Zákon České národní rady o Bezpečnostní informační službě České republiky 527/1992 účinný od 24.11.1992 do 31.12.1993

Zřizuje se Bezpečnostní informační služba České republiky (dále jen „Bezpečnostní informační ...

Bezpečnostní informační služba je státním orgánem České republiky, který plní úkoly ve ...

Bezpečnostní informační služba se ve své činnosti řídí ústavními zákony, zákony a ostatními ...

Bezpečnostní informační služba je rozpočtovou organizací se samostatným vztahem ke státnímu ...

Práva a svobody občanů lze prostředky Bezpečnostní informační služby omezit jen v rozsahu a ...

postavení a činnost Bezpečnostní informační služby a jejích příslušníků,

služební poměr příslušníků Bezpečnostní informační služby (dále jen „příslušníci“). ...

Úprava služebního poměru v tomto zákonu uvedená se vztahuje na příslušníky, kteří jsou ve ...

Jménem Bezpečnostní informační služby činí právní úkony ve věcech služebního poměru ředitel ...

Bezpečnostní informační služba získává, soustřeďuje a vyhodnocuje informace

Bezpečnostní informační služba spolupůsobí při ochraně státního tajemství.

Bezpečnostní informační služba v oboru své působnosti plní další úkoly, pokud tak stanoví ...

navrhuje vládě České republiky opatření vedoucí k upevňování bezpečnosti státu a k řešení ...

koordinuje svou činnost s ostatními státními orgány a institucemi v oblasti bezpečnosti.

Bezpečnostní informační služba předává

Ředitel předkládá České národní radě nejméně jednou ročně zprávu o činnosti Bezpečnostní ...

Bezpečnostní informační služba neposkytuje uchovávané informace jiným subjektům, než které ...

Předsednictvo České národní rady jmenuje ředitele na návrh vlády České republiky a po projednání ...

Ředitel jmenuje a odvolává náměstka.

Ředitel je z výkonu své funkce odpovědný vládě České republiky.

Vláda České republiky prostřednictvím svého předsedy ukládá písemně Bezpečnostní informační ...

Vláda České republiky stanoví početní stav Bezpečnostní informační služby.

Vnitřní organizaci Bezpečnostní informační služby upravuje statut, který na návrh ředitele ...

Kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vykonává Česká národní rada, která k tomuto ...

Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec ...

Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti ...

Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného příslušníka ...

Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu

Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání

Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Bezpečnostní ...

Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Bezpečnostní informační služby nezákonně omezuje ...

Každé porušení zákona příslušníky Bezpečnostní informační služby, které kontrolní orgán ...

Příslušníci plní úkoly Bezpečnostní informační služby a jsou k ní ve služebním poměru. ...

Příslušníci jsou povinni při plnění úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své ...

Příslušníci jsou oprávněni v případě, pokud se domnívají, že jim nařízená činnost přesahuje ...

Příslušníci podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských. ...

Trestné činy příslušníků vyšetřují vyšetřovatelé inspekce Bezpečnostní informační služby ...

Vyšetřovatelé jsou ve věcech, které vyšetřují, vázáni pouze ústavou, zákony a ostatními ...

Příslušník je oprávněn nosit střelnou zbraň a použít ji v mezích tohoto zákona

Při použití střelné zbraně je příslušník povinen dbát nutné opatrnosti, aby zejména neohrozil ...

V oboru své působnosti (§ 4 až 6) je Bezpečnostní informační služba oprávněna používat ...

Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků uvedených ...

Pro účely tohoto zákona se zpravodajskou technikou rozumí zejména elektronické, fototechnické, ...

Vztahy mezi Bezpečnostní informační službou a jinými orgány nebo organizacemi, vyplývající ...

Zpravodajskou techniku může Bezpečnostní informační služba v oboru své působnosti podle § ...

Použití zpravodajské techniky smí omezit nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství a tajemství ...

druh zpravodajské techniky, která má být použita, místo jejího použití, navrhovanou dobu trvání ...

informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně sníženém odhalování a dokumentování činnosti, ...

důvody k použití zpravodajské techniky,

informaci o jakémkoliv předchozím požadavku na použití zpravodajské techniky ve vztahu k osobě ...

Povolení vydávají generální prokurátor České republiky nebo prokurátoři jím určení.

V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh zpravodajské techniky, která může ...

Prokurátor stanoví dobu trvání použití zpravodajské techniky nejdéle na dobu šesti měsíců; ...

Pokud se povolení týká ústavního činitele, musí být o jeho vydání bezodkladně informován ...

Prokurátor, který vydal povolení, sleduje, zda důvody pro použití zpravodajské techniky trvají. ...

O ukončení používání zpravodajské techniky informuje Bezpečnostní informační služba prokurátora, ...

Informace získané použitím zpravodajské techniky podle tohoto zákona mohou být využity pouze ...

Záznamy pořízené použitím operativní techniky je nutno při neprokázání předpokládané činnosti ...

Osobou jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby se pro účely tohoto zákona rozumí ...

Ředitel upraví bližší podrobnosti poskytování služeb osobami jednajícími ve prospěch Bezpečnostní ...

Na osobu uvedenou v odstavci 1 se vztahuje ustanovení § 31 tohoto zákona.

Pro účely tohoto zákona se krycími doklady rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení ...

Krycí doklady vydává Bezpečnostní informační služba jen na základě rozhodnutí ředitele.

Bezpečnostní informační služba vede evidenci krycích dokladů.

Ředitel stanoví vnitřním předpisem bližší podrobnosti pro vydávání, používání a vedení ...

O použití sledování Bezpečnostní informační službou k plnění úkolů v oboru její působnosti ...

Ředitel upraví vnitřním předpisem způsob sledování a jeho evidenci.

V oboru své působnosti je Bezpečnostní informační služba oprávněna uchovávat a využívat ...

Údaje o nezletilých osobách mladších 15 let nesmějí být vkládány do evidencí. Údaje o nezletilých ...

označení, evidence,

účel evidence,

oprávnění přístupu,

způsob protokolování.

Ředitel má právo účastnit se jednání vlády České republiky.

Bezpečnostní informační služba při plnění svých úkolů spolupracuje zejména s Policií České ...

Bezpečnostní informační služba je oprávněna při plnění svých úkolů požadovat od státních ...

Státní orgány České republiky a další orgány v oblastech přenesené působnosti výkonu státní ...

Došlo-li u kohokoli k poškození zdraví nebo k jeho smrti v souvislosti s pomocí, kterou poskytl ...

Každému, kdo poskytl pomoc uvedenou v odstavci 1, stát nahradí též škodu na věcech, která mu ...

Stát uhradí i škodu způsobenou osobou uvedenou v odstavci 2 jinému v souvislosti s pomocí poskytnutou ...

Právo státu na náhradu škody vůči tomu, kdo za ni poškozenému odpovídá podle občanského ...

Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem příslušníka upravuje zvláštní ...

Náhradu škody podle odstavců 1 až 3 a odstavce 5 poskytuje v zastoupení státu Bezpečnostní informační ...

Příslušníci a každý, kdo plní úkoly na základě tohoto zákona, jsou povinni zachovávat mlčenlivost ...

Ředitel může zprostit mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 1.

Ustanovení předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství.6)

Do služebního poměru může být po přijímacím řízení přijat občan České republiky starší ...

Do funkce vyšetřovatele může být jmenován jen příslušník, který dosáhl nejméně 25 let ...

O výsledku přijímacího řízení musí být uchazeč písemně vyrozuměn do 90 dnů od podání ...

Podrobnosti o přijímacím řízení stanoví ředitel.

Služební poměr se zakládá dnem uvedeným v rozhodnutí služebního orgánu o přijetí uchazeče ...

Rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru musí obsahovat údaj o dni vzniku služebního ...

Služební poměr nevznikne, pokud uchazeč nenastoupí službu v den určený v rozhodnutí o přijetí ...

Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí být vydáno písemně a doručeno uchazeči, ...

Příslušník skládá při nástupu do služby služební přísahu.

Služební přísaha zní:

„Slavnostně slibuji, že budu věrný České republice. Budu čestným, statečným, ukázněným ...

Odmítne-li příslušník složit služební přísahu, skončí jeho služební poměr dnem, kdy k ...

Při přijetí do služebního poměru se stanoví zkušební doba, a to nejdéle na 12 měsíců.

Stanovenou zkušební dobu lze se souhlasem příslušníka zkrátit, dosahuje-li příslušník v průběhu ...

Doba, po kterou byl příslušník uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, se započítává ...

praporčické:rotný, strážmistr, nadstrážmistr, praporčík,

důstojnické:poručík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,

generálské:generálmajor, generálporučík.

Příslušník má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li současně tyto podmínky: ...

Příslušník v praporčické hodnosti má nárok na

Příslušníky jmenuje a povyšuje do praporčických a důstojnických hodností ředitel a jím určené ...

Ředitel stanoví bližší podmínky pro jmenování a povyšování do praporčických a důstojnických ...

Ředitele povyšuje do důstojnických nebo jmenuje do generálských hodností na návrh vlády České ...

Příslušníkovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to ...

Příslušníkovi, jemuž byla propůjčena vyšší hodnost, náleží práva a povinnosti spojené ...

Hodnost propůjčuje ředitel.

Služební hodnocení je jedním z podkladů pro rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníka. ...

Služební hodnocení spočívá v posouzení způsobilosti příslušníka pro výkon funkce, zejména ...

Bližší podrobnosti o služebním hodnocení stanoví ředitel.

Služební orgány ustanovují příslušníky do volných funkcí podle dosaženého vzdělání, závěru ...

Ustanovení příslušníka do volné funkce může být spojeno s podmínkou výběrového řízení. ...

Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být příslušník dočasně pověřen výkonem ...

Ředitel stanoví funkce, které se obsazují výběrovým řízením, způsob provádění výběrového ...

Jestliže příslušník nemůže nadále vykonávat dosavadní funkci, protože

převede se na jinou funkci v místě téhož služebního působiště, a není-li to možné, přeloží ...

Příslušník může být převeden na stejnou nebo jinou funkci alespoň stejné úrovně v témže ...

Příslušník může být převeden na jinou funkci v témže místě služebního působiště nebo ...

Ustanovení o převedení na jinou funkci a přeložení se nevztahují na příslušníky zařazené ...

Příslušník může být vyslán na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu pěti měsíců ...

Příslušník může být pověřen na dobu nezbytně nutnou zastupováním jiného příslušníka ...

K zajištění úkolů v oboru působnosti Bezpečnostní informační služby mohou být příslušníci ...

Ředitel stanoví podrobnosti týkající se organizace a činnosti zálohy ředitele a zásady pro ...

Stane-li se příslušník podezřelým, že se dopustil hrubého porušení služební kázně nebo ...

Příslušníka lze zprostit výkonu služby jen na dobu nezbytně nutnou k objasňování jeho činů, ...

Příslušníkovi, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 50 % platu, ...

Pominou-li důvody pro zproštění výkonu služby, služební orgán rozhodnutí o zproštění výkonu ...

uvolněním,

propuštěním,

ztrátou hodnosti,

zrušením ve zkušební době,

úmrtím příslušníka.

Příslušník musí být uvolněn ze služebního poměru, jestliže o to požádá. Žádost musí ...

Služební poměr podle odstavce 1 skončí uplynutím čtyř měsíců, pokud se služební orgán ...

Příslušník bude propuštěn ze služebního poměru, jestliže

Příslušník může být ze služebního poměru propuštěn, jestliže

O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c), d), f) a odstavci 2 písm. b) musí být ...

O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e) musí být rozhodnuto neprodleně poté, ...

Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně a musí v něm být uveden důvod propuštění ...

Při propuštění skončí služební poměr uplynutím dvou měsíců, pokud se služební orgán ...

Příslušník nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době

Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. d), ...

Bylo-li rozhodnutí o propuštění doručeno příslušníkovi před počátkem ochranné doby a služební ...

Nejpozději v den skončení služebního poměru je služební orgán povinen příslušníkovi vydat ...

Podává-li služební orgán jinému orgánu nebo organizaci posudek o služební činnosti příslušníka, ...

Při skončení služebního poměru je služební orgán povinen vydat příslušníkovi, popřípadě ...

Příslušník je povinen

Domnívá-li se příslušník, že rozkaz jeho nadřízeného je v rozporu s obecně závazným právním ...

Příslušník je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal ...

Příslušníci nesmějí být členy politických stran nebo být činnými v politických hnutích, ...

Příslušníci nesmějí být členy orgánů společností, které se zabývají výdělečnou činností. ...

Výdělečnou činnost může příslušník vykonávat pouze po předchozím písemném souhlasu příslušného ...

Výdělečná činnost nesmí být na újmu řádnému výkonu služby. V opačném případě je příslušný ...

organizovat, řídit a kontrolovat výkon služby,

zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby náležitě vycvičeni, vyškoleni a vybaveni, ...

oceňovat záslužné činy a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z ...

Nadřízený v rozsahu své pravomoci uděluje kázeňské odměny a ukládá kázeňské tresty.

Kázeňskou pravomoc služebních orgánů stanoví ředitel.

Kázeňskými odměnami jsou

Odměnu podle odstavce 1 písm. b) lze udělit jen příslušníkovi vykonávajícímu funkci, pro kterou ...

Kázeňská odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo příkladnému plnění služebních ...

Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních povinností příslušníka, pokud nejde ...

Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání příslušníka, které má znaky přestupku, ...

Kázeňskými tresty jsou

Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit příslušníkovi v hodnosti rotného, ...

Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze uložit jen za jednání mající znaky ...

Kázeňským trestem zákazu činnosti nelze příslušníkovi uložit zákaz výkonu funkce.

Kázeňský trest zákazu činnosti se vykonává i tehdy, jestliže příslušníkovi, kterému byl ...

Doba, na kterou byl příslušníkovi uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, ...

Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Příslušný ...

Postačí-li k nápravě příslušníka a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného ...

Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, ...

Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, ...

Kázeňský trest nelze uložit, byl-li příslušník za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; ...

Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li kázeňský trest prominut nebo vztahuje-li ...

Kázeňské tresty promíjí ředitel.

Nedopustil-li se příslušník během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu ...

Nadřízený (§ 60) může i před uplynutím doby uvedené v předchozím odstavci rozhodnout o zahlazení ...

rozhodování, zda jednání příslušníka má všechny znaky přestupku potřebné k určení viny, ...

rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku,

posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,

určování osoby blízké,

zjišťování výše způsobené škody.

Délka základní doby služby v týdnu se řídí obecně závaznými právními předpisy platnými ...

Služební orgán může stanovit příslušníkovi kratší dobu služby v týdnu nebo ji jinak vhodně ...

Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje zpravidla na pět dnů služby tak, aby dny nepřetržitého ...

O rozvržení základní doby služby v týdnu rozhoduje příslušný služební orgán; stanoví též ...

Ředitel stanoví podmínky, za nichž může být doba služby v týdnu rozvržena jinak, než podle ...

Příslušník má nejdéle po každých pěti hodinách nepřetržitého výkonu služby nárok na ...

Ředitel stanoví vnitřním předpisem, v jakém rozsahu se přestávky na jídlo a oddech započítávají ...

Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je příslušník povinen konat službu nad stanovenou základní ...

Při službě konané nad základní dobu služby v týdnu lze nepřetržitý odpočinek mezi dvěma ...

Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.

Příslušník má nárok na dovolenou za kalendářní rok, jestliže v něm vykonával službu alespoň ...

Za kalendářní rok, v němž vznikl nebo skončil služební poměr, náleží příslušníkovi poměrná ...

Ředitel stanoví vnitřním předpisem, které doby se posuzují jako doba výkonu služby.

Základní délka dovolené činí 37 kalendářních dnů.

Poměrná část dovolené se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního ...

Nástup dovolené určuje služební orgán, a to s přihlédnutím k zájmům služby i k oprávněným ...

Dovolenou lze příslušníkovi poskytnout (určit nástup) ještě před splněním podmínky stanovené ...

Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji příslušník mohl vyčerpat zpravidla do konce kalendářního ...

Služební orgán nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy je příslušník uznán neschopným ...

Čerpá-li dovolenou příslušník s dobou služby rozvrženou nerovnoměrně, přísluší mu tolik ...

Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může služební orgán změnit příslušníkovi původně ...

Dovolená se přerušuje, jestliže příslušník je v době čerpání dovolené uznán neschopným ...

Připadne-li v době dovolené příslušníka svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, ...

Příslušník má za dobu dovolené nárok na plat. Na žádost příslušníka musí být plat, splatný ...

Příslušníkovi náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za její poměrnou část náhrada ve výši ...

Příslušník, který vykonává po celý kalendářní rok zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou ...

Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout náhradu podle § 80 odst. 2; tato dovolená musí být vždy ...

Ředitel v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem zdravotnictví ...

Jestliže příslušník nemůže pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní ...

Služební volno bez nároku na plat se poskytne příslušníkovi po dobu, po kterou se mu poskytuje ...

Příslušníkovi může být poskytnuto, jestliže o to z vážných důvodů požádá, služební ...

Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu se poskytuje ...

Příslušník má nárok na peněžní náležitosti a též na věcná plnění potřebná pro výkon ...

Ředitel po dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem financí ...

Náležitosti platu a odměny za pracovní pohotovost upravují zvláštní předpisy.14)

Příslušníkovi náleží náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které mu vzniknou ...

Vláda České republiky stanoví nařízením podmínky nároku na náhradu výdajů uvedených v odstavci ...

Péči o bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu služby zajišťuje služební ...

Služební orgán je zejména povinen

Ředitel upraví podrobnosti k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby příslušníků. ...

používat při výkonu služby předepsaných ochranných zařízení a prostředků,

účastnit se školení a výcviku prováděného v zájmu zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví ...

včas oznámit nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví při ...

Služební orgány vytvářejí podmínky pro řádný, hospodárný a pokud možno bezpečný výkon ...

Služební orgány jsou pro příslušníky zejména povinny

Bezpečnostní informační služba může s příslušníkem uzavřít dohodu, kterou se Bezpečnostní ...

Dohoda o zvýšení vzdělání musí být uzavřena písemně a musí být v ní uvedeny

jinak je neplatná.

Povinnost uhradit náklady podle odstavce 1 nevznikne, jestliže služební poměr příslušníka skončil ...

Ředitel stanoví podrobnosti o podmínkách zvýšení vzdělání příslušníků podle předchozích ...

Příslušníkům se poskytuje k upevnění jejich tělesné zdatnosti, tělesného a duševního zdraví ...

Příslušníkům s oslabeným zdravím se poskytuje na základě lékařského doporučení preventivní ...

Ředitel stanoví podmínky pro poskytování a průběh preventivní rehabilitace.

Příslušnice nesmí být ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon je pro ...

Těhotná příslušnice nesmí být rovněž ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž ...

Bezpečnostní informační služba po projednání s ministerstvem zdravotnictví České republiky ...

Těhotná příslušnice a příslušnice pečují alespoň o jedno dítě mladší než jeden rok nesmí ...

Příslušnice pečující alespoň o jedno dítě starší než jeden rok může být v době, pokud ...

Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou příslušnici pečující alespoň o jedno ...

Služební orgán je povinen při zařazování do služby přihlížet též k potřebám příslušnic ...

Služební orgán určí příslušnici pečující o dítě mladší 15 let nebo těhotné příslušnici ...

Nárok příslušnic na mateřskou dovolenou a na přestávku ke kojení se řídí předpisy platnými ...

Požádá-li příslušnice služební orgán o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně ...

Příslušník odpovídá Bezpečnostní informační službě za škodu, kterou jí způsobil zaviněným ...

Byla-li škoda způsobena také porušením povinnosti ze strany Bezpečnostní informační služby, ...

Zavinění příslušníka prokazuje služební orgán s výjimkou případů uvedených v § 101 a ...

Převzal-li příslušník na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovědnost za hodnoty svěřené ...

Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

Příslušník se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl ...

Ředitel je oprávněn stanovit funkce, k jejichž výkonu je uzavření dohody o hmotné odpovědnosti ...

Příslušník, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit, je-li převáděn ...

Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení služebního poměru nebo dnem doručení písemného ...

která vyplývá z rizika řádného výkonu služby,

kterou způsobil při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící ...

kterou způsobil ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání a posoudit ...

Příslušník, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit skutečnou škodu, a to v penězích, ...

Výše náhrady způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého příslušníka trojnásobek ...

Byla-li škoda způsobena také Bezpečnostní informační službou, je příslušník povinen nahradit ...

Odpovídá-li za škodu několik příslušníků, je každý z nich povinen hradit poměrnou část ...

Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým příslušníkům určí podíl náhrady podle ...

Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých příslušníků, s výjimkou příslušného ...

Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných příslušníků, ...

Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, lze určit výši náhrady škody nižší částkou, než je ...

Byla-li škoda způsobena z nedbalosti příslušníkem při dopravní nehodě, lze ve zvlášť odůvodněných ...

Při určování výše náhrady škody se přihlíží zejména k výši a povaze škody, k tomu, jak ...

Náhradu škody nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

Řízení o náhradě škody způsobené Bezpečnostní informační službě je povinen zahájit příslušný ...

Výši náhrady škody určí rozhodnutím služební orgán po projednání s příslušníkem tak, ...

Byla-li příslušníkovi způsobena při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním škoda ...

Bezpečnostní informační služba odpovídá příslušníkovi též za škodu, kterou mu způsobila ...

Došlo-li při plnění výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním k poškození příslušníka ...

Jako služební úraz se posuzuje též úraz, který příslušník utrpěl pro výkon služby.

Za škodu způsobenou příslušníkovi nemocí z povolání odpovídá Bezpečnostní informační ...

Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí ...

Bezpečnostní informační služba se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že

a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

Bezpečnostní informační služba se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že

Zprostí-li se Bezpečnostní informační služba odpovědnosti zčásti, určí se část škody, ...

Při posuzování, zda příslušník porušil právní nebo ostatní předpisy, rozkazy nebo pokyny ...

Za lehkomyslné jednání podle odstavce 2 písm. c) nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání ...

náhradu za ztrátu na platu,

náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění,

náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením,

náhradu věcné škody,

jednorázové mimořádné odškodnění.

Náhrada za ztrátu na platu po dobu neschopnosti příslušníka ke službě se poskytuje v takové ...

Náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti příslušníka ke službě nebo při uznání ...

Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově ve výši ...

Příslušníkovi, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním ...

náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,

náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,

náhradu nákladů na výživu pozůstalých,

jednorázové odškodnění pozůstalých,

náhradu věcné škody.

Náklady spojené s léčením a náklady spojené s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. ...

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval ...

Jednorázové odškodnění pozůstalých náleží ve výši dvojnásobku částek stanovených právními ...

Náhrada věcné škody náleží dědicům příslušníka.

Bezpečnostní informační služba může výjimečně, půjde-li o případ zvláštního zřetele ...

Ředitel stanoví podmínky, které jsou obdobně nebezpečné a zvlášť nebezpečné (§ 116 odst. ...

Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady ...

Stanoví-li se právním předpisem, vzhledem k změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, ...

Bezpečnostní informační služba odpovídá za škodu na věcech, které na jejích pracovištích ...

Za věci, které příslušník obvykle do služby nenosí a které nebyly služebním orgánem převzaty ...

Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže ji příslušník neohlásil služebnímu orgánu bez zbytečného ...

Utrpěl-li příslušník škodu na věci v souvislosti s výkonem služby, odpovídá za ni Bezpečnostní ...

Utrpěl-li příslušník škodu na věci při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví ...

O náhradě škody rozhoduje služební orgán.

Prokáže-li služební orgán, že škodu zavinil také poškozený příslušník, odpovědnost Bezpečnostní ...

Jestliže Bezpečnostní informační služba poškozenému příslušníkovi nahradila škodu, má ...

Jde-li o náhradu škody při nemocech z povolání, má Bezpečnostní informační služba, která ...

Příslušníkovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 50 odst. ...

Základní výše odchodného činí částku posledního hrubého měsíčního platu; za každý další ...

Příslušníkovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 50 odst. 1 písm. c), se ...

Příslušníkovi, který je po skončení služebního poměru podle tohoto zákona bezprostředně ...

Příslušníkovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle ustanovení § 50 odst. 1 ...

Platové vyrovnání do výše posledního čistého měsíčního platu se poskytuje od zahájení ...

Příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených příslušníkovi, ...

Příslušníkovi, který je po skončení služebního poměru tohoto zákona bezprostředně přijat ...

Při opětovném přijetí příjemce příspěvku podle tohoto zákona do služebního poměru, z něhož ...

Příspěvek nenáleží po dosažení věku 60 let.

Příspěvek náleží, jestliže příslušník konal službu nejméně po dobu 10 let, anebo po dobu ...

Základní výměra příspěvku činí 20 % hrubého platu a zvyšuje se za každý další ukončený ...

Příspěvek se vyměřuje z posledního hrubého měsíčního platu příslušníka před skončením ...

Příspěvek podle předchozích odstavců však nesmí přesáhnout nejvyšší výměru starobního ...

Při souběhu nároku na příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle jiných předpisů20) ...

Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní, invalidní, částečný invalidní důchod nebo ...

Příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako částečný invalidní důchod ...

Po dobu pobytu příjemce příspěvku v cizině, po dobu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody ...

Skončí-li služební poměr úmrtím příslušníka, náleží pozůstalým úmrtné.

Pro účely tohoto zákona se za pozůstalé považují manžel, manželka, nezaopatřené děti22) ...

Výše úmrtného činí trojnásobek posledního hrubého měsíčního platu zemřelého příslušníka. ...

Podání lze učinit písemně nebo ústně do protokolu u služebního orgánu, který je oprávněn ...

Podání se posuzuje podle jeho obsahu. Z podání musí být zřejmé, kdo je činí, které věci ...

Na žádost účastníka řízení musí být přijetí podání potvrzeno.

Služební orgán vydává rozhodnutí písemně. Rozhodnutí musí být v souladu s právními předpisy, ...

Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo ...

V odůvodnění rozhodnutí služební orgán uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, ...

Poučení o odvolání obsahuje údaje, zda je rozhodnutí konečné nebo zda se lze proti němu odvolat, ...

Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí služební ...

Rozhodnutí služebního orgánu, které bylo doručeno a proti němuž již nelze podat odvolání, ...

Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo jestliže odvolání nemá odkladný ...

Řízení se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo z podnětu služebního orgánu.

Řízení je zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení došlo služebnímu orgánu oprávněnému ...

O zahájení řízení uvědomí služební orgán všechny účastníky řízení.

Účastníci řízení jsou povinni postupovat tak, aby svým jednáním neztěžovali řízení a nezpůsobili ...

Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolů o hlasování, a pořizovat ...

Služební orgán může povolit nahlédnout do spisů i jiným osobám, pokud prokáží odůvodněnost ...

Služební orgán je povinen učinit opatření, aby nahlédnutím do spisů nebylo porušeno státní ...

K dokazování je možné použít všech prostředků, jimiž lze zjistit a objasnit skutečný stav ...

Důkazem je vše, co může přispět ke zjištění skutečného stavu věci, zejména výpovědi a ...

Účastník řízení je oprávněn navrhovat na podporu svých tvrzení důkazy.

Služební orgán hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy ...

Náklady řízení, které vznikly služebnímu orgánu, včetně nákladů spojených s činností ...

Služební orgán nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok ...

Náklady spojené s předložením listiny nebo s ohledáním, které vznikly tomu, kdo není účastníkem ...

Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními ...

Proti rozhodnutí služebního orgánu může účastník řízení podat odvolání do 15 dnů, a jde-li ...

Pokud účastník řízení v důsledku nesprávného poučení nebo proto, že nebyl poučen vůbec, ...

Služební orgán příslušný k rozhodnutí o odvolání (dále jen „odvolací orgán“) může ...

Podání odvolání nemá odkladný účinek s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského ...

Služební orgán, který napadané rozhodnutí vydal, může odvolání sám vyhovět; neučiní-li ...

Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený služebnímu orgánu, který napadené ...

Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 ...

Odvolací orgány zřizují k projednání odvolání poradní komise. Poradní komise se skládá z ...

Z účasti na jednání v senátu je vyloučen člen poradní komise, u něhož s ohledem na jeho vztah ...

Jestliže se dodatečně zjistily mimořádně závažné okolnosti, které účastník řízení bez ...

Návrh na zrušení rozhodnutí podle odstavce 1 může účastník řízení podat pouze do tří měsíců ...

Podle odstavce 1 nelze postupovat v případech, kdy je pravomocné rozhodnutí oprávněn přezkoumat ...

Zjistí-li se dodatečně, že pravomocné rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, musí je ...

Pravomocné rozhodnutí lze zrušit do tří let od nabytí právní moci.

Podle odstavce 1 nelze postupovat v případech, kdy je pravomocné rozhodnutí oprávněn přezkoumat ...

Proti rozhodnutí ředitele může podat příslušník návrh na přezkoumání u soudu o

Návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle předchozího odstavce je možno podat až po vyčerpání ...

Požádá-li příslušník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle odstavce ...

Při přezkoumání rozhodnutí služebních orgánů soudem se postupuje podle zvláštního předpisu.24) ...

Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě v tomto zákoně stanovené. K promlčení ...

Nárok na náhradu za ztrátu na platu z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jiné ...

Jestliže příslušník uplatní svůj nárok a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí ...

Nárok uplatňuje příslušník podáním u služebního orgánu, služební orgán rozhodnutím.

K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno, dochází jen v případech uvedených ...

Promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí lhůta jednotlivých splátek ...

Pokud tento zákon nestanoví jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního ...

Jde-li o opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři ...

Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený ...

Byl-li nárok přiznán pravomocným rozhodnutím, promlčuje se za 10 let ode dne, kdy mělo být podle ...

Byl-li nárok tím, kdo je povinen plnit, písemně uznán co do důvodu i výše, promlčuje se za ...

Nárok zajištěný omezením převodu nemovitosti se promlčuje za 10 let.

Promlčecí lhůta uvedená v předchozích odstavcích platí i pro jednotlivé splátky, na něž ...

Úroky a opětující se plnění pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost ...

Bezpečnostní informační služba ve věcech zabezpečení své činnosti a péče o své příslušníky ...

Bezpečnostní informační služba provádí výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů ...

Pokud jsou ve zvláštních předpisech17)26) ministerstvo vnitra nebo ministr vnitra České a Slovenské ...

Pokud se v obecně závazných právních předpisech mluví o Federální bezpečnostní informační ...

Bezpečnostní informační služba provádí výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů ...