Ve věci návrhu na zrušení § 24 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů 101/2003 účinný od 04.04.2003

Schválené: 11.03.2003
Účinnost od: 04.04.2003
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Práva a rovnost účastníků řízení., Majetkový konkurs (úpadek).Vyrovnání.Insolvenční řízení.Insolvence.Bankrot.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL0

Ve věci návrhu na zrušení § 24 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů 101/2003 účinný od 04.04.2003
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 101/2003 s účinností od 04.04.2003
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

101/2003 Sb.
Nález
Ústavního soudu

Jménem republiky

JUDr. Holeček v. r.
Místopředseda Ústavního soudu

Ustanovení § 24 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se ruší.

Odůvodněn

I.

Dne 15.8.2002 obdržel stavn soud podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") a 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, nvrh Vrchnho soudu v Olomouci na zrušen ustanoven 24 odst. 4 zkona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, v platnm zněn.

Vrchnmu soudu v Olomouci jsou podle ustanoven 104a občanskho soudnho (dle jen "o. s. ř.") předkldny k rozhodnut věci, ve kterch častnci řzen, krajsk nebo okresn soudy maj za to, že nen dna věcn přslušnost konkursnho soudu k rozhodnut o žalobě věřitele na určen pohledvky nebo okresnho soudu k rozhodnut o žalobě věřitele v řzen zahjenm u okresnho soudu před prohlšenm konkursu. V těchto přpadech by měl Vrchn soud v Olomouci rozhodnout o věcn přslušnosti podle napadenho ustanoven 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn.

Navrhovatel svůj nvrh odůvodnil tak, že zkonem č. 105/2000 Sb., kterm se měn zkon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, činnm od 1.5.2000, byl v nově formulovanm ustanoven 24 zkona o konkursu a vyrovnn zakotven odstavec čtvrt, kter stanov, že jestliže bylo před prohlšenm konkursu o popřen pohledvce zahjeno řzen a toto řzen bylo přerušeno [ 14 odst. 1 psm. c)], provede se určen popřen pohledvky v již zahjenm řzen; nov řzen o popřen pohledvce se nezahajuje [ 14 odst. 1 psm. d)]. Nvrh na pokračovn přerušenho řzen je třeba podat ve lhůtch určench zkonem ( 23 odst. 4 a 5 a 24 odst. 1 a 2); častnky řzen se stvaj ti, kter zkon za častnky označuje ( 23 odst. 2 a 3 a 24 odst. 1 a 2).

Podle nzoru navrhovatele neuvžil zkonodrce dostatečně okruh přpadů, na kter dispozice tohoto ustanoven dopadne. Aplikac tohoto ustanoven v různch procesnch situacch se konkursn věřitel, jejichž nevykonateln pohledvky byly v rmci přezkumnho jednn popřeny, dostvaj do nerovnho postaven. V některch přpadech se ocitaj v neřešiteln procesn situaci, v jinch přpadech jsou naopak oproti ostatnm konkursnm věřitelům zvhodněni.

Vrchn soud v Olomouci ve svm nvrhu dle uvedl, že k aplikaci ustanoven 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn dochz v přpadě, že o popřen pohledvce bylo zahjeno řzen před prohlšenm konkursu a toto řzen bylo prohlšenm konkursu přerušeno. Podle nzoru navrhovatele nepočt 24 odst. 4 s přpady, kdy v zahjenm řzen u soudu prvho stupně bylo již rozhodnuto, rozhodnut dosud nenabylo prvn moci a nebylo ani napadeno odvolnm, odporem či nmitkami. V těchto přpadech je vyhlšenm rozhodnutm soud vzn podle 156 odst. 3 a 170 odst. 1 o. s. ř. V dan situaci nemůže podle nzoru navrhovatele již dojt k změně častnků ani k změně nvrhu, když o věci již bylo rozhodnuto. Na druhou stranu však napaden ustanoven zapovd zahajovat o popřen pohledvce nov řzen. Navrhovatel se proto domnv, že v tomto přpadě nem věřitel nevykonateln pohledvky procesn možnost doshnout rozhodnut svho sporu o popřenou pohledvku v konkursnm řzen.

Navrhovatel se rovněž domnv, že ustanoven 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn však může vst k porušen rovnosti konkursnch věřitelů nejen v neprospěch věřitele, o jehož pohledvce bylo vedeno řzen před prohlšenm konkursu, ale tak jeho zvhodněnm oproti ostatnm konkursnm věřitelům. Z ustanoven 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn totiž vyplv povinnost soudu upravit okruh častnků řzen a vrok rozsudku i bez nvrhu. Proto v přpadech, kdy konkursn věřitel formuluje nvrh na pokračovn již zahjenho řzen nepřesně nebo vysloveně nesprvně, je ustanovenm 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn zvhodněn oproti ostatnm konkursnm věřitelům, jejichž pohledvky byly při přezkumnm jednn rovněž popřeny.

Ve shora uvedench skutečnostech spatřuje navrhovatel důvody nestavnosti napadenho ustanoven zkona o konkursu a vyrovnn, a navrhl proto přijet nlezu, jmž bude ustanoven 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn v platnm zněn zrušeno.

II.

Soudce zpravodaj vyždal v souladu s ustanovenm 42 odst. 4 a 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, vyjdřen obou komor Parlamentu Česk republiky.

A)

Poslaneck sněmovna, zastoupen předsedou PhDr. Lubomrem Zaorlkem, ve svm vyjdřen ze dne 10.10.2002 uvedla, že motivem zkonodrce k zařazen ustanoven 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn o určen sporn pohledvky v rmci již dřve zahjenho a prohlšenm konkursu přerušenho řzen bylo zjednodušit a zhospodrnit způsob projednn sporn pohledvky pro potřebu konkursu. Toto ustanoven m podle jeho nzoru umožnit redukci počtu incidenčnch sporů tehdy, kdy by bylo jinak nutno zahjit nov řzen samostatnou žalobou o určen sporn pohledvky. Zpravidla lze z dosavadnho přerušenho řzen o tže pohledvce využt řadu důkazů, kter již byly v přerušenm řzen provedeny. Zkonodrce při projednvn zkona vychzel z čelu zkona a clů konkursnho řzen a byl v přesvědčen, že vyhovuje požadavkům stavy a Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").

V zvěru svho vyjdřen uvedl předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, že zkon č. 105/2000 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, byl Poslaneckou sněmovnou schvlen na 21. schůzi dne 28.1.2000, když pro jeho přijet hlasovalo 128 ze 152 přtomnch. Sent Parlamentu Česk republiky schvlil nvrh zkona předloženho Poslaneckou sněmovnou ve zněn pozměňovacch nvrhů na sv 16. schůzi dne 1.3.2000 a Poslaneck sněmovna nsledně schvlila nvrh zkona ve zněn schvlenm Sentem, když ze 181 přtomnch hlasovalo 98 pro a 81 proti. Zkon byl tedy schvlen potřebnou většinou poslanců zkonodrnho sboru, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen. Podle stanoviska Poslaneck sněmovny jednal zkonodrn sbor v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a stavnm pořdkem a je pouze na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem posoudil stavnost napadenho ustanoven a vydal přslušn rozhodnut.

B)

Sent ve svm vyjdřen ze dne 16.10.2002, podepsanm předsedou doc. JUDr. Petrem Pithartem, uvedl, že nvrh zkona byl Sentu předložen dne 7.2.2000. Sent nvrh projednal na sv 16. schůzi druhho funkčnho obdob konan dne 1.3.2000 a svm usnesenm č. 302 vrtil nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Pro vrcen nvrhu zkona hlasovalo z 53 přtomnch sentorů 52 a 1 sentor se hlasovn zdržel. Poslaneck sněmovna nvrh zkona opětovně projednala dne 4.4.2000 na sv 24. schůzi. Nvrh zkona ve zněn pozměňovacch nvrhů byl schvlen usnesenm Poslaneck sněmovny č. 902, když ze 181 přtomnch se vyslovilo pro přijet 98 poslanců a 81 poslanců bylo proti.

Ve vborech Sentu byla problematika 24 odst. 4 zkona obshle diskutovna v souvislosti se změrem, aby tzv. incidenčn spory vždy rozhodoval soud, i když jde jinak o pohledvky, o nichž soud nem pravomoc rozhodovat, což neodpovd ust. 7 odst. 1 občanskho soudnho řdu. Koncepce, podle nž by incidenčn spory měly rozhodovat napřklad i u sprvnch a daňovch pohledvek konkursn soudy, se jevila ve vazbě na 24 odst. 4 novely zkona jako nedůsledn, neboť podle některch nzorů bylo přehldnuto, že podle 14 odst. 1 psm. c) se přerušuj nejen soudn, ale i jin řzen. Pokračovn v řzen by se tak dělo nikoliv před soudem, ale tm orgnem (sprvnm, daňovm), u něhož bylo řzen zahjeno.

Podle vyjdřen Sentu dospěly vbory k zvěru, že zřejmě navrhovateli zkona nebylo vzato v vahu, že jakkoliv vsledek sporu o pravost, vši nebo pořad pohledvky nezakld překžku věci rozsouzen pro nroky uplatněn v řzench, kter se prohlšenm konkursu přerušila. Zvlště vznamnm se tento důsledek jevil v situaci, kdy podle 45 odst. 2 zkona o konkursu a vyrovnn by neměly bt pohledvky, kter se pro čely konkursu pokldaly za zjištěn, ale kter padce popřel po zrušen konkursu, exekučnm titulem. V diskusi pak bylo rovněž upozorněno na fakt, že dikce 23 odst. 2 posledn věty může bt v přmm rozporu s 24 odst. 4 zkona, neboť podle vše uvedench nzorů by o pořad pohledvky měl rozhodnout soud v řzen, v němž se pokračuje a kter nemus bt řzenm soudnm.

Jak dle ve svm vyjdřen uvedl předseda Sentu, i přes shora uveden diskuse a nvrhy na vypuštěn 24 odst. 4 z nvrhu zkona, převldl nsledně ve vborech nzor ponechat uveden ustanoven v předloženm zněn. Schůze Sentu se danou problematikou již nezabvala.

III.

Podle ustanoven 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, může stavn soud se souhlasem častnků upustit od stnho jednn, nelze-li od tohoto jednn očekvat dalš objasněn věci. stavn soud si proto v souladu s tmto ustanovenm vyždal od častnků řzen vyjdřen, zda souhlas s upuštěnm od stnho jednn. Podnm ze dne 5.3.2003 Vrchn soudu v Olomouci a podnmi ze dne 4.3.2003 rovněž Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky a ze dne 7.3.2003 Sent Parlamentu Česk republiky vyjdřily v projednvan věci svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn.

IV.

Dřve, než stavn soud přikročil k posouzen obsahu napadenho ustanoven zkona z hledisek vymezench ustanovenm 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, tj. z hlediska souladu ustanoven 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn s stavnmi zkony, přezkoumal splněn formlnch požadavků přijet přslušn prvn normy.

Nvrh zkona, kterm se měn a doplňuje zkon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, byl předložen Poslaneck sněmovně jako poslaneck nvrh dne 29.4.1999. Z těsnopiseck zprvy o 21. schůzi Poslaneck sněmovny, 3. volebn obdob, stavn soud zjistil, že dne 28.1.2000 vyslovila Poslaneck sněmovna podle sněmovnho tisku 219, ve zněn schvlench pozměňovacch nvrhů, s tmto nvrhem souhlas, když z přtomnch 152 poslanců jich pro nvrh hlasovalo 128 a jeden poslanec hlasoval proti nvrhu.

Z těsnopiseck zprvy o 16. schůzi Sentu, 2. funkčn obdob, bylo prokzno, že dne 1.3.2000 byl nvrh zkona s přijatmi pozměňovacmi nvrhy vrcen Poslaneck sněmovně, když z přtomnch 53 sentorů hlasovalo 52 pro a jeden sentor se hlasovn zdržel.

Z těsnopiseck zprvy o 24. schůzi Poslaneck sněmovny, 3. volebn obdob, stavn soud zjistil, že Poslaneck sněmovna přijala dne 4.4.2000 nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, ve zněn schvlenm Sentem, a to tak, že z přtomnch 181 poslance hlasovalo 98 pro a 81 proti.

Po přijet byl zkon č. 105/2000 Sb., kterm se měn zkon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a publikovn v čstce 32 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 25.4.2000. Zkon nabyl v souladu se svm čl. VIII. činnosti dne 1.5.2000.

stavn soud proto ve smyslu ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu shledal, že zkon č. 105/2000 Sb., kterm bylo do zkona o konkursu a vyrovnn vloženo ustanoven 24 odst. 4, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven zkonodrn kompetence Parlamentu Česk republiky a stavně předepsanm způsobem, jak ostatně již stavn soud konstatoval ve věci sp. zn. Pl. S 36/01 (č. 403/2002 Sb.).

V.A

Ustanoven 24 odst. 4 bylo do zkona o konkursu a vyrovnn vloženo jeho novelou v podobě zkona č. 105/2000 Sb., kterm se měn zkon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, s činnost od 1.5.2000. Napaden ustanoven 24 odst. 4 dopad na situace, kdy sprvce podstaty či konkursn věřitel popřeli v rmci přezkumnho jednn nevykonateln nrok věřitele vyplvajc z pohledvky přihlšen do konkursnho řzen. V přpadě, že konkursn věřitel uplatnil před prohlšenm konkursu jakoukoliv čst tohoto nroku v řzen, kter bylo prohlšenm konkursu přerušeno, je nepřpustn zahjit nov incidenčn řzen, ale řzen o určen pravosti, vše nebo pořad přihlšen pohledvky se m provdět před soudem, kter vedl řzen, jež bylo prohlšenm konkursu ze zkona přerušeno.

Jak vyplv z důvodov zprvy k zkonu č. 105/2000 Sb., bylo v danm přpadě myslem zkonodrce racionalizovat a zhospodrnit incidenčn řzen vyvolvan konkursnmi řzenmi. Clem zkonodrce bylo redukovat dosavadn počet incidenčnch řzen tak, že by zkon umožňoval využt vsledků řzen přerušench v důsledku prohlšen konkursu, a navzat tak na řzen o nroku, jež probhalo před prohlšenm konkursu.

Z důvodov zprvy k zkonu a z vyjdřen častnků řzen je rovněž evidentn, že zkonodrce konstruoval ustanoven 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn v přesvědčen, že do budoucna nebude nutn zahajovat o určen popřen pohledvky řzen nov, ale že v původnch řzench se navže na jejich dosavadn stav a zejmna se využij všechna skutkov a dalš zjištěn.

stavn soud souhlas s nzorem navrhovatele, že zkonodrce dostatečně nedocenil okruh všech procesnch situac, na něž může ustanoven dopadat, praktick důsledky takov koncepce, ale rovněž i samotn jej stavněprvn rozměr.

V.B

Čl. 96 odst. 1 stavy zakotvuje jako jednu z klčovch zsad fungovn a realizace soudn moci v Česk republice procesn zsadu rovnosti prv častnků řzen před soudem. Tento stavn princip tak garantuje rovn procesn postaven častnků soudnho řzen co do prv, jež častnkům určitho typu řzen přiznv prvn řd. Z tto zsady lze mimo jin dovodit, že pro určit typ řzen mus bt dna jedin přslušnost soudu, chpan v rozměru věcnm a funkčnm, přičemž takov prava mus bt provedena zkonem.

stavn ustanoven m garantovat institut rovnosti v jeho procesn podobě, kter m ovšem dopady hmotněprvn. lohou obyčejnch zkonů, a to procesnch předpisů, je stavou chrněn a takto chpan institut rovnosti převst do procesnch zruk, kter naplněn takto chpan rovnosti zajist.

Je přitom zřejm, že pro různ typy řzen lišc se svm předmětem může zkonodrce stanovit různ rozsah procesnch prv a povinnost. Jinmi slovy rovnost častnků řzen je třeba vykldat tak, že mus bt respektovn stejn rozsah procesnch prv a povinnost v řzench shodujcch se stejnm předmětem řzen. Je však nepřpustn, aby rozlišovacm kritriem byl namsto předmětu řzen častnk sm - byť napřklad definovan svm procesnm postavenm v jakmkoliv předchozm řzen.

Od tohoto vkladu ustanoven čl. 96 odst. 1 stavy se odvj i vklad čl. 38 odst. 1 Listiny, neboť určen zkonnho soudce mus předchzet stavně konformn zkonn stanoven přslušnosti soudu. Zsada, podle nž je prvn prava přslušnosti soudu vyhrazena zkonu, zahrnuje nejen postult, podle něhož pouze zkon může stanovit pravomoc a přslušnost soudu k projednn určit věci, ale tak požadavek, aby zkon takovou pravomoc a přslušnost vymezil pro všechny typově shodn přpady stejně, a nečinil neodůvodněn rozdl v přslušnosti soudů pojman věcně a funkčně.

Věcn přslušnost soudů k projednvn sporů vyvolanch konkursem nebo vyrovnnm je upravena v ustanoven 9 odst. 3 o. s. ř. tak, že je svěřena krajskm soudům jako soudům prvnho stupně. Těmito spory jsou mimo jin spory o určen pravosti, vše a pořad přihlšench pohledvek, kter byly v průběhu konkursnho řzen popřeny. V takovch situacch je konkursn věřitel nucen svůj nrok uplatnit v předepsanch lhůtch a při dodržen dalšch formlnch nležitost ve zvlštnm (incidenčnm) řzen, kter bylo vyvolno konkursem. V takovch přpadech je podle shora uvedench ustanoven 9 odst. 3 o. s. ř. a 23 odst. 2 zkona o konkursu a vyrovnn věcně přslušn konkursn soud, tj. zsadně krajsk soud.

Nvrhem napaden ustanoven 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn však představuje zvlštn vymezen věcn přslušnosti soudu, když vůbec zamezuje veden zvlštnho incidenčnho řzen u konkursnho soudu a konstruuje pro dan typ sporů, tj. sporů o určen pravosti, vše a pořad pohledvky, zvlštn věcnou přslušnost soudu, kter dřve vedl řzen zahjen k žalobě současnho věřitele popřen pohledvky, jehož předmět souvisel s popřenou nevykonatelnou pohledvkou.

Důsledkem ustanoven 24 odst. 4 je skutečnost, že se jm konstruuje dvoj režim věcn přslušnosti soudů. Lze usuzovat, že vztah mezi ustanovenm 9 odst. 3 o. s. ř., 23 odst. 2 a 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn je vztahem mezi předpisem obecnm (lex generalis) a předpisem zvlštnm (lex specialis), přičemž byl respektovn stavn požadavek zkonnho založen přslušnosti soudu. Jak však již bylo vše uvedeno, nelze připustit, aby zkon činil neodůvodněn rozdl ve vymezen věcn přslušnosti pro přpady, jež jsou svm předmětem shodn. Koncepce prvn pravy 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn vytvř dualitu věcn přslušnosti ve sporech o určen pravosti, vše a pořad pohledvek popřench v rmci konkursnho řzen. Přitom jde co do předmětu řzen o shodn spory. Aplikace ustanoven 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn tak způsobuje rozdl ve věcn a přpadně funkčn přslušnosti, kdy v jednom přpadě rozhoduje krajsk soud v incidenčnm řzen jako soud konkursn, v jinm přpadě pak soud okresn, pokud vedl řzen zahjen k žalobě současnho věřitele popřen pohledvky, jehož předmět souvisel s popřenou pohledvkou a kter bylo prohlšenm konkursu přerušeno. V takovm přpadě se pak rozhodovn o určen pravosti, vše nebo pořad popřen pohledvky koncentruje u soudu, kter byl věcně a mstně přslušn k původnmu přerušenmu řzen, tedy u soudu, kter nen soudem konkursnm. Věcn a mstn přslušnost založen podle 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn se tak odvj od věcn, mstn a popřpadě funkčn přslušnosti soudu v předchzejcm řzen, jež bylo prohlšenm konkursu podle 14 odst. 1 psm. c) zkona o konkursu a vyrovnn přerušeno; ve skutečnosti se však odvj od postaven věřitele jako žalobce v původnm řzen.

Takov koncepce vyvolv ve svm důsledku nerovnost v procesnm postaven jednotlivch věřitelů, kteř soudně uplatňuj svou popřenou nevykonatelnou pohledvku v různch procesnch režimech.

To proto, že 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn stanov okruh častnků řzen ex lege (tj. častnky řzen se stvaj ti, kter zkon za častnky označuje), a soudu tak vznik povinnost, aby sm nově označil častnky řzen, aby sm odstranil vady nvrhu na pokračovn řzen, nem-li přslušn nležitosti (např. označen častnků, petit atd.), a to i v situaci, kdy původn nvrh na zahjen řzen o nroku, kter souvisel s popřenou pohledvkou, trpěl vadami, jež žalobce neodstranil. V incidenčnm řzen m naopak věřitel povinnost podle 23 zkona o konkursu a vyrovnn ve vymezen lhůtě přesně určit častnky řzen a přesně specifikovat cel nrok. Z toho je tedy zřejm, že častnk řzen (věřitel), kter podal nvrh na pokračovn řzen podle 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn, se ocit ve zvhodněnm postaven ve srovnn s častnkem řzen (věřitelem), kter podv nvrh na zahjen zvlštnho (incidenčnho) řzen u konkursnho soudu podle 23 odst. 2 zkona o konkursu a vyrovnn.

Procesn nerovnost věřitelů, kteř uplatňuj svou popřenou nevykonatelnou pohledvku v různch procesnch režimech, je dle dna i různm režimem poplatkov povinnosti. V přpadě, že původn řzen bylo přerušeno za situace, kdy věřitel jako častnk řzen ještě nesplnil zkonnou poplatkovou povinnost, a pot podal nvrh na jeho pokračovn podle 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn, bude oproti věřiteli, o jehož pohledvce se zahajuje incidenčn řzen, neodůvodněně zvhodněn. Nvrhem na pokračovn přerušenho řzen totiž častnku nevznik podle zkona č. 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve zněn pozdějšch předpisů, poplatkov povinnost a soud i přesto, že poplatek nebyl uhrazen ani v původnm řzen, bude povinen věc rozhodnout. Důsledkem nezaplacen soudnho poplatku v incidenčnm řzen bude naopak zastaven tohoto řzen. V situaci, kdy častnk v původnm řzen zaplatil vyšš soudn poplatek, než by byl povinen zaplatit v řzen incidenčnm, nelze tuto diskrepanci odstranit, což vyplv z nemožnosti činit kony v řzen, kter je ze zkona přerušeno.

Uveden koncepce s důsledky nerovnch prv a povinnosti častnků řzen o určen pravosti, vše a pořad popřen pohledvky je v rozporu s čl. 96 odst. 1 stavy, jehož obsah co do rozsahu jeho dopadu byl vyložen vše. Zkonodrce nepřpustně přiznv různ procesn prva a povinnosti častnkům řzen se shodnm předmětem řzen, což vede někdy ke zvhodněn, jindy ke znevhodněn těch kterch častnků řzen. Přitom odlišn procesn režim se odvj pouze od procesnho postaven věřitele v předchozm řzen, jehož předmět jen souvisel s popřenou pohledvkou.

Současn rozhodovac praxe soudů při aplikaci 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn ukazuje, že nestavnost tohoto ustanoven nelze překonat ani takovou interpretac, jež by byla stavně konformn.

Nestavn důsledky pravy totiž neodstraňuje ani vklad zaujman některmi obecnmi soudy (viz napřklad Usnesen Vrchnho soudu v Olomouci ze dne 10.9.2002 sp. zn. 4 Cmo 305/2002), podle něhož ustanoven 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn zakld zvlštn typ tzv. "řzen v řzen", tj. řzen, kter se liš od původnho řzen svm předmětem a okruhem častnků a kter je s původnm řzenm pouze ex lege spojen, přičemž obsah předchozho řzen se řzenm podle 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn nekonzumuje, a je možn v něm po ukončen konkursu pokračovat. Tmto vkladem se shora popsan diskrepance v prvech a povinnostech častnků "řzen v řzen" a incidenčnch řzen neodstraňuj.

V.C

Ustanoven čl. 37 odst. 3 Listiny stanov, že všichni častnci jsou si v řzen rovni. Toto ustanoven Listiny je třeba interpretovat tak, že jde o princip, zaručujc rovn procesn prva a povinnosti konkrtnch častnků v konkrtnm řzen. Tm se toto ustanoven Listiny odlišuje od ustanoven čl. 96 odst. 1 stavy, kter obecně předvd rovnost častnků v řzench se shodnm předmětem řzen, jak bylo vyloženo shora.

Aplikace ustanoven 24 odst. 4 ve srovnn s aplikac 23 odst. 2 zkona o konkursu a vyrovnn (incidenčn řzen) v konečnm důsledku zakld nerovn postaven věřitelů spadajcch pod tyto dva procesn režimy při uspokojen jejich pohledvek v rmci rozvrhovho řzen ( 30 zkona o konkursu a vyrovnn). Je-li totiž incidenčn spor chpn jako formalizovan důkazn řzen, jehož vsledek je pro konkursn soud zvazn, pak je zřejm, že zkonem založen původn procesn dualita m dopady na procesn postaven věřitelů i v danm konkursnm řzen z hlediska rovnosti.

VI.

Plnum stavnho soudu proto s ohledem na shora uveden skutečnosti rozhodlo podle 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, o zrušen 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn, v aktulnm zněn, a to pro rozpor s čl. 96 odst. 1 stavy a čl. 37 odst. 3 Listiny, přičemž tento nlez se stane vykonatelnm dnem jeho publikace ve Sbrce zkonů.

S ohledem na to se však stavn soud musel vypořdat tak s otzkou, jak vliv bude mt derogace tohoto ustanoven na řzen veden soudy, jejichž přslušnost byla založena napadenm ustanovenm.

Pokud by již zahjen řzen veden soudy, jejichž přslušnost byla založena napadenm ustanovenm, pokračovala v dosavadnm režimu i po vykonatelnosti nlezu stavnho soudu, jmž se ustanoven 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn ruš, dochzelo by tak k pokračovn protistavn nerovnosti nastolen tmto ustanovenm. stavn soud proto konstatuje, že s vykonatelnost nlezu přestv bt zkonem podložena věcn přslušnost soudů založen ustanovenm 24 odst. 4 zkona o konkursu a vyrovnn.

stavn soud však současně zdůrazňuje, že obecn soudy si při řešen dan procesn situace musej počnat tak, aby se svm postupem nedopustily odepřen spravedlnosti (denegationis iustitiae). Postupem, kterm by soud zabrnil častnku probhajcho řzen v možnosti domhat se svho prva u nezvislho a nestrannho soudu tak, jak garantuje čl. 36 odst. 1 Listiny, by znamenal porušen prva častnka řzen na spravedliv proces a ve svm důsledku by narušil principy prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy). Takov postup by tak vedl k dalšm nestavnm důsledkům.

Načítávám znění...
MENU
Hore