Sp. zn. Pl. ÚS 1/14 ve věci návrhu na zrušení čl. LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva 115/2015 účinný od 14.05.2015
| Schválené: | 31.03.2015 |
| Účinnost od: | 14.05.2015 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Právo soukromé., Exekuční titul (obecně). |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 1/14 dne 31. března 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vladimíra Kůrky, Jana Musila (soudce zpravodaj), Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Okresního soudu v Karviné na zrušení ustanovení článku LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, za účasti Okresního soudu v Karviné, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a Mgr. Anny Šabatové, veřejné ochránkyně práv, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ustanovení článku LII, bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn:
I.
Rekapitulace nvrhu
1. Nvrhem ze dne 30. 1. 2014, doručenm stavnmu soudu dne 3. 2. 2014, Okresn soud v Karvin (dle tž jen "exekučn soud" přpadně "navrhovatel"), předsedou sentu Mgr. Jiřm Ordeltem, podle ustanoven 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o stavnm soudu") a podle člnku 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") navrhl, aby stavn soud nlezem zrušil přechodn ustanoven člnku LII, bodu 2 zkona č. 303/2013 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm rekodifikace soukromho prva.
2. Podstatou nvrhu bylo přesvědčen navrhovatele o rozporu citovanho přechodnho ustanoven s stavnm pořdkem, v důsledku jm založen nepřpustn retroaktivity, kter od 1. 1. 2014 zpětně umožňuje - v řzench zahjench před 1. 1. 2013 - postih vlučnho majetku manžela povinnho, je-li vymhn zvazek, kter vznikl za trvn manželstv jen jednomu z manželů.
3. Navrhovatel svůj nvrh podal v průběhu exekučnho řzen vedenho u něj pod sp. zn. 46 Nc 1689/2006 na majetek povinnho, včetně nemovitost a majetku patřcho do společnho jměn manželů, a to v souvislosti s rozhodovnm o nvrhu manželky povinnho na zastaven exekučnho přkazu, jmž soudn exekutor rozhodl o proveden exekuce přikznm všech jejch peněžitch pohledvek (a to splatnch i v budoucnu), kter m z titulu smlouvy o penzijnm připojištěn.
II.
Dikce napadenho ustanoven
4. Napaden přechodn ustanoven člnku LII, bodu 2 zkona č. 303/2013 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm rekodifikace soukromho prva, zn:
"2. Exekučn přkaz vydan po dni nabyt činnosti zkona č. 396/2012 Sb. v řzench zahjench před nabytm činnosti zkona č. 396/2012 Sb. se řd zkonem č. 120/2001 Sb., ve zněn činnm po dni nabyt činnosti zkona č. 396/2012 Sb."
5. Jinak řečeno, exekučn přkaz vydan po 1. 1. 2013 v řzench zahjench před tmto datem se řd zkonem č. 120/2001 Sb., o soudnch exekutorech a exekučn činnosti (exekučn řd) a o změně dalšch zkonů (dle tž jen "ex. ř."), ve zněn činnm po 1. 1. 2013.
III.
Okolnosti přpadu
6. Z nvrhu a vyždanho spisu exekučnho soudu sp. zn. 46 Nc 1689/2006 vyplvaj nsledujc skutečnosti.
7. Dne 21. 9. 2005 platebnm rozkazem č. j. 33 Ro 1373/2005-12 exekučn soud v prvn věci žalobkyně Česk pojišťovny, a. s., se sdlem v Praze 1 (dle tž jen "oprvněn" nebo "žalobkyně") proti žalovanmu Jiřmu Feberovi (dle jen "žalovan" přpadně "povinn"), o zaplacen čstky 6 196 Kč s přslušenstvm, žalovanmu uložil, aby do 15 dnů ode dne doručen platebnho rozkazu zaplatil žalobkyni pohledvku ve vši 6 196 Kč s přslušenstvm [vrok a)], a nhradu nkladů řzen ve vši 600 Kč [vrok b)], nebo aby podal proti tomuto platebnmu rozkazu ve stanoven lhůtě ode dne jeho doručen u jmenovanho soudu odpor. Platebn rozkaz se stal pravomocnm a vykonatelnm dne 17. 1. 2006. Žalovan čstka 6 196 Kč byla dluhem vzniklm žalovanmu za trvn manželstv.
8. Dne 21. 11. 2006 byl exekučnmu soudu doručen nvrh oprvněn na nařzen exekuce proti povinnmu pro čstku 6 196 Kč s přslušenstvm a nklady řzen ve vši 600 Kč. Exekučnm titulem byl vše zmněn platebn rozkaz jmenovanho soudu ze dne 21. 9. 2005 č. j. 33 Ro 1373/2005-12.
III/1 Nařzen exekuce exekučnm soudem
9. Dne 24. 11. 2006 usnesenm č. j. 46 Nc 1689/2006-3, kter nabylo prvn moci dne 22. 2. 2007, exekučn soud, podle vykonatelnho platebnho rozkazu thož soudu ze dne 21. 9. 2005 č. j. 33 Ro 1373/2005-12, k uspokojen peněžit pohledvky oprvněn ve vši 6 196 Kč s přslušenstvm, nkladů oprvněn a nkladů exekuce, nařdil exekuci na majetek povinnho. Provedenm exekuce byl pověřen navržen Mgr. David Koncz, soudn exekutor Exekutorskho řadu Cheb (dle jen "soudn exekutor").
III/2 Exekučn přkazy soudnho exekutora
10. Dne 25. 9. 2013 exekučnm přkazem č. 1 č. j. 074 EX 08280/06-024 soudn exekutor podle 59 odst. 1 zk. č. 120/2001 Sb., o soudnch exekutorech a exekučn činnosti (exekučn řd), mimo jin rozhodl, že exekuce se provede přikznm všech peněžitch pohledvek (a to splatnch i v budoucnu) povinnho vůči dlužnku povinnho: AXA penzijn fond, a. s., od 1. 1. 2013 AXA penzijn společnost a. s., se sdlem zk 8/488, 602 00 Brno, z prvnho titulu: smlouva o penzijnm připojištěn č. 1602029576.
11. Dne 25. 9. 2013 exekučnm přkazem č. 2 č. j. 074 EX 08280/06-025 soudn exekutor podle 59 odst. 1 exekučnho řdu mimo jin rozhodl, že exekuce se provede přikznm všech peněžitch pohledvek (a to splatnch i v budoucnu) manželky povinnho, vůči dlužnku ING Penzijn fond, a. s., se sdlem Ndražn 25/344, 150 00 Praha 5, z prvnho titulu smlouvy o penzijnm připojištěn č. 0070126514.
III/3 Nvrhy na zastaven exekuce
12. Dne 27. 11. 2013 byla exekučnmu soudu doručena podn z thož dne, jimiž povinn i jeho manželka navrhli zastaven exekučnho přkazu č. 1, resp. č. 2 v plnm rozsahu. V odůvodněn shodně uvedli, že a) společn jměn manželů netvoř dle ust. 143 zkona č. 40/1964 Sb., občansk zkonk (dle jen "obč. zk."), důchodov připojištěn nležejc do vlučnho vlastnictv jen jednoho manžela, b) nabyt důchodovho pojištěn nezakld nabyt podlu druhmu manželovi a c) důchodov připojištěn nen užvno a udržovno dle ust. 145 obč. zk., což taktž přmo vylučuje, že jde o společn jměn manželů ve smyslu obč. zk. a dalšch prvnch prav, z čehož dovodili, že penzijn připojištěn nemůže bt zatženo exekuc peněžnch pohledvek manžela povinnho.
13. Oprvněn ve vyjdřen ze dne 14. 1. 2014 k nvrhu povinnho na zastaven exekuce uvedla, že trv na proveden exekuce způsobem, kter soudn exekutor zvolil jako nejvhodnějš s ohledem na zjištěn o povinnm a jeho majetku, pokud povinn dlužnou čstku neuhradil dobrovolně.
14. Jelikož pověřen exekutor s přihldnutm ke stanovisku oprvněn nemohl nvrhům povinnho a jeho manželky na zastaven exekuce vyhovět, postoupil je dle ust. 55 odst. 2 ex. ř. (ve zněn platnm a činnm do 31. 12. 2012) k rozhodnut exekučnmu soudu.
15. Dne 31. 1. 2014 usnesenm č. j. 46 Nc 1689/2006-27 exekučn soud nvrh povinnho, aby ve vztahu k exekučnmu přkazu pověřenho soudnho exekutora ze dne 25. 9. 2013 č. j. 074 EX 08280/06-024 byla exekuce nařzen usnesenm exekučnho soudu ze dne 24. 11. 2006 č. j. 46 Nc 1689/2006-3 zastavena, zamtl (vrok I); ve vztahu k exekučnmu přkazu pověřenho soudnho exekutora ze dne 25. 9. 2013 č. 2 č. j. 074 EX 08280/06-025, jmž rozhodl o provděn exekuce nařzen dne 24. 11. 2006 usnesenm exekučnho soudu ze dne 24. 11. 2006 č. j. 46 Nc 1689/2006-3 přikznm pohledvky manželky povinnho, do doby rozhodnut stavnho soudu o podanm nvrhu exekučnho soudu na zrušen člnku LII bodu 2 zkona č. 303/2013 Sb., nvrh odložil (vrok II).
IV.
Argumentace navrhovatele
16. Navrhovatel uvedl, že po dni 1. 1. 2013, kdy nabyla činnosti tzv. velk exekučn novela, jako součst zkona č. 396/2012 Sb., kterm se měn zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, při rozhodovn o obdobnch nvrzch v průběhu roku 2013 dospěl k zvěru, že v exekučnch řzench zahjench do 31. 12. 2012 bylo nutno exekuce provděn na zkladě exekučnch přkazů postihujcch vlučn majetek manželů povinnch ve smyslu ustanoven 268 odst. 1 psm. h) zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů (dle tž jen "o. s. ř."), hodnotit jako nepřpustn, a proto exekuce z tohoto zkonnho důvodu zastavoval nejen k nvrhu častnka řzen, nbrž i bez takovho nvrhu.
17. Ke stejnm prvnm zvěrům pr dospěl i Krajsk soud v Ostravě, kter navc např. již ve svm rozhodnut č. j. 9 Co 431/2013-137 ze dne 30. 5. 2013 vyjdřil přesvědčen, že Okresnm soudem v Karvin vyjdřen prvn nzor je v soudn praxi většinov, přičemž zcela shodně pak bylo rozhodovno Krajskm soudem v Ostravě rovněž v nslednm obdob (viz např. usnesen č. j. 10 Co 371/2013-79 a č. j. 66 Co 541/2013-37, vydan shodně dne 30. 10. 2013).
18. Navrhovatel dle konstatoval, že dne 1. 1. 2014 nabyl činnosti zkon č. 303/2013 Sb., jmž došlo "v souvislosti s přijetm rekodifikace soukromho prva" mimo jin ke změně exekučnho řdu, a kter v bodě 2 přechodnch ustanoven člnku LII stanovil, že exekučn přkaz vydan po dni nabyt činnosti zkona č. 396/2012 Sb. v řzench zahjench před nabytm činnosti zkona č. 396/2012 Sb., se m řdit exekučnm řdem ve zněn činnm po dni nabyt činnosti zkona č. 396/2012 Sb.
19. Podle nzoru navrhovatele citovan přechodn ustanoven porušuje princip prvn jistoty povinnch a jejich manželů v exekučnch řzench zahjench před datem 31. 12. 2012, je-li jm, a to teprve po roce činnosti zkona č. 396/2012 Sb., dodatečně stanoveno, že exekučn přkaz vydan na zkladě novely exekučnho řdu proveden tmto zkonem se m i v těch řzench, kter byla zahjena před nabytm jeho činnosti, řdit exekučnm řdem ve zněn činnm po dni nabyt činnosti zkona č. 396/2012 Sb. Tato dodatečn konstrukce by podle navrhovatele mohla otřst důvěrou v prvn řd, a to zejmna v přpadech, v nichž by pověřen exekutor po nabyt činnosti zkona č. 303/2013 Sb. v jedn a tže věci opětovně rozhodl obsahově naprosto stejnm exekučnm přkazem o provděn exekuce způsobem, kter byl exekučnm soudem v průběhu roku 2013 shledn nepřpustnm.
20. Navrhovatel poukzal na čl. 1 odst. 1 stavy, z něhož plyne, že Česk republika je svrchovan, jednotn a demokratick prvn stt založen na ctě k prvům a svobodm člověka a občana, a uvedl, že jednm z jeho zkladnch pilřů by měla bt prvn jistota. Poukzal na judikaturu stavnho soudu, kter již dřve ve svch nlezech dovodil, že prvě pod tmto zornm hlem mus bt posuzovn i obsah normativnch prvnch aktů (včetně provděcch předpisů) a působen prvnch předpisů do doby minul, resp. jejich vliv na minul prvn skutečnosti, protože jejich nejasn a neurčit konstrukce ve svch důsledcch mohou vst tž k porušen chrněnho prva na spravedliv proces (viz člnek 36 odst. 2 Listiny) a přpadn nepřpustn retroaktivita je tž v rozporu s postulty demokratickho prvnho sttu.
21. Z uvedenho navrhovatel dovodil, že přechodn ustanoven obsažen v bodě 2 člnku LII zkona č. 303/2013 Sb. m zpětnou činnost, a jako takov je v rozporu s principy demokratickho prvnho sttu, resp. se zsadou ochrany důvěry občana v prvo a se zsadou zkazu prav retroaktivity, tedy s člnkem 1 stavy. Toto ustanoven totiž měn prvn nsledky, kter podle prva nastaly přede dnem činnosti napadench ustanoven, navc za stavu, kdy jm zkonodrce doplňuje přechodn ustanoven, obsažen již v zkoně č. 396/2012 Sb. Zamšlel-li zkonodrce skutečně tuto otzku přechodnmi ustanovenmi řešit, mohl a měl tak učinit již v roce 2012, tedy v době, kdy zkon č. 396/2012 Sb. přijmal, přičemž nelze přehlžet, že od přijet tohoto zkona již byl zkon č. 120/2001 Sb. novelizovn tak zkonem č. 45/2013 Sb., přičemž teprve po roce činnosti zkona č. 396/2012 Sb. je tak zpětně zasahovno do přechodnch ustanoven tto novely exekučnho řdu.
22. Jinak řečeno, prav retroaktivita dotyčnho přechodnho ustanoven dle navrhovatele spočv v tom, že umožňuje od 1. 1. 2014 zpětně postihnout (dosud nepostižiteln) vlučn majetek jednoho z manželů, a to v řzench zahjench před 1. 1. 2013.
23. Kromě již uvedenho nelze podle nzoru navrhovatele ani přehldnout, že dan přechodn ustanoven bylo přijato Parlamentem Česk republiky v prvn normě, důvodem jejhož přijet měla bt potřeba reagovat na zkladn předpisy rekodifikace civilnho prva, zejmna na přijet zkona č. 89/2012 Sb., občansk zkonk, zkona č. 90/2012 Sb., o obchodnch společnostech a družstvech (zkon o obchodnch korporacch), a zkona č. 91/2012 Sb., o mezinrodnm prvu soukromm, kter tvořily prvn fzi rekodifikace soukromho prva hmotnho v Česk republice.
24. Navrhovatel poukzal na skutečnost, že z důvodov zprvy ze dne 27. 2. 2013, podepsan tehdejšm předsedou vldy RNDr. Petrem Nečasem a ministrem spravedlnosti JUDr. Pavlem Blažkem, vyplv, že důvodem přijet navrhovan pravy byla potřeba reagovat na zkladn předpisy rekodifikace civilnho prva a dovršit tak cel rekodifikačn proces s tm, že jednou z oblast přijmanch změn jsou rovněž změny v prvnch předpisech upravujcch postaven profesnch komor, tedy vedle zkona Česk nrodn rady č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd), ve zněn pozdějšch předpisů, zkona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve zněn pozdějšch předpisů a č. 6/2002 Sb., zkona o soudech a soudcch, přsedcch a sttn sprvě soudů a o změně některch dalšch zkonů (zkon o soudech a soudcch), rovněž změna exekučnho řdu, ve zněn pozdějšch předpisů.
25. Ve vztahu k navrhovanm změnm exekučnho řdu však z důvodov zprvy (viz obsah jej čsti nazvan "K čsti čtyřict druh - změna exekučnho řdu") vyplv, že navržen přechodn ustanoven reaguje pouze na změnu pojištěn soudnho exekutora za škodu, kter je povinen uzavřt podle platn prvn pravy, na pojištěn odpovědnosti za jmu s tm, že ke změně pojištěn by mělo dojt do jednoho roku ode dne nabyt činnosti předkldanho nvrhu.
26. Z uvedenho je proto dle navrhovatele patrn, že důvodov zprva k vldnmu nvrhu nikterak nepředpokldala přijet dalšho přechodnho ustanoven, na jehož zkladě je dodatečně zkonem upravovno, že exekučn přkazy vydan po novele exekučnho řdu zkonem č. 396/2012 Sb. se maj i v těch řzench, kter byla zahjena před nabytm činnosti cit. zkona, řdit exekučnm řdem ve zněn činnm po dni nabyt jeho činnosti.
27. Navrhovatel z těchto zjištěn dovodil nzor, že předmětn přechodn ustanoven se do zkona č. 303/2013 Sb., měncho někter zkony v souvislosti s přijetm rekodifikace soukromho prva, mohlo, resp. muselo dostat jedině na zkladě pozměňovacho nvrhu. Nvrh zkona byl totiž rozesln poslancům dne 5. 3. 2013, přičemž jeho prvn čten proběhlo dne 19. 3. 2013 na 52. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu (5. volebn obdob), na kter byl přikzn k projednn vborům. Psemn pozměňovac nvrh (kter by měl bt součst zpisu ze schůze vboru - viz 43 odst. 1 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny v platnm zněn) byl zapracovn do usnesen přijatho stavně prvnm vborem, a nvrh zkona prošel obecnou rozpravou na 54. schůzi konan dne 12. 6. 2013. Zvěrečn třet čten proběhlo na 57. schůzi konan dne 8. 8. 2013, kdy byl nvrh zkona schvlen.
28. Podle navrhovatele možnost podn pozměňovacho nvrhu nevyplv z stavy, ale toliko z jednacho řdu Poslaneck sněmovny, kter v ustanoven 63 zkona č. 90/1995 Sb. v platnm zněn, umožňuje poslanci podvat (avšak pouze k projednvan věci) mj. rovněž nvrhy, jimiž se vypouštěj, rozšiřuj nebo měn někter čsti původnho nvrhu. Navrhovatel připomn, že stavn soud v nlezu ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. S 77/06 dovodil, že pozměňovac nvrh by měl skutečně toliko pozměňovat předkldanou prvn pravu, tedy že by ji ani neměl zsadně měnit ani rozšiřovat, a tm mně by se měl pohybovat mimo předmět zkonodrn iniciativy, resp. nvrhu zkona. Z toho ale tak vyplv, že pozměňovac nvrh se mus tkat thož předmětu, přičemž nen-li tento požadavek dodržen, může se v důsledku toho, že sttn moc je uplatňovna způsobem, kter j zkon (a tm spše stava) neumožňuje, jednat nejen o rozpor se zsadami respektovn demokratickch principů v legislativnm procesu, ale předevšm o rozpor se zsadami předvdatelnosti, srozumitelnosti a vnitřn bezrozpornosti zkona, kter bezesporu patř mezi zkladn předpoklady prvnho sttu.
29. Navrhovatel porovnnm obsahu a čelu původnho vldnho nvrhu zkona podvanho v souvislosti s přijetm rekodifikace soukromho prva a jeho zněnm po přijet pozměňovacho nvrhu dospěl k zvěru, že obsahy i čely obou zkoumanch předmětů se v tomto směru zsadně liš, a proto je pr namstě konstatovat, že ve věci člnku LII bodu 2 zkona č. 303/2013 Sb. podan pozměňovac nvrh z omezenho prostoru, vyhrazenho pozměňovacm nvrhům, zjevně vybočil.
30. Navrhovatel se domnv, že pokud k přijet člnku LII, bodu 2 zkona č. 303/2013 Sb. došlo nikoli z důvodu potřeby "reagovat na zkladn předpisy rekodifikace civilnho prva a dovršit tak cel rekodifikačn proces", ale s přihldnutm ke změnm, provedenm v dřvějš době již zkonem č. 396/2012 Sb. ze dne 19. zř 2012, potom takto podan pozměňovac nvrh (pro kter se v českm prostřed vžilo označen "přlepek") překročil předmět vymezen nvrhem zkona. Navrhovatel poukazuje na to, že skutečn mysl zkonodrce, kter vedl k přijet napaden pravy, nejenže z důvodov zprvy vůbec nevyplv, ale nen možn jej zjistit ani vzhledem k již shora uvedenmu čelu přijet celho zkona.
31. Navrhovatel zdůrazňuje, že zkon je normativn prvn akt, kter zavazuje blže neurčen okruh subjektů a upravuje situace, kter nastanou v budoucnosti. V přpadě napadench ustanoven však jde o situace, kter nastaly v minulosti, a o konkrtn subjekty.
32. Proto m navrhovatel za to, že napaden ustanoven zkona je v rozporu s principem dělby moci, tedy v rozporu s jednm ze zkladnch pravidel demokratickho prvnho sttu, jakm je Česk republika definovna v čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 a 3 stavy, kde je stanoveno, že lid vykonv veškerou sttn moc, kter slouž všem občanům a lze ji uplatňovat jen v přpadech, v mezch a způsoby, kter stanov zkon, prostřednictvm orgnů moci zkonodrn, vkonn a soudn.
33. V tto souvislosti je dle navrhovatele namstě zdůraznit a uvst, že podle zjištěnch poznatků v běžn soudn praxi k ždnm vkladovm problmům přechodnho ustanoven obsaženho v čsti druh, člnku IV, bodu 1 zkona č. 396/2012 Sb. nedochzelo, a proto "selektivn a z časovho hlediska dodatečně přijat novelizačn přechodn ustanoven", kterm napaden prava fakticky je, představuje z hlediska prvn teorie exces.
34. Navrhovatel se domnv, že prava obsažen v člnku LII, bodu 2 zkona č. 303/2013 Sb., patrně vyvol zjevn aplikačn potže, a to zejmna při vědom nedůvodně odlišnho prvnho režimu v obdob od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 na straně jedn, a po 1. 1. 2014 nadle na straně druh, což by vedlo ke zvhodněn (a tedy nerovnosti) jedn skupiny častnků oproti jinm.
35. Navrhovatel připomn, že z člnku 2 odst. 3 stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny vyplv, že stt je omezen pravidly, kter si stanovil, a že zkonodrce je povinen dodržovat při přijmn zkonů určit legislativn pravidla. Podle nzoru navrhovatele Parlament Česk republiky svm postupem při přijet napadenho člnku LII, bodu 2 zkona č. 303/2013 Sb., a stanovenm jeho retroaktivity, překročil sv pravomoci (stanoven v hlavě druh stavy). Aplikace napadenho ustanoven ve svch důsledcch (kromě již vše zmiňovanho porušen čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 a 3 stavy) může vst tž k porušen chrněnho prva povinnch a jejich manželů na spravedliv proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny, jakož i k porušen jejich vlastnickch prv dle čl. 11 Listiny.
V.
Posouzen přpustnosti nvrhu
36. stavn soud konstatuje, že nvrh byl podn oprvněnm subjektem dle čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu. Ustanoven zkona navržen ke zrušen souvis s rozhodovac činnost navrhovatele a m bt bezprostředně při řešen věci použito. Nvrh tak splňuje podmnky pro řzen před stavnm soudem pro takov přpad.
37. stavn soud kladně posoudil tž otzku, zda je v posuzovan věci vůbec oprvněn přezkoumat (a přpadně tž zrušit) přslušnou čst novely exekučnho řdu, neboť ve sv judikatuře zastv nzor, že nvrhem na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven zsadně nelze brojit proti novelizujcmu prvnmu předpisu. Takov prvn předpis nem zpravidla samostatnou prvn existenci, kterou zskv až jako součst prvnho předpisu novelizovanho. V posuzovan věci však nejde v přpadě napadenho ustanoven o ustanoven novelizujc exekučn řd, ale o přechodn ustanoven doplněn do jeho novely proveden zkonem č. 303/2013 Sb., pročež shledal stavn soud podan derogačn nvrh projednatelnm a mohl přistoupit k přezkumu napadenho přechodnho ustanoven.
VI.
Vyjdřen častnků řzen a vedlejšho častnka řzen
38. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky, jako častnk řzen, ve vyjdřen podepsanm jejm předsedou Janem Hamčkem v čstech I až III zrekapitulovala obsah nvrhu a argumentaci navrhovatele, a popsala způsob přijmn zkona č. 303/2013 Sb. V čsti IV vyjdřila stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a našm prvnm řdem, a je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost ke zrušen navrhovanho ustanoven.
39. Sent Parlamentu Česk republiky, jako častnk řzen, ve vyjdřen podepsanm jejm předsedou Milanem Štěchem zrekapituloval obsah nvrhu a argumentaci navrhovatele a konstatoval, že navrhovan zrušen tohoto ustanoven představuje nvrat k pravě obsažen v přechodnch ustanovench zkona č. 396/2012 Sb., platn a činn do 31. 12. 2013. Sent připustil, že ve zpravodajsk zprvě k sentnmu tisku č. 173, kromě jinho, zaznělo upozorněn, že "v mnoha přpadech se tento zkon použil jako nosič pro někter věci, jež s rekodifikac nesouvisej"; v čsti V svho vyjdřen Sent uvedl, že je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost napadenho ustanoven.
40. Veřejn ochrnkyně prv, jako vedlejš častnk řzen, v čsti I svho vyjdřen k nvrhu mimo jin uvedla, že napaden přechodn ustanoven ve skutečnosti představuje vsledek snahy vyřešit spor o vklad jinho přechodnho ustanoven zakotvenho novelou občanskho soudnho řdu zkonem č. 396/2012 Sb., dle něhož "[ř]zen zahjen přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona se dokonč podle dosavadnch prvnch předpisů.", a vyjdřila nzor, že přpadn zrušen napadenho ustanoven by mohlo obnovit nejistotu a podpořit rozčarovn všech častnků exekučnch řzen zahjench před 1. lednem 2013.
41. V čsti II veřejn ochrnkyně prv uvedla, že nezpochybňuje okamžik začtku exekučnho řzen (jako celku), nepochybuje ani o tom, že každ exekučn přkaz soudnho exekutora m činky nařzen vkonu rozhodnut podle občanskho soudnho řdu. Každ exekučn řzen se proto prakticky skld z množstv "řzen" srovnatelnch se soudnmi vkony rozhodnut.
42. Veřejn ochrnkyně prv dle poukzala na nezdůvodnitelně nerovn (horš) postaven oprvněnch, kteř nvrh na nařzen exekuce podali před 1. lednem 2013, a rovněž obecně nerovn (horš) postaven povinnch s ohledem na množstv pozitivnch změn zakotvench velkou exekučn novelou. Manžel povinnch však skutečně mohou o situaci uvažovat tak, že se v průběhu exekučnho řzen jako celku změnila "pravidla hry", s nimiž počtali v době, kdy se jejich manžel vystavili riziku exekuce.
43. V zvěru tto čsti svho vyjdřen Veřejn ochrnkyně prv uvedla, že se klon k zvěru, že exekučn řzen představuje soubor jednotlivch "soudnch vkonů rozhodnut"; proto za "řzen" podle dřvějšho přechodnho ustanoven v bodu 1, čl. II, čsti prvn zkona č. 396/2012 Sb. nepovažuje exekučn řzen jako celek. Z toho dovozuje možnost soudnho exekutora aplikovat občansk soudn řd ve zněn velk exekučn novely i v exekučnch řzench zahjench před jej činnost.
44. V čsti III veřejn ochrnkyně prv uznala, že nen běžn zakotvit přechodn ustanoven k novele až po roce od nabyt činnosti. Jako řešen sporu o vklad dřvějšch přechodnch ustanoven to však chpe. Rovněž si dovede představit, že zkonodrce pochyb při formulaci přechodnch ustanoven a chybu pak naprav pozdějšm zakotvenm odlišnho pravidla.
45. V čsti IV veřejn ochrnkyně prv uvedla, že pro čely svho vyjdřen se soustředila pouze na přm dopady novely na podobu postižen majetku povinnch a jejich manželů (manželek), a tm i na mru uspokojen oprvněnch. Se zjednodušenm lze řci, že novela zlepšila ochranu zjmů všech častnků (povinnch i oprvněnch). Odstranila totiž dosavadn neospravedlniteln překžky řdnho uspokojen oprvněnch, změnila dlouhodobě kritizovan pravidla některch způsobů vkonu rozhodnut (zejmna v rozsahu zpeněžen časti povinnho v bytovm družstvu) a doplnila nov instituty podporujc čeln vymhn pohledvek (sprva věc a hodnot, elektronick dražba movitch věc, předražek a dalš).
46. V čsti V svho vyjdřen k stavn stžnosti Veřejn ochrnkyně prv uzavřela, že napaden přechodn ustanoven čl. LII, bodu 2 zkona č. 303/2013 Sb. nen ustanovenm s nepřpustnmi retroaktivnmi činky, a proto nevid důvod k jeho zrušen.
VII.
Replika navrhovatele
47. Navrhovatel v replice k vyjdřen veřejn ochrnkyně prv mimo jin uvedl, že na svm nvrhu v celm rozsahu setrvv, neboť m zato, že byl podn důvodně; polemizoval s jednotlivmi tvrzenmi a nzory veřejn ochrnkyně prv a rozvedl svoji argumentaci v nvrhu již uvedenou.
48. Podle navrhovatele lze souhlasit, že napaden ustanoven představuje vsledek snahy řešit spor o vklad dřvějšho přechodnho ustanoven zakotvenho již v zkoně č. 396/2012 Sb., avšak toto dřvějš přechodn ustanoven nen možn vykldat tak, jak to učinila ve svm vyjdřen k nvrhu veřejn ochrnkyně prv.
49. Ve vztahu k napadenmu čl. LII, bodu 2 zkona č. 303/2013 Sb. navrhovatel dodal, že toto zkonn ustanoven neřk nic o tom, že by se v exekučnch řzench zahjench do 31. 12. 2012 měla či dala použt ustanoven občanskho soudnho řdu, ohledně postihu mzdy a čtu manžela (manželky) povinnho, ve zněn činnm od 1. 1. 2013. Ustanoven 262a odst. 3 o. s. ř., umožňujc vkon rozhodnut sržkami ze mzdy nebo z jinho přjmu manžela povinnho (a s ohledem na ustanoven 52 odst. 1 ex. ř. pak i proveden exekuce uvedenm způsobem), bylo totiž zkonem č. 396/2012 Sb., kterm se měn zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, doplněno do občanskho soudnho řdu a nikoli do exekučnho řdu.
50. O tom, jak by mělo bt napaden přechodn ustanoven vykldno, nehovoř ani důvodov zprva k zkonu č. 303/2013 Sb., neboť je tzv. přlepkem k uvedenmu zkonu, a s rekodifikac soukromho prva nejev ždnou spojitost; navc je atypick, je-li jm doplňovno přechodn ustanoven exekučnho řdu či občanskho soudnho řdu, uveden již dřve v zkoně č. 396/2012 Sb. Vedle sebe tak stoj dvě přechodn ustanoven k exekučnmu řdu, avšak to novějš na staršm přechodnm ustanoven nic neměn, pokud nestanov, že by se i v exekučnch řzench zahjench do 31. 12. 2012 měla použt ustanoven občanskho soudnho řdu ohledně postihu mzdy a čtu manžela (manželky) povinnho, tj. o. s. ř. ve zněn činnm od 1. 1. 2013.
51. Navrhovatel se neztotožnil ani s nzorem veřejn ochrnkyně prv o nezdůvodnitelně nerovnm (horšm) postaven oprvněnch, kteř nvrh na nařzen exekuce podali před 1. lednem 2013, a obecně nerovnm (horšm) postaven povinnch "s ohledem na množstv pozitivnch změn zakotvench velkou exekučn novelou", pokud jak oprvněn, avšak předevšm povinn, mohli důvodně a jedině očekvat průběh nařzen exekuce dle procesnch předpisů platnch a činnch v době zahjen exekučnho řzen. Navrhovatel je přesvědčen, že s ohledem na požadavek prvn jistoty občanů nelze připustit, aby probhajc exekuce byla provděna způsobem, kter v době zahjen danho exekučnho řzen prvn předpisy neumožňovaly. Z tchž důvodů se zsadně neztotožňuje s prvnm nzorem soudnch exekutorů, kteř vydvn exekučnch přkazů postihujcch mzdu manželek povinnch zdůvodňuj odkazem na ustanoven 47 odst. 2 exekučnho řdu.
52. Navrhovatel dle uvedl, že podle zjištěnch poznatků v běžn soudn praxi k ždnm vkladovm problmům přechodnho ustanoven obsaženho v čsti druh, čl. IV, bodu 1 zkona č. 396/2012 Sb. nedochzelo, a proto "selektivn a z časovho hlediska dodatečně přijat novelizačn přechodn ustanoven", představuje z hlediska prvn teorie exces. Přechodn ustanoven v čl. LII, bodu 2 porušuje princip prvn jistoty povinnch a jejich manželů v exekučnch řzench zahjench před datem 31. 12. 2012, je-li jm, a to teprve po roce činnosti zkona č. 396/2012 Sb., dodatečně stanovovno, že exekučn přkaz vydan na zkladě novely exekučnho řdu proveden tmto zkonem se m i v těch řzench, kter byla zahjena před nabytm činnosti novely, řdit exekučnm řdem ve zněn činnm po dni nabyt činnosti zkona č. 396/2012 Sb.
53. Ve vztahu k argumentu veřejn ochrnkyně prv, že oprvněn mohou navrhnout zastaven exekuce a zahjit exekučn řzen nov, ve kterm již mzdu a čet manželky postihnout lze, navrhovatel uvedl, že oprvněn v takovm přpadě již nebudou mt v nově zahjenm řzen prvo na nhradu nkladů řzen, neboť by zjevně nemohlo jt o nklady, kter byly vynakldny čelně.
54. Zvěrem sv repliky k vyjdřen veřejn ochrnkyně prv navrhovatel obecně konstatoval, že nvrhem je reagovno tž na v jist fzi společenskho vvoje velmi negativn a ve sv podstatě zklady prvnho sttu ohrožujc tendence, projevujc se v tom, že zkonodrcem byly přijmny čelov novely prvnch přepisů prosazovan zjmovmi skupinami (např. problematika rozhodčch řzen, novelizace exekučnho řdu apod.), evidentně jdouc proti dosavadn ("nepohodln") judikatuře soudů, kteržto negativn tendence vnm rovněž širš veřejnost velmi citlivě. To, že nejde o čistě subjektivn pocit nebo dojem, vyplv v posuzovan věci např. z absence zřetelně a jasně formulovan vůle zkonodrce v důvodov zprvě, kteržto m bt vodtkem při vskytu aplikačnch potž.
VIII.
Upuštěn od stnho jednn
55. stavn soud neočekval od stnho jednn dalš objasněn věci, pročež od něj upustil dle ustanoven 44 věty prvn zkona o stavnm soudu.
IX.
Posouzen stavn konformity legislativnho procesu
56. V řzen o kontrole norem stavn soud podle ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu tž zjišťuje, zda napaden zkon byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
57. Z vyjdřen častnků řzen a sněmovnch tisků veřejně dostupnch na http://www.psp.cz plyne, že vlda dne 5. 3. 2013 předložila Poslaneck sněmovně nvrh zkona, kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm rekodifikace soukromho prva; thož dne byl nvrh rozesln poslancům jako tisk 930/0.
58. Součst vldnho nvrhu nebylo ke zrušen navržen přechodn ustanoven. To se objevilo jako pozměňovac nvrh až v usnesen stavněprvnho vboru doručenm poslancům jako tisk 930/2 (pozměňovac nvrhy). Ve druhm čten byly pozměňovac nvrhy zpracovny jako tisk 930/3, kter byl poslancům rozesln 13. 6. 2013. Ve třetm čten dne 8. 8. 2013 na 57. schůzi byl nvrh zkona schvlen sněmovnou usnesenm č. 1746, přičemž z přtomnch 128 poslankyň a poslanců se pro jeho přijet vyslovilo 67 poslankyň a poslanců a 43 bylo proti. Sent Parlamentu Česk republiky nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou schvlil usnesenm č. 330 ze 13. schůze dne 12. zř 2013. Zkon prezident republiky podepsal dne 17. 9. 2013. Zkon byl vyhlšen dne 30. 9. 2013 ve Sbrce zkonů v čstce 116 pod čslem 303/2013 Sb., a nabyl činnosti dne 1. 1. 2014.
59. O kompetenci Parlamentu Česk republiky neměl stavn soud pochyb, a proto přistoupil k přezkumu procedury přijmn napadenho ustanoven.
60. Navrhovatel ve svm nvrhu zpochybnil způsob přijet napadenho přechodnho ustanoven a tvrdil, že je "přlepkem", přijatm stavně neakceptovatelnm postupem.
IX/1 Obecn principy přezkumu stavnosti legislativn procedury pozměňovacch nvrhů
61. Ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu ukld v řzen o zrušen zkonů posoudit nejen obsah zkona z hlediska jeho souladu s stavnmi zkony, a zda byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence, ale tž zkoumat, zda byl přijat a vydn stavně předepsanm způsobem. Logick vklad citovanho ustanoven vyžaduje nejprve zkoumat kompetenci, poslze proceduru a nakonec obsah napadenho ustanoven [srov. nlez stavnho soudu ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. S 77/06, bod 61 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. Citovan ustanoven přitom nerozlišuje mezi různmi subjekty aktivně legitimovanmi k podn nvrhu, z čehož zřejmě plyne, že uveden zjišťovn je pravidelnou součst každho řzen o zrušen zkona nebo jinho prvnho předpisu.
62. Za neždouc jev, nekorespondujc se smyslem a zsadami legislativnho procesu, stavn soud označil situaci, kdy jednm zkonem jsou novelizovny zkony vzjemně obsahově bezprostředně nesouvisejc, k čemuž dochz např. z důvodu urychlen legislativn procedury, a to začast formou podanch pozměňovacch nvrhů. Takov postup neodpovd zkladnm principům prvnho sttu, mezi kter patř zsada předvdatelnosti zkona, jeho srozumitelnosti a zsada jeho vnitřn bezrozpornosti. Jestliže totiž jednm zkonem (ve formlnm smyslu) je zasahovno do materie upravovan několika zkony jinmi a tyto zkony spolu nejsou obsahově a systematicky provzny, vznik nezřdka značně nepřehledn prvn stav, kter princip předvdatelnosti, srozumitelnosti a vnitřn bezrozpornosti zkona již nerespektuje. Požadavek předvdatelnosti zkona, jako součst principu prvnho sttu, přestv bt naplňovn v okamžiku, kdy novelizace zkona je součst jinho zkona ve formlnm smyslu, jehož obsah s novelizovanm zkonem nijak nesouvis, jak stavn soud konstatoval v nlezu ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. S 77/06, bod 39 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.).
63. V bodě 50 a nsl. citovanho nlezu sp. zn. Pl. S 77/06 stavn soud odlišil "vybočen" z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacmu nvrhu (kter by měl skutečně toliko pozměňovat předkldanou prvn pravu, tedy neměl by ji ani zsadně měnit, ani zsadně rozšiřovat, a tm mně by se měl pohybovat mimo předmět zkonodrn iniciativy, resp. nvrhu zkona), kter je sice považovno za neždouc, nikoliv však za protistavn, na straně jedn - od přpadu, kdy se technikou pozměňovacho nvrhu k nvrhu zkona připoj prava zcela jinho zkona, s legislativn předlohou nesouvisejcho. Pro posledně uveden přpad se v českm prostřed vžilo označen tzv. "přlepek", kter je předmětem "testu zkho vztahu", jehož aplikac se posuzuje, zda či nikoliv se technikou pozměňovacho nvrhu k nvrhu zkona připojila prava zcela jinho zkona, s legislativn předlohou nesouvisejcho (bod 51 cit. nlezu).
64. V bodě 66 thož nlezu stavn soud uvedl, že při hodnocen stavnosti legislativn procedury přijet napadench ustanoven zkona je rozhodujc posoudit otzku, zda předmětn pozměňovac nvrh jm skutečně v materilnm smyslu byl, tzn. posoudit, zda předmětn pozměňovac nvrh vybočil z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům, tj. zda šlo o nepřpustnou extenzi při vkladu toho, co je pozměňovac nvrh, při respektovn tzv. pravidla zkho vztahu.
65. V zamtavm nlezu ze dne 31. 1. 2008 sp. zn. Pl. S 24/07, v čsti X/c (N 26/48 SbNU 303, 88/2008 Sb.) stavn soud s odkazem na nlez sp. zn. Pl. S 77/06 opakovaně zdůraznil "podmnku zkho vztahu mezi předmětem nvrhu, kter je v legislativnm procesu prvě projednvn, a pozměňovacm nvrhem přednesenm ve druhm čten nvrhu zkona." Dospěl však současně k zvěru, že "?m?-li bt maxima obsahov konzistentnosti zkona, vysloven v nlezu sp. zn. Pl. S 77/06, dle nž "zkon ve formlnm smyslu nelze v materilnm prvnm sttu chpat jako pouh nosič nejrůznějšch změn provděnch napřč prvnm řdem", chpna ve smyslu derogačnho důvodu, pak toliko pro extrmn situace"". V tto otzce tedy stavn soud uzavřel, že "[o] přpad takovho vybočen z rmce předmětu vytyčenho původn předlohou nvrhu zkona v rozhodovan věci nejde" a že "[p]ozměňovac nvrh nevybočil z rmce projednvanho původnho nvrhu zkona, jmž byla změna a doplněn zkona o danch z přjmů."
IX/2 Aplikace obecnch principů na projednvan přpad
66. Jak bylo konstatovno již vše, napaden přechodn ustanoven se stalo součst zkona č. 303/2013 Sb. nikoliv jako součst vldnho nvrhu, ale jako akceptovan pozměňovac nvrh stavněprvnho vboru k vldnmu nvrhu zkona, kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm rekodifikace soukromho prva.
67. Pokud jde o "test zkho vztahu" předmětnho pozměňovacho nvrhu k vldnmu nvrhu zkona, stavn soud je toho nzoru, že dan pozměňovac nvrh lze sice označit za "vybočen" z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům, neboť se mj s vldou sledovanm čelem přechodnho ustanoven, avšak přechodn ustanoven nelze označit za protistavn "přlepek" rozporn s požadavkem zkho vztahu k novelizovan zkonn pravě, neboť vldn nvrh se - stejně jako pozměňovac nvrh - tkaly stejnho zkona, tj. exekučnho řdu, a požadavek "zkho vztahu" legislativn předlohy a pozměňovacho nvrhu byl v projednvanm přpadě evidentně splněn. Jinak řečeno, věcn vazba pozměňovacho nvrhu a legislativn předlohy zde byla dna.
68. Z uvedench důvodů stavn soud nesdl přesvědčen navrhovatele, že předmětn přechodn ustanoven je stavně nepřpustnm "přlepkem", kter by bylo nutn z toho důvodu zrušit.
X.
K nmitce nepřpustn retroaktivity
69. V podstatn čsti svho nvrhu navrhovatel tvrdil rozpor přechodnho ustanoven s stavnm pořdkem, v důsledku jm založen nepřpustn prav retroaktivity, kter od 1. 1. 2014 zpětně umožňuje - v exekučnch řzench zahjench před 1. 1. 2013 - postih dosud nepostižitelnho vlučnho majetku manžela povinnho, je-li vymhn zvazek, kter vznikl za trvn manželstv jen jednomu z manželů. Tato nmitka je důvodn.
X/1 Obecně k retroaktivitě prvnch norem
70. stavněprvnmi souvislostmi prav a neprav retroaktivity zkonodrnm sborem přijmanch norem se stavn soud zabval v řadě svch rozhodnut, což mimo jin konstatoval i v nlezu ze dne 12. 11. 2013 sp. zn. Pl. S 22/13, bod 22 a nsl. (22/2014 Sb.), a nlezu ze dne 19. 4. 2011 sp. zn. Pl. S 53/10, bod 144 a nsl. (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), v nichž odkzal předevšm na nlez ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. S 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.).
71. Prvn teorie rozeznv zpětnou činnost (retroaktivitu) pravou a nepravou. O pravou zpětnou činnost (retroaktivitu) jde tehdy, jestliže se novm prvnm předpisem m řdit vznik prvnho vztahu a nroků častnků z tohoto vztahu tak v přpadě, kdy prvn vztah nebo nroky z něj vyplvajc vznikly před činnost novho prvnho předpisu.
72. Neprav zpětn činnost (retroaktivita) znamen, že novm prvnm předpisem se sice maj řdit i prvn vztahy, vznikl před jeho činnost, avšak až ode dne jeho činnosti; samotn vznik těchto prvnch vztahů a nroky z těchto vztahů, vznikl před činnost novho prvnho předpisu, se spravuj dosavadn prvn pravou.
73. stavn soud ve vše citovanch nlezech při vymezen prav a neprav retroaktivity odkzal na definice prvn doktrny, obsažen v publikaci Tilsch E.: Občansk prvo. Obecn čst, Praha 1925, s. 75-78, podle kter "Prav zpětn působen novho zkona jest tu jen tehdy, když působ i pro dobu minulou... Neprav zpětn působen... tu jest, když nov zkon nařizuje, že ho m bt užito i na star prvn poměry již založen, ale teprve od doby, kdy počn působnost novho zkona, anebo od doby ještě pozdějš." stavn soud poukzal tž na člnek Tich, L.: K časov působnosti novely občanskho zkonku, uveřejněn v časopise Prvnk č. 12, ročnk 1984, str. 1104, a zdůraznil, že prav retroaktivita pak "zahrnuje v podstatě dvě odlišn situace", a to za prv "stav, že nov prava dvala vznik (novm prvnm) vztahům před jej činnost za podmnek, kter teprve dodatečně stanovila", a za druh "novela může měnit prvn vztahy vznikl podle star prvn pravy, a to ještě před činnost novho zkona". Pro pravou retroaktivitu tudž plat, že lex posterior ruš (neuznv) prvn činky existujc v době činnosti legis prioris, popřpadě vyvolv nebo spojuje prva a povinnosti subjektů s takovmi skutečnostmi, jež v době činnosti legis prioris neměly povahu prvnch skutečnost. V přpadě retroaktivity neprav "nov zkon sice nezakld prvnch nsledků pro minulost, avšak buď povyšuje minul skutečnosti za podmnku budoucho prvnho nsledku (prost vlučnost), nebo modifikuje pro budoucnost prvn nsledky podle dřvějšch zkonů založen... Neprav zpětn působen zkona pouze znamen, že nov zkon zachycuje (prvně kvalifikuje) minul skutečnosti nebo že se dotk (modifikuje, ruš) existujcch prvnch nsledků, tj. na skutkov podstaty je založivš vže pro budoucnost jin prva a jin povinnosti než zkonodrstv dosavadn. Jde zde tudž o zsah novho zkona jednak do předchozch skutečnost, jednak do tzv. prv nabytch." (Prochzka, A.: Retroaktivita zkonů. In: Slovnk veřejnho prva. Sv. III, Brno 1934, str. 800).
74. Z vše uvedench nlezů tž plyne, že stavn soud pravou retroaktivitu obecně považuje za protistavn, s omezenmi vjimkami, a nepravou retroaktivitu obecně připoušt, tž s omezenmi vjimkami.
X/2 Prav retroaktivita a interpretace
75. V řzen o zrušen zkona pro jeho stavně nepřpustnou pravou retroaktivitu (v civilnch věcech předevšm pro zsah do prvn jistoty resp. do nabytch prv) stavn soud předevšm zkoum, zda lze soulad ustanoven prvnho předpisu s stavnm pořdkem zajistit jeho stavně konformn interpretac, a kdy tak učinit nelze, a je tedy nutno přistoupit k jeho zrušen. Soud přitom nen absolutně vzn doslovnm zněn zkonnho ustanoven, nbrž se od něj sm a mus odchlit v přpadě, kdy to vyžaduje ze zvažnch důvodů čel zkona, historie jeho vzniku, systematick souvislost nebo někter z principů, jež maj svůj zklad v stavně konformnm prvnm řdu jako vznamovm celku (srov. vše cit. nlez sp. zn. Pl. S 22/13, bod 22).
X/3 Aplikace obecnch principů na projednvan přpad
76. V projednvanm přpadě stavn soud, shodně s navrhovatelem, dospěl k zvěru, že přechodn ustanoven nen stavně konformně vyložiteln, a to zejmna s přihldnutm ke skutečnosti, že vedle něj již existuje přechodn ustanoven v čl. IV bodu 1 zkona č. 396/2012 Sb.
77. Napaden přechodn ustanoven vyvolv retroaktivn činky, jež lze označit jako činky prav retroaktivity, a to ve vztahu k exekučnm řzenm zahjenm do 31. 12. 2012, neboť (od 1. 1. 2014) na ně vztahuje prvn pravu exekučnho přkazu činnou až od 1. 1. 2013, a to navzdory vslovnmu zněn přechodnch ustanoven k zkonu č. 396/2012 Sb., dle nichž řzen zahjen přede dnem 1. 1. 2013 se dokonč podle dosavadnch prvnch předpisů (čl. IV, bod 1 zkona č. 396/2012 Sb.).
78. Doplněnm ustanoven 262a o. s. ř. o nov odstavec 3, k čemuž došlo s činnost od 1. 1. 2015 zkonem č. 293/2013 Sb. (viz čl. I bod 187), bylo umožněno postihnout v exekuci i majetek manžela povinnho, kter dosud postižiteln nebyl, neboť byl vykldn jako "ještě" nikoli společn jměn manželů, např. typicky manželovu mzdu, jakož i - stejně jako v projednvanm přpadě - peněžitou pohledvku manželky povinnho z titulu smlouvy o penzijnm připojištěn.
79. Přechodn ustanoven zkona č. 396/2012 Sb. v čl. II bodu 1 ovšem stanovilo, že "Řzen zahjen přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona se dokonč podle dosavadnch předpisů." To znamen, že nov zněn 262a odst. 3 o. s. ř. se nemohlo použt v řzen o soudn vkon rozhodnut, kde nvrh na nařzen vkonu došel soudu před 1. 1. 2013 (neboť prvě tm se zahajuje řzen).
80. Nov zněn 262a odst. 3 o. s. ř. se prostřednictvm obecn subsidiarity občanskho soudnho řdu muselo uplatnit i v režimu pravy exekučnm řdem, zejmna s ohledem na jeho obecn ustanoven 52 odst. 1 a na ustanoven speciln k jednotlivm způsobům proveden exekuce v 58 a nsl. ex. řdu.
81. Zkonem č. 396/2012 Sb. byl novelizovn i exekučn řd, a podle přechodnho ustanoven v čl. VI bodu 1 "Řzen zahjen přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona se dokonč podle dosavadnch prvnch předpisů."
82. Podle ustanoven 35 odst. 2 ex. řdu plat (nyn i před činnost zkona č. 396/2012 Sb.), že exekučn řzen je zahjeno dnem, kdy exekučn nvrh došel exekutorovi.
83. Jestliže exekučn nvrh došel exekutorovi před činnost zkona č. 396/2012 Sb. (tj. před 1. lednem 2013), pak pro toto exekučn řzen musel bt aplikovn jak občansk soudn řd, tak exekučn řd ve zněn činnm do 31. 12. 2013, a tudž "nov" instrumentrium dle 262a odst. 3 o. s. ř. užt možn nebylo. Jinak řečeno, nemohl bt vydn exekučn přkaz, kter by postihl jin majetkov prvo manžela povinnho, jak se v dan věci stalo. V posuzovanm přpadě by musel soud exekuci podle exekučnho přkazu ze dne 25. 9. 2013 (bod 11) zastavit dle 268 odst. 1 psm. h) o. s. ř., kdyby se k tomu ovšem dostal včas, tj. do 31. 12. 2013, což se mu zřejmě nezdařilo.
84. Po datu 31. 12. 2013 se situace zkomplikovala, a to prvě zněnm napadenho přechodnho ustanoven člnku LII, bodu 2 v zkoně č. 303/2013 Sb. Jestliže do 31. 12. 2013 exekučn soud mohl zastavit exekuci, pak od 1. 1. 2014 to již učinit nemohl, neboť zashl předmětn člnek LII, bod 2, jmž byl exekučn přkaz proti manželu povinnho podle 262a odst. 2 o. s. ř. prohlšen - zpětně - za legln. V tom spočv podstata prav retroaktivity napadenho člnku LII bodu 2 zkona č. 303/2013 Sb.
85. Od 1. 1. 2014, po novele zkonem č. 293/2013 Sb., kterm se měn zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, se dosavadn třet odstavec ustanoven 262a o. s. ř. stal odstavcem druhm.
XI.
K zsahu do zkladnho prva na ochranu vlastnictv dle čl. 11 Listiny resp. na pokojn užvn majetku ve smyslu čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a svobod
86. Prav retroaktivita napadenho přechodnho ustanoven, umožňujcho aplikac ustanoven 262a odst. 2 o. s. ř. exekučně postihnout dosud nepostižiteln majetek manžela povinnho, potencilně zakld protistavn zsah do zkladnho prva manželky povinnho na ochranu vlastnictv dle čl. 11 Listiny, resp. na pokojn užvn majetku ve smyslu čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě.
87. K tto otzce Nejvyšš soud v usnesen ze dne 18. 4. 2006 sp. zn. 20 Cdo 2892/2005, uvedl: "Zvěr odvolacho soudu, že pro pohledvku vůči povinn nelze provst exekuci sržkami ze mzdy jejho manžela, je v souladu s ustlenou soudn prax vychzejc z toho, že mzda nlež za vykonanou prci zaměstnanci a jemu se i vyplc ( 111 odst. 1 a 120 odst. 1, věta prvn, zkonku prce, 4 odst. 1 zkona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovn pohotovost a o průměrnm vdělku). Prvo na mzdu mus - aby mohlo bt exekuc postiženo - nležet povinnmu, proti němuž směřuje exekučn titul. Do společnho jměn manželů nlež jen vyplacen a převzat mzda; způsob exekuce sržkami ze mzdy ovšem vylučuje, aby k takovmu vyplacen a převzet mzdy zaměstnanci došlo (srov. usnesen Krajskho soudu v Hradci Krlov ze dne 24. 11. 2003, sp. zn. 17 Co 46/2003 nebo usnesen Nejvyššho soudu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1642/2004, uveřejněn v Soudn judikatuře č. 9, ročnk 2005 pod č. 148).
V souladu s ustlenou soudn prax je i zvěr, že pro pohledvku vůči povinn nelze provst exekuci přikznm pohledvky z čtu jejho manžela. Vzhledem k tomu, že tento způsob exekuce se tk pohledvky, kterou m majitel čtu na zkladě smlouvy o čtu vůči peněžnmu stavu, je zcela nerozhodn, č byly peněžn prostředky, kter byly na čet uloženy; podstatn je pouze skutečnost, kdo je majitelem čtu, neboť jedině on m pohledvku z čtu u peněžnho stavu, kterou lze exekuc postihnout. Pohledvka z čtu, jehož majitelem je jeden z manželů, přitom nen součst společnho jměn; do něj mohou patřit jen peněžn prostředky z čtu již vybran (srov. usnesen Nejvyššho soudu ze dne 14. 4. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1774/99, uveřejněn ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek č. 1, ročnk 2001 pod č. 4, nebo rozsudek Nejvyššho soudu ze dne 14. 3. 2002, sp. zn. 20 Cdo 681/2001, uveřejněn ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek č. 10, ročnk 2002 pod č. 75). To plat i v přpadě, že pohledvka z čtu byla (nesprvně) postižena přikznm jin peněžit pohledvky."
88. Vzhledem k uveden standardn judikatuře obecnch soudů manželka povinnho v okamžiku zahjen exekučnho řzen mohla důvodně očekvat, že - v souladu s tehdy ustlenou judikaturou obecnch soudů - jej pohledvka vůči penzijnmu fondu nemůže bt předmětem exekuce formou přikzn peněžitch pohledvek vůči svmu dlužnku z titulu smlouvy o penzijnm připojištěn.
89. Retroaktivn změna ohledně použitelnch způsobů exekuce a rozsahu exekučně postižitelnho majetku manžela povinnho tak ve svm důsledku může vst k vyloučen zkonn vluky ze společnho jměn manželů dle ust. 143 odst. 1 psm. a) občanskho zkonku č. 40/1964 Sb., resp. dle ust. 711 novho občanskho zkonku č. 89/2012 Sb., což potencilně zakld zsah do stavně zaručenho zkladnho prva manžela povinnho vlastnit a pokojně užvat majetek dle člnku 11 Listiny, resp. člnku 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a svobod, jak stavn soud v jin souvislosti vyslovil v nlezu ze dne 2. 11. 2010 sp. zn. IV. S 362/10 (N 217/59 SbNU 151).
90. stavn soud dospěl k zvěru, že přechodn ustanoven, obsažen v člnku LII, bodu 2 zkona č. 303/2013 Sb., je v rozporu se zsadou zkazu prav retroaktivity, vyplvajcho z principu demokratickho prvnho sttu, obsaženho v člnku 1 odst. 1 stavy. Proto vyhověl nvrhu a napaden ustanoven podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu zrušil dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů.