České národní rady

o posuzování vlivů na životní prostředí

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Zákon upravuje posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání1) (dále jen „stavby“), činností,2) technologií,3) rozvojových koncepcí a programů,4) (dále jen „koncepce“) a výrobků3) na životní prostředí a určuje orgány státní správy příslušné k posuzování vlivů na životní prostředí.5)

§ 2

(1)

Předmětem posuzování jsou stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona.

(2)

Předmětem posuzování jsou i stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona, nedosahující v přílohách uvedených limitních hodnot, pokud mají být prováděny v územích chráněných podle zvláštních předpisů,6) stanoví-li tak orgán příslušný k posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „příslušný orgán“) z vlastního podnětu nebo z podnětu

a)

stavebního úřadu, u něhož byl podán návrh na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo o využití území, popřípadě byla podána žádost o vydání povolení,

b)

jiného orgánu státní správy nebo obce, v jejímž územním obvodu nebo sousedství má být stavba, činnost nebo technologie prováděna.

Rozsah posuzování

§ 3

a)

zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na

1.

klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo,

2.

využívání přírodních zdrojů,

3.

kulturní památky,

4.

životní prostředí v obcích a městech,

b)

porovnání navržených variant řešení, pokud je jejich zpracování stanoveno (§ 6 odst. 2), a výběr nejvhodnější varianty,

c)

navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie,

d)

hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie.

§ 4

(1)

Vlivy stavby, činnosti nebo technologie se posuzují pro období její přípravy, provádění a užívání (provozu), odstraňování, popřípadě i po jejím odstranění.

(2)

Při posuzování vlivů stavby, činnosti nebo technologie se přihlíží k podmínkám v daném území.

(3)

Při posuzování užívání (provozu) stavby, činnosti nebo technologie se předpokládané vlivy na životní prostředí hodnotí jak při běžném provozu, tak při případných haváriích.

§ 5

(1)

Každý, kdo hodlá provádět stavbu, činnost nebo technologii uvedenou v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona (dále jen „oznamovatel“) je povinen to oznámit příslušnému orgánu (§19).

(2)

V oznámení uvede

a)

základní údaje o stavbě, činnosti nebo technologii, zejména název, umístění, účel, charakter, rozsah, termín zahájení a dokončení,

b)

stručný popis technického a technologického řešení,

c)

základní údaje o vlivech stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí, zejména nároky na zábor půdy, na energii a suroviny, míru znečištění nebo poškození jednotlivých složek životního prostředí,

d)

vyjádření příslušného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby, činnosti nebo technologie se schválenou územně plánovací dokumentací.

(3)

K oznámení připojí dokumentaci o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie (dále jen „dokumentace“; viz příloha č. 3) v šesti vyhotoveních. Příslušný orgán si může vyžádat v odůvodněných případech předložení většího počtu vyhotovení.

(4)

Příslušný orgán do 30 dnů po doručení podnětu podle § 2 odst. 2 stanoví, zda se posuzování vlivů bude nebo nebude provádět, a uvědomí o tom orgán, který dal podnět k posouzení, jakož i příslušného navrhovatele,7) popřípadě stavebníka.8) V případě posuzování vlivů pak navrhovatel, popřípadě stavebník, předloží příslušnému orgánu oznámení a dokumentaci podle odstavce 2 a 3.

(5)

Orgány těch obcí, na jejichž území má být stavba umístěna, činnost prováděna, technologie zaváděna, nebo jejichž území podle zpracované dokumentace, stavba, činnost nebo technologie svými důsledky zasáhne (dále jen „příslušná obec“), zajistí z podnětu příslušného orgánu způsobem v místě obvyklým zveřejnění informace o tom, že stavba, činnost nebo technologie bude posuzována podle tohoto zákona.

§ 6

(1)

Obsah a rozsah dokumentace je stanoven v příloze č. 3 tohoto zákona.

(2)

Příslušný orgán si může vyžádat doplnění dokumentace, zejména o varianty řešení.

(3)

Zpracovávat dokumentaci mohou osoby s osvědčením odborné způsobilosti (dále jen „oprávněné osoby“). Osvědčení vydává ministerstvo životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“) po dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky.

(4)

Základními předpoklady odborné způsobilosti jsou vysokoškolské vzdělání příslušného směru, 6 let praxe v oboru a složení odborné zkoušky. Výjimky ze vzdělání a praxe může udělit ministerstvo. Bližší podmínky odborné způsobilosti, postupu při jejím ověřování a udělování osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5)

Ministerstvo vede seznam oprávněných osob.

§ 7

(1)

Příslušný orgán zašle dokumentaci neprodleně dotčeným orgánům státní správy a příslušné obci, která oznámí do 5 dnů od jejího doručení způsobem v místě obvyklým, kdy a kde lze do dokumentace nahlédnout, činit si výpisy, opisy, popřípadě kopie. Veřejné nahlédnutí do dokumentace musí být umožněno po dobu 30 kalendářních dnů; v této lhůtě lze uplatnit k dokumentaci písemné vyjádření (dále jen „vyjádření veřejnosti“).

(2)

V případě pochybností o příslušnosti obce podle odstavce 1, rozhodne příslušný orgán, který může také stanovit, že z důvodu velkého počtu obcí, příslušných podle odstavce 1, bude dokumentace k nahlédnutí jen v jím vybraných obcích; i ostatní příslušné obce musí oznámit, kdy a kde lze do dokumentace nahlédnout.

(3)

Vyjádření veřejnosti a své vyjádření zašle příslušná obec nejpozději do 14 dnů po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 příslušnému orgánu.

(4)

Dotčené orgány státní správy zašlou svá vyjádření příslušnému orgánu do 50 dnů od doručení dokumentace.

(5)

Jestliže dokumentace obsahuje skutečnosti chráněné podle zvláštních předpisů,9) ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužije.

(6)

Pokud vyjádření podle odstavců 1, 2 a 4 nedojde ve stanovené lhůtě, má se zato, že k dokumentaci nejsou připomínky.

§ 8

(1)

Občanská iniciativa, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina nejméně pěti set fyzických osob starších osmnácti let písemně podporujících vyjádření veřejnosti podle § 7, je oprávněna prostřednictvím svého zmocněnce podle odstavce 3 k účasti na projednání dokumentace podle § 7 a k veřejnému projednání podle § 10.

(2)

Občanská iniciativa podle odstavce 1 se prokazuje podpisovou listinou, v níž je uvedeno jméno, příjmení, trvalé bydliště, rodné číslo a podpis osob, které příslušné veřejné prohlášení podporují. Podpisová listina musí být doručena současně s vyjádřením veřejnosti podle § 7.

(3)

Zmocněncem občanské iniciativy oprávněným jednat jejím jménem a přijímat písemnosti je osoba, která je za zmocněnce označena v podpisové listině. Pokud toto označení schází nebo je chybné, je zmocněncem občanské iniciativy osoba, která je uvedena v podpisové listině na prvním místě. Zmocněnec může písemně určit svého zástupce, který jej zastupuje v rozsahu zmocnění.

(4)

Na základě písemného prohlášení u příslušného orgánu je možno nahradit zmocněnce jinou osobou. Toto prohlášení musí být podepsáno většinou členů občanské iniciativy. Stejný postup platí i pro případ, kdy zmocněnec občanské iniciativy odstoupí.

(5)

Založí-li většina osob uvedených v odstavci 2 k další podpoře vyjádření občanské iniciativy občanské sdružení podle zvláštních předpisů,10) je takové sdružení účastníkem správního řízení, rozhoduje-li se v tomto řízení o povolení stavby, činnosti nebo technologie posuzované podle tohoto zákona. Účastníkem stejného správního řízení je i občanské sdružení již vzniklé, které podalo vyjádření podle § 7 odst. 1.

§ 9

(1)

Příslušný orgán neprodleně zajistí zpracování posudku na základě dokumentace s přihlédnutím k vyjádření veřejnosti, k vyjádření příslušné obce a k vyjádření dotčených orgánů státní správy ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení těchto podkladů. Tato lhůta může být v odůvodněných případech překročena, nejdéle však o dalších 150 dnů.

(2)

Posudek mohou zpracovat pouze oprávněné osoby podle § 6 odst. 3 a 4.

(3)

Oprávněné osoby, které se podílely na zpracování dokumentace, jsou z vypracování posudku vyloučeny.

(4)

Oznamovatel je povinen zpracovateli posudku na jeho žádost poskytnout doplňující informace nezbytné k vypracování posudku.

(5)

Posudek zhodnotí zejména

a)

úplnost dokumentace,

b)

vyjádření veřejnosti, vyjádření příslušné obce a vyjádření dotčených orgánů státní správy,

c)

úplnost zjištění veškerých kladných a záporných vlivů stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí, včetně jejich vzájemného působení,

d)

použité metody hodnocení a úplnost vstupních informací,

e)

návrh technického řešení vzhledem k dosaženému stupni poznání, pokud jde o vyloučení nebo omezení znečišťování či poškozování životního prostředí,

f)

varianty řešení,

g)

návrh opatření a podmínek pro vyloučení nebo snížení nepříznivých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí, popřípadě pro provádění stavby, činnosti nebo technologie a užívání (provozu) stavby, činnosti nebo technologie.

(6)

Posudek obsahuje vždy návrh stanoviska příslušného orgánu.

§ 10

(1)

Nejpozději do jednoho měsíce od obdržení posudku podle § 9 zajistí příslušný orgán veřejné projednání obsahu posudku a vyjádření veřejnosti včetně občanských iniciativ, vyjádření obcí a dotčených orgánů státní správy, které obdržel podle § 7.

(2)

Místo a čas veřejného projednání oznámí příslušný orgán písemně nejméně týden předem oznamovateli, obcím, dotčených orgánům státní správy, občanským iniciativám a zpracovateli posudku. Týká-li se navrhovaná stavba, činnost nebo technologie více obcí, dotčených orgánů státní správy či občanských iniciativ, může veřejné projednání příslušný orgán zajistit odděleně v jím určených územních obvodech.

(3)

K veřejnému projednání je možno přizvat zejména znalce a osoby, které mohou podat důležité informace k projednávané věci.

(4)

Způsob a průběh veřejného projednání stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5)

Protokol o výsledku veřejného projednání obdrží účastníci uvedení v odstavci 1.

§ 11

(1)

Příslušný orgán vydá na základě posudku a protokolu z veřejného projednání stanovisko, jehož obsah je uveden v příloze č. 4 tohoto zákona. Bez tohoto stanoviska nemůže správní orgán vydat povolující rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních předpisů.11)

(2)

U stavby, činnosti nebo technologie pro účely obrany státu vydá příslušný orgán stanovisko po projednání s příslušným orgánem Československé armády.

§ 12

(1)

Náklady na zpracování posudku hradí oznamovatel.

(2)

Příslušný orgán vede evidenci vydaných stanovisek.

§ 13

a)

obsah a rozsah dokumentace o hodnocení vlivů a důsledků na životní prostředí se řídí zvláštním předpisem13) a přílohou č.3 tohoto zákona,

b)

návrh stanoviska předloží příslušný orgán Federálnímu výboru pro životní prostředí,

c)

po oznámení výsledku mezistátního projednání,14) vydá příslušný orgán konečné stanovisko.

§ 14

(1)

Koncepcí se rozumí pro účely tohoto zákona koncepce předkládaná a schvalovaná na úrovni ústředních orgánů státní správy (dále jen „schvalující orgán“), a to v oblasti energetiky, dopravy, zemědělství, nakládání s odpady, těžby a zpracování nerostů, rekreace a turistiky. Za koncepci se dále považují územně plánovací dokumentace15) a směrný vodohospodářský plán.16)

(2)

Předkladatel koncepce (dále jen „předkladatel“) je povinen zajistit, aby její součástí bylo posouzení vlivů koncepce na životní prostředí zpracované přiměřeně rozsahu podle přílohy č. 3 části C bodu III a IV tohoto zákona.

(3)

Předkladatel je povinen vhodným způsobem a po dohodě s ministerstvem zajistit zveřejnění návrhu koncepce, popřípadě jejích zásad, nejméně 60 dnů před jejím projednáváním.

(4)

Předkladatel zašle návrh koncepce zpracovaný s přihlédnutím k případným připomínkám veřejnosti příslušnému orgánu, který ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení k němu vydá stanovisko, s výjimkou případů, kdy je sám předkladatelem.

(5)

Schvalující orgán neprojedná koncepci bez stanoviska příslušného orgánu.

Zásady posuzování

§ 15

(1)

Posuzování výrobků zahrnuje porovnání vlastností výrobků z hlediska jejich vlivů na životní prostředí s požadavky stanovenými právními předpisy a technickými normami.

(2)

Předmětem posuzování jsou výrobky, které z vlastního podnětu stanoví příslušný orgán ve spolupráci s ústředním orgánem státní správy pro oblast státního zkušebnictví17) (dále jen „stanovené výrobky“). Stanovené výrobky se vyhlašují ve Věstníku ministerstva.

(3)

Posuzování se provádí u výrobků tuzemských i dovážených, kromě potravin.

(4)

Posuzování se provádí formou certifikace podle zvláštních předpisů.18)

§ 16

(1)

Stanovené výrobky nemohou být bez certifikátu podle § 15 odst. 4 uvedeny do oběhu.

(2)

Certifikát může být nahrazen označením dováženého výrobku příslušnou cizí certifikační značkou nebo cizím certifikátem uznávaným na území České republiky.

(3)

Při zjištění, že dovážené výrobky přes označení příslušnou cizí certifikační značkou nebo cizím certifikátem podle odstavce 2 mají nepříznivý vliv na životní prostředí, navrhne příslušný orgán ústřednímu orgánu státní správy pro oblast hospodářských styků se zahraničím19) přijetí opatření k zamezení jejich dovozu.

(4)

Stanovené výrobky, které již jsou v oběhu a které byly přihlášeny k certifikaci ve lhůtě 30 dnů od jejich vyhlášení podle § 15 odst. 2, mohou být v oběhu až do ukončení jejich posouzení oprávněnou právnickou nebo fyzickou osobou.20) Stanovené výrobky, které v této lhůtě nebyly k certifikaci přihlášeny, nesmí být po uplynutí lhůty již uváděny do oběhu.

§ 17

Náklady spojené s certifikací a kontrolou výrobků uvedených do oběhu, případně jejich stažením z oběhu podle § 20 odst. 1 písm. j), hradí jejich výrobce nebo dovozce.

§ 18

(1)

Příslušný orgán uloží pokutu až do výše třistanásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem21) osobám, které

a)

uvedly do oběhu stanovený výrobek, kterému nebyl udělen nebo byl odejmut certifikát,

b)

nepřestaly podle § 16 odst. 4 uvádět do oběhu stanovené výrobky.

(2)

Při uložení pokuty podle odstavce 1 se přihlíží k závažnosti důsledků pro životní prostředí, které byly nebo mohly být způsobeny.

(3)

Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán zjistil porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4)

Výnosy z pokut jsou v plné výši příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.22)

§ 19

a)

ministerstvo,

b)

Česká inspekce životního prostředí,

c)

okresní úřady.

§ 20

(1)

Ministerstvo

a)

posuzuje stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona a vydává k nim stanovisko,

b)

vede seznam oprávněných osob,

c)

vede souhrnnou evidenci vydaných stanovisek,

d)

vydává stanovisko k návrhu koncepce,

e)

stanoví výrobky podléhající posuzování podle § 15 odst. 2 a vyhlašuje je ve Věstníku ministerstva,

f)

vede seznam stanovených výrobků, kterým nebyl udělen nebo byl odejmut certifikát, a oznamuje jej ve Věstníku ministerstva,

g)

vede evidenci udělených certifikátů,

h)

určuje předpisy a technické normy pro posuzování výrobků podle § 15 odst. 1,

i)

navrhuje opatření podle § 16 odst. 3,

j)

na návrh České inspekce životního prostředí rozhoduje o stažení stanoveného výrobku, kterému nebyl udělen nebo kterém byl odňat certifikát podle § 15, z oběhu.

(2)

Česká inspekce životního prostředí

a)

kontroluje, zda nejsou uváděny do oběhu stanovené výrobky, kterým nebyl udělen nebo byl odňat certifikát,

b)

ukládá pokuty podle tohoto zákona,

c)

navrhuje stažení stanoveného výrobku, kterému nebyl udělen nebo byl odňat certifikát podle § 15 z oběhu.

(3)

Okresní úřady

a)

posuzují stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 2 tohoto zákona a stavby, činnosti a technologie podle § 2 odst. 2 tohoto zákona a vydávají k nim stanoviska,

b)

zasílají jedno vyhotovení svého stanoviska ministerstvu k souhrnné evidenci.

(4)

V hlavním městě Praze vykonává působnost okresního úřadu podle tohoto zákona Magistrátní úřad hlavního města Prahy.

(5)

Ministerstvo si může vyhradit vydání stanoviska u stavby, činnosti nebo technologie, kde je příslušným orgánem okresní úřad, v případech, kdy stavba, činnost nebo technologie má být prováděna v územích chráněných podle zvláštních předpisů.6)

(6)

Ministerstvo může přenést působnost k posuzování stavby, činnosti nebo technologie uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona na okresní úřad, pokud to v jednotlivém případě přispěje k rychlosti a hospodárnosti posouzení.

§ 21

Ministerstvo v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky stanoví vyhláškou závazné podmínky pro užívání výrobků, popřípadě látek, které mohou závažným způsobem nepříznivě ovlivnit životní prostředí.

§ 22

Správní řízení podle zvláštních předpisů11) zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona nejsou tímto zákonem dotčena.

§ 23

Na část druhou a třetí tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.23)

§ 24

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

[]

Poznámky

[]1)  Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.Vyhláška č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. []2)  § 17 odst. 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. []3)  § 17 odst. 3 zákona č. 17/1992 Sb. []4)  § 20 odst. 2 zákona č. 17/1992 Sb. []5)  § 21 odst. 1 a 2 zákona č. 17/1992 Sb. []6)  Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy, nařízení vlády ČSR č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablůnkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk-Králíky. []7)  § 34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. []8)  § 59 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. []9)  Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb., nařízení vlády ČSFR č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství, nařízení vlády ČSFR č. 420/1990 Sb., kterým se mění nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství. []10)  Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. []11)  Např. zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1965 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění pozdějších předpisů. []12)  Příloha č. 3 zákona č. 17/1992 Sb. []13)  Příloha č. 4 zákona č. 17/1992 Sb. []14)  § 26 odst. 1 zákona č. 17/1992 Sb. []15)  § 13 zákona č. 50/1976 Sb. []16)  § 3 zákona č. 138/1973 Sb.§ 8 zákona č. 130/1974 Sb., ostatní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. []17)  § 117 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů. []18)  Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů. []19)  § 61 zákona č. 194/1988 Sb. []20)  § 6 zákona č. 30/1968 Sb. []21)  Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě. []22)  § 2 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky. []23)  Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). []1)  § 2 odst. 2 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech. []2)  Uvádí se pro jednotlivé varianty.