o chartě Spojených národů a statutu Mezinárodního soudního dvora, sjednaných dne 26. června 1945 na konferenci Spojených národů o mezinárodní organisaci, konané v San Francisku.

Na konferenci Spojených národů o mezinárodní organisaci, konané v San Francisku ve dnech 25. dubna - 26. června 1945, byla státy, zastoupenými na konferenci, sjednána a dne 26. června 1945 podepsána charta Spojených národů spolu se statutem Mezinárodního soudního dvora. Charta se statutem byla ratifikována presidentem republiky dne 19. září 1945 a ratifikační listina byla složena u vlády Spojených států a amerických dne 19. října 1945.

Charta se statutem nabyla podle čl. 110 účinnosti dne 24. října 1945.

Jako původní členové Spojených národů ratifikovaly chartu se statutem tyto státy: republika Čínská, Francie, Svaz sovětských socialistických republik, Spojené království Velké Britannie a Severního Irska, Spojené státy americké, Argentina, Brazilie, Běloruská sovětská socialistická republika, Chile, Kuba, republika Československá, Dánsko, republika Dominikánská, Egypt, Salvador, Haiti, Iran, Libanon, Lucembursko, Nový Zéland, Nicaragua, Paraguay, Filipiny, Polsko, Saudská Arabie, Syrie, Turecko, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Jugoslavie, Řecko, Indie, Peru, Australie, Liberie, Costa Rica, Kolumbie, Jihoafrická Unie, Mexiko, Kanada, Panama, Habeš, Bolivie, Venezuela, Guatemala, Norsko, Nizozemí, Honduras, Uruguay, Ecuador, Irak a Belgie.

Dodatečně (podle článku 4. charty) za členy Spojených národů byly přijaty tyto státy: Island, Afganistan, Švédsko a Siam.

Charta a statut byly sjednány v jazyku anglickém, francouzském, čínském, ruském a španělském. Původní texty byly vydány fotostatickou cestou (faksimile) státním departementem Spojených států amerických; v Úředním listě bude oznámeno, kde bude možno tuto pětijazyčnou publikaci zakoupiti.

V příloze této vyhlášky se uveřejňuje český překlad charty a statutu.

Dr. Clementis v. r.

státní tajemník ministerstva zahraničních věcí.

o chartě Spojených národů a statutu Mezinárodního soudního dvora, sjednaných dne 26. června 1945 na konferenci Spojených národů o mezinárodní organisaci, konané v San Francisku.

Na konferenci Spojených národů o mezinárodní organisaci, konané v San Francisku ve dnech 25. dubna - 26. června 1945, byla státy, zastoupenými na konferenci, sjednána a dne 26. června 1945 podepsána charta Spojených národů spolu se statutem Mezinárodního soudního dvora. Charta se statutem byla ratifikována presidentem republiky dne 19. září 1945 a ratifikační listina byla složena u vlády Spojených států a amerických dne 19. října 1945.

Charta se statutem nabyla podle čl. 110 účinnosti dne 24. října 1945.

Jako původní členové Spojených národů ratifikovaly chartu se statutem tyto státy: republika Čínská, Francie, Svaz sovětských socialistických republik, Spojené království Velké Britannie a Severního Irska, Spojené státy americké, Argentina, Brazilie, Běloruská sovětská socialistická republika, Chile, Kuba, republika Československá, Dánsko, republika Dominikánská, Egypt, Salvador, Haiti, Iran, Libanon, Lucembursko, Nový Zéland, Nicaragua, Paraguay, Filipiny, Polsko, Saudská Arabie, Syrie, Turecko, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Jugoslavie, Řecko, Indie, Peru, Australie, Liberie, Costa Rica, Kolumbie, Jihoafrická Unie, Mexiko, Kanada, Panama, Habeš, Bolivie, Venezuela, Guatemala, Norsko, Nizozemí, Honduras, Uruguay, Ecuador, Irak a Belgie.

Dodatečně (podle článku 4. charty) za členy Spojených národů byly přijaty tyto státy: Island, Afganistan, Švédsko a Siam.

Charta a statut byly sjednány v jazyku anglickém, francouzském, čínském, ruském a španělském. Původní texty byly vydány fotostatickou cestou (faksimile) státním departementem Spojených států amerických; v Úředním listě bude oznámeno, kde bude možno tuto pětijazyčnou publikaci zakoupiti.

V příloze této vyhlášky se uveřejňuje český překlad charty a statutu.

Dr. Clementis v. r.

státní tajemník ministerstva zahraničních věcí.