Sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 119/2011 účinný od 06.05.2011

Schválené: 19.04.2011
Účinnost od: 06.05.2011
Autor: Ústavního soudu
Oblast: TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Daň z příjmů fyzických osob., Osvobození od poplatků a daní. Prominutí daně a příslušenství daně., Stavební spoření.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 119/2011 účinný od 06.05.2011
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 119/2011 s účinností od 06.05.2011
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

119/2011 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl dne 19. dubna 2011 v plénu složeném z předsedy soudu a soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupených poslancem Mgr. Bohuslavem Sobotkou, se sídlem Praha 1, Sněmovní 4, na zrušení zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, eventuálně na zrušení § 4 odst. 1 písm. s) ve slovech „s výjimkou příspěvku, na který vznikl nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební spořitelně po 31. prosinci 2010,“ § 8 odst. 2 písm. c), § 8 odst. 3 a 4 ve slovech „a c)“ a § 36 odst. 8 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 348/2010 Sb., a čl. II zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:

I. Ustanovení čl. III bodu 1 v části, kterou se stanovuje nové znění § 4 odst. 1 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a čl. III bodu 2, 3 a 4 zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. II. Ustanovení čl. I, čl. II, čl. III bodu 1 v části, kterou se ruší § 4 odst. 1 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění před účinností zákona č. 348/2010 Sb., a čl. IV zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2011.

Odůvodněn:

I.

Rekapitulace nvrhu

1. Dne 9. prosince 2010 byl stavnmu soudu doručen nvrh skupiny 45 poslanců na zrušen v zhlav uvedenho zkona (dle jen „napaden zkon“) a in eventum jeho ustanoven čl. II, jakož i novelizovanch ustanoven zkona č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů. Napadenm zkonem došlo ke změně a doplněn některch zkonů tak, že byla stanovena zvlštn sazba daně ve vši 50 % na přspěvek fyzickm osobm podle zkona upravujcho stavebn spořen a sttn podporu stavebnho spořen (dle jen „sttn podpora“), na kter vznikl nrok v roce 2010 a kter byl poukzn stavebn spořitelně po 31. prosinci 2010. Současně byla dnem jeho činnosti snžena vše zlohy sttn podpory z 15 na 10 % z ročně uspořen čstky nepřesahujc 20 000 Kč. Nvrh splňoval nležitosti podle zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů.

2. Podstatou nvrhu byly nmitky rozporu napadenho zkona s stavnm pořdkem vztahujc se ke způsobu jeho přijet, jakož i k jeho obsahu. Navrhovatel zpochybňuj důvodnost projednn nvrhu zkona ve zkrcenm řzen ve stavu legislativn nouze, v jehož důsledku mělo dojt k porušen některch stavnch principů vztahujcch se k parlamentn proceduře přijmn zkonů. Jejich nmitky dle směřuj vůči tomu, že mimořdn schůze, na kter došlo ke zkrcenmu jednn o nvrhu napadenho zkona, byla svolna jen 40 minut před jejm začtkem, jakož i vůči omezen prv sentorů zvolench ve volbch v řjnu 2010, protože dne 12. listopadu 2010 projednval Sent nvrh napadenho zkona ve složen odpovdajcm jeho 7. funkčnmu obdob (2008-2010), a nově zvolen sentoři se tak nemohli tohoto projednvn zčastnit.

3. Ve vztahu k obsahu napadenho zkona navrhovatel namtaj, že snžen sttn podpory za rok 2010 jejm zpětnm zdaněnm zvlštn sazbou daně z přjmu ve vši 50 %, jakož i snžen zlohy pro smlouvy o stavebnm spořen uzavřen do 31. prosince 2010, vykazuj znaky prav retroaktivity a odporuj legitimnmu očekvn častnků stavebnho spořen. Toto očekvn se opr i o dosavadn praxi zkonodrce, kter dosud respektoval vznikl majetkov nroky na poskytnut určitch majetkovch plněn v zvislosti na době uzavřen smlouvy o stavebnm spořen. Zkonodrce zvolil nepřiměřen prostředky k prosazen veřejnho zjmu na snžen deficitu sttnho rozpočtu, čmž nerespektoval požadavek spravedliv rovnovhy mezi tmto zjmem a omezenm zkladnch prv jednotlivců.

I./a

Nmitka zneužit institutu legislativn nouze

4. Podle navrhovatelů byl nvrh napadenho zkona (spolu se třemi dalšmi nvrhy zkonů projednvanmi obdobnm legislativnm postupem) projednn ve zkrcenm řzen ve stavu legislativn nouze, aniž by pro takovto postup byl dn jeden z důvodů podle 99 odst. 1 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „jednac řd Poslaneck sněmovny“ nebo „jednac řd“). Ve svm nvrhu podrobně rekapituluj průběh zkonodrn procedury, přičemž zdůrazňuj, že projednvn nvrhu napadenho zkona předchzel obsahově identick vldn nvrh zkona. Tento nvrh předložila vlda dne 4. řjna 2010, s ohledem na uplatněn nmitek dvou poslaneckch klubů proti nvrhu vldy, aby byl souhlas s nvrhem zkona vysloven již v prvnm čten, a proti nslednmu poslaneckmu nvrhu na zkrcen lhůty pro projednvn nvrhu zkona ve vborech na 15 dnů jej však dne 26. řjna 2010 vzala zpět. Tž den rozhodla o jeho opětovnm předložen spolu s nvrhem na vyhlšen stavu legislativn nouze z důvodu hrozby značnch hospodřskch škod a poždala o jeho projednn ve zkrcenm jednn. V tomto režimu byl nvrh projednn Poslaneckou sněmovnou ve druhm a třetm čten dne 2. listopadu 2010 na 8. schůzi Poslaneck sněmovny, jež byla svolna na nvrh skupiny vldnch poslanců.

5. Vyhlšen stavu legislativn nouze a zkrcen jednn bez toho, aniž by byl dn jeden ze zkonem stanovench důvodů, představuje podle nzoru navrhovatelů nejen porušen zkona, ale kvůli časovmu „presu“ i vrazn „okleštěn“ stavně chrněn svobody parlamentn rozpravy a prv poslanců podvat pozměňovac nvrhy a řdně vykonvat svou volenou funkci. Poukazuj přitom na prvn zvěry obsažen v nlezu ze dne 7. zř 2010 sp. zn. Pl. S 12/10 (269/2010 Sb.), konkrtně jeho body 17 a 18, kter interpretuj tm způsobem, že stavn soud sice chpe rozhodnut o legislativn nouzi do značn mry jako rozhodnut politick, zroveň však varuje před jeho využvnm jako nstroje ke krcen prv sněmovn menšiny. V přpadě napadenho zkona navc zdůrazňuj absenci konsenzu napřč Poslaneckou sněmovnou o oprvněnosti stavu legislativn nouze.

6. S ohledem na to, že stav legislativn nouze a zkrcen jednn, jejichž čelem je brnit ohrožen zkladnch prv a svobod občanů, ohrožen bezpečnosti sttu nebo značnm hospodřskm škodm, představuj současně i zsah do prv sněmovn menšiny, mělo by bt rozhodnut o jeho vyhlšen posuzovno třstupňovm testem proporcionality, tedy z hlediska vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti zsahu. Podle jejich nzoru přitom lze mt zvažn pochybnosti ve vztahu k způsobilosti tto procedury zabrnit značnm hospodřskm škodm sttu, neboť na rozdl od dřvějšch přpadů se vldě nepodařilo přesvědčit opozičn poslance o nutnosti schvlit předložen nvrhy zkonů tak, aby nabyly činnosti nejpozději 1. ledna 2011. Napaden legislativn postup současně nebyl ani potřebn. Vlda totiž mohla sledovanho cle doshnout včasnm předloženm nvrhu zkona, k čemuž nedošlo s ohledem na intenci vldn většiny neprojednat nvrh zkona v Poslaneck sněmovně před obecnmi a sentnmi volbami. Po nich bylo naopak mnohem pravděpodobnějšm clem tohoto postupu zabrněn časti nově zvolench sentorů na rozhodovn, než brněn značnm hospodřskm škodm.

7. Zpochybnit lze nakonec i přiměřenost tohoto postupu, což navrhovatel dokldaj poukazem na spornost rizika značnch hospodřskch škod na straně jedn, a naopak nespornou mru okleštěn svobody parlamentn rozpravy a prv poslanců na straně druh. Lze-li totiž ve stavu legislativn nouze schvlit nvrh zkona v Poslaneck sněmovně během jedinho dne, pak poslanci nemohou tento nvrh ani řdně prostudovat a fundovaně se k němu vyjdřit, ani zprostředkovat nzory svch voličů, přpadně legitimnch zjmovch skupin, jež mohou bt na parlamentn půdě slyšeny pouze jejich prostřednictvm. Tm jsou současně rovněž krcena prva občanů vyslechnout v adekvtn šř argumenty pro a proti přijatmu zkonu, kter se dotk jejich zkladnch prv.

I./b

Nmitka nepředvdatelnho svoln mimořdn schůze Poslaneck sněmovny

8. Dalš nmitka stěžovatelů se tk aplikace 51 odst. 6 jednacho řdu, podle něhož mus bt poslanci vyrozuměni o svoln schůze Poslaneck sněmovny nejmně pět dnů předem. Ke schvlen napadenho zkona totiž došlo dne 2. listopadu 2010 na mimořdn schůzi, přičemž interval mezi jejm svolnm a začtkem tto schůze byl jen 40 minut a k rozesln pozvnky elektronickou poštou došlo jen 7 minut před jejm začtkem. Současně byl zamtnut nvrh předsedy poslaneckho klubu ČSSD Bohuslava Sobotky na odročen jednn do druhho dne, tj. do 3. listopadu 2010 od 9:00 hod., kter měl umožnit, aby se všichni poslanci mohli na tuto schůzi řdnm způsobem připravit.

9. Podle navrhovatelů je uveden ustanoven třeba interpretovat s ohledem na stavn principy a hodnoty ve smyslu čl. 22 Listiny, podle kterho zkonn prava všech politickch prv a svobod a jej vklad a použvn mus umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politickch sil v demokratick společnosti. Pětidenn lhůta podle 51 odst. 6 jednacho řdu slouž k tomu, aby se poslanci mohli seznmit s navrženm pořadem schůze a připravit na jeho body, jakož i aby se vůbec o konn schůze dozvěděli. Navrhovatel nezpochybňuj možnost zkrcen pětidenn lhůty, považuj však za svvoln, pokud je tak činěno bez uveden důvodu. Během předmětnho jednn Poslaneck sněmovny nezazněl ždn argument či důvod, proč bylo tak rychl svoln schůze potřebn. Čm kratš je přitom doba mezi svolnm schůze a jejm začtkem, tm zvažnějš důvody mus bt pro takov zkrcen.

10. I v tomto přpadě by tak měl bt uveden postup podroben testu proporcionality. Jedn se totiž o kolizi prv či chrněnch hodnot, kdy je zjem na urychlenm projednn nvrhu zkona z důvodu čelen značnm hospodřskm škodm nezbytn poměřovat k již zmněn svobodě parlamentn rozpravy, jakož i prvům poslanců a občanů podlet se na sprvě veřejnch věc. Navrhovatel se přitom domnvaj, že tento postup by neobstl již z hlediska druhho kroku testu, tedy kroku potřebnosti. I za předpokladu, že přijet zkona do 1. ledna 2011 brn hrozcm značnm hospodřskm škodm, by totiž stejnho cle bylo možn doshnout jeho projednnm v nsledujcch dnech, tj. 3., 4. nebo 5. listopadu 2010, aniž by bylo potřebn svolvat mimořdnou schůzi za 40 minut.

11. Tento postup považuj navrhovatel za porušen politickch prv opozičnch poslanců podle čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listiny“) a občanů podle čl. 21 odst. 1 Listiny. K tomu podotkaj, že za potřebn ho bylo možn považovat pouze vzhledem k jinmu možnmu sledovanmu cli, a to k projednn přijatho nvrhu zkona v Sentu do 13. listopadu 2010, tedy do dne zniku mandtu sentorů zvolench před šesti lety. Tento cl ale nelze považovat za legitimn. Navc tm došlo k vraznmu zhoršen dopadů samotnho vyhlšen stavu legislativn nouze, neboť v jeho důsledku uplynuly mezi předloženm nvrhu zkona a jeho schvlenm jen 4 dny, z toho dva pracovn, což ještě na začtku čtvrtho dne nebylo možn předvdat.

I./c

Nmitka odepřen prva hlasovat nově zvolenm sentorům

12. Podstatou posledn nmitky ve vztahu ke způsobu projednn a přijet napadenho zkona byl nepřiměřen zsah do prva sentorů zvolench v roce 2010 na vkon jejich mandtu podle čl. 21 odst. 4 Listiny. Mandt těchto sentorů vznikl podle čl. 21 odst. 4 Listiny již jejich zvolenm. Při posuzovn vkonu jejich hlasovacho prva však bylo nezbytn vžit v kolizi stojc protichůdn stavn hodnoty, tedy jak možnost Sentu vyjdřit se k nvrhu zkona v stavou stanoven třicetidenn lhůtě, tak zjem na nezpochybnitelnosti usnesen Sentu přpadnm rozhodnutm Nejvyššho sprvnho soudu, kterm by byla vyslovena neplatnost volby sentora. Navrhovatel přitom považuj za rozumn a vyvžen ustlen řešen tto kolize tm způsobem, že se v mezidob od zvolen do prvn schůze Sentu kon obvykle jen jedna jeho schůze, na nž nově zvolen sentoři ještě nemohou hlasovat a na jejmž programu jsou pouze nvrhy zkonů, u nichž uplyne třicetidenn lhůta ještě před prvn schůz v novm funkčnm obdob.

13. Postup vldy a vldn většiny v Poslaneck sněmovně a Sentu navrhovatel označuj za svvoln. Jeho clem bylo znemožnit řdn projednvn nvrhu na schůzi Sentu, kterho by se již mohli častnit nově zvolen sentoři, a vldn tbor by tak již neměl většinu. Projednvn napadenho zkona na 25. schůzi Sentu dne 12. listopadu 2010 považuj za zsah do prva sentorů na nerušen vkon jejich mandtu, aniž by byly prima facie patrn rozumn důvody pro takov postup. Opětovně přitom zdůrazňuj nezbytnost testu proporcionality pro posouzen tohoto zsahu do uvedenho prva nově zvolench sentorů. I když totiž projednvn napadenho zkona podle 118 zkona č. 107/1999 Sb., o jednacm řdu Sentu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „jednac řd Sentu“) již 12. listopadu 2010 bylo způsobil urychlit legislativn proces, nebyl takovto postup z hlediska uvedenho testu potřebn. Třicetidenn lhůta k projednn nvrhu napadenho zkona Sentem totiž končila až 3. prosince 2010, pročež se nově zvolen sentoři mohli jeho projednvn zčastnit a v rmci rozpravy se k němu mohli rovněž kvalifikovaně vyjdřit. Zamtnut nvrhu zkona nebo jeho vrcen s pozměňovacmi nvrhy v posledn den lhůty by přitom nebrnilo jeho včasnmu projednn. Poslaneck sněmovna by o něm mohla ve smyslu 97 odst. 3 a 4 jednacho řdu znovu jednat po deseti dnech, tedy již v tdnu od 13. prosince 2010. S ohledem na nepravděpodobn vrcen nvrhu zkona prezidentem republiky by tak nic nebrnilo tomu, aby k vyhlšen zkona došlo ještě před koncem roku, a to ani v přpadě, že by projednn Sentem a pot i Poslaneckou sněmovnou proběhlo o několik dnů později. Tm by naopak bylo umožněno Sentu dostt sv loze a opozici efektivně uplatnit jej prva v zkonodrnm procesu, včetně prva podvat pozměňovac nvrhy.

I./d

Shrnut tvrzenho rozporu legislativn procedury s stavnm pořdkem

14. S ohledem na vše uveden nmitky shledvaj stěžovatel rozpor legislativn procedury s čl. 1 odst. 1 stavy Česk republiky (dle jen „stava“), konkrtně s postultem cty k prvům člověka a občana, podle něhož mus bt omezen zkladnch prv a svobod vsledkem řdnho demokratickho diskursu. Porušen tohoto ustanoven spatřuj tž v porušen principu prvn jistoty jako součsti principu prvnho sttu z důvodu zkrcen možnosti seznmit se s novou prvn pravou a jejmi důvody.

15. Kromě uvedench principů se však porušen tk i demokratick zsady vldy pro lid a sttn moci sloužc všem občanům ve smyslu čl. 2 odst. 3 stavy a čl. 2 odst. 1 Listiny, protože bylo razantně krceno prvo občanů seznmit se s důvody politickho rozhodnut, jakož i prvo toto rozhodnut oslovovnm svch volench zstupců ovlivnit. Navrhovatel namtaj tž zsah do voln soutěže politickch stran podle čl. 5 stavy a čl. 22 Listiny, k nž nedlně patř možnost hlsat nzory a uplatňovat nvrhy v řdnm parlamentnm diskursu. Důvodem porušen zsady ochrany menšiny podle čl. 6 stavy, a to jak sněmovn a sentn, tak i mezi občany, byla přitom nemožnost menšiny poslanců řdně vykonvat svůj mandt, zvlště v situaci nepředvdatelnho svoln schůze, a upřen prva častnit se a hlasovat některm sentorům. Z těchto důvodů nemohl bt hlas občanů oponujcch napadenmu zkonu cestou řdnho parlamentnho diskursu artikulovn.

16. Navrhovatel zkonodrn proceduře zroveň vytkaj rozpor s čl. 26 stavy a čl. 21 odst. 4 Listiny, protože jim byl ztžen efektivn vkon jejich mandtu. Do jejich prva na nerušen vkon veřejn funkce poslance bylo zasaženo i nepředvdatelnm svolnm schůze, na kterou se nemohli připravit. V přpadě nově zvolench sentorů se zase zsah tkal nepřiměřenho urychlen jednn Sentu, k němuž nebyl ždn legitimn důvod a v jehož důsledku bylo sentorům upřeno jejich prvo častnit se jednn a hlasovat o nvrhu zkona. Omezen se vztahovalo k prvu občanů podlet se na sprvě veřejnch věc, protože v důsledku nedostatku času tak nemohli činit zejmna oslovovnm poslanců či činnm využitm petičnho či shromažďovacho prva, přpadně prva na stvku. Občan zvolen do Poslaneck sněmovny a Sentu zas byli omezeni na tomto prvu tm, že se nemohli ani efektivně častnit svobodn parlamentn diskuse, ani řdně připravit a podat pozměňovac nvrhy. Z těchto důvodů nebylo v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny šetřeno ani podstaty a smyslu zkonnch omezen prv poslanců a sentorů podle čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny.

I./e

Nmitka zpětn působnosti zdaněn přspěvku na stavebn spořen

17. Stěžejn nmitka navrhovatelů ve vztahu k obsahu napadenho zkona se tk nepřpustnch činků prav retroaktivity vůči smlouvm o stavebnm spořen uzavřenm před 1. lednem 2011. V důsledku doplněn zkona o danch z přjmů a přechodnho ustanoven čl. II napadenho zkona se totiž měn prvn nroky, jež vznikly na zkladě těchto smluv a byly vymahateln již před činnost napadenho zkona.

18. Ustanoven 11 odst. 1 zkona č. 96/1993 Sb., o stavebnm spořen a sttn podpoře stavebnho spořen a o doplněn zkona Česk nrodn rady č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn zkona Česk nrodn rady č. 35/1993 Sb., (dle jen „zkon o stavebnm spořen“) zakld nrok častnka stavebnho spořen, aby mu byla k datu, kdy spln zkonem stanoven podmnky, na jeho čtu připsna odpovdajc vše ročn zlohy sttn podpory, resp. aby byly na jeho čtu evidovny připsan zlohy sttn podpory do doby jejich vyplacen ve smyslu 12 odst. 1 tohoto zkona. Zkladn podmnku tvoř složen patřičn peněžn čstky na čet určen smlouvou o stavebnm spořen. Nrok na samotnou vplatu sttn podpory pak častnkovi vznik při splněn někter ze dvou alternativnch podmnek stanovench v 12 odst. 2 zkona o stavebnm spořen.

19. Z konstrukce tohoto zkona vyplv, že již uzavřenm smlouvy o stavebnm spořen vznikne častnku stavebnho spořen nrok na předem stanovenou celou čstku sttn podpory, kter mu bude vyplacena, pokud spln zkonem stanoven podmnky. To lze dovodit např. z 5 odst. 9 zkona o stavebnm spořen, z něhož plyne, že již v okamžiku uzavřen smlouvy o stavebnm spořen je stanovena clov čstka, jejž součst je i celkov čstka sttn podpory. Cel zkon o stavebnm spořen je pak postaven na principu, že sttn podpora je častnkovi postupně připisovna, resp. poskytovna formou ročnch zloh (např. 5 odst. 9, 10 odst. 1 až 3, 11 odst. 1 až 4, 12, 13 odst. 1 zkona o stavebnm spořen). Nedochz tedy každoročně k novmu určovn vše sttn podpory podle aktulnho změru zkonodrce. Stavebn spořen je totiž ze sv podstaty založeno jako dlouhodob prvn vztah (viz např. dlka tzv. vzac lhůty pro vplatu zloh sttn podpory podle 12 odst. 2 nebo dlka lhůt, kter jsou stanoveny pro povinnosti stavebnch spořitelen podle 13 odst. 4 zkona o stavebnm spořen) a častnk stavebnho spořen při jeho uzavrn mus mt jistotu, že se podmnky pro jeho trvn ze strany stavebn spořitelny, a tm spše ze strany sttu, nebudou v krtk době (natož nhle) měnit.

20. Napadenm zkonem došlo ke zkrcen přspěvku jak zdaněnm jeho čsti, tak jeho snženm, jež se vztahuje i na smlouvy uzavřen před 1. lednem 2011, kdy zkon nabyl činnosti. To ostatně vslovně vyplv již z dikce napadench ustanoven, kter se vztahuj na „přspěvek ... na kter vznikl nrok v roce 2010...“, resp. na „smlouvu o stavebnm spořen bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena.“. Touto pravou se snžila nejen vše zloh sttn podpory připisovanch od roku 2010, ale vůbec se zpětně změnily i podmnky a celkov vše přspěvku, na jehož vplatu v předem určen vši vznikl prvn nrok při splněn podmnek stanovench zkonem v době uzavřen smlouvy, tj. zejmna při uspořen určit čstky v přslušnm roce. Napaden ustanoven tak působ do minulosti.

21. Ve sv dalš argumentaci navrhovatel obshle cituj odůvodněn nlezu ze dne 4. nora 1997 sp. zn. Pl. S 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), kter se v obecn rovině zabval otzkami prav a neprav retroaktivity zkonů. Zdůrazňuj, že jakkoliv je neprav retroaktivita zsadně přpustn, může se i ona stt stavně nepřpustnou tehdy, pokud se aplikace nov prvn pravy na star prvn vztahy zsadnm způsobem dotkne prvn situace subjektů prv a povinnost. Při posuzovn stavnosti ustanoven působcho činky neprav retroaktivity je třeba zvažovat intenzitu veřejnho zjmu s mrou zsahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v prvo. V tto souvislosti konstatuje i důvodov zprva k nvrhu zkona, ačkoliv při tomto vžen dochz k jinmu zvěru, že změna podmnek stavebnho spořen představuje „tzv. nepravou retroaktivitu, kter je v demokratickm sttě přpustnm řešenm. Nvrhem zkona je však dotčena stavn zsada ochrany oprvněnho očekvn v rmci již existujcch prvnch vztahů, ... Uveden opatřen však na druh straně sleduje oprvněn zjem sttu na ozdraven veřejnch financ ve prospěch cel společnosti, tj. je navrženo ve veřejnm zjmu. Skutečnost, zda navržen opatřen je při kolizi uvedench stavnch principů v souladu s stavnm pořdkem, je třeba poměřovat z hlediska proporcionality ve vztahu k oběma stavnm zsadm.“.

22. Navrhovatel zastvaj nzor, že novela zkona o stavebnm spořen, kter by vstoupila v činnost k 1. lednu určitho roku a současně by změnila vši nebo podmnky pro vyplacen přspěvku za předchoz kalendřn rok, by byla jednoznačně protistavn. Již v rmci připomnkovho řzen byl ale shledn v rozporu s stavou i 36 odst. 8 a někter dalš ustanoven zkona o danch z přjmů, v novelizovanm zněn. V tto souvislosti zejmna obshle cituj připomnky zmocněnce vldy pro lidsk prva, podle kterho nelze na sttn podporu, na kterou vznikl nrok již v roce 2010, uplatnit pravidla platn v roce 2011, byť bude vyplacena (a to ve formě zloh) až v roce 2011. „Nrok na sttn podporu vznik podle zkona ... uplynutm doby kalendřnho roku, za kter je podpora připisovna ... tj. v tomto přpadě 31. 12. 2010. Z hlediska prvn jistoty je proto nutn, aby osoba, kter tento nrok vznikl, znala v době jeho vzniku vešker podmnky pro jeho vznik, vši, přiznn atd., neboť jde o majetkovou hodnotu, kter je j přiznvna a kter tudž podlh stavně zaručen ochraně vlastnictv (čl. 11 Listiny zkladnch prv a svobod). ... Pokud se tedy podle pravy platn od 1. 1. 2011 zdan sttn podpora stavebnho spořen za rok 2010, kter je přjmem za zdaniteln obdob 2010, půjde o přpad, kdy prvn norma reglementuje i nroky z prvnho vztahu vzešl před jej činnost, tedy o přpad prav retroaktivity, kter je neslučiteln s principem prvn jistoty a demokratickm prvnm sttem dle čl. 1 stavy.“. Podle citovanho vyjdřen vldnho zmocněnce je důsledkem stanoven předmětnho zdaněn v roce 2011 povinnost zdanit přjem za uplynul rok, ačkoliv v době jeho vzniku ždn daňov povinnost neexistovala, a častnk stavebnho spořen proto mohl oprvněně spolhat na to, že sttn podpora za rok 2010 nebude zdaněna a zůstane plně jeho stavně chrněnm vlastnictvm. Nmitku nepřpustn retroaktivity uvedench ustanoven vyslovily podle navrhovatelů ve svch připomnkch i Česk bankovn asociace, Asociace českch stavebnch spořitelen (dle tž „asociace“) a Českomoravsk konfederace odborovch svazů. Zazněly i v rmci projednvn nvrhu zkona v Poslaneck sněmovně a Sentu.

23. Retroaktivn činky lze ale spatřovat i v dalšch skutečnostech. Přinejmenšm do doby přijet napadenho zkona byly smlouvy zakldajc tyto nroky uzavrny jejich častnky v dobr vře založen na oprvněnm spolhn se na zkon. Ten přitom stanovil, že za smlouvy uzavřen do 31. prosince 2003 připadne častnkovi ročn zloha sttn podpory ve vši až 4500 Kč a za smlouvy uzavřen od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2010 až 3000 Kč. Napadenm retroaktivnm opatřenm ale došlo k disproporčnmu snžen sttn podpory jednotlivm častnkům stavebnho spořen v zvislosti na datu uzavřen smlouvy. Zatmco častnkům, kteř uzavřeli smlouvu do 31. prosince 2003 bude od 1. ledna 2011 krcena ročn zloha sttn podpory až o 56 % (pokles ze 4500 na 2000 Kč), pro častnky, kteř uzavřeli smlouvu po 31. prosinci 2003, bude představovat rozsah krcen tto zlohy jen 33 % (pokles z 3000 na 2000 Kč). K takov diferenciaci mezi častnky stavebnho spořen však nen ždn rozumn důvod. Pokud by mělo toto opatřen dopadnout stejně tživě na všechny smlouvy uzavřen do 31. prosince 2003, muselo by ve srovnn se smlouvami uzavřenmi po tomto datu klesnout nikoliv na 2000 Kč, ale při 33% poklesu na 3000 Kč. Toto disproporčn působen je přitom ještě umocněno již zmněnm zpětnm zdaněnm zlohy sttn podpory za rok 2010 zvlštn sazbou daně ve vši 50 %, takže za rok 2010 bude častnkům se smlouvou uzavřenou do 31. prosince 2003 krcena zloha sttn podpory o 2250 Kč, kdežto častnkům se smlouvou uzavřenou po 31. prosinci 2003 jen o 1500 Kč.

24. Napaden zkon dle zakld nerovnost i v rmci t skupiny častnků stavebnho spořen, kteř smlouvu o stavebnm spořen uzavřeli do 31. prosince 2003, a maj tak nrok na zlohu sttn podpory až do vše 4500 Kč za rok. Pokud totiž takovto častnk vložil čstku nutnou pro připsn maximln vše zlohy sttn podpory (tj. 18 000 Kč) např. již do 30. dubna 2010, splnil zkonnou dobu stavebnho spořen pro vplatu zloh sttn podpory podle 12 odst. 2 zkona o stavebnm spořen a k tomuto datu smlouvu ukončil, pak mu byly ještě v průběhu roku 2010 vyplaceny tyto zlohy v původně stanoven vši, tj. za rok 2010 ve vši 4500 Kč. Ostatnm takovm častnkům starch smluv, kteř smlouvu ukončili později nebo ve spořen dle pokračuj, bude ale zloha sttn podpory za rok 2010 připsna v dubnu 2011 ve snžen vši. Vznikaj tak dvě skupiny častnků, kterm při stejn vši jejich vkladů bude za stejn obdob připsna, resp. vyplacena rozdln vše sttn podpory.

25. V nvaznosti na prvn zvěry stavnho soudu obsažen v již citovanm nlezu sp. zn. Pl. S 21/96 navrhovatel uvděj, že zkonodrce mohl změnit vši vyplcen sttn podpory i pro smlouvy platn v době zkonodrcova zsahu jen tehdy, pokud by „vznam zkonodrnch přn pro veřejnost“ převyšoval „zjem jednotlivce na dalš existenci dosavadnho prva“, resp. důvěru jedince v trvajc existenci prvn normy. Navrhovatel v tto souvislosti připomnaj, že podle důvodov zprvy bylo clem navrhovan pravy „snžit zatžen sttnho rozpočtu v souvislosti s vplatou sttn podpory, kter plně nevede k podpoře financovn bytovch potřeb a čerp prostředky všech daňovch poplatnků ve prospěch pouze čsti obyvatel, a to cestou snžen vdajů sttnho rozpočtu na straně jedn, a zvšenm přjmů na straně druh“ a „narovnat podmnky pro zdaněn rokovch přjmů z vkladů ve stavebnm spořen s podmnkami pro zdaněn obdobnho typu přjmů z jinch bankovnch vkladovch produktů“. Podle důvodov zprvy se v důsledku tohoto zkona očekv pro sttn rozpočet roku 2012 snžen vdajů z plnovanch přibližně 11,4 mld. Kč na 6,5 mld. Kč. Na tto rovni by se vdaje v souvislosti s poskytovnm sttn podpory měly stabilizovat i pro dalš roky. Podle předkldac zprvy Ministerstva financ pro jednn vldy maj opatřen v oblasti stavebnho spořen přinst snžen ztěže pro sttn rozpočet roku 2011 ve vši 6 mld. Kč, pro sttn rozpočet roku 2012 pak v rozmez 6,5 až 8,5 mld.

26. Navrhovatel jsou přesvědčeni, že vlda ani parlamentn většina nebrala při přijmn napadenho zkona se vš vžnost na zřetel ochranu zkladnch prv a svobod a mezinrodn zvazky sttu. Ani v přpadě nepřijet napadenho zkona by vlda nebyla relně krcena v možnostech využit ostatnch nstrojů, kter m k dispozici k „ozdraven“ sttnho rozpočtu. Opět si však ulehčila lohu a potřebn zdroje spor hledala nejprve na straně krcen transferů poskytovanch fyzickm osobm na zkladě jejich nroků. Důvěra častnků smluv o stavebnm spořen v trvajc existenci jejich prv je bezesporu utvřena tž předchoz legislativn zkušenost. Tato zkušenost svědč o tom, že zkonodrce při změnch zkona o stavebnm spořen dosud vždy zachovval dvoj režim, tj. odlišnou pravu pro nov a star smlouvy (proaktivitu), což demonstruj např. na čl. II bodu 2 zkona č. 423/2003 Sb., kter stanovil, že „prvn vztahy vznikl přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona a prva a povinnosti z nich vyplvajc se posuzuj podle dosavadnch prvnch předpisů“. I v danm přpadě proto častnci stavebnho spořen mohli s ohledem na předchoz legislativn zkušenost spolhat na to, že principiln zkonodrce zvol i při přpadn dalš novele režim proaktivity. Mohli tedy legitimně očekvat zachovn vše přspěvku, kter jim v zvislosti na době uzavřen smlouvy nlež, ať 4500 Kč nebo 3000 Kč, a to nejmně po dobu platnosti dan smlouvy. Kvůli negativnmu vvoji sttnho rozpočtu proto mohlo dojt k jeho snžen jen pro budouc smlouvy.

27. Současně vlda a Parlament nebraly zřetel ani na relnou schopnost stvajcch častnků vyvzat se bez dalšch sankc v době od platnosti napadenho zkona do jeho činnosti ze stavebnho spořen, přestane-li pro ně toto bt po změně prvn pravy vhodn (např. v důsledku toho, že zejmna u smluv s vyšš clovou čstkou se vrazně prodlouž dlka spořen). Na vplatu zloh sttn podpory m totiž nrok jen ten častnk, kter splnil některou z podmnek podle 12 odst. 2 zkona o stavebnm spořen, jejichž součst je vždy dodržen tzv. vzac doby v dlce 6 let ode dne uzavřen smlouvy. Bude tedy vyplacen pouze tehdy, pokud častnk po tuto dobu nenakldal s uspořenou čstkou, nebo v tto době uzavřel smlouvu o věru ze stavebnho spořen a použil uspořenou čstku, peněžn prostředky z tohoto věru a zlohy sttn podpory na bytov potřeby. V ostatnch přpadech nem častnk na vplatu zloh sttn podpory nrok a stavebn spořitelna je povinna zlohy sttn podpory, evidovan na čtu častnka, vrtit Ministerstvu financ ve smyslu 12 odst. 3 zkona o stavebnm spořen.

28. Předčasnm ukončenm smlouvy o stavebnm spořen ale může bt znevhodněn i častnk, kter ještě nenaspořil sjednanou clovou čstku. Vši clov čstky sjednan ve smlouvě totiž odpovd tak vše poplatku za jej uzavřen. Tento poplatek dosahuje u některch smluv až 1,8 % clov čstky. Dospořen do vše sjednan clov čstky je přitom podmnkou pro zskn dodatečnho rokovho zvhodněn ve vši 1 % clov čstky a rokovho zvhodněn ve vši 100 % připsanch roků. Vlda a Parlament nezvžily ani dopad na ty častnky, kteř na zkladě smluv uzavřench před činnost napadenho zkona čerpaj věr ze stavebnho spořen. Pro ně v důsledku novelou retroaktivně krcen vše sttn podpory dochz zejmna k prodloužen doby splcen věru, resp. ke zvšen dlužn čstky. Bylo přitom možn zvžit i šetrnějš přstup k častnkům starch smluv, při němž by jim např. po určitou zkonem rozumně omezenou přechodnou dobu bylo garantovno poskytovn zloh sttn podpory v původn vši s tm, že budou-li po stanovenm datu chtt ve spořen pokračovat, dojde na zkladě neprav retroaktivity ke změně (snžen) celkov čstky sttn podpory v souladu s novou maximln vš jejch zloh podle nov prvn pravy.

29. Zkonodrce dal ale častnkům k dispozici jen velmi krtkou dobu, aby mohli reagovat na sttem nhle uskutečněn změny v systmu stavebnho spořen. Tm byla zvrazněna i intenzita zsahu do jejich prv, neboť častnk by se nepochybně rozhodoval o svch změrech jinak, pokud by zkon zavdějc zsadn změny ve stavebnm spořen byl přijat počtkem roku, kdy ještě nevložil sv finančn prostředky do stavebnho spořen, a jinak se může rozhodovat na konci roku, tedy pot, co v průběhu roku sv finančn prostředky již do stavebnho spořen investoval, a legitimně proto očekv zkonem garantovan vnos.

30. Jestliže tedy doba mezi vyhlšenm zkona ve Sbrce zkonů a jeho vstupem v činnost představovala necel měsc, a to za situace, kdy byl zkon předložen teprve 29. řjna 2010 a k jeho schvlen došlo vše uvedenm postupem, nelze tuto dobu považovat za přiměřenou pro možnost adekvtn reakce pro vce než 4 miliony častnků stavebnho spořen. Ti totiž byli v řdu několika tdnů postaveni doslova před „hotovou věc“, tedy že jejich vznikl majetkov nroky budou sttem v krtk době zkrceny. Ani častnci, u kterch trv smlouva dle než 5, resp. 6 let, nemohli vzhledem ke krtk legisvakanci smlouvu vypovědět, aniž by se jim zpětně snžil přspěvek a aniž by roky z něj za rok 2010 nepodlhaly v lednu 2011 zdaněn, neboť vpovědn doba u těchto smluv je zpravidla třměsčn. To plat i o čstkch uspořench v roce 2010, neboť ani tyto již poplatnci nemohli včas vybrat a přpadně s nimi naložit jinak.

31. Stěžovatel tak shrnuj, že napaden zkon m retroaktivn činky, jež jsou srovnateln s stavnm zkonem č. 195/2009 Sb., o zkrcen ptho volebnho obdob Poslaneck sněmovny, kter byl zrušen nlezem ze dne 10. zř 2009 sp. zn. Pl. S 27/09 (318/2009 Sb.). Byly jm totiž obdobně se zpětnou činnost stanoveny podmnky uplatněn zkladnho prva, čmž byly změněny předpoklady, na zkladě znalosti kterch se jednotlivci rozhodovali při uzavrn smluv o stavebnm spořen. Zkon v rozporu se zkazem retroaktivity, vyplvajcm ze zsady prvnho sttu podle čl. 1 odst. 1 stavy, ve spojen s principy ochrany oprvněn důvěry jednotlivců v prvo a ochrany vlastnickho prva, zashl do jejich majetkovch prv založench se znalost podmnek pro jejich utvřen, včetně znalosti jejich konkrtnho rozsahu, tedy obdob a vše nrokovatelnho plněn. Tento zsah byl přitom učiněn v intenzitě dotkajc se podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu ve smyslu čl. 9 odst. 2 stavy.

I./f

Nmitka retroaktivnho zsahu do vlastnickho prva (legitimnho očekvn)

32. Napaden zkon je podle navrhovatelů v rozporu i s čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen „Dodatkov protokol“). stavn soud již v nlezech ze dne 17. června 2004 sp. zn. I. S 642/03 (N 79/33 SbNU 259) a ze dne 9. března 2004 sp. zn. Pl. S 2/02 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.) poskytl ochranu legitimnmu očekvn uspokojen nroku jako stavně garantovanmu zkladnmu prvu, kter působ ve vztahu stěžovatele vůči sttn moci. V tto souvislosti zmnil i někter rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva (navrhovatel vedle těchto rozhodnut poukazuj i na rozsudek tohoto soudu ze dne 6. řjna 2005 ve věci stžnosti č. 1513/03 - Draon proti Francii), ve kterch byla poskytnuta ochrana legitimnmu očekvn a podle nichž je třeba zkoumat, zda zsah do vlastnickho prva sledoval legitimn cl, tedy zda na něm existoval veřejn zjem a zda byl v souladu se zsadou přiměřenosti.

33. Podle nzoru navrhovatelů by mělo rozhodnut o použit prosazench opatřen ve stavebnm spořen, zaměřench k spoře prostředků sttnho rozpočtu za čelem snžen jeho deficitu, projt třstupňovm testem proporcionality, kter užv stavn soud pro posuzovn kolize stavně chrněnch hodnot. Ve vztahu k posouzen komponentu potřebnosti přitom opětovně poukazuj na možnost přijet zkona s většm časovm předstihem, nikoliv vadnou legislativn procedurou. Pokud by ale znak potřebnosti byl chpn ve smyslu nezbytnosti neodkladnch spor na vdajov straně sttnho rozpočtu vzhledem k sil o snižovn jeho deficitu, lze zpochybnit zejmna přiměřenost takovho kroku. Zatmco je totiž mra rizika značnch hospodřskch škod dosti sporn, mra zpochybněn majetkovch nroků dotčench častnků stavebnho spořen je nepochybn. Z uvedenho tedy vyplv, že zsah sttu do majetkovch nroků častnků stavebnho spořen vzniklch do 31. prosince 2010 je zcela nepřiměřen z hlediska použitch prostředků ve vztahu mezi omezenm vlastnickho prva a sledovanm clem.

I./g

Nmitka svvole zkonodrce při ukldn dan

34. Navrhovatel maj za to, že zvlštn sazba daně ve vši 50 % byla stanovena zcela svvolně, aniž by vlda, resp. zkonodrce blže objasnil, proč zavd prvě takto vysokou sazbu, jež je nesrovnateln s jakoukoli jinou daňovou sazbou. V tto souvislosti poukazuj a sdlej nzor Asociace českch stavebnch spořitelen, že se snženm sttn podpory v 50% vši je spojeno systmov riziko rychlho a nadměrnho odlivu vkladů. Podle navrhovatelů je zsah sttu nepřiměřen, neboť zrušenm daňovho osvobozen roků z vkladů a zloh přspěvku dojde od 1. ledna 2011 k jejich zdaněn běžnou 15% sazbou daně z přjmů, kdežto zloha přspěvku za rok 2010 m bt zdaněna zvlštn sazbou 50 %. Pro častnky smluv o stavebnm spořen uzavřench do konce roku 2010 je nadto vše zlohy přspěvku za tento rok disproporčně stanovena i v důsledku plošnho retroaktivnho snžen přspěvků pro všechny smlouvy od 1. ledna 2011, což ještě prohlubuje svvoli při stanoven zvlštn sazby daně pro zlohy na přspěvky za rok 2010. Zroveň navrhovatel opětovně zdůrazňuj časov aspekt nhle zavedenho zdaněn. V obecn rovině přitom poukazuj na prvn zvěry obsažen v nlezu stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky ze dne 8. řjna 1992 sp. zn. Pl. S 22/92 (Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, ročnk 1992, č. 11), podle kterho stt nesm při stanoven daně postupovat libovolně.

I./h

Nmitka porušen ochrany majetku (investic) a prva podnikat ve vztahu k vlastnkům stavebnch spořitelen

35. Zvěrem sv argumentace navrhovatel uvděj, že napadenm zkonem nebyla zasažena jen prva častnků stavebnho spořen, nbrž tž prva vlastnků stavebnch spořitelen. U těchto subjektů se nov prvn prava velmi pravděpodobně nepřznivě promtne v celkovm poklesu objemu vkladů ze stavebnho spořen, což může vst až k destabilizaci tohoto oboru podnikn a ke zmařen investic vynaložench stavebnmi spořitelnami v dobr vře v relativn stabilitu prvn pravy. Tm může bt ve sv podstatě dotčeno jejich prvo podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. V tto souvislosti odkazuj zejmna na Zvěrečnou zprvu z RIA k možn reakci akcionřů stavebnch spořitelen, jakož i na vyjdřen Ministerstva průmyslu a obchodu a Česk nrodn banky v rmci připomnkovho řzen.

36. Mezinrodn smlouvy o ochraně a podpoře investic přitom standardně obsahuj zvazek spravedlivho a rovnho zachzen se zahraničnmi investicemi, kter spočv v zruce, že legitimn očekvn zahraničnch investorů v zachovn stabilnho podnikatelskho prostřed nebude narušovno, dle zvazek poskytnout zahraničnm investicm plnou ochranu a bezpečnost, kter spočv v povinnosti sttu zachzet se zahraničnmi investicemi s řdnou pč, což zahrnuje zkaz jakchkoli svvolnch zsahů do zahraničnch investic a zvazek zdržet se i tzv. nepřmho (faktickho) vyvlastněn zahraničnch investic, tedy jakkoliv efektivně odejmout prospěch z investice. Tm, že napaden prava nerespektuje zvazky z mezinrodnch smluv o ochraně investic, současně porušuje čl. 1 odst. 2 stavy, kter zavazuje Českou republiku k dodržovn zvazků, kter pro ni vyplvaj z mezinrodnho prva.

II.

Vyjdřen častnků řzen a amici curiae

37. stavn soud podle 42 odst. 4 a 69 zkona o stavnm soudu zaslal předmětn nvrh na zrušen napadench ustanoven častnkům řzen, tedy Poslaneck sněmovně a Sentu. Současně poždal o vyjdřen ministra financ jako představitele ministerstva, kter by vzhledem ke sv působnosti mohlo k nvrhu uvst relevantn skutečnosti, a Asociaci českch stavebnch spořitelen, kter sdružuje jednotliv stavebn spořitelny působc v Česk republice.

II./a

Vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu

38. Poslaneck sněmovna ve svm vyjdřen ze dne 14. ledna 2011, podepsanm jej předsedkyn Miroslavou Němcovou, pouze stručně shrnula průběh legislativnho procesu.

39. Sent ve svm vyjdřen z thož dne, podepsanm jeho předsedou Milanem Štěchem, shrnul průběh legislativnho procesu i sentn rozpravy, ve kter bylo některmi sentory upozorňovno na retroaktivitu nvrhu zkona. Dle odkzal na sv vyjdřen ze dne 22. prosince 2010 ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 55/10, v němž se vyjdřil k vtce odepřen prva hlasovat nově zvolenm sentorům. V tomto vyjdřen uvedl, že nově zvolen sentoři se nemohli zčastnit schůze Sentu konan dne 12. listopadu 2010 v předchozm 7. funkčnm obdob, protože v t době nebylo potvrzeno, že jejich mandt sentora skutečně vznikl. Mandt sentora sice vznik druhm dnem prvnho kola voleb, byl-li zvolen v prvnm kole, nebo druhm dnem druhho kola voleb, byl-li zvolen ve druhm kole sentnch voleb, sentoři však nemohou vykonvat sv prva a povinnosti spojen s mandtem, dokud nen jednoznačně potvrzeno, že jejich mandt vznikl. Rozhodujc zvěr o platnosti voleb, resp. volby kandidta a tm i vzniku jeho mandtu nelze učinit již v den ukončen hlasovn v přslušnm kole voleb do Sentu, a to předevšm s ohledem na možnost soudnho přezkumu voleb a s tm souvisejcch lhůt. Sttn volebn komise vydv sentorům osvědčen o zvolen, kterm sentoři prokazuj sv zvolen, pouze v přpadě, že v jejich volebnm obvodu nebyla podna volebn stžnost, nebo sice podna byla, ale Nejvyšš sprvn soud ji pravomocně zamtl.

40. Zstupci obou komor ve svch vyjdřench vyslovili souhlas s upuštěnm od stnho jednn ve smyslu 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu.

II./b

Vyjdřen ministra financ

41. Ministr financ Miroslav Kalousek ve svm vyjdřen poskytl daje vztahujc se k počtu uzavřench smluv, vvoji počtu častnků a vši poskytovanch zloh sttn podpory v jednotlivch letech. Současně se vyjdřil k jednotlivm nmitkm stěžovatelů.

42. Zdaněn sttn podpory za rok 2010 podle jeho nzoru nepředstavuje ani použit prav retroaktivity, ani ho nelze označit za nepřpustn použit retroaktivity neprav. Obecně existuj dva systmy, jakmi se určuje okamžik vzniku přjmu. Prvn je založen na cashovm principu, podle kterho přjem vznik v okamžiku fyzickho převeden hodnot, zejmna peněžnch prostředků. Je typick pro nečtujc osoby, neboť ty nevedou evidenci majetku a zvazků v takovm rozsahu, aby bylo možno vždy určit okamžik vzniku nroku na dan přjem. Dalšm důvodem jeho užit je jeho jednoduchost, a to předevšm ve srovnn s druhm systmem podle aktulnho principu. Ten je založen na postupnm vzniku celkovho vnosu, jehož čsti lze pomoc kalkulace přiřadit k různm časovm obdobm. Tento princip je typick pro četn jednotky, neboť četnictv je na aktulnm principu obecně založeno.

43. Pro přjmy fyzickch osob, o kterch nen vedeno četnictv, je zkladnm pravidlem zdaněn přjmů na bzi cashovho principu. Na tomto principu je vystaveno zdaněn těchto přjmů již od počtku činnosti zkona o danch z přjmů. Vzhledem k tomu, že sttn přspěvek je přjmem fyzick osoby, kter o jeho přijet nikdy nečtuje, je rozhodnm okamžikem pro zdaněn tohoto přjmu okamžik fyzickho přijet peněžnch prostředků na čet oprvněn fyzick osoby. Přjem, jakožto skutečnost relevantn pro daň z přjmů fyzickch osob (předmět daně), vznikne tedy až přijetm tohoto plněn, tedy v předmětnm přpadě až v roce 2011.

44. Ministr financ tedy nezastv nzor, že se jedn o pravou retroaktivitu, neboť změna zkona o danch z přjmů se vztahuje pouze a vlučně na přjmy vznikl (tj. přijat fyzickou osobou) po činnosti napadenho zkona, tj. po 1. lednu 2011. Navrhovatel v tto souvislosti zaměňuj okamžik vzniku nroku na přjem (splněn podmnek pro připsn sttnho přspěvku za rok 2010) a okamžik vzniku přjmu (přijet sttnho přspěvku fyzickou osobou v roce 2011) pro čely daně z přjmů. K tomu pro plnost dodv, že roky za rok 2010 jsou připisovny nejpozději k poslednmu dni kalendřnho roku, tedy k 31. prosinci 2010, a proto se na ně zdaněn sržkovou dan z přjmů se sazbou 15 %, kter bude činn od 1. ledna 2011, vztahovat nebude.

45. Napaden prava tak vykazuje znaky pouze neprav retroaktivity, neboť nezasahuje do prvnch nroků vzniklch a dospělch na zkladě původn prvn normy. Pro nroky do činnosti napadenho zkona plat vše sttn podpory podle prvn pravy činn do 31. prosince 2010. Snženy jsou pouze ty nroky, kter vzniknou po činnosti tohoto zkona, tedy od 1. ledna 2011. Znamen to tedy, že nedošlo ke změně vše sttn podpory za rok 2010 na zkladě zkona činnho v roce 2010. Tato podpora je častnkům stavebnho spořen přiznna dl v pln vši, pouze se na sttn podporu vyplacenou v roce 2011, tedy přjem roku 2011, uplatňuje nově zaveden daň z přjmu, kter odpovd stavnmu oprvněn sttu ukldat zkonem daňovou povinnost.

46. K čstečnmu snžen vše sttn podpory a ke vzniku prvn povinnosti hrady daně dochz v důsledku legitimnho důvodu na straně sttu, kter plyne z nrůstu zadlužen veřejnch rozpočtů. Nelze přitom mluvit o zsadnm zsahu, o kter by se jednalo v přpadě zpětnho odebrn již poskytnut sttn podpory. Nejedn se proto ani o nepřpustnou nepravou retroaktivitu.

47. Ve vztahu k zsadě legitimnho očekvn ministr uvedl, že tento pojem texty platnch prvnch norem neznaj a jeho aplikace je do značn mry vsledkem prvn teorie a judikatorn činnosti obecnch soudů a stavnho soudu. Sm tento pojem chpe jako vkladem naplněn prvo na spravedliv proces v širšm slova smyslu a jako zaručen prvn jistoty, kter je odvozena od existence prvnho sttu. Jedn se tedy o prvem chrněn přiznn prvnho statku žadateli za situace, kdy na tento statek nen prvn nrok, ale naopak z hlediska všech aspektů lze jeho přiznn spravedlivě očekvat, napřklad z důvodu rovnosti všech častnků jednotlivch řzen před zkonem. Pojem legitimnho očekvn by měl navc nachzet uplatněn předevšm v individulnch přpadech v rmci konkrtnch řzen. Je totiž předevšm ochranou před svvol sttu. Naopak v přpadě změny zkona, jenž vyvolv pro všechny stejn důsledky, je jeho použit spše nepřpadn.

48. Nedomnv se, že by nrok na sttn podporu vznikl již v okamžiku uzavřen smlouvy o stavebnm spořen, nbrž až po splněn zkonnch podmnek. Vši zlohy sttn podpory, na kterou vznikne častnkovi stavebnho spořen nrok, je tak možn určit až na zkladě vložench prostředků v přslušnm kalendřnm roce. častnk stavebnho spořen tedy nemůže legitimně očekvat, že sttem poskytovan podpora v dan vši bude vyplcena neomezeně dlouho, zejmna pokud se vrazně zhorš ekonomick situace sttu nebo dojde k prohlouben deficitu veřejnch financ. Takovto stav si pak vyžaduje reakci tak na straně vdajů sttnho rozpočtu, včetně vplaty sttn podpory stavebnho spořen. Za podpůrn argument pro to, že podpisem smlouvy nen přesně dna vše sttn podpory, a tedy ani nrok na jej konkrtn vši, považuje ministr financ i to, že častnk stavebnho spořen může doshnout na uspořen prostředky se zachovnm nroku na sttn podporu dřve, než doshne clov čstky, např. vpověd smlouvy po tzv. vzac době či přijetm věru ze stavebnho spořen. Stejně tak může v průběhu trvn smlouvy dojt ke korekci některch podmnek smlouvy, např. vše placench poplatků stavebn spořitelně.

49. Ve svm vyjdřen ministr poznamenv k dajnmu odkazu navrhovatelů na nlez ze dne 23. dubna 2008 sp. zn. Pl. S 2/08 (N 73/49 SbNU 85, 166/2008 Sb.; odkaz na tento nlez ve skutečnosti v nvrhu obsažen nen), že nrok na sttn podporu stavebnho spořen nelze považovat za sociln prvo, neboť tato podpora neslouž k uspokojen hospodřskch, socilnch a kulturnch prv garantovanch Listinou. Nen-li podle uvedenho nlezu na mstě argumentovat legitimnm očekvnm v přpadě podmnek a vše dvek socilnho zabezpečen, pak by takovto argumentace neměla mt msto ani v přpadě podmnek a vše sttn podpory stavebnho spořen.

50. Vyjdřil se tž k podmnkm vyhlšen stavu legislativn nouze. Pokud by nedošlo včas ke změně prvnch předpisů, kter byly vchodiskem pro sestaven spornho rozpočtu, tak by mohly nastat dvě situace. V přpadě rozpočtovho provizoria by se hospodařen řdilo objemem přjmů a vdajů rozpočtu schvlenho pro rok 2010, kdy byl schodek sttnho rozpočtu vyšš, než je schodek schvlen zkonem o sttnm rozpočtu Česk republiky na rok 2011. Ve druhm přpadě by byl schvlen rozpočet bez dopadů zkonů schvlench ve stavu legislativn nouze, což by znamenalo podstatně vyšš schodek sttnho rozpočtu, a to o přibližně 45 mld. Kč. Tm by se současně snžil vhled Česk republiky vyjdřen podlem deficitu veřejnch rozpočtů na HDP z 4,6 % na 5,5 %, což je vyšš podl, než byl schvlen na rok 2010 (5,3 %).

51. Obě tyto situace by pro Českou republiku znamenaly značn škody. Rozpočtov provizorium by bylo jednoznačně vykldno jako znmka jej vnitřn nestability a signl o tom, že nen schopna prosadit takov reformy, aby udržela deficit veřejnch financ v nosn mře. Schvlenm zkona o sttnm rozpočtu s vyššm schodkem by se Česk republika naopak vydala opačnou cestou, než je snižovn deficitu veřejnch rozpočtů a provděn reforem. To by zcela jistě změnilo postoj ratingovch agentur a tržnch častnků v hodnocen věrovho rizika Česk republiky na domcm a zahraničnm kapitlovm trhu. Ačkoliv se Česk republika nachz ve vrazně odlišn pozici než např. Řecko, hodnocen věrovho rizika ratingovmi agenturami a hodnocen důvěryhodnosti dlužnka trhem by se mohlo velice rychle změnit k horšmu, pokud by se vlda přestala chovat předvdatelně, transparentně a z fisklnho hlediska odpovědně. Od ratingovch agentur bychom mohli minimlně očekvat stažen pozitivnho vhledu, ne-li změnu na vhled negativn či rovnou snžen ratingu Česk republiky. V tto souvislosti by došlo k vraznmu zvšen nkladů na obsluhu sttnho dluhu, přinejmenšm v důsledku vyššho rozpočtovho schodku, a tedy vyšš vpůjčn potřeby vldy v roce 2011 a vyšš rizikov přiržky sttnch dluhopisů.

52. Z těchto důvodů je ministr financ přesvědčen, že zkonem požadovanou existenci hrozby značn hospodřsk škody lze považovat za zdůvodnitelnou. Důvodem, proč vlda poždala o vyhlšen stavu legislativn nouze až nsledně po nespěšnm pokusu projednat zkonn změny v prvnm čten, je skutečnost, že až ve chvli, kdy bylo zřejm, že včasn přijet zkona Poslaneckou sněmovnou nen možn, nabyla hrozba značn hospodřsk škody reln podoby. Jednalo se tedy o skutečnost novou, původně neznmou a nepředvdatelnou, a bylo na ni třeba odpovdajcm způsobem reagovat, což vlda učinila.

53. Dle se zabval i nmitkami ve vztahu k ochraně majetku (investic). stavn pořdek podle jeho nzoru prioritně chrn majetek existujc a předevšm majetek zskan legitimnm a nezpochybnitelnm způsobem. Skutečnost, že nějak hodnota byla v minulosti vyplacena, však neznamen, že se stejn očekvn jej vplaty v budoucnu stv majetkem chrněnm stavnm pořdkem.

54. Navrhovan opatřen ke snžen fisklnch vdajů a na podporu fisklnch přjmů se budou přmo vztahovat na samotn častnky stavebnho spořen, přičemž na stavebn spořitelny dopadnou pouze nepřmo. Rozhodnut sttu o trvn a formě podpory bydlen je zde projevem jeho suverenity a mus bt činěno v kontextu hlavnho veřejnho zjmu nutnosti snžen deficitu sttnho rozpočtu, kter je v současn době považovn za prioritn kol s celospolečenskm dopadem. Nutnost přijet takovch opatřen je přitom ze strany sttu avizovna již několik let. Tato opatřen přitom budou činn jednotně na všechny tyto častnky, a nelze je proto považovat ani za selektivn či diskriminačn. Ve většm daňovm zatžen tedy nespatřuje porušen ochrany majetku (investic), ani prva podnikat. Akceptovn zvěru, že zrušen určit daňov vhody na produktu, kter podnikatel poskytuje, je porušenm ochrany investic a prv podnikat, by prakticky znamenalo nezbytnost rezignovat na jakkoliv zvyšovn dan či rušen daňovch vjimek.

55. I přes omezen sttnho přspěvku, kter dotuje systm stavebnho spořen jako celek, zůstv pro futuro zachovna sttn podpora. To je naopak projevem ohleduplnosti zkonodrce, kter tm předchz zhroucen systmu stavebnho spořen, kter by mohlo mt důsledky jak pro stavebn spořitelny, tak tak pro vkladatele. Odstraněn vhod stavebnho spořen by totiž s velkou pravděpodobnost vedlo k poklesu zjmu o vklady do stavebnch spořitelen, což by mohlo mt fatln důsledky pro jejich cashflow. Stavebn spořitelny podnikaj se sttn podporou, přičemž podle nzoru ministra je logick a sprvn, že nstroje sttn dotačn politiky nezakldaj neomezen stavnm pořdkem chrněn nrok finančnch instituc z těchto nstrojů těžit.

56. Ministr financ považuje stavebn spořen za finančn politiku svho druhu, kterou stt zatěžuje svůj rozpočet ve prospěch fyzickch osob, protože svho času existovaly věcn důvody k podpoře určitho segmentu obyvatel a jeho spořc činnosti. Podpora rozhodně nesměřovala k podpoře podnikatelsk či jin činnosti a stejně tak neměla v sobě ždn nznak prvku dlouhodob udržitelnosti, nehledě k tomu, že systm stavebnho spořen z podstaty věci nemůže bt neměnn a věčn. Současně představuje tento institut podpůrn nstroj sttu, kter dlouhodobě podporuje středn a vyšš přjmov skupiny obyvatel. To samo o sobě popr možn zsah do socilnch prv a doplňuje naopak rozumn odůvodněn zkona, jehož věcn čel tak dle jeho nzoru nemůže překročit hranice stavnosti, protože stt při redukci podpory, pokud redukuje podporu bohatšm vrstvm obyvatel (ve srovnn s chudšmi vrstvami, kter si stavebně nespoř), postupuje z hlediska obecn spravedlnosti přiměřeně.

57. K nmitce navrhovatelů, že častnc stavebnho spořen měli velmi krtkou lhůtu k reakci na nov podmnky, uvd, že tuto lhůtu vypočtvaj od okamžiku vyhlšen zkona do jeho činnosti. Připomn však, že diskutovan legislativn prava vychz z koaličn smlouvy a programovho prohlšen vldy, kter byly veřejnosti znm a regultorem komentovan již v ltě roku 2010. Nesouhlas proto s argumentac, že se jednalo o nhlou a poprv v řjnu 2010 zmněnou pravu, kter nemohla bt častnky systmu stavebnho spořen nijak očekvna.

II./c

Vyjdřen Asociace českch stavebnch spořitelen

58. Asociace českch stavebnch spořitelen ve svm stanovisku ze dne 14. ledna 2011 poukzala na zkladn charakteristiky systmu stavebnho spořen. Stavebn spořen představuje relativně uzavřen systm častnků, jenž funguje na principu solidrnosti. Větš čst klientů spoř, aby si z jejich spor mohli ostatn klienti půjčit na bydlen. Jin častnci, kteř nevyužij možnosti věru (tzv. přtelšt klienti), jsou zas motivovni sttn podporou ke spořen. Podle statistiky je v současnosti průměrn vklad přibližně 85 000 Kč a průměrn věr přesahuje 510 000 Kč. Česk systm stavebnho spořen tak potřebuje přibližně pět přtelskch klientů pro to, aby mohl bt poskytnut jeden průměrn věr. I klienti, kteř sv spory na určitou dobu odlož do stavebn spořitelny, jsou tak ždouc pro fungovn tohoto systmu, neboť tyto penze daj k dispozici častnkům, kteř chtěj nebo potřebuj věr na financovn svch bytovch potřeb.

59. Po fzi, kdy byly v českm stavebnm spořen kumulovny prostředky (zejmna do roku 2005) za čelem vytvořen velkho a stabilnho klientskho kolektivu, poslila v poslednch letech vznam tak fze věrov. Tento vvoj je založen na existenci poptvky po věrech na bydlen a dostatku zdrojů stavebnch spořitelen (tedy klientskch vkladů) pro poskytovn věrů. Obě podmnky současn situace splňuje, a proto stavebn spořen vznamně přispv k podpoře financovn bydlen v rmci Česk republiky, když aktulně je evidovno 997 400 aktivnch věrovch přpadů. Bez nležitho přlivu zdrojů nebudou stavebn spořitelny schopny současnou roveň (objem i počet) věrů v budoucnu udržet. Bude-li zohledněno, že dlouhodobě je nejčastějšm čelem poskytnutch půjček financovn rekonstrukc a modernizace bydlen, mělo by omezen stavebnho spořen negativn dopad na postupujc revitalizaci zanedbanho bytovho fondu, neboť k takovmto věrům neexistuje srovnateln tržn alternativa (hypotečn věry jsou podmněny zastavenm nemovitosti a spotřebitelsk věry jsou nabzeny za přinejmenšm dvojnsobn rokov sazby).

60. Na rovni systmu způsob každ omezen atraktivity produktu prostřednictvm snžen sttn podpory odliv klientů (střadatelů) a bez nich nebude možn pokrt poptvku klientů, kteř si chtěj půjčit. Přitom změna podmnek je zpravidla provděna jednostranně. Jsou měněny podmnky zhodnocovn vkladů, ale nedochz k ždn změně nroků a podmnek pro poskytovn věrů ze stavebnho spořen. Stavebn spořitelny poskytuj dlouhodob věry povinně ze zkona, což tak předpokld, že zkonodrce vytvoř stabiln rmec produktu na dobu relně odpovdajc dlouhodobm věrům, tedy 15 až 20 let. Lze ale předpokldat i dalš dopady, jež maj spš makroekonomick a společensk charakter. spory, kter slouž jako zdroje pro věry, jsou prostřednictvm stavebnho spořen investovny do reln ekonomiky, kde nejen generuj daně, ale přmo tak podporuj zaměstnanost. Tento přm efekt je mezi sttem podporovanmi spořcmi produkty uniktn. Ždn jin sttem dotovan produkt navc nen tak těsně svzn s čelem svho zřzen, jako je tomu u stavebnho spořen, neboť poskytovn věrů je plně vzno na bytov čel.

61. Vdaje sttu na podporu stavebnho spořen jsou sice nezpochybniteln, ale od roku 2005 setrvale klesaj, zatmco přjmy plynouc ze zdaněn ekonomickch činnost, kter s ohledem na celkově vysok objemy každoročně poskytovanch věrů generuje stavebn spořen, dle rostly a v současnosti stagnuj nebo klesaj jen velmi mrně. Asociace zastv na zkladě pospanch zkladnch souvislost systmu stavebnho spořen nzor, že omezovn vdajů na stavebn spořen přinese zsadn negativa, z nichž mezi nejevidentnějš patř snžen daňovch vnosů sttu, snžen dostupnosti levnch věrů na bydlen, zvšen nezaměstnanosti v důsledku nižšho objemu stavebn vroby a omezen systmu, kter nyn přinš siln pozitiva za stle klesajcch vdajů sttu.

62. Ve vztahu k nmitkm tkajcm se legislativnho postupu asociace uvedla, že již ve svm stanovisku v rmci připomnkovho řzen upozorňovala na negativn dopady použit 10 zkona o stavebnm spořen, ve zněn napadenho zkona, na všechny smlouvy o stavebnm spořen bez ohledu na datum jejich uzavřen. Jedn se předevšm o dopady na legitimn očekvn častnků stavebnho spořen, kteř sv smlouvy uzavřeli do data počtku činnosti novely, v některch přpadech se však bude jednat i o prav retroaktivn činky. Je přesvědčena, že zachovn stvajcho režimu stavebnho spořen nepředstavuje hrozbu značnch hospodřskch škod pro Heskou republiku, kter byla deklarovanm důvodem pro přijet novely ve stavu legislativn nouze. V tto souvislosti poukazuje na Studii efektů stavebnho spořen pro ekonomiku a společnost, zpracovanou v srpnu 2010 společnosti Next Finance, s. r. o., pod vedenm Ing. V. P., Ph.D. Z tto studie vyplv, že za rok 2009 bylo na sttn podpoře vyplaceno něco mlo přes 13 mld. Kč, zatmco ze stavebnho spořen obdržely veřejn rozpočty na danch vce než 25 mld. Kč a do bytovho fondu bylo ze stavebnho spořen jenom prostřednictvm věrů investovno cca 65 mld. Kč. Podl stavebnho spořen na financovn bytov vstavby přitom dosahoval vše mezi 40-60 %. Ze studie tak vyplv, že vdaj sttnho rozpočtu ve vši 1 mld. Kč na sttn podporu generuje v důsledku multiplikačnch efektů v rmci systmu stavebnho spořen nejmně 251 novch pracovnch mst ve stavebnictv (tj. za rok 2009 nejmně 3329 novch mst). Zmněn data svědč pro zvěr, že stavebn spořen se vznamně podl na zajišťovn bytovch potřeb obyvatelstva.

63. S poukazem na zprvu RIA k nvrhu napadenho zkona asociace naopak poukazuje na jeho možn důsledek v podobě ohrožen likvidity stavebnch spořitelen, což vnm jako skutečnou hrozbu velkch hospodřskch škod, kter by se dotkly častnků stavebnho spořen a jejich prostřednictvm celho hospodřstv. Jednalo by se např. o nedostatek prostředků pro vplatu vypovězench smluv či nemožnost poskytovat včas řdn věry ze stavebnho spořen.

64. Jednorzov zdaněn sttn podpory za rok 2010 mimořdnou sržkovou dan ve vši 50 % považuje asociace za protistavn, neboť předmětn ustanoven m prav retroaktivn činky. Jak vyplv z 36 odst. 8 zkona o danch z přjmů, ve zněn napadenho zkona, i z 4 odst. 3 zkona o stavebnm spořen, v aktulnm zněn, vznikl nrok na zlohu sttn podpory za rok 2010 již v tomto roce. Vzhledem k podmnkm stanovenm zkonem o stavebnm spořen (zejmna 4 a 11 odst. 1), kter se vztahuj ke konkrtnmu kalendřnmu roku, v němž častnk požaduje sttn podporu, je nejpozději ke konci tohoto roku postaveno najisto, zda došlo ke splněn všech okolnost podmiňujcch v tomto roce nrok na zlohu sttn podpory. Tm, že napaden zkon podrobuje v roce 2011 zpětně dani z přjmu již vznikl nrok na zlohu sttn podpory, zasahuje do prvnch důsledků minulch dějů, kter podle zkona o stavebnm spořen podmiňuj nrok na ročn zlohu sttn podpory a jakožto podmnky nroku za rok 2010 se zcela odehrly a byly dokončeny prvě v uvedenm roce.

65. Napaden zkon byl navc publikovn ve Sbrce zkonů až 8. prosince 2010, čmž podle nzoru asociace došlo i k podstatnmu dotčen oprvněnch očekvn častnků stavebnho spořen. Ti totiž plnili po cel rok 2010 podmnky nroku na zlohu sttn podpory za tento rok (zejmna provděli vklady na čty stavebnho spořen ve smyslu 11 odst. 1 zkona o stavebnm spořen) ve vře opřen o tehdy platn prvn stav a dosavadn zkušenost, že z těchto vkladů obdrž zlohu sttn podpory v zkonem stanoven a dan nezkrcen vši. Obvykle se přitom nov daňov povinnosti upravuj prvnm předpisem tak, že jsou znmy před počtkem přslušnho zdaňovacho obdob, v němž se nabvaj jimi zdaňovan přjmy, aby nov prvn situaci mohl poplatnk přizpůsobit sv chovn. Překvapiv je i sm fakt, že zkonodrce nově považuje za zdaniteln přjem častnka zlohu sttn podpory. Ta je ovšem na čtu stavebnho spořen ve smyslu 12 odst. 1 zkona o stavebnm spořen pouze evidovna, a tudž v době svho poukzn nepředstavuje reln disponibiln přjem častnka. Tmto přjmem se stane až po ukončen celho spořen, a to jen za předpokladu splněn podmnek pro vplatu cel sttn podpory podle 12 odst. 2 zkona o stavebnm spořen. Napadenm zkonem je tak zcela neočekvaně a v rozporu s daňovmi zvyklostmi zdaněno pouze očekvn budoucho (navc podmněnho) přjmu.

66. Asociace dle upozorňuje, že předkladatel napadenho zkona si byl zřejmě vědom hrozby potencilnho porušen zkazu prav retroaktivity, neboť pro redukovn vše zlohy sttn podpory za rok 2010 zvolil odlišnou metodu (jednorzovou speciln daň), než pro nsledujc roky. Je přitom zřejm, že sledovan čel obou způsobů redukce vše sttn podpory zakotvench v novele je stejn, a to omezit sttn podporu stavebnho spořen na polovinu u všech stvajcch i nově uzavřench smluv, jak plyne z politickch deklarac současn vldn koalice (viz str. 5 koaličn smlouvy a programov prohlšen vldy). Vzhledem k tomu, že zaveden tto daně m na častnky stejn hospodřsk činek, jako by mělo retroaktivn snžen sazby sttn podpory i za rok 2010 u stvajcch smluv, představuje zvolen metoda nepovolen obchzen stavnho zkazu prav retroaktivity prvnho předpisu, pročež by měla bt posouzena stejně jako nedovolen přpad prav retroaktivity.

67. Shodně s obsahem nvrhu vnm asociace i nepřzniv dopad zvolenho způsobu prvn pravy na jednotliv skupiny častnků stavebnho spořen v různm rozsahu, a to bez jakhokoliv legitimnho důvodu. Na jedn straně je zde velk skupina častnků, kter bude zloha sttn podpory krcena, protože bude k jejich smlouvm poukzna až v roce 2011 (viz 36 odst. 8 zkona o danch z přjmů, ve zněn napadenho zkona). Naproti tomu existuje skupina častnků, jejichž smlouvy byly uzavřeny do konce roku 2003 a u nichž Ministerstvo financ v praxi uplatňuje 11 odst. 3 zkona o stavebnm spořen, ve zněn činnm do 31. prosince 2003. Podle něj se u smluv, jež byly ukončeny v prvnm pololet kalendřnho roku, žd o sttn podporu za tento rok vždy k 30. červnu. častnkům v rmci tto skupiny byla již sttn podpora za rok 2010 vyplacena v pln a nezdaněn vši, a to jen na zkladě nahodilho aktu, že doba spořen u jejich smlouvy z jakhokoliv důvodu skončila už v prvnm pololet roku 2010. Přitom tato skutečnost nen z hlediska zdaněn vůbec podstatn, neboť povaha přjmu častnků v rmci druh uveden skupiny je totožn s povahou přjmu častnků v rmci prvn uveden skupiny. Stle jde o zlohu sttn podpory za rok 2010, s nž by mělo bt nakldno shodně u všech jejch přjemců. častnci v rmci prvn uveden skupiny jsou tedy znevhodněni oproti častnkům z druh zmněn skupiny tm, že včas neukončili smlouvu o stavebnm spořen. Vzhledem k přijet novely až ke konci roku 2010 neměli tito znevhodněn zhastnci ani relnou možnost tak učinit, a tm se nepřznivmu důsledku v podobě mimořdn daně vyhnout.

68. O snaze předkladatele nvrhu napadenho zkona obejt stavn zkaz prav retroaktivity svědč i nestandardně vysok sazba daně, kter podstatně měn mru zhodnocen spor častnků stavebnho spořen na rok 2010 sttn podporou. Tu přitom častnci oprvněně očekvali, neboť se spolhali na prvn stav existujc během celho roku 2010, kdy na sv čty vnšeli vklady rozhodn pro vznik nroku. V praxi je pak důsledkem to, že častnci s dosavadnm maximlnm limitem sttn podpory ve vši 3000 Kč ročně (tedy zejmna častnci se smlouvami uzavřenmi od 1. ledna 2004 do konce roku 2010) budou moci za rok 2010 obdržet na zloze sttn podpory maximlně 1500 Kč, čmž nedoshnou ani maximln vše zlohy sttn podpory stanoven na dalš rok (2000 Kč), zatmco ti, jejichž dosavadn limit byl ve vši 4500 Kč (tedy zsadně častnci se smlouvami uzavřenmi do konce roku 2003), mohou za rok 2010 obdržet zlohu až ve vši 2250 Kč. Předkladatelem novely přitom nebyl deklarovn ždn legitimn důvod pro toto odlišn daňov zachzen a podle nzoru asociace takov důvod ani neexistuje. Proto asociace považuje tyto disproporčn činky novely za odporujc stavnmu zkazu diskriminace i stavnmu principu ochrany oprvněnch očekvn adrestů prvnch norem.

69. V dalš čsti svho vyjdřen se asociace zabvala i důsledky čl. II napadenho zkona, podle něhož m bt použit 10 zkona o stavebnm spořen na všechny smlouvy o stavebnm spořen bez ohledu na to, kdy byly uzavřeny. Za jeho nejzvažnějš problematick činek považuje dopad na prvo započtvat čstku uspořenou v aktulnm kalendřnm roce a přesahujc maximln limit, z něhož lze v tomto roce nrokovat sttn podporu, do zkladu pro vpočet sttn podpory v nsledujcch letech. U smluv o stavebnm spořen uzavřench do 31. prosince 2003 se v tto otzce až do konce roku 2010 uplatňovala prvn prava činn ke dni jejich uzavřen, kter umožňovala neomezenou možnost převodu nadlimitn uspořen čstky aktulnho roku do dalšch let pro čely nrokovn sttn podpory. Až pozdějš zkon č. 423/2003 Sb. změnou 10 odst. 4 zkona o stavebnm spořen omezil tuto možnost pro smlouvy uzavřen od 1. ledna 2004 podmnkou, že tyto smlouvy byly již od svho počtku uzavřeny s požadavkem na sttn podporu a tento požadavek nebyl po dobu trvn smlouvy změněn. Přechodn ustanoven čl. II napadenho zkona tyto podmnky stanovuje pro všechny smlouvy bez ohledu na datum jejich uzavřen, čmž ve vztahu k smlouvm uzavřenm do konce roku 2003 generuje zsadn změnu přstupu v tto otzce. V důsledku tto skutečnosti tak u smluv, u kterch nebyla po určitou minulou dobu od jejich uzavřen do konce roku 2010 požadovna sttn podpora, bude častnkovi počnaje rokem 2011 odňat nrok na započtn uspořen čstky z minulch let do zkladu pro vpočet sttn podpory (a tm eo ipso nrok na sttn podporu z cel čstky vysokch vkladů vnesench do konce roku 2010). Asociace v tom spatřuje nedovolen prav retroaktivn působen napadenho zkona tm, že existenci již vzniklho nroku na převod uspořen čstky do budoucch let pro čely nrokovn sttn podpory podmiňuje dalšmi skutečnostmi. Podle expertnho odhadu asociace se přitom jedn o tisce přpadů, kter vznikly předevšm v souvislosti se snženm sttn podpory zkonem č. 423/2003 Sb., kdy si v reakci na jeho přechodn ustanoven řada častnků uzavřela smlouvy bez požadavku na sttn podporu s tm, že o ni poždaj do konce roku 2004.

70. Pochybnosti vyslovila tž o relnm vznamu pojmu „nroky na sttn podporu vznikl přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona“, kter maj dle čl. II napadenho zkona zůstat přechodnm ustanovenm nedotčeny. Zkon o stavebnm spořen totiž použv pojem „nrok“ v souvislosti se sttn podporou minimlně ve dvou různch vznamech, a to jako nrok na připsn zlohy sttn podpory za určit kalendřn rok (zejm. 4 odst. 3, 10, 11 a 13 odst. 1) a jako nrok na vplatu vešker sttn podpory dosud evidovan formou zloh na čtu častnka (zejm. 12 a 13). Pokud by Ministerstvo financ vychzelo z druhho vkladu, znamenalo by to nutnost redukovat u smluv o stavebnm spořen, u nichž nrok na vplatu sttn podpory nevznikl do konce roku 2010, vši všech zloh dosud připsanch za celou dobu trvn smlouvy (tj. maximlně na 2000 Kč ročně) a z toho vyplvajc povinnost stavebnch spořitelen vrtit rozdl sttu. Takov vklad by vedl k zsahu do již vzniklch nroků na zlohy sttn podpory za uplynul roky, jak byly (zatm s vjimkou zlohy za rok 2010) Ministerstvem financ častnkům přiznny a stavebnmi spořitelnami připsny na jejich čty podle podmnek stanovench zkonem o stavebnm spořen, ve zněn činnm v roce, v němž nrok na přslušnou zlohu vznikl. Tato nejasnost nen v souladu s očekvnm dobrho zkonodrstv, zejmna s potřebou natolik jasnho obsahu prvn normy, aby se podle n mohli jej adresti chovat a aby jejm nečekanm vkladem nemohla bt narušena jejich oprvněn očekvn.

71. Kromě uvedench dvou nejvznamnějšch dopadů čl. II napadenho zkona naruš aplikace ustanoven o snžen sttn podpoře na smlouvy uzavřen do konce roku 2010 legitimn očekvn častnků těchto smluv ohledně mry a rychlosti zmnožen jejich majetku v souladu s prvnm stavem existujcm v době uzavřen těchto smluv. Předevšm dojde ke zhoršen zhodnocen spor častnků stavebnho spořen, a to přmo v důsledku snžen sttn podpory, i nepřmo tm, že častnkům bude nležet s ohledem na snžen vše sttn podpory i nižš vsledn rok. Současně se ale oddl i vznik nroku častnka na vnos stavebnho spořen a řdn věr ze stavebnho spořen, protože podmnkou jeho vzniku je dosažen určitho podlu zůstatku čtu k clov čstce a zroveň dosažen určenho minimlnho spořcho vkonu častnka danho předevšm podlem roků k clov čstce. Plněn obou kritri je nižš intenzitou zhodnocovn spor omezeno. Oproti původnmu předpokladu při uzavřen smlouvy o stavebnm spořen se tm u smlouvy s průměrnou clovou čstkou prodlouž doba potřebn pro poskytnut řdnho věru o tři měsce pro smlouvu, u nž byla do roku 2010 poskytovna sttn podpora v maximln vši 3000 Kč ročně, a pro smlouvu, kde byla dosud maximln sttn podpora ve vši 4500 Kč ročně, dokonce o 11 měsců. Dopady tto skutečnosti mohou bt individuln a různ podle toho, na jak čel a jak urgentně častnk prostředky ze stavebnho spořen potřebuje. Uveden bude pro častnky, kteř využili překlenovac věr (tj. věr poskytovan rovněž vlučně na bytov potřeby definovan zkonem, avšak jen prozatmně do doby vzniku nroku častnka na řdn věr ze stavebnho spořen), znamenat vyšš rokov nklad na překlenovac věr. Současně se tm prodlužuje doba trvn tohoto věru, jež se jednorzově splc vnosem stavebnho spořen a řdnm věrem ze stavebnho spořen ke dni vzniku nroku na řdn věr, s čmž souvis i povinnost platit rok z cel jeho neumořovan vše po delš dobu.

72. Vše uveden přm dopady na častnky se zprostředkovaně dotknou i stavebnch spořitelen v rozsahu, v němž snž atraktivitu produktu stavebnho spořen u novch i dosavadnch smluv, a tm ovlivn budouc chovn novch i dosavadnch častnků stavebnho spořen ve velkm měřtku. Tyto dopady přitom mohou bt vznamn pro stabilitu systmu stavebnho spořen, neboť produkty stavebnch spořitelen jsou nastaveny s předpokladem určitho dlouhodobho chovn klientů v budoucnosti. Důsledkem by mohl bt přpadn nedostatek disponibilnch zdrojů na poskytovn řdnch věrů, k jejichž poskytnut se stavebn spořitelny pevně zavzaly dlouhodobmi smlouvami o stavebnm spořen v minulosti. Vyloučit přitom nelze ani zsah do soukromoprvnho smluvnho vztahu mezi stavebn spořitelnou a častnky. I když totiž poskytovn sttn podpory nen předmětem smluvnho zvazku stavebn spořitelny vůči častnkovi, je na jeho smlouvu přmo navzno, spolupodl se na mře a rychlosti plněn vzjemnch smluvnch povinnost častnků a stavebnch spořitelen a prostřednictvm vše uvedench přmch a nepřmch dopadů ovlivňuje podstatně mru a rychlost dosahovn hospodřskch clů, kter častnk při uzavrn smlouvy zamšlel.

73. V důsledku napadenho zkona bylo zasaženo legitimn očekvn častnků, že doshnou jimi sledovanch clů (tj. zdrojů do vše clov čstky) v původně plnovanm čase a při plnovanch nkladech i mře zhodnocen spor, kter oprvněně vychzely z prvnho stavu platnho při uzavrn smlouvy o stavebnm spořen, aniž by na to mohli adekvtně reagovat. Pokud by se přitom častnk rozhodl ukončit smlouvu o stavebnm spořen uzavřenou před nabytm činnosti napadenho zkona, tak by tm nesplnil podmnku pro vznik nroku na vplatu sttn podpory, neboť vpověď by znamenala ztrtu vešker dosavadn sttn podpory (viz 12 odst. 3 zkona o stavebnm spořen). V přpadě smluv s poskytnutm překlenovacm věrem by dokonce bez současnho okamžitho splacen tohoto věru vůbec nebyla možn. V minulosti přitom zkonodrce s ohledem na tyto důsledky zachoval ve vztahu k smlouvm uzavřenm před nabytm činnosti novely zkona dosavadn režim poskytovn sttn podpory. Odklon od tohoto přstupu v přpadě napadenho zkona, kterm se sttn podpora snižuje i pro dosavadn smlouvy, je tak pro častnky z hlediska intertemporality překvapiv a zasahuje do jejich legitimnch očekvn ohledně budouc vše sttn podpory. Překvapiv dopad ve vztahu k častnkům m v tomto smyslu i zaveden daně z rokovch přjmů ve vši 15 %, k němuž dochz zrušenm osvobozen rokovch vnosů od daně z přjmů, jež bylo stanoveno 4 odst. 1 psm. s) zkona o danch z přjmů, ve zněn před činnost napadenho zkona.

74. Zvěrem svho vyjdřen asociace uvedla, že stavebn spořen pln sv čely, neboť minimlně 65 % vkladů shromžděnch stavebnmi spořitelnami je použito na čelov věry financujc bytov potřeby častnků, přičemž i častnci, kteř si neberou věr, sami často použij na bytov potřeby zůstatek čtu stavebnho spořen (dle expertnho odhadu asociace ve dvou třetinch přpadů). Dalš věrov expanze je navc omezovna přmo zkonem o stavebnm spořen, kde jsou pro poskytovn překlenovacch věrů a věrů poskytovanch prvnickm osobm nastaveny limity, kter ještě širšmu poskytovn těchto konkrtnch typů věrů na bydlen brn. Někter stavebn spořitelny již musely svou obchodn politiku s ohledem na vvoj vkladovho a věrovho portfolia uzpůsobit limitům uvedenm v zkoně a poptvku po těchto věrech různmi nstroji tlumit. Z uvedenho tedy vyplv, že stt prostřednictvm stavebnho spořen pln sv mezinrodn zvazky z Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech a čl. 16 Evropsk sociln charty. Většina prostředků je investovna do bytovho fondu prostřednictvm poskytnutch čelovch věrů. Restriktivn zsah sttu do fungujcho systmu stavebnho spořen napadenm zkonem s vše popsanmi dopady by tedy nepochybně nejen omezil rozsah, v němž Česk republika pln sv mezinrodn zvazky k zajišťovn socilnch prv občanů, ale tž zashl do průběhu realizace soukromoprvnch vztahů s častnky stavebnho spořen, a tm do jejich oprvněnch očekvn ohledně zhodnocen jejich spor a realizace bytovch potřeb.

75. K ždosti stavnho soudu poskytla Asociace českch stavebnch spořitelen vzory smluv o stavebnm spořen, jakož i zněn všeobecnch obchodnch podmnek všech stavebnch spořitelen působcch v Česk republice, včetně jejich zněn za jednotliv minul obdob.

III.

Replika navrhovatelů

76. Podnm ze dne 23. nora 2011 replikovali navrhovatel prostřednictvm svho zstupce na zaslan vyjdřen, předevšm na vyjdřen ministra financ a Asociace českch stavebnch spořitelen. Ve svm vyjdřen uvedli, že se ztotožňuj se zvěry obsaženmi ve vyjdřen asociace a odkazuj na ně. S argumentac ministra financ však nesouhlas.

77. Nesouhlas navrhovatelů se tk předevšm zvěru, že prav retroaktivita napadenho zkona vůči vzniklm prvnm nrokům je vyloučena poukazem na okamžik vzniku přjmu coby „fyzickho převeden hodnot“, k němuž zde dochz až po činnosti novely „přijetm sttnho přspěvku fyzickou osobou v roce 2011“. činek napadenho zkona je totiž jednoznačně takov, že novm zdaněnm zasahuje majetek vznikl již před jeho činnost, a to pohledvku dospělou nejpozději k 31. prosinci 2010. Na tom nic neměn ani skutečnost, že tato pohledvka (nrok) může bt v zvislosti na době svho vzniku uspokojena přpadně až po činnosti zkona, tj. až po 1. lednu 2011.

78. Stanoven rozhodn skutečnosti pro uplatněn mimořdnho zdaněn zloh sttn podpory na rok 2010 použitm dikce, že „přspěvek ... byl poukzn stavebn spořitelně po 31. prosinci 2010“, je podle navrhovatelů projevem svvole zkonodrce. častnk stavebnho spořen předevšm nem možnost ovlivnit, zda a kdy přesně budou poukzny zlohy stavebn spořitelně ministerstvem. V tto souvislosti poukazuj na to, že Ministerstvo financ je povinno poukzat stavebn spořitelně čstku ročnch zloh statn podpory do dvou měsců od doručen ždosti. V přpadě nepln ždosti nebo nesprvnch dajů si však ministerstvo může vyždat doplněn nebo opravu ždosti, přičemž po dobu, než je ždost doplněna nebo opravena, lhůta pro poukazovn zloh neběž ( 11 odst. 4 a 5 zkona o stavebnm spořen). častnk tak mohl teoreticky ovlivnit skutečnost, zda nově bude či (ještě) nebude daňovm poplatnkem jen vzhledem k tomu, kdy v průběhu roku 2010 svm vkladem na čet splnil podmnku pro připsn zlohy sttn podpory za tento rok.

79. Uměle vytvořen konstrukce, že zdaňovan majetek (přjem) vznik až po činnosti napadenho zkona, m posloužit tomu, aby se stt vůči velk čsti častnků stavebnho spořen vyhnul svm zvazkům, kter by jinak musel uspokojit, neboť na jejich uspokojen „vznikl nrok v roce 2010“. Ostatně stěž by mohl obstt nzor, že změna vše sazby daně z přjmů nebo zaveden zvlštn sazby tto daně od 1. ledna kalendřnho roku by měla mt dopad i na přjmy prvně vznikl do konce roku předchozho, vyplacen ale až po 31. prosinci tohoto roku. Mzda za měsc prosinec by tak musela bt zdaněna vyšš sazbou jen proto, že je vyplacena v lednu, nebo zvšen sazby daně z přidan hodnoty, k němuž dojde s činnost od 1. ledna, by se muselo vztahovat i na zdaniteln plněn uskutečněn ještě v prosinci předchozho roku jen proto, že faktura byla odběratelem zaplacena a čstka připsna na čet dodavatele až v lednu. Tato konstrukce se snaž předstrat, že pohledvka, na jejž uspokojen vznikl nrok (tedy majetek, resp. majetkov hodnota), vznik až okamžikem, kdy byla finančn čstka odpovdajc jejmu uspokojen připsna (a v dan věci dokonce jen zaevidovna, nikoli tedy přijata) na čet oprvněnho.

80. Navrhovatel nesouhlas ani s prvnm zvěrem, že v důsledku napadenho zkona dochz ke snžen pouze těch nroků, kter vzniknou až po jeho činnosti. Ministr financ podle jejich nzoru nerozlišuje mezi zvaznm vznamem zkonnch pojmů „přspěvek“ a „zloha“ přspěvku (sttn podpory). Tm, že napaden zkon snžil od 1. ledna 2011 zlohy sttn podpory i pro smlouvy uzavřen před jeho činnost, snžil zpětně i jejich celkovou vši. Nedotkl se tedy pouze nroků vzniklch po jeho činnosti. I když by v tomto přpadě mohlo jt pouze o nepravou retroaktivitu zkona, neboť snženm nejsou dotčeny zlohy přspěvku poskytnut za lta do roku 2010 včetně, činky novely jsou takov, že podstatně narušuj dosavadn legitimn očekvn častnků smluv o stavebnm spořen, jež měli přinejmenšm do doby přijet napadenho zkona. Jak je přitom uvedeno ve vyjdřen Asociace českch stavebnch spořitelen, může toto snžen zloh sttn podpory ve svch důsledcch dokonce vykazovat v xadě přpadů i prav retroaktivn činky.

81. Za obmyslnou a formalistickou označuj tu čst ministrovy argumentace, podle kter nedošlo napadenm zkonem ke snžen sttn podpory za rok 2010. Ta bude podle jeho nzoru přiznna v pln vši, pouze se na ni jako na přjem roku 2011 bude uplatňovat nově zaveden daň z přjmů. Navrhovatel se domnvaj, že ministr se snaž pouze zdůvodnit, proč byl ve skutečnosti zneužit institut daně. Důvodem bylo obejit metody přmho snžen vše sttn podpory, kter z časovch důvodů již nebyla využiteln pro nroky vznikajc v roce 2010. Neztotožňuj se ani s jeho nzorem o nepřpadnosti použit pojmu legitimnho očekvn v přpadě změny zkona, jež vyvolv pro všechny stejn důsledky. Do legitimnch očekvn častnků prvnch vztahů může bt zasaženo i cestou přijet prvnho předpisu, přičemž v tomto směru odkazuj na „bohatou“ judikaturu stavnho soudu i Evropskho soudu pro lidsk prva, zčsti citovanou již v původnm podan.

82. Navrhovatel vytkaj vyjdřen ministra dezinterpretaci skutečnho obsahu jejich nvrhu. V něm totiž netvrd, že nrok na sttn podporu vznik bez dalšho již v okamžiku uzavřen smlouvy o stavebnm spořen, ani že již podpisem smlouvy je „přesně dna vše sttn podpory“. Poukazuj naopak pouze na to, že již v okamžiku uzavřen tto smlouvy je určiteln tzv. clov čstka, od nž se celkov vše sttn podpory odvj, přičemž nrok na jej připsn a nsledně jej vyplacen vznikne až splněnm všech dalšch zkonnch podmnek, kter jsou ovšem znmy častnku již při uzavřen smlouvy a nemohou se jednostranně nhle měnit.

83. Obsahem jejich nvrhu nebylo ani tvrzen, že by častnk stavebnho spořen mohl „legitimně očekvat, že sttem poskytovan podpora v dan vši bude vyplcena neomezeně dlouho ...“. Navrhovatel pouze upozornili na rozdl mezi přstupem někdejšho zkonodrce, kter respektoval nabyt prva častnků stavebnho spořen (viz čl. II bod 2 zkona č. 423/2003 Sb.) a současnho zkonodrce, kter tak v napadenm zkoně nečin. Vlda a parlament nezvažovaly intenzitu zsahu do prvnho postaven častnků stavebnho spořen i stavebnch spořitelen a nezvolily ždn z šetrnějšch přstupů k častnkům smluv, a to zejmna k těm, jimž ještě neuplynula tzv. vzac doba, a k těm, kteř čerpaj překlenovac věr či věr ze stavebnho spořen. Skupina poslanců proto v nvrhu vyjdřila nzor, že dosavadn přstup zkonodrce založil častnkům legitimn očekvn, že stt sice může přspěvek snžit, avšak jen pro nov smlouvy, a že po dobu platnosti smlouvy bude přspěvek na ni poskytnut v původně sttem garantovan vši. Napadenm zkonem došlo podle navrhovatelů k zsahu do prva na ochranu vlastnictv podle čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu. Současně se ztotožňuj s argumentem obsaženm ve vyjdřen Asociace českch stavebnch spořitelen, že dosavadn podporou stavebnho spořen stt přispval k naplňovn svch zvazků podle čl. 11 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech a čl. 16 Evropsk sociln charty (prvo na bydlen). Dopady napadenho zkona rozsah zajišťovn těchto zvazků sttem omezuj.

84. Ve vztahu k důvodnosti vyhlšen stavu legislativn nouze navrhovatel dodvaj, že je vysoce pravděpodobn, že kdyby napaden zkon nevstoupil v činnost k 1. lednu 2011 a opatřen v něm obsažen by tak musela bt o rok odložena, stt by nebyl v roce 2011 zatžen poskytovnm sttn podpory ani v tom rozsahu, v jakm by ji poskytoval v roce 2010 (natož v letech předchozch), ale naopak by byl i bez tohoto zkona zatžen vrazně mně. Poukazuj přitom na daje obsažen v odpovědi ministra financ, jakož i vyjdřen Asociace českch stavebnch spořitelen, podle kterch m celkov objem sttn podpory (a tm zatžen sttnho rozpočtu) počnaje rokem 2005 klesajc tendenci, přičemž k největšmu propadu došlo prvě v poslednch letech, tedy mezi roky 2008 a 2009. Ministr financ by měl zroveň dt k dispozici daje o aktuln vši vyplacen zlohy sttn podpory za rok 2010, neboť tyto daje jsou nepochybně relevantn pro zodpovězen otzky, zda při přijmn zkona skutečně hrozila sttu značn hospodřsk škoda.

85. K tvrzen ministra financ, že vlda poždala o vyhlšen stavu legislativn nouze až nsledně po nespěšnm pokusu projednat zkonn změny v prvm čten, doplňuj, že vlda si musela bt vědoma lhůt v rmci legislativnho řzen, jakož i postojů opozice, což nakonec ve sv vpovědi před stavnm soudem dne 8. nora 2011 ve věci sp. zn. Pl. S 55/10 připustil i předseda vldy Petr Nečas.

86. Souhlasit nelze ani s tm, že „hlavnm veřejnm zjmem“ je v Česk republice „nutnost snžen deficitu sttnho rozpočtu“. Takto formulovan veřejn zjem nem oporu v ždn stavn ani zkonn normě. Naopak navrhovatel považuj za hlavn veřejn zjem naplňovn stavně zaručench zkladnch prv a svobod, neboť prvě cta k nim a jejich ochrana je smyslem existence demokratickho sttu. Nezpochybňuj přitom potřebu zdravch veřejnch financ, konkrtn opatřen k jejich ozdraven je však vždy jen politickm rozhodnutm aktuln většiny (čl. 6 stavy), přičemž otzka zachovn zkladnch prv je při politickm rozhodovn vldy či Parlamentu vždy ultra vires. Pokud navc ministr financ tvrd existenci takto jm definovanho veřejnho zjmu, měl bt součst důvodov zprvy k nvrhu napadenho zkona test zvažovn přednosti stavně chrněn hodnoty či zkladnho prva v přpadě jejich kolize podle kritri vymezench konstantn judikaturou stavnho soudu.

87. sporn opatřen v oblasti podpory bydlen nebyla „ze strany sttu avizovna již několik let“, o čemž svědč skutečnost, že ždn sttn orgny ve svch koncepčnch materilech v oblasti podpory stavebnho spořen takovto opatřen neohlašovaly. Nečinily tak ani politick strany v rmci volebn kampaně a svch programů. Jak ale dodvaj, samotn skutečnost, že tato opatřen byla uvedena v koaličn smlouvě a programovm prohlšen vldy, nem ve vztahu k adrestům prvnch předpisů ždnou relevanci, dokud nejsou zvazně vyjdřena ve formlnm pramenu prva. Koaličn smlouva i programov prohlšen vldy jsou dokumenty ryze politick povahy a adresti zkonů nepochybně nemaj povinnost čst takov dokumenty nebo poslouchat mediln vystoupen politiků a „zařizovat se“ podle nich ještě předtm, než byl zkon vyhlšen ve Sbrce zkonů.

88. Co se tče tvrzen, že stavebn spořitelny „podnikaj se sttn podporou“ a že „nstroje sttn dotačn politiky nezakldaj časově neomezen stavnm pořdkem chrněn nrok finančnch instituc z těchto nstrojů těžit“, navrhovatel podotkaj, že sttn podpora nenlež stavebnm spořitelnm, ale častnkům stavebnho spořen, přičemž nrok na vplatu sttn podpory m častnk jen za dobu spořen, tj. vlučně na zkladě svch vlastnch vkladů. Při splněn podmnek pro vplatu sttn podpory je stavebn spořitelna povinna vyplatit ji častnkovi, naopak při nedodržen zkonnch podmnek častnkem ji mus stavebn spořitelna podle 12 zkona o stavebnm spořen vrtit sttu. Zdůrazňuj, že i stavebn spořitelny maj nrok na takov jednn orgnů sttu, kter je předvdateln, nevykazuje zjevn rysy svvole a nezasahuje tak do podstaty prva podnikat a do prv zakotvench v mezinrodnch smlouvch o podpoře a ochraně investic.

89. Zvěrem sv repliky reaguj navrhovatel na vyjdřen ministra, podle něhož stavebn spořen „dlouhodobě podporuje středn a vyšš přjmov skupiny obyvatel“, což „samo o sobě popr možn zsah do socilnch prv ...“. Nen jim znmo, že by stt disponoval daji o přjmov struktuře častnků stavebnho spořen, a neztotožňuj se s ministrovm chpnm socilnch prv, podle něhož tato prva patrně nlež jen přjmově slabšm skupinm obyvatel. Zdůrazňuj přitom, že podstatou jejich nvrhu nen tvrzen zsah do socilnch prv, ale zsah do prva vlastnickho při porušen stavnch principů prvnho sttu.

90. Navrhovatel svm přpisem ze dne 15. března 2011 vyslovili souhlas s upuštěnm od stnho jednn.

IV.

Posouzen kompetence a stavn konformity legislativnho procesu

91. Podle 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu sestv posouzen stavnosti zkona s stavnm pořdkem, přpadně jinho prvnho předpisu i se zkony, ze třech komponentů. Jedn se o zodpovězen otzek, zda zkon nebo jin prvn předpis byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence, zda byl přijat stavně předepsanm způsobem a zda jeho obsah je v souladu s stavnmi zkony a v přpadě jinho prvnho předpisu i se zkony.

IV./a

Shrnut průběhu legislativnho procesu

92. Z vyjdřen častnků řzen, jakož i z těsnopiseckch zprv Poslaneck sněmovny a Sentu a dalšch veřejně přstupnch dokumentů vztahujcch se k legislativnmu procesu Zstavn soud zjistil nsledujc skutečnosti.

93. Dne 4. řjna 2010 předložila vlda Poslaneck sněmovně nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 96/1993 Sb., o stavebnm spořen a sttn podpoře stavebnho spořen a o doplněn zkona Česk nrodn rady č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn zkona Česk nrodn rady č. 35/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, schvlenho usnesenm vldy č. 669 ze dne 22. zř 2010. Současně navrhla projednn zkona tak, aby s nm Poslaneck sněmovna mohla ve smyslu 90 odst. 2 jednacho řdu vyslovit souhlas již v prvm čten. Nvrh byl rozesln poslancům jako sněmovn tisk č. 116/0. Organizačn vbor svm usnesenm č. 32 ze dne 14. řjna 2010 doporučil projednn nvrhu zkona, určil zpravodaje a přikzal nvrh k projednn rozpočtovmu vboru. Prv čten bylo započato ve 14:20 hodin dne 26. řjna 2010 na 7. schůzi, kde byl nvrh projednn v obecn rozpravě. Ještě před uvedenm tohoto nvrhu předkladatelem byla předsedkyni Poslaneck sněmovny doručena nmitka poslaneckho klubu ČSSD proti projednn nvrhu, aby mohl bt vysloven souhlas s nvrhem zkona již v prvm čten, pročež se tento nvrh stal neprojednatelnm. Nsledně v průběhu obecn rozpravy navrhl ministr financ a poslanec Miroslav Kalousek podle 91 odst. 2 jednacho řdu zkrcen projednvn nvrhu zkona ve vboru na 15 dn. V důsledku uplatněn nmitky poslaneckch klubů ČSSD a KSČM však nebyl projednn ani tento nvrh. Poslaneck sněmovna nsledně přikzala nvrh zkona k projednn rozpočtovmu vboru (usnesen č. 102).

94. Na zkladě svho usnesen č. 758 ze dne 26. řjna 2010 (přijatho večer v tento den) vzala vlda nvrh zkona (spolu s dalšmi třemi vldnmi nvrhy zkonů) dne 27. řjna 2010 zpět. Dne 29. řjna 2010 předložila vlda Poslaneck sněmovně nvrh zkona zcela identickho obsahu, schvlenho usnesenm č. 759 ze dne 26. řjna 2010. Současně navrhla předsedkyni Poslaneck sněmovny, aby vyhlsila stav legislativn nouze na obdob od 1. listopadu do 5. listopadu 2010 pro projednn thož vldnho nvrhu zkona (společně se zmněnmi třemi nvrhy zkonů) a aby rozhodla, že uveden vldn nvrhy zkonů budou projednny ve zkrcenm jednn v rmci vyhlšenho stavu legislativn nouze. Tž den byl nvrh zkona rozesln poslancům jako sněmovn tisk č. 157/0 (stejně tak i zbyl tři zmněn vldn nvrhy zkonů - sněmovn tisky č. 155, 156 a 158).

95. Předsedkyně Poslaneck sněmovny na zkladě tohoto nvrhu vyhlsila rozhodnutm č. 7 ze dne 29. řjna 2010 stav legislativn nouze pro uveden nvrhy zkonů na dobu od 1. listopadu 2010 do 15. listopadu 2010 (vlda navrhovala pouze do 5. listopadu 2010) a rozhodnutm č. 8 z thož dne rozhodla o tom, že tyto nvrhy budou projednny ve zkrcenm řzen. Tmto rozhodnutm zroveň přikzala nvrh zkona rozpočtovmu vboru, ktermu stanovila nepřekročitelnou lhůtu pro předložen usnesen do 2. listopadu 2010 do 12:00 hodin. Dne 29. řjna 2010 byl poslancům rozesln nvrh zkona jako sněmovn tisk 157.

96. Ždost předsedy vldy o vyhlšen stavu legislativn nouze, jakož i přslušn rozhodnut předsedkyně Poslaneck sněmovny obsahovaly pouze stručn odůvodněn hrozbou značnch hospodřskch škod, aniž by tato hrozba byla dl specifikovna. Bližš důvody pro vyhlšen uvedl předseda vldy Petr Nečas dne 27. řjna 2010 v rmci rozpravy k nvrhu zkona o sttnm rozpočtu na 7. schůzi Poslaneck sněmovny, kdy ve svm vystoupen informoval poslance o uvedenm postupu. Konkrtně uvedl, že „neprojednn těchto zkonů znamen, že by nevstoupily do činnosti 1. ledna přštho roku, což by učinilo z rozpočtu pouze soubor mnoha destek nebo stovek stran potištěnch čsly, nicmně nepodložench relnmi skutečnmi daji na straně přjmů i vdajů, čili byl by to rozpočet naprosto hypotetick, nereln, a tudž rozpočet, kter by nebyl brn jako věrohodn dokument. Z tohoto důvodu by hrozilo vrazn zhoršen postaven Česk republiky na finančnch trzch. S tmto nevěrohodnm rozpočtem by mohl bt ohrožen rating Česk republiky, hrozilo by zvšen dluhov služby, to znamen spltky, kterou platme na rocch za sttn dluh. Velice vznamnm rizikem by se samozřejmě stalo vrazn prohlouben deficitu veřejnch financ a hrozily by tak daňov niky. Za těchto okolnost, kdy hroz tyto velk hospodřsk škody, byla vlda povinna použt ustanoven zkona o legislativn nouzi, aby zamezila těmto vraznm hospodřskm škodm.“ (těsnopiseck zprva z jednn Poslaneck sněmovny dne 27. řjna 2010, 7. schůze, www.psp.cz)

97. Dne 2. listopadu 2010 ve 14:00 hodin zahjila předsedkyně Poslaneck sněmovny čtvrt jednac den jej přerušen 7. schůze, v jehož vodu informovala poslance o svch rozhodnutch. S ohledem na povinnost Poslaneck sněmovny posoudit před projednnm nvrhů zkonů, zda stav legislativn nouze trv, zahjila vodem tohoto jednacho dne rozpravu k tomuto bodu. V rmci rozpravy vystoupil poslanec Bohuslav Sobotka, kter vyslovil vhrady vůči jejmu postupu. Poukzal na to, že projednn předmětnch nvrhů zkonů na stvajc schůzi Poslaneck sněmovny předpokld nvrh na zařazen těchto bodů na jej program. Takovto nvrh ale nelze projednat, pokud proti němu vznesou nmitku nejmně dva poslaneck kluby nebo 20 poslanců, což učinil jmnem poslaneckch klubů ČSSD a KSČM. Po krtk rozpravě oznmila předsedkyně Poslaneck sněmovny přibližně v 15:20 hodin, že přerušuje jednn 7. schůze Poslaneck sněmovny, a na ždost skupiny koaličnch poslanců svolala z msta předsedajcho mimořdnou 8. schůzi Poslaneck sněmovny na 16:00 hodin thož dne. V tuto dobu byla schůze rovněž zahjena.

98. vodem 8. schůze Poslaneck sněmovny jej předsedkyně opětovně informovala poslance o vyhlšen stavu legislativn nouze a zahjila rozpravu k jejmu posouzen. V rmci tto diskuze vystoupil předseda vldy Petr Nečas, kter k důvodům vyhlšen legislativn nouze uvedl, že „bude-li schvlen sttn rozpočet, kter k 1. lednu přštho roku nebude podložen činnou legislativou, kter bude v činnosti od 1. ledna přštho roku, bude to nevěrohodn dokument založen pouze na součtu čsel, kter nebudou odpovdat skutečn legislativě činn od 1. ledna přštho roku. To velmi vžně hroz. Potom může dojt i ke krokům, jako je zhoršen vhledu ratingu Česk republiky, hroz předražen dluhov služby. Tady bych chtěl zdůraznit, že vkyvy pouze v několika procentech čin z hlediska spltky dluhov služby až řdy miliard v dluhov službě, hroz zvšen deficitu sttnho rozpočtu a zvšen deficitu veřejnch rozpočtů jako celku a hroz tak naprosto prokazatelně daňov niky. Celkov sumř těchto hospodřskch škod je spše v řdech miliard, ve dvojcifernm čsle miliard. Čili jsou to velmi vznamn hospodřsk škody a naprosto legitimně a v souladu se zkonem na to vlda musela zareagovat a musela poždat o vyhlšen stavu legislativn nouze prvě proto, aby k těmto zvažnm hospodřskm škodm nedošlo.“ (těsnopiseck zprva z jednn Poslaneck sněmovny dne 2. listopadu 2010, 8. schůze, www.psp.cz)

99. V rmci rozpravy dle vystoupili mimo jin opozičn poslanci Jeronm Tejc, Lubomr Zaorlek, Vojtěch Filip a Bohuslav Sobotka, kteř formulovali nmitky ve vztahu k důvodnosti vyhlšen stavu legislativn nouze. Poslanec Bohuslav Sobotka navrhl odročen jednn na druh den, tedy do 3. listopadu do 9:00 hodin. Pro nvrh hlasovalo 74 ze 181 přtomnch poslanců, 103 bylo proti. Pro potvrzen trvn stavu legislativn nouze k projednn předmětnch sněmovnch tisků hlasovalo 105 ze 151 přtomnch poslanců, proti bylo 46 (usnesen č. 111).

100. Thož dne proběhlo i druh a třet čten nvrhu. Ještě před zahjenm druhho čten konstatovala Poslaneck sněmovna, že nadle existuj podmnky pro projednn vldnho nvrhu zkona ve zkrcenm jednn (usnesen č. 116). Pro hlasovalo 97 ze 146 přtomnch poslanců, proti 43. Rozpočtov vbor zasedal k přslušnmu sněmovnmu tisku, přičemž doporučil, aby Poslaneck sněmovna projednala nvrh v obecn rozpravě, dle všechny jeho čsti v rozpravě podrobn a aby jej projednala do ptku 5. listopadu 2010 do 16:00 hodin. Nvrh rozpočtovho vboru byl přijat, když pro něj hlasovalo 130 ze 146 přtomnch poslanců, 3 byli proti. Pot, co se uskutečnila obecn i podrobn rozprava, schvlila Poslaneck sněmovna nvrh zkona (usnesen č. 117). Pro hlasovalo 96 ze 144 přtomnch poslanců, proti 44.

101. Dne 3. listopadu 2010 byl nvrh zkona postoupen Sentu, kter jej na ždost vldy projednal ve zkrcenm jednn. Organizačn vbor thož dne stanovil garančnm vborem Vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu. Tento vbor nvrh zkona projednal dne 11. listopadu 2010 a přijal usnesen č. 385, kterm ho doporučil schvlit. Sent projednal a schvlil nvrh zkona (sentn tisk č. 365/0) dne 12. listopadu 2010 na sv 25. schůzi, když pro něj hlasovalo 42 ze 76 sentorů, proti bylo 31 sentorů a 3 sentoři se hlasovn zdrželi (usnesen č. 603).

102. Nvrh zkona byl dne 19. listopadu 2010 doručen prezidentovi republiky, kter jej podepsal dne 26. listopadu 2010. Schvlen zkon byl pot 3. prosince 2010 doručen k podpisu předsedovi vldy. Zkon byl vyhlšen ve Sbrce zkonů pod č. 348/2010 Sb. s činnost od 1. ledna 2011.

IV. /b

stavn konformita zkonodrn procedury - obecn vchodiska

103. Vzhledem ke struktuře argumentace navrhovatelů posoudil stavn soud nejdřv otzky kompetence a stavn konformity legislativnho procesu ve vztahu k Poslaneck sněmovně. Poněvadž o jej kompetenci přijmout napaden zkon ve smyslu čl. 15 odst. 1 stavy neměl pochybnosti, zaměřil se na způsob projednvn a schvalovn napadenho zkona, vůči ktermu směřovaly i navrhovateli uplatněn nmitky. V tomto směru považoval za nezbytn shrnout relevantn stavn vchodiska, na nichž založil vlastn přezkum předmětn procedury.

104. stavn soud ve sv dosavadn judikatuře opakovaně zdůraznil nezbytnost dodržovn procedurlnch pravidel a respektovn demokratickch principů v zkonodrnm procesu. Ve svm rozhodnut ze dne 15. nora 2007 sp. zn. Pl. S 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007) uvedl, že „i Parlament, resp. jeho obě komory, nemohou postupovat libovolně, ale jsou vzny prvem. Při vkonu legislativn činnosti jsou tak vzny předevšm stavou ČR a s n konformně vykldanmi jednacmi řdy, jakož i ustlenou prax parlamentn komory a jejch orgnů, kterou lze dky dlouhodobmu opakovn považovat za nepsanou čst legislativn procedury, lze-li ji shledat za souladnou s vyššmi hodnotami tvorby prva, demokratickho politickho systmu apod.“ (bod 38). Tento důraz na řdnost (bezvadnost) průběhu legislativnho procesu přitom nen pouhm apelem ve vztahu k zkonodrci, aby jako orgn veřejn moci postupoval při jejm vkonu v souladu se zkonem, nbrž je vrazem toho, že zkonn prava legislativnho procesu m rovněž garantovat jeho soulad s stavnm pořdkem.

105. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že zkonodrn procedura je rmcově vymezena již na rovni stavnho pořdku, a to předevšm co se tče kompetence a časti jednotlivch orgnů veřejn moci na jejm vkonu, stanoven požadovanch většin pro přijmn rozhodnut, jakož i formlnch nležitost zkona. Součst těchto požadavků však nejsou jen relativně určit procesn pravidla stanoven stavou, nbrž i někter stavn principy, k jejichž konkretizaci dochz až na rovni zkona, tedy jednacch řdů obou komor. Jedn se v prvn řadě o demokratick princip plynouc z čl. 1 odst. 1 stavy, představujc jednu z podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu. Tento princip se přitom nevyčerpv pouhm většinovm rozhodnutm demokraticky zvolench poslanců nebo sentorů, ale vyplvaj z něj požadavky i ve vztahu k způsobu (průběhu) projednvn nvrhu zkona. V tomto směru lze stavn relevanci přiznat tž dalšm principům, předevšm zkazu svvole, principu ochrany menšin při přijmn politickch rozhodnut, požadavku demokratick kontroly, jak ze strany poslanců a sentorů, tak i ze strany veřejnosti, a nakonec, nikoliv však v posledn řadě, principu voln soutěže politickch sil (blže k těmto zkladnm vchodiskům srov. nlez ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. S 55/10, čsti V.A a V.B; 80/2011 Sb.).

106. Zkonodrn procedura v obou komorch Parlamentu mus předevšm umožnit osobm na n zčastněnm „reln posouzen a projednn předlohy parlamentem“ (nlez ze dne 31. ledna 2008 sp. zn. Pl. S 24/07, čst X/a; N 26/48 SbNU 303, 88/2008 Sb.). Jednotliv poslanci nebo sentoři mus mt skutečnou možnost seznmit se s obsahem předloženho nvrhu zkona a zaujmout k němu stanovisko v rmci jeho projednvn v přslušn komoře Parlamentu nebo v jejch orgnech. Možnost veřejně přednst stanovisko k nvrhu zkona na parlamentn půdě přitom svm vznamem přesahuje subjektivn prvo poslance. Umožňuje totiž ve vztahu k ostatnm poslancům, jakož i veřejnosti konfrontaci důvodů pro přijet nebo nepřijet nvrhu zkona. Volen zstupci občanů mus v přm konfrontaci s nzory svch oponentů veřejně zdůvodňovat a obhajovat důvodnost svch nvrhů. K přijet rozhodnut tak dochz až pot, co byly tmto způsobem formulovny důvody pro i proti přijet nvrhu zkona. Jednotliv poslanci a sentoři, aniž by tm byla dotčena jejich možnost hlasovat svobodně, podle svho nejlepšho vědom a svědom, tak budou rozhodovat s vědomm argumentů obou stran. Tm je zroveň umožněno veřejnosti nejen kontrolovat jejich činnost, tedy mt možnost poznat, zda a z jakch důvodů určit nvrh podpořili nebo nikoliv, nbrž ve sv podstatě i nepřmo participovat na zkonodrnm procesu, neboť diskuse uvnitř širok veřejnosti, jakož i z n vyplvajc souhlas nebo kritika vždy ovlivňuj i rozhodovn individulnch poslanců a sentorů.

107. Takto formulovan požadavky otevřenosti, veřejnosti a kontroly zkonodrnho procesu považuje stavn soud za imanentn součst demokratickho principu. Možnost konfrontace postojů na parlamentn půdě je přitom současně zrukou svobodn soutěže politickch sil, tedy jednoho ze zkladnch komponentů demokratickho sttu, jenž nachz sv vslovn vyjdřen v čl. 5 stavy a čl. 22 Listiny. Tyto stavn principy chrn pouze samotnou možnost parlamentn diskuse, nikoliv možnost relně ovlivnit vsledek konečnho hlasovn. Princip většinovho rozhodovn tm nen nijak dotčen. Lze naopak zdůraznit, že tm dochz k relnmu naplněn jeho neoddělitelnho komponentu, kterm je povinnost většiny dbt ochrany menšin při přjmn politickch rozhodnut (čl. 6 stavy). V přpadě zkonodrn procedury se tato ochrana vztahuje na postaven parlamentn opozice (srov. nlez sp. zn. Pl. S 55/10, bod 70). V tto souvislosti stavn soud připomn, že „v parlamentu se tak održ idea pluralismu, kter je zkladem a znakem každ svobodn společnosti. V parlamentn rozpravě, a přirozeně i v prci jednotlivch vborů parlamentu se dostv ke slovu opozice, kter tak zroveň realizuje kontrolu, kterou lze chpat jako jeden ze zkladnch znaků prvnho sttu. Často jen v parlamentu dostvaj přležitost k vyjdřen tzv. slab zjmy, tj. zjmy takovch společenskch skupin, kter nedisponuj takovou kapacitou k prosazen se. Prvě tyto vlastnosti parlamentnch rozprav ukazuj na zvlštn lohu parlamentu při vyrovnvn a při integraci zjmů. Všechny tyto principy je třeba zohledňovat při pravě i vykonvn procedury vztahujc se k nvrhům zkonů“ (Pl. S 77/06, bod 56; k vznamu parlamentn opozice srov. tž Pl. S 24/07, čst X/a, a Pl. S 55/10, bod 72 až 76).

108. Nakonec reln možnost naplněn funkce parlamentn procedury z hlediska stavnch principů předpokld „vytvořen dostatečnho časovho prostoru k parlamentnmu projednn zkonn předlohy“ (Pl. S 24/07, čst X/a). Uveden časov aspekt parlamentn procedury je zroveň nezbytnm předpokladem, aby parlamentn diskuse obecně mohla dostt sv legitimačn funkci. Je tedy nezbytn, aby umožnila zčastněnm osobm, zejmna zstupcům parlamentn opozice, dostatečn časov prostor v rmci projednvn nvrhu zkonů, aby se s nimi mohly relně seznmit, posoudit je a zaujmout k nim kvalifikovaně stanovisko, kter budou moct nsledně prezentovat v parlamentn rozpravě nebo v rmci jednn vborů, přpadně jinch orgnů. Jak dle zdůraznil stavn soud, prvě ve vymezenm časovm a procedurlnm rmci projednn zkona „se promt ochrana stavnch garanc relnho fungovn parlamentarismu“ (Pl. S 24/07, čst X/a). I ve vztahu k tomuto požadavku přitom nelze opomenout širš vznam parlamentn diskuse ve vztahu k možnosti veřejnosti seznmit se s legislativn předlohou a jejmi důvody, formulovat k n sv stanoviska a tmto způsobem i ovlivňovat samotn jej průběh a rozhodovn jednotlivch zkonodrců. Omezen zkonodrnho procesu pouze na několik dn by takovouto možnost fakticky vyloučilo.

109. Garantovn uvedench principů na rovni jednoduchho prva je jednou z funkc jednacch řdů obou komor. Ty maj vytvořit obecn pravidla pro projednvn zkonnch předloh, jež mohou obsahovat i činn mechanismy, jakmi může parlamentn většina na jedn straně brnit nemožnosti přijet většinovho rozhodnut z důvodů obstrukc parlamentn opozice, jež ale současně umožňuj parlamentn opozici chrnit sv prva proti zsadnm omezenm ze strany většiny (srov. Pl. S 55/10, bod 73). Nen přitom apriorně vyloučena ani možnost, že v odůvodněnch přpadech bude pro projednn nvrhu zkona připuštěna jednacm řdem zvlštn procedura, kter by se vznamnm způsobem dotkala vše uvedench stavnch principů. V tomto přpadě však čel takovto procedury mus odůvodňovat jejich omezen.

IV./c

stavn kritria pro vyhlšen stavu legislativn nouze a projednn nvrhu zkona ve zkrcenm řzen podle 99 jednacho řdu Poslaneck sněmovny

110. Navrhovatel shledvaj nesoulad způsobu přijet napadenho zkona v tom, že k jeho projednn došlo ve zkrcenm řzen ve stavu legislativn nouze, aniž by byly dny zkonn důvody pro jeho vyhlšen. Uveden zkonn institut umožňuje za mimořdnch okolnost urychlit projednn vldnch nvrhů zkonů ve zkrcenm jednn. Obsahovm smyslem či čelem tohoto institutu je přitom zabrněn nevratnch nebo obtžně reparovatelnch škod na zkladnch zjmech členů společnosti anebo zabrněn relnch značnch škod na majetku (stvajcm či očekvanm) sttu.

111. Jednac řd Poslaneck sněmovny ve svm 99 odst. 1 umožňuje „za mimořdnch okolnost, kdy jsou zsadnm způsobem ohrožena zkladn prva a svobody občanů nebo kdy sttu hroz značn hospodřsk škody“, vyhlsit stav legislativn nouze. Tento stav vyhlašuje na nvrh vldy svm rozhodnutm předseda Poslaneck sněmovny, kter je (na zkladě ždosti vldy) rovněž oprvněn rozhodnout o tom, že se vldn nvrh zkona projedn ve zkrcenm jednn ( 99 odst. 2 jednacho řdu). V takovm přpadě přikže tento nvrh jednomu z vborů a stanov mu nepřekročitelnou lhůtu pro jeho rozhodnut. Poslaneck sněmovna ještě před projednnm pořadu schůze posoud svm usnesenm, zda stav legislativn nouze trv. Před projednnm konkrtnho vldnho nvrhu zkona je zase povinna posoudit, zda jsou podmnky pro jeho projednn ve zkrcenm jednn. Dospěje-li k zvěru, že tyto podmnky jsou dny, projedn nvrh zkona přmo ve druhm čten, přičemž je oprvněna rozhodnout o upuštěn od obecn rozpravy, jakož i omezen řečnick doby na pět minut a na nvrh přslušnho vboru tž o omezen podrobn rozpravy pouze na někter čsti zkona. Bezprostředně na to se může konat třet čten nvrhu zkona. Samotn procedura přijet nvrhu zkona ve zkrcenm jednn v rmci vyhlšenho stavu legislativn nouze je pak podrobně upravena v 99 odst. 3 až 9 jednacho řdu.

112. Z uvedenho je zřejm, že projednn nvrhu zkona ve zkrcenm jednn se vznamnm způsobem odlišuje od běžnho průběhu zkonodrnho procesu, neboť k němu dochz zpravidla již během několika dnů za vznamnho omezen prv jednotlivch častnků zkonodrnho procesu. Tato omezen se přitom vznamnm způsobem dotkaj i vše uvedench stavnch principů dopadajcch na zkonodrn proces, včetně prv parlamentn opozice, a ve vznamn mře relativizuj zkladn funkce parlamentn diskuse (srov. nlez sp. zn. Pl. S 55/10, body 86 a 87). V tto souvislosti je třeba připomenout, že stavn soud ve svch nlezech sp. zn. Pl. S 12/10 a Pl. S 55/10 vymezil stavn meze pro projednvn nvrhu zkona ve stavu legislativn nouze. V prvnm z uvedench nlezů konstatoval, že „rozhodnut o tom, zda hroz hospodřsk škody, nen rozhodovnm o škodch v prvnm slova smyslu, ale vychz z vah o širšch politickch konsekvencch“ (bod 17), přičemž přiznal relevanci i t skutečnosti, že se pro potvrzen stavu legislativn nouze vyslovila vrazn většina poslanců (bod 18). Na uveden prvn zvěr navzal stavn soud i v poslze zmněnm nlezu, ve kterm zdůraznil odpovědnost vldy za posouzen hrozby přpadnch zvažnch důsledků pro zkladn prva a svobody, bezpečnost sttu nebo majetkov hodnoty. „[L]ze předpokldat, že prvě vlda je s ohledem na svoji působnost a rozsah kompetenc nejvhodnějšm orgnem pro to, aby dokzala dostatečnm způsobem a v relativně krtkm obdob vyhodnotit zvažnost určitch okolnost, a to i při přpadnm omezenm rozsahu informac, a na jejm zkladě posoudit důvodnost urychlenho projednn určitho nvrhu zkona ve stavu legislativn nouze.“ (nlez sp. zn. Pl. S 55/10, bod 82) Současně je přitom otzka trvn stavu legislativn nouze a projednn vldnho nvrhu zkona ve zkrcenm řzen plně v rukou Poslaneck sněmovny, jež může svm hlasovnm takovmuto způsobu projednn předlohy zabrnit (bod 78 citovanho nlezu).

113. Mra uvžen vldy a Poslaneck sněmovny spojen s určenm způsobu projednvn nvrhu zkona však nen bezbřeh, nbrž jej meze vyplvaj z stavn funkce zkonodrn procedury, včetně požadavku dostatečnho časovho prostoru a xadnho projednn nvrhu zkona za současnho respektovn prv parlamentn opozice. lohou jednacho řdu je stanovit v tomto směru obecn pravidla zkonodrnho procesu, včetně přpadnch vjimek, při nichž sice dochz ve vznamnm rozsahu k omezen stavnch principů vztahujcch se k legislativnmu procesu, avšak za existence legitimnho a stavně aprobovatelnho důvodu. Takovto vjimka je stanovena dokonce přmo na rovni stavnho pořdku, když čl. 8 stavnho zkona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti Česk republiky, stanov možnost projednat vldn nvrh zkona ve zkrcenm jednn, a to v době stavu ohrožen sttu nebo vlečnho stavu. S ohledem na stavn charakter tohoto omezen, jakož i smysl stavněprvn reglementace zkrcenho projednvn, kterm je ochrana prv a principů ovldajcch legislativn proces v demokratickm prvnm sttě, lze přitom připustit vymezen dalšch přpadů zkrcenho řzen na rovni zkona (jednacho řdu) jen za předpokladu širokho konsenzu v Parlamentu anebo (a) odpovd-li typov zvažnost situac, v nichž dojde ke zkrcen řzen, zvažnosti situac, s nimiž počt stavn pořdek pro zkrcen projednvn nvrhů zkonů (srov. nlez sp. zn. Pl. S 55/10, bod 80).

114. Projednn nvrhu zkona ve zkrcenm jednn ve stavu legislativn nouze představuje zkonem stanovenou vjimku z řdn zkonodrn procedury, jejž důvodnost je založena nikoliv na konsenzu mezi poslanci napřč politickm spektrem, nbrž na zvažnosti situace, na kterou je podle nzoru vldy třeba bezprostředně reagovat přijetm zkona nebo jeho změnou. Ustanoven 99 odst. 1 jednacho řdu vymezenm důvodů pro vyhlšen stavu legislativn nouze neomezilo aplikaci tohoto postupu na určit konkretizovan okolnosti (jak to čin čl. 8 zkona o bezpečnosti Česk republiky), nbrž stanovilo intenzitu jejich zvažnosti. Zkrcen jednn je tak podmněno existenc mimořdn okolnosti a intenzitou možnho negativnho důsledku na jednu z obecně vymezench chrněnch hodnot - prva a svobody občanů, bezpečnost sttu nebo ochrana majetku.

115. Za mimořdnou okolnost ve smyslu vše uvedenho ustanoven je možno považovat jen takovou okolnost, kter se zjevně vymyk běžnmu průběhu politickch procesů vnitřnch a vnějšch, anebo může jt o okolnost, jakou představuj přrodn katastrofy (nlez sp. zn. Pl. S 55/10, bod 84). Samotnou důvodnost vyhlšen stavu legislativn nouze je nezbytn posuzovat s ohledem na dobu rozhodovn a rozsah informac, jež byly v tto době k dispozici. Dle je nezbytn poměřovat tž intenzitu důvodů stavu legislativn nouze ve vztahu k omezen dotčench stavnch principů, neboť zjem na zabrněn nebo odstraněn jejch důsledků by měl s ohledem na chrněn hodnoty podle 99 odst. 1 jednacho řdu v konkrtnm přpadě převžit nad zjmem na řdnm průběhu legislativn procedury. Mus bt zřejm, jak konkrtn důsledky podle vldy hroz pro hodnoty vymezen v tomto ustanoven, tedy co odůvodňuje zvěr o hrozbě značnch hospodřskch škod nebo ohrožen zkladnch prv a svobod nebo bezpečnosti sttu. Tyto důvody přitom nesm bt svvoln a konkrtn nvrh zkona, jehož projednn ve zkrcenm řzen vlda navrhuje, mus bt schopn zamezit vzniku nebo trvn předmětnho ohrožen veřejnho zjmu (nlez sp. zn. Pl. S 55/10, bod 85). V tto souvislosti stavn soud zdůrazňuje, že jeho lohou nen bt odvolac instanc ve vztahu k důvodnosti institutu vyhlšen legislativn nouze, ale ochrana stavnch principů vztahujcch se k legislativnmu procesu před přpadnm zneužvnm tohoto institutu k obchzen řdn zkonodrn procedury.

116. Uveden představuje pouze zkladn vymezen, jakm se institut legislativn nouze v obecn rovině promt do stavnch principů, přičemž v tto souvislosti stavn soud v plnm rozsahu odkazuje na prvn zvěry obsažen v nlezu sp. zn. Pl. S 55/10, čst V.C).

IV./d

Přezkum stavnosti projednn napadenho zkona ve stavu legislativn nouze

117. stavn soud přistoupil k posouzen důvodnosti vyhlšen stavu legislativn nouze, v němž byl napaden nvrh zkona projednn. Jak již bylo uvedeno, rozhodnut předsedkyně Poslaneck sněmovny č. 7 ze dne 29. řjna 2010, jakož i usnesen vldy č. 759 ze dne 26. řjna 2010 odůvodňuj vyhlšen stavu legislativn nouze stručně „hrozbou značnch hospodřskch škod“. Bližš zdůvodněn vyhlšen stavu legislativn nouze je možn vyvodit z vyjdřen předsedy vldy Petra Nečase na 7. schůzi Poslaneck sněmovny dne 27. řjna 2010 a na jej 8. schůzi dne 2. listopadu 2010 (rovněž jsou blže rozvedeny v rekapitulovanm vyjdřen předsedy vldy ze dne 27. ledna 2011 v nlezu sp. zn. Pl. S 55/10, bodech 43 a 44). Z uvedench vyjdřen vyplv, že důvodem vyhlšen stavu legislativn nouze byla nezbytnost přijet všech předmětnch vldnch nvrhů zkonů do konce roku, protože nvrh zkona o sttnm rozpočtu na rok 2011 vychzel z toho, že tyto zkony nabudou činnosti dne 1. ledna 2011. Hrozba značnch hospodřskch škod sttu tedy měla spočvat v tom, že sttn rozpočet by vychzel z neexistujcho prvnho stavu, v důsledku čehož by došlo k prohlouben deficitu veřejnch financ. Tato skutečnost by měla zroveň vliv na hodnocen důvěryhodnosti Česk republiky na finančnch trzch, což by se projevilo ve snžen ratingu a zdražen dluhov služby. Mimořdn okolnost byla spatřovna s ohledem na dajnou „obstrukci“ ze strany parlamentn opozice, kter za situace, kdy nebylo možn projednat všechny předmětn nvrhy vldnch zkonů běžnou procedurou tak, aby nabyly činnosti nejpozději ke konci roku, neumožnila jejich urychlen projednn v již prvnm čten ( 90 odst. 2 jednacho řdu) nebo při zkrcen lhůty pro jejich projednn v přslušnch vborech na 15 dnů ( 91 odst. 2 jednacho řdu). Z jeho vyjdřen vyplv, že prvě v uveden „obstrukci“ ze strany parlamentn opozice spatřovala vlda stěžejn důvod, pro kter musela přistoupit ke zpětvzet původnch nvrhů zkonů a k přijet usnesen, jimiž navrhla jejich nov projednn ve stavu legislativn nouze ve zkrcenm jednn.

118. Ke skutkovm okolnostem tkajcm se posouzen důvodnosti stavu legislativn nouze, v jehož rmci byl projednn napaden zkon, se stavn soud vyjdřil v nlezu sp. zn. Pl. S 55/10 (čst VI.). V dan věci posuzoval stavnost způsobu přijet zkona č. 347/2010 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s spornmi opatřenmi v působnosti Ministerstva prce a socilnch věc, tedy jednoho ze čtyř zkonů projednanho ve zkrcenm jednn ve stavu legislativn nouze vyhlšenm na zkladě vše uvedenho rozhodnut předsedkyně Poslaneck sněmovny č. 7 ze dne 29. řjna 2010. Prvn zvěry obsažen v tomto nlezu ve vztahu k posouzen důvodnosti vyhlšen stavu legislativn nouze, jakož i nslednm stavněprvnm konsekvencm porušen 99 odst. 1 jednacho řdu se přitom v dan věci uplatn v plnm rozsahu, neboť se jedn o tž stav legislativn nouze. Nic na tom přitom neměn ani skutečnost, že na rozdl od uveden věci se v přpadě projednvn nvrhu napadenho zkona ve zkrcenm jednn konala i obecn rozprava, neboť tato skutečnost neměn nic na podstatě omezen řdn zkonodrn procedury. Z těchto důvodů stavn soud na toto odůvodněn v plnm rozsahu odkazuje a v tto čsti se omezuje pouze na jeho shrnut, resp. doplněn s ohledem na někter specifika legislativnho procesu, jež se vztahuj k napadenmu zkonu.

119. Napaden zkon byl Poslaneckou sněmovnou projednn ve zkrcenm jednn ve stavu legislativn nouze, aniž by pro takovto postup byly dny důvody stanoven 99 odst. 1 jednacho řdu. K přijet napadenho zkona tmto postupem totiž došlo v reakci na nesouhlas opozice s urychlenm projednvnm vldnch nvrhů zkonů, s jejichž přijetm do 31. prosince 2010 počtal vldn nvrh sttnho rozpočtu, a to za situace, kdy s ohledem na standardn dobu zkonodrnho procesu (včetně předpokldanho neschvlen nvrhu zkona v Sentu) bylo možn předpokldat, že nedojde k jeho včasnmu přijet. Zkrcen jednn tak bylo odůvodněno zcela standardn politickou situac, kdy opozice využila procesnch prostředků stanovench jednacm řdem k prosazen svho nesouhlasnho stanoviska vůči vldnm nvrhům zkona, ktermi vldn většina prosazovala sv politick priority.

120. Uplatněn nmitek podle 90 odst. 2 a 91 odst. 2 jednacho řdu ze strany opozice při projednvn nvrhu napadenho zkona, jež směřovaly toliko k dodržen řdn legislativn procedury při projednvn nvrhu zkona, nelze podle nzoru stavnho soudu považovat za mimořdnou okolnost ve smyslu 99 odst. 1 jednacho řdu. Obě uveden ustanoven jsou projevem ochrany prv parlamentn opozice (menšiny), v tomto přpadě ochrany před zsadnm omezenm struktury a doby trvn zkonodrn procedury, neboť prvn prava takov zkrcen umožňuje pouze za souhlasu vrazn většiny poslanců přesahujc tři čtvrtiny jejich celkovho počtu. Jednalo se tedy o využit prva, kter jednac řd Poslaneck sněmovny svěřuje kvalifikovan menšině poslanců k ochraně jejich prv (nlez sp. zn. Pl. S 55/10, body 91, 92 a 94).

121. Uveden postup opozice přitom nelze považovat za mimořdnou okolnost ani v kontextu toho, že nvrh zkona o sttnm rozpočtu na rok 2011, kter vlda předložila Poslaneck sněmovně současně s původnmi nvrhy zkonů, předpokldal z hlediska struktury jeho přjmů a vdajů přijet všech předmětnch vldnch nvrhů zkonů nejpozději do konce roku 2010. Zkon o sttnm rozpočtu m nepochybně zsadn politick vznam, neboť zvaznm způsobem stanovuje předevšm strukturu vdajů sttnho rozpočtu a umožňuje tak prostřednictvm přerozdělen přjmů ze sttnho rozpočtu uskutečňovat vldě jej politick priority (srov. nlez ze dne 12. nora 2002 sp. zn. Pl. S 21/01, N 14/25 SbNU 97, 95/2002 Sb.). Prosazen těchto priorit však nelze provst pouze na rovni sttnho rozpočtu, nbrž mus k němu dojt z hlediska prvn pravy stanovujc jeho přjmy a mandatorn vdaje, tedy prostřednictvm změn zvlštnch zkonů umožňujcch dosažen požadovanch změn na přjmov nebo vdajov strnce sttnho rozpočtu. Je zodpovědnost každ vldy, aby při sestavovn nvrhu zkona o sttnm rozpočtu vychzela z platnch prvnch předpisů, a v přpadě, že považuje za čeln doshnout jejich změny, aby včas realizovala sv oprvněn podat odpovdajc nvrh zkona, jehož prostřednictvm by doshla požadovanch změn. I kdyby přitom v důsledku takovho opožděn došlo k nepřijet zkona o sttnm rozpočtu před prvnm dnem rozpočtovho roku, nejednalo by se samo o sobě o mimořdnou okolnost, neboť důsledky tto situace předvd prvn prava rozpočtovho provizoria ve smyslu 9 zkona č. 218/2000 Sb., o rozpočtovch pravidlech a o změně některch souvisejcch zkonů (rozpočtov pravidla), ve zněn pozdějšch předpisů. Jedn se tedy o pravidelně se opakujc proces přijmn sttnho rozpočtu a standardn způsob prosazovn rozpočtov politiky vldy prostřednictvm přslušnch legislativnch změn (nlez Pl. S 55/10, body 92, 93 a 94).

122. Akceptace důvodnosti vyhlšen stavu legislativn nouze za těchto okolnost by mohla mt do budoucna neblah důsledky, kdy by prakticky bylo možn kdykoliv zsadnm způsobem omezit (nebo dokonce vyloučit) parlamentn diskusi a znemožnit tak projednvn nvrhů zkonů v řdn legislativn proceduře, a to pouze s odkazem na to, že vlastn nvrh zkona o sttnm rozpočtu na přšt rok přijet těchto prvnch norem předvd a je na jejich existenci vzn. Do přjmů nebo vdajů sttnho rozpočtu se totiž promt tměř každ nvrh zkona, pročež by takovto postup znemožnil parlamentn opozici vyjdřit se k nvrhům zkonů a učinil by ji zcela zvislou na vůli parlamentn většiny (nlez sp. zn. Pl. S 55/10, bod 94). stavn soud se přitom neztotožňuje ani s tm, aby za dostatečn důvod omezen stavnch principů vztahujcch se k legislativnmu procesu bylo možn bez dalšho považovat pouze (odkaz na) obecn a hypotetick riziko, nepodložen ždnmi konkrtnmi daty, že by přpadn nepřijet nvrhu zkona mohlo mt negativn dopad na hodnocen Česk republiky ze strany ratingovch agentur, resp. negativn reakci ze strany finančnch trhů, i když sm nezpochybňuje vznam uvedench faktorů pro stav veřejnch financ, jakož i možnost Česk republiky prosazovat sv zjmy a zjmy jejch občanů (nlez sp. zn. Pl. S 55/10, bod 95).

123. Vyhlšen stavu legislativn nouze a projednn nvrhu zkona ve zkrcenm jednn zsadnm způsobem měn strukturu zkonodrnho procesu a omezuje jeho podstatu na samotn vysloven souhlasu nebo nesouhlasu. Tento postup lze akceptovat jen jako vjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlšť zvažnch důvodů (viz vše), kdy zjem na bezprostřednm přijet zkona v kontextu konkrtnch okolnost převž nad obecnmi požadavky, kter ve vztahu k zkonodrnmu procesu vyplvaj z stavnho pořdku. Jak již bylo zdůrazněno, orgnem primrně přslušnm k posouzen, zda se o takovouto situaci jedn, je vlda a poslze Poslaneck sněmovna, nikoliv stavn soud. Nelze však akceptovat využit tohoto mimořdnho institutu jako běžnho nstroje omezen zkonodrn procedury parlamentn většinou, kdykoliv opozice vyslov nesouhlasn postoj s nvrhem zkona a k zabrněn nebo oddlen jeho přijet využije jednacm řdem stanoven prostředky.

124. M-li zkonodrn procedura plnit nejen funkci hlasovn, nbrž bt tž garanc svobodn politick soutěže, nelze přpadn požadavek jej racionalizace (ve vztahu k negativnm důsledkům přpadn obstrukce ze strany parlamentn menšiny) uskutečňovat prosazenm stavu legislativn nouze ze strany vldy a s n spojen parlamentn většiny. Přisvědčen jejich postupu by za situace, kdy vlda nebyla schopna artikulovat jin jeho důvod než nesouhlas opozice s vldnmi nvrhy zkonů, resp. nezbytnost přijet zkonů před začtkem rozpočtovho roku, protože z nich již vychz předložen nvrh sttnho rozpočtu, by vlastně znamenalo přiznat řdn zkonodrn proceduře, včetně jejch jednotlivch stadi, pouh vznam fasdy parlamentarismu, jež nem ždn smysl a jež může bt omezena kdykoliv, kdy se s ohledem na jej časov aspekt jev aktuln většině nadbytečnou. S takovmto pojetm zkonodrn procedury, jak již bylo uvedeno vše (čst IV./b), se však stavn soud zsadně neztotožňuje a řdnou zkonodrnou proceduru chpe prvě jako garanci voln politick soutěže a v jejm rmci tž prv politick opozice.

125. stavn soud proto i v tto věci dospěl k zvěru, že v posuzovanm přpadě nebyl dn legitimn a stavně aprobovateln důvod umožňujc vyhlšen stavu legislativn nouze podle 99 odst. 1 jednacho řdu, pročež byla všechna rozhodnut orgnů Poslaneck sněmovny činěn k nvrhu vldy, jakož i samo rozhodnut o trvn stavu legislativn nouze a o trvn podmnek pro projednn napadenho zkona ve zkrcenm jednn učiněna v rozporu se shora vysvětlenmi aspekty charakterizujcmi stavn demokratick princip. Napaden zkon byl tedy přijat postupem, kter byl v rozporu s čl. 1 odst. 1, čl. 5 a čl. 6 stavy a čl. 22 Listiny.

126. Nad rmec uvedenho považuje stavn soud za nezbytn vyjdřit se i k otzce svoln mimořdn schůze k projednn čtyř nvrhů zkonů, včetně napadenho zkona. K tomuto svoln došlo v takov časov tsni, že nejen opozičn, ale ani vldn poslanci nebyli relně schopni zkontrolovat byť jen totožnost předlohy s předchoz předlohou vldnho nvrhu zkona, natož pak seznmit se podrobně s jeho obsahem a posoudit tak jeho možn dopady (srov. nlez sp. zn. Pl. S 55/10, bod 99). stavn soud zdůrazňuje, vychzeje z již uvedench stavnch vchodisek, že časov rozdl mezi svolnm a konnm schůze parlamentn komory m poslancům fakticky umožnit zčastnit se tto schůze a seznmit se s jejm obsahem a jednotlivmi body. Posouzen, zda tomu tak v danm přpadě bylo, však nen pouze otzkou nějakho abstraktnho časovho určen, nbrž zvis i na posouzen okolnost, za nichž byla schůze svolna. V danm přpadě došlo ke svoln mimořdn schůze v průběhu jin řdn schůze, a to k bodům - nvrhům zkonů, s nimiž byli poslanci obeznmeni ještě na minul schůzi. Lze konstatovat, že v danm přpadě nelze otzku akceptovatelnosti svoln mimořdn schůze ke čtyřem nvrhům zkonů posuzovat izolovaně od důvodnosti vyhlšenho stavu legislativn nouze. Pokud by totiž byl důvodn, tak by bylo logickm důsledkem tto procedury, že k jeho projednn dojde ve 2. a 3. čten během několika dn. V danm přpadě proto na tento postup dopadaj vše uveden důvody protistavnosti projednn napadenho zkona ve stavu legislativn nouze. Postup předsedkyně Poslaneck sněmovny, kter svolala předmětnou schůzi v takto krtkm čase, aniž by jej stavn soud na tomto mstě hodnotil obecně z hlediska stavnosti, lze ale nepochybně označit za postup neždouc, k němuž by mělo dochzet pouze vjimečně a ze zvažnch důvodů.

V.

Odložen vykonatelnosti

127. stavn soud ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 55/10 odlišil zsadn vady legislativnho procesu, v jejichž důsledku vůbec nebyly splněny stavn podmnky pro přijet určitho zkona (např. z důvodu absence souhlasu jedn z komor), a vady vztahujc se toliko k stavnm pořdkem garantovanm prvům jednotlivch častnků zkonodrnho procesu, jejichž využit je plně v jejich dispozici (bod 103 nlezu). Ve druhm přpadě je přitom nezbytn posuzovat i časov odstup mezi přijetm zkona a podnm nvrhu na jeho zrušen, jenž může vst ke zhojen porušen stavnho pořdku, resp. k odpadnut derogačnho důvodu (body 104 a 105 nlezu).

128. Obdobně jako v přpadě vše uvedenho nlezu podala skupina poslanců i v tto věci nvrh na zrušen napadenho zkona bezprostředně po jeho publikaci ve Sbrce zkonů, přičemž ve svm nvrhu uplatnila relevantn nmitky k průběhu zkonodrn procedury. Byl tedy dn důvod, aby stavn soud přistoupil k jeho zrušen. stavn soud však v dan věci rovněž dospěl k zvěru, že je dn podstatn důvod pro odložen vykonatelnosti nlezu, spočvajc v negativnch důsledcch zrušen tohoto zkona na sttn rozpočet. Tento důvod přitom chpe v kontextu všech zkonů schvlench a projednanch v rmci předmětnho stavu legislativn nouze. Je-li tedy v dan věci dn totožn derogačn důvod, jak tomu bylo ve věci sp. zn. Pl. S 55/10, musel stavn soud s ohledem na uplatněn materiln nmitky zvažovat, zda by ponechn zkona v platnosti do 31. prosince 2011 současně nevedlo k vystaven adrestů napadenho zkona přpadnm (tvrzenm) protistavnm důsledkům napadenho zkona. V důsledku postupu stavnho soudu by totiž v takovm přpadě zůstaly v platnosti, byť jen přechodně, napaden předpisy, aniž by došlo rovněž k posouzen nmitek vztahujcch se k jejich obsahu.

129. stavnmu soudu proto nezbylo, než nad rmec zjištěnho derogačnho důvodu posoudit i ostatn nmitky stěžovatelů, jež by mohly zdůvodňovat zrušen zkona bez odkladu vykonatelnosti. Z tohoto důvodu stavn soud pokračoval v přezkumu napadenho zkona, přičemž posoudil jak zbvajc otzku kompetence a stavnosti zkonodrn procedury ve vztahu k Sentu, tak nsledně věcn nmitky navrhovatelů proti napadenmu zkonu.

VI.

Posouzen kompetence Sentu s ohledem na nmitku odepřen hlasovacho prva sentorům

130. Obdobně jako v přpadě Poslaneck sněmovny nen ani ve vztahu k posouzen kompetence Sentu pochyb o jeho kompetenci přijmout napaden zkon ve smyslu čl. 15 odst. 1 stavy. S ohledem na argumentaci navrhovatelů se však stavn soud musel vypořdat s nmitkou tkajc se odepřen hlasovacho prva sentorům zvolenm ve volbch v řjnu 2010. Vyhověn tto nmitce by totiž znamenalo, že o nvrhu zkona rozhodoval Sent v nesprvnm složen, což by mělo za nsledek, že nvrh zkona nebyl dne 12. listopadu 2010 projednn a schvlen kompetentnm orgnem.

131. Ve vztahu k posouzen otzky, zda Sent projednal a schvlil napaden zkon ve sprvnm složen, zjistil stavn soud, že kromě sentorů, jejichž volebn obdob se odvozuje od sentnch voleb konajcch se v roce 2006 a 2008, trval ke dni 12. listopadu 2010 mandt i sentorům zvolenm ve volbch v roce 2004, jejichž druh kolo se konalo ve dnech 12. a 13. listopadu 2004. Současně již ale trval mandt i sentorům zvolenm ve volbch v řjnu 2010.

132. S ohledem na to, že volby třetiny sentorů se podle čl. 17 odst. 1 stavy mohou konat již třicet dnů před uplynutm volebnho obdob, vznik po volbch v podstatě pokažd situace, kdy po určitou dobu současně trvaj mandty jak nově zvolench sentorů, tak i sentorů zvolench v minulch řdnch volbch, jimž ještě neuplynulo šestilet volebn obdob. Důvodem tto situace, kdy po určitou dobu nepřesahujc třicet dnů mohou současně trvat mandty až 108 sentorů, je to, že ačkoliv podle čl. 19 stavy vznik mandt sentora zvolenm, stava s touto skutečnost nespojuje rovněž znik mandtu dosavadnho sentora za určit volebn obvod. Tento stav však neznamen, že by se, byť jen přechodně, zvšil počet členů Sentu anebo že by dokonce po určitou dobu existovaly vedle sebe dva Senty se shodnou zkonodrnou kompetenc. Je totiž nezbytn rozlišovat mezi počtem sentorů, kterm v určitm obdob trv jejich mandt, a složenm, v němž Sent v tomto obdob zased. Toto rozlišovn, kter se uplatn i ve vztahu k Poslaneck sněmovně, m totiž z hlediska uplatněn nmitky zsadn vznam.

133. stava stanovuje volebn obdob zkonodrců a dobu zasedn přslušn komory odlišnm způsobem. V přpadě Poslaneck sněmovny se za den zvolen, kterm počn čtyřlet volebn obdob, považuje (druh) den voleb. Poslaneck mandt všech poslanců pak zanik ve smyslu čl. 25 psm. b) stavy uplynutm volebnho obdob. Zvolenm však nepočn rovněž doba zasedn Poslaneck sněmovny, protože k tomu dochz až rozhodnutm prezidenta republiky o jeho svoln podle čl. 62 odst. b) stavy. Ten je povinen ho svolat nejpozději na třict den po dni voleb, přičemž neučin-li tak, sejde se Poslaneck sněmovna podle čl. 34 odst. 1 stavy prvě tento den. Od tohoto dne zroveň trv jej zasedn. Konec zasedn Poslaneck sněmovny pak stanovuje čl. 34 odst. 4 stavy tak, že k němu dochz uplynutm jejho volebnho obdob nebo jejm rozpuštěnm.

134. Na rozdl od poslanců se v přpadě sentorů odvj jejich volebn obdob od voleb přslušn třetiny sentorů ve smyslu čl. 16 odst. 2 druh věty stavy. Zasedn Sentu je trval, a to počnaje dnem jeho svoln podle čl. 107 odst. 2 stavy. Lze konstatovat, že vzhledem k pravě důvodů zniku mandtu připoušt stava krtkodobě trvn jak mandtů dosluhujcch, tak i nově zvolench poslanců nebo sentorů. Tato skutečnost ale nem vliv na pevně stanoven počet členů komor Parlamentu podle čl. 16 stavy. Poslaneck sněmovna nebo Sent zasedaj vždy prvě v tomto pevně stanovenm počtu, a to pouze v jedinm složen a jen v tomto složen mohou vykonvat svoji kompetenci. Pokud tedy stavodrce nenavzal konec volebnho obdob, a v přpadě Poslaneck sněmovny ani konec jejho zasedn, na den konn novch voleb, neomezil tm ani možnost vkonu kompetence obou komor Parlamentu v dosavadnm složen po dobu vymezenou tmto přesahem zasedn do novho volebnho obdob.

135. V přpadě Poslaneck sněmovny to znamen, že vzhledem k tomu, že jej zasedn konč až uplynutm jejho volebnho obdob, je tato až do konce svho zasedn oprvněna vykonvat svoji kompetenci ve svm dosavadnm složen. Přpadn konn voleb do Poslaneck sněmovny, a v jeho důsledku vznik mandtů novch poslanců, nem samo o sobě na tuto skutečnost z stavnho hlediska ždn vliv. Z čl. 34 odst. 4 stavy navc a contrario vyplv, že rozhodnut prezidenta o svoln nen důvodem konce zasedn dosavadn sněmovny, a tedy nově zvolen Poslaneck sněmovna může bt svolna ke svmu zasedn až po jeho konci.

136. Určitm způsobem odlišn řešen se uplatn ve vztahu k Sentu, neboť v jeho přpadě dochz k čstečn obměně složen v průběhu jeho trvalho zasedn. Nedostatek vslovn stavn pravy vynahrazuje v přpadě Sentu prvn prava obsažen v jeho jednacm řdu, jež při časovm rozhraničen toho, kdy zased Sent v jakm složen, vychz v podstatě ze stejnch vchodisek, jako je tomu v přpadě Poslaneck sněmovny. Složen, ve kterm Sent zased, je tedy ve smyslu 24 a 26 odst. 1 jednacho řdu Sentu vymezeno jeho funkčnm obdobm.

137. Sent zased v obměněnm složen od sv prvn schůze ( 24 odst. 2 a 26 jednacho řdu Sentu), kterou se zroveň začn jeho funkčn obdob (srov. usnesen ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. S 47/10). Až do tohoto dne trv jeho dosavadn funkčn obdob, a tedy zased ve svm dosavadnm složen, což ale nem vliv na trvn mandtu dosluhujcch sentorů. Těm totiž bez ohledu na datum nsledujc prvn schůze zanik mandt již uplynutm jejich volebnho obdob ve smyslu čl. 25 psm. b) stavy.

138. stavn soud zjistil, že napaden zkon byl přijat dne 12. listopadu 2010 na 25. schůzi Sentu v jeho 7. funkčnm obdob, přičemž byl projednn a schvlen potřebnou většinou hlasů (sentn tisk č. 365/1, usnesen č. 603) Sentem zasedajcm ve složen, jehož třetině vznikl mandt na zkladě volby třetiny sentorů v listopadu 2004. Všem sentorům, kteř se zčastnili hlasovn o nvrhu zkona, trval dne 12. listopadu 2010 jejich mandt sentora.

139. Zroveň je z uvedenho zřejm, že v době projednvn nvrhu zkona nebyli sentoři zvolen ve volbch v řjnu 2010 součst složen, v němž Sent ve smyslu čl. 16 odst. 2 a čl. 34 odst. 1 stavy zasedal. Z tohoto důvodu tak rovněž nemohlo dojt ani k odepřen jejich hlasovacch prv. stavn soud tedy neshledal nedostatek kompetence orgnu, jenž vydal napaden zkon, pročež přistoupil k posouzen nmitek vztahujcch se k obsahu napadenho zkona.

VII.

Posouzen stavn konformity snžen vše sttn podpory i pro smlouvy uzavřen před nabytm činnosti napadenho zkona

140. S ohledem na strukturu nmitek navrhovatelů a obsah napadenho zkona, resp. alternativnm petitem vymezench novelizujcch ustanoven rozdělil stavn soud předmět svho přezkumu na dvě hlavn čsti. V prvn řadě se jedn o otzku stavnosti snžen vše sttn podpory pro smlouvy uzavřen před nabytm činnosti napadenho zkona (čl. II napadenho zkona). Druhou čst představuje posouzen stavnosti jednorzov daně ze sttn podpory, na niž vznikl nrok v roce 2010 a jež byla poukzna stavebn spořitelně po 31. prosinci 2010 (změna zkona o danch z přjmů čl. III napadenho zkona). stavn soud tak nejdřv přistoupil k posouzen prvn z uvedench otzek.

VII./a

Dikce napadenho ustanoven čl. II zkona č. 348/2010 Sb.

141. Předmětem posouzen souladu s stavnm pořdkem v tto čsti je přechodn ustanoven čl. II napadenho zkona, kter zn nsledovně:

„Ustanoven 10 zkona č. 96/1993 Sb., ve zněn činnm ode dne nabyt činnosti tohoto zkona, se použije na smlouvu o stavebnm spořen bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena. Tm nejsou dotčeny nroky na sttn podporu vznikl přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona.“.

142. K tomuto zněn je třeba dodat, že 10 zkona o stavebnm spořen stanovuje obecn podmnky pro vznik nroku na sttn podporu, způsob jejho poskytovn a jej vši. Napadenm zkonem bylo toto ustanoven změněno tm způsobem, že vše zlohy sttn podpory byla snžena z 15 % na 10 % z uspořen čstky v kalendřnm roce, ohraničen za tmto čelem maximln vš 20 000 Kč. Toto snžen se přitom podle citovanho přechodnho ustanoven uplatn ve vztahu ke všem smlouvm o stavebnm spořen bez ohledu na datum jejich uzavřen.

143. V obdobnm rozsahu se v důsledku čl. II napadenho zkona vztahuje na všechny smlouvy i 10 odst. 4 zkona o stavebnm spořen, ve zněn činnm od 1. ledna 2004. Podle tohoto ustanoven se čstka spor přesahujc 20 000 Kč v jednom roce z hlediska posuzovn nroků častnka na sttn podporu převd do nsledujcho roku spořen pouze v přpadě, že uzavřen smlouva bude obsahovat prohlšen častnka, že v rmci tto smlouvy žd o přiznn sttn podpory, přičemž toto prohlšen nesm častnk po dobu trvn smlouvy změnit. Tato podmnka se přitom dosud nevztahovala na smlouvy uzavřen do 31. prosince 2003, neboť ve smyslu přechodnho ustanoven čl. II zkona č. 423/2003 Sb. se na tyto smlouvy dosud vztahovalo zněn 10 odst. 3 zkona o stavebnm spořen, v původnm zněn (resp. totožn zněn 10 odst. 4 tohoto zkona, ve zněn zkona č. 83/1995 Sb.), podle něhož nebyl přpadn převod čstky přesahujc maximln vši zkladu pro vpočet sttn podpory (v t době 18 000 Kč) omezen.

VII./b

Obecně k stavnm principům zkazu retroaktivity a prvn jistoty a řešen kolize platnosti star a nov prvn pravy

144. Stěžejn nmitka navrhovatelů ve vztahu k napadenm ustanovenm se tkala jejich nepřpustnch retroaktivnch činků a s tm souvisejcho zsahu do prvn jistoty častnků stavebnho spořen. stavn soud ve sv dosavadn judikatuře opakovaně vymezil obsahy pojmu prav a neprav retroaktivity (zpětn činnosti) prvnch norem (srov. zejmna nlez sp. zn. Pl. S 21/96, na jehož podrobn odůvodněn lze v tto souvislosti odkzat a jehož čsti obshle cituj i navrhovatel, dle tž nlez ze dne 12. března 2002 sp. zn. Pl. S 33/01, N 28/25 SbNU 215, 145/2002 Sb.). O pravou retroaktivitu se jedn v přpadě, že prvn norma působ vznik prvnch vztahů před jej činnost za podmnek, kter teprve dodatečně stanovila, nebo pokud dochz ke změně prvnch vztahů vzniklch podle star prvn pravy, a to ještě před činnost novho zkona (srov. Tich, L. K časov působnosti novely občanskho zkonku. Prvnk, č. 12, 1984, s. 1104, Prochzka, A. Zklady prva intertemporlnho se zřetelem k 5 obč. zk., Brno, 1928, s. 70, Tilsch, E. Občansk prvo. Obecn čst. Praha, 1925, s. 75). V přpadě neprav retroaktivity sice nov zkon nezakld prvn nsledky pro minulost, v minulosti nastal skutečnosti však prvně kvalifikuje jako podmnku budoucho prvnho nsledku nebo pro budoucnost modifikuje prvn nsledky založen podle dřvějšch předpisů (srov. Prochzka, A. Retroaktivita zkonů. in Slovnk verejnho prva. Sv. III, Brno, 1934, s. 800, Tilsch, E. Občansk prvo. Obecn čst. Praha, 1925, s. 78).

145. stava neobsahuje explicitn zkaz retroaktivity prvnch norem pro všechny oblasti prva, ten však vyplv ze zsady prvnho sttu podle čl. 1 odst. 1 stavy, k jehož znakům patř i princip prvn jistoty a ochrany důvěry občana v prvo (srov. nlez ze dne 8. června 1995 sp. zn. IV. S 215/94, N 30/3 SbNU 227, nlez stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky ze dne 10. prosince 1992 sp. zn. Pl. S 78/92; Sb. n. a u. S ČSFR, 1992, č. 15). Tento zkaz se zsadně vztahuje pouze na přpady prav retroaktivity, nikoliv retroaktivity neprav. Poslze uveden typ retroaktivity je naopak obecně přpustn. Obsahem tohoto zkazu jako stavnho principu zroveň nen vyloučen jakhokoliv zpětnho působen prvn normy, nbrž pouze takovho, jež současně představuje zsah do principů ochrany důvěry v prvo, prvn jistoty, resp. nabytch prv (srov. nlez sp. zn. Pl. S 21/96; nlez ze dne 13. března 2001 sp. zn. Pl. S 51/2000, N 42/21 SbNU 369, 128/2001 Sb.; nlez ze dne 6. nora 2007 sp. zn. Pl. S 38/06, N 23/44 SbNU 279, 84/2007 Sb.). Jen v takovmto přpadě je prvn norma v rozporu s čl. 1 odst. 1 stavy. Na rovni stavnho pořdku lze toto vchodisko zroveň znzornit i na zněn čl. 40 odst. 6 Listiny, jenž pravou retroaktivitu ve prospěch jednotlivce dokonce vslovně připoušt. Podle tohoto ustanoven se za předpokladu rozdlnch trestněprvnch prav v době spchn skutku a v době rozhodovn o něm posuzuje tento skutek podle prvn pravy, jež je pro pachatele vhodnějš.

146. Uveden zsady představuj rovněž kritrium pro přpadn připuštěn vjimek ze zkazu prav retroaktivity, z nichž někter ve sv dosavadn judikatuře konkretizoval i stavn soud. Např. ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 21/96 uvedl, že o oprvněn důvěře v prvo (ve stlost prvnho řdu) nelze uvažovat v přpadě, kdy prvn subjekt mus, resp. musel s retroaktivn regulac počtat. Za takovou situaci označil působen prvn normy stojc v přkrm rozporu se zsadnmi, obecně uznanmi principy humanity a morlky. Odkzal ale i na prvn nzor, že „zpětnou působnost zkona na občanskoprvn poměry by bylo možno odůvodnit tž veřejnm pořdkem (ordre public), předevšm jestliže by byly dotčeny předpisy absolutně kogentn, jež byly vydny v důsledku určit mezn situace přerodu hodnot ve společnosti“ (Tich, L. cit. podle bodu 144, s. 1102). Za jin přklad přpustnosti prav retroaktivity označil neaplikovn prvnho předpisu na skutečnosti, jež nastaly v době jeho činnosti, pokud stavn soud konstatoval rozpor takovhoto prvnho předpisu s stavnm pořdkem a aplikace tohoto prvnho předpisu ve vertiklnm prvnm vztahu, tedy prvnm vztahu mezi sttem a jednotlivcem, přp. vjimečně ve vztazch horizontlnch, by vedla k porušen zkladnho prva jednotlivce (srov. nlez ze dne 18. prosince 2007 sp. zn. IV. S 1777/07, N 228/47 SbNU 983, bod 19, nlez ze dne 8. července 2010 sp. zn. Pl. S 15/09, 244/2010 Sb., body 53 a 54).

147. Zatmco prav retroaktivita prvn normy je přpustn pouze vjimečně, v přpadě retroaktivity neprav lze konstatovat jej obecnou přpustnost. V tomto přpadě připoušt prvn teorie naopak vjimky, kdy neprav retroaktivita prvě s ohledem na princip ochrany důvěry v prvo přpustn nen. O takovouto situaci se jedn v přpadě, že „je tm zasaženo do důvěry ve skutkovou podstatu a vznam zkonodrnch přn pro veřejnost nepřevyšuje, resp. nedosahuje zjem jednotlivce na dalš existenci dosavadnho prva“ (Pieroth, B. Rckwirkung und bergangsrecht. Verfassungsrechtliche Mastbe fr intertemporale Gesetzgebung, Berlin, 1981, s. 380-381, srov. dle rozhodnut Spolkovho stavnho soudu ze dne 19. prosince 1961 sp. zn. 2 BvR 1/60; BVerfGE 13, 274, 278). Tento nzor se promt i do ustlen judikatury Spolkovho stavnho soudu, podle kterho je neprav retroaktivita v souladu se zsadou ochrany důvěry v prvo tehdy, pokud je vhodn a potřebn k dosažen zkonem sledovanho cle a při celkovm poměřovn „zklaman“ důvěry a vznamu a nalhavosti důvodů prvn změny bude zachovna hranice nosnosti (srov. rozhodnut Spolkovho stavnho soudu ze dne 7. července 2010 sp. zn. 2 BvL 14/02, bod 58).

148. V souvislosti s otzkou přpustnosti neprav retroaktivity je nezbytn zmnit i pojem legitimnho očekvn, jehož relevantn podstatou je majetkov zjem, kter spad pod ochranu čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu (srov. nlez sp. zn. Pl. S 2/02; nlez ze dne 1. července 2010 sp. zn. Pl. S 9/07, 242/2010 Sb., body 80 a nsl.) Toto ustanoven stanov prvo každho pokojně užvat svůj majetek. Podle ustlen judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva je přitom pojem „majetek“ obsažen v tomto ustanoven třeba vykldat tak, že m autonomn rozsah, kter nen omezen na vlastnictv hmotnho jměn a nezvis na formln kvalifikaci vnitrosttnho prva (rozsudek ze dne 22. června 2004 ve věci stžnosti č. 31443/96 -Broniowski proti Polsku, bod 129). Může zahrnovat jak „existujc majetek“, tak majetkov hodnoty, včetně pohledvek, na jejichž zkladě stěžovatel může tvrdit, že m přinejmenšm „legitimn očekvn“ doshnout určitho užvn vlastnickho prva. stavn soud k tomuto principu v souladu s judikaturou Evropskho soudu pro lidsk prva uvedl, že „z n zřetelně vystupuje pojet ochrany legitimnho očekvn jako majetkovho nroku, kter byl již individualizovn prvnm aktem, anebo je individualizovateln přmo na zkladě prvn pravy“ (nlez ze dne 8. března 2006 sp. zn. Pl. S 50/04 (N 50/40 SbNU 443, 154/2006 Sb., tž nlez sp. zn. Pl. S 2/02). K porušen čl. 1 Dodatkovho protokolu může přitom dojt i ze strany zkonodrce, pokud by změnou zkona došlo ke znemožněn nabyt majetku, k němuž určitm subjektům svědčilo legitimn očekvn (srov. nlez sp. zn. Pl. S 2/02).

149. stavn soud nakonec připomn sv zvěry obsažen v nlezu sp. zn. Pl. S 21/96, podle něhož je zrušen star a přijet nov prvn pravy nutně spjato se zsahem do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v prvo, k němuž však dochz v důsledku ochrany jinho veřejnho zjmu či zkladnho prva nebo svobody. Rozhodnut zkonodrce o způsobu řešen časovho střetu star a nov prvn pravy ale nen z stavnho hlediska věc nahodilou nebo věc libovůle, nbrž věc zvažovn v kolizi stojcch hodnot. K zvěru o druhu legislativnho řešen časovho střetu prvnch prav by tak mělo vst posuzovn uvedenho konfliktu hodnot hlediskem proporcionality s ohledem na intertemporalitu. Proprocionalitu lze charakterizovat tak, že vyšš stupeň intenzity veřejnho zjmu, resp. ochrany zkladnch lidskch prv a svobod, odůvodňuje vyšš mru zsahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v prvo novou prvn regulac. Omezen zkladnho prva přitom mus ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit jeho podstatu a smysl. Při posouzen způsobu legislativnho řešen uvedenho časovho střetu tak sehrv svou roli nejen mra odlišnosti star a nov prvn pravy, nbrž i dalš skutečnosti, jako společensk nalhavost zaveden poslze uveden prvn pravy.

VII./c

Nrok na sttn podporu podle prvn pravy činn do 31. prosince 2010

150. Nrok častnka stavebnho spořen, kter je fyzickou osobou, na sttn podporu nen nrokem z jeho smluvnho vztahu se stavebn spořitelnou. Byť tato smlouva představuje podmnku jeho vzniku, jedn se o nrok vůči sttu, jenž je založen přmo na zkladě zkona o stavebnm spořen. Tento zkon přitom nestanov jen podmnky pro vznik uvedenho nroku, nbrž i dva souvisejc nroky častnků vůči stavebn spořitelně, jejmž prostřednictvm je podle 11 odst. 2 zkona o stavebnm spořen nrok častnků vůči sttu uplatňovn.

151. Stt podle 10 odst. 1 zkona o stavebnm spořen poskytuje sttn podporu formou ročnch zloh, jejichž vše se odvozuje od skutečně uspořen čstky v přslušnm kalendřnm roce. Prvn z uvedench nroků častnka se tk připsn ročn zlohy sttn podpory na jeho čet. Stavebn spořitelna uplatňuje psemnou ždost u Ministerstva financ nrok na vyplacen tto zlohy souhrnně za všechny častnky vždy po uplynut kalendřnho roku. Vjimku představuj pouze častnci na zkladě smluv o stavebnm spořen uzavřench před činnost zkona č. 423/2003 Sb., kteř ukončili stavebn spořen v prvnm pololet kalendřnho roku, neboť v jejich přpadě žd stavebn spořitelna o vyplacen sttn podpory k 30. červnu kalendřnho roku (čl. II bod 2 zkona č. 423/2003 Sb. ve spojen s 11 odst. 3 zkona o stavebnm spořen, ve zněn zkona č. 83/1995 Sb.). Pot, co j byla sttn podpora poukzna, je povinna jednotliv zlohy sttn podpory zaevidovat na čtech častnků. Ustanoven 12 odst. 2 zkona o stavebnm spořen pak stanov vůči stavebn spořitelně druh souvisejc nrok, a to na vplatu zloh sttn podpory. Tento nrok je podmněn tm, že častnk po dobu 6 let ode dne uzavřen smlouvy nenakldal s uspořenou čstkou nebo v tomto obdob uzavřel smlouvu o věru ze stavebnho spořen a uspořenou čstku, peněžn prostředky z tohoto věru a zlohy sttn podpory použije na bytov potřeby (v tomto přpadě je možnost poždat o věr zpravidla vzna na uplynut určit doby ve všeobecnch obchodnch podmnkch tvořcch součst smlouvy o stavebnm spořen). Splněn těchto podmnek kontroluje stavebn spořitelna.

152. Vymezen těchto dvou nroků reflektuje způsob vyplcen sttn podpory, nic však neměn na tom, že samotn nrok častnka na sttn podporu směřuje jen vůči sttu. Zkon v tomto směru stanov, že stt podporu poskytuje nikoliv jako celek za celou dobu spořen, nbrž průběžně formou ročnch zloh, jejichž vše se určuje podle skutečně uspořen čstky v přslušnm kalendřnm roce. Tato skutečnost vybz k zvěru, že pojem nroku na sttn podporu je pouze označenm pro souhrn samostatnch nroků na sttn podporu za jednotliv kalendřn roky. Byť přitom zkon použv pojem nroku na sttn podporu v některch svch ustanovench (např. 5 odst. 11, 10 odst. 4), jeho obsah na ždnm mstě blže nevymezuje. Naopak lze poukzat na terminologii, kterou použv zkon o stavebnm spořen na jinch svch mstech. Např. ustanoven 4 odst. 3 vslovně stanovuje podmnku pro vznik nroku na sttn podporu za přslušn kalendřn rok. Ustanoven 11 odst. 2 tohoto zkona upravuje dokonce způsob uplatněn nroku častnka na vyplacen zlohy sttn podpory vždy po uplynut kalendřnho roku. Posledně uveden nrok přitom nelze zaměňovat s nrokem na vplatu zloh sttn podpory podle 12 odst. 2 zkona o stavebnm spořen, jenž se sice vztahuje na sttn podporu jako celek, tk se však vyplacen již poukzanch zloh ze strany stavebn spořitelny. Vychzeje z uvedench ustanoven a systematiky zkona o stavebnm spořen tak stavn soud přisvědčil vkladu, podle kterho je třeba nroky na sttn podporu posuzovat samostatně vždy ve vztahu k určitmu kalendřnmu roku. Takovto nrok je přitom totožn s tm, kter zkon vymezuje v 11 odst. 2 jako nrok častnka na vyplacen zlohy sttn podpory.

153. K uplatněn uvedenho nroku častnka vůči sttu ze strany stavebn spořitelny dochz podnm přslušn ždosti u Ministerstva financ. Je-li tto ždosti vyhověno, poukže ministerstvo zlohy stavebn spořitelně, kter je připše na čty častnků. Nrok na sttn podporu je sice nrokem vůči sttu, ten však spln svoji povinnost již poukznm předmětnch čstek stavebn spořitelně. Tyto čstky tak budou pouze evidovny na čtu častnka, aniž by se staly jeho vlastnm přjmem. Tm se totiž stanou až jejich vyplacenm, pokud budou splněny podmnky pro vznik nroku na vplatu zloh sttn podpory podle 12 odst. 2 zkona o stavebnm spořen.

154. Podle prvn pravy činn do 31. prosince 2010 měli častnci stavebnho spořen za předpokladu, že spln dalš zkonem stanoven podmnky, nrok na připsn ročnch zloh sttn podpory na svůj čet ve vši stanoven zkonem v době, kdy došlo k uzavřen smluv (srov. přechodn ustanoven čl. II bod 2 zkona č. 423/2003 Sb.). Podle původnho zněn 10 odst. 2 zkona o stavebnm spořen činila poskytovan zloha sttn podpory 25 % z ročně uspořen čstky, maximlně však z čstky 18 000 Kč. Novelou provedenou zkonem č. 423/2003 Sb. byla vše zlohy sttn podpory změněna na 15 % z ročně uspořen čstky, tentokrt však maximlně z čstky zvšen na 20 000 Kč. Tato změna se však tkala pouze smluv uzavřench po 31. prosinci 2003, neboť u těch dosavadnch byla vše ročnch zloh sttn podpory zachovna v nezměněn vši. Maximln vše těchto ročnch zloh tak činila 4500 Kč u smluv uzavřench do 31. prosince 2003 a 3000 Kč u smluv uzavřench po tomto datu.

VII./d

Vlastn přezkum čl. II napadenho zkona ve spojen s 10 odst. 2 zkona o stavebnm spořen

155. Ustanoven čl. II napadenho zkona ve spojen s 10 odst. 2 zkona o stavebnm spořen, ve zněn napadenho zkona, působ činky neprav retroaktivity, protože jm do budoucna dochz ke změně obsahu prvnho vztahu mezi častnkem stavebnho spořen a sttem.

156. Tento vztah vznik uzavřenm smlouvy o stavebnm spořen, pokud fyzick osoba v jejm rmci požd o přiznn sttn podpory. Jeho změna se přitom tk stanoven vše, v jak by mělo dojt v jednotlivch letech doby trvn stavebnho spořen ke vzniku nroku častnka na sttn podporu, resp. na připsn ročn zlohy sttn podpory. V důsledku uvedenho přechodnho ustanoven totiž dochz ke snžen vše ročnch zloh sttn podpory, na kter vznikne nrok po 31. prosinci 2010, pro všechny smlouvy o stavebnm spořen bez ohledu na datum jejich uzavřen. Tato změna se však nedotkne nroků na sttn podporu (resp. nroků na vyplacen zloh sttn podpory) za předchoz kalendřn roky, neboť tyto nroky vznikly splněnm zkonem stanovench podmnek nejpozději k 31. prosinci 2010, tedy před činnosti napadenho zkona. Stejnm způsobem se tato změna promtne i do nroku častnka vůči stavebn spořitelně na vyplacen sttn podpory jako celku, neboť ta bude sestvat z jejch ročnch zloh poukzanch jak ve vši podle dosavadnch prvnch předpisů, tak ve vši určen podle nov prvn pravy.

157. Pokud ale stavn soud dospěl k zvěru o neprav retroaktivitě napadenho ustanoven, musel se rovněž vypořdat s otzkou jej přpustnosti. Ačkoliv je totiž neprav retroaktivita zsadně přpustn, nelze apriorně vyloučit, že s ohledem na princip prvn jistoty a ochrany důvěry v prvo převž zjem jednotlivce na dalšm trvn existujc prvn pravy nad zkonodrcem vyjdřenm veřejnm zjmem na jej změně. stavn soud musel tedy posoudit, zda na straně častnků, kteř uzavřeli smlouvu o stavebnm spořen do 31. prosince 2010, nen dn takov stavně relevantn zjem na zachovn dosavadn zkonem stanoven vše zloh sttn podpory, jenž by při vzjemnm poměřovn převžil nad veřejnm zjmem na jeho snžen. Takovto zjem, kter by se obecně tkal všech častnků stavebnho spořen, ale v dan věci neshledal.

158. Navrhovatel formulovali několik důvodů (přpadně se ztotožnili s důvody obsaženmi ve stanovisku Asociace českch stavebnch spořitelen) pro zachovn dosavadn prvn pravy. Ve svm nvrhu zdůraznili požadavek jej stlosti s ohledem na dlouhodob charakter stavebnho spořen, zkušenost z legislativnho řešen podle čl. II bodu 2 zkona č. 423/2003 Sb., jakož i přpadn negativn dopady na individuln postaven jednotlivch častnků stavebnho spořen, zejmna zhoršen zhodnocen jejich spor nebo prodloužen doby spořen ve vztahu k dosažen clov čstky (na což je navzno rokov zvhodněn) i doby přpadnho trvn překlenovacho věru a povinnosti platit z něho rok. Po zvžen těchto důvodů však stavn soud nemohl argumentaci navrhovatelů přisvědčit.

159. V obecn rovině stavn soud konstatuje, že stanoven přspěvku ze sttnho rozpočtu za určitm čelem a pro určitou skupinu osob zvis vždy na tom, do jak mry je ze strany zkonodrce shledna jeho čelnost, resp. veřejn zjem na jeho poskytovn. To plat obzvlšť v přpadě, kdy se jedn o přspěvek, jehož poskytovn je pouze beneficiem ze strany zkonodrce, aniž by s nm současně bylo spojeno naplňovn určitho zkladnho prva nebo svobody. Dotčen subjekty přitom nemohly spolhat na to, že postupem času zkonodrce tuto vši nepřehodnot. Nelze přitom opomenout ani souvisejc odpovědnost vldy a Parlamentu za stav veřejnch financ, s čmž souvis i oprvněn zkonodrce přizpůsobit vdaje sttnho rozpočtu jeho relnm možnostem a aktulnm potřebm formou změn prvn pravy mandatornch vdajů, sttn podporu nevyjmaje.

160. Z definice clov čstky podle 5 odst. 9 zkona o stavebnm spořen, k jejmuž určen (i když s možnost změny) dochz již při uzavřen smlouvy pro celou dobu jejho trvn, vyplv, že se do jej vše promt předpokldan vše sttn podpory určen podle prvnch předpisů činnch v době uzavřen smlouvy. Od clov čstky se pak odvj vše tzv. překlenovacho věru, kter podle 5 odst. 5 zkona může stavebn spořitelna častnkovi poskytnout v přpadě, kdy tento ještě nem nrok na poskytnut věru ze stavebnho spořen. stavn soud ale podotk, že dovozovat neměnnost vše sttn podpory bez dalšho pouze z uveden konstrukce clov čstky nelze. Aniž by měl přitom jakkoliv v myslu relativizovat nmitky navrhovatelů, že se tato změna může fakticky promtnout k tži některch častnků stavebnho spořen nebo stavebnch spořitelen (např. v menšm rozsahu finančnch prostředků pro poskytovn věru a s tm spojenm prodlouženm čekac doby na jeho poskytnut), zůstv skutečnost, že změnou vše sttn podpory nedochz ke změně smlouvou stanoven clov čstky, ani prv a povinnost stran tto smlouvy, jež jsou na tuto čstku navzny. Změna se tak ve vztahu k clov čstce promt pouze do toho, že k jejmu dosažen budou častnci stavebnho spořen muset naspořit čstku zvšenou o snženou čst sttn podpory, tedy ve většm rozsahu, než s ohledem na jej dosavadn vši očekvali. Tento faktick důsledek je ale z hlediska principu prvn jistoty a ochrany důvěry v prvo nezbytn postavit naroveň situaci pouhho spolhn se na to, že sttn podpora nebude do budoucna změněna. Takovto důvěře ale z stavnho hlediska ochranu přiznat nelze.

161. stavn soud nakonec nepovažoval za stavněprvně relevantn ani poukaz na to, že v přpadě novely proveden zkonem č. 423/2003 Sb. zvolil zkonodrce jin způsob řešen časovho střetu prvnch norem, když ve vztahu ke starm smlouvm ponechal vši sttn podpory nezměněnou. Zkonodrce se samozřejmě mohl rozhodnout i pro jin řešen, pokud by toto řešen nebylo v rozporu s stavnm pořdkem. Napaden ustanoven tak nepředstavuje nepřpustnou nepravou retroaktivitu, pročež stavn soud neshledal důvod pro zvěr o porušen principu prvn jistoty a ochrany důvěry v prvo podle čl. 1 odst. 1 stavy.

162. Za opodstatněnou stavn soud nepovažoval ani nmitku neodůvodněn diferenciace mezi častnky stavebnho spořen, jež spočvala v tom, že v přpadě smluv uzavřench do 31. prosince 2003 dojde ke snžen sttn podpory o 56 %, tedy ze 4500 na 2000 Kč, zatmco v přpadě smluv uzavřench od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2010 pouze o 33 %, tedy z 3000 Kč na 2000 Kč. O porušen zsady rovnosti by se podle stavnho soudu jednalo pouze v přpadě, že by nov stanoven vše ročnch zloh bylo projevem libovůle ze strany zkonodrce v rozlišovn subjektů a prv (srov. nlez ze dne 25. června 2002 sp. zn. Pl. S 36/01, N 80/26 SbNU 317, 403/2002 Sb.). Pokud se však zkonodrce rozhodl do budoucna sjednotit vši sttn podpory pro všechny častnky stavebnho spořen, nelze přpadnou diferenciaci v nominlnm nebo procentulnm rozsahu snžen oproti vchoz čstce považovat bez dalšho za nedůvodnou nebo svvolnou. Tento nepoměr je pouze nezbytnm důsledkem tohoto opatřen.

163. Posledn nmitka navrhovatelů ve vztahu k čl. II napadenho zkona se tkala porušen prva vlastnků stavebnch spořitelen na podnikn. Podle čl. 26 odst. 1 Listiny je každmu zaručeno prvo podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost, přičemž tohoto prva se lze domhat pouze v mezch provděcch zkonů (srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 45/2000 ze dne 14. nora 2001, N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.). Podle stavnho soudu toto ustanoven nebrn zkonodrci přijmout takov změny, jež se dotkaj dosavadnch zkonem stanovench podmnek pro podnikn v určit oblasti. Posuzovan změna přitom nepředstavuje zsah do podstaty a smyslu tohoto prva a ani navrhovatel v tto souvislosti neuvedli ždn relevantn argumenty. Stavebn spořitelny totiž mus počtat s tm, že vše sttn podpory nen neměnn a že v budoucnosti bude dochzet k jej změně, čemuž se mus v takovm přpadě přizpůsobit. Vzhledem k nov vši sttn podpory navc stavn soud nezastv nzor, že by se z pohledu prva na podnikn jednalo o změnu zsadn, resp. změnu, kter by bylo možn přisuzovat rdousc činky. Zroveň dodv, že mu na tomto mstě nepřsluš hodnotit obecnou nmitku rizika vzniku souvisejcch arbitržnch sporů ze strany dotčench zahraničnch vlastnků stavebnch spořitelen.

VII./e

Vlastn přezkum čl. II napadenho zkona ve spojen s 10 odst. 4 zkona o stavebnm spořen

164. stavn soud se v rmci přezkumu čl. II napadenho zkona zabval i dalš nmitkou tkajc se jeho retroaktivnch činků, a to ve spojen s 10 odst. 4 zkona o stavebnm spořen. Pro plnost je třeba uvst, že navrhovatel tuto nmitku neuplatnili ve svm původnm nvrhu, byla však obsažena ve vyjdřen Asociace českch stavebnch spořitelen, se kterm se navrhovatel ztotožnili.

165. Zkon o stavebnm spořen ve svm původnm zněn umožňoval, aby se čstka přesahujc maximln vši spor, ze kterch se počtala vše sttn podpory (tehdy 18 000 Kč), bez omezen převedla do nsledujcho roku za čelem posuzovn nroků častnka na sttn podporu. Od činnosti novely zkona o stavebnm spořen č. 423/2003 Sb. byla možnost takovhoto převodu podmněna tm, že častnk stavebnho spořen poždal o přiznn sttn podpory již v rmci smlouvy při jejm uzavřen a toto prohlšen nebylo po dobu trvn smlouvy měněno. Tato podmnka se však tkala jen smluv uzavřench po 31. prosinci 2003. Až v důsledku čl. II napadenho zkona došlo do budoucna k jejmu vztažen na všechny smlouvy o stavebnm spořen bez ohledu na datum, kdy byly uzavřeny.

166. I v tomto přpadě působ napaden ustanoven pouze s činky neprav retroaktivity. V přpadě častnků, kteř uzavřeli smlouvu do 31. prosince 2010, sice dochz ke změně prvnho vztahu mezi nimi a sttem, tato změna se ale nijak nedotk nroku na sttn podporu, na jejž zlohy za uplynul roky vznikl nrok prvě v důsledku převodu určit čstky do nsledujcch let, a nelze ji vzthnout ani na převyšujc čstku za obdob do 31. prosince 2010, neboť vůči n se ještě uplatn dosavadn prvn prava, a tedy se převede za čelem posouzen nroku častnka na sttn podporu do nsledujcho roku. Změna se tak dotkne pouze čstky spor za obdob předchzejc činnosti napadenho zkona, kter by i po převodu do aktulnho roku převyšovala maximln čstku spor, z nž lze stanovit vši ročn zlohy sttn podpory. Tato čstka tak zůstane jako součst spor dl na čtu častnka stavebnho spořen bez možnosti převeden. Ani v tomto přpadě však nelze pod princip ochrany důvěry v prvo podřadit přpadn očekvn častnků, že z tto čstky bude v průběhu přštch let vyplacena sttn podpora v určit vši. stavn soud proto ani v tomto bodu neshledal zvěr o nepřpustnosti neprav retroaktivity.

VIII.

Posouzen stavn konformity změny zkona o danch z přjmů, kterou se stanovuje zvlštn daň ze sttn podpory stavebnho spořen za rok 2010 ve vši 50 %

167. Napaden zkon svm čl. III měn a doplňuje zkon o danch z přjmů tm způsobem, že stanov novou jednorzovou daň ze sttn podpory, na kterou vznikl nrok v roce 2010 a kter byla poukzna stavebn spořitelně po 31. prosinci 2010. Před posouzenm nmitek navrhovatelů považuje stavn soud za nezbytn vymezit obsah předmětn daně, jakož i někter obecn kritria přezkumu stavnosti dan.

VIII./a

Dikce napadench ustanoven

168. stavn soud přistoupil k posouzen nmitek navrhovatelů k obsahu napadenho zkona s ohledem na důvody pro odklad vykonatelnosti nlezu, kterm se tento zkon ruš. Z tohoto důvodu připomn, že předmětem jeho posouzen i v tto čsti je stle tento zkon, nikoliv jednotliv novelizovan ustanoven zkona o danch z přjmů, vymezen v eventulnm petitu. Za čelem lepš přehlednosti přezkoumvan čsti napadenho zkona však stavn soud považuje za vhodn uvst jeho zněn v podobě novelizovanch ustanoven zkona o danch z přjmů. Tam, kde se nvrh tk pouze čsti ustanoven, je tato skutečnost dodatečně uvedena. Ustanoven zkona o danch z přjmů ve zněn novelizovanm čl. III napadenho zkona zn:

„ 4

Osvobozen od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

...

s) přspěvek fyzickm osobm poskytovan podle zkona upravujcho stavebn spořen a sttn podporu stavebnho spořen4a), s vjimkou přspěvku, na kter vznikl nrok v roce 2010 a kter byl poukzn stavebn spořitelně po 31. prosinci 2010,

...

8

Přjmy z kapitlovho majetku

(2) Za přjmy z kapitlovho majetku se dle považuj

...

c) přspěvek fyzickm osobm poskytovan podle zkona upravujcho stavebn spořen a sttn podporu stavebnho spořen4a), na kter vznikl nrok v roce 2010 a kter byl poukzn stavebn spořitelně po 31. prosinci 2010.

(3) Přjmy uveden ... v odstavci 2 psm. a) a c) ... jsou samostatnm zkladem daně pro zdaněn zvlštn sazbou daně ( 36).

(4) Plynou-li přjmy uveden ... v odstavci 2 psm. a) a c) ... ze zdrojů v zahranič, jsou nesnžen o vdaje zkladem daně (dlčm zkladem daně). ...“

[V 8 odst. 3 a 4 zkona o danch z přjmů je předmětem řzen pouze čst vymezen slovy „a c)“]

„ 36

Zvlštn sazba daně

(8) Přspěvek fyzickm osobm podle zkona upravujcho stavebn spořen a sttn podporu stavebnho spořen4a), na kter vznikl nrok v roce 2010 a kter byl poukzn stavebn spořitelně po 31. prosinci 2010, podlh dani vybran sržkou podle zvlštn sazby daně ve vši 50 %.“.

169. K uvedenmu zněn stavn soud dodv, že čl. III bod 1 napadenho zkona nestanovil jen nov zněn 4 odst. 1 psm. s) zkona o danch z přjmů, nbrž nm došlo ke zrušen původnho zněn tohoto ustanoven, podle něhož byly od daně z přjmů fyzickch osob osvobozeny „roky z vkladů ze stavebnho spořen, včetně roků ze sttn podpory podle zvlštnho zkona.“. Tyto roky jsou tak od 1. ledna 2011 zdaňovny jako přjem z kapitlovho majetku.

VIII./b

Zkladn vchodiska pro posouzen stavnosti daně

170. stavn soud se ve sv dosavadn judikatuře opakovaně vyjdřil ke kritrim přezkumu stavnosti dan. Ustanoven čl. 11 odst. 5 Listiny obsahuje stavn zmocněn Parlamentu ke stanoven dan a poplatků, zroveň však stavně aprobuje omezen vlastnickho prva, k němuž v souvislosti s jejich stanovenm, vyměřenm a vběrem dochz (srov. nlez ze dne 1. června 2005 sp. zn. IV. S 29/05, N 113/37 SbNU 463). Daň je totiž ukldna ve veřejnm zjmu, kterm je zskn přjmů sttnho rozpočtu za čely spojenmi s naplňovnm funkc sttu (nlez ze dne 21. dubna 2009 sp. zn. Pl. S 29/08, N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb., body 40 a 41).

171. Při posouzen omezen zkladnho prva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny za čelem stanoven daně posuzuje stavn soud v prvn řadě to, zda k tomuto omezen dochz na zkladě zkona a v jeho mezch (srov. nlez ze dne 11. řjna 1995 sp. zn. Pl. S 3/95, N 59/4 SbNU 91, 265/1995 Sb.; nlez ze dne 22. března 2005 sp. zn. Pl. S 63/04, N 61/36 SbNU 663, 210/2005 Sb.). Dle mus daňov povinnost obstt z hlediska testu vyloučen extrmn disproporcionality, tedy zsah do vlastnickho prva nesm vst k takov zsadn změně majetkovch poměrů dotčenho subjektu, že by došlo ke „zmařen sam podstaty majetku“, tj. ke „zničen majetkov zkladny“ poplatnka (srov. nlez ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. S 3/02, N 105/27 SbNU 177, 405/2002 Sb.), resp. že by „hranice veřejnoprvnho povinnho peněžitho plněn jednotlivcem vůči sttu nabyla škrtcho (rdouscho) působen“ (nlez ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. S 7/03, N 113/34 SbNU 165, 512/2003 Sb.). Rovněž nesm bt v rozporu s stavnm principem rovnosti, a to jak neakcesorick, plynouc z požadavku vyloučen svvole při odlišovn subjektů a prv podle čl. 1 Listiny, tak i akcesorick v rozsahu vymezenm v čl. 3 odst. 1 Listiny (srov. nlezy sp. zn. Pl. S 7/03 a sp. zn. Pl. S 29/08, bod 43, dle nlez stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky sp. zn. Pl. S 22/92).

172. Pro stanoven daňov povinnosti se uplatn i požadavky vyplvajc ze zsady prvnho sttu podle čl. 1 odst. 1 stavy, jež se obecně vztahuj na tvorbu prvnch předpisů. Jedn se předevšm o požadavek určitosti, princip prvn jistoty a zkaz retroaktivity (k jeho obsahu viz čst VII./b nlezu).

173. Pro bližš vymezen stavnch kritri pro stanoven daně stavn soud odkazuje na vše citovan nlezy, zejmna nlezy sp. zn. Pl. S 7/03 a sp. zn. Pl. S 29/08, přičemž dl se bude zabvat pouze vlastnm přezkumem napaden daňov povinnosti.

VIII./c

Konstrukce napaden daně

174. Ustanoven 8 odst. 2 psm. c) zkona o danch z přjmů, ve zněn napadenho zkona, stanov jednorzovou daňovou povinnost fyzickm osobm, jejmž předmětem je sttn podpora, na kterou vznikl nrok v roce 2010 a kter byla poukzna stavebn spořitelně po 31. prosinci 2010. Z hlediska vymezen předmětu daně je třeba uvst, že pojem „přspěvek fyzickm osobm ..., na kter vznikl nrok v roce 2010“ označuje s ohledem na dobu vzniku nroku sttn podporu za uveden kalendřn rok.

175. Daňov povinnost se na tuto sttn podporu vztahuje pouze v přpadě, že k jejmu poukzn stavebn spořitelně došlo po 31. prosinci 2010. Tato podmnka je vznamn z toho hlediska, že v přpadě častnků, kteř uzavřeli smlouvu do 31. prosince 2003 a ukončili stavebn spořen v prvnm pololet kalendřnho roku 2010, došlo k poukzn zloh sttn podpory stavebn spořitelně ještě v roce 2010 (srov. bod 151). Tato skutečnost vyplv nejen z přslušnch lhůt pro uplatněn a poskytnut zloh sttn podpory, nbrž s n koresponduje, jak zjistil stavn soud z veřejně přstupnch zkladnch ukazatelů vvoje stavebnho spořen za jednotliv kvartly roku 2010 (podle internetov strnky Ministerstva financ, www.mfcr.cz), i nrůst relně vyplacen sttn podpory mezi 3. a 4. kvartlem roku 2010 o přibližně 0,5 mld. Kč. Sttn podpora poukzan stavebn spořitelně v tomto obdob tak nen předmětem daně.

176. Daň je vybrna sržkou podle zvlštn sazby ve vši 50 %, přičemž pltcem daně je Ministerstvo financ jako poskytovatel sttn podpory. Ke sržce daně dochz současně s poukznm zloh sttn podpory za rok 2010, v důsledku čehož ji stavebn spořitelny obdrž již ve vši po zdaněn. Zvlštnost tto konstrukce způsobu placen daně je to, že ke sražen daně dojde bez ohledu na to, kdy a zda se poukzan sttn podpora skutečně stane přjmem častnka. K tomu totiž dochz až vyplacenm sttn podpory (nikoliv připsnm na čet) ze strany stavebn spořitelny. Pokud by přitom mezitm zaniklo prvo častnka na sttn podporu evidovanou na jeho čtu, byla by stavebn spořitelna povinna tuto čstku vrtit prvě ve vši, v jak j byla ze strany Ministerstva financ poukzna, tedy ve vši po sražen daně.

177. stavn soud nakonec poznamenv, že podle 4 odst. 1 psm. t) zkona o danch z přjmů, ve zněn činnm do 31. prosince 2010, byla sttn podpora jako přspěvek ze sttnho rozpočtu podle zvlštnho zkona osvobozena od daně. Napadenm zkonem sice nedošlo ke změně tohoto ustanoven, novm zněnm 4 odst. 1 psm. s) zkona o danch z přjmů však bylo osvobozen sttn podpory vslovně stanoveno s tm, že se ale nevztahuje na sttn podporu, na kterou vznikl nrok v roce 2010 a kter byla poukzna stavebn spořitelně po 31. prosinci 2010. Včet přjmů, jež jsou osvobozeny od daně, tak byl upraven s ohledem na novou mimořdnou daň.

VIII./d

Vlastn přezkum daňov povinnosti

178. Napadenm zkonem nedochz přmo ke snžen vše zloh sttn podpory za rok 2010, protože ta zůstv formlně dl zachovna ve stejn vši. Pokud by se zkonodrce rozhodl pro jej přmě snžen, mohl postupovat buď změnou vše sttn podpory se zpětnm stanovenm činnosti pro rok 2010, což by nepochybně bylo v rozporu se zkazem prav retroaktivity, nebo přistoupit k dodatečn změně obsahu již vzniklho nroku v přpadě těch častnků stavebnho spořen, kteř maj nrok na sttn podporu za rok 2010, tato jim však zatm nebyla poukzna. Zkonodrce nezvolil ani jednu z uvedench přmch možnost, nbrž stanovil ze sttn podpory za rok 2010 mimořdnou sržkovou daň pro ty častnky, jimž ještě nebyla poukzna ze strany stavebn spořitelny. Tm doshl stejnho činku, k jakmu by vedlo dodatečn snžen trvajcch nroků na předmětnou sttn podporu.

179. stavn soud na tomto mstě nijak nezpochybňuje, že i přjmy poskytovan ze sttnho rozpočtu nebo jinch veřejnch rozpočtů mohou bt předmětem daňov povinnosti. S tm nakonec počt i zkon o danch z přjmů, kter řadu těchto přjmů osvobozuje od daně [srov. např. 4 odst. 1 psm. i) nebo t) citovanho zkona, v platnm zněn]. čel zdaněn se však v takovmto přpadě odlišuje od zdaněn jinch přjmů, neboť nevede k poslen přjmov čsti sttnho rozpočtu. Ve sv podstatě se jedn o nepřmou formu snžen jeho vdajů, resp. stanoven jejich vše, neboť jeho prostřednictvm zůstv čst vdaje dle ve sttnm rozpočtu nebo se do něj vrac. Takovto forma tak m svůj vznam předevšm tehdy, je-li s n spojen i nějak jin čel (např. vyjdřen rovnosti postaven sttu a jinch subjektů v určitch prvnch vztazch). K jejmu využit by přitom mělo dochzet v kontextu celkovho vymezen určitho plněn ze sttnho rozpočtu, aby jej vsledn vše održela čel sledovan jejm poskytovnm. Je-li totiž přspěvek ze sttnho rozpočtu poskytovn za určitm čelem, měla by bt vše daně z tohoto přspěvku stanovena v kontextu se stanovenm vše tohoto přspěvku, neboť jinak by tento přspěvek nemusel plnit předpokldan čel.

180. Aniž by stavn soud jakkoliv posuzoval vši sttn podpory, lze předpokldat, že zkonodrce ji původně určil v přesvědčen o jej vhodnosti pro dosažen sledovanho čelu, a to za současnho zvžen jej nosnosti z hlediska možnost sttnho rozpočtu. Součst určen tto vše přitom bylo i osvobozen sttn podpory od daně z přjmů fyzickch osob. stavn soud nezastv nzor, že by snžen čsti sttn podpory a jej nsledn zdaněn bylo možn obecně považovat za opatřen identick, a je si vědom širok mry uvžen, kterou zkonodrce disponuje při stanoven daňov povinnosti. V posuzovan věci ale došlo napadenm zkonem ke stanoven jednorzov sržkov daně z přspěvku ze sttnho rozpočtu, na jehož připsn na čet v konkrtn vši již sice vznikl nrok, samotn se však ještě nestal přjmem častnka. Takto vymezen daňov povinnost se od dodatečnho snžen nroku na sttn podporu s činky do budoucna, tedy druh vše zmiňovan alternativy, liš pouze svm označenm a sama představuje přm snžen již vzniklho nroku na sttn podporu. Forma daně vybran sržkou, kterou provede přmo Ministerstvo financ při poukzn sttn podpory bez toho, aby bylo postaveno najisto, zda předmětn přjem určitmu častnkovi vůbec vznikne, tento zvěr už jen potvrzuje. Z vše uvedench důvodů m tedy stavn soud za to, že stanovenm tto daňov povinnosti došlo ke změně prvnho vztahu mezi sttem a častnkem stavebnho spořen, jehož součst byl i nrok častnka na vyplacen sttn podpory za rok 2010. Tento prvn vztah tak nelze hodnotit jako nezvisl a nesouvisejc s přpadnm prvnm vztahem vyplvajcm z povinnosti platit daň ze sttn podpory, nbrž na oba je nezbytn nahlžet jako na soubor prv a povinnost tvořcch jeden celek.

181. Prvn zvěr, že předmětnou daň je třeba v rmci přezkumu stavnosti považovat nikoliv za daň, nbrž za změnu prvnho nroku, se promt do stavnch kritri pro jej posouzen. Slouž-li určit stavn principy a zkladn prva k ochraně jednotlivce před zsahem ze strany veřejn moci, nemůže mra tto ochrany bt v jednom ze dvou srovnatelnch přpadů nižš jen z toho důvodu, že zkonodrce použil pro stejnou regulaci odlišn označen. V danm přpadě tak nelze obsah daňov povinnosti ve vztahu k budoucmu přjmu spočvajcmu v předmětn sttn podpoře posuzovat prizmatem aprobovanho zsahu do vlastnickho prva. Naopak je nezbytn vypořdat se s otzkou změny již vzniklho prvnho nroku častnků stavebnho spořen na sttn podporu za rok 2010, a to z hlediska principu prvn jistoty.

182. Napaden zkon nabyl činnosti v době, kdy dotčen častnci stavebnho spořen již měli individualizovan prvn nrok na sttn podporu za rok 2010, neboť v průběhu tohoto roku splnili všechny zkonem stanoven podmnky pro jeho vznik. Nen přitom rozhodujc, že v tomto okamžiku ještě nedošlo k poukzn tto čstky ze strany sttu nebo k jejmu vyplacen ze strany stavebn spořitelny. Pot, co častnk splnil podmnky pro vznik nroku na sttn podporu za určit kalendřn rok, mohl legitimně očekvat, že prvě ze strany sttu nedojde dodatečně k jejich změně, resp. ke změně samotnho nroku. Jedn se přitom o očekvn, jemuž nlež ochrana jak z hlediska principu prvn jistoty a ochrany důvěry v prvo, resp. ochrany nabytch prv podle čl. 1 odst. 1 stavy, tak s ohledem na majetkovou povahu nroku podle čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu. Toto ustanoven se totiž nevztahuje jen na již nabyt (existujc) majetek, nbrž poskytuje tž ochranu legitimnmu očekvn nabyt takovhoto majetku (srov. nlezy sp. zn. Pl. S 2/02 a Pl. S 9/07).

183. stavnmu soudu proto nezbylo než posoudit, zda dodatečn snžen vše nroku na sttn podporu ve stanovenm rozsahu za čelem snžen vdajů sttnho rozpočtu obstoj s ohledem na legitimn očekvn častnků stavebnho spořen, kteř splnili zkonem stanoven podmnky pro jeho vznik. Takto vymezenou důvěru v prvo neboli legitimn očekvn na straně častnků přitom považuje za ekvivalentn t, jež je určujc i pro posouzen přpustnosti retroaktivnch činků prvn normy. To znamen, že připuštěn zsahu do tto důvěry lze akceptovat pouze vjimečně, a to z důvodů, jež byly vše formulovny jako odůvodňujc vjimku ze zsady zkazu prav retroaktivity (bod 146). Poněvadž však stavn soud v dan věci ždn takovto přpad neshledal, dospěl k zvěru, že daň stanoven některmi ustanovenmi zkona o danch z přjmů, jež byla doplněna na zkladě čl. III napadenho zkona, je v rozporu s čl. 1 odst. 1 stavy, čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu.

184. S ohledem na uveden zvěr o nepřpustnosti dodatečnho snžen nroku na sttn podporu se stavn soud již nezabval nmitkou svvole při stanoven sazby daně, ani nerovnosti v rmci skupiny těch častnků stavebnho spořen, kteř uzavřeli smlouvu do 31. prosince 2003 (bod 24 a 151).

IX.

Formulace vrokov čsti nlezu a odklad vykonatelnosti

185. stavn soud připomn, že napaden zkon byl přijat způsobem, jenž je v rozporu s čl. 1 odst. 1, čl. 5 a čl. 6 stavy a čl. 22 Listiny, a je tedy důvodem pro jeho zrušen. Zroveň ale shledal existenci důvodu pro odklad vykonatelnosti tohoto nlezu do 31. prosince 2011. Poněvadž by ale takovto odklad vedl k tomu, že by napaden zkon byl dl aplikovateln a současně navrhovatel namtali i jeho obsahov nesoulad s stavnm pořdkem, přistoupil stavn soud i k posouzen jejich věcnch nmitek. V rmci tohoto přezkumu přitom shledal nad rmec uvedenho derogačnho důvodu rovněž rozpor podstatn čsti čl. III napadenho zkona s principem prvn jistoty a ochrany důvěry v prvo podle čl. 1 odst. 1 stavy a současně legitimnm očekvnm častnků stavebnho spořen ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1 Dodatkovho protokolu. Tato skutečnost i s ohledem na obsah tohoto ustanoven napadenho zkona vylučuje, aby se ve vztahu k němu odklad vykonatelnosti uplatnil. Poněvadž k předmětnm sržkm daně dochz prvě v tomto obdob, zvažoval stavn soud možnost zrušit v tto čsti napaden zkon již ke dni jeho činnosti. K takovmuto kroku ale nepřistoupil, neboť přpadn vyhlšen tohoto nlezu ve Sbrce zkonů až pot, co došlo ke sražen daně ve smyslu napadenho zkona, by vzhledem k legitimnmu očekvn dotčench častnků stavebnho spořen nemohlo mt vliv na možnost uplatněn jejich nroku na vyplacen sttn podpory za rok 2010 v jeho pln vši. Jejich nrok nebyl napadenm zkonem dotčen. stavn soud tedy přistoupil ke zrušen tto čsti napadenho zkona ke dni jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů.

186. Takto stanoven vykonatelnost se ale neuplatn ve vztahu k bodu 1 čl. III napadenho zkona v tom rozsahu, kterm zrušil 4 odst. 1 psm. s) zkona o danch z přjmů, v dosavadnm zněn. Podle tohoto ustanoven se osvobozen od daně vztahovalo i na „roky z vkladů ze stavebnho spořen, včetně roků ze sttn podpory podle zvlštnho zkona.“. Vzhledem k tomu, že derogačn důvody ve vztahu k čl. III se tkaly jen těch jeho bodů, jež doplňovaly zkon o danch z přjmů o prvn pravu daně ze sttn podpory za rok 2010, a nikoliv nesouvisejcho zrušen osvobozen předmětnch roků od daně z přjmů fyzickch osob, rozhodl stavn soud tak, že toto ustanoven v tto čsti zrušil až dnem 31. prosince 2011, tedy stejnm dnem jako ostatn ustanoven napadenho zkona, při nichž byl derogačn důvod shledn pouze ve vztahu k legislativn proceduře.

187. Ze všech těchto důvodů proto rozhodl stavn soud podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu tak, jak je uvedeno ve vroku nlezu.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujaly k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Ivana Janů, Vladimír Kůrka a Dagmar Lastovecká.

Načítávám znění...
MENU
Hore