o přechodné úpravě vojenského trestního řádu.

K návrhu vlády a v dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:

§ 1.

(1)

V době nezbytně nutné potřeby, která skončí dnem, jenž bude určen vládním nařízením, je předpisů zákona ze dne 5. července 1912, čís. 131 ř. z. (zák. čl. XXXIII/1912) o vojenském trestním řádu ve znění zákonů a nařízení jej doplňujících a pozměňujících, použíti se změnami v tomto dekretu uvedenými.

(2)

Ustanovení vojenského trestního řádu, která odporují ustanovením tohoto dekretu, pozbývají platnosti, obživnou však dnem, který bude určen vládním nařízením (odst. 1).

§ 2.

(1)

Vojenskou soudní trestní pravomoc vykonávají:

1.

vojenské soudy I. stolice,

2.

nejvyšší vojenský soud.

(2)

Vojenské soudy I. stolice vykonávají samosoudcem pravomoc brigádních soudů (§ 20 voj. tr. ř.) podle předpisů pro ně platných a nalézací pravomoc divisních soudů (§ 21, čís. 1 voj. tr. ř.) ve složení a podle předpisů pro ně platných.

§ 3.

U vojenského soudu I. stolice rozhoduje místo nalézacího soudu jeden důstojník justiční služby jako samosoudce,

a)

o všech trestných činech, které dosud patřily do věcné příslušnosti brigádních soudů,

b)

o jiných trestných činech, na které je v zákoně stanoven trest na svobodě do jednoho roku nebo trest na penězích nebo trest odnětí vojenské hodnosti, a to buď některý z těchto trestů nebo několik zároveň,

c)

o trestných činech, na které je v zákoně sice stanoven trest na svobodě delší jednoho roku, nikoliv však delší pěti let, ale navrhne-li žalobce v obžalobě, aby byl uložen trest na svobodě do jednoho roku.

§ 4.

Proti rozsudkům samosoudce podle § 3, písm. a) až c) lze podati odvolání ve stejném rozsahu jako proti rozsudkům brigádních soudů (§ 332 voj. tr. ř.).

§ 5.

(1)

Konati řízení a rozhodovati o odvoláních proti rozsudkům samosoudce podle § 4 náleží nejvyššímu vojenskému soudu v senátě složeném z presidenta nebo místopresidenta jako předsedy a ze dvou radů nejvyššího vojenského soudu. O odvolacím řízení platí obdobné ustanovení XIX hlavy, §§ 340 až 352 vojenského trestního řádu.

(2)

Kde vojenský trestní řád přikazuje rozhodovati o stížnostech divisnímu soudu (§ 21, čís. 2 voj. tr. ř.) rozhoduje o nich nejvyšší vojenský soud v senátě složeném podle odstavce 1.

§ 6.

Kde se dosavadní ustanovení vojenského trestního řádu vztahuje na brigádní a divisní soudy jako soudy nalézací jest nutno tím rozuměti vojenský soud I. stolice, kde se vztahují na divisní soudy jako soudy odvolací jest tím rozuměti nejvyšší vojenský soud.

§ 7.

(1)

Žalobci u vojenských soudů jsou:

1)

u vojenského soudu I. stolice vojenský prokurátor,

2)

u nejvyššího vojenského soudu generální vojenský prokurátor.

(2)

Všude, kde se vojenský trestní řád vztahuje na funkcionáře vojenského prokurátora, jest tím rozumět vojenského prokurátora, kde se vztahuje na vojenského prokurátora v řízení před II. stolicí, jest tím rozumět generálního vojenského prokurátora.

§ 8.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr národní obrany.

Dr. Beneš v. r.

Fierlinger v. r.

gen. Svoboda v. r.