladn prva a svobody (tj. jsou-li dotčena, popř. mus-li bt zachovvna), nemůže se možnost zkonodrce "stanovit jinak" uplatnit. Zde lze mt nmitky vůči formulaci stavodrce, nicmně je namstě uplatnit vklad in dubio pro libertate. kolem stavnho soudu v rmci konkrtn kontroly stavnosti 158 psm. a) zkona o nemocenskm pojištěn tak nen vyložit navrhovateli, zda je stavn určit vše dvky, způsob jejho vpočtu, forma uplatněn atd., nbrž to, zda důsledek rozhodnut o takov dvce vůbec m vztah k zkladnmu prvu, kter by mohlo bt dotčeno, aniž by bylo třeba, aby bylo zasaženo či dokonce porušeno. Věc se tak pohybuje v prostoru kautel prva na soudn ochranu podle čl. 4 stavy a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, nikoli socilnch prv podle čl. 30 Listiny, popř. čl. 26 odst. 1 Listiny, neboť vsledkem posouzen zdravotnho stavu žalobce byl rovněž zvěr o tom, jakou pracovn činnost bude moci nadle vykonvat pro přpad možnosti brzkho nabyt pracovn schopnosti.
42. V přpadě procesnch zruk ochrany zkladnch prv, jak vyplvaj z Listiny, nen povaha přpadnho zsahu do jejich hmotněprvn podstaty relevantn [a nen to ani podstatou v tto věci, srov. např. nlez stavnho soudu k regulačnm poplatkům ve zdravotnictv sp. zn. Pl. S 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.) - bod 92]. Pokud se rozhodnut orgnu veřejn sprvy některho zkladnho prva tk, ať již z hlediska podrobnost, podmnek, mez (nen nutn porušen či zkrcen), lze mt za to, že zkonodrcem stanoven nemožnost uplatněn těchto zruk je s ohledem na vše uveden ustanoven stavnho pořdku bez dalšho protistavn. Bez procesnch garanc uplatňovn zkladnch prv by totiž, jednoduše řečeno, nebylo možn jednotlivci ochranu proti takovm nezkonnm rozhodnutm orgnů veřejn sprvy poskytnout.
43. Na zkladě uvedench obecnch vchodisek tedy stavn soud přistoupil k posouzen otzky, zda se rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby, jež je předmětem sporu v tomto přpadě, tk některho ze zkladnch prv, zde konkrtně prva na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci zejmna podle čl. 30 odst. 1 Listiny, popř. vzhledem k možnosti (ve smyslu 27 zkona o nemocenskm pojištěn) zvěru o vkonu jinho než dosavadnho zaměstnn či povoln tž podle čl. 26 Listiny.
44. Jak vyplv ze zkona o nemocenskm pojištěn, kter patř mezi prvn předpisy stanovc mj. podrobnosti k prvům zaručenm v čl. 30 Listiny, tzv. nemocensk je druhem dvky poskytovan z nemocenskho pojištěn, na jejž vplatu m nrok pojištěnec, kter byl uznn dočasně pracovně neschopnm nebo ktermu byla nařzena karantna podle zvlštnho prvnho předpisu, trv-li dočasn pracovn neschopnost nebo nařzen karantna dle než 14 kalendřnch dn (resp. v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 dle než 21 kalendřnch dn), viz 23 zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů. . Dalš podmnky vzniku nroku na nemocensk stanov 24 a 25 zkona o nemocenskm pojištěn. Podpůrč doba, tj. doba, po kterou m bt dvka vyplcena, konč dnem, jmž konč dočasn pracovn neschopnost nebo nařzen karantna; podpůrč doba však trv nejdle 380 kalendřnch dnů ode dne vzniku dočasn pracovn neschopnosti nebo nařzen karantny, pokud zkon nestanov jinak ( 26 odst. 1 zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů).
45. Podle 27 zkona o nemocenskm pojištěn pak plat, že po uplynut podpůrč doby se nemocensk vyplc na zkladě ždosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnut orgnu nemocenskho pojištěn podle vyjdřen lkaře orgnu nemocenskho pojištěn, kter vyplc nemocensk, pokud lze očekvat, že pojištěnec v krtk době, nejdle však v době 350 kalendřnch dnů od uplynut podpůrč doby, nabude pracovn schopnost, a to i k jin než dosavadn pojištěn činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivm prodloužen vplaty nemocenskho nesm bt doba tohoto prodloužen delš než 3 měsce. Nemocensk lze podle věty prvn vyplcet celkem nejdle po dobu 350 kalendřnch dnů od uplynut podpůrč doby. Dotčena jsou tak ustanoven čl. 30 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 až 3 Listiny (vplata dvky a vztah k dosavadn pojištěn činnosti a budouc činnosti).
46. Z uvedenho je zřejm, že rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby představuje rozhodnut, jmž se osobě (žadateli) přizn nrok na hmotn zabezpečen (dvku) za situace, kdy je tato osoba (dočasně) k prci nezpůsobil. Jedn se tak evidentně o rozhodnut, kter se prva na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci tk. stavn soud se přitom ztotožňuje se zvěrem navrhovatele, že napaden ustanoven 158 psm. a) zkona o nemocenskm pojištěn, jež zakotvuje vluku uvedenho rozhodnut ze soudnho přezkumu, je natolik jednoznačn, že jej nen možn vyložit stavně konformně; je proto nutn ve světle vše uvedench kautel prva na soudn ochranu ve vztahu k rozhodovn orgnů veřejn sprvy přistoupit k derogaci tohoto ustanoven.
47. Ve vztahu k nlezu sp. zn. Pl. S 15/12 (viz vše), na kter navrhovatel poukzal, a jehož zvěry nsleduje rovněž tento nlez, lze podotknout, že rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby vychz zejmna z posouzen zdravotnho stavu osoby a nejedn se o rozhodnut představujc překžku vkonu povoln, zaměstnn nebo podnikatelsk, popřpadě hospodřsk činnosti [srov. 70 psm. d) soudnho řdu sprvnho]. Zroveň se však jedn o kon, kter se dotk zkladnho prva zaručenho Listinou (čl. 30 odst. 1). Derogace napadenho ustanoven přitom potvrzuje stavně konformn vklad 70 psm. d) soudnho řdu sprvnho, jak jej stavn soud vymezil v uvedenm nlezu (bod 36 odůvodněn nlezu sp. zn. Pl. S 15/12).
48. K nzoru vyslovenmu ve vyjdřen vldy, že dotčenm zkladnm prvem zde nen primrně prvo na soudn ochranu dle čl. 36 odst. 2 Listiny, nbrž prvo na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci dle čl. 30 odst. 1 Listiny, lze uvst, že prvo zaručen čl. 36 odst. 2 Listiny je prvem procesnm, jež se vže k uplatňovn jinho substantivnho prva (m akcesorickou povahu). Je-li tmto substantivnm prvem někter ze zkladnch prv zaručench Listinou (zde prvo na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci dle čl. 30 odst. 1 Listiny, otzka možnosti omezen pro vkon určitch povoln nebo činnost ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny), je povinnost stavnho soudu zajistit, aby procesn zruky ochrany tohoto zkladnho prva fungovaly. Prvo na přstup k soudu, stejně jako jin procesn prva spadajc pod souhrnn pojem "prva na spravedliv proces", nen samočeln, vždy je nutno jej vnmat ve vazbě na chrněn substantivn prvo. Prvo na přstup k soudu je však zroveň možn vnmat jako součst stavně konformn mry naplněn prva na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci.
49. Ve vztahu k vyjdřenm obavm vldy, že derogace napadenho ustanoven zkona o nemocenskm pojištěn by vedla k přezkumu všech rozhodnut odvozench od lkařskch posudků, lze uvst, že soudn přezkum je [v souladu s nlezem sp. zn. Pl. S 15/12, resp. s ohledem na vklad 70 psm. d) soudnho řdu sprvnho] zaručen u všech rozhodnut tohoto charakteru, kter sama o sobě znamenaj prvn překžku vkonu povoln, zaměstnn nebo podnikatelsk, popřpadě jin hospodřsk činnosti, a/nebo jde o kony, jež se tkaj zkladnch prv. Ostatn rozhodnut orgnů veřejn sprvy vychzejc z lkařskch posudků, kter pod uveden kategorie subsumovat nelze, pak pod vluku ze soudnho přezkumu spadnou (nestanov-li samozřejmě zvlštn zkon jinak).
50. V tto souvislosti stavn soud považuje za potřebn poukzat na situaci v konkrtn věci, kterou mu nepřsluš řešit, nicmně dokld problm, o kter v dan věci jde. Žadatel v iniciačnm řzen vedenm pod sp. zn. 43 Ad 21/2013 před Krajskm soudem v Praze tvrdil (blže sub 6) skutečnosti, kter nelze při hodnocen nmitek vldy Česk republiky a ČSSZ pominout. Je namtno, že negativn rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby se zkladnch prv zaručench Listinou nedotk, neboť žadatel buď způsobilost k prci nabyl, a odpadl tudž důvod mu formou nemocenskch dvek zajišťovat hmotn zabezpečen, nebo je, v přpadě dlouhodob nebo trval nezpůsobilosti k prci zapřčiněn nemoc či razem při splněn podmnek stanovench zkonem, zabezpečen invalidnm důchodem. Dle podle vldy si ČSSZ na zkladě podanho odvoln opětovně vyžd posouzen zdravotnho stavu odvolatele, a to od oddělen lkařsk posudkov služby přslušnho pracoviště ČSSZ ve smyslu ustanoven 149 odst. 4 sprvnho řdu. Do vydn rozhodnut o odvoln je tudž zdravotn stav žadatele posuzovn celkem třikrt, a to dvěma pracovišti lkařsk posudkov služby. Žalobce ovšem tvrd něco jinho (sub 6) a bez možnosti nechat toto sv tvrzen prověřit nezvislm soudem tak zůstv se svm tvrzenm bez prvn ochrany. Jinak řečeno, je-li ve zvlštnch zkonech obsažena v rozporu s prvnm nzorem stavnho soudu vyslovenm v nlezu sp. zn. Pl. S 15/12 prvn prava, kter ze soudnho přezkumu paušlně vylučuje rozhodnut, kter zvis vlučně na posouzen zdravotnho stavu osob, je to nejen v rozporu s čl. 89 odst. 2 stavy, nbrž i s čl. 36 odst. 2 věty druh Listiny, neboť osoba, kter se domh prodloužen vplaty nemocenskho, zůstv bez soudn ochrany např. vůči tvrzen, že ji ve skutečnosti ždn lkař oddělen lkařsk posudkov služby přslušnho pracoviště ČSSZ neviděl, takže nejenže mezitm změněn zdravotn stav nebyl posuzovn tak, jak je tvrzeno sprvnmi orgny, nbrž byl omezen jen na posouzen dokumentace vyhotoven dřve za jinch okolnost.
51. K tomu lze dle poznamenat, že v rmci soudnho přezkumu rozhodnut orgnu veřejn sprvy, kter je založeno na odbornm posouzen zdravotnho stavu, budou soudy k takovmu posudku přistupovat obdobně jako k jinm podkladům odbornho charakteru. Je třeba mt na zřeteli, že bez ohledu na odbornou strnku věci mohou tyto podklady a jejich vydn rovněž vykazovat nezkonnosti (např. posudek vydal lkař, kter k tomu nebyl oprvněn, či se jednalo o posouzen vykazujc zjevn prvky svvole, posudek obsahuje tvrzen v rozporu se skutečnost, byl vystaven za jinch okolnost, než se v něm uvd), s nimiž je nutno se vypořdat. Takov nezkonnosti přitom mohou přichzet v vahu i za situace, kdy orgn veřejn sprvy, kter rozhodnut na zkladě odbornho podkladu (ve formě zvaznho stanoviska) vydv, m jen minimln prostor pro sprvn uvžen.
52. Systm opravnch prostředků ve sprvnm řzen, jak je prvn pravou ve vztahu k těmto typům rozhodnut nastaven, nemůže překlenout stavněprvn deficit v podobě absence přezkumu těchto rozhodnut nezvislmi soudy. Samotn rozsah soudnho přezkumu rozhodnut tohoto charakteru je však již zcela v dispozici sprvnho soudnictv a stavnmu soudu jej nepřsluš vymezovat, neboť jeho kognice je v danm řzen omezena jen na zjištěn, zda došlo k zsahu do prva na soudn ochranu před rozhodnutm orgnu veřejn sprvy pro přpad, že takov rozhodnut se tk konkrtnho zkladnho prva nebo svobody. Proto zdůrazňuje, že toto rozhodnut jen otevr cestu k soudnmu přezkumu rozhodnut sprvnch orgnů, kter je v rozporu s stavnm pořdkem uzavřen, nikoli nutně k vyhověn žalobě žadatele v iniciačnm řzen před sprvnmi soudy.
X.
Zvěr
53. stavn soud uzavr, že rozhodnut o vplatě nemocenskho po uplynut podpůrč doby je rozhodnutm, kter se tk zkladnho prva zakotvenho v čl. 30 odst. 1 Listiny, popř. v čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny. Vyloučen tohoto rozhodnut ze soudnho přezkumu je v rozporu s ustanovenm čl. 36 odst. 2 věty druh Listiny ve spojen s čl. 4 stavy, a proto je nutn nvrhu na zrušen 158 psm. a) zkona o nemocenskm pojištěn vyhovět.