Ve věci návrhu, spojeného s ústavní stížností, na zrušení ustanovení § 33 odst. 11 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 126/1997 účinný od 10.06.1997

Schválené: 30.04.1997
Účinnost od: 10.06.1997
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Zabezpečení při výkonu služby v ozbrojených silách.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu, spojeného s ústavní stížností, na zrušení ustanovení § 33 odst. 11 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 126/1997 účinný od 10.06.1997
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 126/1997 s účinností od 10.06.1997
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

126/1997 Sb.
Ústavního soudu České republiky
Jménem České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 30. dubna 1997 v plénu o návrhu Ing. J. V., spojeném s ústavní stížností, na zrušení ustanovení § 33 odst. 11 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

I.

Ing. J. V. podal dne 1. dubna 1996 k stavnmu soudu nvrh na zahjen řzen o stavn stžnosti proti rozhodnut Ministerstva obrany č. j. 34/21-1495-44/2 ze dne 9. nora 1996, kterm nevyhovělo jeho odvoln proti rozhodnut Vojenskho řadu socilnho zabezpečen ze dne 10. ledna 1996 o zastaven vplaty vsluhovho přspěvku. Zroveň s touto stavn stžnost podal navrhovatel nvrh na zrušen ustanoven 33 odst. 11 zkona č. 76/1959 Sb., o některch služebnch poměrech vojků, ve zněn zkona č. 160/1995 Sb. V odůvodněn stžnosti navrhovatel uvedl, že dnem 31. března 1994 byl propuštěn ze služebnho poměru vojka z povoln a nsledujc den byl přeložen do zlohy na zkladě rozkazu ministra obrany ze dne 17. nora 1994. Byl propuštěn podle 26 odst. 1 psm. g) zkona č. 76/1959 Sb., v platnm zněn, tj. dle ustanoven, že "u služebnho poměru vojka z povoln se propoušt vojci, pro něž nen při snžen počtu ozbrojench sil nebo jejich reorganizaci jin služebn zařazen". Ke dni propuštěn vykonal službu v ozbrojench silch v trvn 22 roků a 7 měsců a do zlohy byl propuštěn v hodnosti podplukovnka. Vzhledem k vše uvedenmu splňoval podmnky pro vsluhov přspěvek ve vši 32 % platu podle 33 odst. 1 psm. c) cit. zkona. Vojensk řad socilnho zabezpečen mu na zkladě toho přiznal vsluhov přspěvek ve vši 4500 Kč od 1. dubna 1994. Zroveň mu bylo v souladu s 33 odst. 4 cit. zkona, v tehdy platnm zněn, sděleno, že pokud dojde po přiznn vsluhovho přspěvku k přijet do jinho služebnho poměru než vojka z povoln, přiznan přspěvek nlež i nadle a při souběhu s jinmi přjmy z vdělečn činnosti se nekrt.

Dne 1. července 1994 byl navrhovatel na zkladě sv ždosti a po splněn zkonnch podmnek přijat do služebnho poměru přslušnka Policie Česk republiky v hodnosti podporučka a zroveň byl ustanoven do funkce policejnho inspektora kriminln služby Okresnho oddělen Policie Česk republiky Plzeň-sever. Při přijet byl poučen o tom, že vzhledem k odlišnosti služebnho poměru policisty od služebnho poměru vojka z povoln nen dle zkona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebnm poměru přslušnků Policie Česk republiky, možno přiznat mu dosaženou hodnost podplukovnka a nen možn, aby mu byla započtna vykonan služba ve služebnm poměru vojka z povoln. Byl proto jmenovn do zkladn hodnosti podporučka za osobnho ohodnocen v 7. platov třdě bez praxe v 1. stupni s platem přslušnka po ukončen zkladn vojensk služby.

Dne 11. prosince 1995 byl navrhovatel upozorněn Vojenskm řadem socilnho zabezpečen na novelizaci zkona č. 76/1959 Sb. spočvajc v doplněn o ustanoven 33 odst. 11 cit. zkona tak, že při opětovnm přijet do služebnho poměru podle jinch zkonů vplata vsluhovho přspěvku nenlež. Nato dne 10. ledna 1996 obdržel rozhodnut o zastaven vplaty vsluhovho přspěvku od Vojenskho řadu socilnho zabezpečen. Proti tomuto se v zkonn lhůtě odvolal, avšak odvoln bylo zamtnuto a napaden rozhodnut potvrzeno.

Navrhovatel dle v odůvodněn uvedl, že vsluhov přspěvek chpal jako určit odškodněn sttu za to, že byl bez svho zaviněn zbaven sv profese, kterou vykonval po řadu let nejproduktivnějšho věku. K Policii Česk republiky nastoupil proto, že byla nejblže jeho původn profesi a podmnky zde byly pro něho přijateln prvě za předpokladu, že bude nadle pobrat vsluhov přspěvek, kter mu vyrovnval platov rozdl. Navrhovatel uvd, že je ženat, m tři děti a pouze dky vsluhovmu přspěvku byl při vši platu u Policie Česk republiky schopen finančně zabezpečit potřeby sv rodiny.

Stěžovatel namt, že si zvolil nov služebn poměr u Policie Česk republiky za platnosti zkonnho ustanoven, dle něhož mu vsluhov přspěvek nadle nležel. Novm ustanovenm 33 odst. 11 zkona č. 76/1959 Sb. dochz - dle nzoru stěžovatele - k porušen principu prvn jistoty a k neoprvněnmu zsahu do jeho rodinnho a soukromho života, jakož i do jeho prva na svobodnou volbu povoln dle čl. 26 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod. Tento zsah vid zejmna v okolnosti, že zastavenm vplaty vsluhovho přspěvku se dostv rodina do tživ hospodřsk situace, jež si vynucuje hledn jinho, finančně vhodnějšho zaměstnn.

Dle nzoru navrhovatele přmm uplatněnm 33 odst. 11 zkona č. 76/1959 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, došlo k vydn pravomocnho rozhodnut, kter je v rozporu se shora uvedenmi stavnmi prvy, a proto navrhl zrušen uvedenho ustanoven.

stavn soud nejprve zjišťoval, zda jsou splněny formln nležitosti stavn stžnosti.

Navrhovatel podal stavn stžnost pot, co jeho odvoln proti rozhodnut Vojenskho řadu socilnho zabezpečen nebylo Ministerstvem obrany vyhověno a toto rozhodnut bylo potvrzeno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o konečn rozhodnut nejvyššho orgnu sttn sprvy na seku obrany, navrhovatel tmto nevyčerpal všechny procesn prostředky, kter zkon k ochraně prva poskytuje, jak to ukld ustanoven 75 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, neboť se neobrtil na obecn soud s nvrhem na přezkoumn zkonnosti rozhodnut orgnu sttn sprvy podle ustanoven 244 občanskho soudnho řdu.

stavn soud však po posouzen nvrhu dospěl k zvěru, že v danm přpadě se jedn o otzku, kter svm vznamem podstatně přesahuje vlastn zjmy stěžovatele, neboť se jedn o širok okruh osob, kter byly předmětnou novelou zkona č. 76/1959 Sb. dotčeny ex lege, tedy přmo ze zkona, a kterm tak byla zcela zastavena vplata vsluhovho přspěvku, čmž ztratily čst svch přjmů. Dle vzal stavn soud v vahu i tu skutečnost, že na stavn soud se postupně obracej a v budoucnosti by se zřejmě obraceli dalš občan, jichž se předmětn novela o odnět vsluhovho přspěvku dotkla.

Podle ustanoven 75 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. stavn soud neodmtne přijet stavn stžnosti, i když nen splněna podmnka podle odstavce 1 citovanho ustanoven, jestliže stžnost svm vznamem podstatně přesahuje vlastn zjmy stěžovatele a byla podna do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, kter je předmětem stavn stžnosti, došlo. Tuto podmnku stěžovatel splnil, neboť k zastaven vplaty vsluhovho přspěvku došlo 1. nora 1996 a stavn stžnost podal 1. dubna 1996. V danm přpadě stavn soud dovodil, že byly splněny obě vše uveden podmnky ustanoven 75 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., a proto stavn stžnost neodmtl, i když navrhovatel všechny procesn prostředky před jejm podnm nevyčerpal.

Co do obsahu stavn soud zjistil z rozhodnut o přiznn vsluhovho přspěvku Vojenskho řadu socilnho zabezpečen, že navrhovateli byl s činnost od 1. dubna 1994 přiznn vsluhov přspěvek ve vši 4500 Kč měsčně do doby dosažen věku 60 let, neboť byl rozkazem ministra obrany propuštěn ze služebnho poměru vojka z povoln dle 26 odst. 1 psm. g) cit. zkona z důvodu snižovn počtu ozbrojench sil.

Dle bylo zjištěno, že navrhovateli byla rozhodnutm Vojenskho řadu socilnho zabezpečen zastavena vplata vsluhovho přspěvku s odůvodněnm, že je to v souladu s novelou zkona č. 76/1959 Sb. činnou od 1. ledna 1996, a to s činnost od 1. nora 1996.

Rozhodnutm Ministerstva obrany o odvoln stěžovatele bylo zastaven vplaty vsluhovho přspěvku v plnm rozsahu potvrzeno s odůvodněnm, že podle novely zkona č. 76/1959 Sb. (č. 160/1955 Sb., čl. XII), kter doplnila ustanoven 33 odstavcem 11, při opětovnm přijet do služebnho poměru podle jinch zkonů vplata vsluhovho přspěvku nenlež. Z novely je zřejm, že se vztahuje s činnost od 1. ledna 1996 na všechny přjemce vsluhovch přspěvků ve služebnm poměru bez ohledu na předchoz dlku služby či na to, od kterho data byl přspěvek přiznn. Nen tedy rozhodujc, kdy poživatel vsluhovho přspěvku do tohoto jinho služebnho poměru vstoupil, zda před činnost tohoto zkona nebo za jeho činnosti. Rozhodujc je zde pouze datum činnosti novely č. 160/1995 Sb., od něhož vplata přspěvku nenlež, přičemž však nrok na tuto dvku zůstv zachovn.

Dle se v rozhodnut Ministerstva obrany uvd, že uveden ustanoven 33 odst. 11 bylo do zkona doplněno proto, aby ustanoven zkona č. 76/1959 Sb. tkajc se vsluhovho přspěvku bylo uvedeno v soulad s obdobnmi ustanovenmi jinch zkonů o služebnch poměrech (např. Policie Česk republiky a Bezpečnostn informačn služba). Bylo by nedůvodn, aby bval vojk z povoln nadle pobral vsluhov přspěvek, když zkon o jinm služebnm poměru, podle kterho byl přijat, mu na obdobnou dvku z titulu služebnho poměru nrok nadle zachovv a zroveň mu pro nrok na tuto dvku a jej vši započt i dobu služby vojka z povoln v činn službě. Pokud navrhovatel spln podmnky pro nrok na přspěvek za službu dle zkona ČNR č. 186/1992 Sb., v platnm zněn, bude navrhovateli po skončen služebnho poměru policisty přiznn přspěvek za službu podle tohoto zkona a doba vojensk činn služby mu bude pro nrok na přspěvek za službu započtena.

Předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen uvd, že zmněn ustanoven cit. zkona vychz z principu, že prvn vztahy hmotnho i procesnho prva, kter byly založeny dosavadn prvn pravou (tj. v danm přpadě před přijetm zkona č. 160/1995 Sb.), se spravuj zsadně tmto prvem, a to až do doby činnosti prva novho, po jeho činnosti se však řd prvem novm. Cit. zkon tedy nezasahuje do prvnch vztahů a nroků z nich vzešlch před 1. lednem 1996, nbrž pouze v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky stanov do budoucna podmnky pro přiznvn a vyplcen vsluhovho přspěvku. V tto souvislosti poukzal na nlezy stavnho soudu uveřejněn ve Sbrce zkonů pod č. 164/1994 Sb. a č. 107/ /1996 Sb., v nichž se stavn soud mimo jin zabval i otzkou retroaktivity prvnch předpisů.

Dle sdělen předsedy Poslaneck sněmovny byl zkon č. 160/1995 Sb. schvlen potřebnou většinou poslanců dne 30. června 1995, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen. Zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem i prvnm řdem Česk republiky.

II.

Problematikou vsluhovho přspěvku se již zabval nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 9/95 v souvislosti s nvrhem na zrušen zkona č. 34/1995 Sb. novelizujcho zkon č. 76/1959 Sb. I když se jednalo o odlišn ustanoven, lze i v tomto přpadě posuzovat vsluhov přspěvek v souladu s důvodovou zprvou k předmětnmu zkonu. Vsluhov přspěvek je koncipovn v našem prvnm řdu jako určit kompenzace prce vykonvan ve ztžench podmnkch a kompenzace určitch osobnch omezen vyplvajcch z charakteru prce v ozbrojench složkch sttu. Nlež všem, kteř splnili zkonem stanoven podmnky, a jsou součst systmu dvek socilnho charakteru souvisejcch s ukončenm služebnho poměru. Nrok na všechny tyto dvky se zachovv.

Vsluhov přspěvek nelze chpat jako součst odměny za prci, nbrž podle stanoviska ministra prce a socilnch věc, s nmž se stavn soud ztotožnil, jako samostatn přjem, kter nebyl součst tzv. služebnho přjmu a nen ani součst platu přslušnků ozbrojench sil. Jde o zvlštn kategorii peněžnho přjmu odůvodněnou do určit mry socilnmi důvody.

stavn soud zvžil nejprve nmitku retroaktivity a zjistil, že pohled stěžovatele na zpětnou činnost zkona je jednostrann. V již citovanm nlezu stavnho soudu, v podstatě shodně s nlezem sp. zn. Pl. S 3/94 č. 164/1994 Sb., je vysvětlen rozdl mezi pravou a nepravou retroaktivitou. S odkazem na uveden nlezy stavnho soudu se v danm přpadě novely zkona č. 76/1959 Sb. nejedn o pravou retroaktivitu, nbrž nepravou, kterou nš prvn řd připoušt, a kdy se prvn vztahy, kter vznikly za platnosti prva starho, spravuj zsadně tmto prvem až do doby činnosti prva novho.

Pokud jde o posouzen, zda napadenm ustanovenm 33 odst. 11 zkona č. 76/1995 Sb. byla porušena navrhovatelem uveden zkladn prva a svobody, m stavn soud za to, že nikoli.

stavn soud se zabval nejprve nmitkou porušen principu prvn jistoty, kterou stěžovatel opr o skutečnost, že vstoupil do služeb Policie Česk republiky v dobr vře, že stt, kter mu v t době poskytoval vsluhov přspěvek, nebude nhlmi změnami ohrožovat stlost a spolehlivost sv sociln politiky, neboť občan maj prvo na to, aby chovn sttu bylo pro ně vypočitateln. stavn soud je nzoru, že přliš čast změny prvn pravy -- zvlště v otzkch hospodřsk, mzdov a sociln politiky -- oslabuj prvn jistotu občanů a věrohodnost sttu samho. Na druh straně však nelze zkonodrci upřt prvo nově upravit společensk vztahy všude tam, kde to pokld za potřebn a čeln z hlediska veřejnho zjmu a pokud tm nejsou ohrožena zkladn prva a svobody občanů ve sv podstatě.

Takov ohrožen stavn soud v danm přpadě nezjistil a nmitku, že novou pravou vsluhovho přspěvku došlo k porušen prva stěžovatele na svobodnou volbu povoln dle člnku 26 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, nemohl než odmtnout. Ing. J. V. byl Vojenskm řadem socilnho zabezpečen na novelizaci zkona a s tm spojen odnět vsluhovho přspěvku předem upozorněn a mohl pot zvažovat, zda změn dosavadn zaměstnn za takov, kter nespočv na služebnm poměru a při kterm by vsluhov přspěvek nadle pobral, např. za zaměstnn v některm z oborů jeho technickho vzděln. Jestliže tak stěžovatel neučinil, dal tm najevo, že i přes ztrtu 4500 Kč v měsčnm rozpočtu sv rodiny dv přednost i nadle prci u Policie Česk republiky. Jeho situace nebyla tedy takov, že by byl zbaven jakchkoliv alternativ a že by byl donucen se novmu opatřen zkona podrobit. Je pravdou, že vplata vsluhovho přspěvku po dobu jeho služebnho poměru odpočv -- a stavn soud chpe, že to stěžovatel vnm jako jmu -- avšak nrok se neztrc a dalš služebn lta se započtvaj do vše vsluhovho přspěvku, kter bude po skončen služebnho poměru vyplcen. Smyslem vsluhovho přspěvku je finančn kompenzace při odchodu ze služebnho poměru vůbec, nikoli při pouhm přestupu z jednoho služebnho poměru do druhho služebnho poměru.

Ustanovenm 33 odst. 11 zkona č. 76/1959 Sb., v platnm zněn, nen prvo na svobodnou volbu povoln ani prvo podnikat nebo provozovat jinou hospodřskou činnost omezeno. Obtže hledn novho zaměstnn zmrňuje prvě vsluhov přspěvek, na kter by stěžovatel měl stl nrok v každm jinm zaměstnn, s vjimkou služebnho poměru.

stavn soud rovněž zvžil, že zkonodrce definoval zcela obecně a bez vjimek okruh subjektů, kterm při splněn shodnch podmnek zůstv vsluhov přspěvek zachovn, a stejně obecně i okruh těch, kteř na jeho vplatu, a to pouze po dobu dalšho služebnho poměru, ztrcej nrok. Tm zachoval princip rovnosti při posuzovn personlnho rozsahu zkona, protože jej vymezil, aniž by uvnitř těchto skupin osob zvhodnil nebo znevhodnil ty či ony subjekty. Kdyby se zrušen vsluhovho přspěvku mělo vztahovat pouze na služebn poměry, kter teprve v budoucnu vzniknou, jak to navrhuje stěžovatel, došlo by prvě tm k porušen principu rovnosti zvhodněnm oněch, kteř před činnost tohoto opatřen ve služebnm poměru již byli, oproti těm, kterm služebn poměr vznikl nově. Ani nmitka, že došlo k neoprvněnmu zsahu do soukromho a osobnho života, neobstoj. K ničemu takovmu přmm působenm napaden prvn normy nedošlo. Pokud pak jde o přiznn či nepřiznn hodnosti podplukovnka tž v novm služebnm poměru stěžovatele, jde o otzku, kter se vymyk posouzen v rmci tohoto řzen, protože kontinuita či diskontinuita hodnosti nesouvis s vsluhovm přspěvkem.

Vzhledem k vše uvedenm skutečnostem nezbylo stavnmu soudu, než nvrh na zrušen ustanoven 33 odst. 1 zkona č. 76/1959 Sb., ve zněn zkona č. 160/1995 Sb., zamtnout.

Načítávám znění...
MENU
Hore