Ve věci návrhu na zrušení nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství 119/1998 účinný od 02.06.1998

Ústavní soud rozhodl dne 29. dubna 1998 v plénu o návrhu skupiny poslanců a skupiny senátorů na zrušení nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství, takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn�

I.

Dne 9. prosince 1997 bylo �stavn�mu soudu doručeno pod�n�, kter� obsahuje n�vrh skupiny 31 poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky na zrušen� nař�zen� vl�dy č. 68/1997 Sb., kter�m se stanov� m�ra vyučovac� povinnosti učitelů a m�ra povinnosti v�chovn� pr�ce ostatn�ch pedagogick�ch pracovn�ků ve školstv�, a obsahově zcela stejn� n�vrh podepsan� skupinou 20 sen�torů.

Nař�zen� vl�dy, kter� nabylo �činnosti dnem 1. z�ř� 1997 a kter� bylo vyd�no na z�kladě ustanoven� � 23 p�sm. h) z�kona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn� pohotovost v rozpočtov�ch a někter�ch dalš�ch organizac�ch a org�nech, v platn�m zněn�, navrhovatel� vyt�kaj�, že je v rozporu se z�konem, a toto tvrzen� op�raj� o n�sleduj�c� argumenty.

Podle n�zoru navrhovatelů z�kon č. 143/1992 Sb. [� 23 p�sm. h)] zmocňuje vl�du stanovit nař�zen�m "m�ru vyučovac� povinnosti učitelů, povinnosti v�chovn� pr�ce ostatn�ch pedagogick�ch pracovn�ků a vychovatelů". Ustanoven� � 2 napaden�ho nař�zen� vl�dy však stanov�, že m�ru vyučovac� povinnosti, resp. povinnosti v�chovn� pr�ce tvoř� jednak př�m� vyučovac� povinnost, resp. př�m� v�chovn� činnost [p�sm. a) cit. ustanoven�] a př�prava na př�mou vyučovac� činnost (př�mou v�chovnou činnost), pr�ce bezprostředně souvisej�c� s touto činnost� a dalš� pr�ce, kter� vypl�vaj� z organizace vzděl�v�n� a v�chovy ve škol�ch a školsk�ch zař�zen�ch podle Pracovn�ho ř�du pro zaměstnance škol a školsk�ch zař�zen�, a to do rozsahu stanoven� t�denn� pracovn� doby [p�sm. b) cit. ustanoven�]. Z toho navrhovatel� dovozuj�, že � 2 nař�zen� vl�dy jde nad r�mec z�konn�ho zmocněn�, neboť z�kon zmocnil vl�du k určen� m�ry vyučovac� povinnosti (resp. povinnosti v�chovn� pr�ce u ostatn�ch pedagogick�ch pracovn�ků), č�mž je nepochybně m�něna pouze př�m� vyučovac� činnost nebo př�m� v�chovn� činnost - tedy pouze povinnosti uveden� pod p�smenem a). Povinnosti stanoven� pod p�smenem b) tedy nemaj� svůj z�klad v z�koně. Podle n�zoru navrhovatelů je tedy v tomto směru napaden� nař�zen� vl�dy v rozporu s ustanoven�m čl. 4 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina").

Navrhovatel� d�le argumentuj� t�m, že rozsah př�m� vyučovac� povinnosti, resp. př�m� v�chovn� činnosti, kter� stanov� př�loha nař�zen� vl�dy, je ve srovn�n� s předchoz� pr�vn� �pravou (nař�zen� vl�dy č. 503/1992 Sb.) vyšš�. Proto, vych�zej�-li navrhovatel� z n�zoru, že pracovn� povinnosti pedagogick�ch pracovn�ků naplňovaly již před novou �pravou z�konnou t�denn� pracovn� dobu, pak zv�šen�m př�m� vyučovac� povinnosti, a tedy i s t�m souvisej�c�ch nezbytn�ch ostatn�ch činnost�, muselo nutně doj�t k překročen� nejvyšš� z�konem stanoven� t�denn� pracovn� doby. Ta čin� podle � 83 odst. 1 z�kon�ku pr�ce 43 hodin. S ohledem na možn� zkr�cen� ve smyslu odstavců 3 až 5 tohoto paragrafu představuje stanoven� t�denn� pracovn� doba u učitelů a ostatn�ch pedagogick�ch pracovn�ků t.č. 42,5 hodin t�dně (� 83 odst. 6 z�kon�ku pr�ce). Vzhledem k tomu, že nebyl souvztažně změněn ž�dn� pr�vn� předpis, jinak řečeno, že nebylo redukov�no množstv� jin�ch pracovn�ch povinnost� a nedošlo ani ke změně platn�ho pracovn�ho ř�du, kter� vyd�v� Ministerstvo školstv�, ml�deže a tělov�chovy Česk� republiky podle zmocněn� � 58 p�sm. b) z�kona č. 29/1984 Sb., o soustavě z�kladn�ch škol, středn�ch škol a vyšš�ch odborn�ch škol (školsk� z�kon), (�pln� zněn� č. 258/1996 Sb.), dost�v� se tak napaden� nař�zen� vl�dy t�ž do rozporu s ustanoven�m � 83 z�kon�ku pr�ce, neboť podz�konn�m předpisem nelze prodlužovat pracovn� dobu nad hranice stanoven� z�kon�kem pr�ce. Tak� v tomto směru tedy došlo dle n�zoru navrhovatelů k porušen� čl. 4 odst. 1 Listiny.

Prodloužen�m doby př�m� vyučovac� činnosti byla zkr�cena doba pro dalš� navazuj�c� a souvisej�c� činnosti, kter� pedagogick�m pracovn�kům ukl�d� zejm�na školsk� z�kon. V tomto směru se navrhovatel� dovol�vaj� zejm�na ustanoven� � 51 odst. 2 ("pedagogičt� pracovn�ci vychov�vaj� ž�ky ve smyslu vědeck�ho pozn�n� a v souladu se z�sadami vlastenectv�, humanity a demokracie; jsou povinni se na svou pr�ci svědomitě připravovat a d�le se vzděl�vat") a ustanoven� � 49 odst. 1 a 2 tohoto z�kona, kter� ukl�daj� škol�m povinnost zajištěn� bezpečnosti a ochrany zdrav� ž�ků při činnostech, kter� př�mo souvisej� s v�chovou a vzděl�v�n�m. Tyto �koly jsou školy povinny ve smyslu � 1 odst. 4 z�kona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, zajišťovat sv�mi zaměstnanci - pedagogick�mi pracovn�ky. Kromě toho upozorňuj� navrhovatel� t�ž na � 38a školsk�ho z�kona, kter� ukl�d� povinnost veden� předepsan� dokumentace, což je rovněž souč�st� povinnost� pedagogick�ch pracovn�ků. Z toho navrhovatel� dovozuj�, že je-li vyšš� počet hodin př�m� vyučovac� činnosti, resp. př�m� v�chovn� činnosti, mus� b�t vyšš� i počet hodin nutn�ch pro plněn� povinnost�, kter� s t�m ned�lně souvisej�. Ž�dn� z nich ovšem redukov�na nebyla. Nař�zen� vl�dy č. 68/1997 Sb. je proto t�ž v rozporu s citovan�mi ustanoven�mi školsk�ho z�kona.

Při jedn�n� dne 29. dubna 1998 předložil z�stupce skupiny sen�torů origin�l stanoviska, kter� k věci podal �stav st�tu a pr�va Akademie věd Česk� republiky dne 13. ř�jna 1997, na kter� se odvol�v� i podan� n�vrh. V tomto vyj�dřen� se uv�d�, že nen� sporu o tom, že existuje zmocněn� vl�dy založen� z�konem a že tedy zkoumat lze pouze to, zda se nař�zen�m nezakl�daj� povinnosti nov� ve srovn�n� s předchoz� pr�vn� �pravou, či zda toto nař�zen� nen� v rozporu s př�slušn�mi ustanoven�mi z�kon�ku pr�ce, zejm�na pak s � 83. Vzhledem k tomu, že zkr�cen� pracovn� doby je možn� pouze v z�konem stanoven�ch př�padech a po projedn�n� s př�slušn�m �středn�m odborov�m org�nem, je nepochybně možno dovodit, že stejn� postup mus� platit i pro prodlužov�n� pracovn� doby. Podle stanoviska je nesporn�, že podz�konn� norma nemůže stanovit rozsah pracovn� doby nad r�mec z�kona. D�le se v tomto stanovisku uv�d�, že v porovn�n� dikce zrušen�ho a současn�ho nař�zen� vl�dy jasně vypl�v�, že se nov� povinnosti zakl�daj�, a to v m�ře nemal�. Současně se upozorňuje, že zmocněn� vl�dy obsažen� v ustanoven� � 23 p�sm. h) z�kona č. 143/1992 Sb. předch�z� časově konstituov�n� �stavy nov�ho česk�ho st�tu. Plat�-li tedy, že ž�dn� odvozen� pr�vn� předpisy nemohou ukl�dat nov� povinnosti, t�m m�ně tak mohou činit odvozen� pr�vn� normy vydan� na z�kladě "před�stavn�ch zmocněn�".

Při jedn�n� dne 29. dubna 1998 navrhovatel� setrvali na sv�ch argumentech a zdůraznili, že před i po �činnosti sporn�ho nař�zen� vl�dy platil stejn� Pracovn� ř�d pro zaměstnance škol a školsk�ch zař�zen�, že před t�mto datem, tj. 1. z�ř� 1997, platily stejn� předpisy, a proto nemohli nedospět k n�zoru, že napaden� nař�zen� vl�dy, pokud st�le plat� stejn� fyzik�ln� jednotky času, fakticky zvyšuje dosavadn� pracovn� �vazky učitelů a jin�ch pedagogick�ch pracovn�ků, a to nad maxim�ln� mez stanovenou v � 83 z�kon�ku pr�ce. Porovn�n� s někter�mi zeměmi OECD (Organization for Economic Cooperation and Development - Organizace pro hospod�řskou spolupr�ci a rozvoj), kter� učinila vl�da ve sv�m vyj�dřen�, považuj� navrhovatel� za pr�vně zcela bezv�znamn�, pro rozhodnut� �stavn�ho soudu irelevantn� a t�ž i nekorektn�, neboť je srovn�v�no nesrovnateln�. V jin�ch zem�ch je stanovena maxim�ln� m�ra vyučovac� povinnosti a i při menš�m objemu odučen�ch hodin zůst�v� zachov�n n�rok na pln� plat. Kromě tohoto v uv�děn�ch zem�ch nemaj� učitel� srovnateln� povinnosti v podobě různ�ch dozorů apod.

II.

Vl�da ve vyj�dřen� ze dne 16. ledna 1998, kter� podala ve smyslu � 69 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, uv�d�, že n�vrh skupiny poslanců a sen�torů projednala na sv� schůzi dne 14. ledna 1998.

Vl�da předevš�m konstatuje, že n�mitky navrhovatelů lze shrnout tak, že rozpor se z�konem spatřuj� v tom, že bylo překročeno z�konn� zmocněn� obsažen� v � 23 p�sm. h) z�kona č. 143/1992 Sb., v platn�m zněn�, a že byl rovněž porušen � 83 z�kon�ku pr�ce.

Pokud jde o zněn� zmocňovac�ho ustanoven� � 23 p�sm. h) z�kona č. 143/1992 Sb., tj. že "vl�da stanov� nař�zen�m m�ru vyučovac� povinnosti učitelů, povinnosti v�chovn� pr�ce ostatn�ch pedagogick�ch pracovn�ků a vychovatelů", a zněn� nadpisu � 2 nař�zen� vl�dy, v němž se tento pojem interpretuje, uv�d� vl�da, že jsou shodn�. Vl�da považuje za myln� n�zor, že povinnosti uveden� v � 2 p�sm. b) jdou nad r�mec z�konn�ho zmocněn� a že by tedy doch�zelo k rozporu s ustanoven�m čl. 4 odst. 1 Listiny. V tomto směru poukazuje i na stanovisko �stavu st�tu a pr�va, kter�m argumentuj� navrhovatel�, ve kter�m se jasně uv�d�, že zmocněn� vl�dy založen� z�konem je dostatečn� a že lze zkoumat pouze to, zda se ve srovn�n� s předchoz� �pravou nezakl�daj� povinnosti nov� či zda napaden� nař�zen� vl�dy nen� v rozporu se z�kon�kem pr�ce, zejm�na pak s jeho � 83. Podle n�zoru vl�dy však k porušen� tohoto ustanoven� nedošlo. Ze zvl�štn� povahy činnost�, kter� pedagogičt� pracovn�ci vykon�vaj�, vypl�vaj� i zvl�štnosti v rozvrhov�n� pracovn� doby. Přesně určiteln� a měřiteln� jsou jen činnosti spoč�vaj�c� v př�m� vyučovac� činnosti nebo v př�m� v�chovn� činnosti. Činnosti ostatn� jsou s ohledem na jejich různorodost a vzhledem k rozd�lnosti individu�ln� zkušenosti a odborn� �rovně jednotliv�ch pedagogick�ch pracovn�ků prakticky časově nenormovateln�. Je předevš�m věc� ředitelů škol a školsk�ch zař�zen�, aby v r�mci sv� ř�dic� a organizačn� činnosti zajistili, aby plněn� všech �kolů pedagogů proběhlo v r�mci z�konn�ho rozsahu pracovn� doby. Vl�da nesouhlas� s �vahou navrhovatelů o existenci př�m� z�vislosti mezi počtem hodin př�m� vyučovac� činnosti, resp. př�m� v�chovn� činnosti a počtem hodin prac� souvisej�c�ch a navazuj�c�ch. Podle jej�ho n�zoru nen� ž�dn� z povinnost� uveden�ch v � 2 p�sm. b) sporn�ho nař�zen� vl�dy v rozporu se z�konn�mi ustanoven�mi. Pro učitele a ostatn� pedagogick� pracovn�ky plat� zejm�na � 35 odst. 1 p�sm. b) z�kon�ku pr�ce, podle kter�ho je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně pr�ce podle pracovn� smlouvy ve stanoven� pracovn� době. Dalš�m ustanoven�m, kter� upravuje jejich povinnosti, je zejm�na � 51 odst. 2 školsk�ho z�kona. Všechny tyto povinnosti však, jak v�slovně vypl�v� z � 2 nař�zen� vl�dy č. 68/1997 Sb., mohou b�t naplňov�ny jen do rozsahu stanoven� t�denn� pracovn� doby.

Vl�da nesouhlas� ani s n�mitkou "před�stavnosti" zmocňovac�ho ustanoven� � 23 p�sm. h) z�kona č. 143/1992 Sb. a připom�n�, že zněn� tohoto paragrafu bylo novelizov�no z�konem č. 40/1994 Sb., kter� nabyl �činnosti dnem 1. dubna 1994. K n�mitce vztahu mezi m�rou př�m� vyučovac� povinnosti a snahou o přibl�žen� se srovnatelnosti kvality vzděl�v�n� se zeměmi Evropsk� unie vl�da uv�d�, že ze zdrojů OECD i ze zdrojů mezin�rodn�ch odborov�ch centr�l vypl�v�, že �roveň m�ry př�m� vyučovac� činnosti je v Česk� republice nižš� než ve většině ostatn�ch st�tů, přičemž ve většině vyspěl�ch st�tů je z�konn� pracovn� doba o několik hodin kratš� než v Česk� republice. Tato tvrzen� dokl�d� vl�da př�lohou, kter� obsahuje tabulku srovn�vaj�c� d�lku pedagogick�ho �vazku učitele v hodin�ch v Česk� republice a v dalš�ch sedmn�cti evropsk�ch i mimoevropsk�ch zem�ch, členěnou podle stupňů škol. Ze srovn�n� je patrn�, že doba věnovan� př�m� v�uce patř� v Česk� republice k nejnižš�m.

Ze všech v�še uveden�ch důvodů zast�v� vl�da n�zor, že důvody ke zrušen� nař�zen� vl�dy č. 68/1997 Sb. nejsou d�ny.

Pokud jde o form�ln� n�ležitosti, konstatuje se ve vyj�dřen�, že nař�zen� vl�dy bylo schv�leno jej�m usnesen�m 12. března 1997 č. 141, jehož ověřen� zněn� je k vyj�dřen� přiloženo.

Dne 9. dubna 1998 zaslal ministr školstv�, ml�deže a tělov�chovy předsedovi �stavn�ho soudu n�vrh novelizace př�lohy k nař�zen� vl�dy č. 68/1997 Sb. Z důvodov� zpr�vy k tomuto n�vrhu vypl�v�, že navrhovan� novela se snaž� odstranit někter� nedostatky, ke kter�m došlo v souvislosti s vyd�n�m nař�zen� vl�dy č. 68/1997 Sb., a to t�m, že m� b�t stanovena u učitelů z�kladn�ch, středn�ch a vyšš�ch odborn�ch škol, včetně škol speci�ln�ch, m�ra př�m� vyučovac� činnosti v rozpět�. Přitom doln� hranice rozpět� je zpravidla totožn� s m�rou př�m� vyučovac� činnosti, kter� byla určena ve zrušen�m nař�zen� vl�dy č. 503/1992 Sb. U učitelů mateřsk�ch škol a pedagogick�ch pracovn�ků ve vedouc�ch funkc�ch by pak měl b�t obnoven stav, kter� existoval před vyd�n�m nař�zen� vl�dy č. 68/1997 Sb. Pokud jde o důvody navrhovan� změny, je uv�děna zejm�na značn� rozd�lnost podle předmětů, m�stn�ch podm�nek a zkušenost� učitelů, což vede k z�věru, že je ž�douc�, aby konkr�tn� m�ru vyučovac� povinnosti mohl stanovit ředitel školy v jist�ch mez�ch. Předkl�dan� změna m� z�roveň b�t syst�mov�m krokem v procesu přen�šen� ř�dic�ch pravomoc� z ministerstva na nižš� čl�nky ř�zen�, č�mž by se ř�zen� školstv� mělo přibl�žit principům obvykl�m v zem�ch Evropsk� unie. Ministerstvo d�le připom�n�, že současně je připraven metodick� pokyn ministra k odměňov�n� učitelů v z�vislosti na počtu hodin př�m� vyučovac� povinnosti. Pokyn doporučuje, aby vyučovac� činnosti nad doln� hranic� byly oceněny osobn�m př�platkem, a z�roveň je navržen postup pro stanoven� v�še tohoto př�platku. Zaveden� t�to nov� �pravy by nemělo přin�st n�roky na st�tn� rozpočet, neboť v praxi by znamenalo z�sadn� přerozdělen� nen�rokov�ch složek mzdy bez zv�šen� celkov�ho počtu pedagogů (určit� n�růst se připoušt� u mateřsk�ch škol). Potřeba odučen� v�ce hodin by měla b�t řešena zv�šen�m kratš�ch pracovn�ch �vazků na pln� nebo přesčasovou prac�. Tak� v tomto př�padě by se tedy n�rokov� složky mzdy pos�lily na �kor složek nen�rokov�ch, což podle n�zoru ministerstva odpov�d� t�ž požadavkům odborov�ch org�nů.

Při jedn�n� dne 29. dubna 1998 setrval z�stupce vl�dy na vyj�dřen�m stanovisku, kter� doplnil v tom směru, že učitelsk� povol�n� přin�š� i dalš� časově těžko normovateln� činnosti, kter� se nav�c mnohdy neděj� na pracovišti. Pr�vě proto tyto povinnosti nař�zen� vl�dy omezuje maxim�lně do rozsahu z�konem stanoven� pracovn� doby. Vl�da je přesvědčena, že plošn� kvantifikace nen� možn�, že nevystihuje povahu věci a že je potřeba přej�t k syst�mu, kter� bude hodnotit konkr�tn� činnost podle m�stn�ch podm�nek. Takov� krok chce vl�da učinit navrhovanou novelizac� sporn�ho nař�zen�. Kromě toho připomněl, že na druh� straně řada nepř�m�ch povinnost� učitelům v minul�ch letech odpadla.

III.

�stavn� soud považuje za nesporn�, že pro učitele a ostatn� pedagogick� pracovn�ky plat� v pln�m rozsahu z�kon�k pr�ce a předpisy tento z�kon�k prov�děj�c� a že tedy z�konem stanoven� t�denn� pracovn� doba u t�to kategorie zaměstnanců čin� 42,5 hodiny, jakož i to, že př�padn� přesčasov� pr�ce t�to kategorie zaměstnanců je podrobena stejn�mu režimu jako u ostatn�ch �častn�ků pracovněpr�vn�ch vztahů, že tedy i pro tuto kategorii zaměstnanců plat� � 96 odst. 1 z�kon�ku pr�ce, podle kter�ho pr�ce konan� zaměstnancem na př�kaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou t�denn� pracovn� dobu vypl�vaj�c� z předem stanoven�ho rozvržen� pracovn� doby a konan� mimo r�mec rozvrhu pracovn�ch směn je prac� přesčasovou, kter� je omezena z�konn�mi limity a ze kter� vypl�vaj� obecn� n�roky na př�platek, resp. n�hradn� volno (� 7 nař�zen� vl�dy č. 108/1994 Sb.). U těch zaměstnanců, kter�m př�sluš� př�platek za veden�, je plat stanoven již s přihl�dnut�m k př�padn� pr�ci přesčas (� 10 odst. 2 z�kona č. 143/1992 Sb., v platn�m zněn�).

Ze srovn�n� nař�zen� vl�dy č. 503/1992 Sb. s nynějš�m nař�zen�m č. 68/1997 Sb. vypl�v�, že byla zvolena poněkud jin� forma pr�vn� �pravy. Zat�m co v dř�ve platn�m nař�zen� byla m�ra vyučovac� povinnosti stanovena př�mo v textu vlastn�ho předpisu, dnes je obsažena v samostatn� př�loze. Určen� tzv. dalš�ch povinnost� [v obou př�padech jde o � 2 p�sm. b)] se liš� jen formulačně. V obou př�padech jsou však limitov�ny "do rozsahu t�denn� pracovn� doby" s t�m, že pod čarou je odvol�vka na ustanoven� � 83 z�kon�ku pr�ce a na vyhl�šku č. 63/1968 Sb., o z�sad�ch pro zkracov�n� t�denn� pracovn� doby a pro zav�děn� provozn�ch a pracovn�ch režimů s pětidenn�m pracovn�m t�dnem, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Jedin� v�raznějš� rozd�l vypl�v� z porovn�n� počtu hodin př�m� vyučovac� povinnosti (resp. v�chovn� činnosti), nutno však konstatovat, že nelze mluvit o pauš�ln�m zv�šen� počtu hodin. Stejn� rozsah existuje předevš�m u vychovatelů (konkr�tně 28 až 30 hodin ve školn�ch družin�ch a speci�ln�ch mateřsk�ch škol�ch, 25 až 27 hodin v zař�zen�ch pro �stavn� v�chovu, 30 až 32 hodin v domovech ml�deže apod.), tak� u mistrů odborn� v�chovy se rozsah nezměnil a je určen v rozmez� 30 až 35 hodin. U učitelů stanov� nař�zen� vl�dy č. 68/1997 Sb. př�mou vyučovac� povinnost o jednu až dvě hodiny vyšš� (např. v mateřsk�ch škol�ch 33 m�sto 31 hodin, na I. stupni ZŠ 24 m�sto 23 hodin, na II. stupni ZŠ 24 m�sto 22 hodin, na středn�ch škol�ch 23 m�sto 21 hodin). Současně však je poněkud nižš� z�kladn� povinnost u učitelů prvn�ch tř�d na I. stupni, což je oproti dř�vějš� �pravě nově vytvořen� skupina s povinnost� 20 až 22 hodin. Na druh� straně však v nov� �pravě chyb� z�počet za funkci tř�dn�ho učitele, kter� činil u učitelů 1. ročn�ků I. stupně dvě hodiny a u ostatn�ch jednu hodinu. U ředitelů škol došlo rovněž ke zv�šen� o dvě, resp. na středn�ch škol�ch o jednu hodinu, v někter�ch př�padech došlo i ke sn�žen� (např. u ZŠ nad jeden�ct tř�d z deseti na osm hodin).

Pokud jde o n�mitku, že bylo překročeno z�konn� zmocněn� obsažen� v � 23 p�sm. a) z�kona č. 143/1992 Sb., zast�v� �stavn� soud n�zor, že gramatick� v�klad zmocňovac�ho ustanoven� by skutečně sp�še naznačoval, že bude v tomto nař�zen� vl�dy určena pouze př�m� vyučovac� činnost nebo př�m� v�chovn� činnost, tedy činnosti, kter� jsou uvedeny v � 2 p�sm. a) napaden�ho nař�zen� vl�dy. Z toho, že i pro učitele a jin� pedagogick� pracovn�ky nesporně plat� z�konn� pracovn� doba 42,5 hod., jak bylo v�še uvedeno, totiž logicky nemůže plynout nic jin�ho, nežli to, že ve zb�vaj�c� době vykon�vaj� dalš� pr�ce vypl�vaj�c� z jejich pracovn�ho zařazen�, a to podle pokynů zaměstnavatele [� 35 odst. 1 p�sm. b) z�kon�ku pr�ce]. Vymezen� činnost� v � 2 p�sm. b) nen� tedy v rozporu se zmocněn�m vypl�vaj�c�m ze z�kona, ale je sp�še nadbytečn�, neboť vyjadřuje pouze to, co vypl�v� ze z�kona. Pokud se však vyjde ze z�sady "superfluum non nocet", tedy že nadbytečn� neškod�, nemůže tato skutečnost sama o sobě b�t důvodem ke zrušen� napaden�ho pr�vn�ho předpisu, i když si lze zajist� představit, že by se nař�zen� vl�dy omezilo pouze na př�mou vyučovac� povinnost, resp. v�chovnou činnost. Lze si i představit, že by �prava byla m�ně rigidn� a stanovila by v daleko širš�m rozsahu rozpět�, resp. maxim�lně př�pustn� limit, což by umožnilo ředitelům škol v daleko větš� m�ře přihl�dnout k podm�nk�m školy, n�ročnosti toho kter�ho předmětu, novinek ve v�uce atd. Lze si dokonce i představit, že by nemuselo b�t v t�to oblasti přistoupeno k pr�vn� regulaci vůbec, neboť u ž�dn�ho tvůrč�ho povol�n�, mezi kter� nepochybně učitelsk� povol�n� patř�, nelze přesně vymezit, co je vlastn�m v�konem pr�ce a co jsou činnosti, kter� nezbytně předch�zej� či n�sleduj�. Pracovn� doba se v takov�chto povol�n�ch těžko může stanovit způsobem obvykl�m, např. v dělnick�ch profes�ch. Lze tedy shrnout, že napaden� nař�zen� vl�dy t�m, že stanov� z�vazně m�ru př�m� vyučovac� povinnosti (resp. povinnosti v�chovn� pr�ce), stanov� de facto poměr obou č�st� pracovn� doby uveden�ch v � 2 p�sm. a) a v � 2 p�sm. b) - zde, jak již řečeno, poněkud nadbytečně.

Pokud jde o n�mitku, že zv�šen�m počtu hodin př�m� vyučovac� či v�chovn� činnosti došlo k porušen� � 83 z�kon�ku pr�ce, je �stavn� soud n�zoru, že napaden� nař�zen� vl�dy samo o sobě nov� povinnosti nezakl�d�. Jak vypl�v� z v�še uveden�ho obecn�ho z�věru o charakteru tohoto nař�zen�, tento pr�vn� předpis t�m, že v někter�ch př�padech stanov� větš� počet hodin př�m� vyučovac� povinnosti či v�chovn� pr�ce, měn� současně poměr mezi touto prac� a pracemi ostatn�mi, avšak v r�mci z�konn� pracovn� doby. Např. u zv�šen� z 23 na 24 hodin se poměr měn� z 0,54 na 0,56, u zv�šen� z 22 na 24 hodin se poměr měn� z 0,52 na 0,56 apod. Touto změnou poměru, kromě toho, že jde o m�ru malou a nikoliv nemalou (jak tvrd� navrhovatel�), nedoch�z� ještě nutně k překročen� z�konn� pracovn� doby. To ovšem nevylučuje, že může v konkr�tn�m př�padě doj�t k naplněn� všech znaků přesčasov� pr�ce a ke vzniku n�roků z toho vypl�vaj�c�ch.

V obecn� rovině považuje �stavn� soud za �čeln� připomenout, že podle čl. 78 �stavy je vl�da opr�vněna vyd�vat nař�zen� k proveden� z�kona v jeho mez�ch, což znamen�, že vl�da nepotřebuje v�slovnou delegaci v př�slušn�m z�koně. Nař�zen� však nemůže vybočit ze z�konn�ch mez�, nemůže tedy b�t praeter legem. Jinak řečeno, mus� se držet v mez�ch z�kona, kter� jsou buď vymezeny v�slovně, anebo vypl�vaj� ze smyslu a �čelu z�kona (viz č�st odůvodněn� n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 17/95 ze dne 25. 10. 1995, sv. 4, str. 161 Sb�rky n�lezů a usnesen� �S ČR). Z těchto mez� vl�da nevybočila.

Ze všech v�še uveden�ch důvodů �stavn� soud n�vrh skupiny poslanců a skupiny sen�torů zam�tl.