Sp. zn. Pl. ÚS 6/13 ve věci návrhu na zrušení ustanovení čl. II bodu 4 zákona č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 112/2013 účinný od 30.04.2013
| Schválené: | 02.04.2013 |
| Účinnost od: | 30.04.2013 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Obce jako subjekty práv a povinností., Hra, sázka, loterie, tombola. Hrací přístroje (automaty). Kasino. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 6/13 dne 2. dubna 2013 v plénu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická o návrhu města Klatovy, zastoupeného JUDr. Jiřím Štanclem, advokátem, AK se sídlem Čs. legií 172, 339 01 Klatovy, na zrušení ustanovení čl. II bodu 4 zákona č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, za účasti 1. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 2. Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ustanovení čl. II bodu 4 zákona č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn
I.
Dosavadn průběh řzen před stavnm soudem
I. a)
Předchzejc řzen o stavn stžnosti
1. stavnmu soudu byla dne 20. 6. 2012 doručena stavn stžnost města Klatovy směřujc proti jinmu zsahu Ministerstva financ (dle tž jen "ministerstvo"), jež je stavnm soudem projednvna pod sp. zn. IV. S 2315/12. S stavn stžnost stěžovatel spojil ve smyslu ustanoven 74 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., nvrh na zrušen ustanoven čl. II bodu 4 zkona č. 300/2011 Sb., kterm se měn zkon č. 202/1990 Sb., o loterich a jinch podobnch hrch, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, (dle tž jen "napaden ustanoven").
2. IV. sent stavnho soudu dospěl k zvěru, že uplatněnm napadenho ustanoven zkona nastala skutečnost, kter je předmětem stavn stžnosti. Jelikož zroveň považoval stavn stžnost za nikoliv zjevně neopodstatněnou a i jinak věcnho přezkumu schopnou, konstatoval, že nvrhem na zrušen napadenho ustanoven je třeba se zabvat věcně. Proto usnesenm ze dne 16. 1. 2013 sp. zn. IV. S 2315/12 přerušil řzen o stavn stžnosti a postoupil nvrh stěžovatele na zrušen napadenho ustanoven plnu stavnho soudu.
I. b)
Argumentace navrhovatele
3. Protistavnost napadenho ustanoven spatřoval navrhovatel v tom, že ve spojen se sprvn prax Ministerstva financ (jehož zsah byl primrně stavn stžnost napaden) dočasně suspendovalo existujc, stavně garantovanou a stavnm soudem uznanou možnost obc regulovat provozovn interaktivnch videoloterijnch terminlů na svm zem.
4. Napaden ustanoven dle navrhovatele brn přezkumu a přpadnmu zrušen ministerstvem vydanch povolen k provozovn interaktivnch videoloterijnch terminlů, ačkoliv podle judikatury stavnho soudu [nlez sp. zn. Pl. S 29/10 ze dne 14. 6. 2011 (N 110/61 SbNU 625, 202/2011 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 56/10 ze dne 7. 9. 2011 (N 151/62 SbNU 315, 293/2011 Sb.) či nlez sp. zn. Pl. S 22/11 ze dne 27. 9. 2011 (N 169/62 SbNU 489, 328/2011 Sb.)] jde o otzku, jejž regulace spad do stavně garantovan pravomoci obc. V tomto kontextu navrhovatel podrobně parafrzoval prvn zvěry obsažen v citovanch nlezech a potvrzujc stavn garance prva obc na samosprvu.
5. Navrhovatel rovněž vyjdřil přesvědčen, že napaden ustanoven neporušuje toliko prvo obc na samosprvu ve smyslu ustanoven čl. 8 a čl. 100 odst. 1 stavy Česk republiky (dle jen "stava"), nbrž i ustanoven čl. 89 odst. 2 stavy, podle něhož jsou vykonateln rozhodnut stavnho soudu zvazn pro všechny orgny a osoby. Ačkoliv nlezy stavnho soudu mřily primrně vůči obcm a ministerstvům vnitra a financ, nelze dle navrhovatele odhlžet od skutečnosti, že přinejmenšm v nlezu sp. zn. Pl. S 56/10 se stavn soud jednoznačně vyjdřil v tom smyslu, že regulace hazardu je oblast spadajc pod rozsah zemn samosprvy. Tento nzor měl tudž bt respektovn zkonodrcem při přijmn zkona, jehož je napaden ustanoven součst.
I. c)
Vyjdřen častnků řzen
6. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky (dle jen "Poslaneck sněmovna") se k nvrhu vyjdřila dne 19. nora 2013. Popsala průběh projednvn nvrhu zkona poslze publikovanho pod č. 300/2011 Sb., přičemž zkrceně připomenula i důvodovou zprvu k nvrhu zkona připojenou. Ta k napadenmu ustanoven uvděla, že platnost povolen vydanch do dne nabyt činnosti obecně zvazn vyhlšky obce, kter nejsou s touto vyhlškou v souladu, nebude dotčena. Opačn postup by podle důvodov zprvy zakldal nepřpustnou prvn retroaktivitu, kter je v rozporu s principem prvn jistoty zakotvenm v stavě. Zkrcenm platnosti stvajcch povolen by se stt dle důvodov zprvy vystavoval nebezpeč arbitržnch sporů vedench dosavadnmi provozovateli. Nvrh zkona byl Poslaneckou sněmovnou schvlen dne 21. června 2011. Sent Parlamentu Česk republiky (dle tž jen "Sent") vrtil nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, kter Poslaneck sněmovna na svm jednn dne 6. zř 2011 akceptovala, a nvrh zkona ve zněn vrcenm Sentem schvlila. Poslaneck sněmovna odmtla, že by napaden prvn prava měla za cl odložit činky nlezů stavnho soudu, přičemž poukzala zejmna na časov okolnosti projednvn nvrhu zkona. V tto souvislosti zejmna zdůraznila, že nlez sp. zn. Pl. S 56/10 ze dne 7. 9. 2011 (N 151/62 SbNU 315; 293/2011 Sb.) byl přijat až pot, co Poslaneck sněmovna nvrh zkona ve zněn postoupenm Sentem schvlila. V zvěru svho vyjdřen Poslaneck sněmovna konstatovala, že nvrh zkona byl projednn a schvlen stavně předepsanm způsobem a podle standardnch pravidel legislativnho procesu.
7. Rovněž Sent Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen ze dne 8. nora 2013 vyjdřil přesvědčen, že při přijmn zkona postupoval v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Konkrtně Sent uvedl, že nvrh zkona, kter na sv 19. schůzi dne 21. června 2011 schvlila Poslaneck sněmovna, mu byl řdně postoupen dne 28. června 2011. Jako sentn tisk č. 127 byl nvrh zkona přikzn vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu (jako garančnmu vboru), vboru pro zemn rozvoj, veřejnou sprvu a životn prostřed a vboru stavněprvnmu. Všechny jmenovan vbory doporučily nvrh zkona vrtit Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Dne 22. července 2011 pak přijal Sent usnesen, kterm Poslaneck sněmovně nvrh zkona ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů vrtil. Ve svm vyjdřen Sent rovněž podrobně shrnul obsah debaty o předmětnm nvrhu zkona v Sentu veden.
I. d)
Postoj vldy a veřejnho ochrnce prv k nvrhu
8. V souladu s ustanovenm 69 odst. 2 a 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu") upozornil přpisem ze dne 23. ledna 2013 doručenm dne 25. ledna 2013 stavn soud vldu Česk republiky a veřejnho ochrnce prv na probhajc řzen, přičemž připomenul, v jak lhůtě mohou do řzen vstoupit jako vedlejš častnci a přpadně se tž k nvrhu vyjdřit.
9. Veřejn ochrnce prv dne 1. nora 2013 oznmil stavnmu soudu, že do řzen jako vedlejš častnk vstupuje. Vlda Česk republiky ve lhůtě zkonem stanoven (uplynuvš 25. nora 2013) svůj vstup do řzen neoznmila, a tudž j postaven vedlejšho častnka svědčit nemohlo. Přpisem doručenm stavnmu soudu dne 26. nora 2013 poždal JUDr. Jan Studnička, vrchn ředitel Sekce kabinetu ministra a předsedy Legislativn rady vldy, soudce zpravodaje o prodloužen lhůty ke sdělen, zda vlda do řzen jako vedlejš častnk vstoup, o jeden měsc. Uveden ždosti nemohl stavn soud přiznat jakoukoliv relevanci nejen proto, že jej autor stěž mohl bt oprvněn za vldu v řzen před stavnm soudem jednat, ale předevšm s ohledem na skutečnost, že třicetidenn lhůta pro vstup do řzen je ve smyslu ustanoven 69 odst. 2 zkona o stavnm soudu lhůtou, kter nemůže bt stavnm soudem prodloužena a jejž zmeškn nemůže bt prominuto. Vyjdřen k nvrhu ani nsledně - formou amicus curiae brief - vlda nepodala.
10. Veřejn ochrnce prv se k nvrhu vyjdřil dne 1. března 2013. Uvedl, že napaden ustanoven nepovažuje za překžku rušen vydanch povolen, neboť podle jeho nzoru ve skutečnosti nedopad na regulačn oprvněn obc existujc před novelou podle dřvějšho ustanoven 50 odst. 4 zkona č. 202/1990 Sb., o loterich a jinch podobnch hrch, (dle tž jen "loterijn zkon"), tedy na regulaci všech technickch hernch zařzen obdobnch vhernm hracm přstrojům ve smyslu dřvějšho ustanoven 2 psm. e) loterijnho zkona. Přes toto přesvědčen však veřejn ochrnce prv připustil, že by v danm přpadě podpořil i zrušen napadenho ustanoven, a to s ohledem na dlouhodobou (a podle jeho nzoru nezkonnou) rozhodovac praxi Ministerstva financ, dlouhotrvajc zsah sttu do stavně zaručenho prva obc na samosprvu (nerespektovn vydanch obecně zvaznch vyhlšek, včetně odmtn možnosti zrušen povolen pro rozpor s pozdějš vyhlškou), problematick procesn postaven obc a faktick zneužvn napadenho ustanoven k popsanmu zsahu sttu do stavně garantovanho prva obc na samosprvu.
II.
Upuštěn od stnho jednn
11. stavn soud předevšm uvžil, že nen třeba ve věci konat stn jednn, neboť to by nepřineslo dalš, resp. lepš a jasnějš objasněn věci, než jak se s n seznmil z psemnch konů častnků řzen. S ohledem na ustanoven 44 zkona o stavnm soudu (v tto souvislosti zvlště budiž zdůrazněna novela proveden zkonem č. 404/2012 Sb., činnm od 1. 1. 2013) se již proto nemusel dotazovat častnků, zda souhlas s upuštěnm od stnho jednn, a ve věci rozhodl bez konn stnho jednn.
III.
Vlastn přezkum
III. a)
Dikce napadenho ustanoven
12. Ustanoven čl. II bodu 4 zkona č. 300/2011 Sb., kterm se měn zkon č. 202/1990 Sb., o loterich a jinch podobnch hrch, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, zn:
Čl. II
Přechodn ustanoven
(-)
4. Na povolen, kter byla vydna podle 2 psm. i), j) a podle 50 odst. 3 zkona o loterich a jinch podobnch hrch, ve zněn činnm před 1. lednem 2012, se zmocněn obce vydvat obecně zvaznou vyhlšku nevztahuje do 31. prosince 2014; totž plat pro ustanoven 50 odst. 5 zkona o loterich a jinch podobnch hrch, ve zněn činnm od 1. ledna 2012. Dobu platnosti těchto povolen omez Ministerstvo financ tak, aby jejich platnost skončila nejpozději dnem 31. prosince 2014, budou-li tyto loterie a jin podobn hry provozovny v rozporu s obecně zvaznou vyhlškou obce nebo v rozporu s ustanovenm 50 odst. 5 zkona o loterich a jinch podobnch hrch, ve zněn činnm od 1. ledna 2012.
III. b)
Předpoklady přezkumu
13. Formlně bezvadn nvrh byl podn osobou oprvněnou. K projednn nvrhu je stavn soud přslušn a jedn se zroveň o nvrh přpustn.
14. stavn soud byl nucen nejprve vzt v vahu, je-li v posuzovan věci oprvněn přezkoumat (a přpadně tž zrušit) samotnou novelu zkona či jej čst.
15. Podle ustlen judikatury stavnho soudu nen zsadně možno nvrhem brojit proti novelizujcmu prvnmu předpisu, neboť takov prvn předpis nem obecně samostatnou prvn existenci; tu zskv až jako součst prvnho předpisu novelizovanho; prvě novelizovan prvn předpis by proto měl bt stavnmu soudu k posouzen postoupen [srov. např. usnesen sp. zn. Pl. S 25/2000 ze dne 15. 8. 2000 (U 27/19 SbNU 271), dostupno tž - stejně jako všechna dalš rozhodnut v tomto nlezu uveden - na http://nalus.usoud.cz].
16. Uveden však neznamen, že nvrh směřujc proti novele zkona či jej čsti (jako je tomu v projednvan věci) nemohl by bt stavnm soudem podroben meritornmu přezkumu nikdy [srov. nlez sp. zn. Pl. S 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.)]. Jednu skupinu vjimek přezkum dovolujcch tvoř situace, v nichž je ověřovna stavnost procedury přijet novelizujcho prvnho předpisu [srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 55/10 ze dne 1. 3. 2011 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.) či nlez sp. zn. Pl. S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. Dalš vjimku pak nepochybně představuje situace (jež nastala i v projednvan věci), v nž jsou napadena přechodn ustanoven novelizujcho prvnho předpisu. Přechodn ustanoven novelizujcho prvnho předpisu totiž normativně existuj prvě a jen jako jeho součst a součst prvnho předpisu novelizovanho se nestvaj. Za tohoto stavu - a s přihldnutm ke skutečnosti, že i aplikac přechodnch ustanoven novely lze zashnout do stavně garantovanch prv (srov. dle) - shledal stavn soud podan derogačn nvrh projednatelnm.
17. Možnost přezkumu intertemporlnch ustanoven připustil stavn soud v nlezech sp. zn. Pl. S 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.) či Pl. S 33/01 ze dne 12. 3. 2002 (N 28/25 SbNU 215, 145/2002 Sb.).
18. Na zkladě takto vyložench důvodů mohl stavn soud přistoupit k přezkumu napadenho ustanoven.
III. c)
Přezkum procedury přijet napadenho zkonnho ustanoven
19. stavn soud, jak mu ukld ustanoven 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., nejprve zkoumal, zda bylo napaden ustanoven (resp. zkon, jehož je toto ustanoven součst) přijato v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Vyšel přitom z dle citovanch veřejně dostupnch těsnopiseckch zprv zachycujcch parlamentn jednn a z vyjdřen obou komor Parlamentu.
20. Nvrh zkona (poslze publ. pod č. 300/2011 Sb.) byl předložen Poslaneck sněmovně vldou Česk republiky a byl projednvn jako sněmovn tisk č. 138. Nvrh zkona byl Poslaneckou sněmovnou schvlen na 19. schůzi v šestm volebnm obdob dne 21. června 2011, přičemž v hlasovn č. 287 ze 164 přtomnch poslanců hlasovalo 138 pro a 18 proti.
21. Sentu byl nvrh zkona postoupen dne 28. června 2011. Sent dne 22. července 2011 na sv 10. schůzi v 8. funkčnm obdob přijal usnesen, kterm Poslaneck sněmovně nvrh zkona ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů vrtil. Pro vrcen nvrhu zkona se v hlasovn č. 61 z přtomnch 64 sentorů vyslovilo 59 sentorů a nikdo nebyl proti.
22. Z těsnopiseck zprvy z 21. schůze Poslaneck sněmovny konan dne 6. zř 2011 stavn soud zjistil, že nvrh zkona byl Poslaneckou sněmovnou schvlen ve zněn postoupenm Sentem, přičemž ze 179 přtomnch poslanců v hlasovn č. 21 hlasovalo 152 poslanců pro a 18 proti.
23. Dne 15. zř 2011 byl zkon doručen prezidentu republiky, kter jej dne 27. zř 2011 podepsal.
24. Dne 14. řjna 2011 byl zkon vyhlšen v čstce 106 Sbrky zkonů pod čslem 300/2011 Sb.
25. stavn soud konstatuje, že zkon č. 300/2011 Sb., jehož je napaden ustanoven součst, byl přijat a vydn v mezch stavně stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
III. d)
Meritorn přezkum napadenho ustanoven
26. Klčovou otzkou věcnho souladu napadenho ustanoven s stavnm pořdkem je, zda tato zkonn norma, jež ve spojen s postupem Ministerstva financ dočasně omezuje možnost obc regulovat provoz interaktivnch videoloterijnch terminlů prostřednictvm obecně zvaznch vyhlšek, protistavně zasahuje do stavně garantovanho prva obc na samosprvu ve smyslu (zejmna) ustanoven čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 104 odst. 3 stavy.
27. Citovan ustanoven stavnho pořdku zaručuj samosprvu obcm jako zemnm samosprvnm celkům (čl. 8 ve spojen s čl. 100 odst. 1 stavy), přičemž jim zroveň svěřuj pravomoc regulovat otzky spadajc do jejich samostatn působnosti prostřednictvm vydvn obecně zvaznch vyhlšek (čl. 104 odst. 3 stavy). stavn garance prva obc na samosprvu tvoř v kontextu stavnho pořdku klčovou složku vertikln dělby moci a některmi autory jsou dokonce řazeny mezi podstatn nležitosti demokratickho prvnho sttu (k tomu srov. např. Bahľov, L., Filip, J., Molek, P., Podhrzk, M., Šimček, V., Vyhnnek, L. stava Česk republiky: komentř. Praha: Linde, 2010, str. 140-141).
28. Vymezen smyslu, podstaty, obsahu a rozsahu prva obc na samosprvu se stavn soud ve sv judikatuře věnoval již mnohokrt, a to jak v rovině obecn, tak i konkrtně ve vztahu k stavnmu prvu obc vydvat v mezch sv působnosti obecně zvazn vyhlšky a ještě konkrtněji k možnosti obc regulovat provoz vhernch hracch automatů a obdobnch zařzen ve smyslu loterijnho zkona.
29. Starš judikatura stavnho soudu vykldala prvo obc na samosprvu (a to zejmna ve vztahu k vkonu jejich pravomoci vydvat obecně zvazn vyhlšky) poměrně restriktivně. Nlezem sp. zn. Pl. S 45/06 ze dne 11. 12. 2007 (N 218/47 SbNU 871; 20/2008 Sb.) došlo k explicitnmu přehodnocen dřvějš judikatorn praxe a nastolen novho - z hlediska obc mnohem přznivějšho - přstupu. stavn soud v citovanm nlezu konstatoval, že po (tehdy) patncti letech existence stavy obsahujc stavn garanci prva na zemn samosprvu se již obsah prva obc na samosprvu ustlil a stal se součst širšho prvnho povědom. V tomto kontextu poukzal zejmna na normativn řešen obsažen v ustanoven 10 zkona č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen), ve zněn pozdějšch předpisů, jež věcně vymezilo oblasti, v nichž mohou obce vydvat obecně zvazn vyhlšky a jejichž hranice upřesnila i bohat judikatura stavnho soudu.
30. Nsledně stavn soud zdůraznil [nlez sp. zn. Pl. S 56/10 ze dne 7. 9. 2011 (N 151/62 SbNU 315; 293/2011 Sb.)], že s ohledem na stavn garance prva na samosprvu nen možn vychzet při jeho vymezen pouze ze zněn zkona, neboť prvo na samosprvu m - bez ohledu na vhradu zkona - i materiln aspekt (resp. vlastn stavn obsah). Provděc zkon proto nemůže obsah stavně garantovanho prva na zemn samosprvu vyprzdnit či fakticky eliminovat.
31. Čstečně obsah prva na samosprvu stavn soud vymezil např. v nlezu v sp. zn. Pl. S 30/06 ze dne 22. 5. 2007 (N 87/45 SbNU 279; 190/2007 Sb.), podle něhož do sfry samostatn působnosti obce regulovateln obecně zvaznmi vyhlškami ve smyslu stavnm pořdkem garantovan zemn samosprvy spadaj zležitosti, kter jsou převžně mstnho nebo regionlnho dopadu a jejichž prava je v zjmu obce a jejch občanů. Za takov zležitosti označil zejmna zabezpečovn mstnch zležitost veřejnho pořdku, udržovn čistoty ulic a jinch veřejnch prostranstv, ochranu životnho prostřed, zeleně v zstavbě a ostatn veřejn zeleně, užvn zařzen obce sloužcch potřebm veřejnosti, zemn rozvoj obce apod.
32. Podle (zde v bodech 4 a 30 citovanho) nlezu sp. zn. Pl. S 56/10 je pak i rozhodovn o tom, zda a kde se mohou na jejich zem vyskytovat provozovny loteri a jinch podobnch her (včetně interaktivnch videoloterijnch terminlů), otzkou mstnho pořdku a jako takov spad do samostatn působnosti obc, pročež regulace těchto zležitost je obcm stavně garantovna. V nvaznosti na uveden stavn soud poslze konstatoval [nlez sp. zn. Pl. S 22/11 ze dne 27. 9. 2011 (N 169/62 SbNU 489; 328/2011 Sb.)], že je v kontextu prvn pravy regulace hazardu povinnost Ministerstva financ zajistit respekt k stavně zaručenmu prvu na samosprvu.
33. Z uvedenho tedy plyne, že součst prva na samosprvu ve smyslu ustanoven čl. 8, čl. 100 odst. 1 i čl. 104 odst. 3 stavy a ve smyslu nyn již ustlen judikatury stavnho soudu je tak možnost obc prostřednictvm vydvn obecně zvaznch vyhlšek regulovat provoz interaktivnch videoloterijnch terminlů na svm zem. K tomu je vhodn zdůraznit, že stavn rozměr prva na samosprvu pochopitelně nelze měnit obyčejnm zkonem (srov. ustanoven čl. 9 odst. 1 stavy); jako zcela lich tudž mus bt odmtnut argument, podle něhož byla možnost usměrňovat na svm zem provoz interaktivnch videoloterijnch terminlů obcm svěřena (dna) až přijetm zkona č. 300/2011 Sb.
34. Pokud tedy napaden ustanoven možnost obc regulovat provoz interaktivnch videoloterijnch terminlů byť jen dočasně, avšak po dobu nikoliv nevznamnou, vylučuje (suspenduje), jedn se o zsah do stavně garantovanho prva na samosprvu.
35. stavn soud si je vědom existence vkladov varianty, podle nž napaden ustanoven nepředstavuje překžku rušen vydanch povolen k provozovn interaktivnch videoloterijnch terminlů (srov. vyjdřen veřejnho ochrnce prv), avšak sprvn praxe Ministerstva financ (připomenut i ve vyjdřen veřejnho ochrnce prv) dokld, že tato vkladov varianta nen v praxi ministerstvem zcela akceptovna, a aplikace napadenho ustanoven tudž vede k rozshlm a trvajcm zsahům do samosprvy obc. Tmuž nasvědčuje i fakt, že nvrh na zrušen napadenho ustanoven nepodalo jen město Klatovy, ale v jinch řzench (vedench stavnm soudem pod sp. zn. II. S 2335/12 a III. S 2336/12) tž města Frdlant nad Ostravic a Židlochovice.
36. Za tto situace přikročil stavn soud k posouzen otzky, zda zsah do prva obc na samosprvu vyvolan napadenm zkonnm ustanovenm je souladn s principem proporcionality; v tomto kontextu se zaměřil prvotně na otzku, zda dočasn omezen možnosti obc regulovat provoz interaktivnch videoloterijnch terminlů sleduje legitimn cl.
37. Test proporcionality, zjevně inspirovan judikaturou Spolkovho stavnho soudu, byl stavnm soudem formulovn již v nlezu sp. zn. Pl. S 4/94 ze dne 12. 10. 1994 (N 46/2 SbNU 57; 214/1994 Sb.) jako kaskda přezkumu dle tř kritri. Prvnm je kritrium vhodnosti, tj. odpověď na otzku, zdali institut omezujc určit zkladn prvo umožňuje doshnout sledovan cl. Druhm kritriem poměřovn zkladnch prv a svobod je kritrium potřebnosti, spočvajc v porovnvn legislativnho prostředku omezujcho zkladn prvo, resp. svobodu s jinmi opatřenmi umožňujcmi doshnout stejnho cle, avšak nedotkajcmi se zkladnch prv a svobod. Třetm kritriem je pak porovnn zvažnosti obou v kolizi stojcch zkladnch prv.
38. Avšak jak z tohoto nlezu, tak i z mnoha nlezů dalšch [srov. nlez sp. zn. IV. S 1770/07 ze dne 1. 11. 2007 (N 181/47 SbNU 391) či sp. zn. Pl. S 7/09 ze dne 4. 5. 2010 (N 102/57 SbNU 315; 226/2010 Sb.), bod 34] je patrno, že samozřejmm předpokladem přezkumu kritria vhodnosti (prvnho kroku testu) je zodpovězen otzky, je-li cl sledovan normativn pravou posuzovanou stavnm soudem legitimn. S ohledem na skutečnost, že samotnou podstatou testu proporcionality je snaha o nalezen rovnovhy mezi protichůdnmi stavnmi principy, může bt kritrium vhodnosti brno v vahu jen tehdy, je-li přezkoumvna prava, kter jeden stavně chrněn zjem (zpravidla zkladn prvo) potlačuje či oslabuje za čelem ochrany jinho stavně chrněnho zjmu. Pakliže by posuzovan normativn prava nesledovala ždn racionlně seznateln cl (tj. byla-li by zcela svvoln) či by sledovala toliko cl nelegitimn (jemuž by nebylo možno poskytnout stavn ochranu), došlo by k omezen stavně chrněnho zjmu bez odpovdajc protivhy. Z tohoto důvodu je tedy při aplikaci testu proporcionality (přesněji řečeno před jeho aplikac) nezbytn vyřešit, je-li přezkoumvanou pravou sledovn legitimn cl; posuzovn, zda je přezkoumvan prava vhodn k dosažen cle neexistujcho či nelegitimnho, by přirozeně postrdalo jakkoliv smysl.
39. V průběhu řzen o stavn stžnosti (srov. usnesen ze dne 16. 1. 2013 sp. zn. IV. S 2315/12, jmž bylo řzen o stavn stžnosti přerušeno a jmž byl nvrh zrušen napadenho ustanoven postoupen plnu stavnho soudu) Ministerstvo financ uvedlo, že napaden přechodn ustanoven legitimně řeš intertemporln problm souvisejc s vyvženm protichůdnch stavně chrněnch zjmů (tj. prva na samosprvu a ochrany vlastnickho prva a prva podnikat) a zroveň chrn legitimn očekvn provozovatelů interaktivnch videoloterijnch terminlů; v souvislosti s tm pak ministerstvo upozornilo na hrozbu vzniku sporů (iniciovanch provozovateli interaktivnch videoloterijnch terminlů) tkajcch se ochrany prv podle mezinrodnch dohod o podpoře a ochraně investic.
40. stavn soud však konstatuje, že ždn z přednesench clů napadenho ustanoven nelze považovat za legitimn ve smyslu aprobace shora popsanho zsahu do prva obc na samosprvu. Jin legitimn cl způsobil poměřovn s stavnm prvem obc na samosprvu nevyjevily v řzen před stavnm soudem ani komory Parlamentu jako častnci řzen ani vlda navrhujc přijet nyn přezkoumvan normy. Vslovně nezmněn cle tto intertemporln normy nenalezl ani stavn soud, kter navc dodv, že nen jeho povinnost, aby ptral, jak snad ještě jin než Ministerstvem financ sdělen čel (sdělen čely) přechodnho ustanoven zkona č. 300/2011 Sb. (viz zde bod 38) existuje (existuj).
41. V rmci posouzen avizovanho čelu napadenho ustanoven v prv řadě stavn soud zdůrazňuje, že za legitimn cl nelze považovat ministerstvem zmněnou dajnou snahu o řešen intertemporlnch problmů souvisejcch s vyvženm protichůdnch stavně chrněnch zjmů. Tvrzen o existenci intertemporlnho problmu se totiž nutně opr o premisu, že obcm byla možnost regulovat provoz interaktivnch videoloterijnch terminlů na svm zem zpřstupněna až v důsledku legislativn změny proveden prvě tm zkonem, jehož je napaden přechodn ustanoven součst. Jak ovšem plyne ze shora uvedenho, opak je pravdou, neboť již shora citovan judikatura stavnho soudu toto stavn prvo toliko stvrzovala; ani nlezy stavnho soudu ani souběžně s nimi realizovan novelizačn počin zkonodrce již dřve existujc stavn prvo obc na samosprvu nevytvořily.
42. Již z tohoto důvodu nelze u provozovatelů interaktivnch videoloterijnch terminlů hovořit o existenci legitimnho očekvn (jež by snad napadenm ustanovenm mělo bt chrněn) spočvajcho v naději, že jejich činnost nebude přinejmenšm po určitou dobu regulovna prostřednictvm obecně zvaznch vyhlšek obc. Provozovatel interaktivnch videoloterijnch terminlů - stejně jako každ jin subjekt prva - si totiž mohli a měli bt vědomi rizika, že jejich prvn sfra může bt dotčena v důsledku přijet, změny či zrušen prvnch předpisů, a to nejen zkonů, nbrž i podzkonnch prvnch předpisů (včetně obecně zvaznch vyhlšek). To ostatně plyne i z ustlen judikatury stavnho soudu; srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 21/96 ze dne 4. 2. 1997 [N 13/7 SbNU 87 (96); 63/1997 Sb.], v němž stavn soud konstatoval, že zrušen star a přijet nov prvn pravy je nutně spjato se zsahem do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v prvo. Shodně s navrhovatelem pak stavn soud konstatuje, že za legitimn očekvn nelze považovat předpoklad provozovatelů interaktivnch videoloterijnch terminlů, že sprvn praxe ministerstva spojen s opomjenm prva obc na samosprvu bude pokračovat.
43. Za legitimn cl napaden pravy nelze konečně považovat ani dajn obavy sttu z hrozcch arbitržnch sporů. Tvrzen, podle něhož by rušen (či změna) vydanch povolen k provozovn interaktivnch videoloterijnch terminlů mohlo vystit v zahjen sporů podle mezinrodnch dohod o podpoře a ochraně investic, nen nijak podloženo a jedn se o pouhou spekulaci. Navc je třeba připomenout, že pokud by se mělo jednat o arbitrže zahjen podle mezinrodnch smluv na ochranu investic, mohli by řzen iniciovat toliko zahraničn provozovatel, což je však s ohledem na ustanoven 4 odst. 4 loterijnho zkona vyloučeno.
IV.
Zvěr
44. stavn soud tedy uzavr, že napaden ustanoven zasahuje do stavně garantovanho prva obc na samosprvu, přičemž tento zsah nesledoval legitimn cl. Vystěnm řečenho - aniž by bylo třeba přistupovat k dalšm krokům testu proporcionality - je zvěr o rozporu napadenho ustanoven s ustanovenmi čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 104 odst. 3 stavy. Z uvedench důvodů stavn soud čl. II bodu 4 zkona č. 300/2011 Sb., kterm se měn zkon č. 202/1990 Sb., o loterich a jinch podobnch hrch, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, zrušil podle ustanoven 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., a to dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů, neboť pro jin určen vykonatelnosti nlezu důvody neshledal.
45. Nmitku navrhovatele, dle nž protistavnost napadenho ustanoven vyplvala tž z nerespektovn nlezovch zvěrů stavnho soudu Parlamentem (a tedy z porušen čl. 89 odst. 2 stavy), nebylo třeba při zjištěn hmotněprvnho rozporu přijat zkonn pravy s stavnm pořdkem jakkoliv vypořdvat.