České národní rady

o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

V okresech se zřizují okresní úřady.

§ 2

Okresní úřady vykonávají státní správu ve svých územních obvodech. Zákon České národní rady jim může svěřit výkon státní správy i v jiných územních obvodech.

§ 3

(1)

Okresní úřady mohou na základě zmocnění v zákoně a v jeho mezích vydávat pro své územní obvody obecně závazné vyhlášky.

(2)

Obecně závazná vyhláška musí být v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy.

(3)

Obecně závazná vyhláška musí být vyhlášena. Vyhlášení se provede tak, že se obecně závazná vyhláška vyvěsí na úřední desce úřadu na dobu nejméně 15 dnů. Dnem vyhlášení obecně závazné vyhlášky je první den jejího vyvěšení na úřední desce. Tento způsob vyhlášení je podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky. Kromě toho se obecně závazná vyhláška uveřejní na úřední desce u obecních úřadů působících v územním obvodu úřadu.

(4)

Obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jejího vyhlášení, pokud v ní není stanoven pozdější počátek účinnosti. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může obecně závazná vyhláška nabýt účinnosti již dnem vyhlášení.

(5)

Obecně závazná vyhláška musí být každému přístupná u okresního úřadu, který ji vydal, a u všech obecních úřadů působících v jeho územním obvodu.

(6)

Právnické osobě a podnikateli1), který poruší obecně závaznou vyhlášku vydanou okresním úřadem, může okresní úřad uložit pokutu do 30 000 Kčs.

§ 4

Okresní úřady vydávají potvrzení a vyhotovují zprávy pro potřeby občanů, organizací a státních orgánů, jen stanoví-li tak obecně závazný právní předpis.

ČÁST DRUHÁ

PŮSOBNOST OKRESNÍCH ÚŘADŮ

§ 5

Okresní úřady

a)

vykonává státní správu ve věcech, které stanoví zvláštní zákony,

b)

vykonává státní správu, která ke dni účinnosti tohoto zákona příslušela podle zvláštních právních předpisů okresním národním výborům, pokud nebyla přenesena na pověřený obecní úřad2) nebo se tímto zákonem neruší,

c)

vykonává státní správu ve věcech uvedených v příloze I k tomuto zákonu,

d)

přezkoumává rozhodnutí orgánů obce vydaná ve správním řízení,3)

e)

kontroluje činnost pověřených obecních úřadů a orgánů obcí na úseku jejich přenesené působnosti4) a poskytuje jim na tomto úseku odbornou pomoc,

f)

stanoví pověřeným obecním úřadům2) jejich územní obvod tak, aby každá obec v okrese byla začleněna do územního obvodu některého pověřeného obecního úřadu.2)

§ 6

Okresní úřady příslušné pro město Brno, Ostravu, Plzeň a Ústí nad Labem vykonávají též státní správu, která ke dni účinnosti tohoto zákona příslušela podle zvláštních právních předpisů národním výborům těchto měst, pokud nebyla přenesena na úřad města.5)

§ 7

Okresní úřady se ve své činnosti řídí zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích usneseními vlády České republiky (dále jen „vláda“) a směrnicemi ústředních orgánů státní správy.

§ 8

(1)

V čele okresního úřadu je jeho přednosta, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministerstva vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“), které stanoví jeho mzdu.

(2)

Přednosta okresního úřadu je nadřízený všem pracovníkům okresního úřadu a plní funkci vedoucího organizace podle zvláštních předpisů ve vztahu k tomuto úřadu.

§ 9

(1)

Okresní úřad se člení na referáty. Organizaci okresního úřadu stanoví jeho přednosta se souhlasem ministerstva vnitra.

(2)

Podle zvláštních právních předpisů zřizuje přednosta okresního úřadu zvláštní orgány. Za zvláštní orgán se považuje i regresní komise6) a komise péče o rodinu a děti.7)

§ 10

Rozhodnutí a jiná opatření okresního úřadu podepisuje přednosta tohoto úřadu nebo jím pověřený pracovník tohoto úřadu.

§ 11

(1)

Okresní úřad sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj.

(2)

Rozpočet okresního úřadu musí být vyrovnaný. Příjmy okresního úřadu tvoří finanční prostředky získané vlastní činností, příjmy od organizací v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a dotace ze státní rozpočtu České republiky.

ČÁST TŘETÍ

NÁPRAVA NESPRÁVNÝCH OPATŘENÍ

§ 12

O přezkoumávání rozhodnutí okresních úřadů vydaných ve správním řízení platí obecné předpisy o správním řízení.3)

§ 13

Jsou-li ostatní opatření okresních úřadů v rozporu se zákony, jinými obecně závaznými právními předpisy, usneseními vlády nebo směrnicemi ústředních orgánů státní správy, zruší je příslušný ústřední orgán státní správy.

ČÁST ČTVRTÁ

VZTAHY ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY K OKRESNÍM ÚŘADŮM

§ 14

Vláda řídí a kontroluje činnost okresních úřadů; přitom zejména

a)

sjednocuje činnost ústředních orgánů státní správy republiky ve vztahu k okresním úřadům,

b)

řeší zásadní otázky týkající se výkonu státní správy okresními úřady.

§ 15

Ministerstvo vnitra k zabezpečení řídící a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k okresním úřadům

a)

pomáhá vládě při plnění úkolů uvedených v § 14 tohoto zákona,

b)

koordinuje vydávání směrnic (instrukcí) ústředních orgánů státní správy, jež se týkají okresních úřadů,

c)

kontroluje činnost okresních úřadů, provádí rozbor jejich činnosti, organizuje porady přednostů okresních úřadů,

d)

zabezpečuje odbornou přípravu pracovníků okresních úřadů.

§ 16

(1)

Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem předpoklady pro výkon funkcí v okresních úřadech, které vyžadují zvláštní odbornou způsobilost.

(2)

Ministerstvo vnitra se souhlasem vlády stanoví celkový počet pracovníků okresních úřadů, jakož i výši osobních a věcných výdajů na výkon státní správy.

§ 17

Ústřední orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané okresními úřady,

a)

řídí v rámci zákonů státní správy vydáváním obecně závazných právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic (instrukcí),

b)

přezkoumávají rozhodnutí okresních úřadů vydaná ve správním řízení,3)

c)

zabezpečují jednotný postup okresních úřadů při používání jimi vydaných právních předpisů,

d)

spolupracují s ministerstvem vnitra při kontrole a hodnocení činnosti okresních úřadů.

ČÁST PÁTÁ

ÚPRAVA PŮSOBNOSTI

§ 18

(1)

Působnost ve věcech uvedených v příloze II k tomuto zákonu se přenáší na příslušné ústřední orgány státní správy.

(2)

Působnost ve věcech uvedených v příloze III k tomuto zákonu se ruší.

ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 19

V přechodném období, nejpozději do 31. prosince 1992, okresní úřad

a)

vykonává funkci zakladatele státního podniku, kterou dosud vykonávaly okresní a krajské národní výbory, s výjimkou případů uvedených v příloze IV k tomuto zákonu; nesmí však založit nový státní podnik, pokud tento podnik nevzniká rozdělením stávajícího podniku založeného krajským národním výborem,

b)

řídí, s výjimkou případů uvedených v příloze IV k tomuto zákonu, v souladu s právními předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy vydanými v jejich mezích, rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení řízené ke dni účinnosti tohoto zákona okresními a krajskými národními výbory;8) nové rozpočtové a příspěvkové organizace může zřizovat pouze se souhlasem ministerstva vnitra a ministerstva financí České republiky a příslušného ústředního orgánu státní správy.

§ 20

(1)

Práva a závazky, které měly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní národní výbory, přecházejí na okresní úřady, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Práva a povinnosti z pracovněpráávních vztahů pracovníků okresních národních výborů přecházejí na okresní úřady.

(2)

Práva a závazky, které měly ke dni účinnosti tohoto zákona krajské národní výbory, přecházejí na okresní úřady v sídlech krajů.

(3)

O přechodu práv a povinností, které měl ke dni účinnosti tohoto zákona Středočeský krajský národní výbor, rozhodne vláda na návrh ministerstva vnitra.

§ 21

Funkce zakladatele státních podniků uvedených v příloze IV k tomuto zákonu a pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat organizace a zařízení uvedená v téže příloze se přenáší na příslušné ústřední orgány státní správy.

§ 22

(1)

V územním obvodu okresního úřadu se do 60 dnů od voleb do obecních zastupitelstev zvolí okresní shromáždění (dále jen „shromáždění“). Počet členů shromáždění stanoví okresní úřad do 10 dnů od voleb se zřetelem na počet obcí a počet obyvatel v okrese tak, aby shromáždění mělo nejméně 40 členů, nejvýše však 70 členů.

(2)

Členové shromáždění jsou voleni nepřímou volbou tajným hlasováním obecními zastupitelstvy podle stanoveného směrného čísla. Obecní zastupitelstvo volí ze svých členů tolik členů shromáždění, kolikrát je směrné číslo obsaženo v počtu obyvatel obce. Obce, které mají nižší počet obyvatel, než je směrné číslo, volí společného člena shromáždění. Okresní úřad stanoví, které obce volí jednoho společného člena shromáždění.

(3)

Směrné číslo se stanoví tak, že celkový počet obyvatel okresu se dělí určeným počtem členů shromáždění. Rozhodující pro stanovení počtu obyvatel je stav k 1. lednu 1990.

(4)

Pokud při postupu podle předchozích odstavců by byl zvolen nižší než stanovený počet členů shromáždění, volí zastupitelstvo v obcích s nejvyššími zůstatky směrného čísla vždy jednoho dalšího člena shromáždění.

§ 23

Ve městech Brno, Ostrava a Plzeň plní funkce shromáždění zastupitelstvo města.

§ 24

(1)

Shromáždění

a)

kontroluje činnost okresního úřadu,

b)

schvaluje a kontroluje rozpočet okresního úřadu a vyúčtování hospodaření okresního úřadu za uplynulý kalendářní rok.

(2)

Shromáždění schvaluje rozdělení dotací na jednotlivé obce v okresech.

(3)

Shromáždění prosazuje společné zájmy obcí u okresního úřadu.

§ 25

(1)

Shromáždění se schází nejméně dvakrát ročně. Svolává je přednosta okresního úřadu a řídí je předseda zvolený pro toto zasedání. Přednosta okresního úřadu je povinen svolat shromáždění do 14 dnů, požádá-li o to alespoň jedna pětina členů shromáždění.

(2)

Shromáždění může v rozsahu své pravomoci ukládat úkoly přednostovi okresního úřadu; ten zabezpečuje plnění usnesení shromáždění.

(3)

Odporuje-li usnesení shromáždění zákonu nebo jinému obecně závaznému právnímu předpisu, přednosta okresního úřadu pozastaví výkon rozhodnutí a do 14 dnů je předloží vládě. Vláda do 30 dnů rozhodne o jeho zrušení.

§ 26

Shromáždění ukončí svoji činnost dnem, který stanoví vláda nařízením.

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 27

Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, se s působností pro Českou republiku mění takto:

1.

§ 15 odst. 2 zní:

„(2)

Vytvořit nebo zrušit okres, změnit jeho území nebo změnit jeho sídlo přísluší vládě.“.

2.

§ 16 odst. 1 zní:

„(1)

Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení nebo rozdělení obcí, lze provést jen na základě dohody zúčastněných obcí a po předchozím projednání s okresním úřadem. Změnu hranic obcí, při nichž dochází ke změně hranic okresu, lze provést jen se souhlasem příslušných okresních úřadů.“.

3.

V § 16 odst. 2 věta první zní: „Změny v pojmenování obcí a měst přísluší provádět okresnímu úřadu.“.

§ 28

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:

1.

V § 33 se v odstavci 1 na konci připojují slova „a krajské hygienické stanice, fakultní nemocnice s poliklinikou, nemocnice s poliklinikou III. typu a vybrané odborné léčebné ústavy.“.

Odstavec 2 se vypouští a zároveň se zrušuje číslování odstavce 1.

2.

V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2)

Krajské hygienické stanice jsou rozpočtové organizace řízené ministerstvem zdravotnictví České republiky. Okresní hygienické stanice jsou zařízení okresních úřadů.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.“.

3.

§ 75 odst. 1, 2 a 3 zní:

„(1)

K odbornému usměrňování péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek působí jako orgány hygienické služby,

a)

v okresech okresní hygienici, které jako svůj orgán ustanovuje do funkce a z funkce odvolává okresní úřad,

b)

v krajích krajští hygienici (na území hlavního města Prahy hygienik hlavního města Prahy), které jako orgán státní správy zřizuje a ruší ministerstvo zdravotnictví České republiky.

(2)

Krajského hygienika jmenuje a odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví České republiky.

(3)

Krajského hygienika přímo řídí hlavní hygienik České republiky.“.

Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 4, 5 a 6, za odstavec 6 se vkládají nové odstavce 7 a 8, které zní:“.

„(7) Krajský hygienik je nadřízeným orgánem okresního úřadu ve věcech, ve kterých vykonává státní správu okresní hygienik.

(8)

Krajský hygienik je odvolacím orgánem ve vztahu k rozhodnutím okresních úřadů o uložení pokuty za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek9) vydaným na základě podnětů okresních hygieniků.“.

4.

§ 76 odst. 2 zní:

„(2)

Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na odborné pracovníky pověřené hlavním hygienikem České republiky výkonem oprávnění uvedených v § 71 odst. 2 písm. d) až f), na odborné pracovníky okresních hygie-nických stanic pověřené na návrh okresního hygienika okresními úřady a na odborné pracovníky krajských hygienických stanic, pověřené krajskými hygieniky výkonem oprávnění uvedených v § 75 odst. 4 písm. c) až e) a na obvodní lékaře, popřípadě i další lékaře, pokud plní úkoly uvedené v § 16 odst. 2.“.

§ 29

Zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:

1.

V § 3 odst. 2 se v úvodní větě slova „Místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory“ nahrazují slovy „Pověřené obecní úřady2)“.

2.

V § 3 se vypouští odstavec 3 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3, který zní:

„(3)

V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 si mohou vyhradit rozhodování okresní úřady, je-li to účelné nebo potřebné.“.

3.

Za § 5 písm. l) se vkládají nová písmena m) a n), která zní:

„m)

rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje po projednání s federálním ministerstvem vnitra,

n)

činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících území okresu nebo možnosti okresního úřadu.“.

Dosavadní písmena m), n) a o) se označují jako písmena o), p) a r).

4.

§ 6 odst. 2 zní:

„(2)

Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolené je příslušný okresní úřad, na území více okresů, je příslušný ten okresní úřad, v jehož územním obvodu leží převážná část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém okrese leží převážná část vodohospodářského díla, určí příslušnost okresního úřadu ministerstvo.“.

5.

V § 6 se vypouští odstavec 3.

6.

V § 18 odst. 3 se slova „Krajských národních výborů“ nahrazují slovy „Okresních úřadů“.

7.

V § 18 odst. 6 se vypouštějí slova „u povodňové komise krajského národního výboru“.

§ 30

Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, se mění takto:

1.

V § 7 odst. 1 se ve větě první vypouštějí slova „nadřízené orgány“ a ve větě druhé slova „nadřízené orgány po vyjádření krajského národního výboru“.

2.

§ 32 odst. 1 písm. b) bod 2 zní:

„ 2. dokumentace staveb včetně technologií u staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více okresních úřadů nebo které si ze závažných důvodů k posouzení vyhradí.“.

3.

§ 73 odst. 2 věta první zní: „Okresní úřady jsou oprávněny v případě naléhavé potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje.“.

§ 31

Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, se mění takto:

§ 27 odst. 2 a 3 zní:

§ 32

Zákon České národní rady č. 119/1975 Sb., o sídlech a obvodech okresních a krajských soudů v České socialistické republice, se mění takto:

§ 2 zní:

㤠2

(1)

Obvody a sídla krajských soudů se shodují s územím a sídlem krajů.

(2)

Obvod městského soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy; sídlem městského soudu je Praha.“.

§ 33

(1)

Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, jsou k správnímu rozhodování3) v prvním stupni příslušné okresní úřady.

(2)

Okresní úřady si správní rozhodnutí jimi vydané samy vykonávají, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.

§ 34

Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do obecních zastupitelstev v roce 1990. Ustanovení § 20 odst. 3 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

[]

Poznámky

[]1)  § 2 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů []2)  § 60 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení). []3)  Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). []4)  § 21 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb. []5)  § 61 odst. 2 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb. []6)  § 5 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách. []7)  § 5 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 125/1990 Sb. []8)  § 67 odst. 2 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb. []9)  Zákon České národní rady č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. []1)   Pokud se funkci zakladatele státního podniku nerozhodne vykonávat město nebo okresní úřad ve městě, v němž má státní podnik nebo jeho součást sídlo. []2)  Určené ministerstvem zdravotnictví České republiky.

České národní rady

o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

V okresech se zřizují okresní úřady.

§ 2

Okresní úřady vykonávají státní správu ve svých územních obvodech. Zákon České národní rady jim může svěřit výkon státní správy i v jiných územních obvodech.

§ 3

(1)

Okresní úřady mohou na základě zmocnění v zákoně a v jeho mezích vydávat pro své územní obvody obecně závazné vyhlášky.

(2)

Obecně závazná vyhláška musí být v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy.

(3)

Obecně závazná vyhláška musí být vyhlášena. Vyhlášení se provede tak, že se obecně závazná vyhláška vyvěsí na úřední desce úřadu na dobu nejméně 15 dnů. Dnem vyhlášení obecně závazné vyhlášky je první den jejího vyvěšení na úřední desce. Tento způsob vyhlášení je podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky. Kromě toho se obecně závazná vyhláška uveřejní na úřední desce u obecních úřadů působících v územním obvodu úřadu.

(4)

Obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jejího vyhlášení, pokud v ní není stanoven pozdější počátek účinnosti. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může obecně závazná vyhláška nabýt účinnosti již dnem vyhlášení.

(5)

Obecně závazná vyhláška musí být každému přístupná u okresního úřadu, který ji vydal, a u všech obecních úřadů působících v jeho územním obvodu.

(6)

Právnické osobě a podnikateli1), který poruší obecně závaznou vyhlášku vydanou okresním úřadem, může okresní úřad uložit pokutu do 30 000 Kčs.

§ 4

Okresní úřady vydávají potvrzení a vyhotovují zprávy pro potřeby občanů, organizací a státních orgánů, jen stanoví-li tak obecně závazný právní předpis.

ČÁST DRUHÁ

PŮSOBNOST OKRESNÍCH ÚŘADŮ

§ 5

Okresní úřady

a)

vykonává státní správu ve věcech, které stanoví zvláštní zákony,

b)

vykonává státní správu, která ke dni účinnosti tohoto zákona příslušela podle zvláštních právních předpisů okresním národním výborům, pokud nebyla přenesena na pověřený obecní úřad2) nebo se tímto zákonem neruší,

c)

vykonává státní správu ve věcech uvedených v příloze I k tomuto zákonu,

d)

přezkoumává rozhodnutí orgánů obce vydaná ve správním řízení,3)

e)

kontroluje činnost pověřených obecních úřadů a orgánů obcí na úseku jejich přenesené působnosti4) a poskytuje jim na tomto úseku odbornou pomoc,

f)

stanoví pověřeným obecním úřadům2) jejich územní obvod tak, aby každá obec v okrese byla začleněna do územního obvodu některého pověřeného obecního úřadu.2)

§ 6

Okresní úřady příslušné pro město Brno, Ostravu, Plzeň a Ústí nad Labem vykonávají též státní správu, která ke dni účinnosti tohoto zákona příslušela podle zvláštních právních předpisů národním výborům těchto měst, pokud nebyla přenesena na úřad města.5)

§ 7

Okresní úřady se ve své činnosti řídí zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích usneseními vlády České republiky (dále jen „vláda“) a směrnicemi ústředních orgánů státní správy.

§ 8

(1)

V čele okresního úřadu je jeho přednosta, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministerstva vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“), které stanoví jeho mzdu.

(2)

Přednosta okresního úřadu je nadřízený všem pracovníkům okresního úřadu a plní funkci vedoucího organizace podle zvláštních předpisů ve vztahu k tomuto úřadu.

§ 9

(1)

Okresní úřad se člení na referáty. Organizaci okresního úřadu stanoví jeho přednosta se souhlasem ministerstva vnitra.

(2)

Podle zvláštních právních předpisů zřizuje přednosta okresního úřadu zvláštní orgány. Za zvláštní orgán se považuje i regresní komise6) a komise péče o rodinu a děti.7)

§ 10

Rozhodnutí a jiná opatření okresního úřadu podepisuje přednosta tohoto úřadu nebo jím pověřený pracovník tohoto úřadu.

§ 11

(1)

Okresní úřad sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj.

(2)

Rozpočet okresního úřadu musí být vyrovnaný. Příjmy okresního úřadu tvoří finanční prostředky získané vlastní činností, příjmy od organizací v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a dotace ze státní rozpočtu České republiky.

ČÁST TŘETÍ

NÁPRAVA NESPRÁVNÝCH OPATŘENÍ

§ 12

O přezkoumávání rozhodnutí okresních úřadů vydaných ve správním řízení platí obecné předpisy o správním řízení.3)

§ 13

Jsou-li ostatní opatření okresních úřadů v rozporu se zákony, jinými obecně závaznými právními předpisy, usneseními vlády nebo směrnicemi ústředních orgánů státní správy, zruší je příslušný ústřední orgán státní správy.

ČÁST ČTVRTÁ

VZTAHY ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY K OKRESNÍM ÚŘADŮM

§ 14

Vláda řídí a kontroluje činnost okresních úřadů; přitom zejména

a)

sjednocuje činnost ústředních orgánů státní správy republiky ve vztahu k okresním úřadům,

b)

řeší zásadní otázky týkající se výkonu státní správy okresními úřady.

§ 15

Ministerstvo vnitra k zabezpečení řídící a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k okresním úřadům

a)

pomáhá vládě při plnění úkolů uvedených v § 14 tohoto zákona,

b)

koordinuje vydávání směrnic (instrukcí) ústředních orgánů státní správy, jež se týkají okresních úřadů,

c)

kontroluje činnost okresních úřadů, provádí rozbor jejich činnosti, organizuje porady přednostů okresních úřadů,

d)

zabezpečuje odbornou přípravu pracovníků okresních úřadů.

§ 16

(1)

Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem předpoklady pro výkon funkcí v okresních úřadech, které vyžadují zvláštní odbornou způsobilost.

(2)

Ministerstvo vnitra se souhlasem vlády stanoví celkový počet pracovníků okresních úřadů, jakož i výši osobních a věcných výdajů na výkon státní správy.

§ 17

Ústřední orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané okresními úřady,

a)

řídí v rámci zákonů státní správy vydáváním obecně závazných právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic (instrukcí),

b)

přezkoumávají rozhodnutí okresních úřadů vydaná ve správním řízení,3)

c)

zabezpečují jednotný postup okresních úřadů při používání jimi vydaných právních předpisů,

d)

spolupracují s ministerstvem vnitra při kontrole a hodnocení činnosti okresních úřadů.

ČÁST PÁTÁ

ÚPRAVA PŮSOBNOSTI

§ 18

(1)

Působnost ve věcech uvedených v příloze II k tomuto zákonu se přenáší na příslušné ústřední orgány státní správy.

(2)

Působnost ve věcech uvedených v příloze III k tomuto zákonu se ruší.

ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 19

V přechodném období, nejpozději do 31. prosince 1992, okresní úřad

a)

vykonává funkci zakladatele státního podniku, kterou dosud vykonávaly okresní a krajské národní výbory, s výjimkou případů uvedených v příloze IV k tomuto zákonu; nesmí však založit nový státní podnik, pokud tento podnik nevzniká rozdělením stávajícího podniku založeného krajským národním výborem,

b)

řídí, s výjimkou případů uvedených v příloze IV k tomuto zákonu, v souladu s právními předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy vydanými v jejich mezích, rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení řízené ke dni účinnosti tohoto zákona okresními a krajskými národními výbory;8) nové rozpočtové a příspěvkové organizace může zřizovat pouze se souhlasem ministerstva vnitra a ministerstva financí České republiky a příslušného ústředního orgánu státní správy.

§ 20

(1)

Práva a závazky, které měly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní národní výbory, přecházejí na okresní úřady, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Práva a povinnosti z pracovněpráávních vztahů pracovníků okresních národních výborů přecházejí na okresní úřady.

(2)

Práva a závazky, které měly ke dni účinnosti tohoto zákona krajské národní výbory, přecházejí na okresní úřady v sídlech krajů.

(3)

O přechodu práv a povinností, které měl ke dni účinnosti tohoto zákona Středočeský krajský národní výbor, rozhodne vláda na návrh ministerstva vnitra.

§ 21

Funkce zakladatele státních podniků uvedených v příloze IV k tomuto zákonu a pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat organizace a zařízení uvedená v téže příloze se přenáší na příslušné ústřední orgány státní správy.

§ 22

(1)

V územním obvodu okresního úřadu se do 60 dnů od voleb do obecních zastupitelstev zvolí okresní shromáždění (dále jen „shromáždění“). Počet členů shromáždění stanoví okresní úřad do 10 dnů od voleb se zřetelem na počet obcí a počet obyvatel v okrese tak, aby shromáždění mělo nejméně 40 členů, nejvýše však 70 členů.

(2)

Členové shromáždění jsou voleni nepřímou volbou tajným hlasováním obecními zastupitelstvy podle stanoveného směrného čísla. Obecní zastupitelstvo volí ze svých členů tolik členů shromáždění, kolikrát je směrné číslo obsaženo v počtu obyvatel obce. Obce, které mají nižší počet obyvatel, než je směrné číslo, volí společného člena shromáždění. Okresní úřad stanoví, které obce volí jednoho společného člena shromáždění.

(3)

Směrné číslo se stanoví tak, že celkový počet obyvatel okresu se dělí určeným počtem členů shromáždění. Rozhodující pro stanovení počtu obyvatel je stav k 1. lednu 1990.

(4)

Pokud při postupu podle předchozích odstavců by byl zvolen nižší než stanovený počet členů shromáždění, volí zastupitelstvo v obcích s nejvyššími zůstatky směrného čísla vždy jednoho dalšího člena shromáždění.

§ 23

Ve městech Brno, Ostrava a Plzeň plní funkce shromáždění zastupitelstvo města.

§ 24

(1)

Shromáždění

a)

kontroluje činnost okresního úřadu,

b)

schvaluje a kontroluje rozpočet okresního úřadu a vyúčtování hospodaření okresního úřadu za uplynulý kalendářní rok.

(2)

Shromáždění schvaluje rozdělení dotací na jednotlivé obce v okresech.

(3)

Shromáždění prosazuje společné zájmy obcí u okresního úřadu.

§ 25

(1)

Shromáždění se schází nejméně dvakrát ročně. Svolává je přednosta okresního úřadu a řídí je předseda zvolený pro toto zasedání. Přednosta okresního úřadu je povinen svolat shromáždění do 14 dnů, požádá-li o to alespoň jedna pětina členů shromáždění.

(2)

Shromáždění může v rozsahu své pravomoci ukládat úkoly přednostovi okresního úřadu; ten zabezpečuje plnění usnesení shromáždění.

(3)

Odporuje-li usnesení shromáždění zákonu nebo jinému obecně závaznému právnímu předpisu, přednosta okresního úřadu pozastaví výkon rozhodnutí a do 14 dnů je předloží vládě. Vláda do 30 dnů rozhodne o jeho zrušení.

§ 26

Shromáždění ukončí svoji činnost dnem, který stanoví vláda nařízením.

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 27

Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, se s působností pro Českou republiku mění takto:

1.

§ 15 odst. 2 zní:

„(2)

Vytvořit nebo zrušit okres, změnit jeho území nebo změnit jeho sídlo přísluší vládě.“.

2.

§ 16 odst. 1 zní:

„(1)

Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení nebo rozdělení obcí, lze provést jen na základě dohody zúčastněných obcí a po předchozím projednání s okresním úřadem. Změnu hranic obcí, při nichž dochází ke změně hranic okresu, lze provést jen se souhlasem příslušných okresních úřadů.“.

3.

V § 16 odst. 2 věta první zní: „Změny v pojmenování obcí a měst přísluší provádět okresnímu úřadu.“.

§ 28

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:

1.

V § 33 se v odstavci 1 na konci připojují slova „a krajské hygienické stanice, fakultní nemocnice s poliklinikou, nemocnice s poliklinikou III. typu a vybrané odborné léčebné ústavy.“.

Odstavec 2 se vypouští a zároveň se zrušuje číslování odstavce 1.

2.

V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2)

Krajské hygienické stanice jsou rozpočtové organizace řízené ministerstvem zdravotnictví České republiky. Okresní hygienické stanice jsou zařízení okresních úřadů.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.“.

3.

§ 75 odst. 1, 2 a 3 zní:

„(1)

K odbornému usměrňování péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek působí jako orgány hygienické služby,

a)

v okresech okresní hygienici, které jako svůj orgán ustanovuje do funkce a z funkce odvolává okresní úřad,

b)

v krajích krajští hygienici (na území hlavního města Prahy hygienik hlavního města Prahy), které jako orgán státní správy zřizuje a ruší ministerstvo zdravotnictví České republiky.

(2)

Krajského hygienika jmenuje a odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví České republiky.

(3)

Krajského hygienika přímo řídí hlavní hygienik České republiky.“.

Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 4, 5 a 6, za odstavec 6 se vkládají nové odstavce 7 a 8, které zní:“.

„(7) Krajský hygienik je nadřízeným orgánem okresního úřadu ve věcech, ve kterých vykonává státní správu okresní hygienik.

(8)

Krajský hygienik je odvolacím orgánem ve vztahu k rozhodnutím okresních úřadů o uložení pokuty za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek9) vydaným na základě podnětů okresních hygieniků.“.

4.

§ 76 odst. 2 zní:

„(2)

Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na odborné pracovníky pověřené hlavním hygienikem České republiky výkonem oprávnění uvedených v § 71 odst. 2 písm. d) až f), na odborné pracovníky okresních hygie-nických stanic pověřené na návrh okresního hygienika okresními úřady a na odborné pracovníky krajských hygienických stanic, pověřené krajskými hygieniky výkonem oprávnění uvedených v § 75 odst. 4 písm. c) až e) a na obvodní lékaře, popřípadě i další lékaře, pokud plní úkoly uvedené v § 16 odst. 2.“.

§ 29

Zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:

1.

V § 3 odst. 2 se v úvodní větě slova „Místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory“ nahrazují slovy „Pověřené obecní úřady2)“.

2.

V § 3 se vypouští odstavec 3 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3, který zní:

„(3)

V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 si mohou vyhradit rozhodování okresní úřady, je-li to účelné nebo potřebné.“.

3.

Za § 5 písm. l) se vkládají nová písmena m) a n), která zní:

„m)

rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje po projednání s federálním ministerstvem vnitra,

n)

činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících území okresu nebo možnosti okresního úřadu.“.

Dosavadní písmena m), n) a o) se označují jako písmena o), p) a r).

4.

§ 6 odst. 2 zní:

„(2)

Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolené je příslušný okresní úřad, na území více okresů, je příslušný ten okresní úřad, v jehož územním obvodu leží převážná část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém okrese leží převážná část vodohospodářského díla, určí příslušnost okresního úřadu ministerstvo.“.

5.

V § 6 se vypouští odstavec 3.

6.

V § 18 odst. 3 se slova „Krajských národních výborů“ nahrazují slovy „Okresních úřadů“.

7.

V § 18 odst. 6 se vypouštějí slova „u povodňové komise krajského národního výboru“.

§ 30

Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, se mění takto:

1.

V § 7 odst. 1 se ve větě první vypouštějí slova „nadřízené orgány“ a ve větě druhé slova „nadřízené orgány po vyjádření krajského národního výboru“.

2.

§ 32 odst. 1 písm. b) bod 2 zní:

„ 2. dokumentace staveb včetně technologií u staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více okresních úřadů nebo které si ze závažných důvodů k posouzení vyhradí.“.

3.

§ 73 odst. 2 věta první zní: „Okresní úřady jsou oprávněny v případě naléhavé potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje.“.

§ 31

Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, se mění takto:

§ 27 odst. 2 a 3 zní:

§ 32

Zákon České národní rady č. 119/1975 Sb., o sídlech a obvodech okresních a krajských soudů v České socialistické republice, se mění takto:

§ 2 zní:

㤠2

(1)

Obvody a sídla krajských soudů se shodují s územím a sídlem krajů.

(2)

Obvod městského soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy; sídlem městského soudu je Praha.“.

§ 33

(1)

Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, jsou k správnímu rozhodování3) v prvním stupni příslušné okresní úřady.

(2)

Okresní úřady si správní rozhodnutí jimi vydané samy vykonávají, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.

§ 34

Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do obecních zastupitelstev v roce 1990. Ustanovení § 20 odst. 3 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

[]

Poznámky

[]1)  § 2 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů []2)  § 60 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení). []3)  Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). []4)  § 21 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb. []5)  § 61 odst. 2 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb. []6)  § 5 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách. []7)  § 5 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 125/1990 Sb. []8)  § 67 odst. 2 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb. []9)  Zákon České národní rady č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. []1)   Pokud se funkci zakladatele státního podniku nerozhodne vykonávat město nebo okresní úřad ve městě, v němž má státní podnik nebo jeho součást sídlo. []2)  Určené ministerstvem zdravotnictví České republiky.