Porovnanie znení zákona

Zmeny
1/1

Znenie účinné od:
(Zvoľte novšie znenie)

Znenie účinné od:
(Zvoľte staršie znenie)

Výsledok porovnania:

o zrušení nebo změně rozhodnutí správních úřadů z doby nesvobody a o úřadech zřízených v době nesvobody.

Vláda republiky Československé nařizuje podle čl. 8, odst. 1 a čl. 13, odst. 1 ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku, ve znění zákona ze dne 19, prosince 1945, č. 12 Sb. z roku 1946.

Část I.

Zrušení nebo změna rozhodnutí správních úřadů.

§ 1.

Rozhodnutí veřejné správy.

§ 2.

Zrušení nebo změna rozhodnutí.

§ 3.

Příslušnost.

(1)

O zrušení nebo změně rozhodnutí veřejné správy rozhoduje:

a)

orgán, který o věci rozhodl v poslední stolici,

b)

není-li orgánu uvedeného pod písm. a), orgán, na nějž přešla jeho působnost,

c)

nepřešla-li působnost podle písm. b), orgán, do jehož působnosti náleží rozhodnutí v první stolici o věcech, jichž se rozhodnutí týká,

d)

není-li orgánu uvedeného pod písm. c), orgán, který určí příslušný ústřední úřad.

(2)

Není-li místní příslušnost určena již podle odstavce 1, řídí se

a)

ve věcech týkajících se nemovitostí (práv a povinností s jejich vlastnictvím nebo držbou spojených, k nim uplatňovaných nebo na ně ukládaných) polohou nemovitostí;

b)

ve věcech, jejichž předmětem je nějaký čin nebo činnost lidská, místem, kde čin byl nebo má býti vykonán, kde se činnost konala nebo jest nebo má býti konána;

c)

v jiných věcech především bydlištěm (sídlem) strany, je-li stran několik, bydlištěm (sídlem) oné, proti níž úřední úkon směřuje; nemá-li strana v tuzemsku bydliště (sídlo), pobytem, nemá-li ani ten, domovskou obcí, konečně posledním bydlištěm (sídlem) nebo pobytem v tuzemsku; nemůže-li pak žádný z těchto důvodů příslušnost založiti nebo je-li nebezpečí v prodlení, podnětem k zakročení.

(3)

Byla-li by podle předchozích ustanovení založena příslušnost několika orgánů, je příslušným ten, který nejdříve ve věci zahájil řízení.

(4)

Spory o příslušnost rozhoduje příslušný ústřední úřad.

(5)

Spadá-li věc, o niž vznikl spor o příslušnost, do působnosti dvou nebo několika ústředních úřadů, rozhodují zúčastněné ústřední úřady ve vzájemné dohodě, a nedojde-li k ní, rozhodne vláda.

§ 4.

Návrh.

(1)

Návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí veřejné správy má obsahovati zejména:

1.

označení rozhodnutí, jehož se návrh týká,

2.

okolnosti podstatné pro posouzení příslušnosti,

3.

prohlášení, zda se navrhuje zrušení nebo změna rozhodnutí a v jakém rozsahu, a jaké jiné rozhodnutí ve věci samé se má státi,

4.

skutečnosti a průvodní prostředky, jimiž se návrh odůvodňuje,

5.

označení důvodu, o nějž se návrh opírá [čl. 6, odst. 1, písm. a) až c) ústavního dekretu č. 11/1944 Úř. věst. čsl. ve znění zákona č. 12/1946 Sb.].

(2)

Orgán, který ve věci rozhoduje, není oprávněn odmítnouti písemné podání (odstavec 1) jen pro formální vady, nýbrž má zaříditi z úřední moci jejich odstranění a stanoviti k tomu cíli podateli přiměřenou lhůtu. Po bezvýsledném uplynutí lhůty považuje se podání za neučiněné. Na tento následek budiž osoba, která učinila podání, upozorněna. Byla-li formální vada odstraněna ve stanovené lhůtě, má se za to, že podání bylo původně učiněno správně.

§ 5.

Řízení.

(1)

Pro řízení o návrhu na zrušení nebo změnu rozhodnutí veřejné správy platí předpisy, které upravují všeobecně řízení před orgánem příslušným podle § 3, a není-li takových předpisů, platí přiměřeně ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

(2)

Rozhodnutí o zabavení (konfiskaci) majetkových hodnot, které bylo v době nesvobody vydáno bývalými německými úřady a orgány, zejména bývalou státní policií, se zruší - pokud se dotýká většího počtu stran nebo pokud se to jeví účelným - vyhláškou uveřejněnou v Úředním listě republiky Československé a oznámí se podle potřeby i obvyklým způsobem v obcích, jichž se obsah vyhlášky dotýká. Doručení platí za vykonané dnem uveřejnění vyhlášky v Úředním listě republiky Československé.

(3)

Příslušný orgán může upustiti od provedení důkazů, jde-li při rozhodovaní jen o otázky právní. Jsou-li okolnosti, o které se návrh opírá, prokázány veřejnými listinami přiloženými v prvopise nebo ověřeném opise, a byla-li věc po skutkové stránce náležitě probrána, neprovádí se další důkazní řízení.

(4)

Z rozhodnutí lze se - pokud nejde o rozhodnutí ústředního úřadu - odvolati do 15 dnů po doručení rozhodnutí podáním u orgánu, který rozhodnutí vydal, k orgánu jemu přímo nadřízenému.

(5)

Pravomocná rozhodnutí jsou exekučními tituly a vykonávají se politickou nebo soudní exekucí.

§ 6.

Až do rozhodnutí ve věci může příslušný orgán na návrh nebo z úřední moci odložiti exekuční a zajišťovací úkony, které mají býti provedeny podle rozhodnutí, jež má býti zrušeno nebo změněno, lze-li podle okolností případu míti za to, že návrhu na zrušení nebo změnu rozhodnutí bude vyhověno. Proti rozhodnutí o odkladu není samostatný opravný prostředek, příslušný orgán může je však kdykoliv na návrh nebo z úřední moci změniti.

§ 7.

Řízení o návrhu je prosto kolků a poplatků.

§ 8.

Zrušení nebo změna rozhodnutí, která nenabyla právní moci.

(1)

Návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci, může býti podle tohoto nařízení učiněn také v opravném prostředku, který bude proti rozhodnutí podán, a to i tehdy, když by podle obecných předpisů nebylo možno opříti opravný prostředek o důvod, o který se návrh opírá.

(2)

Byl-li opravný prostředek už podán, ale nebylo-li o něm rozhodnuto, může strana podati návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy toto nařízení nabude účinnosti, také u orgánu, který je příslušný k rozhodnutí o opravném prostředku. toto podání musí obsahovati údaje vytčené v § 4.

(3)

Ustanovení § 6 platí přiměřeně i pro toto rozhodnutí.

Část II.

Úřady zřízené v době nesvobody.

§ 9.

Z úřadů (orgánů) a soudů, zřízených v době nesvobody, úřadují dočasně dále úřady (orgány) a soudy, uvedené v příloze k tomuto nařízení, a to, pokud z přílohy jinak neplyne, v dosavadním rozsahu.

Část III.

Závěrečné ustanovení.

§ 10.

(1)

Toto nařízení platí zatím jen v zemích České a Moravskoslezské.

(2)

Ustanovení § 9 nabývá účinnosti dnem 5. května 1945, ostatní předpisy pak dnem vyhlášení; toto nařízení provedou všichni členové vlády.

Fierlinger v. r.

Gottwald v. r.

Kopecký v. r.

Dr. Stránský v. r.

Laušman v. r.

Široký v. r.

Ďuriš v. r.

Dr. Šrámek v. r.

Dr. Pietor v. r.

Ursíny v. r.

gen. Hasal v. r.

Masaryk v. r.

Hála v. r.

gen. Svoboda v. r.

Dr. Šoltész v. r.

Dr. Ripka v. r.

Dr. Procházka v. r.

Nosek v. r.

Majer v. r.

Dr. Šrobár v. r.

Dr. Clementis v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

gen. Dr. Ferjenčík v. r.

Dr. Drtina v. r.

Lichner v. r.
o zrušení nebo změně rozhodnutí správních úřadů z doby nesvobody a o úřadech zřízených v době nesvobody.

Vláda republiky Československé nařizuje podle čl. 8, odst. 1 a čl. 13, odst. 1 ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku, ve znění zákona ze dne 19, prosince 1945, č. 12 Sb. z roku 1946.

Část I.

Zrušení nebo změna rozhodnutí správních úřadů.

§ 1.

Rozhodnutí veřejné správy.

§ 2.

Zrušení nebo změna rozhodnutí.

§ 3.

Příslušnost.

(1)

O zrušení nebo změně rozhodnutí veřejné správy rozhoduje:

a)

orgán, který o věci rozhodl v poslední stolici,

b)

není-li orgánu uvedeného pod písm. a), orgán, na nějž přešla jeho působnost,

c)

nepřešla-li působnost podle písm. b), orgán, do jehož působnosti náleží rozhodnutí v první stolici o věcech, jichž se rozhodnutí týká,

d)

není-li orgánu uvedeného pod písm. c), orgán, který určí příslušný ústřední úřad.

(2)

Není-li místní příslušnost určena již podle odstavce 1, řídí se

a)

ve věcech týkajících se nemovitostí (práv a povinností s jejich vlastnictvím nebo držbou spojených, k nim uplatňovaných nebo na ně ukládaných) polohou nemovitostí;

b)

ve věcech, jejichž předmětem je nějaký čin nebo činnost lidská, místem, kde čin byl nebo má býti vykonán, kde se činnost konala nebo jest nebo má býti konána;

c)

v jiných věcech především bydlištěm (sídlem) strany, je-li stran několik, bydlištěm (sídlem) oné, proti níž úřední úkon směřuje; nemá-li strana v tuzemsku bydliště (sídlo), pobytem, nemá-li ani ten, domovskou obcí, konečně posledním bydlištěm (sídlem) nebo pobytem v tuzemsku; nemůže-li pak žádný z těchto důvodů příslušnost založiti nebo je-li nebezpečí v prodlení, podnětem k zakročení.

(3)

Byla-li by podle předchozích ustanovení založena příslušnost několika orgánů, je příslušným ten, který nejdříve ve věci zahájil řízení.

(4)

Spory o příslušnost rozhoduje příslušný ústřední úřad.

(5)

Spadá-li věc, o niž vznikl spor o příslušnost, do působnosti dvou nebo několika ústředních úřadů, rozhodují zúčastněné ústřední úřady ve vzájemné dohodě, a nedojde-li k ní, rozhodne vláda.

§ 4.

Návrh.

(1)

Návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí veřejné správy má obsahovati zejména:

1.

označení rozhodnutí, jehož se návrh týká,

2.

okolnosti podstatné pro posouzení příslušnosti,

3.

prohlášení, zda se navrhuje zrušení nebo změna rozhodnutí a v jakém rozsahu, a jaké jiné rozhodnutí ve věci samé se má státi,

4.

skutečnosti a průvodní prostředky, jimiž se návrh odůvodňuje,

5.

označení důvodu, o nějž se návrh opírá [čl. 6, odst. 1, písm. a) až c) ústavního dekretu č. 11/1944 Úř. věst. čsl. ve znění zákona č. 12/1946 Sb.].

(2)

Orgán, který ve věci rozhoduje, není oprávněn odmítnouti písemné podání (odstavec 1) jen pro formální vady, nýbrž má zaříditi z úřední moci jejich odstranění a stanoviti k tomu cíli podateli přiměřenou lhůtu. Po bezvýsledném uplynutí lhůty považuje se podání za neučiněné. Na tento následek budiž osoba, která učinila podání, upozorněna. Byla-li formální vada odstraněna ve stanovené lhůtě, má se za to, že podání bylo původně učiněno správně.

§ 5.

Řízení.

(1)

Pro řízení o návrhu na zrušení nebo změnu rozhodnutí veřejné správy platí předpisy, které upravují všeobecně řízení před orgánem příslušným podle § 3, a není-li takových předpisů, platí přiměřeně ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

(2)

Rozhodnutí o zabavení (konfiskaci) majetkových hodnot, které bylo v době nesvobody vydáno bývalými německými úřady a orgány, zejména bývalou státní policií, se zruší - pokud se dotýká většího počtu stran nebo pokud se to jeví účelným - vyhláškou uveřejněnou v Úředním listě republiky Československé a oznámí se podle potřeby i obvyklým způsobem v obcích, jichž se obsah vyhlášky dotýká. Doručení platí za vykonané dnem uveřejnění vyhlášky v Úředním listě republiky Československé.

(3)

Příslušný orgán může upustiti od provedení důkazů, jde-li při rozhodovaní jen o otázky právní. Jsou-li okolnosti, o které se návrh opírá, prokázány veřejnými listinami přiloženými v prvopise nebo ověřeném opise, a byla-li věc po skutkové stránce náležitě probrána, neprovádí se další důkazní řízení.

(4)

Z rozhodnutí lze se - pokud nejde o rozhodnutí ústředního úřadu - odvolati do 15 dnů po doručení rozhodnutí podáním u orgánu, který rozhodnutí vydal, k orgánu jemu přímo nadřízenému.

(5)

Pravomocná rozhodnutí jsou exekučními tituly a vykonávají se politickou nebo soudní exekucí.

§ 6.

Až do rozhodnutí ve věci může příslušný orgán na návrh nebo z úřední moci odložiti exekuční a zajišťovací úkony, které mají býti provedeny podle rozhodnutí, jež má býti zrušeno nebo změněno, lze-li podle okolností případu míti za to, že návrhu na zrušení nebo změnu rozhodnutí bude vyhověno. Proti rozhodnutí o odkladu není samostatný opravný prostředek, příslušný orgán může je však kdykoliv na návrh nebo z úřední moci změniti.

§ 7.

Řízení o návrhu je prosto kolků a poplatků.

§ 8.

Zrušení nebo změna rozhodnutí, která nenabyla právní moci.

(1)

Návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci, může býti podle tohoto nařízení učiněn také v opravném prostředku, který bude proti rozhodnutí podán, a to i tehdy, když by podle obecných předpisů nebylo možno opříti opravný prostředek o důvod, o který se návrh opírá.

(2)

Byl-li opravný prostředek už podán, ale nebylo-li o něm rozhodnuto, může strana podati návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy toto nařízení nabude účinnosti, také u orgánu, který je příslušný k rozhodnutí o opravném prostředku. toto podání musí obsahovati údaje vytčené v § 4.

(3)

Ustanovení § 6 platí přiměřeně i pro toto rozhodnutí.

Část II.

Úřady zřízené v době nesvobody.

§ 9.

Z úřadů (orgánů) a soudů, zřízených v době nesvobody, úřadují dočasně dále úřady (orgány) a soudy, uvedené v příloze k tomuto nařízení, a to, pokud z přílohy jinak neplyne, v dosavadním rozsahu.

Část III.

Závěrečné ustanovení.

§ 10.

(1)

Toto nařízení platí zatím jen v zemích České a Moravskoslezské.

(2)

Ustanovení § 9 nabývá účinnosti dnem 5. května 1945, ostatní předpisy pak dnem vyhlášení; toto nařízení provedou všichni členové vlády.

Fierlinger v. r.

Gottwald v. r.

Kopecký v. r.

Dr. Stránský v. r.

Laušman v. r.

Široký v. r.

Ďuriš v. r.

Dr. Šrámek v. r.

Dr. Pietor v. r.

Ursíny v. r.

gen. Hasal v. r.

Masaryk v. r.

Hála v. r.

gen. Svoboda v. r.

Dr. Šoltész v. r.

Dr. Ripka v. r.

Dr. Procházka v. r.

Nosek v. r.

Majer v. r.

Dr. Šrobár v. r.

Dr. Clementis v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

gen. Dr. Ferjenčík v. r.

Dr. Drtina v. r.

Lichner v. r.