Zákon 257/1992 o soudních poplatcích za řízení u Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a u vojenských soudů účinný od 01.06.1992

Účelem zákona je stanovení soudních poplatků (dále jen "poplatky") za úkony nebo řízení (dále jen "poplatný úkon") prováděné Nejvyšším soudem České a Slovenské Federativní Republiky a vojenskými soudy (dále jen "soud").

Předmětem poplatku je poplatný úkon uvedený v sazebníku poplatků (dále jen "sazebník"), který je uveden v příloze k tomuto zákonu.

(1) Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která podala návrh na provedení poplatného úkonu, popřípadě fyzická nebo právnická osoba, o níž tak v zákonem stanovených případech rozhodne soud.

(2) Vznikne-li více poplatníkům podle odstavce 1 povinnost zaplatit poplatek společně, platí jen společně a nerozdílně.

(1) Od poplatků jsou osvobozeny:

(2) Od poplatků jsou dále osvobozeny poplatné úkony:

Sazby poplatků jsou pevné a procentní ze základu poplatku a jsou stanoveny v sazebníku za každý předmět poplatku.

(1) Základem poplatku stanoveného procentní sazbou je cena2), popřípadě hodnota předmětu poplatného úkonu, obvyklá v místě a době splatnosti poplatku. Cenu nebo hodnotu je povinen sdělit soudu poplatník.

(2) Nesdělí-li poplatník soudu cenu nebo hodnotu předmětu poplatného úkonu anebo uvede cenu nebo hodnotu zřejmě nízkou, určí ji soud na náklady poplatníka.

(3) Rozšíří-li se předmět poplatného úkonu při jednání, soud poplatek doměří, činí-li doměřovaná část poplatku více než 100,- Kčs. Omezí-li se předmět poplatného úkonu před prvním jednáním, vrátí soud odpovídající část poplatku jako přeplatek.

(4) Je-li uplatněno jedním návrhem více nároků, vybere se poplatek ve výši součtu poplatků stanovených v sazebníku pro jednotlivé poplatné úkony obsažené v návrhu.

(5) Je-li předmětem poplatného úkonu opětující se plnění, je základem poplatku součet cen nebo hodnot všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu delší než tři roky, na dobu neurčitou a nebo na dobu života, považuje se za cenu nebo hodnotu plnění trojnásobek ceny nebo hodnoty ročního plnění.

(6) Cena, popřípadě hodnota příslušenství předmětu poplatného úkonu, se zahrnuje do základu poplatku, je-li i příslušenství předmětem poplatného úkonu.

(7) Základ poplatku se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a poplatek na celé koruny dolů.

Poplatková povinnost vzniká: a) podáním návrhu na provedení poplatného úkonu; b) sepsáním podání do protokolu u soudu; c) v ostatních případech rozhodnutím soudu.

(1) Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. V případech, kdy poplatková povinnost vzniká rozhodnutím soudu, stanoví soud v rozhodnutí lhůtu k zaplacení poplatku, která nebude delší než 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.

(2) Poplatník je povinen prokázat soudu zaplacení poplatku.

Poplatky se platí na účet soudu poštovní poukázkou nebo převodem z účtu poplatníka. Poplatky, jejichž sazba nepřevyšuje 500,- Kčs, lze platit i v hotovosti u soudu.

(1) Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu federace.

(2) Poplatky zaplacené na účet soudu se převádí vždy za uplynulé čtvrtletí kalendářního roku na účet státního rozpočtu federace vedený územním finančním orgánem místně příslušným podle sídla soudu, nejpozději však do 5. dne kalendářního měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí.

(1) Nebyl-li splatný poplatek zaplacen při podání návrhu nebo při sepsání návrhu do protokolu, a to ani dodatečně ve lhůtě stanovené soudem, soud poplatný úkon neprovede. Začal-li soud na základě podaného návrhu jednat ve věci, vyměří nebo doměří poplatek v rozhodnutí. Nezačal-li soud jednat ve věci samé, řízení zastaví.

(2) Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, poplatková povinnost zaniká.

(1) Soud rozhodne o vrácení poplatku a vrátí poplatek nebo jeho část (přeplatek), jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu není povinen nebo bylo-li na poplatku zaplaceno více než činila poplatková povinnost (přeplatek) anebo omezil-li se předmět poplatného úkonu po podání návrhu, a to ještě před prvním jednáním (přeplatek).

(2) Soud rozhodne o vrácení poplatku i v případech, kdy bylo řízení zastaveno nebo byl vzat návrh zpět před prvním jednáním, nebo byl návrh zamítnut pro opožděnost či nepřípustnost nebo proto, že návrh podal ten, kdo k tomu není oprávněn.

(3) Poplatek podle odstavce 2 se nevrací, nepřevyšuje-li jeho výše 100,- Kčs.

(4) Nárok na vrácení poplatku nebo přeplatku zaniká uplynutím tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatek zaplacen.

(1) Poplatek nebo nedoplatek na poplatku nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž nastaly skutečnosti rozhodné pro splatnost poplatku.

(2) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání poplatku nebo nedoplatku, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník o tomto úkonu zpraven; vyměřit a vymáhat poplatek nebo nedoplatek na poplatku lze však nejpozději do deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž nastaly skutečnosti rozhodné pro splatnost poplatku.

(3) Úkonem k vymáhání poplatku nebo nedoplatku je i poplatníkovi doručená upomínka k zaplacení poplatku nebo nedoplatku.

V řízení ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud podle občanského soudního řádu, jestliže tento zákon, popřípadě zvláštní předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků nestanoví jinak.

Při kontrole správného a včasného vyměření, vybírání a placení poplatků se postupuje podle zvláštních předpisů3), není-li tímto zákonem nebo občanským soudním řádem stanoveno jinak.

(1) Za poplatné úkony učiněné před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů.

(2) Arbitrážní poplatek zaplacený před účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů ve správné výši se započte na poplatek podle tohoto zákona. Případný přeplatek se nevrací ani se nedoměřuje případný nedoplatek.

Zrušují se: