Ve věci návrhu na zrušení § 15 odst. 2 písm. c) a § 15 odst. 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 138/1999 účinný od 13.07.1999
| Schválené: | 02.06.1999 |
| Účinnost od: | 13.07.1999 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Policie. Četnictvo. Sbor národní bezpečnosti (SNB)., Zákaz pobytu. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 2. června 1999 v plénu o návrhu H. Q. T. na zrušení § 15 odst. 2 písm. c) a § 15 odst. 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, takto:
1. Ustanovení § 15 odst. 2 písm. c) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem 31. května 2000.
2. Návrh na zrušení ustanovení § 15 odst. 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vymezeného slovy "a zajištění podle odstavce 2 nejdéle 30 dnů", se zamítá.
3. Návrh na připuštění účasti N. T. D., navrhovatele ve věci sp. zn. II. ÚS 483/98, jako vedlejšího účastníka se zamítá.
Odůvodněn
I.
Nvrhem, podanm osobně stavnmu soudu dne 13. července 1998, se stěžovatel domh zrušen usnesen Městskho soudu v Praze ze dne 5. května 1998 sp. zn. 38 Ca 95/97, jmž bylo zastaveno řzen ve věci žaloby o přezkoumn rozhodnut Sekce cizineck policie, Sprvy hlavnho města Prahy, Policie Česk republiky ze dne 3. nora 1997 č. j. PSP-4-21/CP-c-97 o zajištěn stěžovatele dle 15 odst. 2 psm. c) zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů. Uvedenm rozhodnutm obecnho soudu se ct bt dotčen ve svch zkladnch prvech a svobodch vyplvajcch z čl. 5 odst. 4 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"), z čl. 9 odst. 4 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech, z čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), jakož i z čl. 1 stavy Česk republiky (dle jen "stava").
Z stavn stžnosti, jejch přloh a ze spisu sp. zn. 38 Ca 95/97, jejž si stavn soud vyždal od Městskho soudu v Praze, bylo zjištěno nsledujc:
Stěžovateli byl rozhodnutm oddělen cizineck policie a pasov služby Policie Česk republiky v Litoměřicch ze dne 8. listopadu 1996 č. j. PSV-303/CLTX-LU-96 podle 14 odst. 1 psm. f) zkona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na zem Česk a Slovensk Federativn Republiky, v platnm zněn, zakzn pobyt na zem Česk republiky do 7. listopadu 1999 s tm, že lhůta k vycestovn byla určena do 7. prosince 1996. Toto rozhodnut bylo potvrzeno rozhodnutm Ředitelstv služby cizineck a pohraničn policie ze dne 14. března 1997 č. j. PPR-8249-1/RCP-c-228-96.
U Městskho soudu v Praze probh přezkumn řzen na zkladě žaloby proti uvedenmu rozhodnut (věc je vedena pod sp. zn. 38 Ca 187/97). Kromě uvedenho byl stěžovateli rozhodnutm Sekce cizineck policie a pasov služby, Sprvy hlavnho města Prahy, Policie Česk republiky ze dne 3. března 1997 č. j. PSP-1-279/ /CP-c-97 uložen podle 14 odst. 1 psm. f) zkona č. 123/1992 Sb., v platnm zněn, zkaz pobytu na zem Česk republiky do 31. března 2007 s tm, že lhůta k vycestovn byla určena do 25. března 1997. Toto rozhodnut bylo potvrzeno rozhodnutm Ředitelstv služby cizineck a pohraničn policie ze dne 3. června 1997 č. j. PPR-2541/RCP-c-225-97. Na zkladě žaloby podan stěžovatelem probh u Městskho soudu v Praze proti uvedenmu rozhodnut přezkumn řzen (věc je vedena pod sp. zn. 38 Ca 261/97).
Dne 3. nora 1997 pod č. j. PSP-4-21/CP-c-97 vydala sekce cizineck policie, Sprvy hlavnho města Prahy, Policie Česk republiky přkaz k umstěn stěžovatele v cele zadržen a zajištěn s tm, že k jeho zajištěn došlo podle 15 odst. 2 psm. c) zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, za čelem zjištěn totožnosti. Dne 3. března 1997 byl vydn přkaz k jeho propuštěn z cely policejnho zajištěn s tm, že jeho totožnost je ověřena.
Proti rozhodnut o zajištěn podal stěžovatel dne 31. března 1997 u Městskho soudu v Praze žalobu. Městsk soud v Praze dne 5. května 1998 usnesenm sp. zn. 38 Ca 95/97 řzen zastavil. Svůj postup odůvodnil tm, že v dan věci se nejednalo o přezkum rozhodnut v oblasti plněn kolů sttn sprvy dle 2 odst. 2 zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, konkrtně pak dle zkona č. 123/1992 Sb., v platnm zněn, nbrž o plněn kolů směřujcch k zajištěn vnitřnho pořdku a bezpečnosti dle 1 odst. 2 zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů. Jelikož, dle přesvědčen soudu, k zajištěn stěžovatele Polici Česk republiky došlo při zabezpečovn veřejnho pořdku a bezpečnosti, a nikoli v rmci plněn kolů sttn sprvy ve věcech pobytu cizinců, nebyla dna pravomoc soudu dle hlavy druh čsti pt občanskho soudnho řdu (dle jen "o. s. ř.").
V stavn stžnosti stěžovatel namt zejmna rozpor napadenho rozhodnut obecnho soudu s čl. 5 odst. 4 mluvy, s čl. 9 odst. 4 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech, s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, jakož i s čl. 1 stavy, a dle se ct bt dotčen ve svch zkladnch prvech a svobodch i v důsledku průtahů v řzen, když obecn soud, s vjimkou vzvy k zaplacen soudnho poplatku, zůstal dle jeho přesvědčen ve věci nečinn ode dne podn žaloby 31. března 1997 do 5. května 1998, kdy řzen zastavil. Stěžovatel se v tto souvislosti dovolv precedenčnho působen nlezu stavnho soudu ze dne 11. prosince 1997 sp. zn. I. S 313/97, publikovanho ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek č. 9, nlez č. 157.
Kromě uvedenho stěžovatel spolu s stavn stžnost proti usnesen Městskho soudu v Praze ze dne 5. května 1998 sp. zn. 38 Ca 95/97 podv podle 74 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, nvrh na zrušen ustanoven 15 odst. 2 psm. c) a 15 odst. 3 zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, vymezenho slovy "a zajištěn podle odstavce 2 nejdle 30 dnů", a ustanoven 16 odst. 3 a 17 odst. 2 zkona č. 123/1992 Sb., v platnm zněn, neboť jsou podle jeho nzoru v rozporu s čl. 9 odst. 4 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech a s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny. Důvod tohoto rozporu spatřuje v absenci prva na soudn ochranu v přpadech omezen svobody dle napadench ustanoven zkona o Policii Česk republiky a zkona o pobytu cizinců na zem Česk republiky.
Podle 74 zkona č. 182/1993 Sb. spolu s stavn stžnost může bt podn nvrh na zrušen zkona nebo jinho prvnho předpisu anebo jejich jednotlivch ustanoven, jejichž uplatněnm nastala skutečnost, kter je předmětem stavn stžnosti, jestliže podle tvrzen stěžovatele jsou v rozporu s stavnm zkonem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy, popřpadě se zkonem, jedn-li se o jin prvn předpis. Předmětem stavn stžnosti je usnesen Městskho soudu v Praze ze dne 5. května 1998 sp. zn. 38 Ca 95/97, jež se tkalo přezkumu rozhodnut Policie Česk republiky dle 15 odst. 2 psm. c) a 15 odst. 3 zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, nikoli však vše uvedench rozhodnut Policie Česk republiky dle zkona č. 123/1992 Sb., v platnm zněn.
Z uvedenho důvodu stavn soud usnesenm ze dne 24. listopadu 1998 č.j. III. S 311/98-13 přerušil řzen dle 78 odst. 1 zkona o stavnm soudu pouze u ustanoven 15 odst. 2 psm. c) a ustanoven 15 odst. 3, vymezenho slovy "a zajištěn podle odstavce 2 nejdle 30 dnů", zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, když pouze u těchto ustanoven konstatoval naplněn podmnek vyžadovanch ustanovenm 74 zkona o stavnm soudu pro přerušen řzen o stavn stžnosti a zahjen řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů na nvrh toho, kdo podal stavn stžnost [ 64 odst. 1 psm. d) zkona č. 182/1993 Sb.]. Jelikož v přpadě nvrhu na zrušen ustanoven 16 odst. 3 a 17 odst. 2 zkona č. 123/1992 Sb., v platnm zněn, podmnky vyžadovan v 74 zkona o stavnm soudu splněny nebyly, nezbylo, než jej považovat za nvrh podan někm zjevně neoprvněnm, v důsledku čehož byl dle 43 odst. 1 psm. c) zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, v uvedenm usnesen č. j. III. S 311/98-13 odmtnut.
Podnm, doručenm stavnmu soudu dne 31. května 1999, navrhovatel ve věci sp. zn. Pl. S 29/98 podal nvrh na připuštěn časti N. T. D., navrhovatele ve věci sp. zn. II. S 483/98, jako vedlejšho častnka, když ten spolu s stavn stžnost podal nvrh na zrušen ustanoven 15 odst. 2 psm. b) a 15 odst. 3 zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů.
II.
Podle 42 odst. 3 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně. Ve svm vyjdřen ze dne 7. ledna 1999 předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky prof. Ing. Vclav Klaus, CSc. potvrdil, a to v souladu s požadavky obsaženmi v 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., že zkon č. 283/1991 Sb. a rovněž i jeho novely č. 26/1993 Sb. a č. 326/1993 Sb. byly schvleny potřebnou většinou poslanců Česk nrodn rady, resp. Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky (zkon č. 283/1991 Sb. dne 21. června 1991, zkon č. 26/1993 Sb. dne 21. prosince 1992, zkon č. 326/1993 Sb. dne 8. prosince 1993), byly podepsny přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšeny. Ve vyjdřen předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky je obsaženo stanovisko, že zkonodrn sbor při přijmn napadench zkonů jednal v přesvědčen o jejich souladu s stavou, stavnm pořdkem a prvnm řdem.
Dle se v něm uvd, že 15 odst. 2 psm. c) a 15 odst. 3 zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, nelze považovat za stojc v rozporu s čl. 9 odst. 4 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech, jelikož uveden ustanoven v kontextu celho čl. 9 m spše trestněprvn charakter. Shodně se konstatuje neopodstatněnost nvrhu ohledně rozporu napadench ustanoven zkona o Policii Česk republiky s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny. Nvrh je v tto souvislosti považovn za čelov ve spojen s rozhodnutm Městskho soudu v Praze sp. zn. 38 Ca 95/97. Ve vyjdřen se dle namt, že orgny veřejn moci maj v rmci diskrečnho prva možnost posoudit proporcionalitu mezi veřejnm zjmem na vyhoštěn cizince (jemuž předchz zajištěn) a zjmem na ochraně jeho zkladnch prv a svobod. Vypuštěnm zmněnch ustanoven ze zkona o Policii Česk republiky, a tm faktickou nemožnost policejnch složek ověřovat totožnost zajištěnch osob, by dle nzoru Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky došlo k vžnmu narušen tohoto principu přiměřenosti v neprospěch veřejnho zjmu.
III.
Dle 15 odst. 2 psm. c) zkona o Policii Česk republiky je policista oprvněn zajistit osobu, o nž se lze odůvodněně domnvat, že neoprvněně vstoupila nebo neoprvněně pobv na zem Česk republiky a řzen o vyhoštěn tto osoby nemohlo bt zahjeno, protože nemohla bt zjištěna jej totožnost. Odstavec 3 15 tohoto zkona pak omezuje zajištěn podle odstavce 2 nejdle na dobu 30 dnů (a dle zajištěn podle odstavce 1 omezuje na 24 hodin), a to od okamžiku omezen osobn svobody. Uveden ustanoven představuj zkonn rmec pro internaci cizinců, kteř neoprvněně vstoupili nebo pobvaj na zem Česk republiky a u nichž nelze zjistit totožnost, pročež nemohlo bt zahjeno řzen o jejich vyhoštěn. Dlka tto internace je omezena lhůtou 30 dnů. Jde proto o jeden z přpadů zkonn pravy zbaven svobody.
Dle čl. 36 odst. 2 Listiny, kdo tvrd, že byl na svch prvech zkrcen rozhodnutm orgnu veřejn sprvy, může se obrtit na soud, aby přezkoumal zkonnost takovhoto rozhodnut, nestanov-li zkon jinak, přičemž však z pravomoci soudu nesm bt vyloučeno přezkoumvn rozhodnut tkajcch se zkladnch prv a svobod podle Listiny. Mezi tato prva patř i zkladn prvo plynouc z čl. 8 odst. 2 Listiny, podle kterho nikdo nesm bt sthn nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, kter stanov zkon.
Dle čl. 5 odst. 4 mluvy každ, kdo byl zbaven svobody zatčenm nebo jinm způsobem, m prvo podat nvrh na řzen, ve kterm by soud urychleně rozhodl o zkonnosti jeho zbaven svobody a nařdil propuštěn, je-li zbaven svobody nezkonn. Evropsk soud pro lidsk prva přitom uveden ustanoven mluvy interpretuje v tom smyslu, že v něm obsažen zruka se aplikuje na všechna zbaven svobody, ať už spadaj do jedn z kategori uvedench v čl. 5 odst. 1 či nikoli, neboť obecnm čelem je zde poskytnout jednotlivci činnou kontrolu leglnosti jeho zbaven svobody (De Wilde, Ooms a Versyp z roku 1970, A-12, De Jong, Baljeta van den Brink z roku 1984, A-77).
Smyslem uvedench ustanoven Listiny i mluvy je modern prvn prava principu habeas corpus, a to zobecněn na všechny přpady zbaven lidsk svobody veřejnou moc. Nezbytnost striktnho dodržovn tohoto principu, a to v souvislosti s čl. 40 odst. 1 Listiny, vyjdřil stavn soud ve svm rozhodnut sp. zn. Pl. S 5/94 (vyhlšenm pod č. 8/1995 Sb. a publikovanm ve Sbrce rozhodnut, svazek č. 2, nlez č. 59).
Kromě požadavku soudnho rozhodovn o zbaven svobody prava, obsažen v čl. 8 Listiny, respektuje i požadavek urychlenho rozhodovn, zakotven v čl. 5 odst. 4 mluvy, a to jak při rozhodovn o vazbě [čl. 8 odst. 3 a 4 Listiny, 69 a 75 až 77 trestnho řdu (dle jen "tr. ř.")], tak při rozhodovn o převzet nebo držen osoby v stavn zdravotnick pči bez jejho souhlasu (čl. 8 odst. 6 Listiny, 191a až 191g o. s. ř.).
Rozhodnut o zajištěn cizince dle 15 odst. 2 psm. c) a 15 odst. 3 zkona o Policii Česk republiky je rozhodnutm sprvnho orgnu nařizujcm zbaven svobody. Lze v tto souvislosti pouze souhlasit s nzorem doktrinrnm, dle něhož "nen důležit, jak je akt sprvnho orgnu označen (rozhodnut, jmenovn, udělen, opatřen, dohoda, usnesen, vměr, rozkaz, zřzen, vnos, potvrzen, oběžnk, upozorněn, vzva, přkaz, vpověď, oznmen, souhlas, stvrzenka, vmaz, koncese, povolen, schvlen a jin). Podstatn je, zda sprvn řad takovm aktem autoritativnm a prvn moci schopnm způsobem zashl do prvn sfry fyzick nebo prvnick osoby." (J. Bureš, L. Drpal, M. Mazanec, Občansk soudn řd, Komentř, 2. vydn, Praha 1996, s. 661).
Je otzkou, zda je možn postup dle 247 a nsledujcch o. s. ř. považovat za soudn rozhodovn dle čl. 36 odst. 2 Listiny a čl. 5 odst. 4 mluvy.
stavn soud zastv nzor, že tomu tak nen, a to z toho důvodu, že aplikace prvn pravy soudnho přezkumu sprvnch rozhodnut o zajištěn cizinců dle 15 odst. 2 psm. c) a 15 odst. 3 zkona o Policii Česk republiky na zkladě žaloby dle 244 a nsledujcch o. s. ř. nesplňuje požadavek urychlenosti takovhoto rozhodovn ve smyslu čl. 5 odst. 4 mluvy. Absence tohoto požadavku je patrn ze srovnn s pravou lhůt při rozhodovn o vazbě (čl. 8 odst. 3 a 4 Listiny, 69 a 75 až 77 tr. ř.) a při rozhodovn o převzet nebo držen osoby v stavn zdravotnick pči bez jejho souhlasu (čl. 8 odst. 6 Listiny, 191a až 191g o. s. ř.).
Z hlediska těchto argumentů stavn soud nevid prostor pro stavně konformn interpretaci 247 a nsledujcch o. s. ř. ve smyslu soudnho rozhodovn o zbaven svobody dle 15 odst. 2 psm. c) a 15 odst. 3 zkona o Policii Česk republiky. Z čl. 5 odst. 4 mluvy a čl. 36 odst. 2 Listiny ve spojen s čl. 8 odst. 2 Listiny plyne pro zkonodrce povinnost všechny přpady zbaven svobody veřejnou moc postavit pod efektivn kontrolu nezvislho soudnho rozhodovn. Uveden soudn přezkum je proto nezbytnou součst každ zkonn pravy zbaven svobody, bez něhož tato prava pro rozpor s uvedenmi ustanovenmi mluvy a Listiny samostatně nemůže obstt.
Z uvedenho důvodu stavn soud ustanoven 15 odst. 2 psm. c) zkona o Policii Česk republiky zrušil.
V tto souvislosti se pro plnost sluš konstatovat opodstatněnost nmitky častnka řzen, Parlamentu Česk republiky, dle kter čl. 9 odst. 4 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech se tk pouze zbaven svobody v trestnm řzen, a tudž jej nelze vzthnout na posuzovn stavnosti 15 odst. 2 psm. c) zkona o Policii Česk republiky. Tato skutečnost ale nic neměn na rozporu uvedenho zkonnho ustanoven s přslušnmi ustanovenmi mluvy a Listiny.
Podle 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. se zkon nebo jeho jednotliv ustanoven, u kterch stavn soud dojde k zvěru o jejich rozporu s stavnm zkonem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy, zrušuje dnem, kter stavn soud v nlezu urč. stavn soud, uvědomuje si čel a smysl institutu internace cizinců z důvodu zjištěn jejich totožnosti, rozhodl o posunut dne zrušen ustanoven 15 odst. 2 psm. c) zkona o Policii Česk republiky na 31. květen 2000, aby tm poskytl zkonodrci prostor k npravě stavnho deficitu uveden zkonn pravy.
Dalšm z posuzovanch byl nvrh na zrušen ustanoven 15 odst. 3 zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, vymezenho slovy "a zajištěn podle odstavce 2 nejdle 30 dnů".
Lhůta 30 dnů, obsažen v 15 odst. 3 zkona o Policii Česk republiky, se kromě zajištěn dle 15 odst. 2 psm. c) uvedenho zkona vztahuje i na dalš dva přpady: dle psmene a) na zajištěn osoby, kter m bt podle vykonatelnho rozhodnut vyhoštěna, a dle psmene b) na zajištěn osoby, o jejmž vyhoštěn bylo zahjeno řzen a je důvodn podezřen, že se tato osoba nepodrob rozhodnut o vyhoštěn nebo bude mařit vkon takovhoto rozhodnut.
Pokud stavn soud posuzoval stavnost ustanoven prvnch předpisů obsahujcch lhůty, činil tak pouze v nvaznosti na prva, resp. povinnosti, jež byly těmito lhůtami vymezeny (Pl. S 3/94 -- vyhlšen pod č. 164/1994 Sb. a publikovn ve Sbrce rozhodnut, svazek č. 1, nlez č. 38). Posuzovn stavnosti 15 odst. 3 zkona o Policii Česk republiky pak v souvislosti se zrušenm ustanoven 15 odst. 2 psm. c) uvedenho zkona ztrc smysl. Zkoumn stavnosti 15 odst. 3 zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, z hlediska jeho vztahu k 15 odst. 2 psm. a) a b), přpadně k 15 odst. 1 uvedenho zkona pak nesplňuje podmnky obsažen v 74 zkona o stavnm soudu, jelikož uplatněnm těchto ustanoven zkona o Policii Česk republiky nenastala skutečnost, jež je předmětem stavn stžnosti. Z uvedenho důvodu stavn soud nvrh na zrušen ustanoven 15 odst. 3 zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, vymezenho slovy "a zajištěn podle odstavce 2 nejdle 30 dnů", zamtl.
Nvrh na připustěn časti N. T. D., navrhovatele ve věci sp. zn. II. S 483/98, jako vedlejšho častnka, kter spolu s stavn stžnost podal nvrh na zrušen ustanoven 15 odst. 2 psm. b) a 15 odst. 3 zkona č. 283/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, byl stavnm soudem zamtnut z důvodu nesplněn podmnky identity nvrhů, vyžadovan v 35 odst. 2 zkona o stavnm soudu. Jak již bylo uvedeno, pokud stavn soud posuzuje stavnost ustanoven prvnch předpisů obsahujcch lhůty, čin tak pouze v nvaznosti na prva, resp. povinnosti, jež byly těmito lhůtami vymezeny (Pl.S3/94).V danm přpadě to znamen u ustanoven 15 odst. 3 zkona o Policii Česk republiky ve věci sp. zn. Pl.S29/98 vazbu na ustanoven 15 odst. 2 psm. c) uvedenho zkona, ve věci sp. zn. II. S483/98 pak na ustanoven jin, a to 15 odst. 2 psm. b) uvedenho zkona.