Porovnanie znení zákona
Znenie účinné od: |
Znenie účinné od: |
Výsledok porovnania: |
jímž se upravuje oběh a správa platidel v Československém státě a doplňuje zmocnění ministerstva financí dané zákonem ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n. Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje: § 2. Bankovky označené ve smyslu zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., jsou, pokud nebudou vyměněny za jiná platidla, zákonným platidlem, a jest stát i kdokoliv jiný povinen přijímati je při placení v jmenovité jich hodnotě. § 3. Neoznačené bankovky Rakousko-uherské banky - pokud ministr financí ohledně některých druhů přechodně jinak neustanoví - přestávají býti zákonným platidlem. § 4. V právním poměru Rakousko-uherské banky k bankovkám jí vydaným nenastává touto úpravou žádná změna. Státní správa Československého státu vyhražuje si však ohledně bankovek označených ve smyslu zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., výhradní právo, uplatňovati vůči Rakousko-uherské bance nároky z nich plynoucí. § 5. Měnová jednotka pro oblast Československého státu označuje se jako koruna československá, ve zkratce K č. § 6. Závazky znějící na koruny rakousko-uherské měny, které jsou splatny v oblasti Československého státu, platí se v korunách česko-slovenských, při čemž se počítá jedna koruna československá za jednu korunu rakousko-uherskou. Ministr financí je zmocněn stanoviti, pokud mezinárodní styk zvláštními státními smlouvami nebude upraven, z tohoto pravidla úchylky. V platnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 1. dubna 1919, č. 167 Sb. z. a n., nenastává změna. § 7. Zlaté, stříbrné, niklové, bronzové a železné mince korunové měny rakousko-uherské a stříbrné zlatníky rakouské měny zůstávají až na další v oběhu. Ministr financí může stanoviti v tomto ohledu úchylky. § 9. Nová platidla, k jichž vydání se ministr financí zmocňuje za účelem výměny kolkem označených, pokud se týče neoznačených, ale zatím v oběhu ponechaných bankovek, budou zníti na čekoslovenské koruny a budou jako státovky tvořiti část přechodného měnového dluhu Československého státu, jenž je bude ve jmenovité hodnotě přijímati u svých pokladen při placení. Stejně bude kdokoliv jiný povinen přijímati je po rozumu tohoto zákona jako placení. § 10. - Zvýšení oběhu stávovek nad úhrnný obnos bankovek, zákonem ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., a nařízením spravedlnosti ze dne 25. února 1919, č. 86 Sb. z. a n., jako platidlo s nuceným oběhem stanovených, jest přípustno jen tehdy, je-li pro tato platidla plná soukromo-právní úhrada bankovní. Jiné rozmnožování může se státi pouze zákonem. Úhrnný obnos bankovek v předchozím odstavci zmíněný sestává: 1. z bankovek při původním okolkování kolkem opatřených, 2. z bankovek vydaných do polovice obnosů žírových účtů a pokladničních poukázek Rakousko-uherské banky, převzatých po rozumu nařízení vlády republiky Československé ze dne 6. března 1919, č. 119 Sb. z. a n., a 3. z bankovek jedno- a dvoukorunových, které jsou na území státu Československého v oběhu. § 11. Pokud opatření tohoto zákona nenabyla účinnosti již ve smyslu zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 a 88 Sb. z. a. n., nabývají účinnosti dnem vyhlášení. § 12. Výkon tohoto zákona ukládá se ministru financí. T. G. Masaryk v. r.Švehla v. r., v zastoupení min. předsedy.Dr. Rašín v. r. |
jímž se upravuje oběh a správa platidel v Československém státě a doplňuje zmocnění ministerstva financí dané zákonem ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n. Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje: § 1. Právo vydávati v oblasti Československého státu platidla a raziti mince přísluší až na další zákonné ustanovení výhradně státu. § 2. Bankovky označené ve smyslu zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., jsou, pokud nebudou vyměněny za jiná platidla, zákonným platidlem, a jest stát i kdokoliv jiný povinen přijímati je při placení v jmenovité jich hodnotě. § 3. Neoznačené bankovky Rakousko-uherské banky - pokud ministr financí ohledně některých druhů přechodně jinak neustanoví - přestávají býti zákonným platidlem. § 4. V právním poměru Rakousko-uherské banky k bankovkám jí vydaným nenastává touto úpravou žádná změna. Státní správa Československého státu vyhražuje si však ohledně bankovek označených ve smyslu zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., výhradní právo, uplatňovati vůči Rakousko-uherské bance nároky z nich plynoucí. § 5. Měnová jednotka pro oblast Československého státu označuje se jako koruna československá, ve zkratce K č. § 6. Závazky znějící na koruny rakousko-uherské měny, které jsou splatny v oblasti Československého státu, platí se v korunách česko-slovenských, při čemž se počítá jedna koruna československá za jednu korunu rakousko-uherskou. Ministr financí je zmocněn stanoviti, pokud mezinárodní styk zvláštními státními smlouvami nebude upraven, z tohoto pravidla úchylky. V platnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 1. dubna 1919, č. 167 Sb. z. a n., nenastává změna. § 7. Zlaté, stříbrné, niklové, bronzové a železné mince korunové měny rakousko-uherské a stříbrné zlatníky rakouské měny zůstávají až na další v oběhu. Ministr financí může stanoviti v tomto ohledu úchylky. § 8. Ministr financí se zmocňuje, aby spravoval státní dluh, vzniklý stažením bankovek ve smyslu § 1 zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., rovněž státní dluh uzavřený na základě zákona ze dne 25. února 1919, č. 88 Sb. z. a n., aby pečoval o oběh a opatření platidel ve státě Československém a za tím účelem zařídil, čeho zapotřebí, v poměru k Rakousko-uherské bance buď cestou smluvní nebo nařizovací a aby vůbec až do jinaké zákonné úpravy obstarával funkce státní cedulové banky, zřídil k tomuto účelu bankovní úřad a pro tuto činnost pomocné orgány přibral neb ustanovil na smlouvu nebo na základě občanské pracovní povinnosti, zejména aby také pro usnadnění správy bankovního úřadu zřídil bankovní výbor a vymezil jeho působnost v rámci svých oprávnění. § 9. Nová platidla, k jichž vydání se ministr financí zmocňuje za účelem výměny kolkem označených, pokud se týče neoznačených, ale zatím v oběhu ponechaných bankovek, budou zníti na čekoslovenské koruny a budou jako státovky tvořiti část přechodného měnového dluhu Československého státu, jenž je bude ve jmenovité hodnotě přijímati u svých pokladen při placení. Stejně bude kdokoliv jiný povinen přijímati je po rozumu tohoto zákona jako placení. § 10. - Zvýšení oběhu stávovek nad úhrnný obnos bankovek, zákonem ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., a nařízením spravedlnosti ze dne 25. února 1919, č. 86 Sb. z. a n., jako platidlo s nuceným oběhem stanovených, jest přípustno jen tehdy, je-li pro tato platidla plná soukromo-právní úhrada bankovní. Jiné rozmnožování může se státi pouze zákonem. Úhrnný obnos bankovek v předchozím odstavci zmíněný sestává: 1. z bankovek při původním okolkování kolkem opatřených, 2. z bankovek vydaných do polovice obnosů žírových účtů a pokladničních poukázek Rakousko-uherské banky, převzatých po rozumu nařízení vlády republiky Československé ze dne 6. března 1919, č. 119 Sb. z. a n., a 3. z bankovek jedno- a dvoukorunových, které jsou na území státu Československého v oběhu. § 11. Pokud opatření tohoto zákona nenabyla účinnosti již ve smyslu zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 a 88 Sb. z. a. n., nabývají účinnosti dnem vyhlášení. § 12. Výkon tohoto zákona ukládá se ministru financí. T. G. Masaryk v. r.Švehla v. r., v zastoupení min. předsedy.Dr. Rašín v. r. |