Ve věci návrhu na zrušení části ustanovení bodu 2 čl. XXIX části dvacáté deváté zákona č. 237/2004 Sb., kterým se v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty mění některé zákony a přijímají některá další opatření a mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů 10/2010 účinný od 14.01.2010
| Schválené: | 01.12.2009 |
| Účinnost od: | 14.01.2010 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA., Daň z přidané hodnoty. DPH. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 1. prosince 2009 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Pavel Rychetský a Michaele Židlická rozhodlo o návrhu navrhovatele Nejvyššího správního soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy na zrušení části ustanovení bodu 2 čl. XXIX, části dvacáté deváté, zákona č. 237/2004 Sb., kterým se v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty mění některé zákony a přijímají některá další opatření a mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "z českého důchodového pojištění", takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn:
I.
1. Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy ČR domhal, aby stavn soud pro nesoulad s čl. 1 a čl. 30 Listiny zkladnch prv a svobod zrušil čst ustanoven bodu 2 čl. XXIX, čsti dvact devt, zkona č. 237/2004 Sb., kterm se v souvislosti s přijetm zkona o dani z přidan hodnoty měn někter zkony a přijmaj někter dalš opatřen a měn zkon č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn zkona č. 479/2003 Sb., a zkon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, ve slovech "z českho důchodovho pojištěn". Navrhovatel tak učinil v souvislosti s řzenm o kasačn stžnosti proti rozsudku Krajskho soudu v Českch Budějovicch ze dne 2. nora 2005, č. j. 2 Cad 144/2004-18, jmž byla zamtnuta žaloba PhDr. V. K. (poznmka: kter je od 20. 4. 2004 občankou Česk republiky) proti rozhodnut Česk sprvy socilnho zabezpečen, kterm byla zamtnuta ždost žalobkyně o poskytnut jednorzovho přspěvku 1000 Kč důchodci podle čl. XXIX zkona č. 237/2004 Sb.
2. Podstata věci spočv v tom, že v rmci zkona č. 237/2004 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o dani z přidan hodnoty a přijmaj někter dalš opatřen a měn zkon č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn zkona č. 479/2003 Sb., a zkon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, byla v čsti dvact devt čl. XXIX přijata prava nazvan "jednorzov přspěvek důchodci", jejmž čelem bylo poskytnout ze strany sttu poživatelům důchodů jednorzovou vpomoc v souvislosti se změnami ve vši daně z přidan hodnoty. Podle přijat prvn pravy nrok na přspěvek důchodci (ve vši 1000 Kč) m fyzick osoba, kter m nrok na vplatu důchodu (čsti důchodu) z českho důchodovho pojištěn alespoň za čst června 2004. V přpadě, v souvislosti s jehož řešenm podal Nejvyšš sprvn soud vše uveden nvrh stavnmu soudu, uplatňovala nrok na jednorzov přspěvek osoba, kter nepobrala důchod z českho důchodovho pojištěn, ale ze slovenskho důchodovho pojištěn.
3. Navrhovatel - Nejvyšš sprvn soud uvedl, že v předmětnm řzen rozhoduje o nroku na jednorzov přspěvek důchodci, tedy o prvu na hmotn zabezpečen ve stř, jež spad do širšho rmce prva na hmotn zabezpečen podle čl. 30 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod. I když si navrhovatel uvědomuje, že svm charakterem jde o sociln prvo, kde chpn principu rovnosti m poněkud širš meze než u zkladnch prv a svobod, přesto se domnv, že napaden čst danho ustanoven testem stavnosti neprochz.
4. Navrhovatel totiž dospěl k nzoru, že pokud byly důvodem poskytnut jednorzovho přspěvku důchodci změny ve vši daně z přidan hodnoty, pak adrestem tto jednorzov vpomoci je osoba žijc na zem sttu, kter změny ve vši daně z přidan hodnoty zkonem přijal; nrok na přspěvek proto mus mt předevšm důchodci žijc na zem Česk republiky bez ohledu na to, zda maj nrok na vplatu důchodu (čsti důchodu) z českho důchodovho pojištěn či z cizho, např. slovenskho důchodovho pojištěn. Jinak se - podle nzoru navrhovatele - dostv prvn prava do rozporu s Nařzenm č. 1408/1971 EHS, kter m zabrnit tomu, aby občan trvale bydlc v členskm sttu EU, byl vyňat z vhod nležejcch ostatnm jeho obyvatelům pouze proto, že je poživatelem důchodu vyplcenho druhm členskm sttem. Dle vyslovil nzor, že v projednvan věci došlo rovněž k porušen člnku 17 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o socilnm zabezpečen (č. 228/1993 Sb.) a člnku 11 Sprvnho ujednn o provděn smlouvy, neboť sttn sociln dvkou ve smyslu člnku 17 Smlouvy je z hlediska svho čelu i předmětn kompenzace z roku 2004. Skutečnost, že skupině důchodců, kteř trvale žij na zem Česk republiky, ale nemaj nrok na vplatu důchodu z českho důchodovho pojištěn, zkon nrok na jednorzov přspěvek upr, považuje navrhovatel za nerovnost, kter objektivn a rozumn důvody postrd.
5. Navrhovatel uzavřel, že v danm přpadě bude nsledně třeba pozitivnho zsahu zkonodrce k odstraněn neodůvodněn nerovnosti mezi důchodci žijcmi na zem Česk republiky; nejprve je však nutno odstranit ze zkona napaden ustanoven diskriminačn povahy. Proto navrhl, aby stavn soud citovan ustanoven v napaden čsti zrušil.
II.
6. stavn soud si k podanmu nvrhu vyždal vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky.
A.
7. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen uvd, že zkon č. 237/2004 Sb. byl přijat v souvislosti s přijetm novho zkona o dani z přidan hodnoty. Jako důsledek změn ve vši daně z přidan hodnoty byla na nvrh rozpočtovho vboru přijata opatřen, jejichž čelem bylo nzkopřjmovm skupinm obyvatel, tj. rodinm s dětmi, kter pobraj dětsk přdavky a důchodcům jednorzově kompenzovat změny ve vši DPH. Sociln kompenzace, v zkoně nazvan "jednorzov přspěvek důchodci" se hradila ze sttnho rozpočtu. Zkonodrce stanovil, že do okruhu přjemců tohoto přspěvku maj spadat všichni občan, kteř, předevšm z hlediska svho věku nebo na zkladě jinch okolnost již nejsou vdělečně činn anebo jen omezeně, a kteř ještě přispvaj anebo kteř v minulosti přispvali do sttnho rozpočtu formou placen pojistnho na sociln zabezpečen. Dalšm kritriem zroveň bylo, že přjemci splnili zkonn podmnky pro vyplcen důchodu z důchodovho pojištěn. Z toho vyplv, že mezi přjemce přspěvku, kter představoval jednorzov plněn a nikoliv opakujc se plněn majc charakter dvky důchodovho zabezpečen, nebyli zahrnuti ti občan, kteř sice představuj nzkopřjmovou skupinu obyvatel, ale nesplňovali podmnky pro vplatu důchodu, anebo ti občan, respektive obyvatel Česk republiky, kteř sice hmotně zabezpečovni důchodovmi dvkami byli, leč z cizho důchodovho systmu, do kterho přispvali, nikoliv však z českho důchodovho systmu, jehož nebyli častnky po takovou dobu, aby splnili podmnky pro poskytovn důchodu.
8. Poslaneck sněmovna dodala, že zkonodrce pověřil vplatou přspěvku orgny socilnho zabezpečen, a to předevšm z toho důvodu, že tyto orgny maj ve sv evidenci přjemce (poživatele) důchodů a nebylo tak třeba nkladně budovat novou a jednorzovou evidenci přjemců přspěvku pouze pro jednorzovou vplatu tohoto přspěvku, a s ohledem na hospodrnost. Ze skutečnosti, že zkonodrce pověřil vplatou přspěvku orgny socilnho zabezpečen, nelze dovozovat, že tento přspěvek byl součst dvek socilnho zabezpečen. Je tedy nesprvn dovolvat se mezisttn Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o socilnm zabezpečen (vyhlšen pod č. 228/1993 Sb.), neboť tato smlouva se na uveden přspěvek nevztahuje.
9. Poslaneck sněmovna se proto domnv, že nzor navrhovatele - Nejvyššho sprvnho soudu na jednorzov kompensačn přspěvek důchodci jako sttn sociln dvku ve smyslu smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a Sprvnho ujednn o provděn smlouvy, a jeho poukaz na porušen Nařzen č. 1408/1971 EHS s čl. 1 a 30 Listiny zkladnch prv a svobod nejsou sprvn; jeho nvrh je tedy neopodstatněn.
10. Poslaneck sněmovna konečně uvedla, že hlasovala o zkonu č. 237/2004 Sb. na sv 27. schůzi dne 27. nora 2004. Zkon byl schvlen, neboť pro něj z přtomnch 163 poslanců a poslankyň hlasovalo 83 a 66 bylo proti. O zkonu vrcenm zpět prezidentem republiky hlasovala Poslaneck sněmovna dne 22. dubna 2004 na sv 30. schůzi. Z přtomnch 184 poslanců bylo pro zkon 131 a 51 bylo proti. Za tohoto stavu věci nelze podle Poslaneck sněmovny než vyjdřit stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a našm prvnm řdem. Je na stavnm soudu, aby stavnost napadenho ustanoven posoudil.
B.
11. Sent Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen uvedl, že nvrh zkona, jehož čst je navržena ke zrušen, předložila vlda Poslaneck sněmovně 5. listopadu 2003 a po jeho schvlen v Poslaneck sněmovně byl doručen Sentu dne 12. března 2004. V Sentu byl nvrh zkona jako sentn tisk č. 305 projednn ve dvou vborech, a to ve vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, a ve vboru pro evropskou integraci. Vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu jako vbor garančn ve svm usnesen doporučil Sentu vrtit nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, kter vbor přijal (pozměňovac nvrhy se netkaly čsti dvact devt, k nž směřuje nvrh Nejvyššho sprvnho soudu). Vbor pro evropskou integraci pak doporučil Sentu přijmout usnesen nvrhem zkona se nezabvat, bude-li Sentem schvlen nvrh zkona o dani z přidan hodnoty. Sent předložen nvrh zkona projednal na sv 14. schůzi dne 1. dubna 2004 a po vystoupen zstupce předkladatele a zpravodajů obou vborů přijal usnesen nvrhem zkona se nezabvat. Toto usnesen, pro kter ze 73 přtomnch sentorů hlasovalo 39 a proti bylo 23 sentorů, bylo přijato pot, co Sent při projednvn předchozho bodu schvlil nvrh zkona o dani z přidan hodnoty.
12. Sent dle prohlsil, že v nvrhu zkona předloženho vldou do Poslaneck sněmovny nebyla obsažena prava tkajc se jednorzovho přspěvku důchodci, vůči nž směřuje nvrh Nejvyššho sprvnho soudu. Tato prava byla do nvrhu zkona doplněna formou pozměňovacho nvrhu až při jeho projednvn v Poslaneck sněmovně, spolu s některmi dalšmi pravami směřujcmi k řešen určitch socilnch kompenzac v souvislosti se změnami ve vši daně z přidan hodnoty. Z toho důvodu nebyla k těmto změnm předložena důvodov zprva, kter by blže navrhovanou pravu objasňovala. V obecn poloze byla navrhovan prava zmněna pouze v rozpravě při projednvn nvrhu zkona o dani z přidan hodnoty (tedy jinho tisku, než do kterho měla bt doplněna), a z obsahu několika vystoupen vyplynulo, že se jednalo o změnu, kter byla iniciovna vsledkem jednn stran tehdejš vldn koalice v Kolodějch dne 1. nora 2004. Z dostupnch dajů tkajcch se tohoto jednn pak vyplv, že se strany vldn koalice dohodly, že v rmci 2. fze reformy veřejnch financ společně prosad na vldn i parlamentn rovni určit opatřen, mezi ktermi byla tak dvě opatřen tkajc se předmětn zležitosti; jednalo se o opatřen pod bodem 6 a 8 tohoto zněn:
13.
6. Ke zmrněn dopadů harmonizačnch a dalšch změn DPH budou přijata nsledujc opatřen: a) od 1. května 2004 bude zvšen rodičovsk přspěvek o 1.000,- Kč měsčně, b) k 1. červnu 2004 bude vyplacen jednorzov dětsk přdavek 2.000,- Kč na každ dtě rodinm, kter splňuj nrok na vyplcen přdavků na děti, c) k 1. červnu 2004 bude vyplacen jednorzov mimořdn důchod ve vši 1.000,- Kč každmu důchodci (včetně důchodů vdovskch, sirotčch a invalidnch). 8. Při valorizaci důchodů v roce 2005 budou zohledněny proveden daňov změny.
14. Sent dodal, že v tomto smyslu byla tak prava tkajc se důchodců prezentovna jako jednorzov kompenzačn opatřen pro zbvajc čst roku 2004, s tm, že v průběhu roku nelze důchody valorizovat, a že pro dalš obdob budou důsledky změn v DPH řešeny pro důchodce v rmci valorizace důchodů. Podle Sentu je vcelku nepochybn, že pokud byly daňov změny pro obdob nsledujc po roce 2004 řešeny v rmci valorizace důchodů (a to zajist byly, jelikož zvyšovn důchodů se provd s ohledem na růst spotřebitelskch cen, a zvšeni DPH jejich růst ovlivňuje), pak se tato nsledn kompenzace tkala jen poživatelů důchodů, pobrajcch důchod z českho důchodovho pojištěn, stejně jako tomu bylo v přpadě jednorzovho přspěvku důchodci. Z hlediska vše uvedenho lze dovodit, že kompenzace pro důchodce byla od počtku pojmna nikoliv jako nějak sttn sociln dvka stojc mimo systm důchodovho pojištěn, ale jako peněžn plněn nležejc v rmci poskytovanch dvek důchodovho pojištěn, kter m povahu zvšen důchodů (ať již formou jednorzově vyplacen dvky či zvšen pravidelně poskytovanch dvek); v tomto smyslu by bylo čeln - podle nzoru Sentu - posoudit opodstatněnost podanho nvrhu. Lze totiž polemizovat s nzorem, že v přpadech, kdy Česk republika určit ekonomick dopady daňovch prav hodl kompenzovat některm skupinm občanů, napřklad poživatelům důchodů, nemůže přslušnou kompenzaci vzat jen na přpady, kdy jde o poživatele důchodu z českho důchodovho pojištěn. Je vcelku zřejm, že takov kompenzace jsou přijmny s ohledem na to, jak je vše důchodů poskytovanch podle prvn pravy platn v Česk republice, a prvě tato skutečnost je zohledňovna při rozhodovn o přslušn kompenzaci a jej vši. Pokud jde o poživatele důchodů žijcch na zem Česk republiky, pobrajcch důchody poskytovan podle předpisů jinho sttu, vše jejich důchodů je pochopitelně zvisl na tom, jak je prvn prava přslušnho sttu tkajc se podmnek nroku na důchod a jeho vši. V mnoha přpadech poživatel důchodů ze zahranič maj důchody několikansobně vyšš než je průměrn vše důchodů v Česk republice, a v mnoha přpadech je naopak jejich důchod nižš. Z tohoto hlediska lze mt za to, že pokud je přslušn kompenzace přijmna s ohledem na to, jak je vše důchodů poskytovanch podle prvn pravy platn v Česk republice, je takov přstup zkonodrce založen na objektivnch a rozumnch důvodech, a jde o pravu vyhovujc stavnmu principu rovnosti.
15. Sent dle - k namtanmu nesouladu předmětn pravy s Nařzenm č. 1408/1971 EHS - dovodil, že pokud je tato prava chpna jako peněžn plněn poskytovan v rmci dvek důchodovho pojištěn, kter m povahu zvšen poskytovanch důchodů (valorizace důchodů), lze v tom stěž spatřovat rozpor s uvedenm Nařzenm; to totiž v čl. 11 stanov, že "pravidla pro valorizaci stanoven prvnmi předpisy členskho sttu se budou vztahovat na dvky nležejc podle těchto předpisů a vezmou se přitom na zřetel ustanoven tohoto Nařzen".
16. Sent pokračoval a k namtanmu rozporu s čl. 17 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o socilnm zabezpečeni a s čl. 11 Sprvnho ujednn prohlsil, že jde o mezinrodn smlouvu, kter se od vstupu Česk republiky do Evropsk unie neuplatňuje, jak to vyplv z čl. 6 Nařzen č. 1408/1971 EHS. Ve smyslu čl. 7 odst. 2 psm. c) Nařzen se z uveden smlouvy uplatňuje pouze jej čl. 20 (tkajc se doby zabezpečen zskan před rozdělenm ČSFR), kter je uveden v přloze III. Nařzen jako ustanoven mluvy o socilnm zabezpečeni, kter zůstv v platnosti bez ohledu na čl. 6 Nařzen. Z tohoto hlediska je pr argumentace navrhovatele o rozporu předmětn pravy s uvedenou smlouvou poněkud zavdějc.
17. Sent uzavřel, že je na stavnm soudu, aby stavnost nvrhem napaden čst ustanoven bodu 2 čl. XXIX, čsti dvact devt, zkona č. 237/2004 Sb. posoudil a aby v přpadě vyhověn podanmu nvrhu rozhodl, k jakmu datu se napaden čst ustanoven zkona zrušuje, jelikož by to vyžadovalo provst odpovdajc změny i v dalšch ustanovench čl. XXIX zkona č. 237/2004 Sb.
C.
18. stavn soud si k nvrhu vyždal i stanoviska Ministerstva prce a socilnch věc a Ministerstva financ Česk republiky ( 49 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb.).
19. Ministerstvo prce a sociln věc vodem (rovněž) konstatovalo, že čst dvact devt (Jednorzov přspěvek důchodci) byla do předmětnho zkona doplněna až v Poslaneck sněmovně, a to na zkladě usnesen rozpočtovho vboru (usnesen č. 339 z 25. schůze rozpočtovho vboru ze dne 11. nora 2004) a k tto čsti zkona nen tedy k dispozici důvodov zprva. Podklad (tj. paragrafovan text) pro toto usnesen připravovalo Ministerstvo prce a socilnch věc, a to včetně jednorzovho přspěvku dtěti (čst dvact osm zkona č. 237/2004 Sb.).
20. K věci sam ministerstvo uvedlo, že Nařzen Rady (EHS) č. 1408/71 (dle jen "nařzen") vymezuje v čl. 1 psm. t) pojem "dvky" a "důchody". Přspěvek podle zkona č. 237/2004 Sb. m jednoznačně charakter dvky uveden v tomto ustanoven, neboť představuje určitou formu valorizace důchodu (v danm přpadě jednorzově vyplacen), a proto je třeba s tmto přspěvkem zachzet podle zsad obsažench v tomto nařzeni jako s důchodem (tj. např. je nutn přspěvek vyplatit i do ciziny). Je však věc každho sttu stanovit, jak budou konstruovny jeho důchody a jak valorizace (včetně forem valorizace) důchodů budou provděny. Nařzen nikde nestanov, že pravy činěn u vlastnch důchodů (včetně valorizace) mus bt provděny i u cizch důchodů, pokud poživatel cizho důchodu bydl na zem sttu (zde v Česk republice). V ustanoven čl. 3 nařzen je zakotvena zsada rovnosti v zachzen, kter stanov, že osoby sdlc na zem členskch sttů, na kter se vztahuji ustanoven nařzen, podlhaj stejnm povinnostem a užvaj stejnch vhod podle legislativy členskho sttu jako sttn přslušnici dotyčnho sttu; v souladu s touto zsadou je proto prava přspěvku v zkoně č. 237/2004 Sb., kter nen vzna na pobyt nebo na sttn přslušnost, ale na jinou podmnku, tj. na vplatu důchodu z českho důchodovho pojištěni. Česk republika tedy neporušila prvo EU (tj. uveden nařzen), pokud přspěvek k cizm důchodům nepřiznala. Oprvněnost nzoru, že s přspěvkem je třeba nakldat jako s důchodem a že přspěvek (jako forma valorizace) nenlež k cizm důchodům, avšak je nutno jej poskytovat ke všem vlastnm důchodům (tj. i k důchodům vyplcenm do ciziny, žije-li důchodce v cizině), dokld podle ministerstva i skutečnost, že Slovensk republika - sice po delš době a až po konzultaci s orgny EU - uznala svoji povinnost vyplatit podle prva EU obdobn slovensk přspěvek (podle nrodnho zkona omezen pouze na poživatele slovenskch důchodů s trvalm pobytem v SR) i ke slovenskm důchodům vyplcenm do ciziny (tj. i do ČR). Rozpor s citovanm nařzenm nen tedy podle nzoru Ministerstva prce a socilnch věc dn.
21. Ministerstvo - k čl. 17 Smlouvy mezi ČR a SR o socilnm zabezpečen (dle jen "smlouva") - uvedlo, že smlouva se vztahuje na sttn sociln dvky. Z čl. XXIX zkona č. 237/2004 Sb. však nevyplv, že by přspěvek měl charakter sttn sociln dvky, tj. dvky vyplcen ze samostatn soustavy, jak to předpokld čl. 2 odst.l smlouvy. Naopak z nařzen (viz vše) plyne, že přspěvek m vzhledem ke svm podmnkm charakter důchodovho plněn. Dodalo, že zkon č. 237/2004 Sb. nabyl činnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupen Česk republiky k EU v platnost (tj. dnem 1. května 2004); tmto dnem byla smlouva nahrazena komunitrnm prvem (tj. tž nařzenm, jak to nařzen v čl. 6 vslovně uvd, s vjimkami uvedenmi v přloze III. nařzen, event, v přloze 5 Nařzen č. 574/72, přičemž čl. 17 do těchto přloh /vjimek/ zařazen nebyl). To znamen, že od vstupu Česk republiky do EU nen smlouva (včetně Čl. 17) aplikovateln, neboť byla nahrazena nařzenm, a nemohlo tedy v červnu 2004 dojt k rozporu se smlouvou.
22. Ministerstvo - k tvrzen o porušen principu rovnosti a o neexistenci objektivnch a rozumnch důvodů podmnky pobrn důchodů z českho důchodovho pojištěn - prohlsilo, že čelem zkona č. 237/2004 Sb. bylo mj. jednorzově kompenzovat nrůst životnch nkladů v souvislosti se změnami ve vši daně z přidan hodnoty, resp. usnadnit (zmrnit) přechod na jednorzov zvšen cen v důsledku nov sazby daně z přidan hodnoty, a to formou jednorzovho poskytnut stanoven peněžn čstky, tj. přspěvku. Tento přspěvek přitom nebyl (zejmna pro vysokou finančn a technickou nročnost) určen pro vešker obyvatelstvo (jako kdysi v době svho zaveden sttn vyrovnvac přspěvek), ale pouze pro určit skupiny osob, kter již zpravidla nemaj přjmy z vlastn vdělečn činnosti, jsou odkzny na sociln dvky a vzestupem cen jsou tedy nejvce dotčeny. Zkonodrce proto přiznal přspěvek k vyrovnn vzestupu cen nezaopatřenm dětem (čl. XXVIII zkona č. 237/2004 Sb., tj. za podmnky vplaty přdavku na dtě podle zkona o sttn sociln podpoře, tedy dětem pobrajcm tuto dvku z českho systmu, kter je nastaven na určitou přjmovou situaci rodiny) a dle poživatelům důchodů z českho důchodovho pojištěn, tj. důchodům, kter jsou navzny na minulou vdělečnou činnost v Česk republice a kter jsou valorizovny podle vvoje přjmů a cen v Česk republice (poznmka: přspěvek, jak je vše uvedeno, nen plošn a nen vzn např. na věk nebo na jin skutečnosti). Důchody jsou obecně vsledkem minul ekonomick aktivity v danm sttě a reaguj dle na aktuln přjmovou a cenovou roveň tohoto sttu. roveň přjmů osob, kter jsou poživateli důchodů z jinch sttů by měl v prv řadě garantovat stt, do jehož důchodovho systmu tyto osoby v minulosti přispvaly a z něhož nyn i čerpaj. Valorizace důchodů (včetně zvyšovn o pevn čstky) je nastavena podle vvoje přjmů a cen ve sttě, kter důchod vyplc, a nikdy (a to plat ve všech zemch) se nepřihlž k vvoji přjmů a cen ve sttě, kam se důchod vyplc (tj. nedochz k diferencovan valorizaci podle sttu bydliště důchodce; důchody vyplcen do ciziny se tedy zvyšuj i v přpadě, že v cizině k vzestupu přjmů nebo cen nedošlo); pokud by valorizace měla bt provděna i se zřetelem k tomuto vvoji ve sttě bydliště poživatele důchodu vyplcenho jinm sttem, dochzelo by k dvoj valorizaci, a byly by i technick obtže, protože stt bydliště důchodce nevyplc ciz důchod, a zejmna k tomu nen ždnho prvnho nebo věcnho důvodu.
23. Ministerstvo dodalo, že existence přspěvku a jeho vše byla koncipovna s vědomm toho, jak jsou průměrn přjmy osob, kterm je vyplcen česk důchod; rovn přjmů osob, kter pobraj důchod z cizho sttu, se zkonodrce nezabval a ani zabvat nemohl (navc důchody těchto osob jsou v některch přpadech i několikansobně vyšš než jsou průměrn česk důchody). Osoby, kter nebyly nijak spjaty s českm systmem důchodovho pojištěn a neplatily daně ani pojistn na česk sociln pojištěni, by tedy neměly mt nrok na přspěvek jen proto, že je jim vyplcen důchod z cizozemskho důchodovho pojištěni, kter nen nikterak spjat s odvodem dan nebo pojistnho do sttnho rozpočtu Česk republiky. Důchody podlhaj vždy prvnmu režimu danho sttu, a to včetně valorizac důchodů, tj. nezvyšuj se nebo naopak se neomezuj důchody vyplcen jinm sttem. Uveden čel přspěvku, a to, že ciz důchod nen nijak navzn ani na minulou ani na současnou roveň přjmů a cen v Česk republice, jsou tudž důvody existence uveden podmnky pobrn důchodu z českho důchodovho pojištěn.
24. Ministerstvo pokračovalo a uvedlo, že cel konstrukce přspěvku v čl. XXIX zkona č. 237/2004 Sb. je tedy spojena s vyplcenm důchodu z českho důchodovho pojištěn a vypuštěnm předmětnch slov by se stal čl. XXIX zkona č. 237/2004 Sb. v podstatě neaplikovateln. Napřklad podle čl. XXIX bodu 5 byl k vplatě přspěvku přslušn ten orgn socilnho zabezpečen, kter je přslušn k vplatě důchodu v červnu 2004; pokud nen vyplcen důchod z českho důchodovho pojištěni, chybělo by určen pltce přspěvku. Jestliže by odpadla podmnka vplaty důchodu z českho důchodovho pojištěn, stal by se navc okruh oprvněnch osob velmi neurčit (nen stanovena podmnka např. trvalho pobytu na zem Česk republiky, kter by ve vztahu ke sttům EU a ke smluvnm sttům byla problematick), což by znamenalo prvn nejistotu. Vzhledem k čl. XXIX bodu 8 (nrok na vplatu přspěvku zanikl dnem 30. června 2005) by vypuštěnm předmětnch slov ze zkona č. 237/2004 Sb. vznikla tž nerovnost mezi osobami, kter včas podaly žalobu (a kterm by vypuštěn předmětnch slov pomohlo) a řzen ještě neskončilo, a osobami, kter žalobu nepodaly a kterm tedy nrok na přspěvek podle tohoto ustanoveni uplynutm času zanikl.
25. Ministerstvo konečně poukzalo na nzor navrhovatele, že v danm přpadě je třeba pozitivnho zsahu zkonodrce k odstraněn neodůvodněn nerovnosti mezi důchodci žijcmi na zem Česk republiky. K tomu lze uvst, že vzhledem k odstupu času již původn čel přspěvku zanikl (čelem přspěvku bylo pomoci vyrovnat se s růstem cen v důsledku změn u daně z přidan hodnoty v roce 2004). Provdět novelizaci zkona č. 237/2004 Sb. nejdřve s činnost v roce 2008 a měnit přitom zpětně okruh oprvněnch osob a řešit technick otzky (např. určit pltce přspěvku v přpadě cizch důchodů a techniku vplaty ve vztahu k čl. XXIX bodu 6 zkona č. 237/2004 Sb.) i otzky nroku podle čl. XXIX bodu 8 zkona č. 237/2004 Sb. by již v současn době, s přihldnutm k čelu a vši přspěvku (1000 Kč), nemělo smyslu; navc by bylo v tto situaci třeba analogicky posoudit i podmnku uvedenou v čl. XXVIII bodu 2, aby nebyla založena nerovnost u přspěvku dtěti a přspěvku důchodci). Ministerstvo prce a socilnch věc tuto novelizaci tudž považuje za nerelnou a navrhuje, aby stavn soud nvrh navrhovatele - Nejvyššho sprvnho soudu zamtl.
D.
26. Ministerstvo financ Česk republiky ve svm stručnm vyjdřen k nvrhu uvedlo, že předmětn ustanoven sice může mt diskriminačn charakter; domnv se však, že je nutno přihldnout ke skutečnosti, že je již v podstatě "zkonzumovno" (podle čl. XXIX odst. 8 zkoumanho zkona zanik nrok na vplatu přspěvku důchodci 30. 6. 2005) a přpadn zrušen slov "z českho důchodovho pojištěn" by nic nevyřešilo. Ministerstvo však zdůraznilo, že každ změna, kter by znamenala rozšřen nroku na důchodce pobrajc důchod nejen ze slovenskho, ale i z jinch důchodovch systmů na zem Česk republiky, by znamenala zvšen vdajů ze sttnho rozpočtu, což je pro ministerstvo financ s ohledem na potřebu stabilizace veřejnch rozpočtů nepřijateln. Ministerstvo financ proto s nvrhem navrhovatele nesouhlas.
III.
27. stavn soud nejdřve v souladu s 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu zkoumal, zda zkon, u kterho navrhovatel namt protistavnost čsti jeho ustanoven, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Zjistil (mj. z vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky, jakož i z přslušnch sněmovnch tisků, těsnopiseckch zprv, usnesen a dajů o průběhu hlasovn obou komor), že napaden zkon byl přijat a vydn stavou předepsanm způsobem a v mezch stavou stanoven kompetence, při dodržen kvor, stanovench v čl. 39 odst. 1 a 2 stavy ČR. Zkon byl vyhlšen dne 23. 4. 2004 ve Sbrce zkonů v čstce 78 pod čslem 237/2004 Sb.
28. stavn soud však na druh straně zjistil, že napaden prvn prava byla do nvrhu zkona doplněna formou pozměňovacho nvrhu až při projednvn zkona č. 237/2004 Sb., v Poslaneck sněmovně. Se zřetelem na zsady vysloven v nlezu sp. zn. Pl. S 77/06 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 44, nlez č. 30; str. 349 a nsl., vyhlšen pod č. 37/2007 Sb.) usoudil, že lze tuto prvn pravu označit za tzv. "přlepek" a tedy - zsadně - za porušen běžnch principů legislativnho procesu. Nicmně, stavn soud zde použil test přiměřenosti ve vazbě na dalš stavnm pořdkem chrněn principy, zejmna na princip oprvněn důvěry občanů v prvo, prvn jistoty a na zsadu nabytch prv. V tto souvislosti tž dovodil, že šlo o prvn pravu ad hoc, kter je již konzumovna. Proto ke zrušen napaden čsti zkona z uvedenho formlnho důvodu nepřistoupil.
IV.
29. Ustanoven bodu 2 čl. XXIX, čsti dvact devt, zkona č. 237/2004 Sb., kterm se v souvislosti s přijetm zkona o dani z přidan hodnoty měn někter zkony a přijmaj někter dalš opatřen a měn zkon č. 353/2003 Sb., o spotřebnch danch, ve zněn zkona č. 479/2003 Sb., a zkon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, zn (nvrhem napaden čst podtržena):
Nrok na přspěvek důchodci m fyzick osoba, kter m nrok na vplatu důchodu (čsti důchodu) z českho důchodovho pojištěn (dle jen "důchod") alespoň za čst června 2004. M-li poživatel důchodu v tomto měsci nrok na vplatu vce důchodů, nlež přspěvek důchodci jen jednou.
V.
30. stavn soud dospěl k nzoru, že nvrh nen důvodn.
31. kolem stavnho soudu bylo zejmna posoudit, zda napaden prvn prava nen způsobil porušit zsadu rovnosti v prvech, obecně vyjdřenou v člnku 1 Listiny zkladnch prv a svobod, podle něhož lid jsou svobodn a rovn v důstojnosti i v prvech (konkretizovanou v člnku 3 Listiny v odstavci prvnm) a zda se ve svch důsledcch nejedn - v souvislosti s uvedenmi člnky - o diskriminaci zasahujc prvo na přiměřen hmotn zabezpečen ve stř podle čl. 30 odst. 1 Listiny.
32. stavn soud již v řadě svch rozhodnut (srov. např. v nlezu sp. zn. Pl. S 33/96, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu ČR, svazek 8, nlez č. 67, str. 163 a nsl., vyhlšen pod č. 185/1997 Sb.) blže vyložil obsah stavnho principu rovnosti. Je namstě předevšm zopakovat, že se ztotožnil s chpnm rovnosti, jak ji vyjdřil již stavn soud ČSFR ve svm nlezu z 8. 10. 1992 sp. zn. Pl. S 22/92 (publikovanm pod č. 11 Sbrky usnesen a nlezů S ČSFR), podle kterho "je věc sttu, aby v zjmu zabezpečen svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Ani zde však nesm postupovat zcela libovolně ... Pokud zkon určuje prospěch jedn skupiny a zroveň tm stanov neměrn povinnosti jin, může se tak stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty." stavn soud tm odmtl absolutn chpn principu rovnosti a pojal rovnost jako kategorii relativn, jež vyžaduje zejmna odstraněn neodůvodněnch rozdlů a vyloučen libovůle. Obsah principu rovnosti tm posunul do oblasti stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn subjektů a prv. Rozlišovn v přstupu k určitm prvům tedy nesm bt projevem libovůle, neplyne z něj však kategorick zvěr, že by každmu muselo bt přiznno jakkoli prvo (srov. nže uveden nlez sp. zn. Pl. S 15/02). Člnek 1 Listiny zkladnch prv a svobod nelze ostatně vykldat izolovaně od dalšch obecnch člnků 2 až 4 Listiny, ale naopak je třeba je pojmout jako jedin celek. Z pravy těchto obecnch ustanoven je zřejm, že ani zkladn chrněn hodnoty vyjmenovan v člnku 3 Listiny nekoncipoval stavodrce jako absolutn. Ve věci sp. zn. Pl. S 4/95 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu ČR, svazek 3, nlez č. 29, str. 209 a nsl., vyhlšen pod č. 168/1995 Sb.) stavn soud mj. konstatoval, že nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity, zpochybňujc, alespoň v určitm směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušenm rovnosti spojeno i porušen jinho zkladnho prva.
33. Jak dle uvedl stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 15/02 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu ČR, svazek 29, nlez č. 11, str. 79 a nsl., vyhlšen pod č. 40/2003 Sb.), princip rovnosti je prvně filozofickm postultem, kter je v rovině pozitivnho prva garantovn zkazem diskriminace. Rovnost nen kategori neměnnou, neboť prochz vvojem, kter jej obsah obzvlště v oblasti prv politickch a socilnch vrazně poznamenv. Rovněž mezinrodn instrumenty o lidskch prvech a mnoh rozhodnut mezinrodnch kontrolnch orgnů vychzej z toho, že ne každ nerovn zachzen s různmi subjekty lze kvalifikovat jako porušen principu rovnosti, tedy jako protiprvn diskriminaci jedněch subjektů ve srovnn se subjekty jinmi. Aby k porušen došlo, mus bt splněno několik podmnek, jde zejmna o situaci, že se s různmi subjekty, kter se nachzej ve stejn nebo srovnateln situaci, zachz rozdlnm způsobem, aniž by existovaly objektivn a rozumn důvody pro uplatněn rozdln přstup. Zde lze doplnit - jak plyne z vše uvedenho nlezu -, že Evropsk soud pro lidsk prva ve sv ustlen judikatuře obdobně konstatuje, že odlišnost v zachzen mezi osobami nachzejcmi se v analogickch nebo srovnatelnch situacch je diskriminačn, pokud nem ždn objektivn a rozumn ospravedlněn, tj. pokud nesleduje legitimn cl, nebo pokud nejsou použit prostředky sledovanmu cli přiměřen. Rovněž Vbor OSN pro lidsk prva při aplikaci čl. 26 Paktu opakovaně vyjdřil nzor, že vyloučen libovůle spočv v tom, že nelze uplatnit diskriminaci mimo rozumn a objektivn kritria, (
reasonable and objective criteria
).34. Zkonodrce m však určit prostor k vaze, zda v oblasti socilnch prv zakotv zachzen preferenčn. Mus přitom dbt o to, aby zvhodňujc přstup byl založen na zmněnch objektivnch a rozumnch důvodech (legitimn cl zkonodrce) a aby mezi tmto clem a prostředky k jeho dosažen (prvn vhody) existoval vztah přiměřenosti. V oblasti občanskch a politickch prv a svobod, již imanentně charakterizuje povinnost sttu zdržet se zsahů do nich, existuje pro preferenčn zachzen s některmi subjekty obecně jen minimln prostor. Naproti tomu v oblasti prv hospodřskch, socilnch, kulturnch a menšinovch, v nichž je stt naopak k aktivnm zsahům povinovn - jelikož maj odstranit někter aspekty nerovnosti mezi různmi skupinami složitě socilně, kulturně, profesně či jinak rozvrstven společnosti - zkonodrce logicky disponuje mnohem většm prostorem k uplatněn sv představy o přpustnch mezch faktick nerovnosti uvnitř n (srov. vše citovan nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 15/02).
35. Pod zornm hlem shora vyjdřench zkladnch principů a již dřve přijatch zvěrů stavnho soudu tedy stavn soud posuzoval, zda napaden prvn prava nen neodůvodněnm projevem sttn libovůle, či zda jde o legitimn snahu o důvodn preferenčn přstup a nikoli o protistavn rozlišovn mezi dotčenmi subjekty, jež nen založeno na objektivnch a rozumnch důvodech a hlediscch. Vyloučen libovůle spočv zejmna v tom, že nelze uplatnit jakkoli privilegium či diskriminaci mimo rozumn a objektivn kritria. Z postultu rovnosti sice nevyplv - jak již bylo vše konstatovno - požadavek obecn rovnosti všech se všemi, plyne z něj však požadavek, aby prvo bezdůvodně nezvhodňovalo ani neznevhodňovalo jedny před druhmi.
36. Meritum věci spočv - jak je vše podrobně shrnuto - v prvn pravě, podle kter (ve smyslu předmětn pasže zkona č. 237/2004 Sb.) bylo čelem mj. jednorzově kompenzovat nrůst životnch nkladů v souvislosti se změnami ve vši daně z přidan hodnoty, resp. usnadnit přechod na jednorzov zvšen cen v důsledku nov sazby daně z přidan hodnoty, a to formou jednorzovho poskytnuti stanoven peněžn čstky, tj. přspěvku. Tento přspěvek přitom nebyl pojat jako plošn, určen pro všechny obyvatele Česk republiky, ale pouze pro určit skupiny osob, kter již zpravidla nemaj přjmy z vlastn vdělečn činnosti a mohou bt vzestupem cen nejvce dotčeny. Zkonodrce jej tedy přiznal poživatelům důchodů z českho důchodovho pojištěn.
37. Se zřetelem na shromžděn podklady k danmu přpadu a na vyjdřen přslušnch dotčench orgnů sttn moci (srov. shora) souhlas i stavn soud s nzorem, že předmětn jednorzov kompenzace pro důchodce byla od počtku pojmna nikoliv jako sociln dvka stojc mimo systm důchodovho pojištěn, ale jako - i když poněkud nestandardn - plněn v rmci poskytovanch dvek z českho důchodovho pojištěn (pozn.: přspěvek bylo proto třeba vyplatit i do ciziny), tedy s ohledem na to, jak je vše důchodů poskytovanch podle prvn pravy platn v Česk republice; poživatelů cizch důchodů, žijcch na zem Česk republiky, se tkat nemohla. Tento přstup bylo možn považovat za jednorzovou quasi valorizaci důchodu. Logicky a z podstaty věci sam pak plat, jak připomnělo Ministerstvo prce a socilnch věc, že jeho vše byla koncipovna s vědomm toho, jak jsou průměrn přjmy osob, kterm je vyplcen česk důchod; rovn přjmů osob, kter pobraj důchod z cizho sttu, mnohdy se svou vš značně lišc od důchodu českho, se zkonodrce nezabval a ani zabvat nemohl.
38. V uvedenm postupu zkonodrce nelze podle přesvědčen stavnho soudu shledat ždnou neodůvodněnou diskriminaci; je skutečně a nepochybně věc každho sttu stanovit, jak valorizace důchodů, reagujc na aktuln přjmovou a cenovou roveň konkrtnho sttu budou provděny. Zvolen postup lze považovat za legitimn a proveden způsobem, jenž je jeho čelu přiměřen. Ad absurdum vzato, v přpadě vyhověn danmu nvrhu, tedy v podstatě v přpadě přiznn tto jednorzov kompenzace i poživatelům slovenskch (a jinch cizch) důchodů, žijcch na zem Česk republiky, by se naopak mohly oprvněně ctit diskriminovny i jin skupiny osob, a to nejen důchodců, pokud by nebylo přijato řešen plošn.
39. Se zřetelem k tomu neobstoj navrhovatelem namtan dajn nesoulad napaden prvn pravy s čl. 17 Smlouvy mezi ČR a SR o socilnm zabezpečen, neboť tato smlouva se tkala jen oblasti sttnch socilnch dvek, leč uveden přspěvek měl, jak je vyloženo vše, charakter plněn důchodovho. Je třeba rovněž souhlasit s nzory Sentu Parlamentu Česk republiky a Ministerstva prce a socilnch věc, jež ve svch vyjdřench připomněly mj., že jde o mezinrodn smlouvu, kter se od vstupu Česk republiky do Evropsk unie neuplatňuje, jak to vyplv z čl. 6 Nařzen č. 1408/1971 EHS. K nmitkm navrhovatele ohledně nesouladu dan prvn pravy s tmto nařzenm pak stač zopakovat, že uveden nařzen nikde nestanov, že pravy činěn u vlastnch důchodů (včetně valorizace) mus bt provděny i u důchodů cizch, pokud poživatel cizho důchodu bydl na zem danho konkrtnho sttu. Je v souladu se zsadou rovnosti zachzen, uvedenou v tomto nařzen, jestliže prava přspěvku v zkoně č. 237/2004 Sb., nen vzna na pobyt nebo na sttn přslušnost, ale na podmnku jinou, tj. na vplatu důchodu z českho důchodovho pojištěni. Ostatně, nelze přehldnout, že prvo Evropsk unie referenčnm kritriem posuzovn stavnosti zkonů a ostatnch prvnch předpisů pro stavn soud nen.
40. stavn soud dle zdůrazňuje, že sama vše předmětn čstky, tedy 1000 Kč (cca 40 Euro), navc jednorzově vyplcen, může stěž založit, pokud jde o jednotlivce, natolik neodůvodněnou nerovnost, že by mohla zashnout stavn rovinu, byť ve vztahu ke sttnmu rozpočtu o zanedbatelnou čstku nejde. Za veřejn zjem lze pak nepochybně považovat i čeln hospodařen s finančnmi prostředky, určenmi k vyplcen důchodů ve vši, stanoven prvnmi předpisy.
41. Proto stavn soud nvrh zamtl.
42. stavn soud dospěl k zvěru, že od stnho jednn nelze očekvat dalš objasněn věci a proto se souhlasem častnků od něho upustil.