kterým se provádí zákon ze dne 13. července 1922, č. 235 Sb., o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu.

Vláda republiky Československé nařizuje podle §§ 1, 2, 3, 5 a 7 zákona ze dne 13. července 1922, č. 235 Sb., o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu (nadále jen zákon), a podle zákona ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb., o organisaci statistické služby:

I. Objem státní statistiky zahraničního obchodu.

§ 1.

(1)

Pro státní statistiku zahraničního obchodu musí osoby povinné ke statistickému hlášení podle ustanovení § 12 hlásiti podle druhu, množství, hodnoty, země původu a země určení tyto předměty:

a)

předměty, které se dovážejí do volného oběhu v československém celním území a vyvážejí z volného oběhu tohoto území;

b)

předměty celně zaznamenávané v dovozu a vývozu, pokud se dovážejí nebo vyvážejí k zušlechtění nebo k opravě anebo pokud se dovážejí nebo vyvážejí zpět po zušlechtění nebo po opravě.

(2)

Osoby k tomu povinné (§ 12) musí dále hlásiti podle druhů, množství, země původu a země určení předměty provážené československým celním územím a předměty v dovozu nebo vývozu celně zaznamenávané z jiného důvodu než uvedeného pod písm. b) (nejistý prodej, výstavy, veletrhy a j.).

§ 2.

(1)

Statistickému hlášení nejsou za podmínek níže stanovených podrobeny tyto věci v dovozu, pokud jsou osvobozeny od cla, ve vývozu pak, byly-li by v dovozu od cla osvobozeny:

1.

věci dovážené nebo vyvážené pro hlavy cizích států a pro jejich družiny po dobu, po kterou se zdržují v tuzemsku, nebo opouštějí-li je po dočasném pobytu;

2.

věci, jež jsou určené pro vlastní potřebu přednostů diplomatických zastupitelstev cizích států pověřených pro Československou republiku nebo jiných exteritoriálních osob úřadujících v československém celním území, pokud zůstanou v jejich užívání;

3.

věci k úřední potřebě (úřední štíty, vlajky, znaky, razítka, tiskopisy a kancelářské zařízení) diplomatických zastupitelstev a konsulárních úřadů cizích států úřadujících v celním území;

4.

bohoslužebné věci pro chudé kostely a modlitebny a hmoty ke zbudování nebo k opravě takových kostelů a modliteben, pokud nebyly v cizině zakoupeny nebo do ciziny prodány;

5.

věci, jež jsou předmětem řízení veřejných úřadů a soudů (na př. věci doličné a pod.);

6.

dary hlav států, udělené řády, čestné ceny, pamětní mince, výstavní medaile a pod.;

7.

spisy, listiny a dopisy;

8.

platidla, vyjma kovové mince;

9.

věci, jež s sebou vezou cestující osoby, zřízenci veřejných podniků dopravních, řidiči motorových vozidel, vozkové, lodníci a letci ke svému vlastnímu užívání nebo k výkonu svého povolání, nebo jež si k témuž účelu napřed posílají nebo dávají za sebou posílati, pokud jsou přiměřeny poměrům jmenovaných osob; dále potraviny, poživatiny a léky, jakož i předměty státního monopolu, jež s sebou vezou jmenované osoby v množství přiměřeném spotřebě za cesty;

10.

špíže připlulých nebo vyjíždějících lodí, jakož i přiměřené zásoby pro železniční jídelní vozy;

11.

upotřebené svršky (též výrobní zařízení) přistěhovalců a vystěhovalců dovážené nebo vyvážené k vlastnímu užívání osobami stěhujícími se, pokud jsou přiměřeny jejich poměrům;

12.

svatební výbavy;

13.

potraviny, šatstvo, prádlo, domácí zařízení, nářadí a jiné věci, jež byly darovány osobám pohořelým nebo postiženým povodní nebo jinou živelní pohromou k vlastnímu užívání, ke stavbě a zařízení budov nebo k vedení hospodářství;

14.

upotřebené věci darované nemajetným osobám k vlastnímu užívání nebo dobročinným ústavům pro jejich účely vytčené stanovami;

15.

upotřebené zděděné věci;

16.

úlovek československých rybářů v hraničních vodách;

17.

předměty dovážené nebo vyvážené v pohraničním styku a ve styku pohraničních hospodářství, dobytek hnaný nebo vedený na čas na pastvu přes hranici a užitek od takového dobytka nabytý (mléko, máslo, sýr, mláďata a pod.);

18.

umělecká díla československých umělců zdržujících se v cizině nebo cizích umělců zdržujících se v republice Československé, pokud nebyla v cizině zakoupena nebo do ciziny prodána;

19.

věci umělecké, vědecké, průmyslové a řemeslné, jež jsou určeny do veřejných sbírek nebo k vědeckým pracím ústavů vědeckých nebo všeobecně prospěšných, pokud nebyly v cizině zakoupeny nebo do ciziny prodány;

20.

přístroje a nástroje, jež slouží přímo k léčení nemocných, jsou-li určeny pro veřejné léčebné nebo ošetřovací ústavy nebo léčebné a ošetřovací ústavy zřízené ústavy sociálně pojišťovacími, pokud nebyly v cizině zakoupeny nebo do ciziny prodány;

21.

učebné pomůcky pro veřejné školy, pokud nebyly v cizině zakoupeny nebo do ciziny prodány;

22.

rakve s lidskými mrtvolami, popelnice s popelem z lidských mrtvol a květinové ozdoby dovážené nebo vyvážené zároveň s nimi; květinové dary věnované při pohřbech nebo na hroby;

23.

železniční a silniční vozidla, vodní plavidla a letadla, jež přestupují celní hranici jako dopravovadla, jejich zařízení, náhradní součástky a provozní prostředky, dále jízdecká a tažná zvířata, i soumaři s postrojem, přikrývkami a krmivem, též káry, vozíky, putny, nůše a podobné náčiní potřebné k tažení nebo nošení břemen, je-li zřejmo, že nejde o trvalý dovoz nebo vývoz; sem náležejí zejména automobily, motocykly a jízdní kola (velocipedy), jež se v cestovním styku celně zaznamenávají, i s příslušnými náhradními součástkami;

24.

stavivo, provozní prostředky a služební potřeby pro přípojové a krátké průběžné trati a přípojové stanice železnic na území druhého státu, stavivo, provozní prostředky a služební potřeby pro československá přístavní pásma a zařízení v cizině, stavivo pro úpravu hraničních řek, prováděnou jedním státem na území státu sousedního, služební potřeby a zařízení celních a pasových úřadů;

25.

neprodejné obchodní vzorky zboží a jiné vzorky celně zaznamenávané;

26.

vracející se obaly a balivo, v nichž bylo dovezeno nebo vyvezeno zboží; též obaly a balivo dovážené nebo vyvážené k plnění, když se celně zaznamenávají nebo propouštějí beze cla;

27.

tuzemské zásilky v přepravním styku z celního území přes celní cizinu do celního území.

(2)

Statistickému hlášení nejsou vůbec podrobeny tyto zásilky průvozní:

1.

veškeré zásilky poštovní;

2.

zásilky dopravované letadly;

3.

zásilky dopravované po mezinárodním toku Dunaje;

4.

zásilky dopravované v mezinárodní železniční přepravě jako spěšniny;

5.

zásilky, jež by podle některého ustanovení předcházejícího odstavce nebyly podrobeny statistickému hlášení při dovozu nebo při vývozu.

(3)

Statistickému hlášení nejsou podrobeny listovní zásilky při bezúplatném vývozu povoleném ministerstvem financí podle devisového zákona.

§ 3.

(1)

Zboží se statisticky hlásí podle způsobu přepravy.

(2)

Způsoby přepravy jsou:

a)

přeprava po suchu, a to po železnici, poštou, po silnici (vozidly, dobytkem a pod.), čítajíc v to přepravu v cestovním styku;

b)

přeprava po vodě, a to loďmi, čluny, vory, pramicemi a pod., čítajíc v to přepravu v cestovním styku, poštovní přeprava vodní, přeprava plavením;

c)

přeprava vzduchem (letadly).

(3)

Přepravu zboží v cestovním styku zprostředkují osoby, jež sice přestupují celní hranici pouze za tím účelem, aby došly určitého cestovního cíle, avšak mají s sebou zboží takového druhu a v takovém množství, že je zřejmo, že nejde o věci, jež jsou podle § 2, odst. 1, č. 9 osvobozeny od statistického hlášení.

II. Druh, množství a hodnota zboží.

§ 4.

Druh předmětů se oznamuje podle seznamu zboží pro státní statistiku zahraničního obchodu vydávaného státním úřadem statistickým v Praze na podkladě celního sazebníku. Seznam vydá president státního úřadu statistického v Praze. Pro vyhlášení tohoto seznamu stačí, ohlásí-li jeho vydání president státního úřadu statistického v Praze v Úředním listě republiky Československé a v Úředním věstníku, s udáním, kde a zač lze tento seznam zakoupiti, po př. do něho nahlédnouti.

§ 5.

(1)

Je-li v témže čísle (v témže odstavci téhož čísla) statistického seznamu uvedeno odděleně několik druhů zboží, nesmí býti statisticky hlášen celý název čísla (odstavce), nýbrž je třeba hlásiti jen druh, který se přepravuje.

(2)

Obsahuje-li zásilka několik druhů zboží téhož statistického čísla (odstavce), musí býti každý druh hlášen zvláště (§ 19).

(3)

Předpisuje-li statistický seznam pojmenování zboží podle názvu obvyklého v obchodě, buď hlášeno zboží podle tohoto názvu. Tu není třeba uváděti doslova pojmenování podle statistického seznamu, název obvyklý v obchodě musí však býti tak přesný, aby se hlášené zboží dalo zařaditi pod udané statistické číslo.

(4)

Pojmenování všeobecné, jako ovoce, zelenina, zboží osadnické, rukodílné, střižní, léky atd., není přípustno.

§ 6.

(1)

Druh předmětů vyvážených zpět po zušlechtění buď hlášen tím pojmenováním, které jim přísluší po zušlechtění jako předmětům vývozním; na způsobu, jakým se zušlechtění stalo, nezáleží.

(2)

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zpětný dovoz do československého celního území po zušlechtění v cizím celním území.

§ 7.

(1)

Množství předmětů buď hlášeno pro statistiku zahraničního obchodu při dovozu a vývozu u zboží účtovaného v obchodě podle váhy vedle hrubé váhy celé zásilky také váhou čistou, a to pro zboží každé statistické položky zvláště.

(2)

U zboží, jež se účtuje v obchodě v jiné jednotce míry, nežli je váha, buď vedle hrubé váhy zásilky uvedeno množství v jednotce míry v obchodě obvyklé jako v kusech [na př. dobytek, vejce, klobouky, deštníky, slunečníky, gumové obruče a pneumatiky, žárovky, stroje a přístroje (též elektrické), nástroje (instrumenty), hodinky, vozidla, plavidla], v párech (na př. obuv, rukavice, punčochy), v litrech (tekutiny vyjma oleje) a pod.; zevrubné předpisy o tom obsahuje seznam zboží pro státní statistiku zahraničního obchodu (§ 4). O změnách těchto předpisů platí ustanovení o změnách seznamu zboží (§ 4).

(3)

Čistou váhou zboží (netto) ve statistice zahraničního obchodu rozumí se pravidelně vlastní váha zboží (bez všeho obalu a vložek). U některých druhů zboží počítají se do čisté váhy také menší vnitřní obaly, jež dodávají zboží lepší vzhled, jakož i všechny jiné malé vnitřní obaly i vložky a pod., jež zboží chrání nebo které pravidelně v maloobchodě při prodeji přecházejí na kupujícího.

(4)

Při průvozu hlásí se množství zboží hrubou váhou.

§ 8.

(1)

Jako hodnotu zboží dováženého dlužno hlásiti, bylo-li zboží v celní cizině koupeno, skutečnou nákupní cenu tohoto zboží v cizině (podle faktury), zvětšenou o výlohy za obal a obstarání, o pojistné a o výlohy přepravní až na československou celní hranici. Dovozní clo a ostatní dávky vybírané s tímto clem se do hodnoty zboží nezapočítávají. Nebylo-li dovezené zboží v celní cizině koupeno, třeba hlásiti jako jeho hodnotu cenu tohoto zboží v místě určení v československém celním území, zmenšenou o výlohy přepravní a pojistné od československé celní hranice až do místa určení v celním území; dovozní clo a ostatní tuzemské dávky uvalené po případě na toho zboží se rovněž nezapočítávají do hodnoty zboží.

(2)

Jako hodnotu zboží vyváženého dlužno hlásiti, bylo-li zboží do celní ciziny prodáno, skutečnou prodejní cenu tohoto zboží (podle faktury) v místě prodeje, zvětšenou o výlohy za obal a obstarání, o pojistné a o výlohy přepravní až na československou celní hranici. Vývozní clo a jinaké vývozní dávky se do hodnoty zboží započítávají. Nebylo-li zboží do celní ciziny vyvážené prodáno, třeba hlásiti jako jeho hodnotu cenu tohoto zboží v místě, z něhož bylo zboží s přímým určením pro cizinu odesláno, zvětšenou o výlohy přepravní a o pojistné, obé z tohoto místa až na československou celní hranici.

(3)

Mimo hodnotu zboží na hranici, vyjádřenou v korunách československých, dlužno hlásiti jak při dovozu tak i při vývozu úhrnnou částku skutečně účtovanou za zásilku, a to v původní účtované měně, jakož i měsíc, v němž má býti účet zaplacen.

(4)

Hodnotu nutno hlásiti v korunách československých. Je-li nákupní nebo prodejní cena smluvena v měně cizí, buď vzat při přepočítávání na koruny československé za základ kurs, který byl mezi kupcem a prodavačem v daném případě skutečně ujednán. Nebyl-li přepočítávací kurs v den statistického hlášení mezi stranami ještě ujednán, buď hodnota hlášena podle posledního úředního kursu (při dovozu „zboží“, při vývozu „peníze“) před dnem statistického hlášení.

(5)

Státní úřad statistický je oprávněn ke kontrole údajů o hodnotě zboží žádati od odesílatelů neb příjemců zásilek nebo jejich zmocněnců předložení faktury.

III. Země původu a země určení.

§ 9.

(1)

Jako země původu buď hlášena v dovozu vždy země zásilky (země obchodní); je-li osobě k hlášení povinné známa i země výrobní, budiž hlášena také tato.

(2)

Zemí zásilky jest země, z níž bylo zboží s přímým určením do Československé republiky odesláno; bylo-li zboží v cizině koupeno, země, z níž bylo dodáno (země obchodní).

(3)

Zemí výrobní jest země, v níž zboží jako přirozený produkt vzniklo nebo dalším zpracováním nabylo povahy, ve které se dováží.

(4)

Při vývozu cizozemského zboží a při průvozu stačí, není-li osobě k hlášení povinné známa země zásilky (země obchodní), hlásí-li jako zemi původu tu zemi, z níž zboží skutečně vstoupilo do československého celního území. Není-li ohlašovateli při vývozu cizozemského zboží vůbec známa země původu, stačí, hlásí-li se pouze, že zboží vyvážené jest zboží cizozemské. Za zboží cizozemské pokládá se zboží, které se vyváží v téže povaze i celkové zevní úpravě, ve které bylo do československého celního území dovezeno. Pouhá povrchní úprava neměnící ani povahy ani celkového zevního vzhledu zboží nebo jeho opatření jiným zevním nebo vnitřním obalem se nepovažuje za změnu povahy zboží.

(5)

Při zpětném dovozu po zušlechtění nebo po opravě buď hlášena jako země původu země, v níž se zušlechtění nebo oprava staly; při zpětném dovozu v jiných případech celního záznamu země, která byla při původním výstupu zboží hlášena jako země určení.

§ 10.

Jako země určení buď hlášena země, která jest posledním známým cílem zásilky; bylo-li zboží do ciziny prodáno, země, do níž se prodej stal (země obchodní).

§ 11.

Seznam zemí, podle něhož dlužno hlásiti původ nebo určení zboží pro státní statistiku zahraničního obchodu, upraví státní úřad statistický v dohodě s ministerstvy zahraničních věcí a zahraničního obchodu. Tento seznam, jakož i jeho změny, vyhlašuje president státního úřadu statistického v Úředním listě republiky Československé a v Úředním věstníku.

IV. Osoby povinné k statistickému hlášení, místo a způsob hlášení.

§ 12.

(1)

Ke statistickému hlášení jsou povinni: Při dovozu příjemce zboží nebo jeho zmocněnec nebo v jejich zastoupení veřejné dopravní podniky všeho druhu, které zboží celně prohlašují nebo navrhují celní projednání zboží. Nebylo-li zboží prohlášeno k celnímu projednání (př. podloudný dovoz, omylem straně vydané zboží), jest povinen ke statistickému hlášení příjemce zboží. Není-li možno příjemcovu zmocněnci nebo veřejnému dopravnímu podniku podle průvodních listin řádně ohlásiti hodnotu zboží nebo jiný údaj žádaný na ohlášce, jest povinností příjemce zboží ohlásiti hodnotu nebo jiný chybějící údaj bez vyzvání státnímu úřadu statistickému přímo, a to způsobem, který jest podrobněji určen v § 17.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poštovní zásilky. Hodnotu těchto zásilek ohlásí zmocněnec nebo celní úřad projednávající zásilku, pokud je uvedena v přepravních dokladech. Není-li v nich uvedena, zjistí ji státní úřad statistický sám u příjemce zboží.

(3)

Při vývozu je ke statistickému hlášení povinen odesilatel nebo jeho zmocněnec nebo v jejich zastoupení veřejný dopravní podnik, jenž dává podnět k výstupnímu celnímu řízení. Nebylo-li zboží k výstupnímu celnímu řízení prohlášeno (př. podloudný vývoz), jest povinen ke statistickému hlášení vývozce.

(4)

Při průvozu jest ke statistickému hlášení povinna osoba, která dala podnět k poukazu zásilky k průvozu.

(5)

Osoba, která statisticky ohlašuje, jest odpovědna za správnost a úplnost svého hlášení.

§ 13.

Statistické hlášení se děje:

a)

při dovozu u celního úřadu, který projednává zboží v dovozu;

b)

při vývozu u celního úřadu, který projednává zboží ve vývozu. Podává-li se zboží u železniční, lodní nebo letecké stanice mimo sídlo příslušného celního úřadu, dlužno odevzdati statistickou ohlášku při podávání zásilky k přepravě;

c)

při vývozu poštou (vyjma dopravu v celním záznamu) přímo u podacího poštovního úřadu;

d)

při průvozu u celního úřadu, který poukazuje zásilku k průvozu.

§ 14.

Při přepravě zboží po cestách vedlejších, pokud jest po nich podle celních předpisů dovolena, děje se statistické hlášení u těch celních úřadů nebo finančních orgánů, které byly celní správou zmocněny je přijímati.

§ 15.

Vyžadují-li to důležité hospodářské zájmy, může státní úřad statistický jednotlivým podnikům dovoliti, aby hlásily pro státní statistiku zahraničního obchodu hodnotu buď určitého zboží nebo všech druhů zboží dováženého nebo vyváženého přímo státnímu úřadu statistickému podle ustanovení § 17. Podniky, kterým byla povolena tato výhoda, jsou povinny data povolení uvésti jak v ohlášce tak i v přepravních listinách.

§ 16.

(1)

Dovoz, vývoz a průvoz zboží se hlásí statisticky zpravidla písemně statistickou ohláškou (§ 17).

(2)

Statisticky hlásiti zboží ústně je dovoleno:

1.

Při dovozu do volného oběhu

a)

zboží podrobené clu nebo jiným dávkám vybíraným se clem, prohlašuje-li se k vyclení ústně nebo vyclívá-li se podle výsledku celní prohlídky a uvede-li strana hodnotu;

b)

zboží prosté cla, pokud se nedováží po železnici, lodích, člunech, vorech a pod., plavením nebo letadly a uvede-li strana hodnotu. Neuvede-li strana hodnoty, jest povinna předložiti písemné statistické hlášení podle § 17.

2.

Při vývozu z volného oběhu, vyváží-li se zboží v cestovním styku a uvede-li strana hodnotu.

Je-li strana oprávněna hlásiti hodnotu státnímu úřadu statistickému přímo (§ 15), podá písemné statistické hlášení podle § 17.

3.

Při průvozu na krátkých tratích silničních.

4.

Při dovozu nebo vývozu v celním záznamu, prohlašuje-li se zboží k záznamu ústně.

(3)

Při přepravě zboží po silnici vozidly jest nutno hlásiti ústně obsah každého vozidla.

V. Statistické ohlášky, jejich vyplňování a kontrola.

§ 17.

(1)

Statistické ohlášky vydává státní úřad statistický; osoby k statistickému hlášení povinné (§ 12) musí jich při písemném statistickém hlášení používati a ve všech bodech úplně a správně je vyplniti.

(2)

President státního úřadu statistického v Praze ohlásí jejich vydání v Úředním listě republiky Československé a v Úředním věstníku s udáním, kde a zač lze tyto ohlášky koupiti.

(3)

Statistické ohlášky pro dovoz a vývoz jsou jednoduché (o listu A) nebo dvojité (o listech A-a, A-b). Dvojitých statistických ohlášek se užívá:

a)

při dovozu, není-li zmocněnci příjemcovu nebo veřejnému dopravnímu podniku všeho druhu při podání statistické ohlášky známa hodnota zboží nebo jiný údaj žádaný na ohlášce;

b)

při dovozu a vývozu podniky, jimž bylo podle § 15 dovoleno hlásiti hodnotu zboží státnímu úřadu statistickému přímo.

První list dvojité ohlášky jest označen A-a, druhý A-b. Při dovozu vydá celní úřad list A-a zmocněnci nebo veřejnému dopravnímu podniku, aby jej doručil příjemci zboží, který je povinen veškeré údaje na tomto listě přezkoumati, po případě opraviti a doplniti, jakož i vepsati údaje o hodnotě každého na něm hlášeného druhu zboží, a takto přezkoumaný a doplněný list A-a odeslati do 48 hodin po doručení od celního úřadu přímo státnímu úřadu statistickému. List A-b, obsahující veškeré údaje příslušného listu A-a, vyjma hodnotu zboží, předloží celní úřad státnímu úřadu statistickému.

Při vývozu zašle vývozce ihned po odeslání zásilky list A-a přímo státnímu úřadu statistickému, vyplniv jej ve všech příslušných rubrikách a udav zejména i hodnotu vyváženého zboží. List A-b, obsahující veškeré údaje listu A-a, vyjma hodnotu zboží, doprovází zásilku k výstupnímu celnímu úřadu, jenž jej po uskutečněném vývozu zašle státnímu úřadu statistickému.

(4)

K statistické ohlášce dovozu jsou připojeny jako její průpisové listy „Hlášení dovozního závazku“ a „Potvrzení dovozu“ a k statistické ohlášce vývozu jest připojeno jako její průpisový list „Hlášení vývozní pohledávky“, kterážto hlášení jsou určena pro potřeby Národní banky Československé (§ 13 devisového zákona, čl. 3 opatření Národní banky Československé o hlášení pohledávek a závazků vůči cizině, jakož i o hlášení některých majetkových hodnot a práv, vyhlášeného vyhláškou ministra financí ze dne 3. května 1946, č. 95 Sb.).

§ 18.

(1)

Předmětem každé statistické ohlášky smí býti zpravidla obsah toliko jedné zásilky.

(2)

Za zásilku pokládá se množství zboží, které:

a)

při dovozu neb průvozu se dodá celnímu úřadu k celnímu projednání s jedním celním dokladem;

b)

při vývozu jen s jedním nákladním dokladem se odevzdá dopravnímu podniku k přepravě nebo dodá výstupnímu celnímu úřadu k výstupnímu celnímu řízení. Výjimku činí t. zv. sběrné zásilky, při nichž se považuje zboží každého jednotlivého vývozce odevzdané k přepravě za samostatnou zásilku, pro niž se vyžaduje zvláštní statistická ohláška. Zasilatel jest povinen ohlášky náležející k sběrné zásilce opatřiti pořadovými čísly a přidati k nim seznam nákladů označený souhlasnými pořadovými čísly s adresami odesilatelů. Je-li v seznamu uvedeno zboží, které se statisticky nehlásí, budiž výslovně jako takové označeno;

c)

při přepravě po silnicích a cestách nepřesahuje náklad jednoho dopravního prostředku (vozu, automobilu a pod.).

(3)

Několik zásilek smí býti statisticky hlášeno společně jednou ohláškou jen tehdy, obsahují-li zboží stejnorodé, určené pro téhož příjemce, a dodávají-li se současně k celnímu řízení nebo podává-li je týž odesilatel dopravnímu podniku k vývozu do celní ciziny nebo celnímu úřadu k vývoznímu řízení (zásilky sdružené).

§ 19.

(1)

Při hlášení zboží jedné zásilky je dovoleno na jednom řádku ohlášky hlásiti souhrn zboží téhož druhu, t. j. zboží, které náleží k jednomu a témuž číslu statistického seznamu (témuž odstavci téhož čísla), pokud vykazuje touž zemi původu a touž zemi určení a jest podrobeno téže celní sazbě.

(2)

Je-li v témže čísle nebo u dovozu v témže odstavci téhož statistického čísla statistického seznamu uvedeno více druhů zboží, budiž hlášen každý druh na zvláštním řádku. Při tom je lhostejno, zda toto zboží je zabaleno v jednom nebo několika nákladních kusech nebo je naloženo nezabaleně.

(3)

Nestačí-li jedna ohláška na hlášení jedné zásilky, použije se pro zbytek ohlášky nové, jež se přilepí levým hořením rohem k první.

§ 20.

(1)

Statistickou ohlášku sepíší a podepíší osoby povinné k statistickému hlášení (§ 12). Zápisy musí býti psány čitelně a trvanlivým písmem.

(2)

Při ústním statistickém hlášení je strana povinna oznámiti celnímu úřadu vše, co jest potřebné pro státní statistiku zahraničního obchodu. Strany jsou povinny k podpisu průpisu celního nálezu, vyzve-li je k tomu celní úřad.

§ 21.

Jakožto statistické číslo buď vždy uvedeno podle statistického seznamu:

a)

při dovozu zboží do volného oběhu číslo statistického seznamu pro dovoz,

b)

při dovozu a zpětném dovozu v záznamu pořadové číslo statistického seznamu pro dovoz,

c)

při vývozu z volného oběhu, při vývozu a zpětném vývozu v záznamu číslo statistického seznamu pro vývoz,

d)

při pokračovacím řízení záznamním pořadové číslo statistického seznamu pro dovoz,

e)

při průvozu číslo statistického seznamu pro průvoz.

§ 22.

(1)

Podrobí-li se cizozemské zboží, hlášené původně k dovozu do volného oběhu, později na zvláštní povolení řízení záznamnímu, třeba podati pro toto zboží novou ohlášku s údajem, že zboží se dováží v záznamu; tato nová ohláška nepodléhá statistickému poplatku.

(2)

V každém takovém případě třeba na nově sepsané ohlášce o dovozu v záznamu výslovně uvésti datum vyclení, druh zboží a jeho množství hlášené původní statistickou ohláškou jako dovoz do volného oběhu a číslo rejstříku příjmů.

§ 23.

(1)

Poukáže-li se zboží statisticky hlášené v dovozním záznamu před svým výstupem do celní ciziny jinému celnímu úřadu v pokračovacím zušlechťovacím styku, třeba takové zboží při každém dalším poukázání hlásiti statistickou ohláškou, na níž se uvede, že jde o pokračovací zušlechťovací styk.

(2)

Zboží znovu zaznamenané u poukázaného úřadu třeba zase řádně statisticky hlásiti ohláškami jako dovoz v záznamu.

(3)

Ohlášky uvedené v prvém a druhém odstavci nepodléhají statistickému poplatku.

§ 24.

(1)

Celní úřady jsou povinny zjistiti, zda ohlášky souhlasí co do statistického čísla, pojmenování zboží, množství a pokud možno i hodnoty s tím, co celní úřad shledal, nebo se seznamem zboží pro státní statistiku zahraničního obchodu, pak co do země původu a země určení, způsobu přepravy, počtu, druhu a povahy nákladních kusů nebo vozidel (plavidel) s přepravními doklady a jinými pomůckami jsoucími po ruce.

(2)

Je-li třeba, budiž statistická ohláška opravena. Nepatrné nesprávnosti opraví celní úřady samy; při značných věcných nebo formálních vadách vyzvou stranu, aby je opravila nebo podala novou správně sepsanou statistickou ohlášku.

(3)

Statistické ohlášky, ve kterých bylo něco vyškrábáno, nutno vždy odmítnouti, statistické ohlášky opravené jen tehdy, je-li tu podezření, že jich bylo již jednou použito.

§ 25.

Poštovní úřady jsou povinny ohlášky zkoumati a opraviti obdobně jako celní úřady (§ 24). Nejsou však povinny zkoumati správnost hodnoty zboží.

§ 26.

Osoby povinné ke statistickému hlášení jsou povinny podávati státnímu úřadu statistickému nebo jeho zaměstnancům, jakož i zaměstnancům celních a poštovních úřadů, železničních, plavebních a leteckých podniků veškeré vysvětlivky od nich požadované pro státní statistiku zahraničního obchodu a odstraniti zjištěné závady.

VI. Povinnosti dopravních podniků.

§ 27.

(1)

Veřejné dopravní podniky (v tom podniky letecké) a osoby, jež po živnostensku přepravují zboží, smějí zásilky určené do celní ciziny přijmouti k přepravě pouze tenkráte, odevzdá-li se jim řádně vyplněná a statistickou známkou opatřená statistická ohláška. Dovědí-li se teprve při přepravě, že zboží jest určeno do celní ciziny, smějí je dále přepravovati pouze tenkráte, byly-li jim sděleny údaje potřebné podle tohoto nařízení k řádnému statistickému hlášení.

(2)

Ohláška doprovází zásilku zásadně až k výstupnímu celnímu úřadu. Výjimku činí vývoz poštou.

§ 28.

Aby bylo zabráněno opětnému použití statistických známek nalepených na statistických ohláškách, jež doprovázejí zásilky na přepravě před jejich celním projednáním, mohou dopravní podniky přes jeden růžek statistické známky vytisknouti razítko dne.

VII. Obchodní rada cenová.

§ 29.

U státního úřadu statistického zřizuje se jako poradní sbor pro otázky statistiky zahraničního obchodu obchodní rada cenová.

§ 30.

(1)

Obchodní rada cenová se skládá z presidenta státního úřadu statistického jako předsedy, z úředníka státního úřadu statistického, kterého určí president tohoto úřadu, jakožto náměstka předsedy a z odborníků průmyslových, obchodních a zemědělských, které podle potřeby jmenuje předseda vlády na návrh presidenta státního úřadu statistického na dobu pěti roků.

(2)

President státního úřadu statistického podává příslušný návrh v dohodě s ministrem zahraničního obchodu a přihlíží při tom podle možnosti k přáním vrcholných hospodářských organisací.

§ 31.

(1)

Obchodní rada cenová jedná v odborných odděleních.

(2)

Počet odborných oddělení určuje president státního úřadu statistického, jenž přiděluje jednotlivým odborným oddělením nově jmenované členy rady, přihlížeje při tom k přání členů.

(3)

Každé odborné oddělení rady si zvolí ze svého středu předsedu a jeho náměstka a má právo přibrati ke svému jednání i nečleny jakožto znalce.

§ 32.

President státního úřadu statistického zpraví o každé plenární schůzi odborného oddělení obchodní rady cenové ministerstva financí, zahraničního obchodu, vnitřního obchodu, průmyslu, zemědělství, výživy a zdravotnictví, jakož i generální sekretariát Hospodářské rady, nejvyšší úřad cenový a státní úřad plánovací, které mohou do schůze vyslati svého zástupce, jemuž přísluší táž práva jako členům rady.

§ 33.

Členství obchodní rady cenové jest úřadem čestným. Odborným členům obchodní rady cenové přísluší po dobu jejich funkce název obchodního rady.

§ 34.

Předseda vlády může člena obchodní rady cenové na návrh presidenta státního úřadu statistického členství v radě zprostiti.

§ 35.

Vnitřní organisaci a činnost obchodní rady cenové určí jednací řád rady, který vydává president státního úřadu statistického se schválením předsedy vlády a jejž vyhlásí v Úředním listě republiky Československé a v Úředním věstníku.

§ 36.

Kancelářské práce obchodní rady cenové obstarává státní úřad statistický.

VIII. Statistické poplatky.

§ 37.

(1)

Při každém statistickém hlášení budiž zapraven statistický poplatek. Při sběrných a sdružených zásilkách (§ 18) platí se poplatek z každé jednotlivé zásilky zvláště. Zaplatiti statistický poplatek náleží ohlašovateli.

(2)

Statistického poplatku jsou prosty:

a)

ohlášky o předmětech, jež nejsou určeny pro obchod a přepravují se přes hranici pohraničním obyvatelstvem v pohraničním styku nebo cestujícím obecenstvem (čítajíc v to i přepravu v celním záznamu);

b)

ohlášky o dodatečném záznamním řízení (§ 22) a pokračovacím zušlechťovacím styku (§ 23);

c)

ohlášky o předmětech státních monopolů, odebírá-li je monopolní správa.

§ 38.

Podle § 5 zákona stanoví se statistický poplatek takto:

1.

1 Kčs za každý kus velkého dobytka (volů, bůvolů, býků, krav, mladého skotu, koní, oslů, mezků a mulů);

2.

1 Kčs za každých pět kusů drobného dobytka (telat, hříbat, koz, ovcí, vepřů); počet nebo zbytek menší než pět kusů se počítá pro vyměření statistického poplatku za pět kusů.

1.

při přepravě po železnici, po vodě a vzduchem:

a)

z každé zásilky (§ 18) až do 10 tun hrubé váhy 1 Kčs za každých 100 kg hrubé váhy nebo jejich část, nikoliv však více než 10 Kčs;

b)

z každé zásilky (§ 18) těžší 10 tun hrubé váhy 10 Kčs za každých 10 tun hrubé váhy; ze zbytku převyšujícího 10 tun anebo jejich násobek vyměří se statistický poplatek podle ustanovení předchozího odstavce a);

c)

ustanovení předchozích odstavců a) a b) se nevztahují na věci hromadné, jimiž se rozumí:

obilí (pořadové číslo statistického seznamu zboží 51-60);

mouka a jiné mlýnské výrobky (67-74/2);

ovoce čerstvé nebalené (alla rinfusa) (90/2, 91/2, 92/1);

brambory pozdní (97/2);

řepa cukrová, čerstvá (97/3);

řepa krmná (97/4);

sláma a stelivo (149);

seno (150);

řepný chrást čerstvý (ex 151) i kvašený (ex 2033);

dříví, uhlí, koks a rašelina (335-366);

veškeré nerosty XVII. třídy celního sazebníku (383-432/4);

surové minerální oleje (486/1-486/6);

bavlna surová a v odpadcích (493, 496/2);

len, konopí, juta a jiné rostlinné předivo (595/1-603);

vlna surová (též praná) a v odpadcích, zvířecí chlupy (665-666, 669-673);

dřevěná vlna (1000, 1001);

obyčejné cihly a dlaždice (1165);

surové železo a odpadky železa (1209-1215);

dusičňan amonný (1867);

dusikaté vápno (1888);

norský ledek vápenatý (1889);

superfosfáty (1946);

moučka kostní (2011);

saturační kal, vápno k hnojení (louh), sádra k mrvení (2012/2);

jiná umělá hnojiva (2012/3);

popel ze dříví a uhlí (2013);

kosti (odpadky) (2014);

popel z kostí, staré (využité) uhlí z kostí (2015);

mletá struska Thomasova a jiné strusky (2016, 2017);

otruby (2026-2028);

výpalky tekuté, pomeje, též odpadní louhy lihovarnické (2031/2);

řepné řízky vyloužené (2032);

odpadky z výroby skla, též nístějní sklo, skelné a hliněné střepy (2037);

hadry všeho druhu (2042).

Pro tyto věci se stanoví statistický poplatek na 5 Kčs za každých 10 tun zásilky (§ 18); ze zbytku převyšujícího 10 tun anebo jejich násobek dlužno zapraviti statistický poplatek 1 Kčs za každých 1000 kg nebo jejich část, nikoliv však více než 5 Kčs;

2.

při přepravě po silnicích a cestách:

a)

z každé zásilky (§ 18) hromadných věcí v předchozím odstavci c) vyjmenovaných 1 Kčs za každých 1500 kg nebo jejich část;

b)

z každé zásilky (§ 18) jiných věcí vybírá se statistický poplatek ve výměře určené pro přepravu po železnici [podle odstavce B 1. a) a b)].

§ 39.

Státní úřad statistický jest oprávněn povolovati v dohodě s ministerstvy financí a zahraničního obchodu snížení nebo v případech výjimečných úplnou slevu statistického poplatku pro určitý druh věcí dovážených, vyvážených nebo provážených, a to pro celou hranici nebo některou její část.

§ 40.

Statistický poplatek se zapravuje zpravidla statistickými známkami. President státního úřadu statistického může však pro určité případy stanoviti vyhláškou v Úředním listě republiky Československé a v Úředním věstníku jiný způsob jeho zapravování.

§ 41.

(1)

Statistické známky mají tvar obdélníku se zoubkovanými okraji, nápis „Statistická známka“, monogram a malý znak republiky Československé a označení hodnoty: 1 Kčs, 2 Kčs, 5 Kčs, 10 Kčs a 50 Kčs.

(2)

Známky za 1 Kčs jsou šedomodré s malým státním znakem v barvě fialové, známky za 2 Kčs jsou zelené s malým státním znakem v barvě červené, známky za 5 Kčs jsou modré s malým státním znakem v barvě červené, známky za 10 Kčs jsou červené s malým státním znakem v barvě červené a známky za 50 Kčs jsou žluté s malým státním znakem v barvě červené.

(3)

Prodirkování statistických známek malými písmenky nebo jinými značkami nebo vypouklým vtlačením písmen nebo značek na nich lisem, aby byl označen vlastník, není dovoleno.

(4)

Známky, od kterých zoubky okrajní byly odříznuty, nebo které jsou poškozeny nebo byly již přilepeny, jsou neplatné a nesmí se jich použít k zapravení poplatku.

§ 42.

(1)

Známky prodávají všechny celní úřady, podle potřeby i jiné úřady, nebo orgány zmocněné k tomu státním úřadem statistickým po dohodě s příslušným nadřízeným služebním úřadem.

(2)

Statistické známky, které jsou nalepeny na pokažené ohlášce, budou vyměněny za statistické známky téhož druhu, nebyla-li ohláška již předmětem celního řízení, zejména není-li na ní razítko úřadu.

(3)

Výměna statistických známek, které byly přetisknuty některou železniční, plavební nebo leteckou stanicí, je podmíněna mimo to tím, že ohlášku předloží k výměně známek železniční, plavební nebo letecký podnik.

(4)

Statistické známky se vyměňují u všech celních úřadů.

§ 43.

(1)

Při písemném hlášení zapraví strany před odevzdáním ohlášky statistický poplatek nalepením statistických známek na ohlášku a to na místě k tomu určeném (třeba-li také na její zadní straně).

(2)

Ve všech ostatních případech strana dodá pouze potřebné statistické známky.

IX. Trestní řízení.

§ 44.

(1)

Přestupky uvedené v § 7 zákona zjistí celní úřad nebo finanční stráž nebo poštovní úřad, u nichž se zboží statisticky ohlašuje, zápisem, v němž uvede okolnosti zakládající skutkovou podstatu trestného činu a průvodní prostředky ji prokazující, jakož i obhajobu nebo jinaká prohlášení strany; je-li strana nepřítomna, zařídí její výslech. Nedostaví-li se řádně obeslaná strana bez důvodné omluvy k výslechu, provede se trestní řízení za její nepřítomnosti.

(2)

Zápis sepsaný se zaměstnancem státního dopravního podniku se předloží i s doklady státnímu úřadu statistickému. Státní úřad statistický zašle pak spis příslušnému ředitelství státních drah nebo ředitelství pošt, které vydá nález a uvědomí o něm státní úřad statistický.

(3)

Zápisy sepsané se stranami poštovními úřady se předloží i s doklady nadřízenému poštovnímu ředitelství, které vydá nález a uvědomí o něm státní úřad statistický.

(4)

Ve všech ostatních případech vydá nález celní úřad a uvede jej v zápise.

(5)

Od nálezu může celní úřad (ředitelství pošt) upustiti, vzdá-li se strana po zjištění přestupku všeho dalšího hájení, vyrozumění a všech opravných prostředků a zaplatí-li pokutu, po případě zkrácený statistický poplatek. Tato pokuta nesmí býti nižší než 10 Kčs.

(6)

Má-li celní úřad (ředitelství pošt) za to, že byla hodnota zboží nesprávně hlášena, zašle zápis státnímu úřadu statistickému. Státní úřad statistický zjistí, je-li tu skutková podstata přestupku nesprávného hlášení hodnoty zboží a vrátí spis celnímu úřadu (ředitelství pošt), aby vydal nález.

(7)

Shledal-li státní úřad statistický sám, že byla v určitém případě hodnota zboží nesprávně hlášena, může zaříditi, aby bylo zavedeno proti odpovědné osobě trestní řízení.

§ 45.

(1)

Je-li strana přítomna, oznámí se nález s důvody ústně a požádá-li o to ihned po vynesení nálezu, též písemně; není-li přítomna, oznámí se jí ve všech případech písemně.

(2)

V písemném nálezu budiž uvedeno: jméno a bydliště strany, skutková podstata spáchaného přestupku spolu s uvedením právního předpisu tímto přestupkem porušeného, uložená pokuta, po případě také vyměřený zkrácený statistický poplatek, úřad, u kterého dlužno pokutu a po případě též zkrácený poplatek zaplatiti, a lhůta, do které se tak musí státi. Konečně budiž strana poučena o právu podati stížnost (§ 46).

§ 46.

(1)

Strana má právo podati proti nálezu stížnost ke státnímu úřadu statistickému. Stížnost dlužno podati u úřadu, který nález vydal, ve lhůtě patnácti dnů od doručení písemného nálezu, po případě byl-li nález oznámen straně toliko ústně (§ 45, odst. 1), do 15 dnů od ústního oznámení nálezu. Lhůta se počíná dnem následujícím po doručení písemného nálezu, po případě, nebyl-li tento vydán, dnem následujícím po ústním oznámení nálezu. Do lhůty se nepočítají dni poštovní dopravy jenom tenkráte, byla-li stížnost odevzdána poště jako doporučené psaní. Je-li posledním dnem lhůty neděle nebo svátek, končí lhůta následujícím dnem všedním.

(2)

O stížnosti rozhoduje státní úřad statistický s konečnou platností, při čemž může pořádkovou pokutu zmírniti nebo docela prominouti.

§ 47.

Zakládá-li přestupek podle § 7 zákona zároveň skutkovou podstatu činu trestného podle obecného trestního zákona, celního zákona, důchodkového trestního zákona nebo podle § 6 zákona, provede se řízení a vyměří se trest podle předcházejících ustanovení bez zřetele k jinému trestnímu řízení.

X. Důvěrnost statistických údajů.

§ 48.

(1)

Statistické ohlášky (§ 17) slouží jen účelům státní statistiky zahraničního obchodu. Všichni orgánové úřední jsou povinni projednávati je jako přísně důvěrné.

(2)

Pokud by uveřejňováním statistických dat o zahraničním obchodě byl dotčen veřejný zájem, dohodne se státní úřad statistický o způsobu jejich publikace s příslušným ministerstvem.

XI. Ustanovení závěrečná.

§ 49.

Zvláštní služební předpisy upraví povinnosti uložené celním úřadům a veřejným dopravním podnikům (poštovním, železničním, plavebním a leteckým úřadům) při provádění statistiky zahraničního obchodu, zvláště také pokud jde o sbírání a předkládání statistického materiálu.

§ 50.

Zrušuje se vládní nařízení ze dne 9. listopadu 1922, č. 328 Sb., kterým se provádí zákon ze dne 13. července 1922, č. 235 Sb., o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu, ve znění vládních nařízení ze dne 25. října 1923, č. 220 Sb., ze dne 29. srpna 1924, č. 188 Sb. a ze dne 5. prosince 1930, č. 176 Sb., jakož i vyhláška předsedy vlády ze dne 10. prosince 1931, č. 197 Sb., o hlášení čisté váhy ke statistice zahraničního obchodu u zboží dováženého a vyváženého ve speciálním obchodě.

§ 51.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je všichni členové vlády.

Gottwald v. r.

Dr. Zenkl v. r.

Ursíny v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Dr. Ripka v. r.

Nosek v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Stránský v. r.

Dr. Drtina v. r.

Kopecký v. r.

Laušman v. r.

Ďuriš v. r.

Zmrhal v. r.

Dr. Pietor v. r.

Ing. Kopecký v. r.

Hála v. r., též za náměstka předsedy vlády Dr. Šrámka

Dr. Nejedlý v. r.

Dr. Procházka v. r.

Majer v. r.

Dr. Franek v. r.

Dr. Clementis v. r., tiež za ministra Masaryka

Lichner v. r.