Ve věci návrhu na zrušení § 98 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) 134/2005 účinný od 07.04.2005
| Schválené: | 25.01.2005 |
| Účinnost od: | 07.04.2005 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Ochrana vlastnictví., Služebnosti a věcná břemena., Nemovitosti. Domovní majetek. Pozemky., Podnik. Podnikatel. Podnikání. Obchodní jmění. Kapitál. Majetek., Teplovody a parovody. Rozvody tepelné energie., Správa a organizace průmyslu a energetiky. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 25. ledna 2005 v plénu ve složení JUDr. František Duchoň, JUDr. Vojen Güttler, JUDr. Pavel Holländer, JUDr. Ivana Janů, JUDr. Dagmar Lastovecká, JUDr. Jiří Mucha, JUDr. Jan Musil, JUDr. Jiří Nykodým, JUDr. Pavel Rychetský, JUDr. Miloslav Výborný, JUDr. Eliška Wagnerová, JUDr. Michaela Židlická o návrhu Krajského soudu v Praze na zrušení § 98 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), takto:
Návrh Krajského soudu v Praze na zrušení ustanovení § 98 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb. se zamítá.
Odůvodněn
I.
Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
stavnmu soudu byl dne 17.5.2004 doručen nvrh Krajskho soudu v Praze na zrušen ustanoven 98 odst. 4 zkona 458/2000 Sb., o podmnkch podnikn a o vkonu sttn sprvy v energetickch odvětvch a o změně některch zkonů (energetick zkon), a to pro jeho rozpor s čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").
V řzen vedenm Okresnm soudem v Kladně pod sp. zn. 19 C 164/2001 byla projednvna žaloba V. P. proti žalovan T., s. r. o., o zaplacen čstky 9 000 Kč. Předmětem sporu byl tvrzen nrok žalobce na vydn bezdůvodnho obohacen ve vši 9 000 Kč, kter mělo představovat nhradu za užvn nebytovch prostor žalovanm v domě ve vlastnictv žalobce, a to po dobu jednoho měsce. Žalovan společnost namtala, že je držitelkou licence pro zřizovn a provoz rozvodnch zařzen tepla, a v objektu žalobce m vměnkovou stanici. Tato vměnkov stanice byla uvedena do provozu v roce 1970 a vzne na nemovitosti jako zkonn věcn břemeno. Provozovnm činnosti, kter odpovd oprvněn z věcnho břemene, nevznik žalovanmu bezdůvodn obohacen. Soud prvnho stupně žalobu zamtl, když dal zcela za pravdu argumentaci žalovan strany. Žalobce se proti rozsudku odvolal a Krajsk soud v Praze rozsudkem ze dne 6.11.2002 č. j. 30 Co 351/2002-57 rozsudek soudu prvnho stupně potvrdil, neboť se zcela ztotožnil s prvnmi nzory obsaženmi v prvoinstančnm rozsudku.
Na zkladě stavn stžnosti žalobce byl rozsudek odvolacho soudu zrušen nlezem sp. zn. I. S 137/03 ze dne 18.11.2003 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 31, nlez č. 135). stavn soud vyslovil nzor, že z čl. 1 stavy Česk republiky (dle jen "stava"), kter je zkladnm interpretačnm vodtkem činnosti všech orgnů sttn moci Česk republiky, lze dovodit, že i při zachovn (zsadn) kontinuity se "starm prvem" je třeba vklad a použit prvnch norem podřdit jejich obsahově materilnmu smyslu. stava proto jasně akcentuje hodnotovou diskontinuitu se "starm (komunistickm) režimem" a zdůrazňuje ochranu zkladnch prv a svobod, jež z stavnho pořdku Česk republiky vyplvaj.
stavn soud v nlezu dle konstatuje, že po listopadu 1989 došlo v Československu, nyn v Česk republice, k zsadnm politickm a ekonomickm změnm. V jejich důsledku byl zaveden nov hodnotov systm modern demokratick společnosti, jehož očima je třeba vykldat i star prvn normy, pokud dosud existuj. Tento systm poskytuje mimo jin i nležitou ochranu prvu vlastnickmu, jež patř mezi zkladn lidsk prva. O takovou ochranu se jedn i v konkrtn souzen věci. Tomu nebrn - a to ani co do vlastnho gramatickho textu - ani ustanoven 45 odst. 3 zkona č. 222/1994 Sb., o podmnkch podnikn a o vkonu sttn sprvy v energetickch odvětvch a o Sttn energetick inspekci, ani ustanoven 98 odst. 4 v současn době platnho energetickho zkona, neboť uveden předpisy toliko stanov, že oprvněn k cizm nemovitostem, jakož i omezen jejich užvn, kter vznikla před činnost tohoto zkona, zůstvaj nedotčena. Dovodil, že uživatel vměnkov stanice tuto povinnost m tm spše, že jde o podnikatelsk subjekt, kter provozuje vměnkovou stanici za čelem komerčnm.
Krajsk soud v Praze pot, co obdržel shora uveden nlez stavnho soudu, kterm byl jeho rozsudek zrušen, řzen o odvoln žalobce přerušil podle 109 odst. 1 psm. c) zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, a obrtil se podle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon"), na stavn soud s nvrhem na zrušen 98 odst. 4 energetickho zkona. V nvrhu argumentuje, že v danm přpadě byla vměnkov stanice vybudovna na zkladě rozhodnut o přpustnosti stavby ze dne 28.4.1969 a ke dni 7.7.1970 bylo vydno povolen k trvalmu provozu. V t době byla předmětn problematika upravena zkonem č. 79/1957 Sb., o vrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizačn zkon). Podle 22 tohoto zkona, mimo jin, za stavby a provozovn elektrickch veden a jejich přslušenstv na cizch nemovitostech v rozsahu, vyplvajcm z povolen stavby nejsou energetick podniky povinny poskytovat nhradu, přičemž povinnost trpět vkon těchto oprvněn vzne na dotčen nemovitosti jako věcn břemeno. Podle 38 elektrizačnho zkona ve spojen s 18 vldnho nařzen č. 80/1957 Sb., kterm se provd zkon č. 79/1957 Sb., o vrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizačn zkon), se uveden ustanoven elektrizačnho zkona vztahuje přiměřeně tak na zařzen pro rozvod tepla s přslušenstvm, kterm se rozum mimo jin vměnky do rozlohy 30 m
2
.Po zrušen uvedenho nařzen vldy zkonem č. 89/1987 Sb., o vrobě, rozvodu a spotřebě tepla, (dle jen "tepeln zkon") byla podle 20 odst. 4 tohoto zkona tatž oprvněn energetickch podniků věcnmi břemeny vznoucmi na dotčench nemovitostech, kter se nezapisovala do evidence nemovitost. Přitom bylo možn do šesti měsců ode dne, kdy bylo povoleno užvn předmětnho zařzen, poždat o jednorzovou nhradu, pokud vkonem tohoto oprvněn bylo podstatně omezeno užvn nemovitosti, kter byla ve vlastnictv a užvn občana nebo v osobnm užvn občana.
Tepeln zkon byl zrušen zkonem č. 222/1994 Sb., o podmnkch podnikn a o vkonu sttn sprvy v energetickch odvětvch a o Sttn energetick inspekci. Podle 45 odst. 3 tohoto zkona oprvněn k cizm nemovitostem, jakož i omezen jejich užvn, kter vznikla před činnost tohoto zkona, zůstvaj nedotčena. Tento zkon byl zrušen nyn platnm energetickm zkonem, kter do svho ustanoven 98 odst. 4 v podstatě převzal zněn 45 odst. 3 zkona č. 222/1994 Sb.
Krajsk soud v Praze z uvedenho vvoje dovozuje, že podle platn zkonn pravy je možn předmětnou vměnkovou stanici užvat jako bezplatně zřzen věcn břemeno. S přihldnutm ke shora uvedenmu nzoru stavnho soudu je nutn toto omezen považovat za rozporn s čl. 11 odst. 4 Listiny, podle kterho takov nucen omezen vlastnickho prva je možn jen ve veřejnm zjmu, a to na zkladě zkona a za nhradu. Pokud podle 98 odst. 4 energetickho zkona oprvněn k cizm nemovitostem, jakož i omezen jejich užvn, kter vzniklo před činnost tohoto zkona, zůstvaj nedotčena, pak podle logickho a gramatickho vkladu zůstv dle nzoru Krajskho soudu v Praze nedotčeno i oprvněn bezplatně užvat ciz nemovitost k provozovn zařzen pro rozvod tepla, tedy v t podobě, jak bylo původně zřzeno. Pokud plat ustanoven 98 odst. 4 energetickho zkona, bylo by uložen povinnosti platit nhradu vlastnku nemovitosti za omezen jeho vlastnickho prva provozovnm zařzen pro rozvod tepla v rozporu s tmto zkonnm ustanovenm.
Krajsk soud v Praze tedy navrhuje, aby stavn soud nlezem ustanoven 98 odst. 4 energetickho zkona zrušil, a to pro jeho rozpor s čl. 11 odst. 4 Listiny.
II.
Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnků řzen
stavn soud zaslal nvrh na zahjen řzen v souladu s ustanovenm 69 zkona častnkům řzen - Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky.
Poslaneck sněmovna uvedla, že motivem převzet napadenho zkonnho ustanoven, kter je obsahově totožn s předchoz pravou podle 45 odst. 3 zkona č. 222/1994 Sb., bylo zachovn prvn kontinuity v přpadech dřve přidělench oprvněn k vrobě a distribuci elektrick energie, plynu a tepla. Domnv se, že napaden zkonn ustanoven s předmětem sporu, kterm je povinnost platit hradu za nucen omezen vlastnickho prva, nesouvis a nebrn, aby se vlastnku nemovitosti dostalo ochrany jeho vlastnickho prva. Proto nvrh nepovažuje za důvodn.
Sent uvedl, že rozpor napadenho zkonnho ustanoven s čl. 11 odst. 4 Listiny v jeho rozpravě před přijetm usnesen k nvrhu zkona nebyl podpořen ždnm argumentem a stavn soud ve svm rozhodnut sp. zn. I. S 137/03 takov rozpor neshledal. Jinak proti nvrhu tohoto zkona zazněly zsadn připomnky. Tkaly se jednak roztřštěnosti režimu nhrad v rmci časov řady postupně přijmanch zkonnch prav, dle neadekvtnosti jednorzov nhrady ke vzniklmu věcnmu břemeni a k povinnosti vlastnka provdět prce v souvislosti s udržovnm energetickch zařzench v ochrannch psmech na vlastn nklady. Zobecněn těchto vtek vedlo k zamtnut nvrhu tohoto zkona.
III.
Dikce napadenho zkonnho ustanoven
Ustanoven 98 odst. 4 energetickho zkona zn:
"(4) Oprvněn k cizm nemovitostem, jakož i omezen jejich užvn, kter vznikla před činnost tohoto zkona, zůstvaj nedotčena."
IV.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele
Nvrh na zrušen ustanoven 98 odst. 4 energetickho zkona byl podn Krajskm soudem v Praze v souvislosti s jeho rozhodovac činnost (řzenm vedenm tmto soudem pod sp. zn. 30 Co 351/2002) podle čl. 95 odst. 2 stavy, a tedy v souladu s podmnkami obsaženmi v ustanoven 64 odst. 3 zkona. V předmětn věci na straně navrhovatele lze tudž konstatovat naplněn podmnek aktivn legitimace.
V.
stavn konformita legislativnho procesu
stavn soud je v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona v řzen o kontrole zkonů nebo jinch prvnch předpisů povinen posoudit, zda napaden zkon byl přijat a vydn stavně předepsanm způsobem.
Ze sněmovnho tisku 535 třetho volebnho obdob Poslaneck sněmovny stavn soud zjistil, že energetick zkon navrhla vlda, kter ustanoven 98 odst. 4 nijak neodůvodnila. Z usnesen hospodřskho vboru ze 44. schůze, konan dne 6.9.2000, stavn soud zjistil, že jm bylo doporučeno projednn a schvlen nvrhu zkona s pozměňovacmi nvrhy, kter se však netkaly ustanoven 98 odst. 4. Usnesenm Poslaneck sněmovny z 27. schůze třetho volebnho obdob, konan dne 21.9.2000, byl vysloven souhlas s vldnm nvrhem energetickho zkona, ve zněn schvlench pozměňovacch nvrhů. V hlasovn pořadov čslo 212 z přtomnch 185 poslanců bylo 144 pro, 21 proti.
Usnesenm vboru Sentu pro evropskou integraci ze 38. schůze druhho funkčnho obdob, konan 11.10.2000, bylo doporučeno schvlen zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Vbor Sentu pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu na sv 53. schůzi, konan dne 24.10.2000, doporučil vrtit nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Pozměňovac nvrhy se však netkaly ustanoven 98 odst. 4. Sent usnesenm z 22. schůze druhho funkčnho obdob, konan dne 25.10.2000, nvrh energetickho zkona zamtl. Z hlasovn č. 42 vyplv, že pro zamtnut nvrhu zkona bylo z 51 přtomnch sentorů 34 pro, proti bylo 8.
Usnesenm Poslaneck sněmovny z 29. schůze třetho volebnho obdob, konan dne 28.11.2000, byl Sentem zamtnut nvrh energetickho zkona schvlen. Z hlasovn č. 29 vyplv, že pro nvrh zkona bylo ze 195 přtomnch poslanců 136, proti bylo 26.
Prezident zkon podepsal 13.12.2000, premirovi byl doručen k podpisu 15.12.2000, a vyhlšen byl 29.12.2000 ve Sbrce zkonů, v čstce 131 pod č. 458/2000 Sb.
stavn soud konstatuje, že energetick zkon byl přijat stavně předepsanm způsobem.
VI.
Obsahov soulad napadenho ustanoven s stavnm pořdkem
Napaden ustanoven 98 odst. 4 energetickho zkona je ustanovenm, kter zachovv kontinuitu oprvněn k cizm nemovitostem, jakož i omezen jejich užvn, kter vznikla před činnost tohoto zkona. Jde o ustanoven, kter se dotk soukromoprvnch vztahů, pro kter obecně plat zsada zkazu retroaktivity. Z tto zsady zatm (až na nepatrn vjimky) vychzela ustanoven všech občanskoprvnch zkonů, kter byly přijaty na našem zem po zrušen obecnho zkonku občanskho z roku 1811. Vznik prvnch vztahů, jakož i nroky z nich vznikl před činnost nov pravy, se proto zsadně posuzuj podle předpisů platnch v době jejich vzniku. Z toho pohledu se napaden ustanoven nevymyk standardnmu řešen srovnateln problematiky a tento způsob zkonn pravy v ždnm přpadě nelze považovat za rozporn s stavnm pořdkem. Jde-li o prva k věcem jako v tomto přpadě, pak jakkoliv zsah do těchto prv, kter se neopr o svobodn rozhodnut nositele prva nebo stavně souladn zkon, by byl porušenm prva vlastnit majetek, kter je zakotveno v čl. 11 Listiny.
Navrhovatel svůj nvrh na zrušen ustanoven 98 odst. 4 energetickho zkona opr o nlez stavnho soudu sp. zn. I. S 137/03, ze dne 18.11.2003. Vychz přitom z přpadu, kter rozhoduje. V něm jde o to, že v roce 1969 na zkladě rozhodnut o přpustnosti stavby bylo v tto stavbě vybudovno zařzen pro rozvod tepla - vměnkov stanice. Podle tehdy platn pravy vzniklo tzv. zkonn věcn břemeno, kter zatěžuje předmět stavby do současn doby. Existence tohoto věcnho břemene spočvajcho v oprvněn provozovatele teplrenstv bezplatně užvat zařzen pro rozvod tepla a zatěžujcho majitele stavby nebylo dotčeno ždnou změnou elektrizačnho zkona, na zkladě kterho bylo zřzeno, a to i podle dnes platn prvn pravy. Z vše citovanho nlezu stavnho soudu navrhovatel dovozuje, že bezplatnost tohoto omezen vlastnickho prva je v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny, neboť nucen omezen vlastnickho prva je možn jen za nhradu.
Předevšm je třeba zdůraznit, že z citovanho nlezu stavnho soudu nic takovho nevyplv. Naopak stavn soud považuje existenci zkonnch věcnch břemen, kter vznikla podle předchozch prvnch prav za legitimn. Ostatně, kdyby takov nzor nesdlel, musel by sm postupovat podle 64 odst. 1 psm. c) zkona a navrhnout zrušen ustanoven 98 odst. 4 energetickho zkona. Sent stavnho soudu pouze dovodil, že bezplatn užvn vměnkov stanice zatěžuje vlastnka nemovitosti natolik, že na něm nelze spravedlivě ždat, aby takov zsah do jeho vlastnickho prva byl bezplatn.
Navrhovatel argumentuje tak, že pokud podle 98 odst. 4 energetickho zkona zůstvaj oprvněn k cizm nemovitostem, jakož i omezen jejich užvn, kter vznikla před činnost tohoto zkona, zachovna a nedotčena, pak podle logickho a gramatickho vkladu zůstv nedotčeno i oprvněn bezplatně užvat ciz nemovitost pro provozovn zařzen pro rozvod tepla, tedy v t podobě, jak bylo zřzeno. Naznačuje tm, že nelze stavně konformnm způsobem vyložit dopad napadenho ustanoven tak, aby při zachovn věcnch břemen vzniklch podle předchozch prav, zejmna v obdob komunismu, bylo možn spěšně požadovat na nositeli oprvněn z takovho věcnho břemene jakkoliv peněžit plněn.
stavn soud takov nzor nesdl. Na jedn straně zůstv skutečnost, že při zřizovn věcnch břemen na zkladě zkona je (a doposud vždy byla) nhrada za omezen vlastnickho prva koncipovna jako nhrada jednorzov, splatn v zkonem stanovench lhůtch tomu, kdo je vlastnkem nemovitosti, na nž zřizovan věcn břemeno vzne. To lze dovodit z dřve i dnes platnch cenovch předpisů. I podle 22 odst. 2 věty druh elektrizačnho zkona (obdobně jako i podle nslednch zkonů v tto oblasti) mohl do tř měsců ode dne, kdy bylo dlo uvedeno do trvalho provozu (užvn), vlastnk nebo uživatel nemovitosti, kter nebyla ve sttnm socialistickm vlastnictv, ždat, aby mu energetick podnik poskytl přiměřenou jednorzovou nhradu, pokud byl zřzenm veden podstatně omezen v užvn nemovitosti. Bezplatně tedy bylo možn zřdit věcn břemeno jen tam, kde šlo o majetek ve vlastnictv sttu. To bylo logick, neboť nebyl důvod, aby stt sm sobě vyplcel nhradu. Pokud takov majetek byl po roce 1989 privatizovn, pak ho nabyvatel zskal s tmto zatženm a ve vztahu k němu nelze hovořit o tom, že by toto zatžen vzniklo bezplatně. Bylo na novm nabyvateli, jako na jedn ze smluvnch stran, aby zahrnul takov zatžen do ceny za převděn majetek.
Věcn břemena zřzen na zkladě zkona (tedy nejen podle energetickho zkona) maj specifick režim, upraven veřejnoprvnmi předpisy, na jejichž zkladě byla zřzena. I když maj nesporn veřejnoprvn prvek dan způsobem jejich vzniku a čelem, ktermu slouž, nelze přehlžet, že maj i vznamn prvek soukromoprvn. Občansk prvo definuje věcn břemeno jako prvo někoho jinho než vlastnka věci, kter ho omezuje tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Tzv. zkonn věcn břemena tento charakter maj tak. Ostatně zkony, podle nichž vznikaj, je tmto pojmem označuj. Jejich režim však nen zcela totožn s režimem smluvnch věcnch břemen, neboť se řd speciln pravou prvnch předpisů, kter upravuj činnosti, k jejichž provozovn vznikly. Nejde však o pravu komplexn, kter by vylučovala použit obecn pravy občanskho prva o věcnch břemenech. Proto pokud tyto speciln předpisy nemaj zvlštn pravu, řd se jejich režim obecnou pravou občanskoprvn.
Na danou problematiku je dle nutno pohlžet podle zsady neprav retroaktivity. Podle tto zsady vyplvaj prva a povinnosti ze zřzenho věcnho břemene nikoliv z prvn pravy, na jejmž zkladě vznikla, nbrž ze současn zkonn pravy zkonnch věcnch břemen. Pokud současn speciln předpisy zkonnch věcnch břemen neupravuj nhrady souvisejc s jejich vkonem, je třeba použt pravu soukromoprvn. Z ustanoven 151n odst. 3 zkona č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů, vyplv, že nositel oprvněn z věcnho břemene je povinen nst přiměřen nklady na zachovn (držbu) věci zatžen věcnm břemenem a na jej opravy. Zsadně tedy nelze užvat věcn břemeno zcela bezplatně, ale za platu, kter zahrnuje vdaje spojen se zachovnm věci a s jejmi opravami. Pokud tyto nklady oprvněn z věcnho břemene nenese, zskv tm bezdůvodn obohacen, neboť za něj bylo placeno majitelem věci to, co měl po prvu platit sm. Stanoven konkrtn podoby tto platy je přitom věc dohody oprvněnho z věcnho břemene s povinnm z věcnho břemene. Pokud k dohodě nedojde, je na nvrh jednoho z nich povinen o tto otzce rozhodnout soud.
V posuzovanm přpadě tedy lze stavně konformnm způsobem vyložit napaden zkonn ustanoven, a to v souladu s nzorem vyslovenm v nlezu stavnho soudu sp. zn. I. S 137/03. S ohledem na všechny uveden důvody proto stavn soud nvrh na zrušen 98 odst. 4 energetickho zkona zamtl.