Ve věci návrhu na zrušení § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb. 121/1996 účinný od 17.05.1996
| Schválené: | 26.03.1996 |
| Účinnost od: | 17.05.1996 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | VLASTNICKÉ VZTAHY., SOUDNÍ PŘEZKOUMÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ JINÝCH ORGÁNŮ., Nabývání státního občanství., Zmírnění následků majetkových křivd. "Restituce". |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 26. března 1996 v plénu o návrhu Krajského soudu v Brně na zrušení § 2 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb. takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Dne 29. prosince 1995 obdržel stavn soud nvrh Krajskho soudu v Brně na zrušen ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb.
Sent 30 Ca v řzen o opravnm prostředku MUDr. V. K. proti rozhodnut Okresnho řadu ve Znojmě, okresnho pozemkovho řadu, ze dne 22. srpna 1994 č. j. P 5521/92-Ha ve věci veden u Krajskho soudu v Brně pod sp. zn. 30 Ca 61/95 dospěl ve smyslu čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky k zvěru, že ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb. je v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, na zkladě čehož podle 109 odst. 1 psm. b) o. s. ř. řzen přerušil a předložil věc stavnmu soudu.
Ve věci rozhodovan Krajskm soudem v Brně v rmci řzen o opravnm prostředku proti rozhodnut sprvnho orgnu ztratila prvn předchůdkyně oprvněn osoby majetek ve smyslu 1 odst. 1 psm. a) dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. jako osoba německ nrodnosti, a to bez ohledu na sttn přslušnost. Krajsk soud v Brně ve svm nvrhu uvedl, že k tomu, aby navrhovatel ve sprvnm řzen a v řzen před obecnm soudem mohl bt považovn za oprvněnou osobu podle 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb., musela by jeho prvn předchůdkyně mimo jin nabt zpět sttn občanstv podle zkona č. 194/1949 Sb. nebo zkona č. 34/1953 Sb., pokud se tak již nestalo stavnm dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. V tto souvislosti upozornil na skutečnost, že zpětnmu nabyt občanstv by mělo logicky vždy předchzet pozbyt zpětně nabvanho občanstv, přičemž lze dospět k zvěru, že sttn občan Česk a Slovensk Federativn Republiky, kter nepozbyl občanstv (a nenabyl je tudž ani zpět), by neměl bt považovn ve smyslu 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb. za oprvněnou osobu.
Krajsk soud v Brně odmt takovou možnost vkladu napadenho ustanoven zkona č. 243/1992 Sb., podle nž podmnka zpětnho nabyt občanstv je splněna i v přpadech, kdy oprvněn osoba nenabyla zpět sttn občanstv, a to napřklad z toho důvodu, že u n k pozbyt občanstv vůbec nedošlo. Podle nzoru soudu by takov vklad znamenal negaci zkonn podmnky stanoven pro žadatele o restituci z hlediska jejich postaven jako oprvněnch osob a nroků z toho vyplvajcch. Ve prospěch svho stanoviska dle uvd, že zmrněn nsledků některch majetkovch křivd se netk všech osob, kter ztratily majetek podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo podle dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., nbrž mimo jin pouze těch z nich, kter pozbyly občanstv a podle určitch prvnch předpisů občanstv nabyly zpět.
Krajsk soud v Brně tudž dochz k zvěru, že zkon č. 243/1992 Sb. se nevztahuje na osoby německ nrodnosti, kter, byť ztratily majetek na zkladě přslušnch dekretů prezidenta republiky, občanstv nepozbyly, a tudž je nenabyly ani zpět. Uveden důsledek považuje poslze soud za rozporn s čl. 11 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, protože vlastnick prvo osob německ nrodnosti, kter ztratily majetek na zkladě dekretů prezidenta republiky, současně však nepozbyly československ občanstv, je, vzdor takovmu prvu ostatnch restituentů německ nrodnosti (tj. těch, kteř sttn občanstv pozbyli a nsledně je nabyli zpět), zkonem uprno.
II.
Podle 42 odst. 3 a 69 zkona č. 182/1993 Sb. zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně. Ve svm vyjdřen ze dne 13. nora 1996 předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Dr. Milan Uhde potvrdil, a to v souladu s požadavky obsaženmi v ustanoven 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., že zkon č. 243/1992 Sb. byl schvlen potřebnou většinou poslanců Česk nrodn rady dne 15. dubna 1992, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen. Ve vyjdřen předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky je vysloveno přesvědčen o souladu napadenho ustanoven s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy Česk republiky. Poukazuje se v něm přitom na skutečnost, že podmnku opětovnho nabyt sttnho občanstv podle zkona č. 245/1948 Sb., zkona č. 194/1949 Sb., zkona č. 34/1953 Sb., resp. podle stavnho dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. stanovil zkonodrce v souladu s čelem zkona č. 243/1992 Sb. ( 1), jmž je zmrněn nsledků některch dalšch majetkovch křivd vzniklch v důsledku platnosti nebo zvlštnho použit některch prvnch předpisů nebo na zkladě jinch důvodů na zem Česk republiky.
Podle 42 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. soudce zpravodaj vyždal jako listinn důkazy od Poslaneck sněmovny přslušn tisk (č. 628, ČNR, VI. volebn obdob, 1992) a zznam projednvn zkona Česk nrodn rady č. 243/1992 Sb.
III.
1.
Podle ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb., v platnm zněn, aktivn legitimace pro uplatněn nroků podle uvedenho zkona je dna sttnm občanstvm, ztrtou majetku podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo č. 108/1945 Sb., neproviněnm se proti československmu sttu a opětovnm nabytm československho občanstv podle zkona č. 245/1948 Sb., zkona č. 194/1949 Sb., zkona č. 34/1953 Sb., resp. podle stavnho dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb.
Při zkoumn prvnch nroků podle zkona č. 243/1992 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, osob, kter československ občanstv nepozbyly, a tudž je nenabyly zpět, nutno na prvnm mstě zodpovědět otzku, zdali vůbec tato skupina osob existovala, resp. existuje.
Podle 1 odst. 1 psm. a) dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. byl zkonfiskovn zemědělsk majetek, jenž byl ve vlastnictv všech osob německ a maďarsk nrodnosti, a to bez ohledu na sttn přslušnost. Okruh osob německ a maďarsk nrodnosti vymezil 2 uvedenho dekretu prezidenta republiky přihlšenm se k německ nebo maďarsk nrodnosti při ktermkoliv sčtn lidu od roku 1929 nebo členstvm v nrodnch skupinch, tvarech či politickch stranch, sdružujcch osoby německ, resp. maďarsk nrodnosti. Obdobně stanovil pro všechen movit i nemovit majetek osob německ a maďarsk nrodnosti dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. v ustanoven 1 odst. 1 bodu 1.
Na zkladě 1 odst. 1, 2 stavnho dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. českoslovenšt občan německ nebo maďarsk nrodnosti pozbyli československ sttn občanstv, a to buď nabytm jinho sttnho občanstv podle předpisů ciz okupačn moci, nebo dnem, kdy uveden stavn dekret prezidenta republiky nabyl činnosti (tj. dnem 10. srpna 1945). Sttn občanstv nepozbyli jenom ti občan německ a maďarsk nrodnosti, kteř se v době zvšenho ohrožen republiky ( 18 dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb.) přihlsili v řednm hlšen za Čechy nebo Slovky ( 1 odst. 3 stavnho dekretu č. 33/1945 Sb.), jakož i ti, kteř prokzali, že se ničm neprovinili proti Československ republice a častnili se aktivnho protifašistickho odboje nebo trpěli pod fašistickm nebo nacistickm terorem ( 2 odst. 1 stavnho dekretu č. 33/1945 Sb.).
Ze srovnn dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 108/1945 Sb. s stavnm dekretem č. 33/1945 Sb. vyplv, že vznikla skupina osob německ a maďarsk nrodnosti, kter nepozbyly československ sttn občanstv, u nichž ale došlo ke konfiskaci jejich majetku.
2.
Z hlediska posouzen restitučnch nroků osob, kter československ občanstv nepozbyly, a tudž je nenabyly zpět, ustanoven o podmnce opětovnho nabyt občanstv, obsažen v 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb., v platnm zněn, umožňuje při sv aplikaci dvoj interpretaci: Prvn na zkladě argumentu a contrario, druhou na zkladě argumentu a minori ad maius.
Argument z opaku, na jehož zkladě interpretoval ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb., v platnm zněn, Krajsk soud v Brně, nutně vede k zvěru, podle něhož nesplněn podmnky opětovnho nabyt občanstv m za nsledek nedostatek aktivn legitimace pro uplatňovn nroků podle citovanho zkona. Argument od menšho k většmu vede však k zvěru opačnmu (podle tohoto argumentu poskytuje-li norma oprvněn spojen s menšm rmcem svho opodstatněn, tm vc jej poskytuje při existenci rmce zvažnějšho).
stavně konformn interpretac ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb., v platnm zněn, se v posuzovanm kontextu stavn soud již zabval, a to v řzen o stavnch stžnostech.
V nlezu ze dne 4. řjna 1995 sp. zn. II. S 22/94 stavn soud konstatoval, že "vrac-li se dle zkona č. 243/1992 Sb. majetek těm, kdo jej podle dekretu pozbyli a byli zbaveni občanstv a pak je nabyli zpět, mus bt tm spše vrcen těm, kterm nebylo nutno občanstv vracet, protože v důsledku svho určitho chovn občanstv vůbec nepozbyli. Jin vklad by zcela odporoval principům restitučnch zkonů, kter směřuj k čstečn npravě křivd a nikoliv k odškodňovn za ztrtu občanstv." Shodně interpretoval ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb. stavn soud i v nlezu ze dne 12. řjna 1995 sp. zn. III. S 39/95, když vklad, vylučujc osoby německ a maďarsk nrodnosti, kter nepozbyli československ sttn občanstv, z restitučnch nroků podle zkona č. 243/1992 Sb. označil za "diskriminačn" a "v rozporu s myslem zkonodrce vyjdřenm v 1 zkona č. 243/1992 Sb.".
stavn soud i při posuzovn souladu ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb., v platnm zněn, s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy Česk republiky setrvv na stanovisku vyjdřenm v dosavadn judikatuře stavnho soudu v posuzovan věci i s jejmi důvody, tj. na stanovisku, že opačn interpretace 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb., v platnm zněn, by byla diskriminačn a rozporn s čelem uvedenho zkona. V situaci, kdy určit ustanoven prvnho předpisu umožňuje dvě různ interpretace, přičemž jedna je v souladu s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy Česk republiky, a druh je s nimi v rozporu, nen dn důvod zrušen tohoto ustanoven. Při jeho aplikaci je kolem soudů interpretovat dan ustanoven stavně konformnm způsobem.
S ohledem na uveden důvody stavn soud nvrh Krajskho soudu v Brně na zrušen ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 243/1992 Sb., v platnm zněn, podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. zamtl.