o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

( 1) Účastníkem národního boje za osvobození podle tohoto zákona je každá státně a národně spolehlivá osoba, s výjimkou osob, na něž se vztahuje odstavec 2, která v letech 1939 až 1945

a)

byla příslušníkem československé armády v zahraničí nebo osobou jemu na roveň postavenou,

b)

dobrovolně konala vojenskou službu v některé spojenecké armádě, neměla-li možnost konati vojenskou službu v československé zahraniční armádě anebo měla-li k tomu souhlas presidenta republiky nebo příslušných československých úřadů,

c)

byla příslušníkem první československé armády na Slovensku,

d)

byla partyzánem,

e)

byla vězněna nebo internována (zajištěna) v koncentračních a podobných táborech z politických důvodů, jejichž účelem bylo znemožnění nebo potlačení hnutí odporu českého nebo slovenského národa, zejména pro činnost směřující přímo k osvobození Československé republiky odstraněním nacistické okupační moci,

f)

zúčastnila se soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí směřujícího přímo k osvobození Československé republiky, zejména pak Slovenského národního povstání, způsobem, že tato

g)

zúčastnila se českého povstání, při čemž za bojů padla nebo byla těžce zraněna anebo utrpěla těžkou poruchu zdraví.

( 3) Účastníkem národního boje za osvobození není, kdo sice splňuje některou z podmínek odstavce 1, písm. a) až g) nebo podmínky odstavce 2, ale v době nesvobody ode dne 30. září 1938 do 4. května 1945 buďto:

a)

konal dobrovolně službu v nepřátelské armádě či jinak se účastnil válečného podnikání proti spojencům nebo sloužil po 29. srpnu 1944 v armádě t. zv. Slovenského státu, nebo

b)

se stal členem národních skupin nebo útvarů nebo politických stran fašistické povahy, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti, nebo se ucházel o udělení německého či maďarského státního občanství, nebo

c)

byl na vedoucím místě Národní odborové ústředny zaměstnanecké, Svazu zemědělství a lesnictví nebo Hlinkovy slovenské ľudové strany, pokud tam nebyl prokazatelně vyslán nebo určen vedoucími činiteli domácího nebo zahraničního odboje, nebo nevyužíval tohoto místa k odbojné činnosti zvláště významné, nebo kdo byl dobrovolně členem svazu pro spolupráci s Němci, Českého svazu válečníků, Rodobrany, Vlajky, České ligy proti bolševismu, Německo-české společnosti, Kuratoria pro výchovu české mládeže nebo Hlinkovy gardy, Německo-slovenské společnosti, Hlinkovy mládeže nebo jiných fašistických organisací podobné povahy, jejichž účelem bylo šířiti nacistickou ideologii a udržovati mocenské postavení Němců a Maďarů, nebo

d)

byl okupanty nebo jejich pomahači pověřen vedoucím místem ve veřejných službách, pokud se tak nestalo se souhlasem vedoucích činitelů národního odboje, nebo kdo zaujal vedoucí místo ve válečném průmyslu pracujícím pro německou či maďarskou armádu, nebo prováděl opevňovací práce pro Němce či Maďary, aniž byl k uvedeným činnostem donucen nebo nemohl se jim vyhnouti, nebo kdo se obohatil v souvislosti s poměry v době nesvobody, nebo

e)

činy či slovy, přímo či nepřímo, i když nebyl členem některé organisace uvedené pod písmeny b) a c), podporoval nebo obhajoval režim nacistů a fašistů, jejich pomahačů a zrádců, nebo se projevil živlem protidemokratickým nebo vůbec státně a národně nespolehlivým.

§ 2.

( 1) Účastníkům národního boje za osvobození vyjmenovaným v § 1, odst. 1 vyhrazují se jednou polovinou služební místa ve službě

a)

státu, svazků územní samosprávy a všech ostatních veřejnoprávních korporací a nadací,

b)

ústavů, podniků, fondů a zařízení, které náležejí subjektům uvedeným pod písm. a) nebo jsou jimi spravovány,

c)

národních podniků, zřízených podle § 12 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, nebo podle § 8 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, a národních podniků, vzniklých podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 102 Sb., o znárodnění akciových bank, nebo podle ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven,

d)

podniků, u nichž jsou subjekty uvedené pod a) převážnou měrou podílníkem, nebo které jsou jimi zaručeny, nebo které jsou převážně závislé na podporách z veřejných prostředků (subvencích, výhodách).

( 3) Výhrada služebních míst podle tohoto paragrafu se nevztahuje na místa,

a)

která se podle zákonných ustanovení doplňují výhradně ze zaměstnanců nižších kategorií,

b)

která se obsazují povýšením z nižší platové stupnice (z nižší stupnice funkčního služného nebo ze skupiny míst bez funkčního služného).

§ 3.

Účastníci národního boje za osvobození (§ 1) mají přednostní právo:

a)

na umístění v organisacích řízeného hospodářství, v soukromých podnicích sloužících veřejné dopravě a v závodech nebo podnicích družstevních nebo soukromých, pověřených převážně státními nebo jinými veřejnými dodávkami;

b)

na opětné umístění v soukromém podniku, v němž byl účastník národního boje za osvobození zaměstnán bezprostředně před svou účastí v národním boji za osvobození;

c)

na udělení živnostenských oprávnění (povolení, licencí) a na povolení výdělečných podniků jiného druhu, jakož i na připuštění k výkonu svobodných povolání před všemi stejně kvalifikovanými uchazeči;

d)

v přídělovém řízení na přidělení zemědělského majetku, živnostenských podniků a jiného v den účinnosti tohoto zákona volného nebo později uvolněného nemovitého i movitého nepřátelského majetku, konfiskovaného podle příslušných zákonných předpisů o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, jakož i na nájem (pacht) takového majetku;

e)

na ustanovení národními správci nad majetkem uvedeným za písm. d);

f)

na přijetí do škol a kursů, kde je přijímání žáků omezeno, před všemi stejně kvalifikovanými uchazeči (uchazeči stejného pořadí);

g)

při udělování podpor z nadací a fondů za všeobecných podmínek nadace nebo fondu.

§ 4.

Ministerstvo školství a osvěty může účastníkům národního boje za osvobození poskytovati mimořádné úlevy při přijímání a při studiu na všech učilištích v jeho oboru působnosti, zejména se zřetelem k druhu a délce dřívějšího vzdělání (zaměstnání) účastníkova, nejvýše však v tom rozsahu, aby poskytnutými úlevami nebylo znemožněno dosažení učebního cíle.

§ 5.

( 1) Práva účastníka národního boje za osvobození (§§ 2 a 3), jenž padl, zemřel nebo zemře, přecházejí na

a)

manžela nebo manželku, děti a osvojence, druha nebo družku,

b)

rodiče,

c)

sourozence.

§ 6.

( 1) Nemůže-li účastník národního boje za osvobození úspěšně uplatnit některé z práv podle §§ 2 nebo 3 pro svoji invaliditu, která je alespoň částečně v příčinné souvislosti s jeho účastí v národním boji za osvobození (§ 1), platí ustanovení předcházejícího paragrafu obdobně pro osoby jmenované v odstavci 1 předcházejícího paragrafu.

§ 7.

( 1) Práva podle tohoto zákona může uplatnit jen osoba, které bude vydáno osvědčení o účasti na národním boji za osvobození.

§ 8.

( 1) Účastníci národního boje za osvobození budou umístěni na místa uvedená v §§ 2 a 3, písm. a) a b) zásadně podle svého předběžného všeobecného a odborného vzdělání nebo podle jiné odborné způsobilosti, vyhovují-li všeobecným i zvláštním podmínkám pro propůjčení služebního místa příslušné kategorie nebo vůbec místa podle ustanovení §§ 2 nebo 3, písm. a) a b) tohoto zákona s výjimkou úlev, které plynou z ustanovení tohoto zákona.

§ 9.

( 1) Pro nastoupení povolání (zaměstnání) podle § 3, písm. c), d) a e) účastníky národního boje za osvobození zkracuje se doba výcviku (zaměstnání, činnosti) potřebná podle zákonných předpisů pro podání průkazu způsobilosti nebo pro udělení dispense od předložení průkazu způsobilosti nebo pro podání průkazu věcných znalostí k nastoupení živností, a to:

a)

při živnostech, u nichž doba výcviku je pevně stanovena zákonnými předpisy, na dobu rovnající se alespoň polovině doby předepsané pro nabytí průkazu způsobilosti,

b)

při živnostech, u nichž jest zákonnými předpisy doba výcviku stanovena v určitých časových mezích, na dobu rovnající se alespoň polovině nejnižší časové hranice výcviku,

c)

při živnostech, u nichž doba výcviku plně stanovena není, na dobu odpovídající polovině doby výcviku obvykle požadované.

1.

koncesované živnosti stavební,

2.

živnosti na výrobu jedů a přípravu látek a preparátů, které jsou určeny, aby jich bylo užito na léky, jakož i prodej obojích věcí, pokud to není výlučně vyhrazeno lékárníkům,

3.

živnost elektrotechnickou,

4.

živnosti na zařizování plynovodů, osvětlovacích zařízení a vodovodů,

5.

živnost k hubení škodlivého živočišstva kyanovodíkem, ethylenoxydem a chlorpikrinem,

6.

živnost zubotechnickou.

( 5) V případech zvláštního zřetele hodných může ministerstvo průmyslu nebo ministerstvo vnitřního obchodu prominouti účastníkům národního boje za osvobození, kteří nevyhovují podmínkám odstavce 1, podání živnostenského průkazu způsobilosti.

§ 10.

( 1) Služební místa uvedená v § 2 se vyhrazují a přednostní právo podle § 3 vzniká dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti.

§ 11.

( 1) Zaměstnavatele (orgány subjektů) uvedené v § 2, písm. c), d) a v § 3, písm. a) a b), kteří nevyhovují povinnostem uloženým v § 10 nebo propůjčí místo proti předpisům tohoto zákona, potrestá okresní národní výbor pro přestupek pokutou do 10 000 Kčs nebo vězením do jednoho měsíce; byla-li uložena pokuta, budiž zároveň vyměřen náhradní trest vězení do jednoho měsíce pro případ její nedobytnosti.

§ 12.

( 1) Účastník národního boje za osvobození, jemuž bylo propůjčeno místo ve státní nebo jiné veřejné službě, je povinen nastoupiti místo do čtrnácti dnů po doručení ustanovovacího (přijímacího) dekretu; dekret pozbývá platnosti, nebylo-li nenastoupení ve lhůtě dalších 30 dnů důležitými důvody ospravedlněno.

§ 13.

Subjekty uvedené v §§ 2 a 3 nejsou výjimečně zavázány k propůjčení místa účastníku národního boje za osvobození podle ustanovení tohoto zákona,

a)

nedojde-li propůjčovateli místa ve lhůtě stanovené podle § 10, odst. 5 návrh ministerstva národní obrany na umístění se žádostí vhodného účastníka národního boje za osvobození nebo

b)

nenastoupí-li umístěný včas podle § 12, odst. 1 a je-li v obou případech z důležitého veřejného a služebního zájmu nutno toto služební místo ihned obsaditi.

§ 14.

Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení zákona z 24. července 1919, č. 462 Sb., o propůjčování míst legionářům, ani předpisy o včleňování válečných poškozenců do práce, které podle příslušných zákonných ustanovení vydává ve svém oboru působnosti ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

§ 15.

Veškeré žádosti a jejich přílohy, které účastníci národního boje za osvobození, jakož i osoby vyjmenované v § 5, předkládají k uskutečnění práv a nároků plynoucích z tohoto zákona, jsou osvobozeny od kolků.

§ 16.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbude jí uplynutím 3 roků od tohoto dne; účastníci národního boje za osvobození, kteří dokončují svá studia, mohou uplatniti práva podle tohoto zákona do šesti měsíců po skončení svého studia, po případě presenční služby vojenské, třeba lhůta tříletá již uplynula; zákon provede ministr národní obrany se zúčastněnými členy vlády, na Slovensku v dohodě s příslušnými povereníky.

Dr. Beneš v. r.

Fierlinger v. r.

gen. Svoboda v. r.