Ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 171 odst. 1 písm. d) trestního zákona č. 140/1961 Sb., v platném znění 103/1997 účinný od 07.05.1997

Schválené: 09.04.1997
Účinnost od: 07.05.1997
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Ochranná opatření., Mladiství podle trestního práva. Trestání mladistvých., Maření výkonu úředního rozhodnutí.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL0

Ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 171 odst. 1 písm. d) trestního zákona č. 140/1961 Sb., v platném znění 103/1997 účinný od 07.05.1997
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 103/1997 s účinností od 07.05.1997
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

103/1997 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu České republiky
Jménem České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 9. dubna 1997 v plénu o návrhu Okresního soudu v Kutné Hoře na zrušení části ustanovení § 171 odst. 1 písm. d) trestního zákona č. 140/1961 Sb., v platném znění, takto:

Odůvodněn

I.

stavn soud obdržel dne 21. řjna 1996 nvrh Okresnho soudu v Kutn Hoře na zrušen čsti ustanoven 171 odst. 1 psm. d) trestnho zkona č. 140/1961 Sb., v platnm zněn, vyjdřen slovem "stavn". Uveden soud projednv pod sp. zn. 6 T 13/96 trestn věc proti obžalovanmu, mladistvmu P. H., nar. 9. května 1979, svěřenci Vchovnho stavu mldeže Kamenn Lhota, na kterho byla podna obžaloba pro trestn čin mařen vkonu řednho rozhodnut podle 171 odst. 1 psm. d) trestnho zkona, kterho se měl dopustit tm, že dne 26. zř 1995 odjel z stavu na dovolenou s termnem nvratu do 20 hodin dne 28. zř 1995, přičemž ve stanoven lhůtě se do stavu nevrtil, ačkoliv rozsudkem Okresnho soudu v Liberci ze dne 12. listopadu 1986 sp. zn. P 514/78 mu byla nařzena stavn vchova, čmž se dle obžaloby měl dopustit zvažnho jednn, aby zmařil čel stavn vchovy, kter mu byla soudem uložena.

Okresn soud v Kutn Hoře usnesenm ze dne 19. zř 1996 trestn sthn veden proti mladistvmu P. H. podle 224 odst. 5 trestnho řdu přerušil, když se v podstatě ztotožnil s argumentac obhjce obžalovanho o protistavnosti ustanoven 171 odst. 1 psm. d) trestnho zkona v t jeho čsti, podle nž je trestn i mařen čelu stavn vchovy.

V odůvodněn svho nvrhu Okresn soud v Kutn Hoře uvedl, že vychz předevšm z toho, že ve smyslu ustanoven čl. 9 mluvy o prvech dtěte (dle jen "mluva") je možno dtě oddělit od jeho rodičů proti jejich vůli pouze v přpadě, že je takovto oddělen potřebn v zjmu dtěte. Uveden ustanoven mluvy je pak v prvnm řdu Česk republiky realizovno prvě institutem stavn vchovy, kter tudž může bt nařzena pouze v zjmu dtěte. Jestliže je tedy možno stavn vchovu nařizovat vlučně v zjmu dtěte, pak se ustanoven 171 odst. 1 psm. d) trestnho zkona, ve zněn zkona č. 152/1995 Sb., kterm bylo do citovanho ustanoven vloženo slovo "stavn", přč obecn zsadě, podle kter nemůže bt pachatelem ani častnkem trestnho činu ten, na jehož ochranu je přslušn ustanoven, o jehož porušen jde, určeno. Takovto trestn sthn dtěte, kter se odmt podrobit vlučně v jeho zjmu nařzen stavn vchově, m podle navrhovatele stejnou logiku jako trestn sthn osoby, kter se pokusila o sebevraždu, za nvod k trestnmu činu časti na sebevraždě podle 230 trestnho zkona, či sthn mladistvho, kter byl soudnm rozhodnutm svěřen do vchovy jednoho z rodičů a požd druhho z rodičů, aby toto rozhodnut nerespektoval a v rozporu s takovmto rozhodnutm ho odňal z vchovy toho rodiče, do jehož vchovy byl mladistv svěřen, za nvod k trestnmu činu nosu podle 216 trestnho zkona. V tto souvislosti poukazuje navrhovatel i na pochybnosti o vhodnosti uvedenho ustanoven vyjdřen v komentři k trestnmu zkonu, kter byl vydn v roce 1995 v nakladatelstv C. H. Beck/SEVT. Soud je proto přesvědčen o tom, že napaden čst ustanoven trestnho zkona je v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky, zejmna s čl. 9 mluvy, navrhuje proto jeho zrušen dnem 1. zř 1995, a to vzhledem k tomu, že z napadenho ustanoven ždn osoby nenabyly ždnch prv, a proto v souladu s principem prvn jistoty by mělo dojt k jeho zrušen ke stejnmu datu, k jakmu zkon č. 152/1995 Sb. nabyl činnosti.

Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky, jejž vyjdřen si stavn soud vyždal podle 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve svm psemnm vyjdřen podepsanm předsedou Ing. Milošem Zemanem v podstatě poukazuje na mluvu, kter stanov zsadu, že dtě nem bt odděleno od svch rodičů proti jejich vůli, mluva však připoušt takov oddělen dtěte od rodičů, kter je potřebn v zjmu dtěte a jež je určeno přslušnm řadem na zkladě soudnho rozhodnut v souladu s platnm prvem v přslušnm řzen. Obdobně Listina zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") uvd, že nezletil děti mohou bt od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutm soudu, na zkladě zkona. Tyto zkladn zsady mluvy i Listiny jsou provedeny zkonem o rodině, občanskm soudnm řdem, zkonem o školskch zařzench a dalšmi normami nižš prvn sly, zejmna vyhlškami Ministerstva školstv, mldeže a tělovchovy. stavn vchova přichz v vahu tehdy, kdy vchova dtěte je vžně ohrožena nebo ji nelze z jinch vžnch důvodů zabezpečit, a rovněž tehdy, kdy m za cl poskytnout dětem a mldeži s negativnmi jevy chovn preventivně vchovnou pči. Zkon č. 152/1995 Sb. doplnil ustanoven 171 trestnho zkona tak, že se rozšřila ochrana soudnch rozhodnut proti mařen čelu nebo ztěžovn vkonu tž o ochranu soudnho rozhodnut nařizujcho stavn vchovu. V odůvodněn nvrhu zkona č. 152/1995 Sb. k dotčenmu ustanoven předkladatel uvedl, že podle dosud platnho ustanoven 171 odst. 1 psm. d) trestnho zkona bylo trestnm činem jen mařen nebo ztěžovn ochrannho lčen nebo ochrann vchovy. Mařen nebo podstatn ztěžovn vkonu stavn vchovy osobou, vůči nž toto opatřen směřuje, nebylo postižiteln, a to ani podle 171 odst. 3 trestnho zkona. Přitom z hlediska obsahu těchto institutů a věcnch důvodů pro jejich uložen nen v praxi mezi ochrannou a stavn vchovou vraznějš rozdl a nebezpeč, kter pro společnost představuj mladistv na těku z ochrann nebo stavn vchovy, je rovněž stejn. Z tohoto důvodu předkladatel nvrhu zkona č. 152/1995 Sb. navrhl stejně postihovat přpady zvažnho ztěžovn nebo mařen ochrann i stavn vchovy. Je nepopirateln, že předkladatel nvrhu měl na mysli pouze a zejmna stavn vchovu určenou pro problematickou mldež, i když vedle takov stavn vchovy existuje i stavn vchova pro opuštěn nebo osiřel děti. Ve vyjdřen se připoušt, že toto ne plně citliv rozlišen typů stavn vchovy v trestnm zkoně může skutečně vst k domněnce, že jakkoliv těk z dětskho domova mus bt stejně kvalifikovn jako těk z vchovnho stavu pro mldež se zvšenou vchovnou pč. Určitm vchodiskem z tohoto stavu, kter nastal přijetm novely ustanoven 171 odst. 1 psm. d) trestnho zkona, je nezbytnost, aby všechny dotčen orgny pečlivě zkoumaly okolnosti, pohnutky, nsledky jednn nezletilho a podnět k trestnmu řzen z důvodu mařen nebo ztěžovn vkonu řednho rozhodnut dvaly jen v přpadech, kdy je naplněna skutkov podstata trestnho činu mařen stavn vchovy nařzen nezletilmu z vchovnch důvodů. Při přpadnm vyhověn nvrhu na zrušen čsti napadenho ustanoven se pak ve vyjdřen nedoporučuje jeho zrušen zpětně k 1. zř 1995 s ohledem na nevhodnost zavděn zpětn působnosti prvnch norem do našeho prvnho řdu. Vyjdřen tak potvrzuje, že zkon č. 152/1995 Sb. byl schvlen potřebnou většinou poslanců zkonodrnho sboru dne 29. června 1995, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen. V zvěru vyjdřen je pak vyjdřeno stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou Česk republiky (dle jen "stava"), stavnm pořdkem Česk republiky a našm prvnm řdem, a je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost napadenho ustanoven a vydal přslušn rozhodnut.

II.

Z těsnopiseck zprvy o 32. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky (sněmovn tisk 1675 a 1803), konan ve dnech 20. - 30. června 1995, vyplv, že zkon č. 152/1995 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 140/1961 Sb., trestn zkon, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), ve zněn pozdějšch předpisů, zkon Česk nrodn rady č. 283/1991 Sb., o Policii Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 189/1994 Sb., o vyššch soudnch ředncch, a zkon č. 59/1965 Sb., o vkonu trestu odnět svobody, ve zněn pozdějšch předpisů, jmž mimo jin bylo novelizovno ustanoven 171 odst. 1 psm. d) trestnho zkona, byl dne 29. června 1995 přijat potřebnou většinou hlasů, totiž 126 hlasy (3 poslanci hlasovali proti, 29 se zdrželo hlasovn). Uveden zkon byl vyhlšen v čstce 40/1995 Sb. rozeslan dne 2. srpna 1995, lze tedy konstatovat, že byl přijat a vydn v mezch stavně stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.).

III.

Objektem trestnho činu mařen vkonu řednho rozhodnut, jehož formln znaky skutkov podstaty vymezuje ustanoven 171 trestnho zkona, je zjem na řdnm vkonu rozhodnut sttnch orgnů. Již v vodu je třeba zdůraznit, že nikoliv všechna rozhodnut soudů či jinch sttnch orgnů jsou rozhodnutmi, jejichž vkon je tmto ustanovenm chrněn. Novela trestnho zkona proveden zkonem č. 152/1995 Sb. doplnila s činnost od 1. zř 1995 napaden ustanoven tak, že rozšřila ochranu soudnch rozhodnut proti mařen čelu nebo ztěžovn jejich vkonu tž o ochranu soudnho rozhodnut nařizujcho stavn vchovu. Do činnosti uveden novely trestnho zkona bylo trestnm činem podle ustanoven 171 odst. 1 psm. d) jen takov jednn, kter mařilo nebo ztěžovalo čel ochrannho lčen nebo ochrann vchovy - tedy čel ochrannch opatřen ukldanch podle trestnho zkona.

stavn vchova na rozdl od ochrannch opatřen je institutem rodinnho prva. Jde o vchovn opatřen ukldan podle 45 odst. 3 zkona o rodině. Podle tohoto ustanoven může soud nařdit stavn vchovu, jestliže je vchova dtěte vžně ohrožena nebo vžně narušena a jin vchovn opatřen nevedla k npravě nebo jestliže z jinch zvažnch důvodů nemohou rodiče vchovu dtěte zabezpečit. Jestliže je to v zjmu nezletilho nutn, může soud nařdit stavn vchovu i v přpadě, že jin vchovn opatřen nepředchzela. Z důležitch důvodů může soud prodloužit stavn vchovu až na jeden rok po dosažen zletilosti.

Z toho, co bylo uvedeno, vyplv, že stavn vchova, přesněji řečeno rozhodnut soudu o nařzen stavn vchovy, se svou povahou vymykaj z rmce ustanoven 171 odst. 1 trestnho zkona, v platnm zněn, kter v zsadě chrn vkon těch rozhodnut soudu, přpadně jinch sttnch orgnů, kter jsou vydvna v souvislosti s trestnm řzenm, kdy jde v podstatě o postih jednn, kter mař čel vazby nebo trestu, porušovn režimu stanovenho některmi druhy trestů či ochrannch opatřen. Ochrann opatřen, mezi kter patř kromě zabrn věci tak ochrann lčen a ochrann vchova, na něž se vztahuje ochrana napadenho ustanoven 171 odst. 1 psm. d) trestnho zkona, jsou jednm z druhů trestněprvn sankce a jejich uložen je tedy podmněno již spchanm trestnm činem a odsouzenm za něj, popřpadě činem, kter by byl, nehledě k osobě pachatele, činem trestnm. (Jsou tak ukldna buď samostatně jako jedin možn prostředek, nebo namsto trestu, popřpadě vedle trestu - vždy však v souvislosti s již spchanm trestnm činem.)

Při posuzovn důvodnosti nvrhu navrhovatele na vypuštěn slova "stavn" z ustanoven 171 odst. 1 psm. d) trestnho zkona, v platnm zněn, je tedy třeba mt na zřeteli odlišn charakter prvnho institutu stavn vchovy oproti institutu ochrann vchovy, k němuž jak Poslaneck sněmovna ve svm vyjdřen, tak i důvodov zprva k vldnmu nvrhu zkona č. 152/1995 Sb. stavn vchovu v podstatě přirovnv. Zkladn podmnkou pro uložen ochrann vchovy mladistvmu podle 84 trestnho zkona je jeho odsouzen za trestn čin, kter spchal. Osobm mladšm 15 let se ochrann vchova sice ukld v řzen občanskoprvnm, avšak opět jen za podmnky, že takov osoba spchala již čin, kter by byl -- nehledě k věku pachatele -- činem trestnm ( 86 trestnho zkona). Ochrann vchova tedy jako jedno z ochrannch opatřen ( 71 trestnho zkona), kter m sloužit k dosažen čelu trestnho zkona, je druhem trestněprvn sankce. Naproti tomu stavn vchova představuje vchovn opatřen, kter m vytvořit co nejpřznivějš podmnky pro vchovu nezletilho dtěte a je předevšm vchovnm, nikoliv represivnm opatřenm. Je tak v mnoha přpadech nařizovna tehdy, když se vchovu dtěte nepodařilo zajistit jinou individuln pč, napřklad i v situaci vyvolan faktickou absenc vhodn osoby, kter by mohla vchovu zajistit. Relně tedy přichzej v vahu i situace, kdy nezletil svm chovnm nemusel před nařzenm stavn vchovy sm zavdat přčinu k tomuto opatřen, kterm pak soud řeš v zjmu dtěte zajištěn jeho řdn vchovy. stavn vchovu tedy nelze chpat jako formu sankce nebo povinnosti dtěti uložen, přitom pominou-li podmnky, kter si nařzen stavn vchovy vynutily, soud stavn vchovu zruš. Na stavn vchovu je proto třeba nahlžet jako na krajn přpad řešen řdně nezajištěn vchovy dtěte tak, jak to m na mysli mluva, z hlediska jejchž ustanoven je třeba podle nzoru stavnho soudu napaden ustanoven posuzovat. Tato mluva, kter je nepochybně mezinrodn smlouvou o lidskch prvech a zkladnch svobodch, byla formou sdělen Federlnho ministerstva zahraničnch věc ve Sbrce zkonů vyhlšena pod č. 104/1991 Sb. pot, co s mluvou vyslovilo souhlas Federln shromžděn Česk a Slovensk Federativn Republiky a prezident Česk a Slovensk Federativn Republiky ji ratifikoval. Ratifikačn listina byla uložena u generlnho tajemnka OSN, depozitře mluvy, dne 7. ledna 1991. Po zniku Česk a Slovensk Federativn Republiky převzala Česk republika prva a zvazky z uveden mezinrodn smlouvy podle čl. 5 odst. 2 stavnho zkona Česk nrodn rady č. 4/1993 Sb., o opatřench souvisejcch se znikem Česk a Slovensk Federativn Republiky, svou sukcesi do tto smlouvy s platnost od 1. ledna 1993 oznmila dopisem ministra zahraničnch věc Česk republiky, kter byl uložen u generlnho tajemnka OSN jako depozitře mluvy dne 22. nora 1993 a jeho přijet bylo potvrzeno dne 7. července 1993. Uveden mluva, jž je Česk republika ve smyslu čl. 10 stavy vzna, již ve sv preambuli zdůrazňuje, že dtě pro svou tělesnou a duševn nezralost potřebuje zvlštn zruky a pči. V čl. 3 odst. 1 mluva stanov, že zjem dtěte mus bt přednm hlediskem při jakkoliv činnosti tkajc se dět, ať už uskutečňovan veřejnmi nebo soukrommi zařzenmi sociln pče, soudy, sprvnmi nebo zkonodrnmi orgny. Toto ustanoven m povahu normy vnitrosttně bezprostředně použiteln ("self - executing"). K přmmu použit je uveden norma způsobil s ohledem na svou dikci (...zjem dtěte... při jakkoliv činnosti), kter je dostatečně a natolik jasn, aby povinn subjekty, jimž je adresovna - subjekty vnitrosttn - byly schopny upravit odpovdajcm způsobem sv chovn. Posuzovno z pohledu tohoto člnku mluvy pak nelze považovat za zjmu dtěte přiměřenou a vhodnou takovou formu řešen, kter kriminalizuje mladistvho, kter se, ať již z jakchkoliv důvodů, nedokže vyrovnat s nařzenou stavn vchovou. stavn soud proto dospěl k zvěru, že řešit přpady porušen - jednoznačně v zjmu nezletilho nařzen stavn vchovy - trestněprvnmi prostředky, tak, jak to čin napaden ustanoven (aniž by navc jakkoliv rozlišovalo a bralo v vahu různ důvody vedouc k nařzen stavn vchovy), a to i při vědom zvlštn pravy trestnho zkona vztahujc se na mladistv, je v rozporu s čl. 3 odst. 1 mluvy, a proto nvrhu navrhovatele na zrušen čsti napadenho ustanoven vyhověl.

Na uvedenm zvěru pak nemohly nic změnit ani důvody, kter zkonodrce vedly k přijet napadenho ustanoven, totiž ochrana společnosti před nebezpečm, kter pro ni představuj mladistv na těku z stavn vchovy, neboť při poměřovn dvou v kolizi stojcch zjmů, tj. prvě uvedenho zjmu na ochranu společnosti se zjmem na řdn vchově a harmonickm rozvoji každho nezletilho dtěte, je to prvě zjem dtěte, kter je třeba považovat za převažujc.

Navrhovatelem navrhovanmu zpětnmu zrušen čsti napadenho ustanoven k datu činnosti zkona č. 152/1995 Sb., tj. k datu 1. zř 1995, stavn soud nevyhověl, neboť zpětnmu zrušen brn požadavek na zachovvn prvn jistoty, nehledě k tomu, že v situaci, kdy stavn soud zrušuje ustanoven trestnho zkona, stejn činky, jak by přineslo zpětn zrušen napadenho ustanoven, v podstatě zajišťuje ustanoven 71 odst. 1 a 3 zkona č. 182/1993 Sb.

Pro plnost a zcela na zvěr je třeba dodat, že navrhovatelem namtan rozpor napadenho ustanoven s čl. 9 mluvy, kter v podstatě stanov podmnky, kter mus bt dodrženy v přpadech oddělen dtěte od rodičů proti jejich vůli, nebyl shledn.

Načítávám znění...
MENU
Hore