České republiky

o platových poměrech příslušníků Sboru požární ochrany České republiky

Vláda České republiky nařizuje podle § 23 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech (dále jen „zákon“):

§ 1

Rozsah působnosti

(1)

Toto nařízení stanoví pro zaměstnance uvedené v odstavci 2

a)

katalog prací a kvalifikační předpoklady, způsob zařazování do platových tříd, stupnici platových tarifů a způsob jejich určení,

b)

příplatky za vedení,

c)

hodnostní příplatky,

d)

podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku a osobního příplatku a jeho maximální výši,

e)

podmínky pro poskytování odměn.

(2)

Toto nařízení se vztahuje na zaměstnance, kteří jsou příslušníky Sboru požární ochrany České republiky v pracovním poměru k zaměstnavateli, kterým je ministerstvo vnitra České republiky, Magistrátní úřad hlavního města Prahy, okresní úřad nebo obec a jimi zřízené organizace (dále jen „zaměstnavatel“).

§ 2

Platové třídy a platové stupně

(1)

Zaměstnanec se zařadí na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě1) a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací (dále jen „sjednaný druh práce“) a plnění kvalifikačních předpokladů, případně požadavků (§ 3) do platové třídy podle katalogu prací uvedeného v příloze č. 1, která je součástí tohoto nařízení (dále jen „katalog“).

(2)

Náčelník nebo velitel se zařadí do platové třídy, ve které jsou v katalogu zařazeny nejnáročnější práce jemu podřízených zaměstnanců nebo nejnáročnější práce jím vykonávané.

(3)

Zaměstnanec se zařadí do jednoho z deseti platových stupňů v závislosti na délce praxe započtené zaměstnavatelem podle § 5. Zaměstnavatel může vnitřním platovým předpisem (dále jen „vnitřní předpis“) stanovit pravidla pro postup zaměstnanců do vyššího platového stupně podle hodnocení jejich pracovních výsledků a způsob a podmínky tohoto hodnocení.

§ 3

Kvalifikační předpoklady a požadavky

(1)

Kvalifikační předpoklad stupně vzdělání, potřebného pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, je uveden v katalogu.

(2)

Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit

a)

požadavek2) zaměření nebo oboru vzdělání, potřebného pro výkon některých prací, pokud pro výkon stejných prací nestanoví kvalifikační předpoklad zaměření nebo oboru vzdělání zvláštní předpis,3)

b)

požadavky2) pro řádný výkon některých prací, pokud pro výkon stejných prací nestanoví další kvalifikační předpoklady, než je zaměření nebo obor vzdělání, zvláštní předpis.3)

§ 4

Zařazení zaměstnance do platové třídy

(1)

Zaměstnance zařadí zaměstnavatel do té platové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a psychické a fyzické náročnosti; při porovnání vychází z obecné charakteristiky platové třídy uvedené v zákoně.

(2)

Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud splňuje předpoklady i požadavky potřebné pro řádný výkon práce zařazené v této platové třídě; k dosažení vyššího než potřebného stupně vzdělání se nepřihlíží. Nestanoví-li zvláštní předpis3) jinak, může zaměstnavatel výjimečně zařadit zaměstnance, který nesplňuje potřebný stupeň, zaměření nebo obor vzdělání

a)

do první až třetí platové třídy,

b)

do čtvrté a vyšší platové třídy, avšak nejdéle na dobu dvou let, nestanoví-li se dále jinak.

(3)

Na dobu delší než dva roky lze zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebný stupeň, zaměření nebo obor vzdělání, jestliže

a)

dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadovaných prací a je starší než 45 let, nebo

b)

zahájil v době, po kterou byl výjimečně zařazen do platové třídy podle odstavce 2 písm. b), nebo před tímto výjimečným zařazením, studium, jehož absolvováním si doplní potřebné vzdělání a řádně pokračuje ve studiu, nebo

c)

je zařazen do čtvrté platové třídy a dosáhl středního vzdělání nebo středního odborného vzdělání (dále jen „střední odborné vzdělání“), nebo

d)

je zařazen nejvýše do sedmé platové třídy, pokud řádný výkon na něm požadované dělnické nebo obdobné práce vyžaduje podle vnitřního předpisu zaměstnavatele jen vyučení v oboru nebo zvláštní zkoušku odborné způsobilosti stanovenou zvláštním předpisem, nebo

e)

je zařazen do osmé platové třídy a dosáhl bakalářského vzdělání nebo alespoň úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání (dále jen „úplné střední vzdělání“).

(4)

Zaměstnance, který nezískal před ukončením potřebného stupně vzdělání odbornou praxi, lze po dobu získávání praktických zkušeností pro řádný výkon sjednaného druhu práce zařadit nejvýše do čtvrté platové třídy, jestliže ukončil úplné střední vzdělání, nebo nejvýše do šesté platové třídy, jestliže ukončil bakalářské nebo vyšší odborné vzdělání, anebo nejvýše do osmé platové třídy, jestliže ukončil vysokoškolské vzdělání. Není-li toto zařazení v souladu s ustanovením odstavce 1 věty první, může být zaměstnanec zařazen do čtvrté, šesté nebo osmé platové třídy nejvýše po dobu jednoho roku od ukončení potřebného stupně vzdělání.

§ 5

Doba rozhodná pro zařazení zaměstnance do platového stupně

(1)

Do doby rozhodné pro zařazení zaměstnance do platového stupně (dále jen „započitatelná praxe“) příslušné platové třídy započte zaměstnavatel dobu

a)

praxe v oboru požadované práce dosaženou po ukončení stupně vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem (§ 4 odst. 3 písm. d)], nebo po ukončení středního odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do čtvrté platové třídy nebo úplného středního vzdělání u zaměstnance zařazeného do osmé platové třídy,

b)

jiné praxe v závislosti na míře jejího využití pro úspěšný výkon požadované práce, nejvýše však v rozsahu dvou třetin při prvním zařazení zaměstnance do příslušné platové třídy,

c)

výkonu vojenské základní (náhradní) služby v rozsahu zvláštním zákonem stanovené doby a civilní služby v rozsahu nejvýše osmnácti měsíců a

d)

mateřské a další mateřské dovolené, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let.

(2)

Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce.

(3)

Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 zaměstnavatel odečte, není-li dále stanoveno jinak, u zaměstnance zařazeného do

a)

čtvrté až sedmé platové třídy, který nedosáhl úplného středního vzdělání, dobu dvou roků nebo dobu čtyř roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání, s výjimkou zaměstnance zařazeného do této třídy podle § 4 odst. 3 písm. d),

b)

do osmé a vyšší platové třídy, který dosáhl jen bakalářského vzdělání, dobu dvou roků, nebo jen úplného středního vzdělání, dobu pěti roků, nebo dobu devíti roků, pokud dosáhl nižšího než úplného středního vzdělání.

(4)

Z doby započitatelné praxe podle odstavce 1 může zaměstnavatel odečíst jinou dobu, než jsou doby uvedené v odstavci 3, pouze na základě hodnocení pracovních výsledků zaměstnance, pokud stanovil podle § 2 odst. 3 věty druhé pravidla pro postup zaměstnanců do vyššího platového stupně podle hodnocení jejich pracovních výsledků a způsob a podmínky tohoto hodnocení.

§ 6

Platový tarif

(1)

Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. Platové tarify jsou stanoveny v příloze č. 2, která je součástí tohoto nařízení. Ode dne 1. ledna 1993 jsou platové tarify stanoveny v příloze č. 3, která je součástí tohoto nařízení.

(2)

Zaměstnanci, kterému § 73 odst. 2 až 4 zákoníku práce ukládá větší rozsah základních povinností a omezení než jiným zaměstnancům, přísluší platový tarif podle odstavce 1 zvýšený o částku, která odpovídá 25 % platového tarifu desátého platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; tato částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.

§ 7

Osobní příplatek

(1)

Zaměstnanci, který dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 40 % platového tarifu desátého platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(2)

Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až dvanácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu desátého platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(3)

O zvýšení nebo snížení osobního příplatku zaměstnance rozhoduje zaměstnavatel v závislosti na plnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.

§ 8

Příplatek za vedení

Náčelníkovi nebo veliteli, kterému nepřísluší příplatek za vedení podle § 5 odst. 1 zákona, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení stanovený v příloze č. 4, která je součástí tohoto nařízení.

§ 9

Hodnostní příplatek

Zaměstnanci přísluší hodnostní příplatek, a to

§ 10

Zvláštní příplatek

(1)

Zaměstnanci, který pracuje ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, poskytuje zaměstnavatel příplatek ve výši a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.4)

(2)

Zaměstnanci, u něhož může dojít v souvislosti s bezprostřední účastí na zdolávání požárů, na záchranných pracích při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech k ohrožení jeho života nebo zdraví, poskytuje zaměstnavatel zvláštní příplatek ve výši 500 Kčs až 1 200 Kčs měsíčně. Ostatním zaměstnancům poskytuje zaměstnavatel zvláštní příplatek ve výši 100 Kčs až 500 Kčs měsíčně.

§ 11

Odměny

a)

za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,

b)

k ocenění jeho pracovních zásluh při dovršení padesáti let věku a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod, popř. v souvislosti s jeho uvolněním z dosavadního zaměstnání, pokud zaměstnanec splní podmínky mimořádného poskytování starobního důchodu podle zvláštního předpisu.5)

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 12

Platový tarif ve vyšším platovém stupni přísluší zaměstnanci od prvého dne měsíce, v němž dosáhl stanovené doby započitatelné praxe.

§ 13

Náčelníkovi nebo veliteli stanoví platový tarif a výši příplatků a odměn podle tohoto nařízení orgán, který ho do funkce ustanovil.

§ 14

Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 5 odst. 1 písm. b) v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec nemohl vykonávat praxi v oboru požadované práce z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu.6)

§ 15

(1)

Zaměstnance, který absolvoval nástupní odbornou přípravu a je zařazen ve směnné službě, může zaměstnavatel zařadit do páté platové třídy, i když nesplňuje předpoklad vzdělání pro tuto platovou třídu.

(2)

Zaměstnavatel nemusí zaměstnance, kterého zařadil do platové třídy před určením zaměření nebo oboru vzdělání anebo dalšího požadavku pro řádný výkon sjednaného druhu práce, přeřazovat do jiné platové třídy, jestliže tyto požadavky nesplňuje, avšak jeho odborné znalosti zaručují kvalitní výkon sjednaného druhu práce.

§ 16

Zaměstnavatel může v kalendářním roce 1992 poskytovat odměny podle 11 písm. a) z fondu vedoucího.

§ 17

Zrušuje se:

§ 18

Plat podle zákona a tohoto nařízení se poskytne poprvé za měsíc květen 1992.

§ 19

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou přílohy č. 3, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Pithart v. r.

[]

Poznámky

[]1)  § 29 a 68 zákoníku práce. []2)  § 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce. []3)  Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1990 Sb. []4)  Nařízení vlády České republiky č. 252/1992 Sb., o podmínkách pro poskytování a výši zvláštního příplatku za vykonávání činností ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách. []5)  Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, ve znění pozdějších předpisů. []6)  § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.