Ve věci návrhu na zrušení zákona č. 34/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, a ve věci návrhu na zrušení zákona č. 33/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru pracovníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů 107/1996 účinný od 30.04.1996

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 28. února 1996 v plénu ve věci navrhovatele -- skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Jaroslavem Ortmanem, a účastníka řízení -- Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o návrhu na zrušení zákona č. 34/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, jakož i ve věci navrhovatele -- skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Jaroslavem Ortmanem, a účastníka řízení -- Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o návrhu na zrušení zákona č. 33/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, takto:

1) Přílohy k nálezu jsou zveřejněny ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR.

Návrhy se zamítají.

Odůvodněn�:

�ST Ia)

Ia/1

Dne 3. dubna 1995 podala skupina 42 poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky n�vrh na zrušen� z�kona č. 34/1995 Sb., kter�m se doplňuje z�kon č. 76/1959 Sb., o někter�ch služebn�ch poměrech voj�ků, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. N�vrhem napaden� z�kon č. 34/1995 Sb. doplnil ustanoven� � 33 odst. 9 z�kona č. 76/1959 Sb. tak, že vyloučil z�počet určit�ch dob služeb do doby kon�n� služby rozhodn� pro n�rok na v�sluhov� př�spěvek a jeho v�ši. V přechodn�m ustanoven� k �pravě �činn� od 1. dubna 1995 d�le stanovil, že do nov�ho vyměřen� v�sluhov�ho př�spěvku, tj. nejpozději do 31. ř�jna 1995, se jeho v�plata pozastavuje (� 37a).

Skupina poslanců ve sv�m n�vrhu tvrd�, že z�kon č. 34/1995 Sb. je v rozporu s �stavou Česk� republiky (d�le jen "�stava") a s Listinou z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina"). Jmenovitě je vyt�k�na ta skutečnost, že napaden� z�kon č. 34/1995 Sb. porušuje �stavn� z�sadu rovnosti občanů před z�konem ve smyslu čl. 1 Listiny. Podle čl. 28 Listiny maj� občan� pr�vo na spravedlivou odměnu za pr�ci, jej�ž souč�st� jsou, pokud jde o voj�ky, t�ž peněžit� d�vky -- v�sluhov� př�spěvek, odchodn� a �mrtn�. Ve v�sluhov�m př�spěvku se prom�taj� spravedliv� odměna za vykonanou pr�ci, mimoř�dně zt�žen� pracovn� podm�nky a z�konem stanoven� osobn� omezen� ve srovn�n� s občansk�mi zaměstnanci. V�sluhov� př�spěvek je d�vka, kter� se podle � 33 odst. 2 z�kona č. 76/1959 Sb. posuzuje podle z�kona o soci�ln�m zabezpečen�. To znamen�, že n�rok na tuto d�vku nezanik� uplynut�m času a že se promlčuje pouze n�rok na v�platu jednotliv�ch d�vek nebo jejich č�st� (� 97 z�kona č. 100/1988 Sb., o soci�ln�m zabezpečen�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů). Pr�vo na spravedlivou odměnu za vykonanou pr�ci může b�t omezeno jen z�konem (čl. 41 odst. 1 Listiny), kter� mus� platit stejně pro všechny př�pady, kter� splňuj� stanoven� podm�nky (čl. 4 odst. 3 Listiny), a nesm� znamenat diskriminaci kter�hokoliv jednotlivce nebo skupiny osob z důvodu jejich "jin�ho postaven�" (čl. 3 odst. 1 Listiny).

Z hlediska �stavnosti je d�le podle n�zoru navrhovatelů podstatn�, že napaden� z�kon m� zpětnou �činnost, neboť poč�naje 1. dubnem 1995 odn�m� určit� skupině občanů Česk� republiky na z�kladě z�kona nabyt� n�rok na v�sluhov� př�spěvek. Z�kon č. 34/1995 Sb. se zpětnou �činnost� reglementuje samotn� vznik n�roku na nepromlčiteln� v�sluhov� př�spěvek a odn�m�, resp. snižuje n�roky z něho vzešl�. Z definice prav� a neprav� retroaktivity pr�vn�ch norem, obsažen� v n�lezu �S ČR sp. zn. Pl. �S 3/94., vypl�v�, že v př�padě z�kona č. 34/1995 Sb. jde o retroaktivitu pravou, kter� je v pr�vn�m st�tě zak�z�na.

Navrhovatel� d�le upozorňuj� na skutečnost, že sama vl�da Česk� republiky sv�m usnesen�m ze dne 21. prosince 1994 č. 729 vyslovila nesouhlas se zněn�m poslaneck�ho n�vrhu napaden�ho z�kona.

Z�kon č. 34/1995 Sb., dle jejich n�zoru, se zpětnou �činnost� ruš� z�konn�m způsobem nabyt� pr�va.

Ze všech uveden�ch důvodů proto skupina poslanců navrhuje z�kon č. 34/1995 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, zrušit.

Ia/2

N�vrh na zrušen� z�kona podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy a � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, podala skupina čtyřicetidvou poslanců, kteř� ze sv�ch řad pověřili zastupov�n�m v ř�zen� před �stavn�m soudem JUDr. Jaroslava Ortmana.

Po zjištěn�, že neexistuj� důvody ani pro odm�tnut� n�vrhu ve smyslu � 43 z�kona č. 182/1993 Sb., ani pro zastaven� ř�zen� podle � 67 t�hož z�kona, byl n�vrh v souladu s ustanoven�m � 69 citovan�ho z�kona zasl�n Parlamentu Česk� republiky s v�zvou k vyj�dřen�. Vzhledem k zam�tav�mu stanovisku vl�dy Česk� republiky k poslaneck�mu n�vrhu napaden�ho z�kona č. 34/1995 Sb., byl pož�d�n jej� předseda o jeho zasl�n� �stavn�mu soudu. V r�mci zajišťov�n� dalš�ch listinn�ch důkazů ve smyslu � 42 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb., vyž�dal �stavn� soud stanoviska př�slušn�ch ministerstev, tzn. obrany, vnitra, spravedlnosti a pr�ce a soci�ln�ch věc�, v nichž se měla vyj�dřit k vlastn� povaze činnosti osob vyjmenovan�ch v � 33 odst. 9 p�sm. a) až g) z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� z�kona č. 34/1995 Sb.; vyž�d�no bylo t�ž stanovisko prozat�mn�ho ředitele Bezpečnostn� informačn� služby.

V průběhu ř�zen� dospěl �stavn� soud k z�věru, že je třeba důkazně doplnit ještě určit� tvrzen� navrhovatelů, proto vyzval jejich z�stupce k potřebn�mu doplněn�.

Z�stupce navrhovatelů ve sv�m vyj�dřen� konstatoval, že tvrzen� vztahuj�c� se k v�sluhov�mu př�spěvku se t�k� cel� množiny voj�ků, to znamen� včetně podmnožiny voj�ků, kter� uv�d� z�kon č. 34/1995 Sb. v čl. I bodě 1 p�sm. a) až g), rozlišov�n� voj�ků pro �čely jejich n�roku na v�sluhov� př�spěvek neprovedla skupina poslanců, ale napaden� z�kon. Z�stupce navrhovatelů d�le zdůraznil, že př�spěvek za službu byl zaveden z�konn�m opatřen�m Předsednictva N�rodn�ho shrom�žděn� č. 165/1964 Sb. a změněn z�konem č. 165/1978 Sb. Jeho pozdějš� dalš� novelizace byla provedena z�konem č. 226/1992 Sb., kter� t�ž změnil jeho označen� na v�sluhov� př�spěvek. Před novelizac� z�konem č. 34/1995 Sb. měli na v�sluhov� př�spěvek za stanoven�ch podm�nek n�rok všichni voj�ci propuštěn� ze služebn�ho poměru bez ohledu na jejich služebn� zařazen�, protože pro to nebyl, vzhledem k povaze jejich služby, opodstatněn� důvod. V�sluhov� př�spěvek měl a m� plnit funkci v�sluhov�ho důchodu, protože se vždy vych�zelo z toho, že služba voj�ků z povol�n� nemůže b�t a nen� -- stejně jako je tomu i v jin�ch arm�d�ch -- jejich celoživotn�m povol�n�m (až na v�jimky). U propuštěn�ch voj�ků z povol�n� jim měl a m� jejich v�sluhov� př�spěvek poskytovan� do 60 let jejich věku pomoci, aby v jejich dalš�m zaměstn�n� v civiln�m životě nedošlo k podstatnějš�mu poklesu jejich v�dělku a životn� �rovně.

Protože se z�kon č. 34/1995 Sb. vztahuje i na ty voj�ky zařazen� do kategorie podle jeho čl. I bodu 1 p�sm. a) až g), kteř� byli rehabilitov�ni podle z�kona č. 119/1990 Sb. a vykon�vali službu po 13. květnu 1992, uv�d� se ve vyj�dřen� souhrn pr�vn�ch předpisů, kter� omezovaly nebo jinak modifikovaly pr�va voj�ků, jimž při propuštěn� ze služebn�ho poměru př�slušel n�rok na v�sluhov� př�spěvek, a to ve srovn�n� s občansk�mi zaměstnanci.

Ia/3

Rekapitulace vyž�dan�ch stanovisek

A)

Parlament Česk� republiky

Parlament Česk� republiky, jako �častn�k ř�zen�, ve sv�m vyj�dřen� podepsan�m předsedou Poslaneck� sněmovny PhDr. Milanem Uhdem uvedl, že je třeba vych�zet z důvodov� zpr�vy k napaden�mu z�konu, kter� se odvol�v� na � 2 odst. 2 z�kona č. 198/1993 Sb., o protipr�vnosti komunistick�ho režimu a o odporu proti němu. Podle tohoto ustanoven� byla Komunistick� strana Československa zločinnou a zavržen�hodnou organizac� obdobně jako dalš� organizace založen� na jej� ideologii, kter� ve sv� činnosti směřovaly k potlačov�n� lidsk�ch pr�v a demokratick�ho syst�mu. Touto dalš� organizac� byla nepochybně i tajn� služba komunistick�ho režimu. Z uveden�ho důvodu bylo navrženo, aby doba služby ve vybran�ch složk�ch a funkc�ch nebyla nad�le započ�t�v�na pro �čely přizn�n� a stanoven� v�sluhov�ho př�spěvku, a to obdobně jako u b�val�ch př�slušn�ků Sboru n�rodn� bezpečnosti, resp. Policie Česk� republiky. N�vrh z�kona současně předpokl�dal, že dosud přiznan� v�sluhov� př�spěvky budou co do z�kladu, tak i jejich v�še uvedeny do souladu s nově stanoven�m z�počtem doby služby.

K n�mitce navrhovatelů, že napaden� z�kon je retroaktivn�, se ve vyj�dřen� Parlamentu Česk� republiky uv�d�, že citovan� z�kon vych�z� důsledně z principu, podle něhož vztahy hmotn�ho i procesn�ho pr�va, kter� vznikly za platnosti pr�va star�ho, se spravuj� z�sadně t�mto pr�vem, a to až do doby �činnosti pr�va nov�ho. Po jeho �činnosti se však ř�d� pr�vem nov�m. Citovan� z�kon nem� retroaktivn� �činky, neboť nepop�r�, resp. nezrušuje platnost předchoz�ch pr�vn�ch vztahů ani nestanov� povinnost vracet již vyplacen� př�spěvky.

Pokud jde o n�mitku navrhovatelů, že v souvislosti s přijet�m předmětn�ho z�kona nebyly prok�z�ny důvody pro omezen� v�hod určit� skupině osob, odkazuje se ve vyj�dřen� Parlamentu na v�še uvedenou důvodovou zpr�vu, jakož i těsnopiseck� z�znam ze schůze Poslaneck� sněmovny. Těsnopiseck� z�znam ze schůze Poslaneck� sněmovny (tisk č. 1463) uv�d� k problematice odůvodněn� menš�ch v�hod určit� skupině osob n�sleduj�c� skutečnosti:

"Dalš�mi organizacemi ve smyslu � 2 odst. 2 z�kona č. 198/1993 Sb. jsou mimo jin� nepochybně i tajn� služby komunistick�ho režimu, a to jak v b�val� Československ� lidov� arm�dě, tak u všech složek Ministerstva vnitra, Feder�ln�ho ministerstva vnitra a podobně. Současn� �prava z�kona o služebn�m poměru voj�ků stanov� povinnost započ�st dobu služby i v těchto organizac�ch pro �čely přizn�n� a stanoven� v�še peněžn�ch n�ležitost�. Navrhovan� �prava se t�k� pouze těch, kteř� pracovali nebo byli ve služebn�m poměru a sloužili v těchto organizac�ch. Z�měrem předkladatelů je odpočet těchto dob s t�m, že pokud někter� z voj�ků celou dobu sloužil v takov� složce, neměl by m�t n�rok na ž�dn� peněžn� v�hody, pokud odešel do civilu."

V z�věru sv�ho vyj�dřen� vyslovuje předseda Poslaneck� sněmovny stanovisko, že z�konod�rn� sbor jednal v přesvědčen�, že přijat� z�kon je v souladu s �stavou, �stavn�m poř�dkem Česk� republiky a naš�m pr�vn�m ř�dem.

Ve vyj�dřen� Parlamentu Česk� republiky k doplněn�mu n�vrhu skupiny poslanců se konstatuje, že toto doplněn� obsahuje pouze takov� �daje, kter� byly a i v současn� době jsou obecně zn�my, neboť vypl�vaj� z platn�ch pr�vn�ch předpisů, a kter� byly tud�ž vzaty při zpracov�n� n�vrhu předmětn�ho z�kona v �vahu. Zvl�ště pak se upozorňuje na skutečnost, že doplněn� neobsahuje naproti tomu ž�dn� �daje, na jejichž z�kladě by bylo možn� dovodit, že k uveden�mu mimoř�dn�mu zt�žen� pracovn�ch podm�nek a k osobn�mu omezen� zm�něn�ch osob došlo pr�vě v důsledku přijet� předmětn�ho z�kona. Uv�děn� dř�vějš�, resp. ani současn� zt�žen� pracovn�ch podm�nek a osobn� omezen� zm�něn�ch osob nemohou b�t adekv�tn�m důvodem pro trval� a navždy neměnn� přizn�n� v�sluhov�ho př�spěvku a jin�ch n�ležitost�.

B)

Vl�da Česk� republiky

Vl�da Česk� republiky sv�m usnesen�m ze dne 21. prosince 1994 č. 729 k poslaneck�mu n�vrhu napaden�ho z�kona přijala stanovisko, v němž se uv�d�, že vl�da s n�vrhem nevyslovila souhlas, a to z n�sleduj�c�ch důvodů:

- Přijet� navrhovan� pr�vn� �pravy by znamenalo nepř�mou novelizaci z�kona č. 87/1991 Sb., o mimosoudn�ch rehabilitac�ch, neboť doby služby uveden� v čl. I n�vrhu jsou potvrzeny v ustanoven� � 30 tohoto z�kona.

- Z�kon č. 76/1959 Sb. umožňuje souběh v�sluhov�ho př�spěvku a důchodu s t�m, že podle volby n�lež� buď př�spěvek, nebo důchod a z�počet doby služby je pro obě d�vky stejn�. Předkl�dan� n�vrh souvztažnost uveden�ho z�kona s předpisy o soci�ln�m zabezpečen� zcela pom�j�.

- Podle z�kona č. 226/1992 Sb., kter�m se měnil a doplňoval z�kon č. 76/1959 Sb., se př�spěvky za službu, na něž vznikl n�rok před �činnost� t�to novely, tj. před 13. květnem 1992, považuj� za v�sluhov� př�spěvky v t� v�měře, ve kter� byly přizn�ny. Nelze proto v n�vrhu přechodn�ho ustanoven� nově posuzovat z�počet doby služby na v�sluhov� př�spěvek s t�m, že voj�kovi byl podle dosavadn�ch předpisů vyměřen př�spěvek vyšš� nebo při nov�m přepočtu doby by nen�ležel, když tento př�spěvek se považuje již za přiznan�.

C)

Ministerstvo obrany Česk� republiky

Ze stanoviska ministra obrany předevš�m vyplynulo, že provedenou reviz� spisov�ch a archivn�ch fondů Ministerstva obrany nebyly zjištěny intern� předpisy, kter� by obsahovaly pracovn� charakteristiky jednotliv�ch skupin voj�ků z povol�n�, kter�ch se napaden� z�kon dot�k�.

K jednotliv�m skupin�m voj�ků z povol�n�, uveden�m v ustanoven� � 33 odst. 9 z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� po proveden� novelizaci z�konem č. 34/1995 Sb., ze zm�něn�ho stanoviska vypl�v�:

1. � 33 odst. 9 p�sm. a)

V r�mci organizačn� struktury b�val� vojensk� kontrarozvědky (VKR) nepůsobily jen souč�sti (�tvary), do jejichž n�plně činnosti n�leželo organizov�n� a prov�děn� kontrarozvědn� činnosti, ale t�ž �tvary, kter� se na plněn� �kolů kontrarozvědn� ochrany př�mo nepod�lely (např. v�kon administrativn� a finančn� služby, materi�lně-technick� zabezpečen�). Podle n�zoru ministra obrany se ustanoven� � 33 odst. 9 p�sm. a) plošně vztahuje na všechny voj�ky z povol�n�, kteř� sloužili v ozbrojen�ch sil�ch se zařazen�m ve VKR, tj. i na voj�ky z povol�n� zařazen� ve VKR ve funkc�ch t�lov�ho a administrativn�ho charakteru, zejm�na na �seku logistick�ho, finančn�ho, person�ln�ho, analytick�ho a administrativn�ho zabezpečen�, kter� nebyly spojeny s v�konem kontrarozvědn� činnosti. Citovan� z�konn� ustanoven� nezohledňuje rovněž př�pady, kdy voj�k byl na pracovišti nebo ve funkci s kontrarozvědn�m zaměřen�m form�lně zařazen, avšak z důvodu vysl�n� ke studiu na př�slušnou školu kontrarozvědnou činnost fakticky nevykon�val.

Pokud se jedn� o charakteristiku činnosti b�val� VKR, vypl�v� např. z předpisu Hlavn� spr�vy VKR (HS VKR) č. j. 0071/19-1983, předpisu HS VKR č. j. 0040/19-1985.

2. � 33 odst. 9 p�sm. b)

Z�kon č. 34/1995 Sb. zde použ�v� neexistuj�c� pr�vn� pojem, protože "�tvar rozvědky Československ� lidov� arm�dy" fakticky v organizačn� struktuře b�val� ČSLA nebyl nikdy zř�zen. V�kladem organizačn�ch ř�dů ohledně charakteru prov�děn�ch činnost� lze dovodit, že z�konod�rce měl na mysli zpravodajskou spr�vu Gener�ln�ho št�bu Československ� lidov� arm�dy (ZS GŠ ČSLA), kter� sv�mi �tvary a jednotkami ČSLA průzkum prov�děla. ZS GŠ ČSLA byla organizačn�mi ř�dy charakterizov�na jako org�n pro ř�zen� vojensk�ho zpravodajstv�. N�plň činnosti n�čeln�ka ZS GŠ ČSLA byla zakotvena v čl. 15 Organizačn�ho ř�du Feder�ln�ho ministerstva n�rodn� obrany v m�ru (Všeob-Ř-10 ev. č. 000003). Na nižš� �rovni organizačn� struktury b�val� ČSLA ještě působili ve smyslu Ř�du vnitřn� služby ozbrojen�ch sil ČSSR zpravodajšt� n�čeln�ci pluku.

3. � 33 odst. 9 p�sm. c)

Vzhledem ke skutečnosti, že Hlavn� politick� spr�va b�val� ČSLA (HPS ČSLA) a jej� podř�zen� souč�sti měly vlastn� spisov� a archivn� režim, nejsou jej� p�semnosti již 25 let archivně zpracov�ny. Z�kladn� charakteristiku a hlavn� �koly HPS ČSLA lze dokumentovat za pomoci předpisu Všeob-Ř-10. Podle jeho čl. 28 byla HPS ČSLA nejvyšš�m politick�m org�nem ČSLA. Pracovala s pr�vy oddělen� �středn�ho v�boru KSČ. Ve sv� činnosti se ř�dila usnesen�mi sjezdů strany, stanovami strany, usnesen�mi a směrnicemi �V KSČ. Za veškerou svou činnost odpov�dala �V KSČ. HPS ČSLA plnila konkr�tně �koly uveden� v př�loze č. 1.¹⁾

Pokud jde o politick� oddělen� Ministerstva n�rodn� obrany, bylo ve smyslu čl. 29 Všeob-Ř-10 politick�m org�nem pro ř�zen� a prov�děn� vešker� stranickopolitick� pr�ce, zejm�na pro jednotn� a př�m� ř�zen� z�kladn�ch organizac� KSČ a SSM na ministerstvu (kromě organizac� KSČ a SSM ZS GŠ). Ve sv� činnosti se ř�dila usnesen�m sjezdů a stanovami KSČ, usnesen�mi a směrnicemi �V KSČ, směrnicemi a pokyny n�čeln�ka HPS ČSLA, usnesen�mi konferenc� komunistů ministerstva.

Povinnosti z�stupce velitele pro politickov�chovnou pr�ci (pro politick� věci) na �rovni pluku, praporu a roty vymezoval Ř�d vnitřn� služby ozbrojen�ch sil ČSSR (Z�kl-Ř-1/4). Obecn� charakteristika činnost� z�stupců velitelů pro politick� věci na př�slušn�ch �rovn�ch byla v čl. 69, 111. a 121. Ř�du provedena v podstatě shodně. Odpov�dali v m�ru a za v�lky za organizaci a stav politick� pr�ce u př�slušn�ho �tvaru, za pr�ci spojenou s politickou i vojenskou v�chovou voj�ků, za upevňov�n� mor�lně politick�ho stavu a vojensk� k�zně, rovněž tak za �činnost politick� pr�ce; byli podř�zeni př�slušn�mu veliteli �tvaru.

4. � 33 odst. 9 p�sm. d) až g)

Př�slušn�ci uveden� v � 33 odst. 9 p�sm. d) až g) z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� napaden�ho z�kona č. 34/1995 Sb., nepatř� do působnosti Ministerstva obrany, proto se ministr obrany nemohl vyj�dřit k jejich pracovn�m charakteristik�m.

Ve stanovisku ministra obrany se d�le uv�d�, že politick� př�slušnost (členstv� v KSČ a SSM) nebyla v�slovně z�konn�m požadavkem či podm�nkou pro v�kon jak�koliv funkce v ČSLA. Požadavek politick� angažovanosti však byl zakotven v z�koně č. 76/1959 Sb. do roku 1991. Prom�tal se v ustanoven� � 23 jako jedna z podm�nek vzniku služebn�ho poměru, v ustanoven� � 5 odst. 2 jako jedna z podm�nek jmenov�n� nebo pov�šen� do vyšš�ch hodnost� a v ustanoven� � 10 odst. 1 jako jedna z podm�nek pro ustanovov�n� voj�ků do funkc�. K odstraněn� politick�ho aspektu ve služebn�m poměru voj�ků z povol�n� došlo až z�konem č. 228/1991 Sb. a z�konem č. 226/1992 Sb. Politick� angažovanost tak byla do t� doby v�znamn�m krit�riem hodnocen� voj�ků z povol�n�, a t�m i krit�riem pro dalš� průběh služby.

V souvislosti s poskytov�n�m v�sluhov�ho př�spěvku upozornil d�le ministr obrany na Doporučen� Mezin�rodn� organizace pr�ce (MOP) č. 68/1944 dot�kaj�c� se služebn�ho poměru, tj. aby při propuštěn� z tohoto poměru byl poskytov�n př�spěvek podle d�lky služby, jakož i na �mluvu č. 158/1982 o skončen� pracovn�ho poměru, kter� se vztahuje na všechna odvětv� hospod�řsk� činnosti a na všechny zaměstnance. Podle čl. 12 citovan� �mluvy se propuštěn�m voj�kům z povol�n� zabezpečuje n�rok na odchodn� a jin� podobn� d�vky, jejichž č�stka se stanov� se zřetelem na d�lku trv�n� služebn�ho poměru.

Pokud se jedn� o počet osob, jichž se napaden� z�kon dot�k� z pohledu Ministerstva obrany Česk� republiky, toto pozastavilo v�platu v�sluhov�ho př�spěvku u 2024 dotčen�ch.

D)

Ministerstvo vnitra Česk� republiky

V odpovědi ministra vnitra na ž�dost �stavn�ho soudu se uv�d�, že pracovn� charakteristiky př�slušn�ků Sboru n�rodn� bezpečnosti dotčen�ch ustanoven�m � 33 odst. 9 p�sm. d) z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� z�kona č. 34/1995 Sb., nebyly v p�semn� formě vedeny. Velmi složitě a toliko plošně je lze odvodit z intern�ch předpisů vyd�van�ch k činnosti složky St�tn� bezpečnosti. Na z�kladě z�skan�ch informac�, zejm�na z tehdejš�ch intern�ch norem byly tyto funkce vymezeny rozkazem ministra vnitra (RMV) č. 21 ze dne 9. března 1995. Vymezen� bylo o to složitějš�, že pojem "�sek" uveden� v � 33 odst. 9 p�sm. d) nen� totožn� s pojmem "�tvar" běžně už�van�m v intern�ch pr�vn�ch norm�ch b�val�ho Feder�ln�ho ministerstva vnitra. Proto citovan� rozkaz ministra vnitra vylučuje ty funkce, kter�, ač byly zařazeny v př�slušn�m �tvaru zaměřen�m na kontrarozvědnou a rozvědnou činnost, prokazatelně, vzhledem k jejich n�plni, tuto činnost nemohly zahrnovat. Analogick�m způsobem bylo postupov�no při v�kladu pojmu "politickov�chovn� činnosti" ve smyslu � 153 odst. 2 p�sm. d) z�kona č. 186/1992 Sb., ve zněn� z�kona č. 33/1995 Sb., čemuž odpov�dalo zněn� � 33 odst. 9 p�sm. e) z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� z�kona č. 34/1995 Sb. I zde se vych�zelo ze skutečnosti, že př�slušn�k byl zařazen na př�slušn�m �tvaru, kter� se politickov�chovnou činnost� zab�val s přihl�dnut�m k tomu, zda politickov�chovnou činnost s ohledem na sv� funkčn� zařazen� skutečně vykon�val. Jak v předchoz�m př�padě [p�smeno d)], tak i zde [� 33 odst. 9 p�sm. e) z�kona č. 76/1959 Sb.] je v�čet funkc� podle n�zoru ministra vyčerp�vaj�c�.

Ve smyslu př�lohy citovan�ho rozkazu, kter� konkretizuje ustanoven� � 153 odst. 2 p�sm. a) z�kona č. 186/1992 Sb., ve zněn� z�kona č. 33/1995 Sb., jemuž koresponduje obsahově ustanoven� � 33 odst. 9 p�sm. d) z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� z�kona č. 34/1995 Sb., se za př�slušn�ka SNB zařazen�ho ve složce StB na �seku s kontrarozvědn�m nebo rozvědn�m zařazen�m považuje př�slušn�k zařazen� v �tvarech uveden�ch v př�loze č. 2.

Do kategorie osob dle p�smene e) ve smyslu � 33 odst. 9 z�kona č. 76/1959 Sb. spadaj� podle citovan�ho RMV č. 21/1995 př�slušn�ci SNB zařazen� v politickov�chovn� spr�vě (�tvaru) FMV, MV ČR nebo MV SR př�mo vykon�vaj�c� politickov�chovnou činnost, jestliže př�mo vykon�vali tuto činnost zabezpečovanou spr�vami d�le uveden�mi v př�loze RMV č. 21/1995.

Kategorie osob podle � 33 odst. 9 p�sm. d)

RMV č. 54/1972 obsahuj�c� "Směrnice pro zpravodajskou činnost čs. kontrarozvědky" vymezil jako z�kladn� posl�n� tohoto org�nu ochranu socialistick� společnosti a st�tn�ho zř�zen�, bezpečnosti a obranyschopnosti ČSSR, socialistick� ekonomiky, bezpečnosti čs. občanů a jejich pr�v před činnost� zahraničn�ch a vnitřn�ch nepř�tel (d�le viz př�loha č. 3).¹⁾

Pokud šlo o boj proti tzv. vnitřn�mu nepř�teli, ten se ř�dil RMV č. 10/1975, jenž byl posl�ze nahrazen rozkazem RMV č. 43/1980. Ve smyslu citovan�ho rozkazu č. 43/1980 patřilo k jeho obsahu zejm�na prov�děn� a organizov�n� kontrarozvědn�ch opatřen� k předch�zen� a zamezov�n� vlivu ideologick� diverze veden� proti ČSSR a zem�m socialistick�ho společenstv�, vyhled�v�n�, odhalov�n� a dokumentace protist�tn� činnosti osob, prov�děj�c�ch v objektech vymezen�ch ke kontrarozvědn� ochraně nepř�telskou činnost proti ČSSR ve spojen� s nepř�telsk�mi organizacemi v zahranič�, jakož i pravicov�mi a antisocialistick�mi silami uvnitř st�tu.

RMV č. 39/1980 pokr�val činnost spr�vy kontrarozvědky pro boj proti vnějš�mu nepř�teli.

Kontrarozvědn� činnost na �seku ochrany ekonomiky podl�hala RMV č. 41/1980.

To, co bylo charakteristick� pro činnost př�slušn�ků SNB zařazen�ch ve složce StB na �seku kontrarozvědn�m, plat� podle vyj�dřen� ministra vnitra i pro činnost těchto př�slušn�ků, pokud byli zařazeni na �seku rozvědn�m.

Kategorie osob podle � 33 odst. 9 p�sm. e) a f)

Odbor a oddělen� pro politickov�chovnou pr�ci [p�smeno e)] podle zněn� RMV č. 21/1995 představovaly organizačn� složky struktury politickov�chovn�ho apar�tu VB, pro jehož činnost platilo nař�zen� ministra vnitra (NMV) č. 18/1972. Zm�něn� odbor, zř�zen� na �rovni hlavn�ho velitelstv� VB MV ČSR a MV SSR zejm�na ř�dil propagandu marxisticko-leninsk�ho učen�, vnitřn� a zahraničn� politiky KSČ, poskytoval metodickou pomoc při prov�děn� politick� v�uky, organizoval a prov�děl školen� politickov�chovn�ho apar�tu; ř�dil a kontroloval činnost oddělen� pro politickov�chovnou pr�ci na spr�v�ch VB a městsk�ch spr�v�ch VB a z�stupců n�čeln�ků pro politickov�chovnou pr�ci na okresn�ch oddělen�ch VB a poskytoval jim praktickou pomoc (čl. II bod 12). Oddělen� pro politickov�chovnou pr�ci zř�zen� na spr�v�ch VB, městsk�ch spr�v�ch VB plnilo věcně tyt�ž �koly jako odbor na �rovni HV VB MV ČSR a MV SSR v relaci ke sv� �rovni působen�.

Pokud jde o z�stupce n�čeln�ka (velitele) pro politickov�chovnou pr�ci, ten ve smyslu čl. II bodu 14 na �rovni OVB, OOVB a školy VB zejm�na vychov�val př�slušn�ky k naprost� oddanosti KSČ, vlasti a lidu k prolet�řsk�mu internacionalismu, nesmiřitelnosti k buržoazn� ideologii, k vysok� odpovědnosti při plněn� služebn�ch povinnost�, k přesn�mu plněn� rozkazů, k důsledn�mu dodržov�n� socialistick� z�konnosti a k vysok� revolučn� bdělosti a ostražitosti.

Ustanoven� � 33 odst. 9 p�sm. f) z�kona č. 76/1959 Sb. v�slovně nedopad� na n�čeln�ka (velitele), kter� st�l nad sv�m z�stupcem pro politickov�chovnou pr�ci.

Sv� m�sto ve struktuře politickov�chovn�ho apar�tu VB měla i spr�va pro politickov�chovnou pr�ci (NMV č. 18/1972), resp. spr�va pro politickov�chovnou, vzděl�vac�, kulturn� a propagačn� činnost FMV, zř�zen� NMV č. 28/1977. Mezi hlavn� �koly spr�vy zejm�na patřilo, podle z�sad pro politickov�chovnou pr�ci schv�len�ch Předsednictvem �V KSČ, zabezpečovat �koly ministra vnitra ČSSR při ř�zen� politickov�chovn� pr�ce ve SNB; z�kladn�m principem t�to činnosti bylo př�m�, individu�ln� politickov�chovn� působen� pracovn�ky politickov�chovn�ho apar�tu SNB na př�slušn�ky v určen�ch �tvarech SNB. D�le pom�hala org�nům a organizac�m KSČ v určen�ch �tvarech SNB při prov�děn� stranickopolitick� pr�ce, zejm�na při uplatňov�n� vedouc� �lohy strany v podm�nk�ch SNB a při plněn� �kolů bezpečnostn� politiky atd. Z�sad�m pr�ce tohoto apar�tu SNB odpov�daly i z�sady pro v�běr k�drů, kter� v něm pracovaly. Ve smyslu NMV č. 22/1972 se v�běr prov�děl z politicky vyspěl�ch, tř�dně uvědoměl�ch a Komunistick� straně Československa oddan�ch př�slušn�ků SNB, z členů KSČ, kteř� osvědčili ideovou pevnost a internacion�ln� věrnost, zejm�na v krizov�m obdob� let 1968 -- 1969, působili v roce 1970 v pohovorov�ch komis�ch pro očistu strany a trvale se aktivně angažovali za politiku strany.

Jak uv�d� ministr vnitra, z předkl�dan� dokumentace je zřejm�, že nelze konstatovat mimoř�dn� zt�žen� pracovn�ch podm�nek inkriminovan�ch tř� kategori� př�slušn�ků SNB oproti ostatn�m př�slušn�kům. Určitou v�jimku by mohli, podle jeho n�zoru, představovat př�slušn�ci SNB, kteř� plnili rozvědn� �koly v zahranič� bez kryt�, tedy se změněnou identitou, tzv. neleg�lov�. V z�sadě lze ř�ci, že riziko ohrožen� života nebo zdrav�, jin� z�važn� rizika, psychick� z�těž apod. byly srovnateln� u všech př�slušn�ků SNB zařazen�ch ve stejn�m, resp. srovnateln�m typu funkc�, bez ohledu na složku, v n�ž byli zařazeni. Srovn�v�n� s pracovn�mi podm�nkami občansk�ch pracovn�ků nen� podle n�zoru dož�dan�ho ministra �čeln�, a to se zřetelem ke skutečnosti, že jednou ze z�konn�ch podm�nek pro poskytov�n� př�spěvku za službu (v�sluhov�ho př�spěvku) je skončen� služebn�ho poměru, nikoliv poměru pracovn�ho.

Ministr vnitra t�ž potvrdil, že splněn� podm�nky celkov� politick� angažovanosti bylo důsledně požadov�no od všech př�slušn�ků SNB, bez ohledu na zast�vanou funkci a dosaženou hodnost. To nesporně vypl�v� nejen z obecně z�vazn�ch pr�vn�ch předpisů (z�kon č. 100/1970 Sb., o služebn�m poměru př�slušn�ků Sboru n�rodn� bezpečnosti), ale i z intern�ch instrukc�. B�val� ministr vnitra Jarom�r Obzina ve sv�m vystoupen� při odůvodněn� vl�dn�ho n�vrhu z�kona č. 63/1983 Sb., kter�m se měnil a doplňoval z�kon č. 100/1970 Sb., na 9. společn� schůzi sněmoven FS ČSSR dne 14. června 1983 mimo jin� uvedl: "...za uplynul�ch 12 let byla zcela provedena generačn� obměna př�slušn�ků SNB a očista SNB od těch, kteř� se v době společensk� krize 1968 -- 1969 v�žně zpronevěřili služebn� př�saze, �stavě a z�konům ČSSR. V�razně se upevnilo tř�dn� a politick� složen� SNB. Ve SNB je dnes 75 % př�slušn�ků, kteř� před přijet�m do bezpečnostn�ho apar�tu pracovali jako děln�ci a družstevn� roln�ci. K dnešn�mu dni je z řad př�slušn�ků SNB 76 % členů a kandid�tů KSČ a u složky StB 84 %." Ohledně členstv� v SSM lze konstatovat slovy ministra vnitra, že v praxi každ� věkově mladš� př�slušn�k SNB byl členem t�to organizace, neboť na uvedenou skutečnost byl kladen důraz již při v�běru a v průběhu přij�mac�ho ř�zen�. Pr�vě tak lze konstatovat, že tzv. politick� vzděl�n� (absolvov�n� Večern� univerzity marxismu-leninismu, n�stavbov�ho studia VUML a dalš�ch kurzů KSČ až po postgradu�ln� studium na Vysok� škole politick� �V KSČ nebo Vojensk� politick� akademii Klementa Gottwalda) bylo, byť diferencovaně, stanoveno jako kvalifikačn� předpoklad pro v�kon všech funkc� ve SNB. Striktn� stanoven� podm�nky (de facto) členstv� v KSČ lze z povahy věci předpokl�dat pro obsazov�n� funkce z�stupce n�čeln�ka [velitele pro politickov�chovnou pr�ci ve smyslu � 33 odst. 9 p�sm. f) z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� z�kona č. 34/1995 Sb.].

V z�věru sv�ho stanoviska ministr vnitra sdělil, že počty osob, kter� jsou z�konem č. 34/1995 Sb. dotčeny, nejsou Ministerstvu vnitra zn�my, vzhledem ke skutečnosti, že Ministerstvo vnitra (ani jeho pr�vn� předchůdce) těmto osob�m v�sluhov� př�spěvek nevyměřovalo.

E)

Ministerstvo spravedlnosti Česk� republiky

N�plň pr�ce funkcion�řů Sboru n�pravn� v�chovy uveden�ch v � 33 odst. 9 p�sm. g) z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� napaden�ho z�kona č. 34/1995 Sb., jakož i podm�nka politick� angažovanosti těchto osob k v�konu jejich činnost� se uv�d� z Rozkazu ministra spravedlnosti č. 22/1973 o zř�zen� politickov�chovn�ho apar�tu Sboru n�pravn� v�chovy ČSR, jmenovitě z jeho př�lohy: Směrnice pro činnost politickov�chovn�ho apar�tu Sboru n�pravn� v�chovy.

Politickov�chovn� apar�t SNV byl vytv�řen z řad členů KSČ, kteř� pevně st�li na pozic�ch marxismu-leninismu a prolet�řsk�ho internacionalismu, sv�mi stranick�mi zkušenostmi, politick�mi a odborn�mi kvalitami d�vali z�ruku angažovan�ho uplatňov�n� politiky strany a �spěšn�ho plněn� posl�n� politickov�chovn�ho apar�tu SNV. Ustanoven� pracovn�ků tohoto apar�tu do funkc� a jejich odvol�n� prov�děli odpovědn� služebn� funkcion�ři s k�drovou pravomoc�, po schv�len� př�slušn�mi stranick�mi org�ny podle k�drov� nomenklatury.

Ve struktuře politickov�chovn�ho apar�tu SNV působili př�slušn�ci SNV zařazen� jak ve funkc�ch z�stupce n�čeln�ka spr�vy pro politickov�chovnou pr�ci, kteř� byli z�roveň n�čeln�kem odboru pro politickov�chovnou pr�ci, tak z�stupce n�čeln�ka �tvaru pro politickov�chovnou pr�ci [k n�plni činnosti zm�něn�ho odboru viz př�loha č. 4; k činnosti z�stupce n�čeln�ka �tvaru viz př�loha č. 5 - ¹⁾].

Z citovan� směrnice d�le vypl�v�, že ustanoven� � 33 odst. 9 p�sm. g) z�kona č. 76/1959 Sb. v�slovně nedopad� na n�čeln�ky �tvaru SNV pro politickov�chovnou pr�ci, ale pouze na jejich z�stupce.

Ministr spravedlnosti ve sv�m vyj�dřen� sdělil, že napaden� z�kon č. 34/1995 Sb. se t�k� 18 b�val�ch zaměstnanců nynějš� Vězeňsk� služby.

F)

Ministerstvo pr�ce a soci�ln�ch věc� Česk� republiky

Ministr pr�ce a soci�ln�ch věc� ve sv�m stanovisku sdělil, že oceněn� vyšš� n�ročnosti činnost� vykon�van�ch př�slušn�ky ozbrojen�ch sil, spoč�vaj�c� zejm�na v ohrožen� jejich života a zdrav�, jakož i v rozd�lech mezi služebn�m a pracovn�m poměrem, bylo a je i podle platn�ch předpisů vyj�dřeno zvl�štn�mi formami (př�platky, zv�šen� platov� tarif). Pokud jde o v�sluhov� př�spěvek, ten nem� př�mou vazbu na vykon�vanou činnost, což je mimo jin� zřejm� i ze skutečnosti, že je poskytov�n až po skončen� služebn�ho poměru. V�sluhov� př�spěvek nebyl souč�st� tzv. služebn�ho př�jmu a nen� ani souč�st� platu př�slušn�ků ozbrojen�ch sil podle platn�ch předpisů. Jde o zvl�štn� kategorii peněžn�ho př�jmu motivovanou do určit� m�ry soci�ln�mi důvody (ztr�ta odbornosti z�skan� pro služebn� �čely, obt�žnějš� vyhled�v�n� nov�ho zaměstn�n� v civiln�ch sektorech po skončen� služebn�ho poměru).

V z�věru sv�ho stanoviska ministr pr�ce a soci�ln�ch věc� zdůraznil dosah pr�va zakotven�ho v čl. 28 Listiny. Citovan� ustanoven� Listiny zaručuje pr�vo na spravedlivou odměnu za pr�ci zaměstnancům a nikoliv občanům. Je zřejm�, že jde o odměnu za pr�ci v průběhu zaměstnaneck�ho vztahu, ať již ve služebn�m nebo pracovn�m poměru. Pr�vo zakotven� v tomto čl�nku nelze proto rozšiřovat na plněn� poskytovan� po skončen� zaměstnaneck�ho vztahu.

G)

Bezpečnostn� informačn� služba Česk� republiky

Prozat�mn� ředitel Bezpečnostn� informačn� služby Česk� republiky (d�le jen "BIS") na dotaz �stavn�ho soudu konstatoval, že postaven� BIS je v dan� věci zcela okrajov� a specifick�.

Z anal�zy v�voje pr�vn� regulace činnosti BIS plyne, že napaden� z�kon č. 34/1995 Sb. by se mohl z pohledu BIS dotknout pouze těch př�slušn�ků dř�vějš� Feder�ln� bezpečnostn� služby (d�le jen "FBIS"), kteř� se nestali př�slušn�ky BIS a kter�m byl současně podle z�kona č. 100/1970 Sb., o služebn�m poměru př�slušn�ků Sboru n�rodn� bezpečnosti, přizn�n př�spěvek za službu. Po schv�len� z�kona č. 34/1995 Sb. proto BIS provedla vyhodnocen� jeho možn�ch dopadů na b�val� př�slušn�ky FBIS, kter�m je př�spěvek za službu vypl�cen. V t�to souvislosti bylo zjištěno, že ž�dn�ho př�slušn�ka b�val� FBIS se napaden� z�kon č. 34/1995 Sb. net�k�. Př�slušn�ků jej� n�stupnick� organizace, tj. BIS, se ani dot�kat nemůže.

H)

V�zva k posouzen� rozkazu ministra obrany č. 35/1995

V průběhu ř�zen� došlo �stavn�mu soudu upozorněn� od JUDr. Jaroslava Ortmana, aby �stavn� soud posoudil rozkaz ministra obrany č. 35/1995 o jednotn� aplikaci ustanoven� � 33 odst. 9 z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� z�kona č. 34/1995 Sb., podle � 70 odst. 3 z�kona č. 182/1993 Sb.

Podle n�zoru pisatele je rozkaz aplikov�n i na př�pady (funkce), na kter� se nevztahuje. V čl. I bodě 1 z�kona č. 34/1995 Sb. se uv�d�, že dobou kon�n� služby rozhodnou pro n�rok na v�sluhov� př�spěvek a jeho v�ši nen� doba služby voj�ka ČSLA zařazen�ho v HPS ČSLA, kter� př�mo vykon�val politickov�chovnou činnost anebo kter� byl zařazen ve funkci z�stupce velitele pro politickov�chovnou pr�ci nebo propagandisty [viz � 33 odst. 9 p�sm. c) z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� novely č. 34/1995 Sb.]. Uveden� funkce v ČSLA neexistovala a ministr obrany provedl v rozkaze v�klad tak, že se za takov�ho voj�ka považuje voj�k z povol�n� zařazen� do funkce z�stupce velitele (n�čeln�ka) pro politick� věci na všech stupn�ch. Ministr (ministerstvo) obrany nemůže autonomně vykl�dat a prov�dět z�kony, aniž k tomu byl (bylo) v�slovně zmocněn (zmocněno) z�konem podle čl. 79 odst. 3 �stavy.

Ia/4

�stavn� soud, jak mu ukl�d� � 68 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb., nejprve zkoumal, zda z�kon č. 34/1995 Sb. byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem.

Ze zpr�vy Parlamentu Česk� republiky, jakož i z těsnopiseck�ho z�znamu ze schůze Poslaneck� sněmovny (tisk č. 1463) je zřejm�, že napaden� z�kon č. 34/1995 Sb. navrhla k přijet� jako novelu z�kona č. 76/1959 Sb., o někter�ch služebn�ch poměrech voj�ků, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, skupina poslanců, kteř� tak využili sv�ho pr�va na z�konod�rnou iniciativu podle čl. 41 odst. 2 �stavy. Z�kon byl přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk� republiky podle čl. 15 odst. 1 a čl. 106 odst. 2 věta třet� �stavy. Kvora předepsan� ustanoven�mi čl. 39 odst. 1 a 2 �stavy byla dodržena. Schůze Poslaneck� sněmovny dne 8. �nora 1995, jej�ho 69. hlasov�n�, se z�častnilo 119 poslanců, z nichž pro přijet� z�kona hlasovalo 88 poslanců, proti se vyslovilo 19 poslanců a 12 poslanců se hlasov�n� zdrželo.

�stavou předepsan� způsob přijet� a vyd�n� z�kona byl dodržen, z�kon byl podeps�n předsedou Poslaneck� sněmovny, prezidentem republiky a předsedou vl�dy (čl. 51 �stavy) a byl vyhl�šen ve Sb�rce z�konů v č�stce 7, ročn�k 1995, rozeslan� dne 3. března 1995. T�mto dnem nabyl z�kon č. 34/1995 Sb. platnosti. �činn�m se stal podle sv�ho čl. II dnem 1. dubna 1995.

�ST Ib)

Ib/1

Dne 3. dubna 1995 podala skupina 41 poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky n�vrh na zrušen� z�kona č. 33/1995 Sb., kter�m se měn� a doplňuje z�kon č. 186/1992 Sb. a z�kon č. 100/1970 Sb., oba ve zněn� pozdějš�ch předpisů.

Podle navrhovatelů je napaden� z�kon v rozporu s čl. 1 �stavy a čl. 1, čl. 3, čl. 4 odst. 3, čl. 28 a čl. 41 odst. 1 Listiny.

Skupina poslanců proto navrhuje, aby �stavn� soud s �činnost� od 1. dubna 1995 zrušil z�kon č. 33/1995 Sb. Poslanci z�roveň vyslovili souhlas, aby je v ř�zen� před �stavn�m soudem zastupoval poslanec JUDr. J. Ortman.

N�vrh skupiny poslanců na zrušen� z�kona č. 33/1995 Sb. vych�z� z anal�zy z�kona a je odůvodněn takto:

"Př�spěvek za službu je pr�vn�m n�rokem policisty, jehož služebn� poměr skončil bez jeho zaviněn� jeho uvolněn�m nebo propuštěn�m ze zdravotn�ch, služebn�ch nebo organizačn�ch důvodů. V př�spěvku se prom�taj� spravedliv� odměna za vykonanou pr�ci, mimoř�dně zt�žen� pracovn� podm�nky a z�konem stanoven� osobn� omezen� ve srovn�n� s občansk�mi zaměstnanci. Jeho podstatou je přiměřen� a č�stečn� n�hrada za uch�zej�c� služebn� př�jem a n�lež� všem policistům, kteř� splnili obecně stanoven� z�konn� podm�nky."

Př�spěvek za službu byl a je ve všech z�konech, kter� jej upravuj�, koncipov�n jako nepromlčiteln� n�rok. Promlčen� podl�haj� pouze n�roky na jednotliv� plněn� z něho vypl�vaj�c�.

Podle čl. 28 Listiny maj� občan� pr�vo na spravedlivou odměnu za pr�ci, jej�ž meze mohou b�t stanoveny jen z�konem (čl. 41 odst. 1 Listiny), přičemž jak�koliv omezen� mus� platit stejně pro všechny př�pady, kter� splňuj� stanoven� podm�nky (čl. 4 odst. 3 Listiny). Při stanoven� těchto podm�nek se mus� respektovat z�sada rovnosti v pr�vech a z�kaz diskriminace kter�hokoliv jednotlivce nebo skupiny osob z důvodu jejich "jin�ho postaven�" (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny).

�stavn� soud v n�lezu sp. zn. Pl. �S 37/93 s odvol�n�m na n�lez �S ČSFR sp. zn. Pl. �S 22/92 při v�kladu �stavn� z�sady rovnosti občanů před z�konem vyslovil pr�vn� n�zor, že "je věc� st�tu, aby rozhodl, že určit� skupině poskytne m�ně v�hod než jin�, avšak mus� prok�zat, že tak čin� ve veřejn�m z�jmu a pro veřejn� blaho". Tato skutečnost však prok�z�na nebyla.

Z�kon č. 33/1995 Sb. m� zpětnou �činnost, neboť poč�naje 1. dubnem 1995 odn�m� určit� skupině občanů Česk� republiky na z�kladě z�kona nabyt� pr�vo na př�spěvek za službu. Podle n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 16/93 plat� v �stavn�m poř�dku Česk� republiky všeobecn� z�kaz retroaktivity, odvozen� ze z�sad pr�vn�ho st�tu, k jehož definičn�m znakům patř� t�ž princip pr�vn� jistoty a ochrany důvěry občanů v pr�vo.

V př�padě zrušen� už uskutečněn�ho z�počtu trv�n� služebn�ho poměru určit� skupiny osob pro přizn�n� nepromlčiteln�ho př�spěvku za službu a odnět� tohoto n�roku na př�spěvek už realizovan�ho je důsledkem prav� retroaktivity z�kona č. 33/1995 Sb., neboť reglementuje jak samotn� vznik pr�vn�ho vztahu, tak n�roky z něho vzešl� (Pl. �S 3/94).

Ustanoven�m čl. II z�kona č. 33/1995 Sb. byla provedena novelizace z�kona č. 100/1970 Sb., a to upraven�m n�roků na př�spěvek za službu ve FBIS. Na služebn� poměr př�slušn�ků FBIS se podle � 35 odst. 2 z�kona č. 244/1991 Sb. přiměřeně vztahoval z�kon č. 100/1970 Sb. Z�kon č. 244/1991 Sb. však byl s �činnost� od 31. prosince 1992 zrušen z�konem č. 543/1992 Sb., takže i pro tento org�n a jeho př�slušn�ky pozbyl z�kon č. 100/1970 Sb. platnosti.

�prava pr�vn�ho poměru b�val�ch př�slušn�ků zrušen�ho org�nu je v rozporu se z�sadami pr�vn�ho st�tu podle čl. 1 �stavy, kter� nepřipouštěj� stanovit retroaktivitu pr�vn�ch norem a prov�dět změny a doplněn� neplatn�ho z�kona.

Z�kon č. 33/1995 Sb. byl usnesen z podnětu skupiny poslanců a vl�da Česk� republiky sv�m usnesen�m č. 730 ze dne 21. prosince 1994 vyslovila nesouhlas se zněn�m poslaneck�ho n�vrhu z�kona.

Z�kon č. 33/1995 Sb. se zpětnou �činnost� ruš� z�konn�m způsobem nabyt� pr�va, proto je třeba jej zrušit s �činnost� od 1. dubna 1995.

Ib/2

Podle ustanoven� � 42 odst. 3 a � 69 z�kona č. 182/1993 Sb. zaslal �stavn� soud uveden� n�vrh k vyj�dřen� Poslaneck� sněmovně Parlamentu Česk� republiky. Jej� předseda PhDr. Milan Uhde potvrdil stanovisko Poslaneck� sněmovny vyj�dřen� hlasov�n�m o n�vrhu z�kona č. 33/1995 Sb. a zdůvodnil je n�sleduj�c� argumentac�: "Důvodov� zpr�va k tomuto z�konu se odvol�v� na � 2 odst. 2 z�kona č. 198/1993 Sb., o protipr�vnosti komunistick�ho režimu a o odporu proti němu, podle něhož byla Komunistick� strana Československa zločinnou organizac� obdobně jako dalš� organizace založen� na jej� ideologii, kter� ve sv� činnosti směřovaly k potlačov�n� lidsk�ch pr�v a demokratick�ho syst�mu. Touto dalš� organizac� byla podle důvodov� zpr�vy nepochybně i tajn� služba komunistick�ho režimu. Z tohoto důvodu bylo navrženo, aby doba služby ve vybran�ch složk�ch a funkc�ch nebyla nad�le započ�t�v�na pro �čely přizn�n� a stanoven� př�spěvku za službu." K nam�tan� retroaktivitě z�kona předseda Poslaneck� sněmovny uv�d�, že citovan� z�kon vych�z� důsledně z principu, že pr�vn� vztahy hmotn�ho i procesn�ho pr�va, kter� vznikly za platnosti pr�va star�ho, se spravuj� z�sadně t�mto pr�vem, a to až do doby �činnosti pr�va nov�ho; po jeho �činnosti se však ř�d� pr�vem nov�m. Citovan� z�kon nezahrnuje a neupravuje t�ž vznik pr�vn�ch vztahů a n�roky z nich vznikl� před jeho �činnost�, n�brž pouze stanov� do budoucnosti podm�nky pro jejich přizn�n� a vypl�cen�. Z uveden�ho vypl�v�, že citovan� z�kon nem� retroaktivn� �činky, totiž nepop�r�, resp. nezrušuje platnost předchoz�ch pr�vn�ch vztahů ani nestanov� povinnost vracet již vyplacen� př�spěvky. V t�to souvislosti se předseda Poslaneck� sněmovny odvol�v� na n�lez �stavn�ho soudu č. 164/1994 Sb. Uv�d�, že z�kon byl schv�len potřebnou většinou poslanců dne 8. �nora 1995, podeps�n př�slušn�mi �stavn�mi činiteli a ř�dně vyhl�šen.

�stavn� soud si d�le vyž�dal vyj�dřen� �středn�ch org�nů, kter�ch se aplikace z�kona dotkla -- BIS, Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch věc�, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti -- a pož�dal je o charakterizov�n� činnost�, kter� vykon�vali �ředn�ci v dotčen�ch funkc�ch.

A)

Bezpečnostn� informačn� služba

Z vyj�dřen� prozat�mn�ho ředitele BIS �stavn� soud zjistil, že po listopadu 1989 došlo v několika f�z�ch k z�sadn�m organizačn�m změn�m Feder�ln�ho ministerstva vnitra (d�le jen "FMV").

Kontrarozvědn� �koly st�tu postupně plnili př�slušn�ci �řadu na ochranu �stavy a demokracie, později př�slušn�ci FBIS. Oba tyto �řady byly organizačn�mi �tvary FMV, jejichž př�slušn�ci byli ve služebn�m poměru př�slušn�ků SNB podle z�kona č. 100/1970 Sb. Z�konem č. 527/1992 Sb. byla zř�zena BIS, kter� se stala pr�vn�m n�stupcem FBIS, nikoliv FMV nebo SNB. Stejn�m z�konem byl pro př�slušn�ky BIS upraven i jejich služebn� poměr. V tomto z�koně spojil z�konod�rce n�rok na př�spěvek za službu př�slušn�ků BIS pouze s dobou trv�n� služebn�ho poměru př�slušn�ků SNB zařazen�ch v �řadu FMV na ochranu �stavy a demokracie či ve FBIS nebo s dobou trv�n� služebn�ho poměru př�slušn�ka FBIS. Posledn� �prava je pak obsažena v nyn� platn�m z�koně č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostn� informačn� službě Česk� republiky.

Z uveden�ho je zřejm�, že napaden� z�kon č. 33/1995 Sb. se dot�k� pouze těch př�slušn�ků b�val� FBIS, kteř� se nestali alespoň př�slušn�ky BIS a kter�m byl současně podle z�kona č. 100/1970 Sb. přizn�n př�spěvek za službu. Po schv�len� z�kona č. 33/1995 Sb. BIS provedla vyhodnocen� jeho možn�ch dopadů na b�val� př�slušn�ky FBIS, kter�m je př�spěvek za službu vypl�cen. Na z�kladě tohoto z�kona byl př�spěvek za službu pozastaven pouze třem př�slušn�kům b�val� FBIS. K proveden� z�kona č. 33/1995 Sb. vydal prozat�mn� ředitel BIS rozkaz, kter�m bl�že konkretizoval osobn� rozsah funkc� uveden�ch v � 134 odst. 3 p�sm. a) a d) z�kona č. 100/1970 Sb. Tento rozkaz podle sdělen� prozat�mn�ho ředitele BIS důsledně sleduje v�klad jedin�ho kompetentn�ho org�nu v t�to věci - Ministerstva vnitra.

B)

Ministerstvo pr�ce a soci�ln�ch věc�

Z vyj�dřen� Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch věc� bylo zjištěno, že předpisy pro odměňov�n� policistů vydan� do nabyt� �činnosti nař�zen� vl�dy č. 79/1994 Sb. měly resortn� působnost, vyd�valo je b�val� FMV a Ministerstvo pr�ce a soci�ln�ch věc� je nem� i vzhledem ke stupni jejich utajen� k dispozici. Tot�ž plat� o pracovn�ch charakteristik�ch př�slušn�ch kategori� osob. Vyšš� n�ročnost činnost� vykon�van�ch policisty byla a tak� podle platn�ch předpisů je oceňov�na př�mo v platu (př�platky, zv�šen� platov� tarif). Př�spěvek za službu nebyl souč�st� služebn�ho př�jmu a nen� ani souč�st� platu podle platn�ch předpisů. Nem� př�mou vazbu na vykon�vanou činnost a poskytuje se až v souvislosti se skončen�m služebn�ho poměru. Jde o zvl�štn� kategorii peněžn�ho př�jmu, jej� poskytov�n� je zdůvodněno přev�žně soci�ln�mi aspekty (obt�žn� vyhled�v�n� nov�ho zaměstn�n� v civiln�ch sektorech při skončen� služebn�ho poměru, ztr�ta odbornosti z�skan� pro služebn� �čely).

C)

Ministerstvo obrany

Ve vyj�dřen� Ministerstva obrany se uv�d�, že provedenou reviz� spisov�ch a archivn�ch fondů Ministerstva obrany nebyly nalezeny intern� předpisy, kter� by obsahovaly pracovn� charakteristiky jednotliv�ch skupin voj�ků z povol�n�, u nichž z�kon č. 33/1995 Sb. vylučuje z�počet doby služby do doby kon�n� služby rozhodn� pro n�rok na př�spěvek za službu a jeho v�ši. K jednotliv�m ustanoven�m z�kona pak uv�d�:

- b�val� vojensk� kontrarozvědka ("VKR") byla v letech 1951 až 1990 podř�zena Ministerstvu vnitra a zařazena do jeho struktury jako III. spr�va SNB. Person�lně byla složena z voj�ků z povol�n�, kteř� byli povol�ni k plněn� �kolů SNB při ochraně bojeschopnosti ozbrojen�ch sil. V r�mci VKR nepůsobily jen souč�sti (�tvary), do jejichž n�plně činnosti n�leželo organizov�n� a prov�děn� kontrarozvědn� činnosti, ale t�ž �tvary, kter� se na plněn� �kolů kontrarozvědn� ochrany př�mo nepod�lely (např. v�kon administrativn� a finančn� služby, materi�lně technick� z�sobov�n�).

Ustanoven� � 153 odst. 2 p�sm. b) z�kona č. 186/1992 Sb., o služebn�ch poměrech př�slušn�ků Policie ČR, ve zněn� z�kona č. 33/1995 Sb., se plošně vztahuje na všechny voj�ky z povol�n�, kteř� sloužili v ozbrojen�ch sil�ch se zařazen�m ve VKR. Nerozlišujeme mezi voj�ky z povol�n� zařazen�mi ve VKR podle jejich funkc� a povahy činnosti vykon�van� v �tvarech VKR.

Z hlediska pr�vn�ch n�sledků ustanoven� � 153 odst. 2 p�sm. b) z�kona č. 186/1992 Sb. stejn�m způsobem dopad� i na voj�ky z povol�n� zařazen� ve VKR ve funkc�ch t�lov�ho a administrativn�ho charakteru, zejm�na na �seku logistick�ho, finančn�ho, person�ln�ho, analytick�ho a administrativn�ho zabezpečen�, kter� nebyly spojeny s v�konem kontrarozvědn� činnosti. Nezohledňuje rovněž př�pady, kdy voj�k byl na pracovišti nebo ve funkci s kontrarozvědn�m zaměřen�m form�lně zařazen, avšak z důvodu vysl�n� ke studiu na př�slušnou školu kontrarozvědnou činnost fakticky nevykon�val.

- Př�slušn�ci vojensk� rozvědky, podle dikce � 153 odst. 2 p�sm. c) z�kona č. 186/1992 Sb. "... se zařazen�m v �tvaru rozvědky Československ� lidov� arm�dy...", kter� fakticky v organizačn� struktuře b�val� ČSLA nikdy nebyl zř�zen. Lze dovodit, že z�konod�rce měl na mysli zpravodajskou spr�vu Gener�ln�ho št�bu ČSLA, kter� průzkum prov�děla. �stavn�mu soudu byly zasl�ny vnitřn� předpisy, kter� stanov� někter� povinnosti př�slušn�ků tohoto org�nu.

- Př�slušn�ci Hlavn� politick� spr�vy ČSLA. Ustanoven� � 153 odst. 2 p�sm. g) z�kona už�v� pro vymezen� funkc� a činnost� nepřesn� označen�. Požadovan� charakteristiky nelze �stavn�mu soudu poskytnout, neboť Hlavn� politick� spr�va ČSLA měla vlastn� spisov� a archivn� režim. Sama prov�děla skartaci p�semnost�. Vzhledem k tomu nejsou p�semnosti HPS ČSLA od roku 1970 archivně zpracov�ny a v současn� době prob�h� jejich studium Historick�m �stavem Arm�dy ČR. Z�kladn� charakteristiku a hlavn� �koly HPS ČSLA vymezuj� př�slušn� ř�dy.

Přiložen� Ř�d vnitřn� služby ozbrojen�ch sil ČSSR, kter� platil v obdob� od 1. ř�jna 1979 do 1. června 1992, d�v� dostatečn� obraz o n�plni činnosti př�slušn�ků HPS ČSLA. Mezi jin�mi stanovil např. i povinnost z�stupce velitele pluku pro politick� věci, z�stupce velitele praporu pro politick� věci i z�stupce velitele roty pro politick� věci. Na př�slušn� �rovni byli povinni:

- organizovat a prov�dět politickou pr�ci a zaměřovat ji na semknut� př�slušn�ků pluku (praporu, roty) kolem KSČ;

- vychov�vat voj�ky k bezmezn� oddanosti socialistick� vlasti, KSČ ... v duchu socialistick�ho a prolet�řsk�ho internacionalismu, nesmiřitelnosti s buržoasn� ideologi�;

- vysvětlovat voj�kům vedouc� a ř�dic� �lohu KSČ;

- vychov�vat voj�ky k tř�dn� nen�visti...;

- organizovat a prov�dět politick� školen� a informace, masovou politickou pr�ci;

- organizovat ideově teoretickou a metodickou př�pravu vedouc�ch skupin politick�ho školen�;

- ř�dit politickov�chovnou pr�ci důstojn�ků a praporč�ků, formovat jejich pracovn�, politick� a mor�ln� kvality, osobně v�st v�chovnou pr�ci s důstojn�ky a ř�dit jejich marxisticko-leninskou př�pravu;

- navazovat a neust�le udržovat styk s m�stn�mi stranick�mi a st�tn�mi org�ny.

Pro jednotnou aplikaci z�kona vydal ministr obrany rozkaz, kter�m stanovil osobn� rozsah ustanoven�. Byl publikov�n v č. 35/1995 Věstn�ku Ministerstva obrany.

Stanovisko d�le upozorňuje na Doporučen� Mezin�rodn� organizace pr�ce č. 68/1944 a �mluvu Mezin�rodn� organizace pr�ce č. 158/1982, kter� se vztahuj� na propuštěn� voj�ky, j�mž se zabezpečuje n�rok na odchodn� a jin� podobn� d�vky, jejichž č�stka se stanov� se zřetelem k d�lce trv�n� služebn�ho poměru. V t�to souvislosti upozorňuje ministr obrany na stanovisko vl�dy obsažen� v jej�m usnesen� ze dne 21. prosince 1994.

D)

Ministerstvo vnitra

Vyj�dřen� Ministerstva vnitra ze dne 6. listopadu 1995 konstatuje, že pracovn� charakteristiky př�slušn�ků SNB uveden�ch v nov�m zněn� � 153 odst. 2 z�kona č. 186/1992 Sb., o služebn�m poměru př�slušn�ků Policie ČR, nebyly v p�semn� formě vedeny. Velmi složitě a toliko plošně je lze dovodit z intern�ch předpisů vyd�van�ch k činnosti StB.

Přes v�še uvedenou skutečnost však bylo nutn� pro �čely aplikace z�kona č. 33/1995 Sb. prov�st hlubokou anal�zu všech funkc� za �čelem zjištěn�, zdali je splněna z�konem stanoven� podm�nka v�konu služby ve složce StB na �seku s kontrarozvědn�m nebo rozvědn�m zařazen�m. Na z�kladě z�skan�ch informac� zejm�na z tehdejš�ch intern�ch norem bylo provedeno vymezen� těchto funkc� rozkazem ministra vnitra č. 21 ze dne 9. března 1995.

Vymezen� bylo o to složitějš�, že pojem "�sek" uveden� v citovan�m z�koně nen� totožn� s pojmem "�tvar", běžně už�van�m v intern�ch pr�vn�ch norm�ch b�val�ho FMV. Proto rozkaz ministra vnitra vylučuje ty funkce, kter�, ač byly zařazeny v př�slušn�m �tvaru zaměřen�m na kontrarozvědnou a rozvědnou činnost, prokazatelně vzhledem k jejich n�plni tuto činnost nemohly zahrnovat. Analogick�m způsobem bylo postupov�no při v�kladu pojmu "politickov�chovn� spr�va (�tvar)" a "př�m� v�kon politickov�chovn� činnosti". I zde se vych�zelo ze skutečnosti, že př�slušn�k byl zařazen na př�slušn�m �tvaru, kter� se politickov�chovnou činnost� zab�val s přihl�dnut�m k tomu, zda politickov�chovnou činnost s ohledem na sv� funkčn� zařazen� skutečně vykon�val.

�stavn� soud m� k dispozici někter� nař�zen� ministra vnitra ČSSR. Tato nař�zen� charakterizuj� někter� činnosti, jež jsou předmětem posuzov�n�.

Např. směrnice pro činnost politickov�chovn�ho apar�tu Veřejn� bezpečnosti (př�loha k nař�zen� ministra vnitra č. 18/1972) uv�d�, že

* posl�n�m politickov�chovn�ho apar�tu je mimo jin�:

- vychov�vat v duchu ide� marxismu-leninismu a prolet�řsk�ho internacionalismu tř�dně uvědoměl� a politicky vyspěl� př�slušn�ky VB oddan� KSČ, uzn�vaj�c� jej� politick� ideje, kteř� budou respektovat a uplatňovat jej� vedouc� �lohu při v�stavbě a rozvoji socialistick� společnosti;

* �kolem politickov�chovn�ho apar�tu je předevš�m:

- vychov�vat př�slušn�ky VB k marxisticko-leninsk�mu světov�mu n�zoru a oddanosti věci komunismu, ideologick�mu upevněn� jejich n�zorů, k nesmiřitelnosti s buržoasn� ideologi�, k rozv�jen� jejich l�sky a oddanosti ke KSČ, prolet�řsk�mu internacionalismu...;

- vychov�vat př�slušn�ky k pr�ci na z�kladě pokrokov�ch tradic KSČ, k vysok� revolučn� bdělosti a ostražitosti;

- rozv�jet vysokou ideovost a stranickost v odborn� bezpečnostn� pr�ci tak, aby každ� př�slušn�k VB se stal přesvědčen�m, uvědoměl�m a obětav�m bojovn�kem proti tř�dn�m nepř�telům;

- v�st př�slušn�ky VB k plněn� usnesen� strany a vl�dy...;

- poskytovat pomoc org�nům a organizac�m KSČ v souč�stech, �tvarech a škol�ch VB;

* politickov�chovn� apar�t plně při sv� pr�ci respektuje stanovy KSČ, usnesen� sjezdů KSČ, jakož i usnesen� �V KSČ a �zemn�ch org�nů strany;

* činnost politickov�chovn�ho apar�tu VB je uskutečňov�na na z�kladě perspektivn�ch a kr�tkodob�ch pl�nů vych�zej�c�ch z linie KSČ. Obsah těchto pl�nů je konzultov�n s př�slušn�mi �zemn�mi org�ny KSČ.

Hlavn� �koly spr�vy pro politickov�chovnou, vzděl�vac�, kulturn� a propagačn� činnost FMV (př�loha č. 1 k nař�zen� MV ČSSR č. 28/1977) stanov� mimo jin�, že

* spr�va pro politickov�chovnou atd. pr�ci pln� tyto z�kladn� �koly:

- pom�h� org�nům a organizac�m KSČ v určen�ch �tvarech SNB při prov�děn� stranickopolitick� pr�ce, zejm�na při uplatňov�n� vedouc� �lohy strany v podm�nk�ch SNB;

- připravuje obsahov� zaměřen� a programy služebn� př�pravy př�slušn�ků SNB včetně marxisticko-leninsk� př�pravy... .

Z�sady pro politickov�chovnou pr�ci ve Sboru n�rodn� bezpečnosti (př�loha č. 2 k nař�zen� MV ČSSR č. 28/1977) mimo jin� stanovily:

* Politickov�chovn� pr�ce ve SNB vych�z� z marxisticko-leninsk� ideologie a z bezpečnostn� politiky KSČ,

* Politickov�chovn� apar�t SNB se ve sv� činnosti ř�d� usnesen�mi sjezdů KSČ, směrnicemi pro pr�ci org�nů a organizac� KSČ ve SNB, usnesen�mi stranick�ch org�nů a stranick�ch konferenc�..,

* Politickov�chovn� apar�t SNB je složen z členů KSČ, kteř� pevně stoj� na pozic�ch marxismu-leninismu a prolet�řsk�ho internacionalismu, angažuj� se za politiku strany a sv�mi stranick�mi zkušenostmi, politick�mi, mor�ln�mi a odborn�mi kvalitami d�vaj� z�ruku �spěšn�ho plněn� �kolů v politickov�chovn� pr�ci.

Povinnost� pracovn�ků politickov�chovn�ho apar�tu SNB je

- důsledně plnit stranick� usnesen� a se znalost� věci v praxi prosazovat požadavky bezpečnostn� politiky strany;

- soustavně si osvojovat marxismus-leninismus, odborně se vzděl�vat a ideologicky upevňovat.

Organizačn� ř�d spr�vy pro politickov�chovnou, vzděl�vac�, kulturn� a propagačn� činnost FMV (př�loha k rozkazu MV ČSSR č. 29/1978) mimo jin� stanovil �koly t�to spr�vy opět ve vztahu k org�nům KSČ:

- připravuje podklady k rozpracov�n� a aplikaci usnesen� vrcholn�ch org�nů KSČ;

- organizuje a zabezpečuje propagaci a popularizaci SNB... k hlavn�m �kolům, kter� pro SNB vypl�vaj� z usnesen� org�nů KSČ;

- stanov� z�vaznou studijn� literaturu a didaktick� pomůcky pro školy př�mo podř�zen� a ve vymezen�m rozsahu pro jednotliv� složky rezortn�ho vzděl�vac�ho syst�mu;

- připravuje obsahov� zaměřen� a programy služebn� př�pravy př�slušn�ků SNB včetně marxisticko-leninsk� př�pravy... kontroluje průběh marxisticko-leninsk� př�pravy a jej� �činnost.

D�le byly stanoveny konkr�tn� �koly jednotliv�m organizačn�m �tvarům spr�vy ve stejn�ch intenc�ch.

E)

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti se k zaslan�mu n�vrhu na zrušen� z�kona č. 33/1995 Sb. nevyj�dřilo, zaslalo však sv� vyj�dřen� k n�vrhu na zrušen� z�kona č. 34/1995 Sb. [viz č�st Ia/3 p�sm. E)]. Na tomto m�stě je třeba pouze konstatovat, že n�plň pr�ce politickov�chovn�ho apar�tu SNV byla stanovena jen velmi obecně "Směrnic� pro činnost politickov�chovn�ho apar�tu SNV Česk� republiky" (př�loha k rozkazu ministra spravedlnosti č. 22 z roku 1973), kter� dokumentuje �zkou spolupr�ci s apar�tem KSČ a důraz na prosazov�n� jej�ch principů (v�chova v duchu ide� marxismu-leninismu, oddanost KSČ, nesmiřitelnost k projevům buržoasn� ideologie, boj proti tř�dn�mu nepř�teli atd.). Uplatněn� z�kona se v rezortu Ministerstva spravedlnosti dotklo cca 18 osob.

F)

Vl�da Česk� republiky

�stavn� soud si rovněž vyž�dal stanovisko vl�dy Česk� republiky k n�vrhu napaden�ho z�kona, kter� je př�lohou usnesen� vl�dy ze dne 21. prosince 1994 č. 730. Vl�da ve sv�m stanovisku uv�d�, že nesouhlas� s předložen�m zněn�m n�vrhu z�kona. Vedle věcn�ch a legislativn�ch nedostatků vyt�k� n�vrhu, že "vych�z� ze situace, že až dosud se ot�zkou redukce v�hod pro př�slušn�ky b�val� StB nikdo nezab�val. To však neodpov�d� skutečnosti. Již v roce 1990 byly na z�kladě z�kona č. 169/1990 Sb. ustaveny občansk� komise, kter� prověřovaly př�slušn�ky StB a vyjadřovaly se k jejich způsobilosti k dalš�mu v�konu služby. Př�slušn�ci propuštěn� na z�kladě rozhodnut� občansk�ch komis� neměli n�rok na odchodn�, platov� vyrovn�n� ani př�spěvek za službu. Předložen� n�vrh novely nebere v �vahu princip individu�ln�ho posuzov�n� proveden� občansk�mi komisemi a nahrazuje jej plošn�m posuzov�n�m b�val�ch př�slušn�ků SNB a policistů ve v�konu služby bez zkoum�n� m�ry individu�ln�ho pod�lu na křivd�ch minulosti. Navrhovan� novela je rovněž nesyst�mov�m z�sahem do z�kona č. 87/1991 Sb., o mimosoudn�ch rehabilitac�ch."

Ib/3

�stavn� soud, jak mu ukl�d� � 68 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb., t�ž zkoumal, zda z�kon č. 33/1995 Sb. byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem.

Ze zpr�vy Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky, jakož i z těsnopiseck�ho z�znamu ze schůze Poslaneck� sněmovny je zřejm�, že napaden� z�kon č. 33/1995 Sb. navrhla k přijet� skupina poslanců, kteř� tak využili sv�ho pr�va na z�konod�rnou iniciativu podle čl. 41 odst. 2 �stavy. Z�kon byl přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk� republiky podle čl. 15 odst. 1 a čl. 106 odst. 2 věta třet� �stavy. Kvora předepsan� ustanoven�mi čl. 39 odst. 1 a 2 �stavy byla dodržena. Schůze Poslaneck� sněmovny dne 8. �nora 1995, jej�ho 70. hlasov�n� se �častnilo 129 poslanců, z nichž pro přijet� z�kona hlasovalo 93 poslanců, proti přijet� z�kona hlasovalo 23 poslanců a 13 poslanců se zdrželo hlasov�n�.

�stavou předepsan� způsob přijet� a vyd�n� z�kona byl dodržen. Z�kon byl podeps�n předsedou Poslaneck� sněmovny, prezidentem republiky a předsedou vl�dy (čl. 51 �stavy) a byl vyhl�šen ve Sb�rce z�konů v č�stce 7, ročn�k 1995, rozeslan� dne 3. března 1995. T�mto dnem nabyl z�kon č. 33/1995 Sb. platnosti. �činn�m se stal podle sv�ho čl. III dnem 1. dubna 1995.

�ST II

Důvodov� zpr�vy k napaden�m z�konům, z nichž je zřejm� �mysl z�konod�rce, se odvol�vaj� na � 2 odst. 2 z�kona č. 198/1993 Sb., o protipr�vnosti komunistick�ho režimu a o odporu proti němu. Podle tohoto ustanoven� byla KSČ zločinnou a zavržen�hodnou organizac�, obdobně jako dalš� organizace založen� na jej� ideologii, kter� ve sv� činnosti směřovaly k potlačov�n� lidsk�ch pr�v a demokratick�mu syst�mu. Takovou organizac� byla nepochybně i tajn� služba komunistick�ho režimu a dalš� organizace, �tvary a činnosti, založen� na ideologii KSČ, jako byla St�tn� bezpečnost (zejm�na jej� složky na �seku s kontrarozvědn�m a rozvědn�m zařazen�m), Hlavn� politick� spr�va ČSLA, jakož i �tvary a činnosti zaměřen� k tzv. politickov�chovn� pr�ci v b�val� ČSLA, SNB či SNV.

Z�kony č. 33/1995 Sb. a č. 34/1995 Sb. jsou v kontextu s trendem vyj�dřen�m již v z�koně č. 198/1993 Sb., z�koně č. 451/1991 Sb., z�konech restitučn�ch a dalš�ch a tvoř� spolu s nimi syst�m pr�vn�ho vyrovn�v�n� se s komunistick�m režimem.

Stěžejn� je v t�to souvislosti z�kon č. 198/1993 Sb. Jak konstatoval �stavn� soud ve sv�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 19/93, z�kon hovoř� o "spoluodpovědnosti těch, kteř� komunistick� režim aktivně prosazovali". Osoby vykon�vaj�c� funkce označen� napaden�mi z�kony nepochybně aktivně prosazovaly komunistick� režim a jeho totalitn� principy, bez ohledu na to, zda byly členy KSČ nebo ne, a tak� v z�sadě bez ohledu na to, zda byly př�mo důležit�m, z�sadn�m a určuj�c�m činitelem či pouze n�strojem (zcela jistě vědom�m) nebo i sv�ho druhu zajatcem těch, kteř� režim aktivně prosazovali. Jak vypl�v� z v�še citovan�ch dokumentů, měli to "v n�plni pr�ce".

�stava nen� založena na hodnotov� neutralitě, nen� jen pouh�m vymezen�m instituc� a procesů, ale včleňuje do sv�ho textu i určit� regulativn� ideje vyjadřuj�c� z�kladn� nedotknuteln� hodnoty demokratick� společnosti. �stava akceptuje a respektuje princip legality jako souč�st celkov� koncepce pr�vn�ho st�tu, nev�že však pozitivn� pr�vo jen na form�ln� legalitu, ale v�klad a použit� pr�vn�ch norem podřizuje jejich obsahově materi�ln�mu smyslu, podmiňuje pr�vo respektov�n�m z�kladn�ch konstitutivn�ch hodnot demokratick� společnosti a těmito hodnotami tak� užit� pr�vn�ch norem měř�. To znamen� i při kontinuitě se "star�m pr�vem" hodnotovou diskontinuitu se "star�m režimem". Toto pojet� �stavn�ho st�tu odm�t� form�lně racion�ln� legitimitu režimu a form�ln� pr�vn� st�t. Ať jsou z�kony st�tu jak�koliv, ve st�tě, kter� se označuje za demokratick� a proklamuje princip svrchovanosti lidu, nemůže b�t ž�dn� jin� režim legitimn� než režim demokratick�.

Př�spěvek za službu i v�sluhov� př�spěvek jsou koncipov�ny v pr�vn�m ř�du Česk� republiky spolu s jin�mi d�vkami jako určit� kompenzace pr�ce vykon�van� ve zt�žen�ch podm�nk�ch a určit�ch osobn�ch omezen� vypl�vaj�c�ch z charakteru pr�ce v ozbrojen�ch složk�ch st�tu. N�lež� všem, kteř� splnili z�konem stanoven� podm�nky. Jsou souč�st� syst�mu d�vek soci�ln�ho charakteru souvisej�c�ch s ukončen�m služebn�ho poměru. Vedle př�spěvku za službu to jsou odchodn� a platov� vyrovn�n� (viz � 114 -- 119 z�kona č. 186/1992 Sb. a � 33a z�kona č. 76/1959 Sb.). N�rok na všechny tyto d�vky se zachov�v�.

Pokud jde o v�sluhov� př�spěvek, ten nav�c, na rozd�l od n�vrhu skupiny poslanců, nelze ch�pat jako souč�st odměny za pr�ci, n�brž podle stanoviska ministra pr�ce a soci�ln�ch věc�, s n�mž se �stavn� soud ztotožnil, jako samostatn� př�jem, kter� nebyl souč�st� tzv. služebn�ho př�jmu a nen� ani souč�st� platu př�slušn�ků ozbrojen�ch sil podle platn�ch předpisů. Jde o zvl�štn� kategorii peněžn�ho př�jmu odůvodněnou do určit� m�ry soci�ln�mi důvody.

I když odůvodněn� poslaneck�ho n�vrhu v�slovně zmiňuje pouze tajn� služby, vlastn� text z�kona evidentně dopad� i na politick� apar�t. Tento z�věr potvrzuje např. i dikce z�konn�ho opatřen� Předsednictva N�rodn�ho shrom�žděn� č. 165/1964 Sb., kter� př�spěvek za službu, později přejmenovan� na v�sluhov� př�spěvek, pro voj�ky z povol�n� zavedlo. Podle jeho � 33 odst. 2 "Př�spěvek nen�lež� voj�kům z povol�n� přeložen�m do z�lohy na vlastn� ž�dost nebo z mor�lně politick�ch důvodů; nen�lež� rovněž při odnět� nebo ztr�tě vojensk� hodnosti". Jin�mi slovy řečeno, splňoval-li tehdy voj�k z povol�n� všechny věcn� podm�nky pro přizn�n� př�spěvku za službu, nebyl-li však mor�lně politicky spolehliv�, př�spěvek nedostal, na rozd�l od ostatn�ch. Důvodov� zpr�va k tomuto z�konn�mu opatřen� neobsahovala vyj�dřen� k mor�lně politick�m důvodům. Ty byly ve sv� době natolik zn�m�, že je patrně nebylo třeba komentovat. Z�roveň se t�m umožňovalo zm�něn� hledisko vykl�dat velmi široce, �čelově, a tak vlastně prohlubovat již t�mto obecně z�vazn�m pr�vn�m předpisem od poč�tku založenou nerovnost mezi "spolehliv�mi a nespolehliv�mi".

Jestliže se v současn� době z�konod�rn� sbor rozhodl zastavit či kr�tit v�platu v�sluhov�ho př�spěvku pr�vě těm, kteř� svoj� mor�lně politickou spolehlivost� přisp�vali k potlačov�n� lidsk�ch pr�v a demokratick�ho syst�mu, protože působili ve složk�ch vyjmenovan�ch v napaden�ch z�konech, stanovil ve srovn�n� se z�konn�m opatřen�m č. 165/1964 Sb. daleko objektivnějš� krit�rium pro přizn�n� tohoto př�spěvku.

Zmenšen� nebo odnět� prospěchu jedn� skupině občanů v důsledku přijet� z�konů č. 33/1995 Sb. a č. 34/1995 Sb. z�roveň neznamen�, že by z�konod�rce takto stanovil ne�měrn� povinnosti t�to skupině.

V�sluhov� př�spěvek se přizn�v� a vypl�c� z rozpočtov�ch prostředků, tedy z peněz daňov�ch poplatn�ků (viz např. � 33c odst. 1 z�kona č. 76/1959 Sb.). Bylo by proto nemor�ln�, aby z veřejn�ch prostředků, na kter� přisp�vaj� všichni občan� (i v minulosti persekuovan�), byly honorov�ny b�val� opory komunistick�ho režimu. Politick� apar�t a tajn� služby patřily jistě k z�kladn�m pil�řům, bez kter�ch totalitn� moc nemohla existovat. �stavn� soud je přesvědčen o spr�vnosti �vahy z�konod�rce, vyj�dřen� v napaden�m z�koně, že neexistuj� ž�dn� důvody (mor�ln�, politick�) vedouc� k tomu, aby nov� demokratick� st�t vypl�cel nadstandardn� soci�ln� d�vky těm, kteř� znemožňovali jeho vznik.

Bylo by absurdn� a protismysln�, kdyby demokratick� st�t zhodnocoval činnost v�še uveden�ch osob (z�konem č. 198/1993 Sb. odsouzenou a zavrženou) jako činnost mimoř�dně n�ročnou pro �čely zv�hodněn� v oblasti soci�ln�ho zabezpečen�. Jestliže př�slušn� osoby byly prověřeny občansk�mi komisemi a shled�ny jako způsobil� v�konu služby v nově se tvoř�c�m politick�m syst�mu, je to projevem velkorysosti a hum�nnosti demokratick�ho syst�mu vůči sv�m odpůrcům. Neznamen� to však nic v�c a nic m�ně než to, že tyto osoby byly shled�ny způsobil�mi v�konu dalš� služby v již demokratick�m st�tě (jak uv�d� ve sv�m vyj�dřen� Ministerstvo obrany "dostatečně prok�zaly svoji loajalitu vůči demokratick�mu zř�zen�") a nikoliv schv�len� jejich činnosti ve prospěch komunistick�mu režimu, či zv�šen�ho oceněn� jejich činnosti v exponovan�ch organizac�ch a na exponovan�ch m�stech, kter� představovala důležit� opory tohoto režimu samotn�ho, schv�len� takov�ho v�znamu, že za popsanou činnost by měly b�t demokratickou společnost� zv�hodněny.

Bez povšimnut� k v�še uveden�mu nemůže zůstat ani skutečnost, že profese "voj�k z povol�n�" či "př�slušn�k SNB" z�visely pouze a jenom na dobrovoln�m rozhodnut� každ�ho jedince a byly vždy, vzhledem k ostatn�m profes�m, nadprůměrně honorov�ny.

Ustanoven� napaden�ch z�konů se nevztahuj� na všechny př�slušn�ky SNB, SNV či voj�ky ČSLA, ale pouze na někter� funkce, a to na ty, jejichž činnost je neslučiteln� s principy demokratick�ho st�tu. Je sice pravdou, že oba z�kony se plošně vztahuj� na všechny osoby, kter� sloužily v inkriminovan�ch funkc�ch, jak na to poukazuj� i vyj�dřen� ministerstev obrany a vnitra. Jak však vypl�v� z v�še uveden�ch intern�ch předpisů (rozkazů), všechny osoby, kter� v těchto oblastech činnosti působily, byly těmito předpisy zav�z�ny k činnostem neslučiteln�m s demokratick�m ř�dem a lze jen stěž� předpokl�dat, že sv� povinnosti "ř�dně" neplnily. Z�kony č. 33/1995 Sb. a č. 34/1995 Sb. maj� př�m� vztah ke speci�ln�m org�nům ministerstev vnitra, obrany a spravedlnosti, prov�děj�c�mi soci�ln� zabezpečen� (� 3 z�kona č. 582/1991 Sb.), kter� jsou tak př�m�m adres�tem �kolů, jež z uveden�ch z�konů vypl�vaj�, a tyto org�ny posuzuj�, zda a jakou dobu v konkr�tn� funkci př�slušn� osoby působily.

Na z�kladě z�kona č. 283/1991 Sb., o Policii Česk� republiky, kter� stanov� jej� vnitřn� strukturu, resp. z�kona č. 76/1959 Sb. jsou pak uveden� z�kony rozvedeny rozkazy př�slušn�ch ministrů (tedy vnitřn� normativn� instrukc�, nikoliv obecně z�vazn�m pr�vn�m předpisem). Ty zavazuj� pouze zm�něn� org�ny soci�ln�ho zabezpečen� a jsou v�chodiskem při aplikaci činnost� uveden�ch v napaden�ch z�konech, a to pr�vě jen pro potřeby těchto org�nů, kter� pak mohou samozřejmě v př�padech pochybnosti či nejasnosti učinit dotaz na ministerstvo. Nutno totiž v těchto souvislostech uv�st, že funkčn� zařazen� popsan� v př�slušn�ch rozkazech (MV, MO, BIS, MS) je zcela odlišn� pojem, než popis jednotliv�ch činnost� uveden�ch v samotn�ch napaden�ch z�konech. V z�konech jde jednoznačně o n�plň činnosti, kter� je dostatečně zřeteln� a jednoznačn�, když bezpochyby ukazuje ve všech směrech rysy činnosti, kter� je po pr�vu odsouzena demokratickou společnost� jako činnost v�razně podporuj�c� předchoz� nedemokratick� režim (viz z�kon č. 198/1993 Sb.).

Obecně lze konstatovat, že neurčitost někter�ho z ustanoven� pr�vn�ho předpisu nutno považovat za rozpornou s požadavkem pr�vn� jistoty a tud�ž i pr�vn�ho st�tu (čl. 1 �stavy) toliko tehdy, jestliže intenzita t�to neurčitosti vylučuje možnost stanoven� normativn�ho obsahu dan�ho ustanoven� i pomoc� obvykl�ch interpretačn�ch postupů. V dan�m př�padě tomu tak nen� a nutno znovu pouk�zat na to, že popsan� činnosti v r�mci doby služby jsou z hlediska jejich n�plně označeny určitě. Jejich dalš� vymezen� intern�mi předpisy (rozkazy př�slušn�ch ministrů, jak jsou uvedeny v př�loh�ch), koresponduje s vymezen�m proveden�m v napaden�m z�koně samotn�m. Je třeba vych�zet z toho, že terminologie z�kona, jako je např. "na �seku s kontrarozvědn�m nebo rozvědn�m zařazen�m..." apod., je věcn�m a naprosto jasn�m vymezen�m určit�ch činnost�. Rozkazy ministrů a prozat�mn�ho ředitele BIS (kter� se nepochybně drž� přesn�ho z�konn�ho vymezen�) konkretizuj�, ve kter�ch organizačn�ch �tvarech (odbory, spr�vy, event. jin� čl�nky) byla tato činnost vykon�v�na.

I kdyby se �stavn� soud se z�konn�m vymezen�m okruhu dotčen�ch osob neztotožňoval a viděl důvody pro vymezen� širš�ho stanoven� okruhu osob, kter� se intenzivněji v posuzovan� souvislosti pod�lely na fungov�n� komunistick�ho režimu, bylo by věc� z�konod�rce se touto skutečnost� zab�vat.

Jak je uvedeno na jin�m m�stě tohoto odůvodněn�, vl�da Česk� republiky sv�mi usnesen�mi č. 729 a 730 ze dne 21. prosince 1994 vyslovila nesouhlas se zněn�m poslaneck�ch n�vrhů napaden�ch z�konů. Vych�zeje z předmětn�ch usnesen�, dospěl �stavn� soud k n�sleduj�c�m z�věrům.

Přestože se v mnoha směrech jedn� o n�mitky věcně velmi z�važn�, zejm�na ohledně kolize se z�konem č. 87/1991 Sb., o mimosoudn�ch rehabilitac�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, nemohl k nim �stavn� soud přihl�dnout, neboť sv�m charakterem vybočuj� z r�mce jeho kompetence. Nicm�ně, pokud by v důsledku nepř�m� novelizace � 30 z�kona č. 87/1991 Sb. napaden�mi z�kony došlo v konkr�tn�ch př�padech k tvrdostem (tzn. v př�padech mimosoudně rehabilitovan�ch voj�ků, jakož i b�val�ch voj�ků, jejichž služebn� poměr neplatně skončil v době od 25. �nora 1948 do 1. ledna 1990 a kteř� vykon�vali službu v �tvarech VKR nebo rozvědky ČSLA, pokud byli posl�ze reaktivov�ni), maj� možnost ministři zm�rnit tvrdost z�kona sv�m individu�ln�m rozhodnut�m. Z RMO č. 35/1995 p�sm. E) např. plyne, že toto sv� moderačn� opr�vněn� ve vztahu k z�konům č. 119/1990 Sb. a č. 87/1991 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, ministr vnitra použil. Dalš� využiteln� prostředek je regulov�n v � 31 odst. 1 a 2 z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, jenž umožňuje voj�kům z povol�n�, propouštěn�m ze stanoven�ch důvodů ze služebn�ho poměru, rekvalifikaci na n�klady Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra apod. Naznačen� probl�m rovněž nespad� do kompetence �stavn�ho soudu.

Přes shora uveden� je ovšem potřebn� na tomto m�stě dodat, že nic přirozeně nebr�n� tomu, aby jednotliv� občan�, kter�ch se aplikace z�kona č. 186/1992 Sb., ve zněn� z�kona č. 33/1995 Sb., a z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� z�kona č. 34/1995 Sb., př�padně dotkne a kteř� se domn�vaj�, že byli poškozeni na sv�ch pr�vech, protože ve skutečnosti nevykon�vali inkriminovanou funkci, se obr�tili na obecn� soud.

Jak již bylo uvedeno v�še, v průběhu ř�zen� před �stavn�m soudem upozornil z�stupce skupiny poslanců na potřebu posoudit RMO č. 35/1995 k jednotn� aplikaci � 33 odst. 9 z�kona č. 76/1959 Sb., ve zněn� z�kona č. 34/1995 Sb., podle � 70 odst. 3 z�kona č. 182/1993 Sb.

RMO č. 35/1995 je intern� normativn� směrnic� (instrukc�). Jimi lze zavazovat v př�slušn�ch oblastech podř�zen� subjekty. Z hlediska pr�vn� teorie jde o podř�zen� org�ny či �řady a osoby ve veřejn� službě. Tyto instrukce nemus� b�t veřejně vyhl�šeny; stač�, když jsou vhodn�m způsobem sděleny těm, jichž se t�kaj�. Intern� instrukce nejsou prameny pr�va. Jejich vyd�v�n� je uskutečňov�n�m opr�vněn� ř�dit činnost podř�zen�ch, jejich plněn� je zachov�n�m pr�vn� povinnosti ř�dit se pokyny nadř�zen�ch. Toto opr�vněn� a povinnost vypl�v� z obecně z�vazn�ch pr�vn�ch aktů, jež jsou prameny pr�va; v př�padě ministra obrany se jedn� o ustanoven� � 3 odst. 2 z�kona č. 92/1949 Sb., brann� z�kon, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Na z�kladě tohoto z�konn�ho zmocněn� Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v oboru sv� působnosti uprav� podrobnosti o pr�vn�ch poměrech př�slušn�ků ozbrojen�ch sil služebn�mi předpisy. Ř�d vnitřn� služby (Z�kl-Ř-1/4), jakožto konkr�tn� služebn� předpis, potom v čl. 7 stanov�, že nadř�zen� maj� pr�vo d�vat podř�zen�m rozkazy a jsou povinni kontrolovat jejich proveden�. Ve skutečnosti maj� mnoh� intern� instrukce fakticky extern� důsledky, neboť často obsahuj� pokyny, jak postupovat při aplikaci obecně z�vazn�ch předpisů. To je i př�pad RMO č. 35/1995.

Při ochraně pr�v fyzick�ch a pr�vnick�ch osob je podstatn�, že intern�mi instrukcemi nejsou v�z�ny org�ny nepodř�zen� a org�ny uplatňuj�c� určit� pr�vn� z�ruky z�konnosti (např. obecn� soudy). To m� v�znam pro př�pady nesouladu mezi obecně z�vazn�mi pr�vn�mi předpisy a intern�mi instrukcemi.

Ustanoven� � 70 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb. hovoř� o prov�děc�ch předpisech k z�konu, jenž byl �stavn�m soudem zrušen. T�mto prov�děc�m předpisem třeba rozumět prov�děc� pr�vn� předpis, tj. předpis, jehož obsahem je obecně z�vazn� normativn� akt obsahuj�c� vlastn� pr�vn� normu. Jen takov�to normativn� akty jsou pramenem pr�va, v nichž se uveden� akty konkretizuj�. Jelikož intern� normativn� instrukce pramenem pr�va nejsou, nemůže j�t v jejich př�padě ani o pr�vn� předpis. Na tom nic neměn� ani jejich normativn� povaha, jakož ani zm�něn� extern� důsledky těchto instrukc�.

Nejsou-li intern� normativn� instrukce pr�vn�m předpisem, nedopad� na ně ani ustanoven� � 70 odst. 3 citovan�ho z�kona. �stavn� soud jako org�n soudn� ochrany �stavnosti v př�padě zrušen� z�kona nebo jeho jednotliv�ch ustanoven� řeš� v t� n�vaznosti pouze ot�zku dalš� platnosti prov�děc�ch předpisů. Nemůže se zab�vat t�ž ot�zkou dalš� platnosti navazuj�c�ch intern�ch normativn�ch instrukc�, neboť k tomu nem� z�konn� zmocněn�. Řešit uveden� probl�m je �kolem subjektů, kter� v r�mci vztahů nadř�zenosti a podř�zenosti př�slušn� intern� normativn� instrukce vydaly.

Osob�m, kter� byly postupem př�slušn�ch org�nů uskutečňovan�m na z�kladě intern� normativn� instrukce dotčeny ve sv�ch pr�vech a pr�vem chr�něn�ch z�jmech, zůst�vaj� zachov�ny všechny instrumenty pr�vn� ochrany, včetně možnosti podat �stavn� st�žnost.

�ST III

K JEDNOTLIV�M BODŮM N�VRHŮ SKUPINY POSLANCŮ

1. Body č. 1 obou n�vrhů konstatuj� zn�m� skutečnosti, totiž, že z�konem č. 33/1995 Sb. a z�konem č. 34/1995 Sb. byly novelizov�ny určit� z�kony (z�kon č. 186/1992 Sb., o služebn�m poměru př�slušn�ků Policie Česk� republiky, z�kon č. 100/1970 Sb., o služebn�m poměru př�slušn�ků Sboru n�rodn� bezpečnosti, a z�kon č. 76/1959 Sb., o někter�ch služebn�ch poměrech voj�ků), a d�le konstatuj� obsah napaden�ch z�konů.

2. V bodech č. 2 obou n�vrhů jsou obsaženy dvě n�mitky:

A) v prv� se tvrd�, že napaden�mi z�kony byla stanovena určit� nerovnost v pr�vech mezi občany, a z�kony jsou tud�ž v rozporu s čl. 28, čl. 41 odst. 1, čl. 4 odst. 3, čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny,

B) ve druh� se tvrd�, že z�kony jsou retroaktivn�, neboť odn�maj� nebo snižuj� již přiznan� n�roky.

Ad A) Z hlediska porušen� rovnosti, jak ji nam�t� skupina poslanců, nutno pouk�zat na to, že �stavn� soud se již v�cekr�t solidarizoval s ch�p�n�m �stavn�ho principu rovnosti, jak byl vyj�dřen v rozhodnut� č. 11/1992 Sb�rky usnesen� a n�lezů �S ČSFR, 1: "Je věc� st�tu, aby v z�jmu zabezpečen� sv�ch funkc� rozhodl, že určit� skupině poskytne m�ně v�hod jako jin�. Ani tu však nemůže postupovat libovolně... Pokud z�kon určuje prospěch jedn� skupiny a z�roveň t�m stanov� ne�měrn� povinnosti jin�, může se tak st�t jenom na z�kladě odvol�n� na veřejn� hodnoty." V posuzovan� věci se nejedn� o nerovnost, ale o vůli z�konod�rce, kter� svůj postup zdůvodnil dostatečně přesvědčiv�m způsobem. Pr�vě odvol�n�m se na veřejn� hodnoty, kter�mi jsou z�kladn� principy demokracie a jejich ochrana, jsou zřeteln� a jasn� a jejich opr�vněn� z uveden�ch hledisek nelze zpochybnit (viz z�kon č. 198/1993 Sb.). Stejně tak nutno připomenout i n�plň činnosti osob a funkc�, o kterou se zde jedn� a kter� zcela jednoznačně proti uveden�m z�kladn�m principům demokracie, a tedy proti veřejn�mu z�jmu, směřovala a působila. Zvolen�m postupem z�konod�rce nezas�hl do jin�ch �stavou garantovan�ch principů, ale naopak, chr�n� je. Nedot�k� se přitom ochrany nabyt�ch pr�v jako takov�, ale určit�ho privilegia skupin osob, kter� jsou, resp. byly zv�hodněny vůči jin�m občanům, a to paradoxně za činnost, kter� zhusta proti těmto občanům směřovala.

Skupina poslanců v obou n�vrz�ch nam�t�, že občan� maj� pr�vo na spravedlivou odměnu za pr�ci (čl. 28 Listiny), jej�ž meze mohou b�t stanoveny jen z�konem (čl. 41 odst. 1 Listiny), přičemž jak�koliv omezen� mus� platit stejně pro všechny př�pady, kter� splňuj� stanoven� podm�nky (čl. 4 odst. 3 Listiny). Při stanoven� těchto podm�nek se mus� respektovat z�sada rovnosti v pr�vech a z�kaz diskriminace kter�hokoliv jednotlivce nebo skupiny osob z důvodu jejich "jin�ho postaven�" (čl. 1 a čl. 3 Listiny), což se všechno projevuje v př�spěvku za službu a ve v�sluhov�m př�spěvku.

Je třeba konstatovat, že zv�šen� oceněn� za mimoř�dně zt�žen� pracovn� podm�nky a různ� osobn� omezen� nemohou b�t poskytov�ny těm, jejichž činnost nesloužila veřejn�mu z�jmu a veřejn�mu blahu, n�brž potlačov�n� lidsk�ch pr�v a demokratick�ho syst�mu. Odměna za takto vykonanou "pr�ci" by mohla v demokratick� společnosti b�t jen stěž� ch�p�na jako spravedliv�. Policie a arm�da jsou v každ�m st�tě složkami mocensk�ho apar�tu, jejichž prostřednictv�m st�t udržuje určit� společensk�, v demokratick�m st�tě všeobecně uzn�van�, status quo. Zv�šen� n�roky se projevuj� v samotn� konstrukci odměny za pr�ci. Př�spěvek za službu ani v�sluhov� př�spěvek však nejsou odměnou za pr�ci, maj� jin� charakter -- jsou d�vkami kompenzačn�mi.

N�mitka skupiny poslanců, že nebylo prok�z�no, že st�t ve veřejn�m z�jmu a pro veřejn� blaho poskytl m�ně v�hod určit� skupině (obyvatel), neobstoj�. Napaden� z�kony neupravuj� odnět� v�hod určit� skupině, n�brž v souladu se z�konem č. 198/1993 Sb. upravuj� z�počet let pro přizn�n� mimoř�dn�ch v�hod určit�m skupin�m.

Je ostatně věc� st�tu stanovit podm�nky, za kter�ch zv�hodňuje určitou skupinu osob, to ovšem za předpokladu, že tak čin� ve veřejn�m z�jmu a pro veřejn� blaho. Ve veřejn�m z�jmu nepochybně je prosazov�n� principů demokracie a lidsk�ch pr�v. Stejně tak naopak nepochybně nen� ve veřejn�m z�jmu zv�hodňov�n� činnosti osob, kter� (ať př�mo nebo nepř�mo) byly potlačov�n�m lidsk�ch pr�v a demokratick�ho syst�mu a sloužily upevňov�n� politick�ho syst�mu totalitn�ho.

Pro �plnost �stavn� soud dod�v�, že pokud jde o Doporučen� MOP č. 68/1944 a �mluvu MOP č. 158/1982, o skončen� pracovn�ho poměru, na kter� upozorňuje ve sv�m stanovisku Ministerstvo obrany, nen� možn� je považovat za mezin�rodn� smlouvy ve smyslu čl. 10 �stavy. Doporučen� MOP nemaj� charakter mezin�rodn� smlouvy obecně. �mluva MOP č. 158/1982 nebyla ČR ani jej�mi pr�vn�mi předchůdci ratifikov�na a vyhl�šena ve Sb�rce z�konů, nen� tud�ž tak� mezin�rodn� smlouvou podle čl. 10 �stavy.

K porušen� čl. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 3, čl. 28 a čl. 41 odst. 1 Listiny proto nemohlo přijet�m z�konů č. 33/1995 Sb. a č. 34/1995 Sb. doj�t.

Ad B) Skupina poslanců nam�t�, že napaden� z�kony jsou př�mo retroaktivn� ve vztahu k z�konům č. 186/1992 Sb. a č. 100/1970 Sb., resp. z�konu č. 76/1959 Sb., což je v rozporu se všeobecn�m z�kazem retroaktivity odvozen�m ze z�sad pr�vn�ho st�tu, k jehož definičn�m znakům patř� t�ž princip pr�vn� jistoty a ochrany důvěry občanů v pr�vo. K tomu je třeba konstatovat, že ke znakům pr�vn�ho st�tu nepochybně patř� princip pr�vn� jistoty a ochrana důvěry občanů v pr�vo. Souč�st� pr�vn� jistoty je tak� z�kaz retroaktivity pr�vn�ch norem. Tento z�kaz, kter� je pro oblast trestn�ho pr�va hmotn�ho formulov�n v�slovně v čl. 40 odst. 6 Listiny, lze pro ostatn� pr�vn� odvětv� dovodit z čl. 1 �stavy. Toto stanovisko zaujal �stavn� soud již několikr�t.

Pr�vn� věda rozezn�v� retroaktivitu pravou a nepravou. Prav� retroaktivita zahrnuje př�pady, kdy pr�vn� norma reglementuje i vznik pr�vn�ho vztahu a n�roky z něho vzešl� před jej� �činnost�. Neprav� retroaktivita spoč�v� v tom, že pr�vn� vztahy hmotn�ho i procesn�ho pr�va, kter� vznikly za platnosti pr�va star�ho, se spravuj� z�sadně t�mto pr�vem, a to až do doby �činnosti pr�va nov�ho. Po jej� �činnosti se však ř�d� pr�vem nov�m (viz Pl. �S 3/94 Sb�rky n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu Česk� republiky sv. 1, d�l I., č. 38).

Za zpětně působ�c� (prav� retroaktivita) by bylo možn� novou �pravu považovat pouze tehdy, kdyby měnila samotn� vznik určit�ho pr�vn�ho vztahu nebo n�sledky pr�vn�ho vztahu, kter� nastaly přede dnem jej� �činnosti. Nelze však vyloučit novou �pravu pr�vn�ch n�sledků určit�ho pr�vn�ho vztahu dř�ve vznikl�ho působ�c� ex nunc, jak je tomu v př�padě posuzovan�ch z�konů (viz n�lez pl�na �stavn�ho soudu č. 164/1995 Sb.). Aby se jednalo o retroaktivitu, musel by z�kon odejmout (resp. zrušit) n�rok na v�sluhov� př�spěvek zpětně, ke dni jeho přizn�n�, přičemž by již vyplacen� č�stky musely b�t vr�ceny. Tak tomu však nen�. Napaden� z�kony v�slovně stanov�, že nesplňuje-li př�slušn� osoba nově upraven� podm�nky pro přizn�n� př�spěvku za službu nebo splňuje-li podm�nky pro přizn�n� př�spěvku v nižš� č�stce, sn�ž� se ode dne �činnosti z�konů tyto př�spěvky na v�ši odpov�daj�c� z�počtu doby zaměstn�n� nebo se jeho v�plata zastav�. Oba z�kony tedy zcela jednoznačně stanov� svou �činnost do budoucna a jsou z tohoto hlediska v souladu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky.

3. V bodě č. 3 n�vrhu na zrušen� z�kona č. 33/1995 Sb. skupina poslanců nam�t�, že napaden� z�kon je retroaktivn� i ve vztahu k z�konu č. 100/1970 Sb., kter� je dnes neplatn�, a proto jej nelze novelizovat.

Zde je třeba konstatovat, že tento z�kon doposud plat� a upravuje i někter� vztahy př�slušn�ků Policie Česk� republiky vznikl� před �činnost� z�kona č. 186/1992 Sb., mimo jin� pr�vě v souvislosti s poskytov�n�m d�vek soci�ln�ho charakteru a určitou dobu se aplikoval i na př�slušn�ky FBIS. Jak vypl�v� z vyj�dřen� prozat�mn�ho ředitele BIS, kontrarozvědn� �koly st�tu po roce 1990 postupně plnili př�slušn�ci několika instituc�, přičemž pr�vn� vztahy někter�ch z nich se dočasně ř�dily ustanoven�m z�kona č. 100/1970 Sb. Již v z�koně č. 527/1992 Sb. však spojil z�konod�rce n�rok na př�spěvek za službu př�slušn�ků BIS pouze s dobou trv�n� služebn�ho poměru př�slušn�ků SNB zařazen�ch v �řadu FMV na ochranu �stavy a demokracie či ve FBIS nebo s dobou trv�n� služebn�ho poměru př�slušn�ka FBIS. Z�konod�rce se tedy musel při přij�m�n� z�kona č. 33/1995 Sb. zab�vat i jeho vztahem k n�rokům vznikl�m na z�kladě z�kona č. 100/1970 Sb.

Napaden� z�kon č. 33/1995 Sb. se dot�k� pouze těch př�slušn�ků b�val� FBIS, kteř� se nestali alespoň př�slušn�ky BIS a kter�m byl současně podle z�kona č. 100/1970 Sb. přizn�n př�spěvek za službu.

O tom, že z�kon č. 33/1995 Sb. neobsahuje retroaktivn� ustanoven� ve vztahu k z�konu č. 186/1992 Sb., bylo pojedn�no v�še. Plat� to i ve vztahu k z�konu č. 100/1970 Sb. Z�konem č. 33/1995 Sb. se upravil z�kon č. 100/1970 Sb., ve zněn� platn�m do 31. března 1995. Dot�k� se pouze n�roků vznikl�ch podle z�kona č. 100/1970 Sb. Ustanoven� � 35 odst. 2 dnes zrušen�ho z�kona č. 244/1991 Sb. bylo přechodnou odkazuj�c� normou, podle kter� se do přijet� předpisů upravuj�c�ch služebn� poměry př�slušn�ků FBIS na služebn� poměry př�slušn�ků FBIS přiměřeně vztahoval zvl�štn� předpis -- z�kon č. 100/1970 Sb.

Rozpadem Česk� a Slovensk� Federativn� Republiky bylo vyvol�no i zrušen� FBIS a zvl�štn� předpis upravuj�c� služebn� poměry jeho členů nebyl nikdy přijat. N�rok na př�spěvek za službu proto byl a je založen u b�val�ch př�slušn�ků FBIS z�konem č. 100/1970 Sb. a zrušen� z�kona č. 244/1991 Sb. se jej nikterak nedotklo. Vyd�n�m z�kona č. 33/1995 Sb. proto nedošlo a nemohlo doj�t ke změn�m či doplněn�m neplatn�ho z�kona, jak tvrd� skupina poslanců v bodě 3 in fine sv�ho n�vrhu.

4. V bodě č. 4 n�vrhu na zrušen� z�kona č. 33/1995 Sb. skupina poslanců uv�d�, že z�kon byl usnesen z podnětu skupiny poslanců (tisk č. 1365) a na z�kladě společn� zpr�vy v�borů Poslaneck� sněmovny (tisk č. 1464). Vl�da Česk� republiky sv�m usnesen�m č. 730 ze dne 21. prosince 1994 vyslovila nesouhlas se zněn�m poslaneck�ho n�vrhu z�kona.

V bodě č. 3 n�vrhu na zrušen� z�kona č. 34/1995 Sb. se rovněž konstatuje, že z�kon byl usnesen z podnětu skupiny poslanců (tisk č. 1364) a na z�kladě společn� zpr�vy v�borů Poslaneck� sněmovny (tisk č. 1463). Vl�da Česk� republiky sv�m usnesen�m ze dne 21. prosince 1994 vyslovila nesouhlas se zněn�m poslaneck�ho n�vrhu z�kona.

K tomu je třeba konstatovat, že podle čl. 42 �stavy maj� poslanci i skupiny poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky pr�vo pod�vat Poslaneck� sněmovně n�vrhy z�konů (z�konod�rn� iniciativa). N�vrh z�kona podala skupina poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky, byl tedy pod�n v souladu s �stavou.

Z�konod�rn� moc v Česk� republice n�lež� Parlamentu (čl. 15 �stavy), vl�da m� pouze z�konod�rnou iniciativu (čl. 41 �stavy). Jej� stanovisko nic nemůže změnit na skutečnosti, že z�kon byl přijat předepsan�m způsobem, ř�dně podeps�n a vyhl�šen. Že se tak stalo, plyne ze stenografick�ho z�znamu projedn�n� n�vrhů z�konů v Poslaneck� sněmovně Parlamentu Česk� republiky, z vyj�dřen� předsedy t�to sněmovny i ze samotn�ch z�konů, kter� byly zveřejněny předepsan�m způsobem ve Sb�rce z�konů, č�stka 7 z roku 1995, na stran�ch 427, 428 (z�kon č. 33/1995 Sb.) a 429 (z�kon č. 34/1995 Sb.).

N�mitky skupiny poslanců v tomto bodě jsou tedy irelevantn�.

�stavn� soud po proveden�m ř�zen� dospěl k z�věru, že nejsou d�ny důvody ke zrušen� z�konů č. 34/1995 Sb. a č. 33/1995 Sb., jak požadovaly skupiny poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky, a proto jejich n�vrhy ve smyslu ustanoven� � 70 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb. zam�tl.

Ř�zen� o zrušen� z�kona č. 33/1995 Sb. a o zrušen� z�kona č. 34/1995 Sb. byla zah�jena doručen�m dvou samostatn�ch n�vrhů a věci byly tak� samostatně připraveny k projedn�n� v pl�nu. Vzhledem k tomu, že jde v obou věcech o totožnou pr�vn� problematiku a př�pady spolu souvis�, pl�num �stavn�ho soudu v z�jmu hospod�rnosti ř�zen� spojilo tyto dvě věci ke společn�mu ř�zen� podle � 112 odst. 1 občansk�ho soudn�ho ř�du použit�ho přiměřeně v souladu s � 63 z�kona č. 182/1993 Sb. usnesen�m z 30. ledna 1996 sp. zn. Pl. �S 9/95 a obě věci projednalo a rozhodlo o nich při společn�m jedn�n� jedn�m n�lezem.